12 C 72/2018- 354

Rubrum

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Karin Vrchovou, MBA, v právní věci žalobců: a) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] správkyně svěřenského fondu [název] svěřenský fond, [IČO] bytem [adresa žalobkyně] b) [celé jméno žalobce], narozený dne [datum] bytem [adresa žalobce] oba zastoupeni advokátem [titul] [jméno] [příjmení], [titul] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa žalované] zastoupené advokátem [titul] [jméno] [příjmení], [titul]. sídlem [adresa] o zaplacení částky 203.869 Kč s příslušenstvím, a částky 19.471,45 Kč s příslušenstvím - náhrady škody takto:

Výrok

I. Žaloba, aby žalované byla uložena povinnost (z titulu vrácení kupní ceny oproti vydání věci) zaplatit žalobkyni a) částku 138.275 Kč s 8,5 % p. a. úrokem z prodlení z této částky od 17. 4. 2018 do zaplacení, a to oproti vydání krbových kamen [název] [název] v černé barvě s příslušenstvím, se zamítá.

II. Žaloba, aby žalované byla uložena povinnost (z titulu náhrady škody) zaplatit žalobci a) částku ve výši 65.594 Kč s 8,5 % a. úrokem z prodlení z této částky od 17. 4. 2018 do zaplacení, se zamítá.

III. Žaloba, aby žalované byla uložena povinnost (z titulu náhrady škody) zaplatit žalobci b) částku 19.471,45 Kč s 8,5 % p. a. úrokem z prodlení z této částky od 17. 4. 2018 do zaplacení, se zamítá.

IV. Žalobkyně a) je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 81.635,90 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [titul] [jméno] [příjmení], [titul], advokáta se sídlem v [obec], [ulice a číslo].

V. Žalobce b) je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 20.313,12 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [titul] [jméno] [příjmení], [titul], advokáta se sídlem v [obec], [ulice a číslo].

Odůvodnění

1. Žalobci a) a b) podali proti žalované současně celkem 3 žaloby.

2. Žalobkyně a) coby správkyně svěřenského fondu [svěřenský fond] (dále též„ [svěřenský] [fond]“ nebo jen„ [svěřenský fond]“) podala jednak žalobu, jíž se domáhala po žalované zaplacení částky 138.275 Kč s příslušenstvím (představující vrácení kupní ceny za dodání shora ve výroku označených krbových kamen) oproti jí soudem uložené povinnosti vydání těchto krbových kamen (dále též„ krbová kamna“) žalované. Žalobu postavila na tvrzení, že s žalovanou uzavřela kupní smlouvu, ve které se žalovaná zavázala dodat krbová kamna do obydlí žalobce b), neboť předmět koupě měl sloužit žalobci b) a jeho rodině. Z důvodů žalobkyní a) tvrzených vad a porušování smluvních povinností ze strany žalované žalobkyně a) dopisem ze dne 29. 3. 2018, adresovaným zástupci žalované, od této smlouvy odstoupila, v důsledku čehož se domáhá shora požadovaného plnění oproti vydání krbových kamen.

3. Další (druhou) žalobou se žalobkyně a) coby správkyně [svěřenský fond] domáhá po žalované náhrady škody ve výši 31.702 Kč s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že v důsledku vadně instalovaných krbových kamen v obydlí žalobce b) a vzniklého zápachu, byla nucena si za účelem odstranění tohoto zápachu pořídit ozonizátor v ceně 31.702 Kč, což představuje její nezbytný náklad s ohledem na popsanou škodnou událost.

4. Žalobce b) se pak podanou žalobou po žalované domáhal náhrady škody ve výši 19.471,45 Kč s příslušenstvím představující náklady na pořízení čističky vzduchu včetně příslušenství ve výši 11.404,45 Kč a náklady na ubytování žalobce a jeho rodiny v hotelu po dobu měření vzduchu (tj. 24 hodin) ve výši 8.067 Kč v důsledku vzniklého zápachu z provozu krbových kamen v jeho obydlí.

5. Žalovaná s podanými žalobami nesouhlasila a ve svém písemném vyjádření k nim (na č. l. 72-78) mj. zpochybnila aktivní legitimaci žalobkyně a) a absenci předpokladů pro vznik škody u žalobce b). Pro případ, že by soud dovodil aktivní legitimaci žalobkyně a), učinila žalovaná kompenzační projev, tj. započtení částky 32.299,64 Kč oproti částce 138.275 Kč.

6. Okresní soud ve Vyškově (dále též„ okresní soud“) rozsudkem ze dne 19. února 2019, č. j. 12 C 72/2018-176, zamítl shora uvedené žaloby. Rozsudek odůvodnil tím, že z dokazování nevyplynulo, že by žalobkyně a) jako správkyně [svěřenský] [fond] s žalovanou předmětnou kupní smlouvu (ohledně koupě a instalace krbových kamen) uzavřela, pročež ani nemohla od takové kupní smlouvy po právu odstoupit. Sama okolnost, že žalovaná vystavila fakturu na žalobkyni a), a to po předchozí opakované žádosti žalobce b), který jako kupující předmětných krbových kamen jednal s žalovanou, nemělo relevanci z hlediska otázky postavení (existence) kupujícího krbových kamen – žalobce b), neboť v tomto případě byly zřejmě účastníky sledovány určité daňové či jiné aspekty, které ovšem z pohledu rozsouzení této věci nebyly důležité. Okresní soud dále vyložil, že předmětná krbová kamna si pro sebe objednal žalobce b), přičemž byla-li instalována podle tvrzení žalujících do domu představující majetek [svěřenský] [fond], který podle žalobního tvrzení má spravovat žalobkyně a), je pochopitelné, že tvrzenou náhradu škody na tomto majetku žalobkyně a) nemůže – na základě stávajícího skutkového vymezení v žalobě - uplatňovat vůči žalované. Stávající žalobní tvrzení nemohla ani založit úvahy o případném vzniku nároku žalobce b) vůči žalované, pokud žalobce b) zase ve svých podáních tvrdil, že jde o věc koupenou žalobkyní a) ve prospěch uvedeného [svěřenský fond], jež měla ale sloužit žalobci b).

