12 C 74/2020-122
Citované zákony (34)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 118a odst. 1 § 118a odst. 3 § 96 odst. 1 § 96 odst. 2 § 137 odst. 3 písm. a § 142 odst. 3 § 146 odst. 2 § 149 odst. 1 § 153a § 153a odst. 1 § 160 odst. 1 § 205b +1 dalších
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 13 odst. 1 § 13 odst. 3 § 13 odst. 4 § 14 odst. 1
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1958 odst. 1 § 1958 odst. 2 § 1968 § 1970 § 2106 odst. 1 § 2106 odst. 3 § 2107 § 2107 odst. 1 § 2586 odst. 1 § 2587 § 2610 odst. 1 § 2615 odst. 1 +4 dalších
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Rubrum
Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Tichým ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 40 450 Kč s příslušenstvím, zčásti rozsudkem pro uznání, takto:
Výrok
I. V části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky 12 000 Kč, se řízení zastavuje.
II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 000 Kč za dobu od 8. 2. 2020 do 10. 1. 2022.
III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 26 350 Kč a úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky za dobu od 30. 1. 2020 do zaplacení.
IV. V části, v níž se žalobkyně vůči žalovanému domáhá zaplacení úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 000 Kč za dobu od 30. 1. 2020 do 7. 2. 2020, částky 2 100 Kč a úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky za dobu od 30. 1. 2020 do zaplacení, se žaloba zamítá.
V. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni, k rukám jejího zástupce, náhradu nákladů řízení ve výši 56 644 Kč.
Odůvodnění
1. Žalobou došlou soudu dne 14. 8. 2020, ve znění jejího doplnění a upřesnění, se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 40 450 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že pro žalovaného ve dnech 5. 1., 8. 1., 13. 1., 21. 1. 2020 a 23. 1. 2020 provedla dezinsekci bytových jednotek v domě na adrese [ulice a číslo] v [obec], za což mu vyúčtovala částku 28 450 Kč fakturou č. 2020 ze dne 14. 1. 2020, splatnou 29. 1. 2020, a částku 12 000 Kč fakturou č. 2020 ze dne 24. 1. 2020, splatnou 7. 2. 2020. Žalovaná však žalobkyni doposud nic neuhradila, přestože ji k tomu žalobkyně znovu písemně vyzvala. Zákonný úrok z prodlení žalobkyně uplatnila z celkové dlužné částky za dobu od 30. 1. 2020 do zaplacení.
2. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznal ani zčásti. Potvrdil sice, že pro něj žalobkyně skutečně provedla dezinsekci bytových jednotek na uvedené adrese, v nichž se vyskytlo velké zamoření štěnicemi domácími a rusy domácími (šváby). Žalobkyně však svou práci odvedla nekvalitně, užila nízké koncentrace chemických přípravků Mythic 10 SC a Fendona 6 SC, které výrobce předepisuje pro normální napadení škůdci, namísto koncentrace předepsané pro případ extrémního napadení, resp. nutnost rychlého počátečního ošetření anebo silného dodatečného ošetření. Postřik navíc neprováděla kontinuálně, ale s časovými odstupy. Jelikož žalovaný i po dezinsekci provedené žalobkyní zjišťoval velký výskyt škůdců (štěnic i švábů), kontaktoval [celé jméno svědka] - [příjmení] deratizace, který ve dnech 13. 2. až 15. 2. 2020 provedl postřiky stejnými chemickými přípravky, avšak v koncentracích pro velké zamoření a tím skutečně došlo k vyhubení štěnic i švábů v domě. Žalobkyně, jež sama konstatovala velké zamoření škodlivým hmyzem, postupovala nesprávně, dílo provedla vadně, bez jakéhokoliv očekávaného výsledku, a proto jí ani nevznikl nárok na sjednanou cenu.
3. Ve vztahu k vytčení vad prací provedených žalobkyní, po výzvě soudu k doplnění tvrzení a označení důkazů dle § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), žalovaný v průběhu řízení doplnil svá tvrzení tak, že k oznámení vad došlo při kontrole dne 15. 1. 2020, kdy žalobkyni bylo řečeno, že postřiky neměly žádný účinek. V reakci na to žalobkyně aplikovala požerový gel (určený jen na šváby), za což vyúčtovala další odměnu, ačkoliv se jednalo o reklamaci, navíc bez efektu. Jelikož tedy žalobkyně chybu neodstranila, obrátil se žalovaný na jinou odbornou firmu, která práce znovu (a řádně) provedla.
4. V průběhu řízení, podáním došlým soudu dne 10. 1. 2022, žalovaný v návaznosti na průběh dokazování žalobou uplatněný nárok uznal v rozsahu částky 12 000 Kč, již mu žalobkyně vyúčtovala fakturou č. 2020, a konstatoval, že tuto částku žalobkyni současně zaplatil (dne 10. 1. 2022). Při jednání před soudem dne 18. 1. 2022 žalovaný upřesnil, že se uznání nároku týká i příslušenství (úroku z prodlení z částky 12 000 Kč).
5. Žalobkyně, při jednání před soudem dne 18. 1. 2022, vzala žalobu zpět co do částky 12 000 Kč s odůvodněním, že jí žalovaný tuto částku zaplatil dne 10. 1. 2022. Stran úroku z prodlení z této částky navrhla, aby soud rozhodl rozsudkem pro uznání.
6. Při jednáních, jež se ve věci konala ve dnech 27. 7., 5. 10., 23. 11. a 22. 12. 2021 a 18. 1. 2022 (při jednání dne 25. 1. 2022 byl jen vyhlášen rozsudek), soud provedl dokazování účastníky označenými listinami a vyslechl svědky.
7. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti:
8. Z výpisu z živnostenského rejstříku je zřejmé, že žalobkyně má živnostenské oprávnění pro speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci (bez užití nebezpečných chemických látek nebo chemických směsí klasifikovaných jako toxické nebo vysoce toxické, s výjimkou speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace v potravinářských a zemědělských provozech.
9. Z protokolu o provedení práce ze dne 5. 1. 2020 vyplývá, že žalobkyně byla v předmětném domě na adrese [ulice a číslo] v [obec] v rámci monitoringu dne 2. 1. 2020, kdy konstatovala vysoký stupeň zamoření a výskyt škůdců (štěnice domácí, rus domácí) ve všech 32 bytech, s tím, že je potřeba ošetřit celý panelový dům. Konstatovala též, že v minulosti v domě byla opakovaně prováděna dezinsekce a byl použit přípravek Cimetrol super. Dne 5. 1. 2020 dle protokolu provedla postřik 10 bytů (během 4 hodin), a to přípravky Mythic v koncentraci 80 ml na 5 l vody a Fendona v koncentraci 25 ml na 5 l vody. Z protokolu o provedení práce ze dne 8. 1. 2020 vyplývá, že žalobkyně v tento den provedla postřiky v dalších bytech (4,5 hodiny), použila stejnou a stejně koncentrovanou chemii. V protokolu zmínila, že nájemníci příliš nespolupracují a nerespektují dané pokyny (větrají, po postřiku zůstávají doma apod.). Z protokolu o provedení práce z 13. 1. 2020 je zřejmé, že žalobkyně toho dne (5 hodin) aplikovala stejný postřik i ve zbývajících bytech, zároveň zdůraznila, že je nutné, aby nájemníci byli důslední a dodržovali pokyny. V části protokolu označené jako„ kontrola účinnosti“ je zaznamenáno, že je patrné zlepšení ohledně štěnic, ale v několika bytech je namístě postřik opakovat, a ve vztahu ke švábům, s nimiž má být situace složitější, žalobkyně doporučuje aplikaci požerového gelu. Z protokolu o provedení práce ze dne 23. 1. 2021 vyplývá, že ve dnech 21. 1. a 23. 1. 2020 žalobkyně v domě aplikovala přípravek Goliath gel v koncentraci 0,03 g na 1 m2 (aplikace v domě trvala 8 hodin). Dále v protokolu žalobkyně konstatovala, v domě byly aplikovány postřiky a nyní je aplikace gelu cílena jen na rusa domácího, který se vyskytuje téměř ve všech bytech, a že hubení škůdců v tomto domě je obtížné, neboť mnoho nájemníků neudržuje čistotu, která je pro úspěšné hubení tohoto škůdce zásadní. Zároveň bylo stanoveno datum kontroly na 10. 2. 2020.
10. Z faktury č. 2020 ze dne 14. 1. 2020 vyplývá, že žalobkyně žalovanému vyúčtovala částku 28 450 Kč za parní čistič (500 Kč), postřiky (31 x 850 Kč) a za dopravu (4 x 400 Kč), se splatností určenou na den 29. 1. 2020.
