12 C 80/2019- 137

Rubrum

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Štumpovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátkou JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zrušení věcného břemene takto:

Výrok

I. Změna žaloby, navržená žalobkyní podáním doručeným soudu dne [datum], aby věcné břemeno bylo zrušeno bez náhrady za zrušení věcného břemene (namísto náhrady ve výši 200 000 Kč), se připouští.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zrušení věcného břemene zřízeného Smlouvou o zřízení věcného břemene ze dne [datum] za účelem bezplatného doživotního užívání nemovitostí - rodinného domu [adresa] na pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, pozemku parc. [číslo] – zahrada a pozemku parc. [číslo] – zahrada, vše zapsáno na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí], okres [okres], zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce], a to bez náhrady, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na nákladech řízení částku 30 855 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení].

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud zrušil věcné břemeno zřízené ve prospěch žalovaného smlouvou ze dne [datum] za účelem bezplatného doživotního užívání nemovitostí v k. ú. [obec], zapsaných na [list vlastnictví] (a specifikovaných ve výroku II. rozsudku), za náhradu 200 000 Kč. Uvedla, že je na základě darovací smlouvy ze dne [datum] výlučnou vlastnicí uvedených nemovitostí a žalovaný je na základě Smlouvy o zřízení věcného břemene uzavřené mezi účastníky dne [datum] oprávněným z věcného břemene bezplatného doživotního užívání bytových prostor domu [adresa] nacházejících se v 1. patře (obývacího pokoje, ložnice, kuchyně, koupelny, WC a komory) a dále k bezplatnému doživotnímu užívání přístupového chodníku, přístupové cesty, vstupního schodiště, 2x předsíně, chodby, schodiště ze dvora, schodiště na půdu, schodiště do sklepů, garáže, dvora, včetně zastavěného pozemku parc. [číslo] zahrady parc. [číslo]. Věcné břemeno bezplatného doživotního užívání žalobkyně zřídila ve prospěch žalovaného v době, kdy spolu tvořili již od roku 2004 pár, sdíleli spolu domácnost, nicméně tento faktický stav chtěli právně ošetřit. Od roku 2015 se však vzájemné vztahy mezi účastníky změnily natolik, že z důvodu citového odcizení přestali být partnery. V současné době žalovaný stále užívá nemovitosti a hradí své povinnosti dle smlouvy z roku 2011, pro žalobkyni je však vzájemné soužití dále neúnosné, neboť žalovaný se chová neslušně nejen vůči žalobkyni, ale i vůči členům její rodiny, zejména matce žalobkyně, která užívá spodní část nemovitosti, a synovi, který užívá horní část nemovitosti. Účel, pro který bylo věcné břemeno ve prospěch žalovaného, tak zanikl, došlo ke změně poměrů, která nastala tím, že odpadl důvod, pro který bylo věcné břemeno žalovanému zřízeno, tedy partnerské soužití účastníků, hrubý nepoměr spatřuje žalobkyně v tom, že věcným břemenem poskytnutá výhoda, spočívající v bezplatném doživotním užívání specifikovaných nemovitostí, je v době, kdy již účastníci netvoří pár, příliš vysoká a zbytečná, a po žalobkyni tak nelze dále spravedlivě požadovat, aby danou situaci nadále strpěla. Za adekvátní částku za zrušení věcného břemene považovala žalobkyně 200 000 Kč. V podání ze dne [datum] žalobkyně doplnila, že předmětnou nemovitost postavili rodiče žalobkyně [jméno] a [jméno] [příjmení] v roce 1965, část nemovitosti (půdy) pak rodiče darovali žalobkyni, která ji přestavěla na bytovou jednotku, obývanou od roku 2004 s žalovaným a svými dětmi. Žalovaný v roce 2005 prodal svou vlastní nemovitost za značnou částku, kterou měl k vlastnímu užitku, a nastěhoval se k žalobkyni, v letech 2006 a 2008 jí poskytl finanční prostředky v celkové výši cca 150 000 Kč k financování výstavby garáže a úpravy zahrady, přímo úpravy financoval, prostory bezúplatně užíval ve svůj prospěch a opravy byly učiněny na jeho popud. Po smrti otce žalobkyně v roce 2010 zůstala v přízemí bydlet její matka, která svůj podíl na nemovitosti žalobkyni darovala smlouvou ze dne [datum]. Žalovaný při neshodách finanční příspěvek vyčítal, až žalobkyni přiměl k podepsání smlouvy o zřízení věcného břemene a později i uznání dluhu. Žalobkyně si nebyla vědoma významu poskytnutí věcného