7. K odvolání obou žalobců Krajský soud v Brně (dále již„ odvolací soud“) usnesením ze dne 3. prosince 2019, č. j. 17 Co 114/2019-254, shora uvedený rozsudek okresního soudu zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení s tím, že: -) „ z provedeného dokazování (listinných důkazů ve spise založených) nepochybně vyplývá, že ujednaná kupní cena ve výši 138.275 Kč za dodávku a montáž krbových kamen [název] [název] byla uhrazena žalobkyní a) jako správkyní svěřenského fondu [název]“; -) „ nelze tedy dospět k závěru, že žalobkyně a) neuzavřela se žalovaným ústní formou na podzim roku 2017 kupní smlouvu, jejímž předmětem byla dodávka a montáž krbových kamen [název] [název] černé barvy, která měla být instalována v rodinném domě na ulici [ulice a číslo] v [obec] a měla sloužit žalobci b) a jeho rodině…“; -) okresní soud„ se bude v dalším řízení, vázán právním názorem soudu odvolacího ohledně stran kupní smlouvy, zabývat charakterem vad předmětných krbových kamen dodaných žalovaným, tzn., zda tyto vady byly řádně reklamovány, jakým subjektem, v jaké lhůtě, zda se jednalo o vady takového charakteru, v důsledku nichž odstoupila žalobkyně a) jako správkyně svěřenského fondu [svěřenský fond] platně a účinně od kupní smlouvy a zda je tudíž důvodný její nárok na vrácení zaplacené kupní ceny ve výši 138.275 Kč oproti povinnosti vydat žalovanému předmětná krbová kamna.“; -) okresní soud„ se bude zabývat dalšími uplatněnými nároky žalobkyně a) a žalobce b) z titulu náhrady škody, tzn. tím, zda byly naplněny všechny zákonem stanovené předpoklady vzniku odpovědnosti žalovaného za škodu, pokud žalobcům skutečně vznikla tvrzená újma, poněvadž z listinných důkazů ve spise založených je zřejmé, že některé věci (např. ozonizátor) byl zakoupen subjektem zcela odlišným od účastníků řízení.“; -) okresní soud„ v dalším řízení úplně a náležitě zjistí skutkový stav věci, provede důkazy, které účastníci k osvědčení svých tvrzení navrhnou, příp. jejichž potřeba v průběhu řízení vyvstane a poté ve věci opětovně rozhodne….“ 8. Podle § 226 odst. 1 o. s. ř. bylo-li rozhodnutí zrušeno a byla-li věc vrácena k dalšímu řízení, je soud prvního stupně vázán právním názorem odvolacího soudu.

9. Ve zrušujícím usnesení odvolací soud uvádí, že ze skutkového stavu dosud zjištěného okresním soudem odvolací soud nepovažuje za správný závěr okresního soudu o nedostatku aktivní věcné legitimace žalobkyně a), respektive že otázka fakturace není pro danou věc důležitá. Naopak, otázka úhrady kupní ceny, tj. subjektu, který zaplatil ujednanou kupní cenu, je podstatnou náležitostí kupní smlouvy.

10. Odvolací soud v odůvodnění svého usnesení ovšem neuvedl svá skutková zjištění, jež učinil z příslušných listinných důkazů, pouze v rozhodnutí souhrnně konstatoval, že v daném případě z provedeného dokazování (listinných důkazů ve spise založených) nepochybně vyplývá, že ujednaná kupní cena ve výši 138.275 Kč za dodávku a montáž krbových kamen byla uhrazena žalobkyní a) jako správkyní [svěřenský] [fond].

11. Okresní soud z jím provedených důkazů v původním (posléze odvolacím soudem zrušeném) rozsudku učinil skutková zjištění, která odvolací soud rozporoval. Odvolací soud ovšem vyložil souhrnný skutkový závěr, aniž by vyložil, která skutková zjištění a na podkladě kterých důkazů takový závěr podporují.

12. Okresní soud za této situace ovšem s přihlédnutím k nálezové judikatuře Ústavního soudu, kterou ve smyslu čl. 89 odst. 2 Ústavy České republiky musí při své rozhodovací činnosti respektovat (srov. např. nálezy Ústavního soudu ze dne 27. 4. 1999, sp. zn. II. ÚS 94/98, nebo ze dne 9. 2. 2016, sp. zn. II. ÚS 312/15), nemůže přejímat pro své rozhodnutí souhrnný závěr odvolacího soudu učiněný bez odkazu na učiněná příslušná skutková zjištění plynoucí z předmětných důkazů, obzvláště v situaci, kdy okresní soud ve svém předchozím rozhodnutí předložil svá skutková zjištění a z něj plynoucí závěr o skutkovém stavu věci, který pak podrobil právnímu posouzení. Okresní soud přitom své předchozí rozhodnutí založil pouze na listinných důkazech, neboť měl za to, že z nich učiněná zjištění jednoznačně podporují závěr o nedůvodnosti žalob.

13. Protože s tímto závěrem obsaženým v předchozím rozhodnutí okresního soudu odvolací soud nesouhlasil a poněvadž z vyložených důvodů okresní soud – vázán shora připomenutou nálezovou judikaturou Ústavního soudu - nemůže bez dalšího převzít pro nové rozhodnutí ve věci závěr odvolacího soudu plynoucí ze souhrnného zjištění, že kupní smlouva ohledně krbových kamen byla uzavřena mezi žalobkyní a) a žalovaným, neboť bez odkazu na skutková zjištění a na konkrétní důkazy by se jednalo o postup zjevně rozporný s nálezovou judikaturou Ústavního soudu ve vztahu k požadavkům na řádné odůvodnění rozhodnutí, nezbylo za této situace okresnímu soudu, než se opětovně zabývat skutkovou stránkou věci, a to při současném respektování jinak závazného právního názoru odvolacího soudu, jak byl vyložen v jeho kasačním usnesení.