11. Z faktury č. 2020 ze dne 24. 1. 2020 vyplývá, že žalobkyně žalovanému vyúčtovala částku 12 000 Kč za dezinsekci aplikací požerového gelu (26 x 400 Kč), aplikaci požerového gelu ve sklepních prostorech (800 Kč) a za dopravu (2 x 400 Kč), se splatností určenou na den 7. 2. 2020.
12. Z„ Výzvy k úhradě“ ze dne 30. 3. 2020 vyplývá, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu v celkové výši 40 450 Kč, a to ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy, a zároveň žalovaného upozornil, že pokud dluh nezaplatí v určené lhůtě, bude jej žalobkyně vymáhat v soudním řízení; z poštovního podacího archu je zřejmé, že tento dopis zástupce žalobkyně odeslal žalovanému doporučenou poštovní zásilkou dne 14. 4. 2020.
13. Z návodu k použití přípravku Fendona 6 SC je zřejmé, že se též jedná o prostředek určený (mj.) na hubení štěnic a švábů a je vhodný i pro domácnosti. Normální poměr ředění k běžnému ošetření je 25 ml přípravku na 5 l vody s aplikací 1 l zředěného přípravku na 20 m2 povrchu. Speciální poměr ředění pro případy, kdy je třeba provést rychlé počáteční ošetření anebo kde jsou povrchy znečištěné anebo vysoce absorpční, je 50 ml přípravku na 5 l vody s aplikací 1 l zředěného přípravku na 20 m2 povrchu.
14. Z návodu k použití přípravku Mythic 10 SC je zřejmé, že se jedná o insekticidní přípravek určený mj. k hubení štěnic a švábů, přičemž poměr ředění je 80 ml přípravku na 5 l vody s aplikací 1 l zředěného přípravku na 20 m2 povrchu při normálním napadení, resp. 160 ml přípravku na 5 l vody s aplikací 1 l zředěného přípravku na 20 m2 povrchu při extrémním napadení anebo v případě silně savých či znečištěných povrchů.
15. Z protokolu o provedení DDD prací ze dne 6. 2. 2020 vyplývá, že se v tento den do domu na adrese [ulice a číslo] v [obec], dostavil [celé jméno svědka] – [příjmení] deratizace a provedl monitoring se závěrem, že je v domě extrémní výskyt štěnice postelní a rusa domácího, a že dle protokolu byl v domě proveden postřik biocidními přípravky s nízkou koncentrací. Dále konstatoval, že v případě takového zamoření není možné zásah provést za 4,5 hodiny.
16. Z protokolu o provedení DDD prací ze dne 15. 2. 2020 vyplývá, že [celé jméno svědka] – [příjmení] deratizace ve dnech 13. 2. až 15. 2. 2020 aplikoval postřik do 32 bytů v domě (aniž by bylo uvedeno, jakými přípravky a v jaké koncentraci) s tím, že se jednalo o dezinsekční zásah proti štěnici domácí. Současně jsou v protokole zmíněny velké nedostatky ve spolupráci s nájemci (nerespektují pravidla) a je dáno doporučení k opakování postřiků přibližně za čtyři týdny.
17. Z komunikace zprávami SMS (a MMS) mezi žalobkyní a [jméno] [příjmení] vyplývá, že dne 3. 1. 2020 žalobkyně sděluje, že si parní čistič odveze v neděli a celková cena na dopravu, půjčení a postřik vyjde na 3 300 Kč za jeden byt s tím, že až bytů bude více, platí cena 850 Kč za jeden byt. Dne 19. 1. 2020 žádá [jméno] [příjmení] postřik do bytu [číslo] kvůli výskytu štěnic a sděluje, že v bytě [číslo] je stále hodně švábů. Žalobkyně souhlasí a zároveň připomíná, že postřik působí primárně na štěnice, byť je určen i na šváby, ovšem na ně působí nejlépe požerový gel, o kterém jí již říkala. Domlouvají na termínu postřiku bytu [číslo] na úterý a na aplikaci požerového gelu v přízemí. Dne 20. 1. 2020 žalobkyně sděluje, že aplikace gelu bude stát 400 Kč za jeden byt a za sklep v rozmezí 400 až 800 Kč.
18. Z e-mailových zpráv odeslaných žalobkyní [email]) soud zjistil následující: Dne 16. 1. 2020 žalobkyně odeslala na adresu [email] fakturu č. 2020, a dne 24. 1. 2020 odeslala na stejnou e-mailovou adresu rovněž fakturu č. 2020 za aplikaci požerového gelu. Poté, dne 31. 1. 2020, odeslala na tutéž e-mailovou adresu a současně na adresu [email] zprávu s upozorněním, že eviduje fakturu č. 2020 po splatnosti a že má za to, že splnila všechny podmínky pro její úhradu. Dne 5. 2. 2020 odesílá oběma adresátkám upomínku s opětovnou žádostí o zaplacení faktury č. 2020, a dne 11. 2. 2020 obdobnou upomínku týkající se faktury č. 2020. Dne 11. 2. a 19. 2. 2020 žalobkyně na tytéž e-mailové adresy odeslala druhou upomínku týkající se obou vystavených faktur.
19. Z potvrzení [právnická osoba], ze dne 10. 1. 2022 soud zjistil, že žalovaný poukázal žalobkyni částku 12 000 Kč na úhradu faktury č. 2020.
20. Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že na základě plné moci zastupuje [anonymizováno] [jméno] [příjmení], což je většinový vlastník bytů v předmětném domě. Jménem žalovaného nejedná, jen spolupracuje se společností [právnická osoba] v [obec] např. při řešení potřeby úklidu domu či dezinsekce. Žalobkyni zná, protože dříve dělala v domě dezinsekční postřiky jako zaměstnankyně [právnická osoba] PO. Když chtěla od této společnosti objednat znovu dezinsekci domu, zjistila, že tyto služby již neposkytuje a že žalobkyně začala v tomto oboru podnikat, proto se na ni obrátila. Na podrobnostech se dohodly ústně, včetně ceny, jejíž kalkulaci jí žalobkyně zaslala i přes SMS zprávy. Následně vše řešila se společností [právnická osoba], s paní [celé jméno svědkyně]. Žalobkyně nejprve provedla monitoring, následně prováděla postřiky v jednotlivých bytech, kterých je v domě 32, avšak jeden nebyl zpřístupněn, zřejmě prováděla i postřik ve společných částech domu. Nájemci byli včas informováni, písemné pokyny měli i z předchozích postřiků, v domě byl vylepen informační leták, který pokyny také obsahoval. Instrukce jim dala i žalobkyně při monitoringu. Tehdy si nájemci stěžovali na výskyt štěnic i švábů, tito škůdci byli zjištěni ve dvou nebo třech bytech, proto bylo třeba provést postřik celého domu, aby nedošlo k jejich rozšíření. Předchozí postřik byl proveden [právnická osoba] PO, fakticky žalobkyní, začátkem roku 2019 a v polovině téhož roku byla provedena kontrola a byly instalovány pastičky, postřik byl proveden kvalitně, proto v roce 2020 nebyl zjištěn přílišný výskyt škůdců a situace byla v porovnání s minulostí vcelku dobrá. V roce 2020 vpouštěli žalobkyni do jednotlivých bytů při provádění postřiků nájemci, do neobsazených bytů ji pouštěla paní [celé jméno svědkyně]. Přibližně po 14 dnech od provedení postřiku svědkyně žalobkyni kontaktovala, že v těch dvou třech bytech problém přetrvává a lidé jsou pokousaní od štěnic. Žalobkyně řešení přislíbila. Svědkyně si na podrobnosti nevzpomněla. Žalobkyni ještě kontaktovala, že je třeba věc dotáhnout, ale nakonec oslovili [právnická osoba] deratizace, protože si nájemci stěžovali, že žalobkyně v bytech trávila jenom krátkou dobu, nebyly vystříkány lůžkoviny a postřik ani nebyl cítit. Svědkyně s žalobkyní komunikovala přes SMS, pak komunikace ustala. Faktury posílala žalobkyně jak na správu domu, tak přímo svědkyni, která na ně nereagovala, neboť finanční záležitosti nejsou v její kompetenci. [příjmení] [příjmení] deratizace provedla monitoring a následně postřik, který problém vyřešil. S touto firmou proto žalovaný nadále spolupracuje. Postřik se opakuje preventivně po roce, škůdci se totiž v některých bytech znovu vyskytují. Svědkyně si nevzpomněla, že by si žalobkyně stěžovala na nedostatečnou součinnost ze strany nájemců. Dále svědkyně potvrdila pravost výpisu SMS komunikace mezi ní a žalobkyní, kterou soud provedl důkaz.
