12 C 68/2020-108

Rubrum

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Tichým ve věci žalobců: a) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně a žalobce] b) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně a žalobce] oba zastoupeni advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovaným: 1. [celé jméno žalovaného], [datum narození] bytem [adresa žalovaného a žalovaného] 2. [celé jméno žalovaného], [datum narození] bytem [adresa žalovaného a žalovaného] o odstranění staveb takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobci domáhají, aby soud žalovaným uložil povinnost zdržet se -) vnikání vody z přístřešků na pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] na pozemek p. [číslo] jehož součástí je stavba - budova [adresa], a na pozemek p. [číslo] oba v [katastrální uzemí] [obec], a -) rušení vlastnického práva žalobců, jež spočívá v umístění částí přístřešků na pozemku p. [číslo] jehož součástí je stavba - budova [adresa], a na pozemku p. [číslo] oba v [katastrální uzemí] [obec], a zdržet se opírání přístřešků o zeď žalobců při severozápadní části hranice s pozemkem žalovaných [parcelní číslo], jehož součástí je stavba - budova [adresa], v [katastrální uzemí], se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalovaným náhradu nákladů řízení ve výši 3 600 Kč.

III. Žalobci jsou povinni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit České republice, na účet podepsaného soudu, náhradu nákladů řízení ve výši 1 350 Kč.

Odůvodnění

1. Žalobou došlou soudu dne 2. 11. 2020, ve znění její změny doručené soudu dne 6. 9. 2021, již soud připustil usnesením ze dne 18. 10. 2021, se žalobci domáhali, aby soud žalovaným uložil povinnost zdržet se vnikání vody z přístřešků na pozemku [parcelní číslo], jehož součástí je stavba - budova [adresa], v [katastrální uzemí] (dále též jen„ pozemek [parcelní číslo]“ či„ pozemek žalovaných“), a to na pozemek p. [číslo] jehož součástí je stavba - budova [adresa], a pozemek p. [číslo] oba v [katastrální uzemí] [obec] (dále též jen„ pozemek [parcelní číslo]“,„ pozemek [parcelní číslo]“, popř.„ pozemky žalobců“), a povinnost zdržet se rušení vlastnického práva žalobců, jež spočívá v umístění částí přístřešků na pozemku p. [číslo] na pozemku p. [číslo] zdržet se opírání přístřešků o zeď žalobců při severozápadní části hranice s pozemkem [parcelní číslo]. Žalobu odůvodnili tím, že jsou spoluvlastníky pozemku [parcelní číslo] (včetně budovy [adresa]) a pozemku p. [číslo] žalovaní jsou spoluvlastníky pozemku [parcelní číslo], přičemž na pozemku žalovaných, jenž sousedí s pozemkem žalobců p. [číslo] se nachází drobné stavby – přístavky, které přesahují na pozemek žalobců a opírají se o zeď žalobců při severozápadní části hranice pozemku [parcelní číslo] s pozemkem žalovaných. Z přístavků žalovaní neoprávněně přivádějí srážkovou vodu na pozemky žalobců a tím dochází k provlhnutí zdiva na západním nároží a jihozápadní straně domu [adresa]. Takto dochází k neoprávněnému vnikání vody z pozemku žalovaných na pozemek žalobců [parcelní číslo] v rozporu s § 1013 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ OZ“). Tyto přístavky, jež navíc zasahují do pozemku žalobců p. [číslo] se zároveň opírají o zeď žalobců navazující na jejich dům [adresa] při severozápadní části hranice pozemku p. [číslo] pozemku žalovaných. Přístavky - v míře nepřiměřené poměrům - zatékáním srážkové vody, omezují žalobce v obvyklém užívání pozemku p. [číslo] jakož i stavby, která je jeho součástí, současně se neoprávněně nacházejí na pozemku žalobců a opírají se o jejich zeď. Ekonomická ztráta pro žalované by byla zanedbatelná, pokud by přístavky odstranili, neboť tyto jsou v havarijním stavu. Proto jsou žalobci oprávněni se domáhat, aby žalovaní přestali zasahovat do jejich práv (vlastnictví) či je jinak rušili dle § 1042 OZ.

2. Žalovaní žalobu neuznali ani zčásti za oprávněnou. Skutečnosti, jež se týkaly spoluvlastnictví pozemků, učinili nespornými. Poukázali však na to, že spolu s žalobci (spolu) vlastní jejich pozemky ještě další osoba, s podílem ve výši jedné ideální šestiny. Přístavek byl historicky postaven v dobré víře na pozemku žalovaných [parcelní číslo], aniž by zasahoval na pozemek žalobců, je řádně zanesen v katastru nemovitostí, což vyplývá také z fotografií a dobových plánků nemovitosti. Tento přístavek, který stál již v době koupě domu v roce 1978, žalovaný [číslo] pouze snížil (přibližně o jeden metr), aniž by do něj jinak zasáhl. Na straně, kde se nyní nachází sporný přístřešek, se dříve nacházelo venkovní sociální zařízení, k němuž se chodilo zadním vchodem, který by se dnes nacházel u„ useknutého“ rohu stavby (domu žalovaných [adresa]), který je patrný z katastrálních map. Namísto sociálního zařízení byl postaven přístřešek, přičemž je zřejmé, že se obojí muselo nacházet na pozemku [parcelní číslo] již v roce 1933. Žalovaní jsou tudíž přesvědčeni, že se předmětná stavba (přístavek) nachází na jejich pozemku. Svod dešťových vod je z přístřešku směřován do veřejné kanalizační sítě, jeho sklon směřuje od nemovitostí žalobců. Pravděpodobnější příčinou vlhkosti jejich domu se jeví přístavek stojící na pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí], což je patrné ze sklonu jeho střechy, z níž veškeré srážky tečou na pozemek, na němž tento přístavek stojí, a na pozemek žalovaných i pozemky žalobců. Stejný problém mohou působit i přístřešky, jež stojí zřejmě na pozemcích žalobců.

3. Při jednáních, která se ve věci konala ve dnech 2. 11. 2021, 4. 1. 2022 a 25. 1. 2022, soud provedl dokazování účastníky označenými listinami, znaleckým posudkem a vyslechl rovněž účastníky řízení. Dne 24. 11. 2021 soud provedl důkaz ohledáním předmětných pozemků. Při jednání dne 31. 1. 2022 byl toliko vyhlášen rozsudek.

4. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti:

5. Z výpisů z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobci a [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], jsou spoluvlastníky pozemku p. [číslo] jehož součástí je stavba - budova [obec], [adresa], a pozemku p. [číslo] oba v [katastrální uzemí] [obec], přičemž podíl žalobců, který náleží do jejich společného jmění manželů, činí jednu ideální šestinu a nabyli jej s právními účinky vkladu ke dni 8. 2. 2006, podíl žalobkyně b) činí dvě ideální třetiny a nabyla jej s právními účinky vkladu ke dni 17. 8. 2002 (část), resp. 29. 6. 2004 (část), a podíl [jméno] [příjmení] činí jednu ideální šestinu a nabyla jej s právními účinky vkladu k 17. 8. 2022. Žalovaní jsou spoluvlastníky pozemku [parcelní číslo], jehož součástí je stavba - budova [obec], [adresa], a pozemků p. [číslo] v [katastrální uzemí]; podíl žalovaného [číslo] činí jednu ideální polovinu a nabyl jej s právními účinky vkladu ke dni 12. 6. 1978 (část), 21. 2. 2008 (část), 12. 7. 2011 (část) a 16. 11. 2017 (část) a podíl žalovaného [číslo] činí rovněž jednu ideální polovinu a nabyl jej s právními účinky vkladu ke dni 16. 11. 2017.