14. Okresní soud současně připomíná, že žalovaná po celé řízení kontinuálně popírala, že by s žalobkyní a) ohledně krbových kamen uzavřela kupní smlouvu, jednala s ní, zatímco strana žalující v žalobě (žalobách) po celou dobu řízení tvrdila zase opak.

15. V této situaci proto okresní soud byl povinen reflektovat i judikaturu Nejvyššího soudu, který např. v rozsudku ze dne 9. 11. 2016, sp. zn. 30 Cdo 2178/2016, vyložil a odůvodnil právní názor, že v případě zjišťování vůle účastníků smlouvy je nezbytné kromě samotné smlouvy vyslechnout účastníky smlouvy, respektive všechny osoby, které se zúčastnily či zúčastnit měly uzavření předmětného právního úkonu, respektive právního jednání a mohou tak zprostředkovat informace nejen o vlastním průběhu sepisování, respektive uzavření předmětné smlouvy, ale také o důvodech, stimulu, proč k takovému jednání přistoupily. Přihlédnout je třeba také k dalšímu rozhodnutí Nejvyššího soudu, že faktura jako účetní doklad není sama o sobě důkazem o smluvním vztahu mezi účastníky (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 3. 2006, sp. zn. 32 Odo 276/2005).

16. V takto vyložené procesní situaci proto okresní soud dospěl k závěru, že je nezbytné kromě zopakování listinných důkazů nově provést rovněž dokazování výslechy těch osob, které ať již podle žalující strany anebo naopak strany žalované měly uzavřít předmětnou kupní smlouvu ohledně krbových kamen.

17. Při jednání před okresním soudem dne 4. 8. 2020 bylo ovšem třeba procesně vyřešit situaci dříve okresním soudem přehlédnutou a odvolacím soudem neřešenou, která byla založena tím, že z plné moci na č. l. 9 vyplývá, že plnou moc advokátovi měl udělit přímo [svěřenský] [fond] zastoupený svěřenskou správkyní – žalobkyní a), nikoliv samotná svěřenská správkyně [svěřenský] [fond]. V návaznosti na to pak přímo při jednání [titul] [jméno] [jméno], v substituci za [titul] [jméno] [příjmení], [titul] předložil soudu plnou moc (nyní na č. l. 302), z níž se podává, že žalobkyně a) jako správkyně [svěřenský] [fond] zmocňuje [titul] [jméno] [příjmení], [titul], advokáta,„ aby mne zastupoval v řízení vedeném, u okresního soudu ve Vyškově pod sp. zn. 12 C 72/2018, i ve všech řízeních navazujících.“ Podle okresního soudu tak byly splněny procesní podmínky k tomu, aby uvedený advokát mohl právně zastupovat žalobkyni a), když dosavadní plná moc byla udělena nonsubjektem, tedy jednalo se o nicotné právní jednání (k tomu viz níže).

18. Okresní soud proto z níže uvedených důkazů učinil následující skutková zjištění:

19. Z částečného výpisu svěřenského fondu (na č. l. 65) bylo zjištěno, že žalobkyně a) je správkyní Svěřenského fondu„ [název] svěřenský fond“, který byl zapsán do evidence svěřenských fondů dne [datum], pod spisovou značkou [spisová] [značka], a to za účelem zajištění bytových a životních potřeb obmyšlených. Ten [svěřenský fond] byl zřízen na dobu 25 let.

20. Žalovaná ohledně dodávky krbových kamen učinila obchodní nabídku žalobci b), a to písemnou nabídkou ze dne 26. 10. 2017 (na č. l. 31).

21. Z e-mailové korespondence mezi žalobcem b) a žalovanou, respektive [jméno] [příjmení] - jednatelem žalované (na č. l. 96-100) okresní soud zjistil, že žalobce b) reagoval na učiněnou nabídku žalované, dohodl se s žalovanou na dodání krbových kamen, a to s výslovným požadavkem, aby faktura za tato krbová kamna byla vystavena na [svěřenský] [fond] (viz e-mail ze dne 25. 10. 2017 na č. l. 100). V důsledku toho žalovaná sice nevystavila zálohovou fakturu a fakturu - daňový doklad za dodávku krbových kamen na žalovaného b), ale s určitou zjevně nechtěnou„ modifikací“ a v konečném důsledku neurčitě jak na„ [svěřenský] [fond]“, tak i na žalobkyni a) (viz č. l. 32 až 34).

22. Z nesporných tvrzení účastníků vyplynulo, že krbová kamna byla instalována do budovy na adrese [adresa].

23. Z veřejného nahlížení do katastru nemovitostí – informací o pozemku na č. l. (313-314) bylo zjištěno, že stavební objekt [adresa] s adresou [adresa], je součástí pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] s tím, že v kolonce„ vlastníci, jiní oprávnění“ je zde uvedeno:„ Spravovaný svěřenský fond [název] svěřenský fond‘, sídlo neuvedeno, svěřenský správce [celé jméno žalobkyně] [titul], [ulice a číslo], [část obce], [číslo] [obec]“. Jen pro doplnění: žalobce b) škodlivost ve vnitřním ovzduší z krbových kamen prokazoval mj. protokolem [číslo] Zdravotnického ústavu se sídlem v [obec] (na č. l. 17-20), v němž se mj. uvádí:„ Přítomné osoby: pan [celé jméno žalobce] odběru: měření škodlivin bylo provedeno v rodinném domě pana [celé jméno žalobce], na adrese [ulice a číslo] v [obec] RD byl kolaudován v roce 2017 v červnu…“ 24. Dne 26. 2. 2018 (viz dodejka na č. l. 15 verte) byl žalované doručen přípis [titul] [jméno] [příjmení], [titul], respektive v jeho zastoupení [titul] [jméno] [příjmení], advokáta [právnická osoba], advokátní kancelář, se sídlem v [obec], [ulice a číslo], ze dne 23. 2. 2018, ve znělce věci označeného jako„ Výzva k úhradě a vyjádření“, v němž se mj. uvádí:„ Kontaktuji Vás (roz. zmíněný advokát žalovanou) jakožto právní zástupce [název] svěřenský fond, DIČ [číslo], zastoupen [celé jméno žalobkyně] tohoto dopisu je reklamace krbu, který dodavatel dodal mému klientovi na základě smluvního vztahu uzavřeného po cenové nabídce [číslo] a v souvislosti se kterým byly mému klientovi vystaveny dnes již uhrazené faktury č. [číslo] [číslo] a [číslo] [číslo]“ Z tohoto přípisu se také podává, že předmětná krbová kamna žalovaná instalovala„ na adresu [adresa].

