12 C 79/2017-304

Rubrum

Okresní soud v Písku rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Špeldovou v právní věci žalobce: ; [právnická osoba], [IČO] sídlem [adresa žalobkyně] ; zastoupené advokátkou doc. JUDr. Mgr. [jméno] [příjmení] [příjmení], Ph.D. sídlem [adresa] proti žalované: ; [celé jméno žalované], [datum narození] bytem [adresa žalované] ; zastoupené advokátem Mgr. et Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení částky 400 055 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 210 888 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z této částky od 26. 12. 2014 do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. ZMĚNĚNO ROZSUDKEM KS V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH 8 Co 1464/2019-369

III. ZMĚNĚNO ROZSUDKEM KS V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH 8 Co 1464/2019-369

Odůvodnění

1. Žalobce se na žalované domáhal zaplacení částky 400 055 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné částky od 26. 12. 2014 do zaplacení s odůvodněním, že žalobce je provozovatelem distribuční soustavy ve smyslu § 25 zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ energetický zákon“) a je držitelem licence na distribuci elektřiny dle ustanovení § 4 energetického zákona. Pracovníky [právnická osoba], s.r.o. (od 1. 7. 2013 [právnická osoba] a od 1. 6. 2014 [právnická osoba]), zplnomocněnými žalobcem k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie a k dalším souvisejícím úkonům, bylo dne 10. 4. 2014 kontrolou [číslo] zjištěno, že žalovaná provádí na adrese [adresa], neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy dle § 51 energetického zákona a následkem výše uvedeného jednání žalovaného vznikl žalobci nárok na náhradu škody v souladu s § 13 až § 15 vyhlášky č. 51/2006 Sb., o podmínkách připojení k elektrizační soustavě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ vyhláška“), respektive v případě, že k neoprávněnému odběru došlo po 1. 4. 2011 v souladu s § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ nová vyhláška“). Kontrolou odběrného místa [číslo] [obec], [ulice a číslo], techniky dne 10. 4. 2014 byla v odběrném místě zjištěna neměřená odbočka, která napájela pěstírnu marihuany umístěnou v rodinném domě. Neměřená odbočka byla provedena připojením kabelu CYSY 4 x 25 mm2 prořezávacími svorkami na hlavní domovní vedení, ještě před hlavním jističem 3 x 25A a elektroměrem. Neoprávněné napojení bylo provedeno vybouráním zadní stěny zděného pilíře, kde vedlo hlavní domovní vedení a tento neměřený kabel dále vedl po zemi a přes průraz ve zdi domu na chodbu. Zde byl zapojen do podružné pojistkové skříně osazené pojistkami 3 x 63 A. Dále byla neměřená elektřina rozvedena na všechny spotřebiče pěstírny. Po zapnutí spotřebičů byly změřeny průtoky proudu L1 = 82,1 A, L2 = 98,8 A, L3 = 99,7 A. Za přítomnosti Policie ČR byl neoprávněný odběr zdokumentován a odstraněn. Pro výpočet náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny je nutné stanovit možný příkon, tzn. technicky dosažitelnou spotřebu. Výpočet příkonu je 0,23 kV x 3 fáze x 63 A = 43,47 kW. Takto zjištěná hodnota příkonu se v souladu s vyhláškou následně vynásobila dobou denního využití, počtem dnů trvání neoprávněného odběru a cenou odchylky a ostatních regulovaných služeb stanovenou pro případ zjištění neoprávněného odběru ve výši podle příslušných cenových rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. Výpočet náhrady škody za neoprávněný odběr se rovná 43,47 kW x 24 hod/den x 330 dní x 0,2 x 5, 6397737 Kč/kWh tj. 388 334 Kč po zaokrouhlení na celé koruny dolů. Dle vyhlášky má provozovatel distribuční soustavy právo na úhradu nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru, jeho přerušení, přezkoušení měřícího zařízení a případné znalecké posudky. Ty byly vyčísleny v daném případě dle ceníku dodavatelské společnosti 11 721 Kč vč. DPH, což je součin hodinové sazby za práci kontrolních techniků a doby strávené kontrolou, náklady na dopravu na odběrné místo, součin sazby v Kč/km a ujeté vzdálenosti, a dále v případě podezření na zásah do měřidla jde o částku za vypracování znaleckého posudku, částku za přezkoušení elektroměru, autorizovaným metrologickým střediskem, dle přesného rozpisu úkonů ve stanovení celkové náhrady škody. Fakturou č. 9227124043 byly účtovány tyto náklady dne 7. 5. 2014. Neoprávněným odběrem elektřiny byla žalobci způsobena škoda v celkové výši 400 055 Kč, a to za neoprávněný odběr elektřiny ve výši 388 334 Kč vč. DPH a z nákladů za zjištění neoprávněného odběru ve výši 11 721 Kč vč. DPH, které byly vyúčtovány fakturou č. 9625003622 vystavenou dne 4. 12. 2014, splatnou 25. 12. 2014, která byla žalované doručena. Tato ji však dosud nezaplatila a dostal se tak do prodlení s plněním peněžitého dluhu, proto požaduje žalobce úrok z prodlení v zákonné výši počínaje dnem následujícím po dni splatnosti faktury, a to 26. 12. 2014 do zaplacení. Žalobce doplnil své tvrzení po poučení soudu dle § 118a o. s. ř. tak, že žalovaná porušila své povinnosti ve smyslu § 28 odst. 5 písm. e) energetického zákona a dále porušila svou prevenční povinnost zákazníka ve smyslu § 28 odst. 2 písm. d) energetického zákona, když až následně má povinnosti vlastník nemovitosti a pak teprve další subjekty. Žalobce rovněž citoval z rozsudku sp. zn. 31 Co 250/2013 Krajského soudu v Praze, který uvedl, že byla správně odpovědnost žalovaného v dané věci posouzena jako objektivní odpovědnost. Za stavu, kdy v řízení byl prokázán odběr elektřiny měřícím zařízením, na kterém bylo porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci a byla tak naplněna skutková podstata neoprávněného odběru, nelze uplatněný nárok na náhradu škody posuzovat z hlediska ustanovení občanského zákoníku o odpovědnosti za škodu, jež by vznikla porušením povinnosti odběratele pečovat o měřící zařízení ve smyslu § 420 obč. zák. Základ nároku dodavatele proti jeho odběrateli na náhradu škody za neoprávněný odběr elektřiny i jeho výše se neřídí podle obecných ustanovení občanského zákoníku o náhradě skutečné škody a ušlého zisku, nýbrž se stanoví podle uvedených zvláštních právních předpisů viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 2768/2004 nebo sp. zn. 25 Cdo 229/2008. Stanovení objektivní odpovědnosti odběratele je legislativní konstrukcí, která zvýhodňuje žalobce jako provozovatele distribuční soustavy, které je však ústavně přípustné, neboť řádná evidence spotřeby elektrické energie a ochrana proti neoprávněným odběrům zabezpečují zájem na stabilitě rozvodné soustavy. Skutečnosti v testu proporcionality obstály i ve smyslu nálezu Ústavního soudu ČR, sp. zn. I. ÚS 202/06. Nárok tak nelze shledat v rozporu s dobrými mravy. Žalobce trvá na tom, že žalovaná porušila v dané věci svoji povinnost ve smyslu ustanovení § 28 odst. 2 a § 28 odst. 5 energetického zákona jako majitelka nemovitosti a zákaznice dne 10. 4. 2014 v 17:30 hodin byly změřeny průtoky proudu a 11. 4. 2014 v ranních hodinách došlo k opětovnému kontaktování žalobce Policií ČR, a to v souvislosti se zajištěním vnitřního vybavení a přesné podoby napojení odběrného místa. Žalobci sice nebyla známa doba vzniku neoprávněného odběru, nicméně v takovém případě dle platné legislativy může žalobce určit počátek neoprávněného odběru hranicí předposledního pravidelného odečtu provedeného odečítačem, nejdéle však 2 roky zpětně. Proto ohraničil žalobce dobou platnosti nájemní smlouvy.

2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, proti němuž podala řádně a včas žalovaná odpor, ve kterém argumentovala tím, že žaloba žalobce je nedůvodná. Žalovaná není pasivně legitimována ve věci, neboť žádný elektrický proud žalobci nelegálně neodcizila. Odcizila jej třetí osoba před měřícími hodinami, za což nenese žalovaná odpovědnost, naopak sama žalovaná se stala obětí trestného činu. V případě, že by byla žalovaná pasivně legitimována, žalobce svůj nárok nikdy průkazně nevyúčtoval a žaloba je tak předčasná, když faktura dosud není splatná, neboť neplyne z ní, jaké množství čeho bylo fakturováno (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 803/2002 a sp. zn. 26 Cdo 4742/2010). Žalovaná proto uplatňuje vzájemný návrh do výše částky, která je požadována žalobcem proti žalované. Ke zjištění škody nemohlo dojít 10. 4. 2014, neboť policejní zásah proběhl až dne 11. 4. 2014, přičemž žalobce poskytoval součinnost Policii ČR, když už v lednu 2014 žalobce upozornil na poruchu způsobenou nadměrným odběrem elektrické energie s podezřením na pěstírnu marihuany Policii ČR. Žalobce 4 až 5 měsíců věděl o nestandardním odběru elektrického proudu v domě žalované a tuto neinformoval, čímž porušil dobré mravy, ale i zákon ve smyslu § 415 obč. zák. a § 2901 a násl. o. z., neboť žalobce musel jako odborník vědět, že mu vzniká ilegálním odběrem elektrické energie škoda, a to z důvodu protiprávního jednání třetí osoby, za kterou jako odborník nikdy nepovažoval žalovanou. Žalobce věděl, že žalované vzniká škoda, kterou bude muset zaplatit žalobci, a proto nečinil žádné kroky k odstranění protiprávního stavu, což je v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 6 o. z. a § 8 o. z. Žalovaná má za to, že náhrada škody je možná vymáhat jen tehdy, pokud je mezi škodou a protiprávním jednáním škůdce příčinná souvislost, která však v dané věci chybí, neboť žalovaná se nedopustila jakéhokoli protiprávního jednání. Nelegálně elektrickou odbočku provedl pachatel, z krádeže elektrické energie měl zisk pachatel, osoba, která měla jednat ve smyslu § 2901 o. z., byl žalobce a osobou, která měla podle § 158 tr. řádu zahájit trestní řízení pro krádež elektrické energie, k čemuž nedošlo, byla úřední osoba, přičemž tato úřední osoba ani neučinila žádná opatření k předcházení trestné činnosti. Podle sdělení z dopisu ze dne 27. 5. 2014 žalobce žalované přiznal, že již v lednu 2014 věděl o předmětném ilegálním odběru elektrického proudu, a proto se žalovaná dovolává § 5 odst. 1 o. z. Žalovaná upozornila na trestnou činnost žalobce ve smyslu § 209 tr. zák., pasivně legitimovanou z titulu náhrady škody je tedy Policie ČR, nikoliv žalovaná. Pokud žalobce nepodal proti pachateli trestného činu krádeže trestní oznámení, prokazuje svůj úmysl bezdůvodně se obohatit na úkor žalované. Nelze žádat náhradu škody po někom, kdo se nedopustil protiprávního jednání. Žalovaná žalobci vrátila 16. 12. 2014 daňový doklad, tj. předmětnou fakturu na částku 400 055 Kč, neboť tato není vyúčtována správně, a to ve smyslu judikátu sp. zn. 21 Cdo 803/2002, týkajícího se řádného vyúčtování jako nutného předpokladu pro vznik splatnosti částky v něm uvedené, a judikátu sp. zn. 26 Cdo 4742/2010, podle něhož musí obsahovat řádné vyúčtování údaj o množství dodané služby. Faktura má tedy formální vadu, je fakturován elektrický proud, který nebyl žalovanou odebrán, nemůže být tedy fakturovaný odebraný proud. Jsou jí fakturovány neprokázané škody, které údajně vznikly, když žalobce nezastavil v lednu přívod elektřiny do domu. Žalovaná doplnila své tvrzení tak, že z e-mailů policejní mluvčí vyplynulo, že Policie ČR nebránila žalobci, aby sdělil žalované vznik škody, tzn., že žalovaná se odkazuje na § 4, 5, 6 odst. 2, § 7 a § 8 o. z. Žalovaná dále argumentovala v doplnění tvrzení ve lhůtě poskytnuté soudem ustanovením § 3 odst. 6 zák. č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích týkajících se popisu vlastníka přípojky jako osoby, která na své náklady přípojku pořídila, přičemž vlastníkem přípojky elektrické energie je podle žalované žalobce. Dále odkazuje žalovaná na § 2 odst. 2 písm. a) alinea 6, která definuje odběrné místo, když k odběru došlo před odběrným místem, tedy na místě, které neměla ve své moci, dále na § 12a odst. 6, který ukládá dodavateli, že není povinen dodávat elektřinu při zjištění neoprávněného odběru v daném odběrném místě a § 51 odst. 3, který uvádí, že při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněné odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Touto osobou žalovaná není, žalovaná je obětí trestného činu, a proto nemohla splnit svoji povinnost ve smyslu § 28 odst. 2 písm. d) a § 28 odst. 5 písm. b), které hovoří o povinnosti odběratele udržovat své odběrné elektrické zařízení ve stavu, který odpovídá právním předpisům a technickým normám a udržovat společnou domovní elektrickou instalaci sloužící pro tuto dodávku ve stavu, který odpovídá právním předpisům a technickým normám. Z uvedených důvodů navrhuje žalovaná žalobu zamítnout.