břemene v rozsahu doživotního užívání, měla v úmyslu umožnit užívání po dobu trvání vztahu a v rozsahu užívání 1. patra účastníky společně (jak byla nemovitost fakticky užívána), nikoli užívání výlučně žalovaným k celému patru domu na dobu neurčitou. Je nesmyslné a nemorální, aby z důvodu trvalého vztahu a zajištění vrácení částky 150 000 Kč byla uzavřena celoživotní smlouva o bezúplatném užívání poloviny nemovitosti, která představuje mnohem větší hodnotu, než žalovaným investovaná částka, navíc smlouva o zřízení věcného břemene nemůže plnit funkci smlouvy zajišťovací. Je zjevné, že žalobkyně nemohla mít žádný jiný důvod k uzavření k takové smlouvy, která má znaky smlouvy lichevní, než ten, že byla pod vlivem partnera a z důvodu vztahových jeho požadavkům podlehla. K podpisu smlouvy o zřízení věcného břemene i k podpisu uznání dluhu (vymáhaného žalovaným v řízení sp. zn. [spisová značka]) došlo pod psychickým nátlakem žalovaného, který žalobkyni i ostatní rodinné příslušníky fyzicky napadal a psychicky týral, rodina několikrát podala oznámení u PČR. Žalobkyně byla nucena žít s žalovaným pod jednou střechou za výše zmíněných podmínek a cítila se donucena podepsat jakoukoliv žalovaným předloženou smlouvu, ze strachu o sebe a svou rodinu a pro udržení klidu v domě. Podpisem smluv se stav pouze zhoršil, neboť žalovaný získal ještě větší převahu a manipulativním jednáním se snaží získat víceméně hodnotu spoluvlastnického podílu na nemovitosti. Smlouva o zřízení věcného břemene byla koncipována právním zástupcem žalovaného, žalobkyně s ní byla konfrontována až těsně před podpisem a přes uvedené prohlášení v závěrečném ujednání podepsala smlouvu za nápadně nevýhodných podmínek. Jednání žalovaného je v rozporu s dobrými mravy, kdy využil vztahu rovnocenného manželství ke zřízení doživotního věcného břemene, když i žalovanému muselo být jasné, že spolužití v rámci vykonávání tohoto práva po zániku vztahu bude zcela nemožné. Věcné břemeno bylo zřízeno na základě tehdejšího společného užívání 1. patra a zřízením věcného břemene si žalovaný zajistil větší míru užívání, navíc nebylo omezeno časově, výhody oprávněného jsou tedy v hrubém nepoměru se zatížením vlastnického práva žalobkyně, a to zejména s ohledem na výši investice, kterou žalovaný vymáhá v jiném soudním řízení. Vztahy mezi účastníky jsou mimořádně konfliktní, navíc žalovaný úmyslně poškozuje nemovitost žalobkyně, která ji nemůže řádně užívat. Jedná se tedy o změnu poměrů, kdy věcné břemeno je jednoznačně důvodem sporů mezi účastníky, které mají negativní vliv na užívání a údržbu domu (viz NS Cdo 82/ 2008 /C [číslo]), čímž jsou dány důvody pro zrušení věcného břemene. Po celou dobu soužití investoval žalovaný do nemovitosti žalobkyně cca 150 000 Kč, za niž upravil zahradu dle svých představ a přistavěl garáž, kterou využívá pouze on, tato částka je absolutně neadekvátní výhodě, kterou získal ve formě bezplatného bydlení. Žalovaný v domě žalobkyně přebývá pouze od pondělí večer do čtvrtka, kdy pravidelně dochází k poškození zahrady, otravě zvířectva, znečišťování společné chodby atd., činí tak, aby znemožnil a znepříjemnil užívání nemovitosti žalobkyni i ostatním členům rodiny. Újma žalovaného by v případě zrušení věcného břemene byla nulová, jelikož má vlastní finanční prostředky, které díky prodeji vlastního domu a bezplatného užívání domu žalobkyně našetřil a mohl by si za ně opatřit jiné bydlení, které již má zajištěno jinde, tedy zájem na osobním užívání odpadl. Má nadprůměrně vysoké příjmy, mohl by si pronajmout jiné bydlení. V případě, že nezrušení věcného břemene by žalobkyně byla nucena trpět šikanózní jednání žalovaného, kdy sama je omezována v užívání nemovitosti, jelikož jí žalovaný znemožňuje užívání prostor, ke kterým věcné břemeno nebylo zřízeno. V případě stanovení náhrady za zrušení věcného břemene by žalobkyně v hrubém nepoměru utrpěla újmu, jelikož by nemovitost postavenou jejími rodiči a jí samotnou musela prodat, aby vyplatila žalovanému částku na úrovni spoluvlastnického podílu a získal by další finanční prostředky na úkor žalobkyně. V daném případě je uložení povinnosti poskytnout náhradu oprávněnému v rozporu s dobrými mravy (sp. zn. [spisová značka], C [číslo]), žalobkyně proto navrhla změnu žaloby, aby bylo věcné břemeno zrušeno bez náhrady.