25. Z tohoto důkazu okresní soud neučinil skutkové zjištění, že reklamaci provedla prostřednictvím svého advokáta žalobkyně a), neboť uvedený advokát tak učinil toliko zdánlivě v zastoupení [svěřenský] [fond], které občanský zákoník označuje zdánlivým právním jednáním (k tomu viz odůvodnění níže).

26. Dne 6. 4. 2018 (viz druhopis dodejky na č. l. 23) byl právnímu zástupci žalované ([titul] [jméno] [příjmení], [titul]) doručen přípis [titul] [jméno] [příjmení], [titul], respektive v jeho zastoupení [titul] [jméno] [příjmení], advokáta [právnická osoba], advokátní kancelář, se sídlem v [obec], [ulice a číslo], ze dne 29. 3. 2018, ve znělci věci označeného jako„ odstoupení od smlouvy“, v němž se mj. uvádí:„ obracím se na Vás opětovně jako na zástupce [právnická osoba] [právnická osoba] …a to v zastoupení [název] svěřenský fond…zastoupen [celé jméno žalobkyně] základě výše popsaných vad a porušení smluvních povinností dodavatele tímto klient odstupuje od uzavření smlouvy o koupi krbu…“ 27. Z tohoto důkazu tedy okresní soud neučinil skutkové zjištění, že od předmětné kupní smlouvy prostřednictvím svého advokáta odstoupila žalobkyně a), neboť uvedený advokát tak učinil toliko zdánlivě v zastoupení [svěřenský] [fond], které občanský zákoník označuje zdánlivým právním jednáním (k tomu viz. odůvodnění níže).

28. Z cenové nabídky [číslo] ze dne 26. 10. 2017 (na č. l. 31) vyplývá, že uvedeného dne žalovaná učinila vůči žalobci b) cenovou nabídku na dodávku krbových kamen za celkovou částku 140.347 Kč (včetně 21 % DPH), respektive za celkovou částku 133.387 Kč (včetně 15 % DPH).

29. Z e-mailové korespondence mezi žalobcem b) a zástupcem žalované (na č. l. 96-100) okresní soud zjistil, že žalobce b) reagoval na učiněnou nabídku žalované, akceptoval ji, dohodl se s žalovanou na dodání krbových kamen, a to s výslovným požadavkem, aby faktura za tato kamna byla vystavena na [svěřenský] [fond] (viz e-mail ze dne 25. 10. 2017 na č. l. 100). V důsledku toho žalovaná vystavila fakturu a daňový doklad (viz č. l. 32-33) za dodávku krbu nikoliv na žalobce b).

30. Ze zálohové faktury [číslo] [číslo] ze dne 26. 10. 2017 (na č. l. 32) na částku 82.965 Kč vyplývá, že žalovaná reflektovala pokyn žalobce b), aby na jeho osobu nebyla vystavena faktura, avšak učinila tak neurčitě, neboť jako odběratele jednak prvně uvedla [svěřenský] [fond], který nemá právní osobnost, a pod něj pak uvedla žalobkyni a). Pokud měla být faktura vystavena na žalobkyni a), pak by správně mělo být do kolonky„ odběratel“ uvedeno např.:„ [celé jméno žalobkyně], správkyně svěřenského fondu [svěřenský fond]“. Přesto věcná spojitost s fakturací ve vztahu k žalobci b) se podává z následující formulace:„ Fakturujeme Vám zálohu na dodávku a montáž krbových kamen [název] dle CN (roz. cenové nabídky) [číslo], ze dne 26. 10. 2017“, kterou žalovaná – jak již výše bylo okresním soudem zjištěno – učinila toliko vůči žalobci b), nikoliv též či pouze vůči žalobkyni a).

31. Stejným způsobem ohledně„ odběratele“ krbových kamen byl vyplněn daňový doklad č. [číslo] ze dne 2. 11. 2017 (na č. l. 33) na částku 82.965 Kč, avšak věcnou spojitost s platbou ve vztahu k žalobci b) vystihuje v tomto dokladu formulace:„ Účel platby: [číslo] [číslo] [číslo] – [titul] [jméno žalobce] [svěřenský fond]“, což ve spojitosti s ostatními provedenými důkazy a z nich učiněnými zjištěními nelze vyložit jinak, než jako platba za dodání krbových kamen pro [celé jméno žalobce] (tj. pro žalobce b/), avšak přes fakturaci vůči svěřenskému fondu [svěřenský fond], která však nakonec ve vydaných fakturách a dokladech byla uvedena neurčitě, neboť prvně zde byl uveden non subjekt [svěřenský] [fond] a pod ním pak ještě žalobkyně a).

