12 C 7/2022-113

Rubrum

Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Bačkovskou ve věci žalobců: a) [celé jméno žalobce], narozený dne [datum] bytem [adresa žalobce a žalobkyně] b) [celé jméno žalobkyně], narozená dne [datum] bytem [adresa žalobce a žalobkyně] obou zastoupených advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] sídlem [adresa] zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno]. sídlem [adresa] o vyloučení věcí z exekuce takto:

Výrok

I. Z exekuce vedené soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pod sp. zn. 139 EX 04265/18 a sp. zn. 139 EX 05296/18 oprávněnou [právnická osoba] proti povinnému [jméno] [příjmení] se vylučují sekačka Oleo mac, strunová sekačka, žebřík dřevěný, cirkulárka, plechový žebřík, vzduchovka, aku vrtačka, střelná zbraň 510, TV Panasonic, lampa sepsané pod položkami 1, 2, 3, 4, 5, 6, 10, 11, 13, 15 v soupisu movitých věcí dne 20.10.2021.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobou soudu doručenou dne 10.1.2022 se žalobci domáhali vydání rozsudku o tom, že se z exekucí vedených soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pod sp. zn. 27 EXE 37/2018 a sp. zn. 22 EXE 735/2018 vylučují sekačka Oleo mac, strunová sekačka, žebřík dřevěný, cirkulárka, plechový žebřík, vzduchovka, aku vrtačka, střelná zbraň 510, TV Panasonic, lampa. Žalobci tvrdili, že u Okresního soudu v Chrudimi se vede exekuce pod sp. zn. 27 EXE 87/2018 a to podle vykonatelného rozsudku Okresního soudu v Chrudimi ze dne 6.12.2017, č. j. 3C 208/2017-16, který nabyl právní moci dne 3.1.2018, a dále výkon pod sp. zn. 22 EXE 735/2018 podle vykonatelného rozsudku Okresního soudu v Chrudimi ze dne 8.12.2017, č. j. 11C 206/2017-19, který nabyl právní moci dne 31.1.2018, obojí k uspokojení vykonatelné pohledávky oprávněné proti povinnému [jméno] [příjmení], [ulice] [adresa], [obec] Dne 20.10.2021 byl v rámci exekučního řízení vedeného soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], se sídlem [adresa], pověřeného k vedení exekuce výše nadepsaným soudem dne 27.3.2018 a ze dne 16.4.2018, proveden soupis movitých věcí v bydlišti žalobců, kdy do soupisu byly pojaty tyto označené movité věci: položka č. 1 - 1 ks sekačka Oleo mac, položka č. 2 -1 ks strunová sekačka, položka č. 3 - 1 ks žebřík dřevěný, položka č. 4 -1 ks cirkulárka, položka č. 5- 1 ks plechový žebřík, položka č. 6- 1 ks vzduchovka, položka č. 7- 1 ks střelná zbraň [číslo], položka č. 8- 1 ks střelná zbraň [číslo], položka č. 9- 1 ks TV Philips, položka č. 10-1 ks aku vrtačka, položka č. 11- 1 ks střelná zbraň [anonymizováno], položka č. 12-1 ks hlaveň brokovnice [číslo], položka č. 13- 1 ks TV Panasonic, položka č. 14- 1 ks TV Philips a položka č. 15- 1 ks lampa. V zákonné 30-denní lhůtě ode dne, kdy se žalobci dozvěděli o soupisu věcí, a to dne 3.11.2021 podali žalobci návrh na vyškrtnutí všech věcí ze soupisu z důvodu neexistence vlastnického práva povinného k těmto movitým věcem. Jejich návrhu však bylo usnesením soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 3.12.2021, doručeného žalobcům dne 10.12.2021, vyhověno toliko částečně, kdy ze soupisu byla vyškrtnuta pouze movitá věc uvedená pod položkou č. 9 a 14, a to TV Philips. Z odůvodnění usnesení soudního exekutora vyplývá, že žalobci předložili paragon [číslo] na TV Philips ze dne 2.2.2011 a dále skutečnost, že soudnímu exekutorovi nebylo doloženo a prokázáno, že vlastníky movitých věcí uvedených v soupisu jsou skutečně žalobci, nikoliv povinný. S ohledem na skutečnost, že žalovaná vyslovila souhlas s vyškrtnutím movité věci uvedené v soupisu pod položkou č. 9 a 14, rozhodl soudní exekutor o vyškrtnutí TV Philips ze soupisu. Povinný [jméno] [příjmení] je vnukem žalobců, který však nemá v místě bydliště žalobců trvalý pobyt, nesdílí s nimi společnou domácnost vyjma skutečnosti, že žalobce jako svoje prarodiče občas navštíví. Odůvodnění usnesení soudního exekutora, co se prokázání vlastnického práva žalobců k movitým věcem uvedeným v soupisu resp. neprokázání vlastnického práva povinného k těmto movitým věcem, je zcela nedostatečné a zjevně účelové, kdy soudní exekutor byl zjevně veden snahou docílit získání movitých věcí pro účely výkonu rozhodnutí, aniž by důsledně dbal prokázání vlastnického práva povinného k movitým věcem uvedeným v soupisu a tím tak ochrany vlastnického práva žalobců. Povinný, vyjma movitých věcí uvedených pod položkou č. 7, 8 a 12, není vlastníkem věcí uvedených v soupisu. Movité věci uvedené v soupisu pod položkou č. 1 -6, pol. č. 10,11,13 a 15 jsou ve společném jmění žalobců, které pořídili za trvání manželství. Movité věci uvedené v soupisu pod položkou 7, 8 a 12 nejsou v jejich společném jmění s tím, že tyto věci užívá povinný k výkonu práva myslivosti a ponechal je v bydlišti žalobců, když je navštívil. Ohledně movitých věcí uvedených v soupisu položkou č. 1 - 6, pol. č. 10,11,13 a 15 mají žalobci za to, že z povahy těchto movitých věcí je navýsost