6. Z kupní smlouvy sjednané ve formě notářského zápisu sepsaného dne 12. 6. 1978 notářem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pod č. j. [spisová značka], [anonymizováno] [číslo], vyplývá, že manželé [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a dále [jméno] [příjmení], jako prodávající, prodali kupujícím – manželům [celé jméno žalovaného] a [jméno] [příjmení] každý jednu ideální polovinu rodinného domu [adresa] v [obec] a pozemků st. [číslo] zastavěná plocha, a p. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] pro [územní celek], a kupující takto nabyli celek převáděných nemovitostí do svého bezpodílového spoluvlastnictví manželů, za sjednanou a odhadem znalce zjištěnou kupní cenu ve výši 47 461,20 Kč; kupní smlouva byla registrována Státním notářstvím v [obec] s právními účinky registrace ke dni 12. 6. 1978.

7. Z listiny - znaleckého posudku ze dne 30. 4. 1978, [číslo] [spisová značka], zpracovaného znalcem [jméno] [příjmení] (z oboru ekonomiky – ceny a odhady nemovitostí), vyplývá, že znalec, na žádost manželů [příjmení], zjistil celkovou hodnotu (cenu) nemovitostí posléze převáděných kupní smlouvou ze dne 12. 6. 1978 (notářský zápis sepsaný [anonymizováno] [jméno] [příjmení], č. j. [spisová značka], [anonymizováno] [číslo]) ve výši 47 461,20 Kč. Posudek obsahuje i popis nemovitostí, v němž znalec (mj.) uvádí, že jde o samostatně stojící rodinný dům, který byl dle průzkumu postaven v roce [číslo], a o stavební parcelu a zahradu, které jsou v přímém dotyku s rodinným domem. Po obvodu je pozemek řádně oplocen a zbývající části (objekty) jsou na hranici pozemku. Doplňující stavby představují kolny na uhlí a dříví, prádelna a sklad. V posledních letech měla být provedena řada modernizačních prací, např. rekonstrukce zděné kolny a menší stavební úpravy. Zděná kolna je umístěna na zastavěné ploše 29,45 m2 a je stará přibližně 50 let, vysoká je 190 až 230 cm a má pultovou střechu do spádu, obvodové zdivo je cihelné (tloušťky do 30 cm). Dále je popsána kolna na uhlí o zastavěné ploše 10,55 m2 a udaném stáří 45 let, rovněž zděná (cihlová) s pultovou střechou do spádu a o výšce 190 až 230 cm, kolna na dříví a uhlí (14 m2) ve špatném stavu, která„ dožívá“, prádelna – sklad (35,35 m2), též ve špatném stavu, stáří dle informace majitelů přibližně 50 let.

8. Z rozsudku Okresního soudu v Teplicích ze dne 14. 7. 1980, č. j. [číslo jednací], na němž je vyznačena doložka právní moci ke dni 30. 9. 1980, vyplývá, že soud zamítl žalobu manželů [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], jíž se proti odpůrcům [celé jméno žalovaného] (žalovanému [číslo] v této věci) a [jméno] [příjmení] (jeho manželce) domáhali vyklizení části pozemku - parcely [číslo] v [katastrální uzemí], na němž je umístěn septik a kolna, s tím, že se jedná o část parcely, která je umístěna mezi domy [adresa] a [adresa] v [obec]. V rámci odůvodnění rozhodnutí soud uvedl, že provedeným dokazováním zjistil, že v domě [adresa] v [ulice] ulici v [obec] bydlela [jméno] [příjmení] se svými prarodiči [jméno] a [jméno] [příjmení] a jejich synem [jméno] [příjmení] od roku 1950 a spornou část pozemku mezi domy [adresa] a [adresa], na níž je postavena kolna a septik, od té doby užívali. Po jejich smrti v domě [adresa] bydlela [jméno] [příjmení] se svým manželem [jméno] [příjmení] až do prodeje rodinného domu odpůrcům v roce 1978 a po celou dobu užívali spornou část pozemku, a to v přesvědčení, že náleží k domu [adresa], když zde byl umístěn septik pro tento dům. Soud proto dospěl k závěru, že vlastnické právo ke sporné části pozemku nabyli manželé [příjmení] vydržením dle § 115 a násl. občanského zákoníku č. 141/1950 Sb., a to uplynutím desetileté vydržecí doby, tj. dne 1. 1. 1961.

9. Dle nákresu půdorysu domu [adresa], ověřeném Městským národním výborem [obec] dne 15. 8. 1979, byly v levé zadní části domu umístěny dveře, kterými se vycházelo z domu a vstupovalo do domu poblíž venkovního WC (zakresleného přibližně ve dvou třetinách levé obvodové zdi, od čela domu), a byly umístěné naproti předním vchodovým dveřím.

10. Na dobovém (nedatovaném) nákresu půdorysu domu (s popisky v němčině), který obsahuje i nákres štítové části domu, je patrný otvor v místě, kde jsou na nákresu ověřeném MNV [obec] v roce 1979 zobrazeny dveře.

11. Ze snímku katastrální mapy (v soudním spise na č. l. 54) je zřejmé, že pozemky žalovaných p. [číslo] (v jejich severovýchodní části) sousedí s pozemkem [číslo] že pozemek žalovaných [parcelní číslo] sousedí v jeho východní části s pozemkem žalobců p. [číslo] v jeho jihovýchodní části sousedí též s pozemkem žalobců p. [číslo] že nedaleko hranice pozemku [parcelní číslo] s pozemkem žalobců [parcelní číslo] se nachází západní nároží domu žalobců stojícího na tomto pozemku. Část severozápadní hranice pozemku [parcelní číslo] s pozemkem 314, která probíhá kolem domu žalovaných, je v katastrální mapě vyznačena souběžně se zdí domu žalovaných (tj. dle zákresu by část zdi domu měla být zároveň hranicí s pozemkem žalobců [parcelní číslo]).

12. Ze sdělení [stát. instituce], stavebního úřadu, z 22. 11. 2019, zn. [spisová značka] [číslo], adresovaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (zastupující manžele [celé jméno žalobce]), soud zjistil, že stavební úřad obdržel znalecký posudek [číslo] 2019 zpracovaný [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který se zabýval příčinou vlhnutí místnosti v severozápadním rohu 1. NP domu [adresa] v [obec], a konstatuje, že z posudku vyplývá, že objekt [adresa] (manželé [celé jméno žalobce]) není odizolován proti vlhnutí stěn přitékajícími povrchovými vodami a zemní vlhkostí a že severozápadní strana tohoto objektu je zatěžována vodami ze sousedních nemovitostí [adresa] (manželé [anonymizováno]) a [adresa] ([celé jméno žalovaného]), které jsou umístěny ve spádu nad domem [adresa], který patří manželům [příjmení], s tím, že posudek doporučuje provedení stavebních opatření na domě [adresa] osazením nopových fólií a provedením odvodňovací drenáže, což stavební úřad respektuje, avšak popsané úpravy nepodléhají jeho souhlasu a případné sousedské spory doporučuje řešit občanskoprávní cestou.

13. Z dopisu ze dne 29. 5. 2020 (zn. [číslo]) vyplývá, že zástupce žalobců žalované vyzval, aby se zdrželi vnikání vody na předmětné pozemky žalobců a aby z jejich pozemku odstranili drobné stavby, které na ně neoprávněně umístili, a zároveň je upozornil, že jinak žalobci přistoupí k zahájení soudního řízení.