3. Soud ve věci rozhodl rozsudkem tak, že žalobu zamítl, Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 15. 11. 2018 č. j. 8 Co 856/2018-215 tento rozsudek Okresního soudu v Písku č. j. 12 C 79/2017-183 ze dne 24. 1. 2018 zrušil a vrátil věc soudu prvního stupně s odůvodněním, že je třeba vycházet z toho, že vztah odběratele (zákazníka) a dodavatele elektřiny se neřídí obecnými předpisy soukromého práva (zejména občanským zákoníkem), nýbrž zvláštními právními předpisy, zejména pak energetickým zákonem a právními předpisy vydanými k jeho provedení, zde např. vyhláškou č. 82/2011 Sb. v platném znění. Vlastní odpovědnost za neoprávněný odběr elektřiny je konstruována jako odpovědnost objektivní, a žalovaná je pasivně věcně legitimována, což uzavření nájemní smlouvy s třetí osobou nemohlo změnit. K výši náhrady za neoprávněný odběr elektřiny může směřovat námitka leda k tomu, že došlo k nesprávnému výpočtu podle zmíněného prováděcího právního předpisu tj. § 9 vyhl. č. 82/2011 Sb., případně k tomu, že se správně provedené vyúčtování nestalo splatným. Korekce náhrady není vyloučena, ovšem pouze v případech zcela zřejmě nepřiměřeně vysoké částky stanovené podle vyhlášky v poměru k reálným možnostem odběru, míněno zejména ve vztahu ke skutečnému osazení spotřebiči. Aby mohlo být uvažováno o spoluodpovědnosti žalobkyně, muselo by zde existovat její protiprávní jednání, a to např. i v podobě porušení prevenční povinnosti nebo jednání v rozporu s dobrými mravy a musela by zde být dána i příčinná souvislost mezi takovýmto porušením právní povinnosti a utrpěnou škodou. Je tedy třeba vyzvat žalovanou k doplnění toho, v čem konkrétně má spočívat pochybení žalobkyně, tedy její protiprávní jednání. Na žalobkyni bude, aby tvrdila a prokázala, že ve zjištěných časových souvislostech a v poměrech trestního řízení konala v souladu s právem a nikoli nemravně, resp. že neporušila svou prevenční povinnost (délka vědomí o vzniku škody a obsah a právní rámec spolupráce žalobkyně s Policií ČR dovolí učinit závěr o možném spoluzavinění ze strany žalobkyně a o rozsahu tohoto spoluzavinění). Současně je třeba mít stále na zřeteli, že to byla žalovaná, která ač sama zákaznice bez dalšího ponechala nemovitost bez kontroly jinému (přitom pobírala nájemné) a umožnila tak neoprávněný odběr.