zřejmé, že se jedná o věci pořízené za účelem údržby a opravy rodinného domu [adresa] a pozemku parc. [číslo] výměře 231 m2 v [katastrální uzemí] v [obec] ve společném jmění žalobců. Jedná se o movité věci sloužící výlučně potřebě žalobců (sekačky, žebřík, cirkulárka) a dále o věci užívané k výkonu práva myslivosti žalobcem [celé jméno žalobce] (vzduchovka, střelná zbraň). Jde o movité věci opotřebované a staré, žalobci pořízené před více jak deseti lety, kdy z jejich charakteru, stavu a povahy je zcela zřejmé, že tyto movité věci jsou ve společném jmění žalobců, nikoliv ve vlastnictví povinného, ten totiž nedisponuje žádnými doklady, kterými by zcela spolehlivě a jednoznačně prokázal, že je jejich vlastníkem. Povinný tyto movité věci pro svoji potřebu ani neužívá a nikdy neužíval. Na oporu svého tvrzení, že povinný v místě bydliště žalobců nebydlí, pouze je občas navštíví, jakož i tvrzeni, že povinný nemá u žalobců žádné movité věci, které vlastní, vyjma movitých věci uvedených od položkou č. 7, 8,12, což žalobci výše již odůvodnili, předkládají žalobci kopii úředně ověřeného čestného prohlášení povinného ze dne 21. 10. 2021 ohledem na argumentaci soudního exekutora, který v odůvodnění usnesení uvádí, že žalobci předložili paragon, který však neprokazuje, že by byli vlastníky všech movitých věcí uvedených v soupisu, žalobci zároveň sdělují, že s ohledem na stáří žalovaných movitých věcí již nedisponují listinnými doklady, které by mohli svoje vlastnické právo k movitým věcem prokázat. Žalobci se dovolávají tehdy platného občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., který připouštěl u pořízení movitých věcí uzavření kupních smluv ústní formou. Podle § 16 odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele je prodávající povinen vystavit na žádost spotřebitele doklad o zakoupení výrobku s uvedením data prodeje, o jaký výrobek se jedná a za jakou cenu byl výrobek prodán. I kdyby tedy žalobci disponovali příslušnými doklady o koupi výrobků, pak povinnou náležitostí dokladu dle zákona není uvedení identifikace kupujícího. Podle žalobců nelze přisvědčit argumentaci soudního exekutora, že z paragonu nelze dovodit, že by žalobci byli vlastníky všech movitých věci v soupisu uvedených, neboť uvádění osoby kupujícího není a nebylo dle zákona povinnou náležitostí dokladu o zakoupení výrobku a je na místě připustit prokázání vlastnického práva k žalovaným movitým věcem jiným způsobem a to zejména faktickým výkonem vlastnického práva k těmto movitým věcem žalobci. Prodej žalovaných movitých věcí v rámci výkonu rozhodnutí by byl zcela v rozporu s dobrými mravy, když počet a hodnota těchto movitých věcí odpovídá obvyklým majetkovým poměrům žalobců a z povahy movitých věcí je zcela zřejmé, že byly pořízeny za účelem údržby a opravy nemovitostí ve vlastnictví žalobců, případně k výkonu práva myslivosti žalobce [celé jméno žalobce]. Dále je nutno podle žalobců vzít do úvahy i skutečnost, že povinný nabyl plnoletosti a začal se sám živit až poté, kdy byly tyto movité žalobci pořízeny a povinný tak nemohl tyto movité věcí zakoupit za svoje výlučné prostředky. Žalobci rovněž namítají, že je zcela v rozporu se zásadou legitimního očekávání a předvídatelnosti postupu soudního exekutora, aby žalobci byli vystaveni ohrožení vlastnického práva tím, že i přes pořízení žalovaných movitých věcí v řádu více jak 10 let, nedostáli povinnosti důkazní předložením listinných důkazů o vlastnictví movitých věcí na úkor doložení vlastnického práva povinným. Navíc ještě za situace, kdy zákon existenci dokladu o zakoupení výrobků, čili movitých věcí s uvedením identifikace osoby kupujícího nestanovil ani v době pořízení těchto movitých věcí, ani ke dni podání této žaloby. Soudní exekutor tak do soupisu zařadil žalované movité věci se zjevnou absencí prokázání vlastnického práva povinného, kdy neoprávněný zásah do vlastnického práva žalobců je tudíž navýsost zřejmý. S ohledem na věk žalobců a jejich omezené výdělečné možnosti jsou navíc žalobci v důsledku postupu soudního exekutora, vystaveni v nebezpečí složité finanční situace, neboť pořízení jiných movitých věcí na místo žalovaných movitých věcí není pro žalobce již finančně dostupné. Při jednání 29.3.2022 žalobci doplnili, že žalobci nad věcmi panují, vykonávají vlastnická práva ve svém domě, věci používají i k obsluze zahrady a i kdyby je přímo nekoupili, po šesti letech se má dle občanského zákoníku za to, že je mohli mimořádně vydržet. [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo prokázáno, že není vlastníkem předmětných věcí a vzhledem k jeho věku by to nebylo ani logické, protože by věci nabýval ve věku nezletilosti, když jde o věci starší deseti let. K dotazu soudu žalobce a) uvedl, že střelná zbraň 510 je kulobroková kozlice evidovaná na vnuka [jméno] [příjmení]. Při jednání 28.6.2022 žalobce a) uvedl, že střelná zbraň 510 je opakovací vzduchovka, kterou si koupili žalobci z kovomatu před dlouhou dobou.