21. Svědkyně [celé jméno svědkyně] vypověděla, že je zaměstnána jako administrátorka společenství vlastníků jednotek (SVJ) ve společnosti [právnická osoba] v [obec], která vykonává správu domu pro žalovaného na základě příkazní smlouvy. Žalobkyni osobně nezná, z dokumentace ale ví, o koho jde. V předmětném domě se celková dezinsekce provádí pravidelně jednou až dvakrát do roka, v mezidobí se někdy provede dezinsekce jednoho bytu. Běžně objednává servisní a podobné práce za SJV správcovská společnost, stejně jako předchozí dezinsekci, kterou objednávala u [právnická osoba] PO [obec], u které tehdy žalobkyně pracovala a dezinsekční práce pro žalovaného fakticky prováděla. V předmětném případě tomu bylo jinak, neboť se o dezinsekci dozvěděla až ve chvíli, kdy jí žalobkyně doručila fakturu. Proto se spojila s paní [jméno] [příjmení], která obstarává záležitosti domu na základě plné moci, zřejmě od [právnická osoba] s. r. o., jež zastává funkci předsedy SVJ (žalovaného). Ptala se jí, zda má fakturu proplatit, a ona řekla, že nikoliv, protože ještě nemá k dispozici seznam bytů, v nichž byly práce provedeny, a problém se škůdci přetrvává. Proto fakturu nenechala proplatit. Svědkyně ve vztahu k žalobkyni nic nereklamovala, neboť si tuto záležitost řešilo přímo SVJ, zřejmě ale reklamovala paní [příjmení], neboť tak postupovala obvykle. Od té doby pro žalovaného provádí dezinsekční práce [právnická osoba] deratizace [celé jméno svědka] a vše je v pořádku, mají s ní dobré zkušenosti i z jiných SVJ. Občas některý z obyvatel domu neposkytne potřebnou součinnost, od toho tam ale bývá právě paní [příjmení], neboť v tom domě žije taková specifická skupina obyvatel.
22. Svědek [celé jméno svědka] vypověděl, že od roku 2018 podniká v oboru dezinsekčních prací a tyto práce provádí i pro žalovanou. Žalobkyni nezná ani si nevybavuje, že by někdy slyšel její jméno. Nevzpomněl si, kdy poprvé prováděli práce pro žalovaného, ale vybavil si, že v domě zjistil extrémní výskyt štěnic, jiného škůdce si nevybavil. Nejprve provedl sanitaci párou a následně aplikoval postřiky přípravky Mythic a Fendona v odpovídajících koncentracích, tj. v těch nejvýše přípustných. Od žalovaného předtím obdržel protokoly, z nichž zjistil, že zde byly dříve použity koncentrace poloviční. V té souvislosti uvedl, že i kdyby zjistil nižší výskyt štěnic, postupoval by stejně, protože vždy používá nejvyšší přípustné koncentrace, neboť štěnice jsou na nižší dávky rezistentní. Dále uvedl, že hranice pro použití přípravků v nižší koncentraci pro normální napadení se někdy těžko určují, nicméně v předmětném domě se štěnice vyskytovaly skutečně extrémně, na chodbách, na podlaze, v umakartu, v zásuvkách i lůžkovinách, v podstatě jim štěnice padaly na hlavu. [ulice] některých nájemníků je v této lokalitě problematická, i proto byl zvolen tento postup. Poté, co svědek nahlédl do protokolů o provedení DDD prací, které tehdy sepsal, uvedl, že dne 6. 2. 2020 prováděl pouze monitoring a až poté samotné práce, které probíhaly ve třech po sobě jdoucích dnech, v extrémně zamořeném bytě jsou totiž schopni strávit dvě až tři hodiny a práci se vždy snaží odvést v co nejkratší době, prostoje jsou nežádoucí. Pokud si dobře vzpomíná, žalovanému za práce vyúčtoval částku do 100 000 Kč.
23. Svědkyně [celé jméno svědkyně] vypověděla, že žalobkyni zná přes [jméno] [příjmení], které v tu dobu vypomáhala s nájemníky v předmětném domě, v němž sice sama nebydlí, ale bydlí v něm mnoho Romů, které zná a důvěřují jí. Žalobkyně v domě prováděla postřiky vícekrát, dříve za nějakou firmu, pak se osamostatnila. Naposledy to bylo někdy v roce 2020, tehdy proti švábům a štěnicím. S žalobkyní svědkyně chodívala, čekala vždy na chodbě, měla klíče od bytů, v nichž nikdo nebydlel. Pokud si dobře vzpomíná, všude byli švábi, štěnice byly jen v některých bytech. Vzpomněla si, že žalobkyně zmiňovala, že někteří nájemci nepřipravili byt, jak bylo potřeba. V každém bytě žalobkyně strávila přibližně 10 až 15 minut. Vzpomněla si také, že byl v domě k dispozici parní stroj, který snad někde půjčila paní [příjmení], ale neví, jestli se to týkalo žalobkyně, anebo až té druhé firmy. Nájemci za svědkyní i po pracích žalobkyně stále chodili s tím, že jsou pokousaní od štěnic, stěžovali si i na šváby. [ulice] firma použila parní stroj, provedla postřik a nakonec kladla pastičky, práce zvládla během tří dnů. Svědkyně též zmínila, že dne 26. 6. 2020 utrpěla vážná zranění při dopravní nehodě a od té doby má problémy s pamětí a více zapomíná. [jméno] [příjmení] od nehody již nepomáhá. [ulice] firma v domě byla ještě před nehodou.
24. Dále soud vyslechl několik svědků - nájemců bytu v předmětném domě. Svědkyně [celé jméno svědkyně] uvedla, že bydlí v 7. patře, šváby v bytě neměla, štěnice (které nazývala ploštice) ano. Někteří lidé v domě měli štěnice, někteří šváby, někdo to nepřiznal. Žalobkyně u ní v bytě byla asi třikrát s měsíčním odstupem, vždy v něm strávila 10 až 15 minut, postřik provedla ve všech pokojích. Její postřik ale vůbec nezabral, štěnice zůstaly. Problém vyřešila až druhá firma, kterou objednala [jméno] [příjmení], jež zastupuje majitele bytu. [ulice] firma použila i parní stroj, který žalobkyně nepoužívala. Svědkyně [celé jméno svědkyně] vypověděla, že bydlí v 5. patře a žalobkyně u ní byla asi dvakrát s ročním odstupem, naposledy se jednalo o problém se šváby i štěnicemi (i tato svědkyně je nazývala plošticemi). Svědkyně měla šváby v kuchyni, štěnice v ložnici, šváby potkávali dokonce i na chodbách. [příjmení] [jméno] jim dala pokyny, jak mají připravit byt, že mají vyndat věci, odtáhnout postele, prádlo vyprat na 60 či 90 stupňů. Když u svědkyně byla žalobkyně poprvé, provedla postřik, trvalo to asi 10 až 15 minut. Počet švábů se snížil, protože dala do linky nějakou pastu, štěnice ale zůstaly. Po její druhé návštěvě švábi úplně zmizeli, štěnice nikoliv. Problém vyřešila nová firma, kdy vše proběhlo znovu, oni také v bytě strávili 10 až 15 minut. Poté již v bytě nenašli žádnou živou štěnici, jen mrtvé. Svědkyně [celé jméno svědkyně] uvedla, že má pronajatý byt ve 4. patře. Žalobkyně prováděla během posledních osmi let v domě postřiky třikrát anebo čtyřikrát, naposledy někdy v roce 2019 nebo 2020, kdy se v domě vyskytly štěnice a někdo měl problém i se šváby, jejího bytu se však týkaly jen štěnice. Žalobkyně prováděla postřik asi 20 minut, a to třikrát, vždy s odstupem jednoho měsíce. Její postřiky však nezabraly. Nikdy předtím v domě štěnice nebyly. Je pravdou, že někdo byt řádně nepřipravil, což se řešilo venku. Oni tam totiž bývají také nepřizpůsobiví z [obec]. Problém se štěnicemi vyřešila nová firma, kterou zajistila zástupkyně majitele. [ulice] firma, která přišla po několika měsících od žalobkyně, nejdříve použila parní stroj, pak provedla postřiky, kladla i pasti na šváby, v jejím bytě byli asi 40 minut. Svědkyně [celé jméno svědkyně] vypověděla, že bydlí ve 3. patře předmětného domu, žalobkyně u ní v bytě stříkala někdy v létě 2020, trvalo to dvě až tři minutky, pak šla do dalšího bytu, kde byla stejný čas, a tak pokračovala dále. Celkem u ní doma stříkala asi třikrát s měsíčním odstupem, a to něčím, co jí připomínalo vodu a na podlaze to ani nezanechávalo stopy. Svědkyně měla v bytě jen šváby, jiní však měli štěnice. Švábi jí v bytě zůstali, problém vyřešila až nová firma, kterou objednala paní [jméno], na niž se nájemci obracejí, když v domě něco nefunguje anebo právě ohledně švábů a štěnic. Parní stroj používala druhá firma, žalobkyně nikoliv. Když firma prováděla postřik, bylo to cítit až ven z domu. Svědkyně si nevzpomněla, že by u ní žalobkyně byla někdy v zimě.