4. Žalobce doplnil svá tvrzení dne 8. 2. 2019 tak, že konal své povinnosti v souladu s pokyny orgánů činných v trestním řízení, konkrétně na základě žádosti PČR ve věci vedené OSKPV pro [část Prahy] pod č. j. KRPS-10652/TČ-2014-011571 ze dne 10. 4. 2014 v 17.30 hod. o změření průtoku proudu v odběrném místě žalované v souvislosti s pěstírnou konopí. OO PČR [obec] bylo rozhodnuto ve 21.00 hod., že zásah v domě bude proveden 11. 4. 2014 v ranních hodinách a PČR žalobce bude ráno kontaktovat. Až 11. 4. 2014 tak došlo ke zjištění stavu nemovitosti, jejího vnitřního vybavení a přesné podoby napojení odběrného místa, a to i přes to, že žalobce (jím pověřené osoby) započali kontrolu ke dni 10. 4. 2014. Žalobce může v souladu s platnou legislativou, není-li mu doba vzniku neoprávněného odběru známa, určit počátek neoprávněného odběru hranicí předposledního pravidelného odečtu provedeného odečítačem, nejdéle však 2 roky zpětně, neboť nemá možnost zjistit, od kdy došlo k neoprávněnému odběru. Žalobce s ohledem na nového nájemníka v nemovitosti žalované nevyužil maximálního přípustného období, a tuto dobu zkrátil v souladu s nájemní smlouvou žalované a třetí osoby. Žalobce doplnil svá tvrzení dne 27. 3. 2019 tak, že elektrická energie byla řádně vyúčtována a že vyúčtování je splatné. Vyúčtování bylo ve„ Výpočtu škody způsobené neoprávněným odběrem“ vyčísleno dle vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny (dále jen„ vyhláška“), za zkrácené období, a to období od platnosti a účinnosti nájemní smlouvy odběrného místa s třetí osobou dle propočtu výše náhrady škody při použití spotřebičů v odběrném místě žalované z pěstírny konopí za rozhodné období, tedy od 15. 5. 2013 do 11. 4. 2014. Výpočet výše náhrady škody dle vyhlášky pak stanovuje pětinu možného odečtu celé nemovitosti ve vztahu k vedení a jistícím prvkům, které byly použity. Jediným jistícím prvkem odběrného místa byly nožové pojistky o propustnosti 80 A. V rámci legislativní povinnosti pak žalobce pro propočet výše neoprávněně odebrané elektrické energie užil o dva řády nižší hodnotu, neboť na místě nebylo možné najít jistič, který by bylo možné použít k propočtu přímo, tedy bylo pro propočet použito hodnoty 63 A propustnosti proudu. Tato hodnota se v souladu s vyhláškou vynásobí napětím (v daném případě tedy 0,23 kV) a počtem fází přivádějících proud do odběrného místa (v daném případě 3). Celý tento propočet se pak vynásobí možnou dobou denního využití a počtem dní a nakonec se vynásobí koeficientem 0,2 (tedy se počítá pouze s 20% tohoto možného příkonu odběrného místa). Poslední fází je pak vynásobení takto zjištěného odběru (příkonu odběrného místa) cenou stanovenou Energetickým regulačním úřadem. Výpočet pak vypadá následovně: 63 x 0,23 x 3 x 24 x 330 x 0,2 x 5, 6397737 = 388.334, 964978576 Kč. Žalobce tuto částku ještě zaokrouhlil na celé koruny dolů, a tedy za neoprávněně odebranou elektrickou energii účtoval 388 344 Kč. K této částce požadoval náhradu nákladů na zjištění a odstranění neoprávněného odběru, kterou řádně specifikoval částkou 11 721 Kč včetně DPH. Vzhledem k tomu, že se jedná o řádný postup dle platného právního předpisu, a došlo k řádnému označení pohledávky v rámci fakturace, kdy žalobce detailně rozlišil částku za neoprávněný odběr elektrické energie (bez daně), částku náhrady nákladů za zjištění a odstranění neoprávněného odběru a nakonec i daně z elektřiny, a to ve faktuře č. 9625003622 ze dne 04. 12. 2014, má za to, že řádně specifikoval plnění, které bylo řádně vyúčtováno a doručeno žalované. Žalovaná na fakturu reagovala přípisem, žalobce má tak za to, že faktura byla žalované řádně doručena a tedy došlo k její splatnosti dle v ní uvedených údajů, tedy k 25. 12. 2014 O výši škody, nad rámec výše uvedeného, a fakturaci byla žalovaná dále informována s přehlednou tabulkou výše škody též přípisem ze strany žalobce, a to přípisem ze dne 28. 11. 2014. S ohledem na tyto skutečnosti je tak faktura, která byla žalované řádně doručena, splatná ke dni 25. 2. 2014. Reklamace faktury pak byla vyřízena vysvětlením (dalším přípisem ze strany žalobkyně) s nabídkou smírného vyřešení věci ze dne 16. 2. 2015. Žalovaná uvádí, že žalobce musel vědět o tom, že na odběrném místě dochází k neoprávněnému odběru elektrické energie. Toto tvrzení odvozuje, opět blíže nespecifikováno, ale zdá se to jako logické, z toho, že v lednu roku 2014 bylo prováděno šetření v okolí odběrného místa žalované, na základě žádosti o součinnost orgánů činných v trestním řízení, a to ve smyslu zatíženosti sítí. Z případného zvýšeného zatížení sítě nelze bez dalšího dovozovat, že by se v dané oblasti vyskytoval neoprávněný odběr. Zvýšený odběr elektrické energie může mít řadu vysvětlitelných důvodů, které zdaleka nemusejí být všechny nelegální. Mohlo však jít o provádění rekonstrukce, přes například povolenou silně zátěžovou kulturní akci až po tedy dejme tomu nelegální činnost. Nelze však z toho, že žalobce poskytl součinnost orgánům činným v trestním řízení, ze kterých bylo zjištěno pouze to, že v okolí odběrného místa žalované dochází ke zvýšenému odběru elektrické energie, dovozovat, že by v odběrném místě byl neoprávněný odběr, a tedy není ani na místě odkazovat na porušení povinností na straně žalobce. Kontrola odběrného místa jako taková neprobíhala, tzn., že nebylo zjišťováno, zda odběr je veden řádně přes měřící zařízení, nebylo zkoumáno napojení odběrného místa a nebylo zasahováno do práv třetích osob (například do práva na soukromí). Z tohoto kontrolního měření zatížení sítí tak nelze žádným relevantním způsobem dovozovat vědomost o nelegální činnosti na odběrném místě, a současně ani o neoprávněném odběru. Jediné, co lze z této činnosti konstatovat je, že v okolí odběrného místa dochází k nestandardně zvýšenému odběru elektrické energie. Tento však může být řádně vyúčtován, je-li měřen, a tedy tato informace nezakládá ani důvod k podezření na neoprávněný odběr. Pokud soud dojde k závěru, že postup žalobce v souladu s platnou judikaturou není, má žalobce za to, že je na místě navýšit žalobní návrh na výše uvedenou částku 1 568 928,65 Kč, která vychází z období nájmu, spotřebičů na odběrném místě a způsobu jejich užívání. V tomto směru žalobkyně odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu č. j. 25 Cdo 3394/2014 ze dne 6. 1. 2015:„ Nelze-li určit celkovou spotřebu neoprávněně odebrané elektřiny podle změřených nebo jinak prokazatelně zjistitelných údajů o neoprávněném odběru, a za situace, že mezi účastníky v tomto směru nedošlo ani dodatečně k dohodě, pak se stanoví výše náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny podle ust. § 51 energetického zákona (458/2000 Sb.) a podle vyhlášky jej v době neoprávněného odběru provádějící.“ 5. Žalovaná se dne 8. 2. 2019 vyjádřila tak, že pokud speciální právní předpis neřeší to, co je zakotveno v § 2900–2903 obč. zák., je nutné na předmětnou žalobu nazírat i skrze uvedená ustanovení občanského zákoníku. Žalobce jako odborník dle § 5 obč. zák. musel vědět, a to minimálně ze své věci č. j. 11 C 128/2011–149 vedené u Okresního soudu v Chrudimi, kde neúspěšně žalovala obdobnou věc, že svým omisivním postupem bude zvyšovat škodu svému obchodnímu partnerovi, tj. žalované, přičemž nyní chce ze svého protiprávního postupu nepokrytě profitovat, což je v hrubém rozporu s dobrými mravy a soud mu nemůže poskytovat právní ochranu, neboť i objektivní odpovědnost má své meze. Uvedené jednání nemůže obstát v testu proporcionality. Žalovaná odkazuje na rozhodnutí pléna Ústavního soudu, spis. zn. Pl. ÚS 1/03:„ V různých řízeních před soudy téhož státu, v situaci procesně, ne-li shodné, pak velmi podobné …nemůže být s účastníkem řízení zacházeno různě, aniž by byly zřejmé rozumné důvody pro takový postup.“ V bodě 17 nálezu I. ÚS 202/06 Ústavní soud konstatoval, že zvolená konstrukce odpovědnosti za neoprávněný odběr zvýhodňuje dodavatele, a dále připomněl, že podobná ustanovení musí obstát v testu proporcionality (podobně nálezy IV. ÚS 133/08 a I. ÚS 726/10). Platí totiž přednost ústavně souladné interpretace právního předpisu, před jeho derogací (Schumannova formule, obsažená ve stovkách rozhodnutí ÚS – za všechny např. bod 36 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 38/04 ze dne 20. 6. 2006; N 125/41 SbNU 551; 409/2006 Sb. nebo část VII. c) nálezu sp. zn. III. ÚS 256/01 ze dne 21. 3. 2002; N 37/25 SbNU 287), což je nutno aplikovat i při zvažování podání návrhu na zrušení takového předpisu, který obecný soud nemůže podat, aniž by se při zachování principu předvídatelnosti rozhodnutí nepokusil o ústavně souladný výklad. Je třeba zvážit i postup dle čl. 95 odst. 2 Ústavy ČR, přičemž podat návrh může obecný soud podat jen ve vztahu k té části právního předpisu, která byla skutečně aplikována (za všechny srov. např. usnesení sp. zn. Pl. ÚS 39/2000 ze dne 23. 10. 2000 (U 39/20 SbNU 353). Žalovaná odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu č. j. 33 Odo 939/2004-141, kdy„ jedině v případě, kdyby se žalobci podařilo prokázat, že k zásahu do měřicího zařízení ve smyslu § 22 odst. 1 písm. d/ zákona došlo působením třetích osob, nevznikla by mu povinnost žalované náhradu škody zaplatit.“ Zásah třetí osoby v dané věci je nesporný a je jí osoba odsouzená, tedy má žalovaná chtít náhradu škody od ní. Legislativní konstrukce neústavně zvýhodňuje dodavatele energie a tento není motivován k tomu, aby okrádání preventoval, např. zastavením dodávky proudu, což zákon dodavateli umožňuje, viz § 12a odst. 6 a § 25 odst. 3 písm. c) zák. č. 458/2000 Sb. a viz též nález sp. zn. Pl. ÚS 3/02 a nález ze dne 31. 3. 2005 sp. zn. I. ÚS 554/05). Z uvedeného plyne, že obecné soudy nesmí vycházet z výkladu, podle něhož je povinnost odběratele k náhradě škody povinností, pro jejíž vznik je irelevantní, kdo neoprávněný odběr zavinil. Z judikatury naopak plyne, že odpovědnosti se může odběratel zprostit, pokud prokáže, že poškození elektroměru způsobila třetí osoba. Žalobce má povinnost provádět řádné vyúčtování (sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek: 40/1971, 27/1977 a 1001/1984) a respektovat § 2900 a násl. obč. zák., přesně vypočítat plnění, na které by měla žalobkyně od žalované nárok, a to ve chvíli, kdy by v rámci prevenční povinnosti žalobkyně zabránila dalšímu zvyšování škod. Žalobce porušil svou zákonnou prevenční povinnost, když žalovanou, jako svého obchodního partnera, neinformoval o nestandardním odběru, ačkoliv nepochyboval, že jde o odběr nelegální a po čtyři měsíce věděla, že je žalovaná poškozována, avšak ani v nejmenším se tomu nesnažila zabránit. Policie ČR je povinna„ činit též nezbytná opatření k předcházení trestné činnosti“ dle § 158 odst. 1 tr. ř., policie dům žalované od začátku ledna 2014 monitorovala, přičemž neučinila žádné„ nezbytné opatření k tomu, aby předešla předcházení trestné činnosti“, tedy neučinila žádné konkrétně opatření, kterým by zmařila krádež elektrického proudu (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 5 Tdo 1340/2012, ze dne 20. 2. 2013). Žalovaná doplnila svá tvrzení podáním ze dne 26. 3. 2019. Vzhledem k odsuzujícímu rozsudku je jasné, s odkazem na § 23 tr. zák., že škodu má žalobkyně žádat po odsouzeném [příjmení] [jméno] [jméno]. Žalobce věděl o nelegálním odběru prokazatelně již od ledna 2014, a to díky poruše způsobené nadměrným odběrem elektrické energie, o níž žalobce informoval Policii ČR s podezřením na pěstírnu marihuany, tedy minimálně čtyři až pět měsíců věděl žalobce o nestandardním odběru elektrického proudu v domě žalované a žalovanou o této skutečnosti, jako svého obchodního partnera, okamžitě po zjištění neinformoval v souladu s § 415 obč. zák. a § 2901, § 2902 a § 2903 o. z., proto se žalovaná dovolává § 4, §5, § 6 a § 7 a § 8 o. z. Žalobce dle § 158 tr. ř. nezahájil trestní řízení pro krádež elektrické energie, ačkoliv o něm - vzhledem k prokazatelným skutečnostem - musela nebo minimálně měla vědět, a to i s přihlédnutím k tomu, že byl znám spolupachatel [příjmení] [jméno] [jméno]. Ustanovení § 1 odst. 1 nového obč. zák. totiž jasně říká, že:„ Uplatňování soukromého práva je nezávislé na uplatňování práva veřejného.“ Tedy ten, kdo jednal ve smyslu práva veřejného, nemohl žalobci bránit v uplatňování práva soukromého. Nekonáním žalobce, respektive jeho protiprávním postupem, způsobil žalobce sám sobě škodu, za kterou sám odpovídá ve smyslu § 2903 odst. 1 obč. zák., tedy nemůže nyní požadovat protiprávně kompenzaci po žalované, kterou měl povinnost o vznikající škodě informovat, či měl možnost škodě zabránit tím, že by zastavil dodávku el. proudu. Žalobce se pravděpodobně dopustil i protiprávního jednání ve smyslu § 209 tr. zák. Žalobce neprokázal, že by mu Policie ČR zakázala jednat v souladu se zákonem. Rovněž je nepřípustné, aby policie prováděla vyšetřování na účet žalované. Policie jako odborník musela ze svého pátrání vědět, že zde dochází ke krádeži elektrického proudu. Přesto páchání trestného činu nezabránila, takže čtyři měsíce docházelo k páchání trestného činu, který byl čtyři měsíce monitorován Policií ČR. Zákon blíže nedefinuje osobu neoprávněného odběratele, hovoří pouze obecně o osobě, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektrickou energii. K založení odpovědnosti za zakázané jednání podle energetického zákona je třeba (vedle splnění ostatních podmínek) i dostatečně podložený závěr o osobě škůdce. Z uvedeného plyne, že žalobce, a zřejmě i Policie ČR, porušily svou právní povinnost, když nezabránily vznikající škodě. Uvedené nemůže obstát v testu proporcionality, který je i zde nutno použít při kolizi dvou práv.

6. Soud doplnil dokazování a po jeho provedení učinil následující skutková zjištění.

7. Z nahlížení do katastru nemovitostí je patrné, že žalovaná [celé jméno žalované], bytem [adresa], je vlastnicí stavby [adresa] v obci [obec] u [obec] zapsané na č. [list vlastnictví] a postavené na pozemku parc. [číslo] (dále jen„ předmětný dům“).

8. Ze žádosti o ukončení smlouvy ze dne 6. 3. 2013 o dodávce elektřiny je zřejmé, že [jméno] [příjmení], narozená dne 1. 9. 1977, požádala o ukončení smlouvy na adrese [adresa], když stav elektroměru byl: VT 2002 kWh, NT [číslo] kWh, číslo elektroměru [číslo].

9. Ze žádosti – smlouvy o sdružených službách dodávky/domácnost ze dne 6. 3. 2013 soud zjistil, že mezi [právnická osoba] a žalovanou byla sjednána smlouva ohledně dodávky elektřiny do odběrného místa v [adresa] ulici [adresa] 82 [obec], a to s výší zálohy 2 000 Kč, přičemž stav elektroměru [číslo] byl následující: VT 2002 kWh, NT 20276 kWh.

10. Ze žádosti – smlouvy o připojení k distribuční soustavě z napěťové hladiny nízkého napětí je zřejmé, že dne 6. 3. 2013 došlo k uzavření smlouvy mezi společností [právnická osoba] žalobcem a [celé jméno žalované], [datum narození], bytem [adresa], tj. žalovanou, kterou došlo ke zřízení odběrného místa v [adresa] ulici [číslo], [PSČ] [obec], a to na dobu neurčitou s připojením spotřebičů stávajících a spotřebičů se zpětnými vlivy, také stávajících.