2. Žalovaná zdůraznila ve vztahu k podané žalobě, že její podání nebylo jediným možným krokem žalobců k obraně jejich práv. Obrátil-li by se žalobci po zamítnutí jeho návrhu soudním exekutorem přímo na žalovanou jakožto oprávněnou a předložil-li by jí k posouzení relevantní důkazy k prokázání svého vlastnického práva k předmětným movitým věcem, žalovaná by souhlasila s jejich vyškrtnutím ze soupisu exekutora a k podání žaloby (a vzniku nákladů řízení žalobců) tak vůbec nemuselo dojít. Žalovaný má proto za to, že v případě, že soud dospěje k závěru, že žalobci podali žalobu oprávněně, by měl postupovat při rozhodování o nákladech řízení vůči žalovanému dle ustanovení § 150 občanského soudního řádu a v této souvislosti poukazuje na závěry Ústavního soudu z nálezu sp. zn. III. ÚS 292/07 aplikované i v současné době, na usnesení Ústavního soudu ze dne 18.6.2015 sp. zn. IV. ÚS 3482/14, kde ve skutkově obdobné věci Ústavní soud odkázal právě na citovaný nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 292/07 a uzavřel:„ Považuje-li stěžovatelka nadále za nespravedlivé, aby nesla náklady řízení, když s vylučovací žalobou uspěla a svým chováním sepsání věcí nijak nezavinila, je nutno poznamenat, že stejně tak nespravedlivé by bylo, aby oprávněná, která v předchozím řízení osvědčila, že důvodně hájila svá práva, a nyní žádá výkon příslušného rozhodnutí, byla povinována k náhradě nákladů excindačního řízení, jehož zahájení i jeho výsledek nijak nezavinila (srov. shora zmíněný nález sp. zn. III. ÚS 292/07 ze dne 9. 6. 2009). Stěžovatelka v ústavní stížnosti ostatně netvrdí, že by bránila svá práva v soudním řízení z příčiny ležící na straně žalované – oprávněné, nýbrž napadá opakovaně toliko postup soudního exekutora. Ústavní soud obdobnou situaci řešil v usnesení sp. zn. IV. ÚS 363/07 ze dne 31. 8. 2009, v němž konstatoval, že exekutor je povinen počínat si tak, aby minimalizoval možnost sepsání movitých věcí, které jsou v majetku třetích osob. Jednal-li by exekutor v rozporu s těmito zásadami, mohl by za určitých okolností odpovídat za způsobenou škodu podle ustanovení § 32 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Bylo tedy na stěžovatelce, aby vůči exekutorovi využila prostředků, které jí poskytoval exekuční řád.“ Žalovaná dále poukazuje na nález Ústavního soudu ze dne 9.6.2009 sp. zn. III. ÚS 292/07, v němž Ústavní soud ve skutkově obdobné situaci vyslovil, že ustanovení § 150 o. s. ř. obecně slouží k řešení situace, v níž je nespravedlivé, aby ten, kdo důvodně hájil svá porušená nebo ohrožená práva nebo právem chráněné zájmy, obdržel náhradu nákladů, které při této činnosti účelně vynaložil. Rozhodnutí, v souladu s nímž si ten, kdo v řízení uspěl, také ponese sám své náklady, se proto bude jevit spravedlivým především s ohledem na existenci okolností souvisejících s předprocesním stadiem sporu, s chováním účastníků v tomto stadiu, s okolnostmi uplatnění nároku apod. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má být zřejmým a logickým ukončením celého soudního řízení; soud musí důkladně zvážit všechny okolnosti případu a v odůvodnění náležitě vyložit, proč se mu s ohledem na jejich existenci jeví jako spravedlivé nerozhodnout o náhradě nákladů řízení podle zásady úspěchu ve věci (nález sp. zn. I. ÚS 257/05 ze dne 20. 12. 2005, nález sp. zn. I. ÚS 1671/08 ze dne 5. 11. 2008, nález sp. zn. II. ÚS 237/05 ze dne 2. 3. 2006. Ve stížností napadeném řízení však nešlo o běžný spor, nýbrž o specifické, dílčí řízení, které bylo vyvoláno v důsledku postupu soudního exekutora, jenž byl pověřen výkonem pravomocného rozhodnutí. Citované ustanovení o. s. ř. v rámci rozhodování o náhradě nákladů řízení ve sporech o tzv. excindačních (vylučovacích) žalobách podle § 267 o. s. ř. proto může nabýt i toho významu, že jím lze řešit situace, v nichž je nespravedlivé, aby oprávněný (věřitel), který v předchozích řízení osvědčil, že důvodně hájil svá porušená nebo ohrožená práva nebo právem chráněné zájmy, a který nyní žádá výkon příslušného rozhodnutí, byl povinován k zaplacení náhrady nákladů řízení vůči osobě, která proti němu ve sporu o tzv. excindační žalobě byla úspěšná. Tento závěr platí však pouze za předpokladu, že věřitel vznik nákladů řízení úspěšné straně nezavinil. Soudem tak i v případě úspěchu žalobců nemá být náhrada nákladů řízení se přiznána žádnému z účastníků řízení.