32. Obdobně faktura – zálohový doklad [číslo] [číslo] ze dne 19. 12. 2017 (na č. l. 34) obsahuje odběratele:„ [název] svěřenský fond, [celé jméno žalobkyně]“ s tím, že celková částka k úhradě činila 138.275 Kč, zálohově byla uhrazena částka 82.965 Kč, přičemž zbývá uhradit částku 55.310 Kč. I v tomto případě věcná spojitost s fakturací ve vztahu k žalobci b) se podává z následující formulace:„ Fakturujeme Vám zálohu na dodávku a montáž krbových kamen [název] dle CN (roz. cenové nabídky) [číslo], ze dne 26. 10. 2017“, kterou žalovaná – jak již výše bylo okresním soudem zjištěno – učinila toliko vůči žalobci b), nikoliv též či pouze vůči žalobkyni a).

33. Dále okresní soud z předávacího protokolu [číslo] ze dne 19. 12. 2017 (na č. l. 101) zjistil, že žalovaná krbová kamna dodala žalobci b), přičemž žalobce b) svým vlastnoručním podpisem společně s jednatelem žalované [jméno] [příjmení] stvrdili i následující formulaci:„ Předávající i přebírající prohlašují, že předání proběhlo v pořádku, výrobek není poškozen. Přebírající prohlašuje, že byl řádně seznámen s provozem a obsluhou a možnými bezpečnostními riziky.“ 34. O tom, že žalobce b) byl kupujícím ostatně vypovídá mj. i jeho e-mail ze dne 26. 12. 2017 (na č. l. 102), adresovaný jednateli žalované [jméno] [příjmení], v němž žalobce b) mj. uvádí:„ Vážený pane [příjmení], ještě jednou bych chtěl na základě dnešní a včerejší komunikace přes sms, reklamovat krbová kamna…požaduji, aby jste si odvezl kameny a vrátil je jakmile budou připraveny k použití a nebudou zapáchat…“ 35. Z účastnického výslechu jednatele žalované – [jméno] [příjmení] (č. l. 306 verte) okresní soud zjistil, že jmenovaný ohledně krbových kamen od začátku jednal s žalobcem b), s nímž byla také ohledně krbových kamen uzavřena kupní smlouva. Žalovaná pouze na základě požadavku žalobce b) provedla účetní fakturaci krbových kamen na odlišný subjekt. Jednatel s žalobkyní a) ve věci krbových kamen nikdy nejednal ani mu nebyla předložena plná moc o zastupování [svěřenský] [fond].

36. Z účastnického výslechu jednatele žalovaného [jméno] [příjmení] okresní soud učinil shora uvedená skutková zjištění, neboť vyslýchaný působil důvěryhodně, spontánně reagoval na otázky soudu, nepřemýšlel nad odpověďmi, jeho odpovědi byly časově navazující na kladené otázky, soud zde nezaznamenal nějaké časové prodlevy nad přemýšlením, stejně nebyly zaznamenány žádné rušivé momenty při neverbální komunikaci jmenovaného, které by mohly být vnímány jako pochybnosti nad nesouladností s verbálním projevem vyslýchaného a jeho celkovým vystupováním z pohledu upřímnosti, pravdivosti, přesvědčivosti, spontánnosti.

37. Oproti tomuto z účastnických výslechů žalobkyně a) a žalobce b) okresní soud žádná skutková zjištění neučinil, neboť oba tito účastníci vypovídali ve smyslu jejich žalobních tvrzení, aniž by ovšem na soud zapůsobili přesvědčivě, obzvláště, pokud byli dotazováni na sporné momenty (např. žalobkyně a/ uvedla, že svého syna – žalobce b/ pověřila, aby ji zastupoval při uzavření kupní smlouvy, avšak její vysvětlení nepůsobilo na soud přesvědčivě, zejména, pokud nikdy nejednala sama s žalovanou ani žalobci b/ neudělila plnou moc k tomuto právnímu jednání; žalobkyně a/ sice uváděla, že udělila plnou moc advokátovi, avšak shora již bylo uvedeno, že ve skutečnosti tuto plnou moc měl udělit [svěřenský] [fond], který ovšem nemá právní osobnost; v případě žalobce b/ zase soud neuvěřil jeho vysvětlení ohledně fakturace, když po celou dobu jednal s žalovanou, respektive s jejím jednatelem jako zájemce o krbová kamna a ve finální části pak akceptoval cenovou nabídku žalované a uzavřel s ní kupní smlouvu ohledně krbových kamen s tím, aby fakturace proběhla na jiný subjekt; především však žalobce b/ jako osoba právně vzdělaná neuvedl žalované, že zastupuje žalobkyni a/ při koupi krbových kamen, naopak z výše uvedených důkazů jednoznačně vyplývá, že žalobce b/ se choval jako zájemce a posléze jako kupující.

38. Okresní soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

39. Kupní smlouvu ohledně prodeje krbových kamen a jejich instalace v domě [adresa] na ul. [ulice], [obec] – [obec], vyčleněnému [svěřenský] [fond], k němuž vykonává oprávnění svěřenská správkyně – žalobkyně a), uzavřela žalovaná s žalobcem b), přičemž žalobkyně a) fakticky uhradila žalované za žalobce b) kupní cenu v celkové výši 138.275 Kč. Odstoupení od této kupní smlouvy pak neučinila ani sama či prostřednictvím svého zástupce žalobkyně a), jak nesprávně tvrdí v žalobě, nýbrž shora zmíněný advokát přímo za [svěřenský] [fond], který mu však nemohl ani udělit plnou moc, neboť nemá – viz níže – právní osobnost, nemá svéprávnost, jde o nonsubjekt.

40. Žaloby nejsou důvodné.