11. Z protokolu o kontrole odběrného místa sepsaného v [obec] dne 10. 4. 2014 [právnická osoba], a podepsaného [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], soud zjistil, že řádnou kontrolu dne 10. 4. 2014 byl v odběrném místě [obec], [ulice a číslo], zjištěn a řádně zdokumentován neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy. Za účasti Policie ČR byla dne 10. 4. 2014 provedena kontrola odběrného místa, kde byla zjištěna neměřená odbočka, která napájela pěstírnu marihuany umístěnou v rodinném domu zákaznice. Tato byla provedena připojením kabelu 4 x 25 mm2 CYSY prořezávacími svorkami na hlavním domovním vedení CYKY 4 x 25 mm2 ještě před hlavním jističem 3 x 25A a elektroměrem. Neoprávněné napojení bylo provedeno vybouráním zadní stěny zděného pilíře, kde vedlo hlavní domovní vedení. Neměřený kabel dále vedl po zemi a přes průraz ve zdi domu na chodbu. Zde byl zapojen do podružné HDS (SP100) a pojistky PN1 3 x 63A a odtud byla neměřená elektřina rozvedena na všechny spotřebiče pěstírny. Změřeny byly i průtoky proudu po zapnutí všech lamp na přívodu jističe s jednotlivými hodnotami: L1 = 82,1 A, L2 = 98,8 A, L3 = 99,7 A. Tím došlo k naplnění skutkové podstaty neoprávněného odběru elektřiny z elektrizační soustavy ve smyslu § 51 odst. 1 energetického zákona a náhrada škody byla stanovena dle § 9 nové vyhlášky a náklady na nápravu důsledků neoprávněného odběru byly stanoveny dle § 9 odst. 12 nové vyhlášky.

12. Z oznámení o výsledku kontroly odběrného místa a přerušení dodávky elektřiny lze zjistit, že u odběrného místa distribuce [číslo] byla dne 11. 4. 2014 provedena kontrola v 8,30 hod. a byl zjištěn neoprávněný odběr elektřiny podle § 51 odst. 1 energetického zákona, a proto byla ve smyslu § 25 odst. 4 písm. c) bod 4 energetického zákona přerušena dodávka elektřiny do odběrného místa. Škoda, která vznikne společnosti dodávající elektřinu, tzn. žalobci, bude po žalované, které byl výsledek kontroly odběrného místa a přerušení dodávky elektřiny oznámen dne 11. 4. 2014, řešena požadováním škody dle nové vyhlášky a dojde k demontáži měřícího zařízení v čase shodném s ukončením kontroly podle § 7 odst. 3 nové vyhlášky. Zákazníkem je [celé jméno žalované], [adresa], [PSČ] PSČ, elektroměr je označen [číslo] stavy činí: VT [číslo], NT [číslo] (kWh) a podepsán je v zastoupení společnosti [právnická osoba] technik„ [příjmení]“.

13. Soud provedl důkaz fotodokumentací, kterou doložil žalobce, a to z místa kontroly dne 11. 4. 2014, z níž je zřejmé, že došlo k probourání zdi domu a napojení na sloup vedení elektřiny, a to před elektroměrem a napojení na pojistkovou skříň v domě, ze které byly zásobovány elektřinou spotřebiče, přičemž z fotografií je zřejmé, že zde byly pěstovány rostliny marihuany.

14. Z dopisu ze dne 13. 4. 2014 je zřejmé, že došlo k závadě na odběrném místě, což je sděleno společností [právnická osoba] [celé jméno žalované], když dne 10. 4. 2014 byla na odběrném místě [číslo] na adrese [adresa], zjištěna závada, a to porušené hlavní domovní vedení, přičemž žalovaná byla vyzvána k odstranění uvedené závady a k doložení revizní zprávy na hlavní domovní vedení, a to do 13. 5. 2014.

15. Z oznámení ze dne 15. 4. 2014 je zřejmé, že společnost [právnická osoba], oznámila žalované, že na odběrném místě distribuce [číslo] [obec], [ulice a číslo], došlo ke zjištění neměřené odbočky dne 10. 4. 2014, která napájela pěstírnu marihuany umístěnou v rodinném domě, přičemž neměřená odbočka byla provedena připojením kabelu ještě před hlavním jističem a elektroměrem a došlo k vybourání zadní stěny zděného pilíře, kde vedlo hlavní domovní vedení. Tento neměřený kabel dále vedl po zemi a přes průraz ve zdi domu na chodbu, kde byl napojen do podružné pojistkové skříně osazené pojistkami a dále byla neměřená elektřina rozvedena na všechny spotřebiče pěstírny. Za přítomnosti Policie ČR byl neoprávněný odběr zdokumentován a odstraněn. Došlo tím k neoprávněnému odběru elektřiny ve smyslu § 51 odst. 1 písm. c) a d) energetického zákona a vzniknu škody žalobci, která se vyčíslí podle § 9 nové vyhlášky. Výše škody ve smyslu § 9 odst. 12 nové vyhlášky byla vyčíslena na částku 480 076 Kč včetně DPH, přičemž žalovaná byla vyzvána, nechť sdělí do 20 dnů skutečnosti podstatné pro případný přepočet výše náhrady škody, a to v důsledku odlišné doby trvání neoprávněného odběru, případně námitek ve směru k parametrům výpočtu výše škody. Současně bylo oznámeno, že ve smyslu ustanovení § 25 odst. 3 písm. c) energetického zákona má žalobce právo omezit nebo přerušit dodávku elektřiny a obnovit ji až po uhrazení náhrady škody v důsledku neoprávněného odběru.

16. Podle dopisu ze dne 27. 5. 2014 společnosti [právnická osoba] žalované, který je reakcí na přípis ze dne 22. 4. 2014 jako vyjádření k oznámení ze dne 15. 4. 2014, kontroly odběrného místa byly prováděny na výzvu policejního orgánu a současně s Policií ČR, a to ve dnech 10. 4. 2014 a 11. 4. 2014 na místě objektu [obec], [ulice a číslo], když už v lednu 2014 bylo zjištěno zatížení sítí měřením. Neoprávněný odběr elektřiny je řešen se žalovanou, jakožto smluvním partnerem pro výše uvedené a sběrné místo.

17. Z dopisu [právnická osoba] ze dne 12. 8. 2014 je zřejmé, že žalovaná byla informována ze strany žalobce o stanovisku vyplývajícím z nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 202/06, když žalobce současně popisuje, že spolupracoval v součinnosti s policejním orgánem a ve smyslu § 2903 o. z. zakročil k odvrácení újmy způsobem přiměřeným okolnostem, tedy ve vztahu k fázi probíhajícího šetření trestné činnosti, když zjišťování trestní odpovědnosti není úkolem žalobce, ale Policie ČR. Je na vůli vlastníka objektu, komu a za jakých podmínek poskytne nemovitost do nájmu další osobě. Kontrolami uvnitř objektu muselo být zjištěno, jakým způsobem je s předmětem nájmu nakládáno, tím mohlo dojít k zamezení vzniku škody ze směru od vlastníka předmětného objektu, tj. žalované. Platí subsidiarita o. z. ve vztahu k energetickému zákonu, tzn. že tento je zákonem speciálním, a pokud neupravuje nějakou skutečnost, pak platí ustanovení občanského zákoníku. Odpovědnost škůdce je objektivní, tj. bez ohledu na zavinění, a to ve smyslu § 2895 o. z., nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 726/10, nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 299/03, rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Odo 1102/2006 a rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 202/06, které popisují povinnost péče odběratele za řádný technický stav měřícího zařízení, a dále rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. IV. ÚS 133/08.

18. Z upomínky ze dne 5. 1. 2015 je zřejmé, že žalovaná byla žalobcem vyzvána k zaplacení dlužné částky 400 055 Kč, a to do 12. 1. 2015.

19. Z dopisu žalobce ze dne 16. 2. 2015 žalované bylo k neoprávněnému odběru elektřiny na odběrném místě distribuce [číslo] [obec], [ulice a číslo] zjištěno, že orgány činnými v trestním řízení nedošlo ke zjištění osoby, která neoprávněný odběr způsobila. Pokud taková osoba není zjišťováním policejního orgánu ustanovena nebo není prokázáno úmyslné jednání, je současně možností distribuční společnosti postupovat v souladu s platnou legislativou a požadovat náhradu škody v občanskoprávním řízení po osobě, která měla uzavřenou platnou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny pro dané odběrné místo, a které v důsledku neměřeného připojení vznikl majetkový prospěch. Tou osobou je dle žalobce žalovaná. Protože nebyly zjištěny z dostupných faktů žádné skutečnosti, které by opravňovaly žalobce k přehodnocení jeho stanoviska, trvá na svém nároku na náhradu škody ve výši dle faktury č. 9625003622, kterou opětovně zaslal žalované. Žalobce žalované umožnil splátkový kalendář na 24 měsíců.

20. Z dopisu ze dne 22. 6. 2015 je patrné, že mezi společnostmi [právnická osoba] a [právnická osoba] došlo k vyfakturování a k zaplacení částky 9 686,78 Kč představující náklady spojené se zjišťováním neoprávněného odběru [celé jméno žalované], [obec], [ulice a číslo], a to dle faktury č. 9227124043, a je zde zmiňována částka 266 878,16 Kč a 2 733 192 Kč jako částka zaplacená za řešení neoprávněných odběrů u nedokončených případů.

21. Z předžalobní upomínky ze dne 27. 8. 2015 je patrné, že žalovaná byla vyzvána žalobcem k zaplacení dlužné částky 400 055 Kč s tím, že jí byla poskytnuta lhůta 10 dnů na splnění její povinnosti. Z podacího archu ze dne 31. 8. 2015 je zřejmé, že [celé jméno žalované] byla obeslána oznámením dne 31. 8. 2015.

22. Soud měl k dispozici i korespondenci žalované se žalobcem, a to dopisy ze dne 22. 4. 2014, ze dne 8. 6. 2014, ze dne 23. 6. 2014, ze dne 25. 8. 2014 a ze dne 16. 12. 2014, a dále dopis ze dne 7. 9. 2015 jako odpověď na předžalobní výzvu. Obsahem těchto dopisů jsou argumenty, které se shodují s tvrzeními ve vyjádření žalované v odporu proti platebnímu rozkazu v dané věci popsané výše.

23. Z faktury č. 9625003622 vystavené dne 4. 12. 2014 je zřejmé, že splatnost nastává 25. 12. 2014 a fakturovanou částkou je částka 400 055 Kč jako náhrada škody za dobu trvání neoprávněného odběru v odběrném místě [číslo] – [obec], [ulice a číslo].

24. Z faktury č. 9227124043 ze dne 7. 5. 2014 vyplývá, že společností [právnická osoba] byla fakturována společnosti [právnická osoba] částka 266 878,16 Kč a 2 733 192 Kč, přičemž celková částka účtovaná [právnická osoba] společnosti [právnická osoba] činí 15 063 226,98 Kč.

