12 C 69/2021-256

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem JUDr. Lukášem Hadamčíkem, Ph.D., ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] pro zaplacení o 16 725 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba o zaplacení částky 16 725 000 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši od [datum] do zaplacení se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se v řízení žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhá částky 16 725 000 Kč s příslušenstvím z titulu nesprávného úředního postupu, jenž měl spočívat v tom, že společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ Equita“), byla zapsána do seznamu ústavů kvalifikovaných pro znaleckou činnost (dále jen„ seznam“). O zápisu Equity do seznamu rozhodl dne [datum] ministr spravedlnosti rozhodnutím č. j. 91/ 2008 ZN/11 (dále jen„ Rozhodnutí“) i na základě nepravdivých a neprověřených údajů žadatelky, zejména bez přihlédnutí ke skutečnosti, že společníci a jednatelé Equity (Ing. [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení]) byli současně v obchodním rejstříku zapsaní jako členové statutárního orgánu znaleckého ústavu [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO] (dále jen„ [příjmení]“), zapsaného v seznamu pro stejné obory a Ing. [jméno] [příjmení] byl současně i akcionářem [příjmení]. Dokument vydaný ministrem spravedlnosti dne [datum] (Rozhodnutí), byť nadepsaný jako rozhodnutí, není rozhodnutím podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ s. ř.“), nelze jej tudíž přezkoumávat ani rušit, a tudíž ani označit za zákonné či nezákonné rozhodnutí. Z toho důvodu jde o nesprávný úřední postup. Žalobkyně odkazovala na soudní řízení vedené jejími právními předchůdci u zdejšího soudu pod sp. zn. 43 C 142/2015. Rozsudkem ze dne 15. 5. 2017, č. j. 43 C 142/2015-100, který byl následně potvrzen rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 7. 3. 2018, č. j. 23 Co 440/2017-143, byl jejich nárok zamítnut. Z uvedeného rozsudku se právní předchůdci žalobkyně dozvěděli, že jimi tvrzená škoda nevznikla v příčinné souvislosti s průtahy tam namítaného řízení, nýbrž vedle soudem tvrzeného, avšak neprokázaného, podílu údajné světové hospodářské krize v roce 2008 byl hlavní soudem zjištěnou příčinou právě zápis Equity do seznamu a její vstup na relevantní trh. Tuto skutečnost se předchůdci žalobkyně dozvěděli až doručením rozsudku Městského soudu v Praze dne [datum]. Dále žalobkyně specifikovala skutečnosti, které Ministerstvo spravedlnosti při zápisu Equity do seznamu nezjistilo, ač zjistit mělo. Vstup Equity na relevantní trh měl zásadní dopad na hospodaření [příjmení], což byla základní příčina poklesu hodnoty akcií [příjmení]. Následně došlo rovněž k úplné likvidaci [příjmení]. Předchůdcům žalobkyně ing. [jméno] [příjmení] a ing. [jméno] [příjmení] tak vznikla škoda v podobě znehodnocení 615 akcií v celkové výši 8 570 000 Kč. Dále jim vznikla škoda v podobě ušlého zisku z nevyplacených dividend z těchto akcií za období 2007 až 2020 v celkové výši 8 155 000 Kč. Celková výše škody tak představuje částku 16 725 000 Kč Tyto pohledávky byly smlouvami ze dne [datum] na žalobkyni postoupeny.