41. Dokazováním nebylo prokázáno tvrzení žalobkyně a), že by coby správkyně [svěřenský] [fond] uzavřela s žalovanou předmětnou kupní smlouvu ohledně koupě a instalace krbových kamen, pročež ani nemohla od takové kupní smlouvy po právu odstoupit. Sama okolnost, že žalovaná vystavila fakturu na žalobkyni a), a to po předchozí opakované žádosti žalobce b), který jako kupující onoho krbu jednal s žalovanou, nemá relevanci z hlediska otázky postavení (existence) kupujícího krbových kamen - žalobce b). Okresní soud v této souvislosti odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. března 2006, sp. zn. 32 Odo 276/2005, v němž byl vyložen a odůvodněn právní názor, že faktura jako účetní doklad není sama o sobě důkazem o smluvním vztahu mezi účastníky.

42. Rovněž ani okolnost, že třetí osoba uhradí kupní cenu prodávajícímu, neznamená, že je tím vytěsněn smluvní vztah mezi prodávajícím a kupujícím; o takový případ šlo i v této věci, kdy žalobkyně a) mj. coby matka žalobce b) uhradila za žalobce b) kupní cenu žalovanému, neboť z žádného důkazu nevyplynulo, že by žalobce b) signalizoval žalované, že poté, co se s žalovanou dohodl na kupní ceně i na tom, aby kupní cenu fakturovala na jiný subjekt (viz shora již učiněné závěry o [svěřenský] [fond] a žalobkyni a/), nehodlá s žalovanou kupní smlouvu uzavřít, neboť tuto uzavře žalobkyně a). Žalovaná prostřednictvím svého jednatele po celou dobu do dodání krbových kamen do rodinného domu na ul. [ulice a číslo] v [obec] – [obec] výhradně jednala s žalobcem b), který žalovanou v žádném ohledu neinformoval o tom, že ve skutečnosti by měla kupní smlouvu uzavírat žalobkyně a), nikoliv žalobce b).

43. Jen pro úplnost okresní soud dodává, že i kdyby výše uvedená skutková zjištění a učiněné závěry byly pominuty, respektive bylo-li by dokazováním naopak zjištěno, že kupní smlouvu ohledně krbových kamen s žalovaným uzavřela žalobkyně a), přesto by žalobním požadavkům nemohlo být vyhověno.

44. V případě žalobkyně a) by tomu bylo již z toho důvodu, že žalobkyně a) prostřednictvím svého advokáta neučinila žádné právní jednání, které by mohlo být spojováno s jejím odstoupením od kupní smlouvy. V tomto řízení k prokázání svých tvrzení žalobkyně a) odkazovala na shora již konstatované přípisy jejího advokáta, který však v inkriminovaném období zasílal žalované přípisy nikoliv v zastoupení žalobkyně a), nýbrž přímo v zastoupení [svěřenský] [fond], a to s odkazem na plnou moc, kterou mu měl právě tento svěřenský fond udělit, ačkoliv po právu k tomu dojít nemohlo, neboť svěřenský fond nemá právní osobnost ani svéprávnost.

45. Podle § 15 odst. 1 o. z. právní osobnost je způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti.

46. Podle § 15 odst. 2 o. z. svéprávnost je způsobilost nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem (právně jednat).

47. Podle § 1448 odst. 1 o. z. svěřenský fond se vytváří vyčleněním majetku z vlastnictví zakladatele tak, že ten svěří správci majetek k určitému účelu smlouvou nebo pořízením pro případ smrti a svěřenský správce se zaváže tento majetek držet a spravovat. Podle druhého odstavce cit. ustanovení vznikem svěřenského fondu vzniká oddělené a nezávislé vlastnictví vyčleněného majetku a svěřenský správce je povinen ujmout se tohoto majetku a jeho správy. Třetí odstavec téhož zákonného ustanovení pak uvádí, že vlastnická práva k majetku ve svěřenském fondu vykonává vlastním jménem na účet fondu svěřenský správce; majetek ve svěřenském fondu však není ani vlastnictvím správce, ani vlastnictvím zakladatele, ani vlastnictvím osoby, které má být ze svěřenského fondu plněno.

48. Z vyložené právní úpravy je zřejmé, že svěřenský fond není právnickou osobou, nejde o právní subjekt, jemuž by právní úprava přiznávala právní osobnost a svéprávnost; proto svěřenský fond nemůže činit sám právní jednání a tedy nemůže ani udělit (hmotněprávní) plnou moc zástupci k právnímu jednání. Jak ostatně vyplývá z důvodové zprávy k o. z.,„ svou povahou se svěřenské fondy blíží nadacím, liší se od nich však zejména nedostatkem právní osobnosti…“ (srov. Eliáš, K. a kol., Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou, Ostrava: Sagit, 2012, s. 593).

49. Pokud však, jako tomu bylo v tomto případě, svěřenský fond„ měl udělit“ plnou moc advokátovi k právnímu jednání a advokát skutečně v zastoupení tohoto svěřenského fondu takto vystupoval a jednal, pak jde o případ zdánlivého právního jednání ve smyslu § 551 o. z., neboť zde mj. chybí vůle jednající osoby, poněvadž svěřenský fond objektivně vůli projevit – pro absenci svéprávnosti – nemůže. V takovém případě je pak zapotřebí aplikovat § 554 o. z., které stanoví, že k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.

50. Kromě posledně uvedeného však žádným důkazem nebylo prokázáno tvrzení žalobkyně a), že by uzavřela kupní smlouvu, ani že by vůbec učinila právní jednání směřující k jejímu odstoupení, neboť – jak již výše bylo uvedeno – zmíněný advokát„ jednal“ za nonsubjekt, tj. za [svěřenský ] [fond], který nemá právní osobnost ani není vybaven svéprávností, a tudíž nemohl po právu ani udělit advokátu plnou moc k právnímu jednání. Pokud přesto advokát činil„ v zastoupení“ tohoto svěřenského fondu právní jednání (jako např. odstoupení od kupní smlouvy), pak k nim – protože se jedná pouze o zdánlivá právní jednání – se ze zákona nepřihlíží; soud tedy k těmto zdánlivým právním jednáním nepřihlížel.