25. Z výpisu z účtu je patrné, že [právnická osoba] uhradila společnosti [právnická osoba] částku 15 063 226,98 Kč.

26. Z výpočtu škody vzniklé neoprávněným odběrem elektřiny ze dne 1. 12. 2014 společnosti [právnická osoba] je zřejmé, že neoprávněný odběr trval od 15. 5. 2013 do 10. 4. 2014, přičemž nájemní smlouva byla zavřena dne 15. 5. 2013 a skončila dne 10. 4. 2014. Technicky dosažitelnou spotřebou elektřiny za den v rozsahu 24 hodin bylo 1 043,28 kWh, počet dnů byl 330 a technicky dosažitelnou spotřebou elektřiny za dobu trvání neoprávněného odběru je částka 344 282,40 kWh, což po vynásobení koeficientem 0,2 technicky dosažitelné spotřeby a ceny za kWh činí částku 68 856,48 kWh. Cena za kWh dle § 9 odst. 9 nové vyhlášky včetně DPH je 5, 6397737 Kč/kWh a náhrada za neoprávněně odebranou elektřinu tak činí 388 334 Kč Náklady za zjištění neoprávněného odběru tvoří náklady za dopravu 1 371,25 Kč při vynásobení částky 125 x 10,97 Kč, pořízení znaleckého posudku ve výši 5 217 Kč neproběhlo a počet hodin 9 x 924 Kč činí částku 8 316 Kč za práci pracovníků [právnická osoba] Celková částka je tak 9 687,25 Kč plus DPH ve výši 2 034,32 Kč, a činí tak dohromady částku 11 721 Kč. Po sečtení částky 388 334 Kč a částky 11 721 Kč je celkovou náhradou škody podle § 9 nové vyhlášky částka ve výši 400 055 Kč.

27. Žalobce doložil výpočet pro rok 2014 a výpočet pro rok 2015 ceny za neoprávněně odebranou elektřinu, a dále doložil věstník energetického regulačního úřadu ročník 14, částka 5/ 2014, ze kterého je zřejmé cenové rozhodnutí energetického regulačního úřadu č. 2/ 2014 včetně přílohy č. 1 a přílohy č. 2 a přílohy č. 3, a dále věstník energetického regulačního úřadu částka 6/ 2014, který obsahuje cenové rozhodnutí energetického regulačního úřadu č. 3/ 2014.

28. Soud měl k dispozici rovněž článek z deníku [příjmení] a Deník týkající se odhalení pěstírny marihuany se 470 rostlinami v [obec] i sdělení policejní mluvčí ze 13. 6. 2017, která mj. uvedla v žádosti žalované, že policie nevstupuje do smluvních ujednání stran, a to ani v případě žalobce a žalované, samotné vyšetřování započalo dne 11. 4. 2014 a téhož dne byla žalovaná písemnou formou vyrozuměna o zahájení těchto úkonů.

29. Z obžaloby Okresního státního zastupitelství [okres], [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo], sp. zn. ZT 102/ 2014 podané k Okresnímu soudu Praha - východ je patrné, že byla podána obžaloba na [příjmení] [jméno] [jméno], a to za jednání, kdy od přesně nezjištěné doby v měsíci lednu roku 2014 do 02:15 hodin dne 11. 4. 2014 v domě [adresa] v [adresa] ulici v [obec], okres [okres], zasazením semen, ošetřováním rostlin, hnojením a obsluhou zařízení zahrnujícího ventilátory, výbojky a další pomůcky instalovaného k vytvoření vhodných vegetačních podmínek vypěstoval celkem 471 ks rostlin konopí setého vzrostlých do výše 60 až 75 cm s cílem je následně dále zpracovat zejména sušením a získat tak rostlinný materiál obsahující psychotropní látku delta 9 tetrahydrokanabinol v množství přibližně 444,5 gramu účinné látky a umožňující její konzumaci, přičemž realizace takového záměru byla znemožněna zajištěním zmíněných rostlin a zařízení policejním orgánem, tedy dopustil se jednání, které bezprostředně směřovalo k tomu, aby neoprávněně vyrobil psychotropní látku, přičemž jednal v úmyslu trestný čin spáchat, avšak k dokonání trestního činu nedošlo, čímž spáchal ve smyslu § 21 odst. 1 tr. zák. pokus přečinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy dle § 283 odst. 1 tr. zák. Z odůvodnění této obžaloby je mj. zřejmé, že na č.l. 60 až 65 spisu je založen materiál obrazově hodnotící tepelné vlastnosti předmětného domu v 17:35 hodin dne 9. 1. 2014, dále, že svědkyně [celé jméno žalované] vysvětlila, že předmětný dům pronajala od 15. 5. 2013 na dobu jednoho roku osobě vystupující pod jménem [příjmení] [jméno] [jméno], který měl v domě bydlet a kontrolu domu sama neprováděla, byly jí poukazovány platby za elektřinu a vodu, a že na č.l. 150 až 153 je založen stejnopis nájemní smlouvy, na jejímž základě svědkyně dům pronajala.

30. Z příkazu k domovní prohlídce vydaného Okresním soudem Praha – východ pod sp. zn. 0 Nt 1912/2014 je zřejmé, že byl vydán příkaz k domovní prohlídce, a to v prostorách rodinného domu [adresa], v [adresa] ulici, nacházejícím se na pozemku par. [číslo] v obci [obec], okres [okres] ve vlastnictví [celé jméno žalované], [adresa], zapsaného na [list vlastnictví]. Důvodem pro vydání příkazu k domovní prohlídce byla zejména zjištění z policejního spisu s tím, že v předmětném domě došlo k naměření průtoku proudu na jednotlivých fázích, který byl nepřiměřený. K domu pravidelně zajíždí muž vietnamské národnosti [příjmení] [příjmení] [jméno], [datum narození]. V domě jsou zatemněna okna („ Dvakrát došlo v této lokalitě k závadě na elektrorozvodně, trafostanici a to na větvi vedoucí k tomuto domu, kdy došlo k vyhoření trafostanice.“).

31. Z rozsudku Okresního soudu Praha – východ ze dne 30. 7. 2014, č.j. 37 T 154/2014-225 vyplývá, že obžalovaný [příjmení] [jméno] [jméno] byl uznán vinným jednáním popsaným v obžalobě (viz odstavec 26. shora) podle § 283 odst. 2 tr. zák. a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 30 měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s dozorem, a to podle § 56 odst. 2 písm. b) tr. zák., a současně mu byl uložen trest vyhoštění ve výměře 8 let podle § 80 odst. 1 a odst. 2 tr. zák. Z odůvodnění rozsudku je zřejmé, že odsouzený se odkazoval na to, že byl zaměstnancem pana [jméno], a že o rostliny se staral výhradně pan [jméno], čemuž soud neuvěřil („ Ze zprávy [právnická osoba] a fotodokumentace soud zjistil, že byl v objektu dne 9.1.2014 zjištěn nadměrný hluk vzduchotechniky, ze záběrů termokamery byl zjištěn nadměrný únik tepla z otevřených částí domu.“ a„ Objekt byl v hledáčku orgánů činných v trestním řízení již nejméně od ledna 2014, kdy měly k dispozici zprávu [právnická osoba] o nadměrném úniku tepla z objektu.“).

32. Z trestního spisu sp. zn. 37 T 154/2014 vedeného u Okresního soudu Praha – východ soud zjistil, že na č.l. 60 až 65 jsou zaznamenány fotografie dokládající změření zjištěného průtoku elektrické energie, a to z 9. 1. 2014. Dále z uvedeného spisu soud provedl důkaz nájemní smlouvou ze dne 15. 5. 2013 mezi [příjmení] [jméno] [jméno], [rodné číslo], bytem [ulice a číslo], který si pronajal od žalované [celé jméno žalované], adresa [adresa žalované], budovu [adresa] na pozemku č. parc. [číslo] a pozemek parc. [číslo] vše v katastrálním území Úvaly, zapsané na LV [číslo] to včetně sjednání podmínky, že pronajímatel je povinen po celou dobu trvání pronájmu zajistit nájemci možnost nerušeného využívání předmětu nájmu dle článku II. odst.

4. Sjednaná doba nájmu je doba určitá od 15. 5. 2013 do 14. 5. 2014, nájem činí 30 000 Kč měsíčně a nájemné v sobě nezahrnuje cenu za služby s nájmem spojené. Záloha na elektřinu a vodné činí 5 000 Kč měsíčně, přičemž nájemné bude uhrazeno v hotovosti při podpisu této smlouvy, a to za první měsíc, a dále bude hrazeno na účet pronajímatele. Platby za služby bude hradit pronajímatel s tím, že budou vyúčtovány od počátku nájmu 15. 5. 2013 do jeho ukončení 14. 5. 2014 dle stavů příslušných měřičů dle předávacího protokolu při předání předmětu nájmu (článek IV. odst. 1 až 4). V článku VI. odst. 7 byla sjednána kauce 30 000 Kč. Soud měl k dispozici i předávací protokol nájmu budovy ze dne 14. 5. 2013, kdy došlo k předání elektroměru stav: T2 20900 kWh, T1 2077 a vodoměru stav: 1107 m3. Byly předány 2 klíče od domu, 2 klíče od vrat a vybavení domu s běžnými spotřebiči a nábytkem. Z protokolu o výslechu žalované na č.l. 157 až 158 ze dne 26. 6. 2014 trestního spisu je patrné, že dne 15. 5. 2013 pronajala žalovaná dům na dobu určitou do 14. 5. 2014 [příjmení] [jméno] [jméno] při částce nájemného 30 000 Kč měsíčně a 5 000 Kč měsíčně jako záloh na elektřinu a vodné s tím, že kontrolu domu neprováděla, když do [obec] jela, jen„ jim dávala věci do schránky“, do domu nechodila a o pěstírně nic nevěděla.

33. Ze sdělení [jméno] [příjmení] soud zjistil, že tento si nepamatuje žádné podstatné skutečnosti ve směru k žádosti Policie ČR dne 11. 4. 2014, kdy s kolegou [jméno] [příjmení] kontroloval odběrné místo elektřiny.

34. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že tento jako technik pracoval pro společnost [právnická osoba], a společně s [jméno] [příjmení] se účastnil měření neoprávněného odběru elektřiny v nemovitosti v [obec], ale podrobnosti si nepamatuje a zda byl na místě vícekrát také ne. Po nahlédnutí do fotografií z místa měření v dubnu 2014 uvedl, že odpovídají standardnímu průběhu kontroly odběrného místa v souvislosti s neoprávněným odběrem elektrické energie při podezření na pěstírnu marihuany s tím, že většinou se pořizuje video a pořizuje se fotodokumentace, pokud měření probíhá v součinnosti s Policií ČR.

35. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že podrobnosti o měření v [obec] v nemovitosti žalované si už nepamatuje, ale šlo o pěstírnu, což nebylo zas až tak nestandardní při kontrolách společnosti [právnická osoba], přičemž poměrně standardní bylo i vyvedení neoprávněné přípojky ze zadní části pilíře. Technici prováděli měření celkem dvakrát, jednou cca den předem, kdy měřili průtoky proudu, a poté s Policií ČR.

36. Žádost o součinnost ze dne 10. 4. 2014 č. j. KRPS-10652/TČ-2014-011571 byla adresována [zkratka] Distribučním službám v [obec] a obsahem žádosti Policie ČR bylo změření odběru elektrické energie v rodinném domě [adresa] v [adresa] ulici v [obec] s ohledem na podezření zvýšeného odběru elektrické energie popř. zjištění příčiny takového zvýšeného odběru elektřiny.

37. Z odůvodnění rozsudku Okresního soudu v Chrudimi ze dne 20. 7. 2012 č. j. 11 C 128/2011-149 je patrné, že žaloba žalobce, kterou je [právnická osoba], o zaplacení dlužné částky vyčíslené za neoprávněný odběr elektřiny žalovaným byla zamítnuta zejména proto, že tento soud shledal výpočet škody pouhým odkazem na vyhlášku č. 51/2006 Sb. o podmínkách připojení k elektrizační soustavě za nedostačující.