14. Z dopisu žalovaných ze dne 15. 6. 2020 je zřejmé, že žalobci – v reakci na dopis zástupce žalobců ze dne 29. 5. 2020 – konstatují, že v této záležitosti již několik měsíců komunikují s advokátkou [anonymizováno] [příjmení], s níž záležitost týkající se údajného vnikání vody a odstranění stavby již několikrát řešili.

15. Soud provedl i důkaz ohledáním předmětných nemovitostí, jímž se přímo seznámil se situací na místě samém (dne 24. 11. 2021) a při němž pořídil několik fotografií; ohledání se zúčastnil též soudní znalec [příjmení] [jméno] [příjmení]. Soud se seznámil s místní situací z pozemků žalobců, kde byla k vidění část zdi, ve vztahu k níž žalobci tvrdí, že se také za ní nachází jejich pozemek, na kterém má stát část přístavku žalovaných, přičemž od zdi, podél domu žalobců směrem od domu žalovaných vede polykarbonátové zastřešení. Obdobně se soud (i soudní znalec) seznámil se situací na místě i z pozemků žalovaných, jak pod předmětným přístřeškem, tak nad ním - kam lze vstoupit dveřmi nacházejícími se v prvním patře domu žalovaných, které jsou umístěny v místech nad původními zadními dveřmi, jež jsou zakresleny na nákresu ověřeném v roce 1979, a kterými se mělo chodit k venkovnímu WC umístěnému v místech nynějšího sporného přístavku). Střecha přístřešku žalovaných je viditelně spádována směrem od domu žalobců k domu žalovaných a dotýká se původního přístřešku na pozemku žalobců i nově zbudovaného polykarbonátového zastřešení). Pod přístřeškem žalovaných je umístěné zařízení, jímž má být srážková voda sváděna do domu žalovaných, resp. veřejné kanalizace. Soud využil také možnosti pohlédnout na sporné místo ze sousedního pozemku [parcelní číslo] (manželů [anonymizováno]).

16. Soud provedl důkaz fotodokumentací pořízenou (předloženou) žalobci, ze které je patrné, jak vypadala situace na místě v době před postavením polykarbonátového přístřešku ne jejich pozemku (podél jejich domu).

17. Žalobci soudu předložili písemný znalecký posudek ze dne 12. 6. 2019 [číslo] 2019, jenž zpracoval [anonymizováno] [jméno] [příjmení], znalec v oboru stavebnictví, odvětví stavby obytné, specializace vady a poruchy staveb, jenž měl – podle zadání žalobců – stanovit příčinu vlhnutí místnosti v severozápadním rohu 1. NP objektu [ulice a číslo], [obec], [obec], tj. domu žalobců [adresa]. Jelikož tento posudek má všechny zákonem vyžadované náležitosti a obsahuje doložku znalce, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku, postupoval soud při provádění tohoto důkazu stejně, jako by se jednalo o znalecký posudek vyžádaný soudem /srov. § 127a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ o. s. ř.“) /.

18. V písemném znaleckém posudku [číslo] [rok] znalec dospěl k závěru, že dům žalobců [adresa] je zatěžován povrchovými vodami z obou sousedních ploch ve spádu nad tímto domem, tedy z plochy střechy a dvora domu [adresa] ([příjmení]), a – na západním nároží – ze střech přístavků u domu žalovaných [adresa], s tím, že s ohledem na blízkost právě těchto přístavků je zátěž od nich větší než od domu [adresa]. Za účelem řešení vlhkosti svislých konstrukcí domu žalobců [adresa] znalec doporučil důsledné odvedení povrchových vod od objektu a zároveň stavební úpravy s využitím terénního spádu, které by spočívaly v odkopání obvodového zdiva k základové spáře, přiložení nopové folie ke zdivu a podél spodní strany výkopu uložení (ve spádu) drenážního potrubí s vývodem na terén v nejnižší části zahrady (pozemku [parcelní číslo]) a jeho zasypání štěrkem a hutněnou zeminou. Nad rámec posudku znalec konstatoval, že nebylo jeho úkolem řešit legalizaci dodatkových staveb, a dále, že vodorovné konstrukce přístřešků u domu [adresa] ([celé jméno žalovaného]) jsou v havarijním stavu. Znalec neřešil ani polohopisné hranice a rozdíly zaměření staveb a parcel, pro přesné určení hranic parcel je třeba požádat o zaměření geodetem. K uvedeným závěrům znalec dospěl po prohlídce nemovitostí dne 6. 6. 2019, z níž pořídil též fotodokumentaci, která je součástí posudku; přístup na pozemek a do domu žalovaných však znalec neměl zajištěn. Tehdy znalec konstatoval, že spádování střechy přístřešku žalovaných je nejasné, a dešťová voda z tohoto problematicky zakrytého přístavku stéká do jeho plochy, odkud stéká dále k severozápadnímu rohu domu žalobců [adresa].

19. Znalec byl vyslechnut při jednání před soudem dne 4. 1. 2022, svůj posudek v celém rozsahu stvrdil dle stavu ke dni jeho zpracování, resp. provedení místního šetření v první polovině června 2019. K tomu doplnil, že při ohledání na místě dne 24. 11. 2021 zjistil, že od té doby došlo k určitým změnám, jež snížily vlhkost v předmětné místnosti v domě žalobců. Jednak sami žalobci vybudovali přestřešení dvora, jednak provedli úpravy sousedé – majitelé domu [adresa] na parcele [parcelní číslo] ([příjmení]), kteří upravili střechy na přístřešcích, z nichž před tím stékala voda přímo ke zdi domu žalobců. Zároveň si prohlédl celý přístavek žalovaných a zjistil, že pod jeho střechou je laicky zhotoven žlab, který vodu odvádí do nějaké kanalizace, přičemž plechy jsou vyspádovány směrem k žlabu. Nemohl ale určit, nakolik je toto zařízení funkční. To by musel zjistit provedením prohlídky v době, kdy prší, navíc zatékání může být závislé na směru a síle větru (např. k němu může docházet u přívalových dešťů s náporovým větrem), a ověřit nebylo možné ani funkčnost kanalizace. Již při prvním ohledání znalec zjistil, že střecha přístavku je v jednom místě prosedlá, což je i současný stav, a voda v tomto místě zůstává v prosedlině, neodtéká do žlabu a zřejmě poté proteče do přístavku, k domu žalovaných, což se může negativně projevit též na vlhkosti nedalekého domu žalobců, byť již zdaleka ne v takové míře jako dříve, a to díky přestřešení dvora žalobců a úpravám u domu [adresa]. Izolaci, jejíž provedení v posudku doporučuje, není možné realizovat právě kvůli zazdění - je zde jak příčná zeď mezi domem žalobců a přístavkem, tak podélná zeď, což je zadní strana přístavku žalovaných. Tato zeď podle znalce již stojí na pozemku žalobců, což má být patrné i ze snímku katastrální mapy, neboť hrana pozemku navazuje na roh domu žalovaných. Jak je stavebně uchycena střecha přístavku si znalec nevybavil s tím, že tam byly věci naskládané až po strop, zřejmě je tam nějaká konstrukce, která ji drží. Znalec nemůže vyloučit, že srážková voda stéká na pozemek žalobců v místech, kde se zastřešení přístavku žalovaných dotýká přístavků, resp. přestřešení žalobců.