25. Žalobkyně, vyslechnuta jako účastnice řízení, vypověděla, že v oboru deratizace, resp. DDD, podniká od října 2019, předtím byla asi 10 měsíců zaměstnána u společnosti [právnická osoba] jako deratizační technik. [ulice] roku 2019 ji oslovila [jméno] [příjmení] a požádala ji, aby provedla dezinsekční práce v předmětném domě v [obec], [ulice a číslo]. [jméno] [příjmení] žalobkyně vnímala jako správkyni domu již v době, kdy pracovala pro [právnická osoba], s jejíž obchodní zástupkyní jednala. Tehdy žalobkyni řekla, že je v domě problém se šváby i štěnicemi. Monitoring proběhl koncem roku 2019 nebo hned na začátku roku 2020, švábů bylo v domě opravdu hodně, štěnic až tolik ne. Navrhla tedy postup, že provede sanaci párou a poté postřik s následným monitoringem, zmiňovala i požerový gel, který by aplikovala až po postřicích, jelikož souběžná aplikace není možná (postřik šváby odpuzuje, gel je má přitahovat). Paní [příjmení] chtěla primárně řešit štěnice, byť zmiňovala i šváby. Dohodly se proto, že gel bude aplikován až po postřicích. Cenu za práce dohodly ústně a přes SMS, a to 850 Kč za postřik v jednom bytě. Bytů žalobkyně vystříkala asi 30, většinu z nich třikrát, jeden byt jí nebyl vůbec zpřístupněn. Se šváby byl v bytě opravdu velký problém, když začala stříkat, utíkali i proti ní, byly jich stovky. Se štěnicemi to tak špatné nebylo, u nich se hovoří o extrémním zamoření, až když jsou vidět ve větším množství na stěnách i za bílého dne, popř. je jejich trus vidět u vchodových dveří. Takový problém byl jen v jednom bytě, celkem byly štěnice jenom v několika bytech, možná šesti, se šváby byl problém všude. Poznámku o vysokém stupni zamoření škůdci v protokolu se záznamem monitoringu žalobkyně vysvětlila tím, že chtěla, aby si nájemci i paní [příjmení] uvědomili, že situaci je opravdu třeba řešit a dodržovali pokyny k úspěšnému provedení dezinsekce. K postřiku žalobkyně použila přípravky Fendona 6 SC a Mythic 10 SC, které jsou aktuálně nejlepší na trhu, smíchají se a hubí štěnice i šváby. Šváby ale pouze v případě, že jsou přímo zasaženi, jinak proti nim působí jako bariéra. Zvolila koncentrace pro normální zamoření, protože postřik byl určen hlavně na štěnice, které se v domě nevyskytovaly v extrémním množství, a na šváby měl být poté aplikován požerový gel. Takový postup jí v minulosti vždy zafungoval dobře. Koncentrace pro extrémní zamoření není pro lidi riziková, avšak zvyšuje riziko alergické reakce. Byť byly štěnice jen v několika bytech, bylo vhodné vystříkat celý dům. Paní [příjmení] se prvotní návrh žalobkyně zdál příliš nákladný, proto se dohodly, že jí žalobkyně zapůjčí parní stroj, sanaci párou v domě provedou sami a žalobkyně provede jen postřiky a monitoring. Parní stroj měli v domě několik dnů, ale žalobkyně účtovala jen cenu za jeden den (500 Kč). Sanace párou ani není nezbytná, ale významně zkrátí dobu hubení a přispěje k lepšímu výsledku. V domě začala žalobkyně provádět postřiky 5. 1. 2020, předtím nájemníky poučila, jak se mají chovat a připravit byt, a to vylepením letáku na vchodové dveře, a také se domluvila s paní [příjmení], která slíbila, že nájemce obejde a osobně jim vše vysvětlí. V postřicích pokračovala dne 8. 1. 2020 a dokončila je 13. 1. 2020, prázdné byty odemykala paní [celé jméno svědkyně], ale ne vždy zrovna měla klíče od bytu, který bylo třeba otevřít. V každém bytě žalobkyně trávila 15 až 20 minut, pokud byl byt prázdný, stačilo jí asi 10 minut. [ulice] nájemníků nebyla ideální, někdo neměl vytřeno, někteří po postřicích větrali, v některých bytech nebyl odtažený nábytek, nebylo sundané povlečení nebo vyklizené skříně. Postřiky prováděla sama. Požerový gel aplikovala ve dnech 21. a 23. 1. 2020 a dne 10. 2. 2020 provedla monitoring, při němž zjistila zlepšení, ale v dezinsekci bylo třeba ještě pokračovat. Informovala paní [příjmení], vystavila faktury, které po dohodě s ní zaslala e-mailem přímo paní [celé jméno svědkyně]. Po marné splatnosti faktur telefonovala paní [příjmení], ta ji odkazovala na paní [celé jméno svědkyně], která ji ale odkazovala zpátky na paní [příjmení]. Upomínky zůstaly bez efektu. Nikdo žalobkyni neřekl, že by nebyl spokojen s jejími pracemi, o tom, že v domě byla jiná firma, se dozvěděla až v průběhu soudního řízení. Několikadenní odstupy mezi postřiky v bytech nejsou problém, protože i kdyby štěnice začaly migrovat, projdou přes insekticid a časem uhynou. Se zjištěními [celé jméno svědka] zaznamenanými v protokolu ze dne 6. 2. 2020 žalobkyně nesouhlasí. Byla v domě 10. 2. 2020 a nějaké štěnice tam sice byly, ale rozhodně ne extrémní množství, a vše bylo řešitelné tím, co navrhla paní [příjmení], tedy dalšími postřiky. Kdyby žalobkyně rovnou použila chemii pro extrémní zamoření, byla by cena za jeden byt vyšší o 300 až 400 Kč. Nemyslí si však, že kdyby tak učinila, situace by se hned vyřešila, a to ani, kdyby provedla sanaci párou. Problém byl totiž v nespolupráci nájemníků, na takových ubytovnách je řešení vždy dlouhodobá záležitost.
26. Mezi účastníky nebylo sporné, že v průběhu ledna 2020 žalobkyně pro žalovaného provedla v předmětném domě dezinsekční práce v rozsahu uvedeném na protokolech o provedených pracích a za tyto práce žalovanému postupně, fakturami, které připojila k žalobě, vyúčtovala celkem 40 450 Kč. Sporné nakonec nebylo ani to, že si tyto práce žalovaný předem objednal, byť žalobkyně jednala pouze s [jméno] [příjmení]. Dále mezi účastníky nebylo sporné, že žalovaný žalobkyni dne 10. 1. 2022 zaplatil částku 12 000 Kč.