38. Dopis žalobce adresovaný žalované ze dne 16. 2. 2015 je reakcí na dopis žalované ze dne 6. 1. 2015 a současně opětovnou výzvou k zaplacení náhrady škody s odůvodněním, že proti osobě, s níž má žalobce uzavřenou smlouvu o odběru elektřiny, se náhrady škody žalobce domáhá zpravidla v případě, že není zjištěna osoba, tj. konkrétně ustanovena, nebo jí není prokázáno úmyslné jednání, která neoprávněný odběr způsobila.

39. Z dokladu o podání trestního oznámení soud zjistil, že žalovaná dne 15. 4. 2015 podala trestní oznámení na neznámého pachatele, který minimálně po dobu 6 měsíců zcizoval elektrický proud z rozvodné skříně před elektrickými hodinami v nemovitosti [obec], [ulice a číslo], přičemž toto oznámení souvisí s vyšetřováním PČR - OSKPV pro [část Prahy] pod č. j. KRPS-10652/TČ-2014-011571.

40. Podle Výpočtu neoprávněně odebrané elektrické energie Vysoké školy [název] v [obec] činí za období od 15. 3. 2013 do 10. 4. 2014 spotřeba elektrické energie na provoz pěstírny 278,190 kW/hodin.

41. Přípis ze dne 28. 11. 2014 je dopisem žalobce žalované o tom, že celková výše škody je 400 005 Kč.

42. Ze spisu PČR - OSKPV pro Prahu východ pod č. j. KRPS-10652/TČ-2014-011571 soud zjistil, že žádost o nasazení vrtulníku byla podána dne 14. 1. 2014 (č.l. 55). Dále došlo k podání žádosti Policie ČR žalobci dne 7. 1. 2014 o provedení měření zvýšeného odběru elektrické energie (č.l. 57), přičemž měření bylo provedeno dne 10. 1. 2014. Dnem 14. 8. 2013 je datováno podezření na základě anonymního oznámení na výrobu drog a opiátů v [obec] u [obec], [ulice a číslo] (č.l. 46). Podle úředních záznamů v době od ledna do března 2014 probíhalo prověřování Policie ČR (č.l. 66-77), dne 13. 1. 2014 byl dán podnět Policie ČR k povolení sledování osob a věcí od 20. 1. 2014 do 20. 3. 2014 (č.l. 78-79) se souhlasem okresního státního zástupce JUDr. [jméno] [příjmení] (OSZ Praha – východ) (č.l. 80). Následoval podnět k vydání příkazu k domovní prohlídce dne 31. 3. 2014 (č.l. 83) a návrh ze dne 2. 4. 2014, který byl vydán dne 10. 4. 2014 (č.l. 87-89). Domovní prohlídka byla provedena dne 11. 4. 2014, jak je zřejmé z protokolu ze dne 11. 4. 2014 (č.l. 93 a 203-206). Ze spisu lze dále zjistit, že došlo dne 14. 5. 2013 k uzavření nájemní smlouvy žalovanou včetně první platby a byl sepsán protokol o předání domu dne 14. 5. 2013. Ve věci byla vyslechnuta žalovaná dne 26. 6. 2014, která mj. uvedla, že pronajala předmětný dům„ Vietnamcům“ k bydlení (č.l. 150 – 159). Obdobná zjištění soud učinil rovněž ve spise sp. zn. 37 T 154/2014.

43. Soud zamítl pro nadbytečnost provedení důkazů DVD, a to videozáznamů z provádění kontroly v odběrném místě, neboť dostatečnými bylo provedení fotodokumentace pořízené rovněž na místě 11. 4. 2014, a zamítl pro nadbytečnost i výslech policejní mluvčí navrhovaný žalovanou a další důkazy navržené žalobcem a žalovanou.

44. Důkazy e-mailem policie ze dne 13. 6. 2017, dále viz tvrzení v podání„ Označení důkazů…“ ze dne 26. 9. 2017 a výpovědí svědků vyplývající ze spisu PČR - OSKPV pro Prahu - V pod č. j. KRPS-10652/TČ-2014-011571 tj. vyšetřovatelé [příjmení] a [příjmení], důkaz výslechem technických pracovníků žalobce, důkaz výslechem státního zástupce JUDr. [jméno] [příjmení], který dozoroval věc později vedenou u Okresního soudu [okres] pod sp. zn. 37 T 154/2014 a výslech tiskové mluvčí Krajského ředitelství policie Středočeského kraje [jméno] [příjmení], který byl již navržen v podání„ Označení důkazů…“ ze dne 26. 9. 2017, výslechy příslušníků orgánů činných v trestním řízení a znaleckým posudkem ke zjištění výše ceny skutečné spotřeby energie v předmětném domě byly zamítnuty pro nadbytečnost.

45. Žalovaná navrhovala přistoupení ČR - Ministerstva spravedlnosti a ČR - Ministerstva vnitra jako vedlejších účastníků, ale oba vyslovili nesouhlas se svým vedlejším účastenstvím, proto soud jednal ve věci pouze s účastníky řízení ve smyslu § 93 o. s. ř.

46. Z provedených důkazů popsaných podrobně shora dovodil soud následující skutkový stav. Žalovaná jako vlastnice domu [adresa] v [adresa] ulici v [obec] u [obec], což vyplývá z nahlížení do katastru nemovitostí, a žalobce jako distributor elektrické energie uzavřeli smlouvu o připojení k distribuční soustavě dne 6. 3. 2013, kterou bylo zřízeno odběrné místo v předmětném domě, a tentýž den byla uzavřena mezi účastníky i smlouva o dodávce elektřiny se společností [právnická osoba], přičemž ke dni 6. 3. 2013 požádala o ukončení smlouvy předchůdkyně žalované [jméno] [příjmení], jak je patrné z její žádosti. Dle informací ze spisu PČR - OSKPV pro Prahu východ pod č. j. KRPS-10652/TČ-2014-01157, podrobně popsaných v odstavci č. 42 odůvodnění shora, dnem 14. 8. 2013 je datováno podezření na základě anonymního oznámení na výrobu drog a opiátů v [obec] u [obec], [ulice a číslo], podle úředních záznamů v době od ledna do března 2014 probíhalo prověřování Policie ČR, žádost o nasazení vrtulníku byla podána dne 14. 1. 2014 a k podání žádosti Policie ČR žalobci o provedení měření zvýšeného odběru elektrické energie došlo dne 7. 1. 2014, přičemž měření bylo provedeno dne 10. 1. 2014. Dne 13. 1. 2014 byl dán podnět Policie ČR k povolení sledování osob a věcí od 20. 1. 2014 do 20. 3. 2014 se souhlasem okresního státního zástupce JUDr. [jméno] [příjmení] a následoval podnět k vydání příkazu k domovní prohlídce dne 31. 3. 2014 a návrh ze dne 2. 4. 2014 na vydání příkazu k domovní prohlídce, který byl vydán dne 10. 4. 2014. Dne 10. 4. 2014 byl pracovníky společnosti [právnická osoba] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] na základě žádosti ze dne 10. 4. 2014 zjištěn a řádně zadokumentován v průběhu domovní prohlídky v předmětném domě nařízené dne 10. 4. 2014 ve věci sp. zn. 0 Nt 1912/2014 Okresním soudem Praha – východ neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy, což vyplývá z protokolu o kontrole odběrného místa sepsaného v [obec] dne 10. 4. 2014. Za účasti Policie ČR byla dne 10. 4. 2014 provedena kontrola odběrného místa, kde byla zjištěna neměřená odbočka, která napájela pěstírnu marihuany umístěnou v rodinném domu žalované. Tato byla provedena připojením kabelu 4 x 25 mm2 CYSY prořezávacími svorkami na hlavním domovním vedení CYKY 4 x 25 mm2 ještě před hlavním jističem 3 x 25A a elektroměrem. Neoprávněné napojení bylo provedeno vybouráním zadní stěny zděného pilíře, kde vedlo hlavní domovní vedení, když neměřený kabel dále vedl po zemi a přes průraz ve zdi domu na chodbu. Uvedená zjištění potvrdil ve své výpovědi svědek [jméno] [příjmení], který uvedl mj., že byla pořízena fotodokumentace a videozáznam, a svědek [jméno] [příjmení], který mj. uvedl, že měření bylo prováděno celkem dvakrát, nejprve se měřili průtoky proudu a poté v součinnosti s Policií ČR se prováděla kontrola odběrného místa v předmětném domě. Podle fotodokumentace došlo k probourání zdi domu a napojení na sloup vedení elektřiny, a to před elektroměrem a napojení na pojistkovou skříň v domě, ze které byly zásobovány elektřinou spotřebiče, přičemž z fotografií je zřejmé, že zde byly pěstovány rostliny marihuany. Žalovaná byla vyrozuměna oznámením o výsledku kontroly odběrného místa a přerušení dodávky elektřiny ze dne 11. 4. 2014, jak je podrobně popsáno v odstavci 9. shora a byla po ní požadována úhrada škody, která byla vyčíslena na částku 400 055 Kč, fakturovanou žalované dne 7. 5. 2014, jejíž podrobný vypočet vyplýván z odstavců 20. – 24. Mezi účastníky došlo k písemné komunikaci, když dopisem ze dne 13. 4. 2014 byla žalovaná vyzvána k odstranění uvedené závady a k doložení revizní zprávy na hlavní domovní vedení, dále byla žalovaná vyzvána dopisem ze dne 15. 4. 2014, nechť sdělí do 20 dnů skutečnosti podstatné pro případný přepočet výše náhrady škody, a to v důsledku odlišné doby trvání neoprávněného odběru, případně námitek ve směru k parametrům výpočtu výše škody. Odpovědnost škůdce tj. žalované je podle žalobce objektivní, tj. bez ohledu na zavinění, což žalované sdělil mj. v dopise ze dne 12. 8. 2014. Obdobným způsobem zdůvodňoval svůj nárok žalobce ve vztahu k žalované v dopisech ze dne 27. 5. 2014, ze dne 5. 1. 2015, z e dne 16. 2. 2015, ze dne 22. 6. 2015, a v předžalobní výzvě ze dne 27. 8. 2015. Žalovaná argumentovala v dopisech ze dne 22. 4. 2014, ze dne 8. 6. 2014, ze dne 23. 6. 2014, ze dne 25. 8. 2014 a ze dne 16. 12. 2014, a dále v dopise ze dne 7. 9. 2015 jako odpovědi na předžalobní výzvu tak, jak je uvedeno v jejím vyjádření, popsaném podrobně v odstavci 2. Dle obžaloby Okresního státního zastupitelství Praha – východ vedené pod sp. zn. ZT 102/ 2014 podané k Okresnímu soudu Praha - východ podané na [příjmení] [jméno] [jméno] za jednání, kdy od přesně nezjištěné doby v měsíci lednu roku 2014 do 02:15 hodin dne 11. 4. 2014 v předmětném domě zasazením semen, ošetřováním rostlin, hnojením a obsluhou zařízení zahrnujícího ventilátory, výbojky a další pomůcky instalovaného k vytvoření vhodných vegetačních podmínek vypěstoval celkem 471 ks rostlin konopí setého a dopustil se tak jednání, které bezprostředně směřovalo k tomu, aby neoprávněně vyrobil psychotropní látku, byl tento uznán vinným pravomocným rozsudkem Okresního soudu Praha – východ ze dne 30. 7. 2014 č. j. 37 T 154/2014-225, jak je podrobně popsáno v odstavcích 26. a 28. V průběhu trestního řízení bylo mj. zjištěno, že žalovaná měla uzavřenou nájemní smlouvou ze dne 15. 5. 2013 se [příjmení] [jméno] [jméno], který si pronajal od žalované předmětný dům včetně sjednání podmínky, že pronajímatel je povinen po celou dobu trvání pronájmu zajistit nájemci možnost nerušeného využívání předmětu nájmu dle článku II. odst. 4, což žalovaná dodržovala, jak je patrné z jejího výslechu ze dne 26. 6. 2014, při němž žalovaná uvedla, že kontrolu domu neprováděla, když do [obec] jela, jen dávala nájemcům věci do schránky, do domu nechodila a o pěstírně nic nevěděla. Sjednaná doba nájmu byla od 15. 5. 2013 do 14. 5. 2014, nájem činil 30 000 Kč měsíčně a nájemné v sobě nezahrnuje cenu za služby s nájmem spojené, když záloha na elektřinu a vodné činila 5 000 Kč měsíčně, přičemž nájemné mělo být hrazeno na účet pronajímatele a platby za služby měl hradit pronajímatel s tím, že budou vyúčtovány od počátku nájmu 15. 5. 2013 do jeho ukončení 14. 5. 2014 dle stavů příslušných měřičů dle předávacího protokolu při předání předmětu nájmu (článek IV. odst. 1 až 4). Soud měl k dispozici i předávací protokol do nájmu předmětného domu ze dne 14. 5. 2013, kdy došlo k předání elektroměru, byly předány 2 klíče od domu, 2 klíče od vrat a vybavení domu s běžnými spotřebiči a nábytkem. Žalobce žalované sdělil dopisem ze dne 28. 11. 2014 výši celkové škody 400 055 Kč, jež odpovídá výpočtu neoprávněně odebrané elektrické energie Vysoké školy [název] v [obec] v rozsahu 278,190 kW/hodin. Žalovaná podala trestní oznámení dne 15. 4. 2015 na neznámého pachatele, který minimálně po dobu 6 měsíců zcizoval elektrický proud z rozvodné skříně před elektrickými hodinami v nemovitosti [obec], [ulice a číslo].