2. Žalovaná ve vyjádření ze dne [datum] sporovala platnost postoupení pohledávek. Odkazovala na další řízení, která právní předchůdci žalobkyně vedli či vedou. Dále namítala, že pokud by odpovědnostním titulem mělo být Rozhodnutí, pak žalované není známo a žalobkyně netvrdí, že by toto rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno či změněno. Není rozhodné, zda se na dané rozhodnutí vztahoval správní řád. Rozhodné je toliko to, zda úřední postup vedl k vydání rozhodnutí. V daném případě úřední postup vedl k vydání Rozhodnutí. Z uvedeného důvodu nelze předmětný nárok posuzovat dle ustanovení vztahujících se k nesprávnému úřednímu postupu. Žalovaná rovněž vznesla námitku promlčení. Uvedla, že právní předchůdci žalobkyně se shodně konstruovaného nároku, byť z jiného odpovědnostního titulu, domáhali již v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 43 C 142/2015, a to žalobou ze dne [datum]. Žalobě předcházelo uplatnění práva u žalované dne [datum]. Právní předchůdci žalobkyně si tak již nejpozději dne [datum] museli být vědomi toho, že jim dle jejich názoru vznikla tvrzená škoda spočívající ve ztrátě hodnoty 615 kusů akcií [právnická osoba]. Byla-li žaloba soudu doručena až dne [datum], je toto právo žalobkyně již promlčeno. Pokud jde o nárok za ušlé dividendy od roku 2007 do roku 2020, pak minimálně část tohoto práva je již promlčena. Dále žalovaná namítá nedostatek příčinné souvislosti. Samotné vydání Rozhodnutí nemohlo právním předchůdcům žalobkyně žádnou škodu způsobit. Pokud [právnická osoba] nebyla konkurenceschopná a nebyla sto vyhrát výběrová řízení, nemůže tato skutečnost jít za žalovanou. Učinila nesporným, že dne [datum] byl u žalované uplatněn žalovaný nárok [jméno] [příjmení] a dne [datum] [jméno] [příjmení].

3. V podání ze dne [datum] žalobkyně dále uvedla, že dle platných právních předpisů nebyl na zápis do seznamu ani na výběr oboru a rozsahu znaleckého oprávnění právní nárok. Nebyla vymezena lhůta, ve které může nebo má být žádost o zápis do seznamu vyřízená. Zákon [číslo] Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZZT“), ani prováděcí vyhláška č. 37/1967 Sb. nestanovily, že se rozhodování o zápisu do seznamu řídí správním řádem. Postup ministerstva spravedlnosti při rozhodování o zápisu do seznamu upravoval až do [datum] vnitřní organizační pokyn [číslo] z [datum], který stanovil pro postup při vyřizování žádostí o zápis do seznamu devět zásad. Ani ten nestanoví, že se žádosti vyřizují postupem podle správního řádu, ale dle zásady [číslo] se tyto žádosti vyřizují řádným úředním postupem, proto opačný postup je nesprávným úředním postupem. Dále žalobkyně uvádí skutečnosti, které dle jejího tvrzení jsou v rozporu s jednotlivými zásadami organizačního pokynu.

4. Z rozhodnutí ministra spravedlnosti ze dne [datum], č. j. 91/ 2008 ZN/11, soud zjistil, že ministr spravedlnosti na základě žádosti a v souladu s § 21 odst. 3 ZZT a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 37/1967 Sb., k provedení ZZT, rozhodl o zapsání Equity do prvního oddílu seznamu v oborech Ekonomika a Stavebnictví s dále specifikovaným rozsahem znaleckého oprávnění.

5. Z odst. 8 organizačního pokynu pro postup při vyřizování žádosti o zápis do seznamu podle § 21 odst. 3 ZZT ze dne 11. 7. 2001, č. j. 50/2001-Zn, soud zjistil, že návrhy na zápis do seznamu musí být vyřizovány řádným úředním postupem; konzultace s žadateli, případně jiná jednání mimo standardní postup jsou vyloučeny. V případě nedostatečné žádosti budou žadatelé o zápis řádně písemně poučeni, jaké podmínky je třeba splnit pro realizaci zápisu a co je třeba doložit.

6. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 15. 5. 2017, č. j. 43 C 142/2015-100, soud zjistil, že se žalobci 1) Ing. [jméno] [příjmení], 2) JUDr. [jméno] [příjmení] a 3) Ing. [jméno] [příjmení] domáhali celkem částky 8 993 000 Kč s příslušenstvím, přičemž tato škoda jim jakožto akcionářům měla vzniknout čtyřletými průtahy v rozhodování o zápisu členů představenstva [příjmení], v kterémžto důsledku byly akcie [příjmení] úplně znehodnoceny. Žaloba byla v plném rozsahu zamítnuta.