27. Na základě dílčích skutečností zjištěných z provedeného dokazování, s přihlédnutím k tomu, co mezi účastníky nebylo sporné, soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu:
28. Žalobkyně, podnikatelka v oboru dezinfekce, dezinsekce a deratizace, po dohodě s [jméno] [příjmení], která pro žalovaného obdobné záležitosti obstarávala, pro žalovaného, v domě na adrese [adresa] 1., 8. 1., 13. 1., 21. 1. 2020, provedla dezinsekci bytů za účelem eliminace štěnice domácí a rusa domácího, a to v 31 bytech postřikem přípravky Fendona 6 SC a Mythic 10 SC v koncentracích pro normální zamoření, a ve 26 bytech a sklepních prostorách aplikací požerového gelu Goliath. Dezinsekční práce provedla po předchozím monitoringu domu (dne 2. 1. 2020), kdy zjistila velký výskyt švábů (rusa domácího) a také výskyt štěnic, ten však vyhodnotila jako nikoliv extrémní. Obyvatelé bytů před provedením postřiků byli řádně poučeni, jak je třeba připravit byt a jak je třeba se chovat, avšak ne všichni je dodrželi. Cena za dezinsekční práce byla dohodnuta ve výši 850 Kč za jeden byt, jde-li o postřiky, a ve výši 400 Kč za jeden byt a 400 až 800 Kč za sklepní prostory, jde-li o požerový gel. Ani po provedeném postřiku z domu nezmizely štěnice, šváby eliminovala až aplikace požerového gelu. Žalobkyně, která kontrolovala stav v domě dne 10. 2. 2020, doporučila postřiky opakovat; opakování postřiků v některých bytech a aplikaci požerového gelu doporučila již dříve, kupř. v protokolu o provedení práce ze dne 13. 1. 2020. Žalovaný se dohodl s [celé jméno svědka] – [příjmení] deratizace, podnikatelem ve stejném oboru jako žalobkyně, že dezinsekci domu znovu provede on. Monitoring domu provedl 6. 2. 2020, kdy konstatoval extrémní výskyt štěnice domácí i rusa domácího, a práce provedl ve dnech 13. 2. až 15. 2. 2020, avšak ty byly zaměřeny pouze na eliminaci štěnice domácí. Žalovaný žalobkyni řádně neoznámil, že jí provedené práce hodnotí jako vadné, a neoznámil jí ani, jaké nároky proti ní z tohoto důvodu uplatňuje. Fakturou č. 2020 ze dne 14. 1. 2020 žalobkyně žalovanému vyúčtovala částku 28 450 Kč (tj. 500 Kč za parní čistič, 26 350 Kč za postřiky a 1 600 Kč za dopravu), se splatností určenou na den 29. 1. 2020, a fakturou č. 2020 ze dne 24. 1. 2020 mu dále vyúčtovala částku 12 000 Kč (tj. 10 400 Kč za aplikaci požerového v celkem 26 bytech, 800 Kč za jeho aplikaci ve sklepních prostorách a 800 Kč za dopravu), se splatností určenou na den 7. 2. 2020. Faktury žalobkyně doručila, na základě dohody s [jméno] [příjmení], e-mailem [celé jméno svědkyně], administrátorce [právnická osoba] [právnická osoba], a to první z nich dne 16. 1. 2020 a druhou dne 24. 1. 2020. Žalovaný žalobkyni zaplatil pouze částku 12 000 Kč na úhradu faktury č. 2020, a to dne 10. 1. 2022, částku vyúčtovanou první fakturou doposud ani zčásti nezaplatil, přestože jej k tomu žalobkyně, prostřednictvím svého zástupce, znovu písemně vyzvala a upozornila ho, že jinak přistoupí k soudnímu vymáhání dluhu.
29. Shora popsané skutečnosti (a na jejich podkladě přijatý skutkový závěr) soud považuje za dostačující pro rozhodnutí věci, na jehož obsahu by nic nezměnilo ani případné provedení dalších, účastníky označených důkazů; proto je soud – též při respektování zásady procesní ekonomie – neprovedl. Takto soud neprovedl zejména žalobkyní navržený důkaz znaleckým posudkem z oboru chemie, specializace hubení škůdců. Je sice skutečností, že znalec mohl vyřešit mezi účastníky spornou otázku, jež vyžaduje odborné znalosti, tj. zda žalobkyně při provádění dezinsekčních prací pro žalovaného postupovala tzv. lege artis či nikoliv, avšak to soud – i s ohledem na dále rozvedené důvody přijatého rozhodnutí – nepovažoval za nutné. Pro potřeby rozhodnutí soud považoval za postačující výpovědi svědka [celé jméno svědka] a žalobkyně a provedení důkazu návody k použití přípravků, které žalobkyně a poté i svědek [celé jméno svědka] použili při postřiku v předmětném domě. Znalecké dokazování by nadto bylo nákladné a – s přihlédnutím k hodnotě předmětu sporu – by k němu soud mohl přistoupit jen tehdy, kdyby se pro rozhodnutí soudu jevilo jako stěžejní.
30. Při právním posouzení věci soud vycházel zejména z následujících zákonných ustanovení:
31. Podle § 559 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen„ OZ“), má každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem.
32. Podle § 2586 odst. 1 OZ se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.
33. Podle § 2587 OZ se dílem rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.
34. Podle § 2610 odst. 1 OZ vzniká právo na zaplacení ceny díla provedením díla. Dle odstavce 2 téhož ustanovení, je-li dílo přejímáno po částech, vzniká právo na zaplacení ceny za každou část při jejím provedení.
35. Podle § 2615 odst. 1 věty první OZ má dílo vadu, neodpovídá-li smlouvě. Podle odstavce 2 téhož ustanovení o právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě.
36. Podle § 2617 OZ, má-li dílo při předání vadu, zakládá to povinnosti zhotovitele z vadného plnění; přechází-li však nebezpečí škody na objednatele až později, rozhoduje doba tohoto přechodu. Po této době má objednatel práva z vadného plnění, způsobil-li vadu zhotovitel porušením povinnosti.
37. Podle § 2618 OZ soud nepřizná objednateli právo z vadného plnění, neoznámil-li objednatel vady díla bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistil nebo při náležité pozornosti zjistit měl, nejpozději však do dvou let od předání díla, a namítne-li zhotovitel, že právo bylo uplatněno opožděně.
38. Podle § 2632 OZ, není-li předmětem díla hmotná věc, odevzdá zhotovitel výsledek své činnosti objednateli. Dílo s nehmotným výsledkem se považuje za předané, je-li dokončeno a zhotovitel umožní objednateli jeho užití.
39. Podle § 2106 odst. 1 OZ, je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, b) na odstranění vady opravou věci, c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo d) odstoupit od smlouvy. Podle odst. 2 téhož ustanovení sdělí kupující prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího; to neplatí, žádal-li kupující opravu vady, která se ukáže jako neopravitelná. Neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit. Podle odstavce 3 téhož ustanovení, nezvolí-li kupující své právo včas, má práva podle § [číslo].
40. Podle § 2107 odst. 1 OZ, je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, dokud kupující neuplatní právo na slevu z kupní ceny nebo neodstoupí od smlouvy, může prodávající dodat to, co chybí, nebo odstranit právní vadu. Jiné vady může prodávající odstranit podle své volby opravou věci nebo dodáním nové věci; volba nesmí kupujícímu způsobit nepřiměřené náklady. Podle odstavce 3 téhož ustanovení, neodstraní-li prodávající vadu věci včas nebo vadu věci odmítne odstranit, může kupující požadovat slevu z kupní ceny, anebo může od smlouvy odstoupit. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího.
41. Podle § 1958 odst. 1 OZ, je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
42. Podle § 1968 věty první OZ je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení.
43. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
44. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
45. Na základě zjištěného skutkového stavu věci, jakož i citovaných zákonných ustanovení, soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána z převážné části důvodně.
46. Žalobkyni, která je oprávněna k podnikání v oboru (mj.) dezinsekce na základě příslušného živnostenského oprávnění, kontaktovala jménem žalovaného [jméno] [příjmení] a dohodla s ní dezinsekci předmětného domu. K takovému jednání sice neměla písemnou plnou moc od žalovaného, jednala však na základě plné moci, kterou jí udělil většinový vlastník jednotek v domě, který je současně předsedou SVJ (žalovaného). Byť svědkyně [příjmení] hovořila o plné moci, kterou jí udělil [anonymizováno] [jméno] [příjmení], v kontextu výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně] lze dovodit, že jí plnou moc udělila [právnická osoba] s. r. o., která je předsedou SVJ, a tudíž bude většinovým vlastníkem, o němž hovořila svědkyně [příjmení], a kterou si zjevně personifikuje s [anonymizováno] [příjmení]. V řízení bylo prokázáno, že svědkyně [příjmení] relativně běžně, ať již sama či ve spolupráci se společností [právnická osoba], obstarává záležitosti týkající předmětného domu, včetně řešení problémů se škodlivým hmyzem. Svědkyně tedy jednala na základě plné moci udělené jí předsedou SVJ (žalovaného), přičemž žalovaný její právní jednání aproboval, protože (jeho jménem uzavřenou) smlouvu s žalobkyní přijal a v jejích intencích dále postupoval (tvrdí vady díla, které měly být řádně reklamovány, zčásti dodatečně uznal nárok žalobkyně na plnění a plnil).
47. Soud tudíž dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva, jíž se žalobkyně – dohodnutým způsobem – zavázala provést dezinsekční práce v předmětném domě a žalovaný se jí oproti tomu zavázal zaplatit dohodnutou cenu. Vzhledem tomu, že předmětem závazku žalované byla odborná činnost směřující k určitému výsledku - eliminaci hmyzích škůdců v domě, tj. dílo ve smyslu § 2587 věty první OZ, soud smlouvu po právní stránce hodnotí jako smlouvu o dílo podle § 2586 odst. 1 OZ.