3. Z usnesení soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [obec] ze dne 3.12.2021 č.j. 139 EX 04265/18-83 bylo zjištěno, že ze soupisu movitých věcí v rámci exekuce oprávněné [právnická osoba] proti povinnému [jméno] [příjmení] byly vyškrtnuty televizory Philips pod položkami 9 a 4, ohledně zbývajících položek 1-8, 10 až 13 a 15 byl návrh žalobců zamítnut. Návrh na vyškrtnutí všech sepsaných věcí podali žalobci 3.11.2021. Žalovaná jako oprávněná souhlasila s vyškrtnutím televizoru Philips, který dokladovali [celé jméno žalobce] nákupním paragonem. Shodně bylo rozhodováno i v exekuci téhož exekutora pod sp. zn. 139 EX 0596/18-075. Ze spisů Okresního soudu v Chrudimi sp. zn. 22EXE 735/2018 a 27EXE 37/2018 bylo zjištěno, že oběma exekucemi byl pověřen Okresním soudem v Chrudimi soudní exekutor [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a to na základně usnesení Okresního soudu v Chrudimi ze dne 16.4.2018, č.j. 22 EXE 735/2018-11 a ze dne 27.3.2018 č.j. 27 EXE 87/2018-13.

4. V čestném prohlášení z 21.10.2021 [jméno] [příjmení] [datum narození] uvádí, že nebydlí u žalobců, nemá tam žádné osobní věci ani žádný majetek, jen je občas navštíví.

5. Žalobci byla předloženy i tři fotografie, na nichž jsou vyfotografovány dřevěné štafle, televizor Philips, tři střelné zbraně, plechový žebřík, stará cirkulárka, lampa, strunová sekačka a motorová sekačka.

6. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalobci mají ve svém společném jmění manželů rodinný dům [adresa] a pozemek parc. [číslo] o výměře 231 m2 v [katastrální uzemí] v [obec] a to na základě kupní smlouvy z 6.2.1996.

7. Ze spisů soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sp. zn. 139 EX 04265/18 a sp. zn. 139 EX 05296/18 bylo zjištěno, že v rámci exekuce prodejem movitých věcí pod sp. zn. 139 EX 04265/18 proběhl dne 20.10.2021 soupis movitých věcí povinného [jméno] [příjmení] na adrese [adresa]), byl proveden soupis movitých věcí: položka č. 1 - 1 ks sekačka Oleo mac, položka č. 2 -1 ks strunová sekačka červená, položka č. 3 - 1 ks žebřík dřevěný, položka č. 4 -1 ks cirkulárka, položka č. 5- 1 ks plechový žebřík, položka č. 6- 1 ks vzduchovka, položka č. 7- 1 ks střelná zbraň [číslo] ní doložen doklad, položka č. 8- 1 ks střelná zbraň [číslo], položka č. 9- 1 ks TV Philips, položka č. 10-1 ks aku vrtačka [příjmení], položka č. 11- 1 ks střelná zbraň [anonymizováno], položka č. 12-1 ks hlaveň brokovnice [číslo], položka č. 13- 1 ks TV Panasonic, položka č. 14- 1 ks TV Philips a položka č. 15- 1 ks lampa. Žalovaná se k návrhu na vyškrtnutí věcí ze soupisu vyjádřila jako oprávněná tak, že jí nebyly předloženy žádné doklady ani jiné důkazy a je proto přesvědčena, že právo navrhovatelů [příjmení], které nepřipouští exekuci, k těmto movitým věcem nebylo prokázáno a proto nesouhlasí s vyškrtnutím těchto věcí ze soupisu. E-mailem z 21.10.2021 povinný vůči exekutorovi namítal, že věci uvedené v protokolu o soupisu movitých věcí nejsou v jeho osobním vlastnictví a podával proti tomu odvolání. Listiny téhož obsahu se nacházejí i ve spise soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sp. zn. 139 EX 05296/18 a to včetně protokolu o soupisu movitých věcí, návrhu žalobců na vyloučení věcí ze soupisu i vyjádření žalované jako oprávněné k návrhu žalobců na vyloučení věcí. Ve spisech jsou i usnesení podrobně popsaná pod bodem 3 odůvodnění tohoto rozsudku.