47. Podle § 28 odst. 2 písm. d) energetického zákona ve znění platném do 31. 12. 2015 zákazník je povinen udržovat svá odběrná elektrická zařízení ve stavu, který odpovídá právním předpisům a technickým normám. Podle § 28 odst. 5 písm. b) energetického zákona ve znění platném do 31. 12. 2015 vlastník nemovitosti, do které je zákazníkům dodávána elektřina na základě smlouvy, je povinen udržovat společnou domovní elektrickou instalaci sloužící pro tuto dodávku ve stavu, který odpovídá právním předpisům a technickým normám.

48. Podle § 51 odst. 1 energetického zákona ve znění platném do 31. 12. 2015 neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je a) odběr bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem by byla dodávka elektřiny, b) odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění, c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán, d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina, e) odběr měřený měřicím zařízením, 1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily, 2. které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy, 3. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení, f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy, g) odběr elektřiny bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování. Podle § 51 odst. 2 energetického zákona ve znění platném do 31. 12. 2015 neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje.

49. Soud hodnotil provedené důkazy, jak jednotlivě, tak v jejich vzájemných souvislostech. Z dokazování vyplynulo, že v domě ve vlastnictví žalované v [obec] u [obec] došlo ke spáchání přečinu podle § 283 odst. 1 tr. zák. [příjmení] [jméno] [jméno] ve stádiu pokusu, a to v době, kdy tento dům byl pronajímán žalovanou jako jeho vlastnicí dle výpisu z katastru nemovitostí nájemci [příjmení] [jméno] [jméno] podle nájemní smlouvy ze dne 15. 5. 2013 do 14. 5. 2014, když dle čl. II se pronajímatelka zavázala k nerušení práva nájmu nájemce a dle čl. IV. bylo dohodnuto nájemné a zálohy za energie, jež se měly platit žalované, která měla sjednán smluvní vztah s poskytovatelem elektrické energie, tj. se žalobcem, ze dne 6. 3. 2013. V rámci trestního řízení, v rámci něhož součinnost poskytoval žalobce či jeho subdodavatelé, byl dne 11. 4. 2014 zjištěn neoprávněný odběr elektřiny připojením kabelu svorkami na hlavním domovním vedení ještě před hlavním jističem a elektroměrem, který vedl dál do domu probouranou zdí domu, kde z něj byly mj. napájeny zdroje světla a tepla pro pěstování marihuany. Žalobce správně dovozoval porušení povinností žalované dle § 51 odst. 1 energetického zákona ve znění platném do 31. 12. 2015 a dle § 28 odst. 2 písm. d) a § 28 odst. 5 písm. b) energetického zákona, a proto z titulu objektivní odpovědnosti ve smyslu nálezů Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 726/10, sp. zn. I. ÚS 202/06, sp. zn. IV. ÚS 133/08 a rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Odo 1102/2006 přerušil ve smyslu § 25 odst. 4 písm. c) bod 4 energetického zákona dodávku elektřiny do odběrného místa a požadoval uhradit škodu za neoprávněně odebranou elektřinu po žalované, když tato měla sjednán smluvní vztah se žalobcem od 6. 3. 2013. Žalobce netvrdil ani neprokázal, že neoprávněně odebranou energii odebrala a spotřebovala sama žalovaná. Její povinnost žalobce odvozoval pouze a již z toho, že žalovaná v rozhodném období měla sjednaný smluvní vztah o dodávkách elektřiny do předmětného domu se žalobcem. Dle závazného názoru odvolacího soudu„ je třeba vycházet z toho, že vztah odběratele (zákazníka) a dodavatele elektřiny se neřídí obecnými předpisy soukromého práva (zejména občanským zákoníkem), nýbrž zvláštními právními předpisy, zejména pak energetickým zákonem a právními předpisy vydanými k jeho provedení, zde např. vyhláškou č. 82/2011 Sb. Vlastní odpovědnost za neoprávněný odběr elektřiny je konstruována jako odpovědnost objektivní, tedy ke vzniku této odpovědnosti postačuje již to, že k neoprávněnému odběru došlo; musí tak být prokázána existence neoprávněného odběru, vznik škody a příčinná souvislost. Jako zákazník na sebe žalovaná mimo jiné vzala povinnost udržovat své odběrné elektrické zařízení ve stavu, který odpovídá právním předpisům a technickým normám (§ 28 odst. 2 písm. d) energetického zákona). Žalovaná je pasivně věcně legitimována a tíží ji objektivní odpovědnost za vzniklou škodu. Pokud se žalovaná dále rozhodla nemovitost pronajmout a sama zůstat ve smluvním vztahu se žalobkyní, byť jí nic nebránilo„ převést“ odběr elektřiny na nájemce, je nepochybné, že to na její objektivní odpovědnosti nic nemění. Žalovaná je nadále tou osobou, která odpovídá za stav odběrního místa. Uzavřením nájemní smlouvy s třetí osobou nedochází k přenosu odpovědnosti za neoprávněný odběr na tuto osobu ani ke změně pasivní věcné legitimace, nýbrž z hlediska hmotného práva je to stále žalovaná, která je pasivně věcně legitimována k náhradě škody. Bylo pouze na její vůli, zda zůstane ve smluvním vztahu s žalobkyní ona sama, v situaci, kdy se rozhodla předmětnou nemovitost sama neužívat, anebo zda ona sama odběr elektřiny ukončí a ponechá na svém nájemci, aby vstoupil sám v smluvní vztah s provozovatelem distribuční soustavy. Je zjevné, že konstrukce objektivní odpovědnosti míří k ochraně provozovatele distribuční soustavy a mimo jiné právě i na situace, jako je právě popsaná. Žalovaná tak nemůže pouhým uzavřením nájemní smlouvy se vyvinit a přenést odpovědnost na třetí osobu, nehledě na to, zda se sama dopustila či nedopustila protiprávního jednání, neboť je především na ní, aby střežila, jakým způsobem probíhá odběr z její nemovitosti osobou, které tuto nemovitost svěřila.“ Osoba, která neoprávněně odebírá či odebírala elektrickou energii, nese objektivní odpovědnost za takový odběr, tzn. bez ohledu na zavinění (viz nálezy Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 726/10, sp. zn. I. ÚS 202/06, sp. zn. IV. ÚS 133/08 a rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Odo 1102/2006, a dále usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 299/03 ze dne 9. 6. 2005, rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 32 Odo 229/2004, ze dne 15. 11. 2005, rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 2617/2010 ze dne 28. 6. 2012 a nález sp. zn. I. ÚS 668/15 ze dne 11. 8. 2015), přičemž lze přisvědčit argumentaci žalobce, že„ pachatel (skutečná osoba, která neoprávněné připojení provedla) nebyla řádně zjištěna, za těchto okolností nastupuje objektivní odpovědnost žalované v souladu s ust. § 28 odst. 2 písm. d) zák. č. 458/2000 Sb., energetického zákona“ Žalovaná totiž byla ve smluvním vztahu se žalobcem ohledně dodávky elektrické energie, přičemž z protiprávní činnosti nájemníků, kteří byli odsouzeni toliko ve vztahu k trestné činnosti týkající se neoprávněného nakládání jedy a omamnými látkami a výroby drog, nelze jednoznačně dovodit, že to byli právě oni, kde neoprávněný odběr způsobil. Odkázat lze rovněž na judikát sp. zn. 23 Cdo 1165/2018, který za odpovědnou osobu za neoprávněný odběr elektrické energie považuje při nemožnosti zjistit skutečného„ škůdce“ vlastníka nemovitosti, nájemce nemovitosti popř. odběratele z jiného důvodu.