48. Pokud jde o sjednanou cenu, ta vyplynula především z SMS komunikace mezi žalobkyní a svědkyní [příjmení], a to v kontextu s jejich výpověďmi. Ve zprávě z 3. 1. 2020 (v 9:43 hodin) žalobkyně výslovně uvádí, že cena za jeden byt (včetně dopravy a půjčení – podle obsahu míněn parní čistič) činí 3 300 Kč, resp. – bude-li bytů více – 850 Kč za jeden byt. Co se týče požerového gelu, cena za byt činila 400 Kč, za sklepy byla dohodnuta v rozmezí od 400 do 800 Kč. Svědkyně [příjmení] se proti obsahu těchto SMS zpráv nevymezila, tedy je zjevně akceptovala, a ani žalovaný nenamítal, že by žalobkyně požadovala více, než bylo dohodnuto. Ve vztahu k ceně postřiků má však soud za to, že – při respektu k cenovému ujednání – žalobkyně již nebyla oprávněna účtovat další náklady za dopravu a za půjčení parního čističe, neboť z jejího sdělení (SMS) vyplývá, že jde o cenu za jeden byt včetně těchto nákladů. Ve vztahu k aplikaci požerového gelu se soud těmito skutečnostmi blíže nezabýval s ohledem na uznání této části nároku ze strany žalovaného. Lze jen podotknout, že stran ceny za aplikaci požerového gelu žalobkyně v SMS zprávách neuváděla, že by měla být včetně nákladů na dopravu, avšak na druhou stranu ani nezmiňovala, že bude náklady na dopravu samostatně účtovat.
49. Žalobkyně nejprve (2. 1. 2020) provedla monitoring domu a v návaznosti na jeho výsledky doporučila postup, který byl podle jejího odborného uvážení vhodný, tj. provedení sanace párou, poté postřiky insekticidními přípravky (proti oběma zjištěným škůdcům, byť primárně proti štěnicím) s možnou navazující aplikací požerového gelu (proti švábům - rus domácí). Po dohodě se svědkyní [příjmení] upustila od sanace párou (zřejmě s tím, že tuto sanaci zajistí svědkyně spolu s nájemci bytů), kterou – jak žalobkyně vypověděla - ani nepovažovala za nezbytnou. Ve dnech 5. 1., 8. 1. a 13. 1. 2020 žalobkyně provedla postřiky bytů v domě (vyjma jednoho, který nebyl zpřístupněn), doporučila aplikaci požerového gelu a opakování postřiku v některých bytech, a po dohodě se svědkyní [příjmení] požerový gel aplikovala (21. 1. a 23. 1. 2020) s tím, že kontrola účinnosti dezinsekce proběhne dne 10. 2. 2020.
50. Žalobkyně konstatovala, že došlo ke zlepšení stavu ohledně štěnic, ale doporučila opakování postřiků. Ovšem již dne 6. 2. 2020 se do domu – na žádost žalovaného – dostavil [celé jméno svědka], se kterým žalovaný dále řešil situaci v domě a s žalobkyní přestal komunikovat, resp. s ní nadále nekomunikovala ani svědkyně [příjmení] ani svědkyně [celé jméno svědkyně].
51. Soud se zabýval tím, zda žalobkyně svůj závazek dle smlouvy uzavřené s žalovaným splnila, a dospěl ke kladnému zjištění.
52. Žalobkyně provedla dezinsekci dohodnutým způsobem a v dohodnutém rozsahu, jelikož dílo (konkrétně dohodnutou činnost) dokončila a žalovanému (objednateli) odevzdala jeho výsledek, resp. umožnila jeho užití (srov. § 2632 OZ), a tudíž jí vzniklo právo na zaplacení ceny díla (viz § 2610 odst. 1 OZ). K tomu soud podotýká, že dílem – jak bylo mezi účastníky sjednáno – není úplné vyhubení škůdců (byť to nepochybně je výsledek, resp. předmět díla, k němuž mělo směřovat), nýbrž samotná (dezinsekční) činnost.
53. Jinou otázkou je, zda žalovaný – tvrdí-li vady díla – žalobkyni řádně oznámil, že dílo trpí vadami (a jakými) a zda i poté vůči žalobkyni, v intencích jejich právního poměru, náležitě postupoval, tedy jí oznámil, jaké nároky z vadného plnění uplatňuje (srov. § 2617 odst. 1 a § 2618 OZ).
54. Soud však shledal, že žalovaný takto nepostupoval, na čemž nic nemění fakt, že žalobkyni svědkyně [příjmení] upozornila, že postřik neměl předpokládaný (chtěný) účinek.
55. Jak vyplynulo z výpovědi žalobkyně, ale také z výpovědi svědka [celé jméno svědka] i svědkyně [příjmení] a dalších provedených důkazů, proces dezinsekce v podobných lokalitách a nemovitostech, jako je předmětný dům, je dlouhodobou záležitostí a je potřeba pravidelný monitoring a – po prvotní účinné dezinsekci – další pravidelné preventivní zásahy. Volba postupu je nepochybně na odborném úsudku osoby, jež dezinsekci v rámci svého podnikání provádí.
56. Žalobkyně, jež v domě dezinsekční práce prováděla již dříve jako zaměstnankyně společnosti [právnická osoba], a k jejíž práci dříve nebyly výhrady, zvolila obezřetnější postup, který v průběhu řízení vcelku přesvědčivě vysvětlila. Byť soud není nadán odbornými znalostmi, aby sám hodnotil, zda byl její postup správný (tzv. lege artis), anebo zda ve svém odborném úsudku (a činnosti) pochybila, výsledky provedeného dokazování mu umožňují uzavřít, že žalobkyní provedené práce nelze označit za zcela zjevně nezpůsobilé, tak aby bylo možné uvažovat o tom, že podle smlouvy vůbec neplnila, a tudíž jí ani nemohlo vzniknout právo (nárok) na dohodnutou cenu. Opačný závěr by soud mohl přijmout, pokud by z dokazování kupř. vyplynulo, že provedla postřik jen vodou anebo koncentracemi extrémně nízkými, tedy ve zjevném rozporu s předpisem výrobce; k tomu však nedošlo.
57. Postřik měl primárně zabrat na štěnice, které – jak žalovaný zdůrazňoval – bylo třeba řešit v prvé řadě, požerový gel na šváby, jejichž výskyt byl v domě dle zjištění žalobkyně extrémní (na rozdíl od štěnic). Zvolila-li proto žalobkyně koncentrace insekticidů pro běžné zamoření, s předpokladem následné aplikace požerového gelu, odpovídá to jejímu vyhodnocení situace na místě a též návodu výrobce k použití těchto přípravků. V této souvislosti není významné, zda její prvotní vyhodnocení bylo správné, či nikoliv. Ovšem např. svědkyně [příjmení] hovořila o tom, že problém se štěnicemi v tu dobu nebyl až tak velký, což je v souladu s tím, co v řízení tvrdila a vypověděla žalobkyně, a ani z výpovědí svědků – nájemců bytů v domě nelze spolehlivě dovodit, že by výskyt štěnic byl extrémní, byť si na tyto škůdce přirozeně stěžovali. Na tom nic nemění ani fakt, že nájemcům bytů subjektivně vadily více štěnice, než švábi.
58. Extrémní výskyt štěnic a švábů (rusů domácích) zmiňuje [celé jméno svědka] v protokolu ze dne 6. 2. 2020, přestože z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyní aplikovaný požerový gel šváby prakticky eliminoval, a ve dnech 13. až 15. 2. 2020 již konstatuje jen výskyt štěnic a dezinsekci směřuje výhradně vůči nim. Stejně tak si ve své svědecké výpovědi nevybavil, že by v domě viděl i jiného škůdce (než štěnice). Je tedy evidentní, že z jeho prvotního popisu situace v domě lze vycházet jen omezeně, protože evidentně neodpovídal realitě, stejně jako jeho konstatování, že žalobkyně postřik celého domu provedla za 4,5 hodiny (ve skutečnosti za 13,5 hodiny), a ve vztahu k žalobkyni navíc byl v postavení přímého konkurenta. Z jeho svědecké výpovědi vyplynulo, že vždy proti štěnicím používá insekticidy (stejné jako užila žalobkyně) v maximální přípustné koncentraci (předepsané pro extrémní zamoření). Tento jeho postup soud může hodnotit potud, že – objektivně vzato – neodpovídá pokynům výrobce v návodu k použití, a nepochybně je k okolí méně šetrný, než koncentrace poloviční (předepsané pro normální zamoření). Oproti tomu soud nemůže hodnotit, zda takový jeho postup, který do určité míry nekoresponduje pokynům výrobce, lze označit za nesprávný (tzv. non lege artis).