7. Z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. 3. 2018, č. j. 23 Co 440/2017-143, soud zjistil, že tímto rozsudkem Městský soud v Praze v pozici odvolacího soudu rozsudek uvedený v předcházejícím bodě v zamítavých výrocích potvrdil. V odůvodnění mimo jiné uvedl:„ Jak se z předmětného znaleckého posudku, který odvolací soud při svém jednání k důkazu zopakoval, podává, odchod původního dlouholetého managementu v období okolo data ocenění (tj. březen 2008) měl podle zpracovatele posudku (cit.): ‚vliv na hodnotu [právnická osoba] a.s., a to z následujících důvodů: - odchodem managementu nedochází pouze k odchodu řídících pracovníků, ale zjevně také k odchodu vedoucích odborných pracovníků znaleckého ústavu, - založením znaleckého ústavu původním managementem téměř bezprostředně po datu ocenění může dojít k odlivu klientů [právnická osoba] a.s.‘ (viz strana 34 posudku). Zpracovatel posudku přitom jednoznačně konstatoval, že (cit.): ‚Skutečnost, zda se odchod některých pracovníků projeví úměrně snížení počtu zaměstnanců [právnická osoba] a.s., případně se tento odchod projeví i převzetím některých zákazníků nově založeným znaleckým ústavem, však není podle našeho názoru možné na základě dostupných informací kvalifikovaně rozhodnout‘ (viz strana 51 posudku). Z právě konstatovaného je tedy zřejmé, že znalecký ústav neměl dostatečné podklady pro to, aby byl schopen jednoznačně určit konkrétní míru toho, jak se (mimo jiné) odchod Ing. [příjmení] projeví v budoucích hospodářských výsledcích Společnosti, přičemž pouze odhadoval (‚modeloval‘) různé možnosti takového budoucího hospodářského vývoje Společnosti. K ozřejmění skutečných (v reálném čase nastoupivších) příčin následného snížení počtu zakázek byli vyslechnuti soudem I. stupně citovaní (a žalobci navržení) svědci, z jejichž výpovědí však (jak správně konstatoval soud I. stupně) nelze zcela jednoznačně určit, který z možných faktorů (absence zápisů členů představenstva Společnosti, podíl světové hospodářské krize 2008, odchod Ing. [příjmení] ze Společnosti) měl na snížení zakázek (a tím i na postupný propad hospodářských výsledků) Společnosti hlavní podíl.“ 8. Další dokazování již soud v řízení neprováděl, neboť vzhledem k níže uvedeným právním závěrům bylo možné o žalobou uplatněném nároku rozhodnout již na základě výše uvedených důkazů a žalobních tvrzení, z nichž bylo zřejmé, že žalobou uplatněný nárok není důvodný, i kdyby byla prokázána veškerá žalobní tvrzení. Z toho důvodu soud další důkazní návrhy zamítl, neboť další dokazování bylo v této věci nadbytečným.

9. Soud učinil ve věci závěr o skutkovém stavu korespondující se skutkovými zjištěními popsanými výše. Ministr spravedlnosti Rozhodnutím vyhověl žádosti Equity a zapsal tuto společnost do seznamu.