20. Žalobkyně b), vyslechnuta jako účastnice řízení, vypověděla, že dům žalobců [adresa] je jejím rodným domem, v němž bydlela se svými rodiči až do roku 1987, kdy uzavřela manželství s žalobcem a) a odstěhovali se jinam. Po smrti rodičů dům zdědila s dvěma sourozenci, resp. se synovcem a neteří po zemřelé sestře. Po smrti bratra zdědila jeho třetinový podíl a jednu šestinu s manželem odkoupili od synovce, neteř [jméno] [příjmení] je stále vlastnicí podílu o velikosti jedné šestiny. V roce 2004 se s manželem opět nastěhovala do domu [adresa], kam v mezidobí jezdívala jen na návštěvy. Žalovaný [číslo] v sousedním domě bydlí někdy od roku 1978 [obec] zdi mezi jejich domem a domem žalovaných stojí někdy od roku 1950, kdy dům kupoval její děda, bylo tam suché WC. Kdy vznikl u domu žalovaných předmětný přístavek, neví s jistotou, ale určitě tam byl v době, kdy se do domu s manželem stěhovali. Přístavek se tam zřejmě začal objevovat někdy po roce 1987, nevybavila si totiž, že by tam byl v době dřívější, kdy tam ještě bydlela. V době, než začala vnímat přístřešek žalovaných, z prvního patra domu viděla okna v přízemí domu žalovaných (k dotazu žalovaných však upřesnila, že viděla jen jedno jejich okno, neboť druhé stínila kůlna u domu žalobců, a že neviděla žádné vchodové dveře). Po nastěhování v roce 2004 chtěli v přízemí mít obytnou místnost, zjistili ale, že tam je velmi vlhko, s žalovaným [číslo] se zkoušeli domluvit, aby přístavek, který vnímají jako hlavní příčinu vlhkosti, odstranil. K dohodě ale nedošlo. Poté žalobci na doporučení stavebního úřadu zadali znalecký posudek a věc řešili přes právníky. V současnosti je problém s vlhkostí o něco menší, k jistému zlepšení došlo po zbudování polykarbonátové zastřešení. K dalšímu zlepšení však může dojít už jen odkopáním a odizolováním zdi, což ale není možné s ohledem na přístavek žalovaných a jejich postoj k celé záležitosti.

21. Žalobce a), vyslechnut jako účastník řízení, vypověděl, že v domě [adresa] byl poprvé někdy v roce 1986, kdy se s žalobkyní a), která se později stala jeho manželkou, seznámil. Od roku 1986 spolu žalobci bydleli jinde, do domu se nastěhovali v roce 2004 a od té doby v něm bydlí. Žalovaného [číslo] si vybavuje až od roku 2004, když začal střechy přestavovat dle svého. Střechu přístavku neustále měnil, někdy přesahovala víc k jejich domu, po upozornění ji někdy posunul zpět, ale za pár měsíců to bylo stejné. Střecha přístavku jim podmáčela zeď domu, bylo tam stále vlhko, proto nakonec (někdy v roce 2018) dostavěli zeď do původní výše a postavili polykarbonátovou střechu. Byť polykarbonát pomohl, problém s vlhkostí přetrvává. Zřejmě jde o spodní vodu, která přitéká od domu žalovaných. Jediné možné řešení spočívá v odizolování zdi mezi domem žalobců a domem žalovaných a také zdi domu žalobců sousedící s [anonymizováno]. S žalovaným [číslo] nebylo možné se domluvit a věc žalobci museli řešit formálně.

22. Žalovaný [číslo] vyslechnut jako účastník řízení, vypověděl, že - společně s manželkou - dům [adresa] koupili v roce 1978 od manželů [příjmení] a paní [příjmení] a od té doby v něm bydlí, a vše, co tam stojí dnes, tam stálo už tehdy. Žalovaný [číslo] což je jeho syn, podíl na domu nabyl po smrti své matky. Po povodních v roce 2002 žalovaný [číslo] provedl úpravy, aby svedl vodu od domu do kanalizace. Střechu přístavku dělal nově, původně tam byla plechová, ale on ji upravil tak, aby svedl vodu do jednoho bodu a z něj do kanalizace, do níž jde i odpad z WC. Střecha je umístěna na sloupech, které jsou původní, ty nijak neměnil ani neopravoval. Přístavek stojí celý na pozemku žalovaných, do pozemku žalobců dle něj ani zčásti nezasahuje. Užívá vše, jak to koupil, což je popsáno i ve znaleckém posudku. Pan [anonymizováno] mu tehdy říkal, že přístavek stojí na jejich pozemku, pak ale proběhl soud, který [příjmení] prohráli. Žalobce najednou postavil zeď, kde předtím byla jen podezdívka, a začal vykřikovat, že část přístavku stojí na jeho pozemku. K dotazům zástupce žalobců dále žalovaný [číslo] uvedl, že při koupi domu neměl k dispozici žádné doklady, byla uzavřena kupní smlouva, k níž obdržel znalecký posudek. V zadní části domu, směrem k pozemku žalobců, se nacházejí vchodové dveře, které jsou 80 cm od zdi, jsou původní a jsou tam sto let. Pan [anonymizováno], otec žalobkyně b), mu tehdy řekl, že co je od té zdi, která tam vždy stála, směrem k domu žalovaných, je žalovaného [číslo]. V roce 2002 vyměřovali lidé z katastrálního úřadu u [anonymizováno], šli i k žalovanému a říkali, že je ta zeď moc blízko vchodových dveří, že tam není prostor. Žalovaný [číslo] poté žádal geodeta, aby správně zakreslil hranice jeho pozemku a pozemku žalobců, on se ale ani nepřišel podívat. Žalovaný [číslo] chtěl, aby bylo zřejmé, že když tam byly vchodové dveře, tak tam musel být i prostor, aby je bylo možné používat. Nákres stavby domu získal někdy v letech 1978 až 1980, při kolaudaci, když opravoval dům - dělal novou střechu a okna. Nákres si vyžádal kvůli sporu, který vyvolali [příjmení]. Tehdy zjistil, že v katastrální mapě není správně zakreslena hranice jeho pozemku, z čehož vycházeli manželé [příjmení], když tvrdili, že přístavek stojí celý na jejich pozemku. [obec] totiž nevedla po celé straně rovnoběžně s jeho domem, ale přibližně od poloviny byl vyznačen úhel, pod kterým byl pozemek zakreslen, že jeho hranice vede spojnicí k rohu jeho domu. To však neodpovídalo tomu, jak byl dům řešen, ani tomu, co žalovanému [číslo] říkali, když ho kupoval. Řešit to žalovaný [číslo] začal až v roce 2002, kdy došlo k nápravě vyznačením jeho pozemku, ale jen částečně, neboť při zákresu kopírovali hranice mezi obcemi a katastrálními územími ([obec] I a [obec] II). Žalovaný [číslo] je přesvědčen, že naopak část pozemku žalobců je ve skutečnosti součástí jeho pozemku (část přístavku, která se nachází u podezdívky v zadní části domu, kde bylo okno).

23. Žalovaný [číslo] vyslechnut jako účastník řízení, vypověděl, že v domě [adresa] vyrůstal, bydlel tam se svými rodiči až někdy do roku 2008, kdy se odstěhoval. Podíl nabyl v rámci dědictví po své matce, někdy v roce 2017. Předmětný přístavek tam stojí, co si pamatuje, tedy po celou dobu, kdy v domě bydlel až dosud. Jediné významnější změny byly ve výšce zastřešení, které se snižovalo, snad někdy v roce 2003, půdorys se nijak neměnil. Neshody s žalobci nevnímal, to řešil otec. Otec na původní plechovou střechu umístil vlněné plechy a střechu vyspádoval, aby voda odtékala okapem do kanalizace. Žalovaný [číslo] je přesvědčen, že když jsou v jejich domě směrem k pozemku žalobců vchodové dveře, které by podle zakreslení v katastrální mapě měly vést přímo na jejich pozemek, je ten zákres nesprávný, neboť musí jít ještě o část pozemku žalovaných.