59. Takové obecné závěry soud mohl přijmout, aniž by přistupoval ke znaleckému dokazování, a pro rozhodnutí věci jsou dostatečné.
60. Plnění žalobkyně je možné považovat za plnění smlouvy, byť bez výsledku v podobě (úplné) eliminace štěnic. Když se výsledek nedostavil, bylo potřeba v dezinsekci pokračovat, což žalobkyně doporučovala.
61. K tomu lze podotknout, že žalobkyně – ve vztahu k likvidaci štěnic – žalovanému vyúčtovala částku 28 450 Kč, resp. 26 350 Kč, a kdyby jí žalovaný umožnil v postřicích pokračovat, nelze vyloučit, že by se výsledek dostavil a celková cena byla i nižší, než ta, kterou vyúčtoval [celé jméno svědka] (uvedl částku do 100 000 Kč), a stejně tak nelze vyloučit, že úspěšnost práce [celé jméno svědka] mohla (více či méně) těžit rovněž z předchozího postřiku provedeného žalobkyní.
62. Žalovaný se však rozhodl věc řešit s jiným podnikatelem téhož oboru, a to ještě předtím, než žalobkyně stihla provést plánovaný kontrolní monitoring (10. 2. 2020), výsledky s žalovaným probrat a dohodnout se s ním na dalším postupu.
63. Bez znaleckého dokazování soud nemohl přijmout spolehlivý závěr, zda plnění žalobkyně (jí provedené dílo) bylo, či nebylo vadné; tento závěr však soud nakonec nepovažoval za nutný pro rozhodnutí věci. Dovodil totiž, že i kdyby dílo provedené žalobkyní vskutku trpělo vadou, žalovaný řádně neuplatnil nároky z odpovědnosti za vady.
64. Oznámení vad díla je jednostranný projev vůle objednatele, kterým zhotoviteli jednoznačně sděluje, že jeho plnění (dílo) považuje za vadné a v čem konkrétně vady spatřuje. Žalovaný však neprokázal (a v podstatě ani netvrdil), že by takový projev vůle ve vztahu k žalobkyni učinil. Uvedl jen, že při kontrole dne 15. 1. 2020 žalobkyni sdělil, že se v domě štěnice stále vyskytují. To je však formulace kontrolního zjištění a nikoliv řádné vytčení (oznámení) vady díla, které v tu dobu ani nebylo dokončeno. Z SMS komunikace mezi žalobkyní a [jméno] [příjmení] vyplynulo, že se i poté domlouvaly na postřicích v konkrétních bytech, a stejně tak je zřejmé, že aplikace požerového gelu nebyla výsledkem„ reklamace“ výskytu štěnic, nýbrž realizací (pokračováním) původně doporučeného postupu (ve vztahu ke švábům). Na dílo je třeba nahlížet jako na celek, soud nezjistil, že by účastníci uzavřeli dvě samostatné smlouvy – jednu k řešení štěnic, druhou k řešení švábů, naopak zjistil, že byla uzavřena jen jedna smlouva. Žalovaný od počátku (a logicky) žádal řešení osobou škůdců, přičemž toto řešení spolu souvisí, neboť některé použité přípravky jsou určeny k likvidaci jak štěnic, tak švábů, a žalobkyně od počátku navrhovala postup dezinsekce, který by měl vést k postupné eliminaci těchto škůdců.
65. Dne 15. 1. 2020 tedy ani žalovaný nemohl řádně vytknout vady díla, neboť by to z povahy věci bylo předčasné, tj. bez právních účinků. Z provedeného dokazování nevyplynulo, že by žalovaný tvrzené vady díla žalobkyni řádně oznámil po 23. 1. 2020 (dokončení aplikace gelu), resp. po kontrolním dni dne 10. 2. 2020, a v řízení nic takového ani jinak nevyšlo najevo. Naopak, z výpovědi žalobkyně vyplynulo, že k tomu nedošlo. Svědkyně [příjmení] uvedla, že žalobkyni kontaktovala asi 14 dnů poté, co provedla postřiky, a sdělovala jí, že v domě se stále vyskytují štěnice. Ovšem z SMS komunikace je zřejmé, že takto hovořila o komunikaci ze dne 19. 1. 2020, což je šestý den od dokončení postřiků v celém domě, kdy se s žalobkyní ještě domlouvala na opakování postřiků v některých bytech. Poté - dle své výpovědi - jen žalobkyni kontaktovala s tím, že je třeba vše dotáhnout, ale nakonec oslovili jinou firmu – [celé jméno svědka]. Svědkyně [celé jméno svědkyně] vypověděla, že s žalobkyní žádné vady neřešila, podle ní je zřejmě řešila svědkyně [příjmení]. Z vyjádření i výpovědi žalobkyně vyplývá, že s nikým jiným, kdo by jednal za žalovaného, v kontaktu ani nebyla (vyjma [celé jméno svědkyně], jejíž role však byla jen pomocná).
66. Žalobkyně v řízení z právní opatrnosti namítla, že jí žalovaný neoznámil vady díla včas; tuto její námitku – s ohledem na popsané – soud hodnotí jako důvodnou. V takovém případě nelze objednateli přiznat práva z vadného plnění (srov. § 2618 OZ).
67. Nutno ovšem zároveň konstatovat, že žalovaný ani žádná práva z jím tvrzeného vadného plnění neuplatnil.
68. Z tvrzení žalovaného vyplývá, že vadu díla považuje za natolik závažnou, že jde o podstatné porušení smlouvy (§ 2106 odst. 1 ve vztahu k § 2615 odst. 2 OZ). Dále jen obecně tvrdil, že žalobkyně neprovedlo dílo znovu a řádně, a proto se obrátil na [celé jméno svědka].
69. Oznámení volby práva z odpovědnosti za vady při podstatném porušení smlouvy o dílo je projevem vůle objednatele, jímž zhotoviteli sděluje, zda žádá provedení nového díla, nebo opravu díla, nebo přiměřenou slevu z ceny díla, nebo odstupuje od smlouvy, a které je povinen učinit současně s oznámením vady anebo bez zbytečného odkladu poté (viz § 2016 odst. 1 a 2 OZ).
70. I kdyby žalovaný – jakkoliv to soud v řízení nezjistil – žalobkyni vady díla oznámil řádně a včas a současně jí sdělil, že trvá na opětovném (a řádném) provedení dezinsekce, založila by tato právní skutečnost povinnost žalobkyně znovu (a řádně) plnit ve prospěch žalované, avšak bez vztahu k jejímu právu (nároku) na zaplacení ceny díla. Pokud by snad žalobkyně za takových okolností v přiměřené době vadu neodstranila (neprovedla řádnou dezinsekci domu), mohl by žalovaný provedenou volbu práva z vadného plnění změnit, a to tak, že by mohl požadovat slevu z ceny díla, anebo od smlouvy odstoupit (§ 2016 odst. 2 OZ). Nic takového žalovaný ani netvrdil ani neprokazoval. Teprve (řádné) uplatnění slevy z ceny díla, anebo účinné odstoupení od smlouvy by mohlo mít dopad na nárok žalobkyně na zaplacení ceny díla. Pokud by snad žalovaný žalobkyni vady díla oznámil řádně a včas, avšak současně či bez zbytečného odkladu poté jí nesdělil, jaké právo z vadného plnění při podstatném porušení smlouvy uplatňuje, zůstala by mu toliko práva jako při nepodstatném porušení smlouvy (srov. § 2106 odst. 3 OZ), tj. v konečném důsledku – při případné nečinnosti žalobkyně - též právo uplatnit přiměřenou slevu z ceny díla, anebo od smlouvy odstoupit (viz § 2107 OZ).
71. Jestliže žalovaný namísto toho, aby věc náležitě řešil s žalobkyní, s níž přestal komunikovat, vstoupil do právního vztahu s jiným podnikatelem, který provedl dezinsekci znovu (a měl výhodu minimálně v podobě znalosti předchozího postupu žalobkyně a jeho výsledku, jakož i toho, že žalobkyně určité desinsekční práce relativně krátce předtím provedla a ty mohly k výsledku jeho vlastní práce pomoci), byl to postup sice možný, avšak bez právního dopadu na právo (nárok) žalobkyně na zaplacení ceny díla, resp. jí provedených dezinsekčních prací.
72. Z výše vysvětlených důvodů soud dospěl k závěru, že žalobkyně – až na nepatrnou část uplatněného nároku (tj. samostatně vyúčtované náklady na dopravu a úplatu za zapůjčení parního čističe) – podala žalobu důvodně.