10. Soud posoudil věc po právní stránce podle následujících ustanovení: Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 OdpŠk odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle § 13 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 má právo na náhradu škody ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. Podle § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem. Podle § 32 OdpŠk se nárok na náhradu škody podle tohoto zákona promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí. Nejpozději se nárok promlčí za deset let ode dne, kdy poškozenému bylo doručeno (oznámeno) nezákonné rozhodnutí, kterým byla způsobena škoda; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví. Nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Podle § 35 odst. 1 OdpŠk promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců. Podle § 14 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle odst. 3 je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. Podle § 1 odst. 1 a 2 s. ř.: „ (1) Tento zákon upravuje postup orgánů moci výkonné, orgánů územních samosprávných celků1) a jiných orgánů, právnických a fyzických osob, pokud vykonávají působnost v oblasti veřejné správy (dále jen ‚správní orgán‘). (2) Tento zákon nebo jeho jednotlivá ustanovení se použijí, nestanoví-li zvláštní zákon jiný postup.“ Podle § 67 odst. 1 s. ř.:„ Rozhodnutím správní orgán v určité věci zakládá, mění nebo ruší práva anebo povinnosti jmenovitě určené osoby nebo v určité věci prohlašuje, že taková osoba práva nebo povinnosti má anebo nemá, nebo v zákonem stanovených případech rozhoduje o procesních otázkách.“ Podle § 180 odst. 1 s. ř.:„ [jméno], kde se podle dosavadních právních předpisů postupuje ve správním řízení tak, že správní orgány vydávají rozhodnutí, aniž tyto předpisy řízení v celém rozsahu upravují, postupují v otázkách, jejichž řešení je nezbytné, podle tohoto zákona včetně části druhé.“ Podle § 21 odst. 3 ZZT:„ Seznam znaleckých ústavů se člení na dva oddíly. Do druhého oddílu seznamu znaleckých ústavů se zapisují vysoké školy nebo jejich součásti a veřejné výzkumné instituce, případně jiné osoby veřejného práva nebo jejich organizační složky vykonávající vědeckovýzkumnou činnost v příslušném oboru. Tyto ústavy jsou určeny především pro zpracování znaleckých posudků ve zvlášť obtížných případech vyžadujících zvláštního vědeckého posouzení. Do prvního oddílu seznamu se zapisují ostatní znalecké ústavy podle odstavce 1.“ Podle § 6 vyhlášky ministra spravedlnosti č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů:„ (1) Vedle ústředního seznamu znalců a tlumočníků vede ministerstvo spravedlnosti seznam ústavů, od nichž lze žádat posudky. Tento seznam se skládá ze 2 oddílů. V prvním oddílu se vedou v patrnosti ústavy a jiná pracoviště specializovaná na znaleckou činnost; ve druhém oddílu vědecké ústavy, vysoké školy a organizace, od nichž mohou státní orgány ve zvlášť obtížných případech žádat znalecké posudky. Vědecké ústavy a organizace oprávněné podávat znalecké posudky v oboru státního tajemství stanoví ministr spravedlnosti v součinnosti s ministrem vnitra, popřípadě s ministrem národní obrany. (2) Zápisy do seznamu podle odstavce 1 uveřejňuje ministerstvo spravedlnosti v Ústředním věstníku.

11. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně, resp. její právní předchůdci svůj nárok u žalované předběžně uplatnili ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

12. Nejvyšší soud ve své judikatuře opakovaně dovodil, že pro vzájemný vztah odpovědnosti státu za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem (§ 13 OdpŠk) a nezákonným rozhodnutím (§ 7 a § 8 OdpŠk) platí, že nesprávným úředním postupem, jímž je porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, je zpravidla postup, který s rozhodovací činností nesouvisí. Ačkoliv není vyloučeno, aby škoda, za kterou stát odpovídá, byla způsobena i nesprávným úředním postupem prováděným v rámci činnosti rozhodovací, je pro tuto formu odpovědnosti určující, že úkony tzv. úředního postupu samy o sobě k vydání rozhodnutí nevedou a je-li rozhodnutí vydáno, bezprostředně se v jeho obsahu neodrazí. Z tohoto hlediska je nesprávným úředním postupem souvisejícím s rozhodovací činností například nevydání či opožděné vydání rozhodnutí, mělo-li být v souladu s uvedenými pravidly správně vydáno či vydáno ve stanovené lhůtě, případně jiná nečinnost státního orgánu či jiné vady ve způsobu vedení řízení. Pokud ovšem orgán státu shromažďuje podklady (důkazy) pro rozhodnutí, hodnotí zjištěné skutečnosti, právně je posuzuje apod., jde o činnosti přímo směřující k vydání rozhodnutí; případné nesprávnosti či vady tohoto postupu se pak projeví právě v obsahu rozhodnutí a mohou být zvažovány jedině z hlediska odpovědnosti státu za nezákonné rozhodnutí (viz zejména rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 1999, sp. zn. 2 Cdon 129/97, a dále rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 3. 2010, sp. zn. 25 Cdo 5521/2007, ze dne 8. 9. 2011, sp. zn. 30 Cdo 1076/2009, ze dne 30. 7. 2013, sp. zn. 30 Cdo 335/2013, proti němuž podaná ústavní stížnost byla zamítnuta nálezem Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 3057/13, nebo rozsudek ze dne 26. 4. 2016, sp. zn. 30 Cdo 2755/2014, a ze dne 9. 9. 2020, sp. zn. 31 Cdo 1511/2020, proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 29/21, a který byl publikován pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Totožný názor pak sdílí i odborná literatura (srov. [příjmení], P., [příjmení], V. Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 147, nebo [příjmení], F., [jméno], P., [příjmení], F. Zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Komentář. [obec]: [právnická osoba], 2017, s. 119 a násl).