24. Mezi účastníky nebyly sporné v podstatě jen katastrálně evidované spoluvlastnické poměry k dotčeným nemovitostem.

25. Na základě dílčích skutečností zjištěných z provedeného dokazování soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu:

26. Žalobci a [jméno] [příjmení] jsou v katastru nemovitostí zapsáni jako spoluvlastníci pozemku p. [číslo] na němž stojí budova [adresa], a pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] [obec], a žalovaní jsou v katastru nemovitostí zapsáni jako spoluvlastníci pozemku [parcelní číslo], na němž stojí budova [adresa], a pozemků p. [číslo] v [katastrální uzemí]. Pozemky žalovaných p. [číslo] v severovýchodní části sousedí s pozemkem [číslo] na němž stojí dům [adresa], kde bydlí manželé [příjmení], a pozemek [parcelní číslo] ve východní části sousedí s pozemkem žalobců p. [číslo] v jihovýchodní části též s pozemkem žalobců p. [číslo] přičemž nedaleko hranice pozemku [parcelní číslo] s pozemkem žalobců [parcelní číslo] se nachází západní nároží domu žalobců. Severozápadní hranice pozemku [parcelní číslo] s pozemkem 314, resp. její část, jež probíhá kolem domu žalovaných, je katastrálně vyznačena shodně se zdí domu žalovaných. Bezprostředně u severovýchodní zdi domu [adresa] stojí přístavek, který vede podél celé této zdi, od níž sahá až k hranici s pozemkem [parcelní číslo], kterou – stejně jako zeď domu žalovaných - kopíruje až k hranici s pozemkem žalobců [parcelní číslo]. Přístavek žalovaných je zastřešený přibližně v téže výšce, v jaké se na pozemcích žalobců nachází polykarbonátové zastřešení a jejich původní přístřešek. Zastřešení přístavku žalovaných je zhotoveno z vlněných plechů, je vyspádováno směrem k domu žalovaných (tj. od domu žalobců) a voda je laicky svedena do kanalizace. V jednom místě je střecha prosedlá a nelze vyloučit, že voda, jež v prosedlině zůstává, neodtéká do žlabu a proteče do přístavku. Střecha přístavku žalovaných končí u polykarbonátového zastřešení a přístřešku na pozemku žalobců, zčásti se jich dotýká a nelze ani vyloučit, že v těchto místech stéká voda z přístřešku žalovaných na pozemek žalobců. Žalovaný [číslo] jeho manželka nabyli vlastnictví domu [adresa] s pozemky p. [číslo] dne 12. 6. 1978, na základě kupní smlouvy uzavřené s manžely [příjmení] a [jméno] [příjmení], přičemž zároveň obdrželi znalecký posudek, který sloužil jako podklad pro sjednání kupní ceny a obsahoval i popis nemovitostí, v rámci něhož bylo zmíněno i několik vedlejších staveb (kolny, prádelna a sklad) v udaném stáří 45 až 50 let. V době koupě nemovitostí žalovaným [číslo] (a jeho manželkou) již přístavek stál v místech mezi domem žalovaných [adresa] a pozemkem [parcelní číslo] s domem [adresa], který vlastní manželé [příjmení], a došlo ke sporu, zda tento přístavek nestojí na pozemku náležícímu k domu [adresa]. Rozsudkem ze dne 14. 7. 1980 konstatoval Okresní soud v Teplicích, že již předchozí vlastníci domu [adresa] nabyli vlastnické právo k části pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] (dle nynějšího číslování pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí]). Žalovaní nezměnili půdorys přístavku, ten odpovídá stavu, v jakém byl v době koupě v roce 1978, žalovaný [číslo] toliko přístavek upravil výškově a provedl také úpravy na jeho střeše - vyspádování a svod vody do kanalizace. Žalovaný [číslo] nabyl podíl na pozemcích žalovaných (včetně domu [adresa]) děděním po své matce ke dni 16. 11. 2017, v domě bydlel od svého narození až do roku 2008. Žalovaní jsou od počátku přesvědčeni, že celý přístavek stojí výhradně na jejich pozemku [parcelní číslo].

27. Popsané skutečnosti (a na jejich podkladě přijatý skutkový závěr) soud považuje za plně dostačující pro rozhodnutí věci, na jehož obsahu by nic nezměnilo ani případné provedení dalších, účastníky označených důkazů; proto je soud – též při respektování zásady procesní ekonomie – neprovedl. Takto soud neprovedl žalovanými označený důkaz rozhodnutím soudu v dědickém řízení, neboť (spolu) vlastnické poměry k předmětným nemovitostem byly spolehlivě prokázány výpisy z katastru nemovitostí (a mezi účastníky ani nebyly sporné), ani jimi navržený důkaz posudkem znalce ustanoveného soudem (jak již bylo vysvětleno, soud má za postačující žalobci předložený posudek zpracovaný znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], stvrzený a doplněný při jednání před soudem dne 4. 1. 2022).

28. Při právním posouzení věci soud vycházel zejména z následujících zákonných ustanovení:

29. Podle § 7 OZ se má za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře.

30. Podle § 1012 OZ má vlastník právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. [příjmení] se zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit.

31. Podle § 1013 odst. 1 OZ se vlastník zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.

32. Podle § 1087 odst. 1 OZ, zasahuje-li trvalá stavba zřízená na vlastním pozemku jen malou částí na malou část cizího pozemku, stane se část pozemku zastavěného přestavkem vlastnictvím zřizovatele stavby; to neplatí, nestavěl-li zřizovatel stavby v dobré víře. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, kdo stavěl v dobré víře, nahradí vlastníku pozemku, jehož část byla zastavěna přestavkem, obvyklou cenu nabytého pozemku.

33. Podle § 3059 OZ, je-li stavba zřízena na několika pozemcích, použijí se § [číslo] až [číslo] jen ve vztahu k pozemku, na němž je převážná část stavby. Stane-li se stavba součástí tohoto pozemku, použije se ve vztahu k pozemkům, na něž části stavby přesahují, ustanovení o přestavku.

34. Podle § 115 zákona č. 141/1950 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném a účinném od 1. 1. 1951 do 31. 3. 1964 (dále též jen„ ObčZ 1950“), lze vydržením nabýt vlastnického práva, nejde-li o nezcizitelné věci, které jsou v socialistickém vlastnictví.

35. Podle § 116 odst. 1 ObčZ 1950 nabude práva vlastnického k věci movité, kdo ji drží oprávněně (§ 145) a nepřetržitě po tři léta; jde-li o věc nemovitou, je třeba vydržecí doby desetileté. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, kdo nabude oprávněné držby od držitele oprávněného, může si započíst vydržecí dobu předchůdcovu.

36. Podle § 145 odst. 1 ObčZ 1950, je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu věc nebo právo náleží, je držitelem oprávněným. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se v pochybnostech má za to, že držba je oprávněná.

37. Na základě zjištěného skutkového stavu věci, jakož i citovaných zákonných ustanovení, soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

38. Žalobci a [jméno] [příjmení] jsou – ve smyslu § 1115 odst. 1 OZ - spoluvlastníky pozemku p. [číslo] jehož součástí je budova [adresa], a pozemku p. [číslo] oba v [katastrální uzemí] [obec], a žalovaní jsou spoluvlastníky pozemku [parcelní číslo], jehož součástí je budova [adresa], v [katastrální uzemí], přičemž tyto pozemky žalobců a pozemek žalovaných mají společnou hranici.