51. S přihlédnutím k tomu, co bylo uvedeno výše, nemohlo pochopitelně dojít ani ke zhojení uvedených zdánlivých jednání tím, že před posledním soudním jednáním (které se konalo u okresního soudu dne 15. 9. 2020), při kterém došlo k vyhlášení tohoto rozsudku, advokát žalobkyně a) doručil okresnímu soudu listinu (na č. l. 326) označenou jako„ schválení právních jednání“, v níž žalobkyně a) deklaruje, že při těchto jednáních zmíněný advokát jednal v jejím zastoupení. Jednak zdánlivá jednání nelze (z povahy věci) konvalidovat. A dále formulace těchto písemných jednání byla zcela jednoznačně formulována tak, že jsou advokátem činěna v zastoupení [svěřenský] [fond]. Proto uvedená deklarace žalobkyně a) je zcela právně irelevantní.

52. Žalobní nároky žalobkyně a) tedy okresní soud shledal zcela nedůvodnými.

53. Za daných skutkových okolností, které oproti stavu, při kterém rozhodoval odvolací soud, doznaly změn, současně - pokud jde o žalobní požadavek žalobce b) - žalobní tvrzení nemohla ani založit úvahy o případném vzniku nároku žalobce b) vůči žalované, pokud žalobce b) ve své žalobě a svých podáních tvrdil, že jde o věc koupenou žalobkyní a) ve prospěch uvedeného [svěřenský] [fond], jež měla ale sloužit žalobci b) v jeho obydlí n ul. [ulice a číslo] v [obec] – [obec], kterýžto nemovitý majetek je v katastru nemovitostí zapsán pro [svěřenský] [fond] a správkyní tohoto [svěřenský fond] je zapsána žalobkyně a).

54. Žalobce b) totiž měl jiné právní nástroje vůči žalované, pakliže by byly naplněny podmínky pro uplatnění škodné události či odstoupení od kupní smlouvy, respektive mohl a měl právně relevantním způsobem vůči žalované uplatnit příslušné (jím vytýkané) vady prodané věci (krbových kamen) a zvolit ve smyslu příslušné právní úpravy z toho plynoucí požadavek (nárok), k jehož ozřejmění v této věci nepřísluší okresnímu soudu – neboť by se již jednalo svým způsobem o hmotněprávní poučování - cokoli uvádět.

55. Jinými slovy vyjádřeno, na podkladě žalobních tvrzení žalobce b), s ohledem na shora učiněné skutkové a právní závěry, nebylo možné podané žalobě žalobce b) vyhovět, ani zde z procesního hlediska nebyl prostor, aby jej soud poučoval o tom, jak by za dané situace žalobce b) měl (mohl) vůči žalované správně postupovat.

56. Jen pro úplnost, pokud by bylo prokázáno, že kupní smlouvu ohledně krbových kamen s žalovaným uzavřela žalobkyně a), k čemuž ovšem nedošlo, pak by i za takové hmotněprávní situace nemohl žalobce b) po právu uplatňovat svůj domnělý nárok přímo vůči žalované. V podstatě by šlo o situaci, kdy by v takovém případě žalobce b) užíval cizí věc a své nároky by mohl uplatňovat vůči žalobkyni a), která z nějakého důvodu coby správkyně [svěřenský] [fond] umožnila žalobci b) a jeho rodině užívat předmětný rodinný dům a jeho zařízení, který nepatří ani do jejího výlučného vlastnictví, neboť k němu toliko vykonává správcovskou činnost. S jistým zjednodušením by bylo možné na danou situaci pohlížet, jako na vztah pronajímatele (žalobkyně a/) a nájemce (žalobce b/), jemuž při legálním užíváním dané nemovitosti měla být způsobena určitá škoda.

57. Ostatní žalobci navrhované důkazy nemohly objektivně zpochybnit soudem učiněný skutkový závěr, neboť dokazováním bylo jednoznačně vyvráceno žalobní tvrzení žalobkyně a) o tom, že by uzavřela s žalovanou předmětnou kupní smlouvu ohledně koupě a instalace krbových kamen.

58. Žalovaná měla vůči žalobcům plný procesní úspěch a proto jí podle § 142 odst. 1 o. s. ř. vůči nim náleží právo na (plnou) náhradu účelně vynaložených nákladů řízení.

59. Náklady řízení žalované vůči žalobkyni a): 60. (První) řízení před okresním soudem (odměna advokáta žalované vypočtená z předmětu řízení ve výši 203.869 Kč (tj. žaloby o zaplacení částky ve výši 138.275 Kč + a částky ve výši 65.594 Kč), kdy odměna advokáta za jeden úkon právní služby podle § 7 bodu 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále již„ AT“) činí 9.140 Kč) - 1. převzetí věci a příprava, 2. sepis vyjádření k žalobě a 3. účast advokáta žalované při soudním jednání dne 19. 2. 2019 spolu s 3 režijními paušály podle § 13 odst. 3 AT po 300 Kč.

61. Odvolací řízení – 4. sepis vyjádření advokáta žalované k odvolání žalobkyně a) a 5. účast advokáta žalované při odvolacím jednání dne 26. 11. 2019 spolu s 2 režijními paušály po 300 Kč. 62. (Druhé) řízení před okresním soudem – 6. účast advokáta žalované při soudních jednáních dne 4. 8. 2020 a 7. dne 15. 9. 2020, při kterém byl vyhlášen (v pořadí druhý) rozsudek, spolu s 2 režijními paušály po 300 Kč.

63. Odměna za zastupování žalované advokátem tedy celkem činí za 7 úkonů právní služby po 9.140 Kč, tj. 63.980 Kč + 7 režijních paušálů po 300 Kč, tj. 2.100 Kč, tj. celkem 66.080 Kč.