13. Spojuje-li žalobkyně tvrzenou škodu s Rozhodnutím, přičemž argumentuje tak, že Rozhodnutí nebylo vydáno dle správního řádu, neboť ani správní řád ani ZZT ani prováděcí vyhláška k ZZT ani výše citovaný organizační pokyn neuváděly, že by Rozhodnutí bylo vydáváno ve správním řízení, pak je třeba předně uvést, že § 7 OdpŠk nikterak nespecifikuje, že by se dané ustanovení mělo vztahovat pouze na rozhodnutí vydávaná ve správním řízení. Nadto je třeba uvést, že správní řád není postaven na principu delegace, nýbrž na principu subsidiarity (srov. výše citovaný § 1 odst. 2 s. ř. a § 180 odst. 1 s. ř.). Pro aplikaci správního řádu tudíž není podstatné, zda speciální právní předpisy výslovně na správní řád odkazují, nýbrž pouze to, zda obsahují odchylnou právní úpravu či zda užití správního řádu výslovně vylučují. Výslovné vyloučení správního řádu žádný z citovaných předpisů neobsahuje. Soud tudíž dospěl k závěru, že Rozhodnutí má povahu rozhodnutí ve smyslu § 67 odst. 1 s. ř. Z výše uvedených ustálených závěrů judikatury pak plyne, že nelze spojovat tvrzenou škodu s nesprávným úředním postupem, pokud příčinou vzniku škody mělo být rozhodnutí.

14. Z výše uvedeného se tak podává, že v nynějším řízení žalobkyni, resp. jejím právním předchůdcům, nesvědčí aktivní věcná legitimace, neboť § 7 omezuje právo na náhradu škody dle tohoto ustanovení pouze na účastníky řízení, v němž bylo rozhodnutí vydáno. Žalobkyně ani její právní předchůdci účastníky tohoto řízení nebyli. Nadto žalobkyně v řízení ani netvrdila, že by byla splněna podmínka dle § 8 OdpŠk, a tedy, že by Rozhodnutí bylo zrušeno.

15. Soud rovněž shledal důvodnou žalovanou vznesenou námitku promlčení. Rozhodnutí bylo vydáno v roce 2008, přičemž právní předchůdci žalobkyně se obdobně konstruovaných nároků, byť z titulu průtahů v řízení, domáhali již v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 43 C 142/2015, před jehož zahájením uplatnili svá práva u žalované dne [datum]. Z uvedeného je zřejmé, že o veškerých skutečnostech vyžadovaných § 32 OdpŠk (vznik škody a kdo za ni odpovídá) právní předchůdci žalobkyně nabyli vědomost nejpozději k datu [datum]. Argumentovala-li žalobkyně tak, že až z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. 3. 2018, č. j. 23 Co 440/2017, nabyli její právní předchůdci vědomost o tom, že příčinou vzniku škody byl zápis Equity do seznamu, pak je třeba předně uvést, že takovýto závěr uvedený rozsudek neobsahuje. V rozsudku je uváděn v návaznosti na znalecké posouzení jako jednou z možných příčin odchod ing. [příjmení], nikoliv zápis Equity do seznamu. Nadto pro aplikaci § 32 OdpŠk postačí vědomost o skutkových okolnostech, nikoliv znalost právního posouzení věci. I kdyby žalobkyní namítané Rozhodnutí nemělo povahu rozhodnutí ve smyslu § 7 OdpŠk a šlo by o nesprávný úřední postup ve smyslu § 13 OdpŠk, je žalobou uplatněné právo již promlčeno.

16. Z výše uvedených důvodů se soud již pro nadbytečnost v řízení nezabýval tím, zda došlo k platnému postoupení tvrzených pohledávek na žalobkyni a zda právním předchůdcům žalobkyně tvrzená škoda vznikla a v jakém rozsahu, a žalobu jako nedůvodnou v plném rozsahu zamítl.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 za použití § 151 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V souzeném případě byla zcela úspěšná žalovaná, proti které byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta, proto jí soud přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 3 režijních paušálů á 300 Kč dle § 151 odst. 3 o. s. ř., a to za písemné vyjádření k žalobě, přípravu účasti na jednání a za jednání před soudem (vyhláška č. 254/2015 Sb.). Jejich zaplacení uložil soud žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., neboť k delší lhůtě plnění či k plnění ve splátkách neshledal soud žádný důvod.

Poučení