39. Žalovaní namítli, že se řízení, na straně žalobců, neúčastní spoluvlastnice [jméno] [příjmení]; to však soud v tomto řízení, po připuštění změny žaloby, nepovažuje za nezbytné (byť by jistě bylo vhodné, aby se řízení účastnili všichni spoluvlastníci). Ovšem rozhodnutí soudu o zápůrčí (negatorní) žalobě se neutně nemusí vztahovat na všechny spoluvlastníky (imisemi dotčené) nemovitosti. Aktivní legitimace k podání zápůrčí žaloby nepochybně svědčí všem spoluvlastníkům, kteří tohoto oprávnění mohou, ale nemusí využít společně. Jinak by tomu bylo v případě původní žaloby o odstranění neoprávněné stavby (přístavků), pokud by o ní soud rozhodoval dle § 135c zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, v tehdy platném a účinném znění, tj. pokud by soud mohl rozhodnout mj. o přikázání neoprávněné stavby vlastníkovi pozemku, popř. i jinak uspořádat poměry mezi vlastníkem pozemku a vlastníkem stavby; to však není případ této věci.

40. Pokud jde o žalobci žádané zamezení (tvrzeného) vnikání vody z předmětného přístřešku na pozemku žalovaných [parcelní číslo] na pozemky žalobců, soud žalobě nemohl vyhovět, neboť neshledal, že by žalovaní přímo přiváděli vodu na pozemek žalobců, ani to, že by z pozemku žalovaných na pozemek žalobců jinak vnikala voda v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezovala obvyklé užívání pozemku.

41. Z ohledání pozemků soudem, znaleckého posudku a z výpovědi žalovaných vyplynulo, že střecha přístavku je vyspádována směrem k domu žalovaných (od domu žalobců) a srážková voda je – byť laicky zhotoveným zařízením – svedena do kanalizace. Nelze tedy uvažovat o tom, že by žalovaní vodu přímo přiváděli na pozemky žalobců ve smyslu § 1013 odst. 1 věty druhé OZ, tedy se chovali zakázaným způsobem, jehož protiprávnost není vázána na míru takových vlivů (imise) a stupeň obtěžování souseda.

42. Žalobci sice vyslovili pochybnost o tom, zda je zařízení na odvod vody z přístřešku vůbec napojeno na kanalizaci, nicméně žalovaní shodně vypověděli, že tomu tak je, a i podle znalce to lze předpokládat, protože dům žalovaných evidentně je napojen na kanalizaci (a to již jen s ohledem na WC), a jinak by jim srážková voda tímto zařízením tekla přímo do domu. Soud tudíž má za prokázané, že zařízení vyrobené žalovaným [číslo] je připojeno na kanalizaci, do níž jsou svedeny i odpadní vody z domu žalovaných.

43. Znalec sice konstatoval, že nemohl ověřit úplnou funkčnost zařízení žalovaných, avšak tyto pochybnosti směřoval primárně ke specifickým povětrnostním podmínkám (silný, přívalový déšť se silným, náporovým větrem), při nichž by hrozilo, že trubka, která vodu do kanalizace odvádí, anebo kanalizace samotná, nebude zvládat množství vody. Tomu, že by zařízení bylo zcela nefunkční, ale nic konkrétního nenasvědčovalo, a žalovaní vypověděli, že zařízení vodu z přístřešku do kanalizace skutečně odvádí. Ovšem i kdyby toto zařízení nebylo funkční, voda by – kvůli spádování – stékala do přístřešku žalovaných, tj. nikoliv přímo na pozemek žalobců.

44. Prosedlina na zastřešení přístřešku, na niž znalec upozornil, zabrání odtoku části srážkové vody, která se v ní nahromadí a (i podle znalce) zřejmě proteče dolů do přístavku, tj. na pozemek žalovaných (nikoliv na pozemek žalobců).

45. Znalec nemohl vyloučit, že srážková voda může stékat na pozemek žalobců v místech, kde se střecha přístavku žalovaných blíží či se dotýká zastřešení a střechy přístavku na pozemku žalobců. Avšak i v případě, že by tomu tak bylo a část srážkové vody nestekla do svodu (a poté do kanalizace), nýbrž na pozemek žalobců (jakkoliv to v řízení nebylo prokázáno), nebylo by možné takový stav označit za přímé přivádění vody na pozemek žalobců podle § 1013 odst. 1 věty druhé OZ. Nelze totiž pominout, že na pozemek žalobců by padala srážková voda, i kdyby přístřešek žalovaných neexistoval. Aby se jednalo o přímou (tj. bez dalšího zakázanou) imisi, musela by stavba (střecha přístřešku) žalovaných v těchto místech uměle přivádět na pozemek žalobců vodu v míře podstatně větší, než by tomu bylo, pokud by pozemek žalovaných nebyl nijak upraven, neboť až pronikání takto kumulované srážkové vody je přímou imisí ve smyslu uvedeného ustanovení OZ (srov. kupř. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 5. 2020, sp. zn. 22 Cdo 942/2020). Znalec, který si (mj.) inkriminovaná místa prohlédl dne 24. 11. 2021, sám nezmínil, že je možné, že by v těchto místech voda stékala na pozemek žalobců, až k dotazu žalobců, resp. jejich zástupce, uvedl, že to zcela nemůže vyloučit (tudíž ani potvrdit), což samo o sobě nasvědčuje tomu, že tuto možnost (riziko) nevyhodnotil jako zásadní okolnost. Je totiž zřejmé – jak sám znalec potvrdil -, že srážková voda z přístřešku žalovaných je vytvořeným spádem střechy svedena do kanalizace, resp. že v určitém místě (prosedlině) část srážkové vody zůstane a nejspíše proteče dolů pod zastřešení, na pozemek žalovaných. Otázka množství srážkové vody, která by nestekla spádem k domu žalovaných a zůstala na okraji zastřešení a případně mohla stéct na pozemek žalobců, tudíž je marginální a jistě není namístě úvaha o tom, že by se – za daných okolností – jednalo o kumulovanou srážkovou vodu, tj. srážkovou vodu v množství podstatně větším, než v jakém by na pozemek žalobců v těch místech i jinak (tj. nebýt přístřešku žalovaných) dopadla.

46. Protože soud neshledal, že by žalovaní přiváděli srážkovou vodu na pozemek žalobců dle § 1013 odst. 1 věty druhé OZ, zvažoval i to, zda srážková voda z přístřešku žalovaných nevniká na pozemek žalobců v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně neomezuje obvyklé užívání jejich pozemku, tj. zda nejde o nepřímou imisi dle § 1013 odst. 1 věty první OZ. Dospěl přitom k závěru, že nikoliv, a to z obdobných důvodů, pro které dovodil, že se nejedná o imise přímé.

47. Jak již soud zmínil, vzhledem ke stavební úpravě (spádování) střechy předmětného přístavku je prakticky vyloučeno, že by srážková voda ve významnějším množství vnikala z tohoto přístavku na pozemek žalobců, naopak je namístě důvodně předpokládat, že za obvyklých srážkových podmínek je většina srážkových vod, jež na střechu přístavku dopadnou, vskutku odvedena do kanalizace a jejich zbytek proteče prosedlinou střechy do přístavku žalovaných, kde se vsákne (do jejich pozemku). Při zvláště nepříznivých povětrnostních podmínkách (zejména přívalové deště s náporovým větrem) sice je možné, že do přístavku žalovaných vteče výrazně větší množství srážkové vody, nicméně k tomu by docházelo, i kdyby přístavek žalovaných vůbec nestál. Je tudíž zřejmé, že voda ze střechy přístavku žalovaných nevniká na pozemek žalobců, resp. potenciálně na něj může vnikat pouze její relativně nevýznamné množství z míst, kde střecha končí a dotýká se staveb na pozemku žalobců. Srážková voda, která případně steče na pozemek žalovaných a vsákne se do něj, má primárně vliv na vlhkost jejich domu, byť přirozeným spádem (jak konstatoval znalec) přispívá i k vlhkosti blízkého okolí, resp. domu žalobců, a to společně se všemi srážkovými vodami, které v těch místech spadnout, nejsou-li účinně odvedeny pryč.