8. Svědek [jméno] [příjmení], narozený dne [datum], trvale bytem [adresa], vnuk žalobců, vypověděl, že se na adrese žalobců nezdržuje, staví se, když je v [obec], na kafe, při exekuci byl v domácnosti žalobců přítomen jen sám, když tam exekutoři přišli. Svědek nemá žádné doklady k věcem, které byly sepsány, protože jsou prarodičů, ne jeho, své tam má maximálně nějaké oblečení a holínky, jinak mu tam nic nepatří. Svědek říkal exekutorům, že tam nebydlí. V době exekuce bydlel svědek v [obec] u své přítelkyně v domě jejího dědy a tam bydlí i teď, adresu ani po skoro roce neví, má tam zaměstnání na pracovní smlouvu, ale v době exekuce byl nezaměstnaný. O svém jiném bydlišti nemá svědek žádný doklad. V [obec] bývá svědek pravidelně, protože tam má stanovené dny, kdy jako myslivec chodí přikrmovat lesní zvěř. Nevím, na jaké adrese se v [obec] zdržuji, jsem tam skoro rok, ale adresu si nepamatuji, bydlíme s přítelkyní v rodinném domě jejího dědy. Jako myslivec má svědek registrované zbraně, ale ty v soupisu věcí svědkovy nejsou.

9. Žalobce a) vypověděl, že když tam byli exekutoři, tak byl ve městě na nákupech, v domácnosti byl jen vnuk (povinný), ptal se ho, co tam ty lidi dělají a on říkal, že to jsou exekutoři a olepují majetek. Všechno to jsou starší věci, které ani jako nové žalobci nekupovali, vše je opotřebované. Kupovali to společně a protože to jsou staré věci, tak už od toho nemají ani lístky, protože je po čase vyhazují. Sekačka Oleo mac je 20 let stará motorová sekačka, kterou půjčená od přítele dcery [jméno] [celé jméno žalobkyně] [příjmení] [příjmení], ta sekačka žalobci a) nepatří, jeho je jen strunová sekačka. Dřevěný žebřík v soupisu jsou ty štafle na fotce 50-60 let staré. Cirkulárku si žalobce a) vyrobil sám. Hliníkový žebřík kupovali žalobci asi před 15 lety. Vzduchovku žalobce a) podědil po otci. Aku vrtačku žalobce a) dostal jako dárek od příbuzných žalobkyně b) z Německa [obec] zbraň [anonymizováno] je svědka a má jí registrovanou. Televizor Panasonic je ve vlastnictví dcery žalobců [jméno] [celé jméno žalobkyně]. Lampa je starý krám.

10. Žalobkyně b) vypověděla, že při exekuci byla v kuchyni, protože v té době nemohla chodit a na operaci šla až v listopadu 2021, na zazvonění mluvila z okna ke dvěma mužům, kteří říkali, že shánějí [jméno] [příjmení], tak ho zavolala, že má návštěvu. Za exekutorem na pavlač šla žalobkyně b) až s účtenkou od televize, kdy exekutor říkal, že je stará 11 let a že si má odlepit nálepku, což udělala. Příbuzní žalobkyni b) celý život podporovali z Německa, už když byly děti malé. Všechny věci jsou staré, opotřebované, nic není nového. Vnuk u žalobců občas pobýval, když šel třeba krmit do lesa, tak pak u nich dostal třeba večeři nebo na pavlači přespal, žalobkyně byla ráda, protože vypomohl třeba se zrytím záhonu. Adresa [ulice] [anonymizováno] v [obec] byla dříve adresou rodičů vnuka [jméno] [příjmení], ale jeho otec dům prodal a žalobci nevědí, kde se vnuk zdržuje, přespal i v krmelci nebo v chatě, kterou mají v lese na krmení. Žalobci mají děti [jméno] a [jméno] [celé jméno žalobce], ti by mohli dosvědčit, že jde o věci žalobců po velmi dlouhou dobu.