64. Dále žalované náleží vůči žalobkyni a) polovina (když druhou polovinu žalované uhradí rovněž procesně neúspěšný žalobce b/) nákladů na cestovné za použití osobního automobilu advokáta žalované ke shora uvedeným soudním jednání z jeho sídla v [obec] do [obec] (okresní soud) a zpět (celkem tedy za tři jízdy tam a zpět), to vše při redukci na polovinu ve výši 790,37 Kč (výpočet celkového jízdného při použití osobního automobilu zn. VOLVO XC90 D5 AWD N1, při vzdálenosti [obec] – [obec] a zpět celkem 80 km, za tři jízdy tedy 240 km, při průměrné spotřebě 7,4 l nafty na 100 km, při základní sazbě náhrady za použití osobního automobilu ve výši 4,10 Kč na 1 km podle § 1 písm. a) vyhl. č. 333/2018 Sb. a při výši průměrné ceny za 1 litr motorové nafty ve výši 33,60 Kč podle téže vyhl., tj. při výpočtu: 0,8 x 7,4 x 33,60 (198,90 Kč) + 80 x 4,10 (328 Kč) = 526,90 Kč, a dále při základní sazbě náhrady za použití osobního automobilu ve výši 4,20 Kč na 1 km podle § 1 písm. a) vyhl. č. 358/2019 Sb. a při výši průměrné ceny za 1 litr motorové nafty ve výši 31,80 Kč podle téže vyhl., tj. při výpočtu: 1,6 x 7,4 x 31,80 (376,50 Kč) + 160 x 4,20 (672 Kč) = 1.048,50 Kč, tj. 1.575,40 Kč: 2 = 787,70 Kč), polovina za náhradu za promeškaný čas advokáta žalované cestou k uvedeným soudním jednáním podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 AT, a to za 12 půlhodin po 100 Kč a opět při redukci na polovinu (tj. 1.200 Kč: 2 =) 600 Kč, to vše (66.080 Kč + 787,70 Kč + 600 Kč = 67.467,70 Kč) s připočtením částky 14.168,20 Kč odpovídající 21 % sazby DPH z částky 67.467,70 Kč.

65. Účelně vynaložené náklady žalované vůči žalobkyni a) tedy činí celkem 81.635,90 Kč a tyto je žalobkyně a) povinna podle § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit žalované k rukám jejího advokáta do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

66. Pokud advokát žalované účtoval náklady za položky ve specifikaci ze dne 18. 9. 2020 označené pod čísly 3. (další porada s žalovanou přesahující jednu hodinu), 4. (jednání s protistranou o smíru), 5. (další porada s žalovanou přesahující jednu hodinu), 6. (písemné vyjádření žalované k písemnému vyjádření žalobkyně a/, respektive žalobců), 8. (porada s žalovanou přesahující jednu hodinu), 11. (písemné vyjádření k usnesení odvolacího soudu), 12. (porada s žalovanou přesahující jednu hodinu), 14. (písemné vyjádření k vyjádření žalobkyně a/, respektive žalobců), neshledal soud tyto náklady účelně vynaloženými, neboť právně rozhodné skutkové okolnosti žalobkyně vymezila v žalobě, ke které postačovalo se věcně vyjádřit, což advokát žalované učinil, a to s ohledem na podstatu této rozsouzené věci (nicotnost jednání nonsubjektu), přičemž jednání ve věci smíru bylo učiněno mimo rámec soudního jednání, a kdy další porady advokáta s žalovanou, respektive s jejím jednatelem rovněž z výše uvedeného důvodu nebylo možno považovat za účelně vynaložené výdaje.

67. Náklady řízení žalované vůči žalobci b): 68. (První) řízení před okresním soudem (odměna advokáta žalované vypočtená z předmětu řízení ve výši 19.471, kdy odměna advokáta za jeden úkon právní služby podle § 7 bodu 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále již„ AT“) činí 1.900 Kč) - 1. převzetí věci a příprava, 2. sepis vyjádření k žalobě a 3. účast advokáta žalované při soudním jednání dne 19. 2. 2019 spolu s 3 režijními paušály podle § 13 odst. 3 AT po 300 Kč.

69. Odvolací řízení – 4. sepis vyjádření advokáta žalované k odvolání žalobce b) a 5. účast advokáta žalované při odvolacím jednání dne 26. 11. 2019 spolu s 2 režijními paušály po 300 Kč. 70. (Druhé) řízení před okresním soudem – 6. účast advokáta žalované při soudních jednáních dne 4. 8. 2020 a 7. dne 15. 9. 2020, při kterém byl vyhlášen (v pořadí druhý) rozsudek, spolu s 2 režijními paušály po 300 Kč.

71. Odměna za zastupování žalované advokátem tedy celkem činí za 7 úkonů právní služby po 1.900 Kč, tj. 13.300 Kč + 7 režijních paušálů po 300 Kč, tj. 2.100 Kč, tj. celkem 15.400 Kč.

72. Dále žalované náleží vůči žalobci b) polovina (když druhou polovinu žalované uhradí rovněž procesně neúspěšná žalobkyně a/) nákladů na cestovné za použití shora již specifikovaného osobního automobilu při výše uvedeném výpočtu ve výši 787,70 Kč, polovina za náhradu za promeškaný čas advokáta žalované cestou k uvedeným soudním jednáním ve výši 600 Kč, to vše (15.400 Kč + 787,70 Kč + 600 Kč = 16.787,70 Kč) s připočtením částky 3.525,41 Kč odpovídající 21 % sazby DPH z částky 16.787,70 Kč.

73. Účelně vynaložené náklady žalované vůči žalobci b) tedy činí celkem 20.313,12 Kč a tyto je žalobce b) povinen podle § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit žalované k rukám jejího advokáta do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

74. V obdobném směru jako u nákladů řízení žalované vůči žalobkyni a) nebylo možno považovat za účelně vynaložené výdaje advokáta žalované, pokud se jedná o další porady se žalovanou, vyjadřování se k replikám žalobce b), respektive žalobců.

Poučení