48. V daných souvislostech soud podotýká, že z fotodokumentace, kterou pořídil při ohledání pozemků dne 24. 11. 2021 (zejména z fotografií č. 18 a 19), je patrné, že srážková voda, která by potenciálně mohla vniknout na pozemek žalobců z míst, kde střecha přístavku žalovaných končí a dotýká se staveb (zastřešení) na pozemku žalobců, steče na místa, odkud sami žalobci odvádí srážkovou vodu pomocí žlabu a okapu do vzdálenějších („ bezpečných“) míst svého pozemku, a v současné době tedy fakticky ani nemůže nepříznivě ovlivňovat poměry v domě žalobců.

49. V důsledku existence přístavku na pozemku žalovaných tedy – přinejmenším ve významnější míře - nevniká srážková voda na pozemek žalobců, a na pozemek žalovaných by v případě, že by zařízení na odvod srážkové vody do kanalizace zhotovené žalovaným č. 1 nefungovalo, proteklo zásadně stejné množství srážkové vody, jako kdyby přístavek na pozemku nestál, a stejně tak by toto množství srážkové vody ovlivňovalo vlhkost nejenom domu žalovaných [adresa], ale i vzdálenějšího domu žalobců [adresa]. Přístavek žalovaných tedy nepůsobí vnik vody na pozemek žalobců, a to tím spíše nikoliv v míře, která by nebyla přiměřená místním poměrům a (podstatně) omezovala žalobce v obvyklém užívání jejich nemovitostí ve smyslu § 1013 odst. 1 věty první OZ.

50. Nadto soud podotýká, že pro jeho rozhodnutí je rozhodující stav v době vyhlášení rozsudku (viz § 154 odst. 1 o. s. ř.). Dle žalobců a zejména podle znalce se vlhkost dotčené části jejich domu [adresa] znatelně snížila v důsledku stavebních úprav na sousedním pozemku [parcelní číslo] manželů [příjmení] a zbudováním polykarbonátového přestřešení na pozemku žalobců, a v podstatě jedinou další účelnou stavební úpravou může být odizolování zdi na pozemku žalobců, což však zjevně nelze realizovat, aniž by byl zbourán (minimálně zčásti) přístavek žalovaných. K dalšímu případnému zlepšení situace (tj. snížení míry vlhkosti severozápadní části domu žalobců) tedy nepřispěje oprava či úprava střechy přístavku žalovaných, nýbrž znalcem doporučené odizolování, které pomůže k ochraně domu žalobců před srážkovými vodami, jež by (v podstatě ve stejném množství) přirozeně tekly přes pozemek žalovaných k pozemku žalobců, i kdyby přístavek žalovaných nestál. K tomu ostatně žalobci směřovali původní žalobou, jíž se výslovně domáhali odstranění přístavku (aby bylo možné odizolovat zeď).

51. Ani požadavku žalobců, aby se žalovaní zdrželi rušení jejich vlastnického práva tím, že jsou části jejich přístřešků umístěné na pozemku p. [číslo] soud nemohl vyhovět. Žalobci sice od počátku tvrdí, že část přístavku žalovaných stojí na jejich pozemku p. [číslo] výsledky provedeného dokazování vskutku nasvědčují závěru, že tomu tak je, protože sporná část hranice mezi pozemkem žalobců p. [číslo] pozemkem žalovaných [parcelní číslo] je v katastrální mapě zakreslena tak, že vede shodně s částí jihovýchodní zdi domu žalovaných [adresa] a od rohu domu (pod mírným úhlem) směřuje rovnou k hranici mezi pozemkem [parcelní číslo] a pozemkem [parcelní číslo]. Ke spolehlivému závěru, že se přístavek z části (a z jaké) nachází na pozemku žalobců, by však bylo třeba geodetické zaměření, jak zmínil znalec v písemném posudku (byť v rámci svého výslechu konstatoval, že tento rozpor zjevně existuje a je patrný pouhým porovnáním zakreslení hranice v katastrální mapě s místní realitou). Takové další dokazování - nehledě k tomu, že jej žádný z účastníků ani nenavrhl – ale soud nepovažoval za nutné.

52. Soud totiž nemá důvod nevěřit žalovanému [číslo] který vypověděl, že v době, kdy nemovitosti se svou manželkou koupil, tj. v polovině roku 1978, již sporný přístavek u domu stál, a to ve stejném půdorysu, v jakém se zde nachází nyní. Uvedl též, že mu tehdy předchozí vlastník domu [adresa] jednoznačně sdělil, že všechno, co se nachází za zdí na pozemku [parcelní číslo] patří k domu [adresa], tedy žalovanému [číslo] jeho manželce. V posudku znalce [jméno] [příjmení] z dubna roku 1978 je popsáno několik vedlejších staveb (kůlny, sklad, prádelna) na pozemku žalovaných a z rozsudku Okresního soudu v Teplicích ze dne 14. 7. 1980, č. j. [číslo jednací], vyplývá, že se na pozemku mezi domem žalovaných [adresa] a domem manželů [adresa] nachází přístavek, o němž manželé [příjmení] tvrdili, že se nachází na jejich pozemku, tj. tehdy na pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí], resp. nyní na pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] (v tomto směru soud nevedl dokazování, protože totožnost pozemku je – i bez formálního porovnání parcel – zřejmá z katastrální mapy, v kontextu s obsahem uvedeného rozsudku). Okresní soud v Teplicích tehdy dospěl k závěru, že není důvodná žaloba na vyklizení nemovitosti, neboť vlastnické právo k pozemku pod přístavkem nabyli právní předchůdci žalovaného [číslo] jeho manželky (předchozí vlastníci nemovitostí) vydržením dle § 116 odst. 1 ObčZ 1950, jehož základním předpokladem byla oprávněná (se zřetelem ke všem okolnostem dobrověrná) držba po celou desetiletou vydržecí dobu (srov. též § 145 odst. 1 ObčZ 1950). Pokud byl sporný přístavek již v roce 1978 užíván ve stejném půdorysu, v jakém jej žalovaní užívají v současné době, je zřejmé, že byl v celém rozsahu, tj. v malé části, která se pravděpodobně nachází na pozemku žalobců, užíván za obdobných okolností, které se týkaly též užívání jeho části nacházející se na pozemku (původně) manželů [příjmení]. Rozsudek tehdy sice autoritativně neurčoval vlastnické právo, avšak vyřešení této otázky (jako otázky předběžné) bylo nezbytné, aby bylo možné rozhodnout o žalobě na vyklizení. Ostatně dobrá víra držitele se předpokládá, což platilo již za tehdejší právní úpravy (srov. § 145 odst. 2 ObčZ 1950) a platí i dnes (srov. § 7, § 994 a § 992 odst. 1 OZ).