50. Soud se s ohledem na výše uvedené závěry dále zabýval argumentací žalobce o stanovení výše náhrady škody dle vyhlášky a nové vyhlášky, která se neřídí podle obecných ustanovení občanského zákoníku o náhradě skutečné škody a ušlého zisku, nýbrž se stanoví podle uvedených zvláštních právních předpisů (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 2768/2004 nebo sp. zn. 25 Cdo 229/2008), a to ve smyslu závazného právního názoru odvolacího soudu o tom, že„ pro určení výše náhrady za neoprávněný odběr elektřiny není významný odhad množství elektrické energie, které mohl neoprávněný odběratel odebrat, ale je třeba vycházet z § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb. (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2014, sp. zn. 25 Cdo 977/2014, nebo usnesení ze dne 23. 6. 2015, sp. zn. 25 Cdo 3446/2014, případně nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 668/15). Námitka může směřovat leda k tomu, že došlo k nesprávnému výpočtu podle zmíněného prováděcího právního předpisu, případně k tomu, že se správně provedené vyúčtování nestalo splatným. Žalobkyně přitom dokládala, že vyúčtování provedené náhradním způsobem žalované řádně doručila, čímž se soud s ohledem na své právní závěry nezabýval. K výpočtu náhrady podle vyhl. č. 82/2011 Sb. lze pro úplnost připodotknout, že jeho korekce není vyloučena, ovšem pouze v případech zcela zřejmě nepřiměřeně vysoké částky stanovené podle vyhlášky v poměru k reálným možnostem odběru, míněno zejména ve vztahu ke skutečnému osazení spotřebiči atp. (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2015, sp. zn. 25 Cdo 201/2013).“ Soud dospěl k závěru, že výpočet náhrady škody v podobě neoprávněného odběru elektrické energie ve výši 400 055 Kč je v souladu s § 9 vyhlášky a je tudíž správný. Výpočet výše náhrady škody dle vyhlášky stanovuje pětinu možného odečtu celé nemovitosti ve vztahu k vedení a jistícím prvkům, které byly použity. Jediným jistícím prvkem odběrného místa byly nožové pojistky o propustnosti 80 A. V rámci legislativní povinnosti pak žalobce pro propočet výše neoprávněně odebrané elektrické energie užil o dva řády nižší hodnotu, neboť na místě nebylo možné najít jistič, který by bylo možné použít k propočtu přímo, tedy bylo pro propočet použito hodnoty 63 A propustnosti proudu. Tato hodnota se v souladu s vyhláškou vynásobí napětím (v daném případě tedy 0,23 kV) a počtem fází přivádějících proud do odběrného místa (v daném případě 3). Celý tento propočet se pak vynásobí možnou dobou denního využití a počtem dní a nakonec se vynásobí koeficientem 0,2 (tedy se počítá pouze s 20% tohoto možného příkonu odběrného místa). Poslední fází je pak vynásobení takto zjištěného odběru (příkonu odběrného místa) cenou stanovenou Energetickým regulačním úřadem. Výpočet pak vypadá následovně: 63 x 0,23 x 3 x 24 x 330 x 0,2 x 5, 6397737 = 388.334, 964978576 Kč. Žalobce tuto částku ještě zaokrouhlil na celé koruny dolů, a tedy za neoprávněně odebranou elektrickou energii účtoval 388 344 Kč. K této částce požadoval náhradu nákladů na zjištění a odstranění neoprávněného odběru, kterou řádně specifikoval částkou 11 721 Kč včetně DPH. Vzhledem k tomu, že se jedná o řádný postup dle platného právního předpisu, a došlo k řádnému označení pohledávky v rámci fakturace, kdy žalobce detailně rozlišil částku za neoprávněný odběr elektrické energie (bez daně), částku náhrady nákladů za zjištění a odstranění neoprávněného odběru a nakonec i daně z elektřiny, a to ve faktuře č. 9625003622 ze dne 04. 12. 2014, má soud za to, že řádně specifikoval plnění, které bylo řádně vyúčtováno a doručeno žalované. Žalovaná na fakturu reagovala přípisem, lze tak dovodit, že faktura byla žalované řádně doručena a došlo k její splatnosti dle v ní uvedených údajů, tedy k 25. 12. 2014 O výši škody, nad rámec výše uvedeného, a fakturaci byla žalovaná dále informována s přehlednou tabulkou výše škody též přípisem ze strany žalobce, a to přípisem ze dne 28. 11. 2014 a reklamace faktury byla vyřízena vysvětlením (dalším přípisem ze strany žalobkyně) s nabídkou smírného vyřešení věci ze dne 16. 2. 2015 (viz též rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 803/2002 a sp. zn. 26 Cdo 4742/2010). S ohledem na vázanost soudu právním názorem odvolacího soudu, že škodu za neoprávněný odběr lze vyčíslit pouze dle vyhlášky, nebylo možné použít závěry z odůvodnění rozsudku Okresního soudu v Chrudimi ze dne 20. 7. 2012 č. j. 11 C 128/2011-149. Navíc ve věci tohoto rozsudku byl posuzován odlišný skutkový stav, neboť bylo možné zjistit skutečnou spotřebu energie tj. výši náhrady za neoprávněný odběr elektřiny. I proto soud zamítl provedení důkazu znaleckým posudkem ke zjištění výše ceny skutečné spotřeby elektrické energie v předmětném domě.

51. Soud se v souvislosti s výše uvedenou argumentací nezabýval možností uplatnění hlediska proporcionality ve smyslu nálezu ÚS ČR sp. zn. IV. ÚS 133/08 a nálezu Ústavního soudu ČR, sp. zn. I. ÚS 202/06, ani ve smyslu rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 1803/2017, když dospěl k závěru, že stanovení objektivní odpovědnosti odběratele je legislativní konstrukcí, která zvýhodňuje žalobce jako provozovatele distribuční soustavy, které je však ústavně přípustné, neboť řádná evidence spotřeby elektrické energie a ochrana proti neoprávněným odběrům zabezpečují zájem na stabilitě rozvodné soustavy, když navíc nebylo možné použít § 51 odst. 3 energetického zákona, neboť toto ustanovení nabylo účinnosti až po 1. 1. 2016.

52. Soud však ve smyslu závazného právního názoru odvolacího soudu řešil otázku spoluzodpovědnosti žalobce na vzniklé škodě v souvislosti s tvrzeným porušením prevenční povinnosti, případně v souvislosti s porušením dobrých mravů, když navíc žalovaná se bránila ve smyslu § 98 o. s. ř. do výše rozsahu žalované částky tj. 400 055 Kč nárokem na náhradu škody způsobenou žalobcem, kterou nazývala nepřesně vzájemným návrhem dle § 97 o. s. ř. Aby mohlo být uvažováno o spoluodpovědnosti žalobce, muselo by zde existovat jeho protiprávní jednání, a to např. i v podobě porušení prevenční povinnosti nebo jednání v rozporu s dobrými mravy a musela by zde být dána i příčinná souvislost mezi takovýmto porušením právní povinnosti a utrpěnou škodou (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2001 sp. zn. 25 Cdo 2230/99). Žalobce mohl pojmout podezření na neoprávněný odběr, když byl požádán žalobce dne 7. 1. 2014 o provedení měření zvýšeného odběru elektrické energie, jež bylo provedeno dne 10. 1. 2014. S jistotou se dozvěděl o tomto neoprávněném odběru až ze žádosti o součinnost Policie ČR ze dne 10. 4. 2014, resp. z provedení domovní prohlídky dne 11. 4. 2014. Žalobce sice argumentuje tím, že nemohl a neměl jak zjistit, jaké spotřebiče, jakou dobu a jakým způsobem byly užívány v odběrném místě žalované, a to na rozdíl od žalované, která měla a mohla zjistit, jak je nakládáno s jejím majetkem, za který má zákonnou odpovědnost, soud má však za to, že spoluzodpovědnost za vznik škody v podobě neoprávněného odběru elektrické energie za dobu od 7. 1. 2014 do 11. 4. 2014 nese rovným dílem jak žalobce, jenž mohl jako odborník ve smyslu § 5 o. z. předpokládat vznik škody v důsledku žádosti policie ze dne 7. 1. 2014, a jehož tvrzení o„ pokynech orgánů činných v trestním řízení“ k nepřerušování neoprávněného odběru nebylo prokázáno, ale lze předpokládat, že nelze očekávat okamžité jednání v podobě odpojení od přenosové soustavy nebo sdělení této skutečnosti zákaznici, neboť žalobce spolupracoval s Policií ČR, zároveň však nelze k tíži žalované vyčkávat měsíce u vědomí stále narůstající škody a nečinit ničeho s tím, že vše uhradí objektivně odpovědná žalovaná, tak žalovaná, jenž ač sama zákaznice bez dalšího ponechala nemovitost bez kontroly jinému (přitom pobírala nájemné) a umožnila tak neoprávněný odběr a měla tak důsledněji plnit své povinnosti pronajímatelky předmětného domu. Žalobce dle názoru soudu v tomto období porušil svou prevenční povinnost ve smyslu § 2900, § 2901 a § 2918 o. z. a dříve § 415 a násl. a § 420 a násl., a dále konkrétně § 441 obč. zák. (viz též judikát sp. zn. 25 Cdo 1054/2007, judikát sp. zn. 25 Cdo 91/2010 a judikát sp. zn. 25 Cdo 2471/2000) a spoluzpůsobil tak vznik škody v podobě hodnoty neoprávněně odebrané elektrické energie za období od 7. 1. 2014 do 11. 4. 2014, a to v rozsahu jedné poloviny. Žalobce tak ve zjištěných časových souvislostech a v poměrech trestního řízení konal v souladu s právem a nikoli nemravně, resp. neporušil svou prevenční povinnost s výjimkou období od 7. 1. 2014 do 11. 4. 2014 tj. 93 dnů. V období od podání anonymního oznámení ze dne 14. 8. 2013 do požádání žalobce o součinnost dne 7. 1. 2014 lze i přes předávání věci speciálnímu protidrogovému oddělení policie dovodit pasivitu Policie ČR tj. po dobu 146 dnů, a tudíž není možné ponechat při použití hlediska dobrých mravů ve smyslu § 3 obč. zák. a § 4 až § 8 o. z. plnou odpovědnost za vznik škody v podobě neoprávněného odběru elektrické energie za toto období pouze na„ objektivně odpovědné“ žalované, když za míru přiměřenou považuje soud její odpovědnost vlastnice předmětného domu z jedné čtvrtiny. Žalovaná navíc dle provedeného dokazování měla možnost vznik neoprávněného odběru elektrické energie v tomto období ovlivnit pouze částečně, když se v nájemní smlouvě ze dne 15. 5. 2013 zavázala nerušit užívání předmětného domu nájemci. Pokud jde o zbývající část žalovaného období od 15. 5. 2013 do 14. 8. 2013 tj. 91 dnů, pak v této době objektivně odpovídala za neoprávněný odběr elektrické energie pouze žalovaná.

53. Soud proto považuje za důvodnou částku za neoprávněný odběr elektrické energie ve vztahu k žalované ve smyslu § 28 odst. 2 písm. d) zák. č. 458/2000 Sb., energetického zákona za dobu od 15. 5. 2013 do 14. 8. 2013 tj. 91 dnů ve výši 110 292 Kč ( (400 055 Kč/330 dnů) x 91 dnů= 110 292 Kč), ale i částku 56 358 Kč ( (400 055 Kč/330 dnů) x 93 dnů= 112 716 Kč 56 358 Kč) za období od 7. 1. 2014 do 11. 4. 2014, a dále částku 44 238 Kč ( (400 055 Kč/330 dnů) x 146 dnů= 176 952 Kč 44 238 Kč) za dobu od 14. 8. 2013 do 7. 1. 2014 Celkem tak soud shledal žalobu žalobce důvodnou ohledně částky 210 888 Kč, proto jí v tomto rozsahu vyhověl, jak je zřejmé z výroku I. rozsudku, a to včetně úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z této částky od 26. 12. 2014 do zaplacení podle § 1970 o. z. a § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění. Ohledně zbývající části nároku ve výši 189 167 Kč s příslušenstvím soud žalobu zamítl, jak je zřejmé z výroku II. rozsudku shora, neboť dovodil porušení prevenční povinnosti žalobce v době od 7. 1. 2014 do 11. 4. 2014 podle § 2900, § 2901 a § 2918 o. z. a dříve § 415 a násl. a § 420 a násl., a dále konkrétně § 441 obč. zák. a současně nebylo možné přiznat ochranu právu žalobce proti žalované v celém rozsahu za období od 14. 8. 2013 do 7. 1. 2014, a to pro rozpor s dobrými mravy, především ve smyslu § 8 o. z., jak je podrobně popsáno v odstavci č. 52 odůvodnění shora.

54. ZMĚNĚNO ROZSUDKEM KS V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH 8 Co 1464/2019-369

Poučení