11. K výzvě soudu podle § 118a občanského soudního řádu žalobcům, aby navrhli důkazy potřebné k prokázání jejich tvrzení o tom, že jsou vlastníky sekačky Oleo mac, strunové sekačky, dřevěného žebříku, cirkulárky, plechového žebříku, vzduchovky, aku vrtačky, střelné zbraně 510, TV Panasonic a lampy, případně doplnili tvrzení a důkazy k existenci jejich práv k těmto věcem nepřipouštějících výkon rozhodnutí, při poučení o následcích neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního žalobci reagovali následovně. Svědeckou výpovědí jejich vnuka [jméno] [příjmení] jako povinného bylo zcela prokázáno, že žádnou z movitých věcí zařazenou do soupisu movitých věci nevlastní, o čemž vykonavatele soudního exekutora osobně v průběhu exekuce informoval. Podle zástupkyně žalobců žalobci ve výslechu sdělili, že žalované movité věci si pořídili oni sami. Na podporu svých tvrzení předložili čestná prohlášení dcery [jméno] [celé jméno žalobkyně] a syna [celé jméno žalobce], kteří žalobce pravidelně navštěvují, zejména syn a mají potřebné poznatky ohledně výše uvedených movitých věcí, že movité věci žalobci pořídili jako věci nové, i když jsou v současné době v důsledku jejich užívání pro účely správy a údržby rodinné domácnosti a zahrady značně opotřebované. Žalobci jsou vlastníky movitých věci, když vlastnické právo k těmto věcem vykonávají. Žalobci poukazovali na to, že není v souladu se zásadou legitimního očekávání, aby i u movitých věcí značně opotřebovaných, starých v souvislosti s prokázáním vlastnického práva stále disponovali doklady o jejich zakoupení, když záruční lhůta u těchto movitých věcí již dávno uplynula – viz. Ústavní soud, Pl. ÚS 34/09, citace: " Ústavní soud považuje za samozřejmé a určující pro nalézání práva, že vždy je nezbytné vycházet z individuálních rozměrů každého jednotlivého případu, které jsou založeny na konkrétních skutkových zjištěních. Mnohé případy a jejich specifické okolnosti mohou být – jako v dané věci – značně komplikované a netypické; to však nevyvazuje obecné soudy z povinnosti udělat vše pro spravedlivé řešení, jakkoliv se to může jevit složité, přičemž v rovině jednoduchého práva je nutné za účelem dodržení shora uvedených principů posuzovat individuální okolnosti daného případu též prizmatem kogentního ustanovení § 3 odst. 1 občanského zákoníku, které je v rovině jednoduchého – podústavního – práva odrazem shora vymezeného ústavního požadavku nalezení spravedlivého řešení z hlediska vyvážené ochrany základních práv dotčených osob“. Jinými slovy k běžnému obezřetnému chování žalobců, z hlediska ochrany jejich vlastnického práva, zcela jistě nepatří uchování dokladů o zakoupení předmětných věcí, které jsou staré, opotřebované, a u kterých nelze již ani uplatnit žádná práva z vad. Do soupisu movitých věcí byly zařazeny movité věci, kde zcela absentuje prokázání vlastnického práva povinného k těmto věcem. Nutno také poukázat na věk žalobců, žalobkyně 81 let, žalobce 75 let, navíc žalobkyně byla v době exekuce značně zdravotně indisponována. K zařazení movitých věcí do soupisu došlo, aniž by alespoň s vysokou mírou pravděpodobnosti bylo možné predikovat, že povinný vlastnické právo k těmto movitým věcem prokáže, zatímco bylo možné s vysokou mírou pravděpodobnosti predikovat, že žalobci příslušnými doklady o pořízení movitých věcí již disponovat nebudou. Žalobci tak poukazují na jednání vykonavatelů soudního exekutora, které vykazuje znaky zjevné účelovosti v tom smyslu, že za účelem výkonu rozhodnutí budou využity movité věcí, pokud žalobci nepřistoupí k ochraně svého vlastnického práva podáním návrhu na vyškrtnutí ze soupisu a posléze podáním excindační žaloby resp. s tím vědomím, že žalobci k ochraně svého vlastnického práva nepřistoupí. V neposlední řadě žalobci poukazují na ust. § 1095 občanského zákoníku, dle kterého platí, že uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. Vlastnické právo žalobců k předmětným movitým věcem lze tudíž dovodit i v souvislosti s institutem mimořádného vydržení. Ohledně tvrzení žalované k nákladům řízení žalobci namítali, že tvrzení žalované, že v případě předložení relevantních důkazů k prokázání jejich vlastnického práva přímo žalované, by žalovaná s vyškrtnutím movitých věci souhlasila, je toliko účelové. Snahou žalované totiž je navést soud k úvaze, že úhrada nákladů žalobcům nenáleží a poukázat toliko na pochybení soudního exekutora. Žalobci zdůrazňují, že návrh na vyškrtnutí movitých věci ze soupisu podali, avšak usnesením soudního exekutora bylo žádosti žalobců vyhověno toliko částečně a to vyškrtnutím movité věci – TV Philips s tím, že byl v tomto případě žalobci předložen paragon [číslo] ze dne 2. 2. 2011. Z odůvodnění unesení soudního exekutora je potom zřejmé, že to byl právě oprávněný, čili žalovaný, který vyslovil souhlas toliko s vyškrtnutím TV Philips s tím, že u ostatních movitých věcí nepovažuje vlastnické právo žalobců k předmětným věcem za prokázané. Žalovaná tak byla s postupem soudního exekutora obeznámena. Ze samotného chování žalované lze tudíž dovodit, že jeho tvrzení o tom, že k podání žaloby dojít nemuselo, neodpovídá skutkovému stavu věci. Navíc žalované dlužil povinný, nikoliv žalobci. Žalobci přistoupili k podání žaloby až poté, kdy nejprve podali soudnímu exekutorovi návrh na vyškrtnutí ze soupisu. Žalovaná, přestože byla obeznámena s tím, že povinný vlastnické právo k movitým věcem neprokázal, souhlas s vyškrtnutím movitých věcí uvedených v soupisu neudělila. Pro žalovanou bylo zcela objektivně seznatelné, že movité věci nejsou majetkem povinného, zatímco jsou v oprávněné dispozici žalobců a zavdala tak důvod k podání excindační žaloby a právě z tohoto důvodu náhrada nákladů žalobcům po právu náleží. Odkazy žalované na judikaturu Ústavního soudu přiléhavé nejsou, neboť jsou aplikovatelné na případy, kdy žalobci museli přistoupit k podání žaloby v důsledku pochybení na straně exekutora. Z usnesení soudního exekutora je však zřejmé, že žalovaná byla vyzvána, aby se ohledně návrhu žalobců na vyškrtnutí ze soupisu vyjádřila s tím, že vyjma jedné movité věci souhlas s vyškrtnutím nedala a podání excindační žaloby zavinila – viz. Ústavní soud, III. ÚS 292/07. 12. [jméno] [celé jméno žalobkyně] a [celé jméno žalobce], děti žalobců, čestně prohlásili, že sekačka Oleo mac, strunová sekačka, žebřík dřevěný, cirkulárka, plechový žebřík, vzduchovka, aku vrtačka, střelná zbraň [anonymizováno], TV Panasonic a lampa byly pořízeny žalobci jako nové, v současné době jsou značně opotřebované, cirkulárka byla zhotovena žalobce a), věci byly pořízeny ke správě a údržbě rodinné domácnosti a zahrady a k tomu jsou více než deset let užívány a je tak vykonáváno vlastnické právo k nim.