53. Žalobkyně b) mj. vypověděla, že mezi domem [adresa] a domem [adresa] stála vysoká zeď již v roce 1950, kdy dům koupil její děd, a přístřešek u domu žalovaných si vybavuje až někdy od roku 1987. Z její výpovědi však nelze dovodit, že se tam přístavek – i ve stávající podobě, resp. půdorysu – nemohl nacházet již v roce 1950, resp. 1978. Ostatně žalobkyně v době svého dětského a mladého věku ani neměla zvláštní důvod nahlížet (přes zeď) k sousedům a zjišťovat, zda a jaké přístavky se u nich nacházejí, a tedy s odstupem mnoha let nemusí být schopna si tyto své vjemy přesně vybavit. Žalobce a) situaci v místě vnímal až od roku 1986, kdy v domě [adresa] byl poprvé, a jde-li o dobu dřívější, čerpá informace zprostředkovaně, zvláště od žalobkyně.

54. Žalovaní od počátku řízení tvrdili, že sporný přístavek u jejich domu stál již při koupi v roce 1978, a v tomto směru i před soudem vypovídali. Zmiňovali také zadní vchodové dveře, kterými se z domu vycházelo směrem ke zdi na pozemku žalobců, a které zde rovněž měly být již při koupi domu. I proto žili v domnění, že část pozemku za jejich domem – až ke zdi žalobců – je jejich. Z nedatovaného dobového nákresu, v němž jsou popisky v německém jazyce, nelze s jistotou dovodit, že otvorem v zadní části domu (blíže u zakresleného WC) je okno a nikoliv dveře, neboť otvory (zřejmě dveře) uvnitř domu jsou zakresleny obdobně. Na nákresu z roku 1979 jsou v těch místech již zakresleny dveře. Nákresy nicméně nemusejí odpovídat realitě. Soud však – též s ohledem na popsané okolnosti případu - nemá důvod nevěřit žalovaným, resp. především žalovanému [číslo] pokud vypověděl, že se v těch místech dveře nacházely již v době, kdy nemovitosti s manželkou kupoval. To však soud zmiňuje spíše pro úplnost.

55. V řízení tedy nevyšlo najevo nic, co by zpochybnilo výpovědi žalovaných, podle nichž se přístavek na jejich pozemku ve stávající podobě (půdorysu) nacházel a takto byl v dobré víře, že patří k domu [adresa], užíván již v době před rokem 1978. Je tudíž - s ohledem na obsah rozsudku Okresního soudu v Teplicích č. j. [číslo jednací] – vysoce pravděpodobné, že již právní předchůdci žalovaného [číslo] (a jeho manželky) nabyli vlastnické právo k části pozemku (původně) žalobců p. [číslo] na níž se část přístavku zřejmě nachází, vydržením podle § 116 odst. 1 ObčZ 1950, a to současně s částí pozemku [parcelní číslo] (tehdy parcely [číslo]) manželů [příjmení].

56. Ovšem ani v případě, že by k vydržení z nějakého důvodu nedošlo, by žalobci nemohli být se svou žalobou úspěšní, a to s ohledem na ustanovení § [číslo] odst. 1 ve vztahu k § 3059 a § 3058 odst. 1 OZ. Přístavek žalovaných, který je – jak z hlediska úmyslu žalovaných (a jejich právních předchůdců), tak z hlediska jeho určení, dlouhodobosti a stavebního řešení – třeba považovat za stavbu trvalou ve smyslu § 1087 odst. 1 OZ, se z malé části (zřejmě) nachází na malé části pozemku [parcelní číslo]. Ke dni účinnosti občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (OZ), tj. ke dni 1. 1. 2014, se tato stavba (přístavek) stala součástí pozemku žalovaných [parcelní číslo] podle § 3059 OZ, neboť na něm leží jeho převážná část, a ohledně části přístavku, která se má nacházet na pozemku p. [číslo] se použijí ustanovení OZ o přestavku. Vzhledem k tomu, že v řízení nevyšlo najevo, že by přístavek postavili právní předchůdci žalovaných, popř. sami žalovaní za okolností, které by vylučovaly jejich dobrou víru, a s ohledem na předpoklad (domněnku) dobrověrného jednání, jak ji nyní stanoví § 7 OZ, se přístavkem zastavěná (malá) část pozemku [parcelní číslo] stala vlastnictvím žalovaných ke dni účinnosti OZ, tj. ke dni 1. 1. 2014.

57. Ať již tedy historicky došlo k vydržení vlastnického práva k části pozemku p. [číslo] k jeho nabytí podle ustanovení OZ o přestavku, nemohou se žalobci úspěšně domáhat, aby soud žalovaným uložil povinnost zdržet se zásahů do jejich vlastnického práva tím, že se na jejich pozemku nachází část stavby žalovaných (předmětného přístavku), což je žalobní návrh ve svém důsledku totožný s návrhem na vyklizení pozemku žalobců p. [číslo] resp. s původně uplatněným návrhem na odstranění stavby (přístavku).

58. Požadavek žalobců, aby se žalovaní zdrželi rušení jejich vlastnického práva tím, že opírají předmětný přístřešek o jejich zeď, soud rovněž neshledal opodstatněným. Žalovaný č. 1 vypověděl, že střecha přístavku je uchycena na původních sloupech a v řízení nevyšlo najevo nic, co by nasvědčovalo opaku, tj. tomu, že je střecha přístavku stavebně přichycena ke zdi na pozemku žalobců anebo se o ni jinak (konstrukčně) opírá, aby to založilo stav vyžadující k tomu právní titul např. v podobě služebnosti opory cizí stavby dle § 1269 OZ. Ohledáním nemovitostí dne 24. 11. 2021 soud toliko zjistil místa, v nichž se střecha přístavku přibližuje dvěma zastřešením na pozemku žalobců [parcelní číslo] do té míry, že dochází k dotyku; zjevně však nejde o oporu stavby, resp. opírání stavby, jehož zamezení se žalobci vůči žalovaným domáhají.

59. Z výše vyložených důvodů soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

60. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud ve věci úspěšným žalovaným proti žalobcům právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému bránění práva v plné výši, a to v částce 3 600 Kč, jež sestává z paušální náhrady výdajů podle vyhlášky č. 254/2015 Sb. (ve vztahu k § 151 odst. 3 o. s. ř.) ve výši 300 Kč za každý z následujících úkonů: 1.) sepis vyjádření k žalobě, 2.) sepis vyjádření ke změněné žalobě ze 13. 10. 2021, 3.) příprava na jednání dne 2. 11. 2021, 4.) účast u jednání před soudem dne 2. 11. 2021, 5.) účast u ohledání pozemků, 6.) sepis podání ve věci ze dne 28. 12. 2021, 7.) příprava na jednání dne 4. 1. 2022, 8.) účast u jednání před soudem dne 4. 1. 2022 v době od 9:15 do 11:15 hod., 9.) účast u jednání před soudem dne 4. 1. 2022 v době od 11:15 do 11:50 hod., 10.) příprava na jednání dne 25. 1. 2022, 11.) účast u jednání před soudem dne 25. 1. 2022 v době od 9:00 do 11:00 hod. a 12.) účast u jednání před soudem dne 25. 1. 2022 v době od 11:00 do 11:55 hod.

61. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud státu proti žalobcům právo na náhradu jím placených nákladů v částce 1 350 Kč, jež odpovídá znalečnému přiznanému znalci [příjmení] [jméno] [příjmení]; soud neshledal, že by žalobci splňovali předpoklady pro osvobození od soudních poplatků dle § 138 odst. 1 o. s. ř.; ostatně takových okolností se v řízení ani nedovolávali.

62. Lhůtu ke splnění povinnosti k náhradě nákladů řízení určil soud žalobcům třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.

Poučení