73. Žalobkyně netvrdila, že by se s žalovanou zvláště dohodla na splatnosti ceny díla, proto byla oprávněna žádat odměnu ihned po předání díla (srov. § 2632 a § 1958 odst. 2 OZ) a žalovaný byl povinen plnit (zaplatit) cenu díla bez zbytečného odkladu poté. První fakturu (tj. žádost o zaplacení), znějící na částku 28 450 Kč, sice vystavila před dokončením díla v dohodnutém rozsahu (před aplikací požerového gelu), avšak určila v ní lhůtu k plnění (splatnost) až ke dni 29. 1. 2020, kdy již bylo dílo dokončeno. Ve druhé faktuře, znějící na částku 12 000 Kč, určila lhůtu k plnění do 7. 2. 2020. Žalovaný se tudíž ocitl v prodlení s plněním svého závazku vůči žalobkyni v rozsahu částky vyúčtované první fakturou, resp. v rozsahu, v němž soud tento požadavek shledal důvodných (26 350 Kč), dne 30. 1. 2020 a v rozsahu částky vyúčtované druhou fakturou dne 8. 2. 2020 (srov. § 1968 věta první OZ), a žalobkyně po něm důvodně žádala i zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené příslušným nařízením vlády, tj. v sazbě 10 % ročně, platné jak ke dni 30. 1. 2020, tak ke dni 8. 2. 2020 (srov. § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.)
74. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby soud - podle § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. - řízení zastavil co do částky 12 000 Kč (částka vyúčtovaná fakturou č. 2020); žalovaný proti takovému postupu nic nenamítal.
75. Jelikož žalovaný v průběhu řízení část žalobou uplatněného nároku, v rozsahu částky 12 000 Kč s příslušenstvím, uznal, a žalobkyně navrhla, aby soud v rozsahu uznání, tj. po omezení žaloby co do příslušenství (úroku z prodlení) z částky 12 000 Kč, soud – podle § 153a odst. 1 věty druhé o. s. ř. - zčásti rozhodl rozsudkem pro uznání, jímž žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z částky 12 000 Kč za dobu od 8. 2. 2020 do jejího zaplacení, tj. do 10. 1. 2021.
76. Dále soud žalovanému, již běžným rozsudkem, uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 26 350 Kč, tj. částku vyúčtovanou fakturou č. 2020 (vyjma částky 2 100 Kč, tj. ceny za dopravu ve výši 1 600 Kč a za parní čistič ve výši 500 Kč, o nichž soud dospěl k závěru, že je žalobkyně uplatnila nedůvodně, nad rámec dohodnuté ceny), a úrok z prodlení z této částky v sazbě 10 % ročně za dobu od 30. 1. 2020 do zaplacení.
77. Ve zbylém rozsahu soud žalobu zamítl, tj. – vedle částky 2 100 Kč se zákonným úrokem z prodlení za dobu od 30. 1. 2020 do zaplacení – co do zákonného úroku z prodlení z částky 12 000 Kč za dobu od 30. 1. 2020 do 7. 2. 2020. Žalobkyně v žalobě nesprávně uplatnila úrok z prodlení z celkové dlužné částky za dobu od splatnosti první (dílčí) faktury, tj. od 30. 1. 2020, do zaplacení. Žalovaný sice uznal i příslušenství jím nakonec zaplacené částky 12 000 Kč, ale je zřejmé, že se jeho uznávací prohlášení dotýkalo úroku z prodlení za dobu po splatnosti druhé faktury, jíž byla tato částka vyúčtována, tj. od 8. 2. 2020. Požadavek žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení z částky 12 000 Kč za dobu před uplynutím lhůty k plnění, kterou ve faktuře sama stanovila, tudíž je v rozporu s hmotným právem a soudu nezbylo než žalobu v tomto rozsahu rovněž zamítnout.
78. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 3 o. s. ř. ve vztahu k § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř.; žalobkyně vzala důvodně podanou žalobu zpět co do částky 12 000 Kč pro chování žalovaného (zaplacení části dluhu), a ve zbylém rozsahu byla ve věci úspěšná, až na relativně nepatrnou část předmětu řízení. Proto jí soud proti žalovanému přiznal právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva v plné výši. Jelikož ke dni 7. 5. 2013 - nálezem Ústavního soudu ze dne 25. 4. 2013, sp. zn. Pl. ÚS 25/12 - byla zrušena vyhláška č. 484/2000 Sb., soud výši náhrady odměny advokáta určil dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, neboť neexistuje jiný právní předpis, na jehož základě by výše odměny mohla být určena (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010). Celkem soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení v částce 56 644 Kč, jež sestává z náhrady za soudní poplatek ve výši 1 618 Kč, odměny advokáta ve výši 32 880 Kč (celkem za 12 úkonů právní služby, tj. 1. převzetí a příprava zastoupení, 2. výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, 3. sepis návrhu na zahájení řízení (včetně opravného podání ze dne 18. 12. 2020), 4. další podání ve věci - vyjádření k odporu žalovaného ze dne 12. 7. 2021, 5. účast u jednání před soudem dne 27. 7. 2021, 6.-7. účast u jednání před soudem dne 23. 11. 2021 od 9:30 hod. do 11:30 hod. a od 11:30 do 11:35 hod., 8. další podání ve věci – vyjádření ze dne 15. 12. 2021, 9.-10. účast u jednání před soudem dne 22. 12. 2021 od 9:30 hod. do 11:30 hod. a od 11:30 do 12:40 hod. a 11.-12. účast u jednání před soudem dne 18. 1. 2022 od 9:30 hod. do 11:30 hod. a od 11:30 do 13:05 hod., při sazbě odměny 2 740 Kč dle § 7 bodu 5. advokátního tarifu), paušální náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 1 a 3 advokátního tarifu celkem ve výši 3 600 Kč (tj. 12 x 300 Kč), náhrady cestovních výdajů za cesty zástupce žalobkyně, resp. jeho substitučních zástupců, na jednání před soudem a zpět v celkové výši 6 796 Kč /ve vztahu k jednání dne 27. 7. 2021 ([anonymizováno] [jméno] [příjmení], cesta z [obec], místa jeho sídla, a zpět, tj. celkem [anonymizováno] km, automobilem s průměrnou spotřebou motorové nafty 5,2 l na 100 km jízdy) ve výši 1 078 Kč, k jednání dne 23. 11. 2021 ve výši 1 856 Kč, k jednání dne 22. 12. 2021 ve výši 1 856 Kč a k jednání dne 18. 1. 2022 ve výši 2 006 Kč (ve všech případech [anonymizováno] [jméno] [příjmení], cesty z [obec], místa jeho sídla, a zpět, tj. vždy celkem [anonymizováno] km, automobilem s průměrnou spotřebou benzinu BA 95 9,8 l na 100 km jízdy), vypočteno podle předpisů o cestovních náhradách účinných v příslušném roce či jeho části – viz § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu, náhrady za čas promeškaný těmito cestami ve výši 2 200 Kč (za 4 započaté půlhodiny v případě cesty [anonymizováno] [příjmení] a vždy za 6 započatých půlhodin v případě cesty [anonymizováno] [příjmení], tj. celkem za 22 půlhodin, podle § 14 odst. 1 advokátního tarifu), a dále - jelikož je zástupce žalobkyně plátcem daně z přidané hodnoty - z náhrady za tuto daň v základní sazbě 21 %, tj. částky 9 550 Kč /dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., počítáno ze základu 45 476 Kč, po zaokrouhlení/.
79. Soud žalobkyni nepřiznal náhradu odměny a výdajů advokáta ve vztahu k některým dalším úkonům právní služby, a to konkrétně podání ze dne 18. 12. 2020, jímž se stručně vyjádřil k odporu žalovaného proti elektronickému platebnímu rozkazu a zejména opravil nepřesnost v žalobě. Podrobnější vyjádření k procesnímu stanovisku žalovaného je obsahem až podání žalobkyně ze dne 12. 7. 2021, ve vztahu k němuž soud žalobkyni již náhradu přiznal. Dále soud žalobkyni nepřiznal náhradu ve vztahu k podáním, jímž doplnila důkazní návrhy, tj. podání ze dne 27. 8. 2021 a 6. 1. 2022. Žalobkyni nic nebránilo, aby další důkazy uplatnila přímo při jednání, skutečnost, že tak učinila až ve lhůtě, kterou jí soud – k její žádosti – poskytnul, nemůže jít k tíži žalovaného.
80. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.
81. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.
Citovaná rozhodnutí (2)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.