13. Ze zpráv Policie ČR, Odboru služby pro zbraně a bezpečnostní materiál v [obec] bylo zjištěno, že žalobce a) vlastní dvě zbraně a povinný [jméno] [příjmení] dvě zbraně. Pro nemožnost identifikace střelné zbraně [anonymizováno] byl od exekutora vyžádán bližší popis střelné zbraně [anonymizováno], kdy exekutor uvedl, že šlo o dlouhou střelnou zbraň s opakovačem a hnědou dřevěnou pažbou, k čemuž byly předloženy fotografie (7 ks) pořízené z audiovizuálního záznamu, kde je zbraň včetně označení nálepkou. Podle policie na fotografii zbraně [anonymizováno] exekutora není žádná z registrovaných zbraní žalobce a) a [jméno] [příjmení].

14. Dne 12.5.2022 žalovaná souhlasila s tím, aby byly žalované movité věci vyloučeny ze soupisu movitých věcí, když měla za to, že žalobci čestnými prohlášeními prokázali, že jde o jejich vlastnictví. I nadále žalovaná trvala na tom, aby právo na náhradu nákladů řízení nebylo přiznáno žádnému z účastníků ve smyslu stávající judikatury.

15. Podle § 267 občanského soudního řádu právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona.

16. Na základě provedeného dokazování má soud zjištěn tento skutkový stav. U Okresního soudu v Chrudimi byl pověřen soudní exekutor [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vedením exekuce pod sp. zn. 27 EXE 87/2018 a vedením exekuce pod sp. zn. 22 EXE 735/2018, obojí k uspokojení vykonatelné pohledávky oprávněné [právnická osoba] proti povinnému [jméno] [příjmení], [ulice] [adresa], [obec]. Dne 20.10.2021 byl v rámci těchto exekučních řízení soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] proveden soupis movitých věcí v bydlišti žalobců, kdy do soupisu byly pojaty tyto označené movité věci: položka č. 1 - 1 ks sekačka Oleo mac, položka č. 2 -1 ks strunová sekačka, položka č. 3 - 1 ks žebřík dřevěný, položka č. 4 -1 ks cirkulárka, položka č. 5- 1 ks plechový žebřík, položka č. 6- 1 ks vzduchovka, položka č. 7- 1 ks střelná zbraň [číslo], položka č. 8- 1 ks střelná zbraň [číslo], položka č. 9- 1 ks TV Philips, položka č. 10-1 ks aku vrtačka, položka č. 11- 1 ks střelná zbraň [anonymizováno], položka č. 12-1 ks hlaveň brokovnice [číslo], položka č. 13- 1 ks TV Panasonic, položka č. 14- 1 ks TV Philips a položka č. 15- 1 ks lampa. Žalobci prokázali, že jsou vlastníky sekačky Oleo mac, strunová sekačky, dřevěného žebříku, cirkulárky, plechového žebříku, vzduchovky, aku vrtačky, střelné zbraně 510, TV Panasonic a lampy sepsaných pod položkami 1, 2, 3, 4, 5, 6, 10, 11, 13, 15 v soupisu movitých věcí dne 20.10.2021. Žalobci podali návrh na vyškrtnutí předmětných položek soudnímu exekutorovi, 3.12.2021 exekutor jejich návrh na vyškrtnutí žalovaných položek zamítl, předtím si vyžádal stanovisko oprávněné [právnická osoba], která se vyjádřila tak, že navrhuje zamítnutí návrhu na vyškrtnutí žalovaných věcí, protože soudnímu exekutorovi nebylo vlastnické právo žalobců k těmto věcem prokázáno. Žalobci se neobrátili na oprávněnou s výzvou, aby navrhla exekutorovi vyškrtnutí věcí ze soupisu, což by žalovaná jako oprávněná, jak deklarovala, učinila, pokud by jí žalobci předložili relevantní důkazy k prokázání jejich vlastnického práva k žalovaným věcem.

17. Soud přezkoumal zjištěný skutkový stav podle § 267 občanského soudního řádu a dospěl k závěru, že žaloba byla podána v celém rozsahu důvodně. Žalobci unesli důkazní břemeno, prokázali své vlastnictví k žalovaným věcem, žalovaná nesporovala toto zjištění na základě provedených důkazů. Protože je vlastnické právo jedním ze základních práv k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, potažmo exekuci, soud žalobě vyhověl a rozhodl o vyloučení všech žalovaných věcí ze soupisu provedeného exekutorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] v exekucích vedených pod jeho spisovými značkami 139 EX 04265/18 a 139 EX 05296/18, kterými byl exekutor pověřen Okresním soudem v Chrudimi pod sp. zn. 27 EXE 87/2018 a pod sp. zn. 22 EXE 735/2018. Spornou otázkou pak mezi účastníky zůstala otázka přiznání práva na náhradu nákladů řízení, kdy žalovaná navrhovala postup podle § 150 občanského soudního řádu v duchu stávající judikatury, žalobci požadovali, aby jim byla náhrada nákladů přiznána z hlediska jejich procesního úspěchu ve věci, kdy žalobci nezavinili podání excindační žaloby, nebyli účastníky exekuce, povinný u žalobců nebydlí, nemá tam trvalý pobyt, přesto museli podat návrh na vyškrtnutí jejich movitých věcí ze soupisu, kdy bylo vyhověno jejich návrhu pouze ve dvou položkách s tím, že ostatní podle exekutora nebylo prokázáno. Podle žalobců nebylo spravedlivé požadovat po žalobcích prokázání jejich vlastnického práva, účtenky se v daném případě nedochovaly, přičemž žalovaná jako oprávněná podle nich mohla po provedení soupisu podat sama návrh na zastavení řízení ohledně předmětných věcí, mohla zasáhnout. Zohledněno by mělo být i stáří žalobců, kteří se museli domáhat svých nároků žalobou. Soud má za to, že v duchu stávající judikatury je s ohledem na zvláštní charakter tohoto řízení i nadále přiléhavý na daný případ nález Ústavního soudu ČR sp.zn. III. ÚS 292/07, který se podrobně zabývá aplikací § 150 občanského soudního řádu. Užití ustanovení § 150 o. s. ř. ve prospěch strany oprávněné (žalované) je vyloučeno v tom případě, jestliže žalobce (osoba, jež tvrdí, že má právo k majetku nepřipouštějící výkon rozhodnutí) požádal stranu oprávněnou, aby přikázala vykonavateli (soudnímu exekutorovi) věc ze soupisu vyloučit, a svá tvrzení ohledně tohoto práva podepřel důkazy, s nimiž stranu oprávněnou v dostatečné lhůtě před podáním vylučovací žaloby seznámil, avšak ta jeho požadavek odmítla, přičemž soud mu pak na základě týchž důkazů v řízení o tzv. excindační žalobě vyhověl. V podstatě tak jde o obdobu institutu předžalobní výzvy podle § 142a občanského soudního řádu. Žalobci tímto způsobem nepostupovali a nemůže být úspěšná ani jejich obrana v tom smyslu, že tím, že podali návrh na vyškrtnutí movitých věcí ze soupisu přímo soudnímu exekutorovi, splnili danou podmínku, protože se soudní exekutor v rámci vyřizování takového návrhu přímo obrací na žalovanou o vyjádření k návrhu. A že tedy žalovaná tím, že nesouhlasila s vyškrtnutím vůči exekutorovi v podstatě způsobila to, že žalobci museli podat vylučovací žalobu. Je zde totiž velmi podstatný rozdíl v tom, že žalobci vůči soudnímu exekutorovi a ani vůči žalované v pozici osoby oprávněné k žalovaným movitým věcem neprokázali v rámci exekuce své vlastnické právo, pouze tvrdili, že jsou vlastníky. Důkazem z povahy věci nemůže být samo o sobě prohlášení žalobců a prohlášení povinného, že věci patří žalobcům. Není vyloučeno, že pokud by žalobci žalované před podáním žaloby s výzvou k podání návrhu na vyškrtnutí předložili čestná prohlášení svědků (jako to učinili v soudním řízení), že by žalovaná v reakci na to návrh na vyškrtnutí exekutorovi podala. Stejným způsobem totiž reagovala v soudním řízení na předložení čestných prohlášení a byla by sama proti sobě, pokud by tak neučinila, protože by s větší mírou pravděpodobnosti při stejném posouzení věci soudem k vylučovací žalobě nesla náklady řízení žalobců. Protože soud dospěl k závěru, že se žalobci na žalovanou před podáním žaloby neobrátili s prokázáním svých práv k žalovaným věcem, má soud za to, že je nutno v této konkrétní věci nepřiznat právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků podle § 150 občanského soudního řádu. Ostatně pokud by žalobci čestná prohlášení podali přímo exekutorovi se svým návrhem na vyškrtnutí věcí, je možné že by ohledně těchto věcí nebyl návrh exekutorem zamítnut.

Poučení