2. Soud v souladu s ust. § 95 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (o. s. ř.), změnu žaloby navrženou v podání ze [datum] - zrušení věcného břemene bez náhrady (namísto za náhradu 200 000 Kč) připustil (výrok I. rozsudku), neboť dospěl k závěru, že výsledky dosavadního řízení mohou být podkladem i pro řízení o takto změněném návrhu; navíc se jedná o situaci předpokládanou ust. § 153 odst. 2 o. s. ř., kdy z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání mezi účastníky.

3. Žalovaný ve vyjádření ze dne [datum] navrhl zamítnutí žaloby a odkázal na platnou judikaturu. Uvedl, že se zrušením věcného břemene doživotního užívání nemovitostí žalobkyně nesouhlasí, přistoupil by na zrušení věcného břemene i mimosoudně, pokud by žalobkyně navrhla adekvátní náhradu, za kterou by si mohl pořídit nové bydlení. Potvrdil, že účastníci žili v družském svazku od roku 2004, po 7 letech zřídila žalobkyně zcela dobrovolně ve prospěch žalovaného smlouvou ze dne [datum]„ bezúplatně ve prospěch oprávněného věcné břemeno užívání bytových prostor domu [adresa] na„ pozemku parc. [číslo] to obývacího pokoje, ložnice, kuchyně, koupelny, WC a komory nacházející se v 1. patře předmětného rodinného domu", a to výlučně pro něj, dále má žalovaný právo užívat společně s žalobkyní a její matkou další prostory v domě a přilehlé zahrady a zavázal se hradit žalobkyni 1/4 nákladů na spotřebu plynu a kabelové televize, 1/2 nákladů na elektřinu a vodu, celkem tak přispívá žalobkyni měsíčně částkou 3 000 Kč. Spolubydlení žalovaného v 1. patře domu po celou dobu společně se žalobkyní a jejími dětmi plynulo z jejich soužití, nicméně dle striktního výkladu zřízeného věcného břemene má žalovaný výlučné právo užívání těchto prostor a neměl povinnost tam nechávat bydlet žalobkyni a její zletilé děti, žalovaný byl tedy po celou dobu ve výkonu věcného břemene omezován. Situace je již delší dobu napjatá, žalovaný se s dětmi žalobkyně a její matkou navzájem vyhýbají, komunikace účastníků je od února 2019 nulová, v r. 2019 žalobkyně ještě společně užívala se žalovaným ložnici. Až do počátku roku 2020 v prostorách výlučně určených pro žalovaného bydlela i žalobkyně, až po jejím odstěhování do přízemí začal žalovaný tyto prostory využívat v souladu s uzavřenou smlouvou. Konflikty a schválnosti, které ze strany žalovaného nebyly v přestupkovém řízení prokázány, nemají mezi účastníky za následek změnu poměrů takovou, jakou má na mysli zákon, protože tyto problémy nemají přímý dopad na výkon věcného břemene. Postavení žalovaného by se zrušením služebnosti zatěžující žalobkyni výrazně zhoršilo, ztratil by jedinou možnost bydlení, neboť většinu svých prostředků z prodeje původního bytu investoval do nemovitosti žalobkyně a nemá prostředky na koupi nového bydlení; zatímco žalovaná by získala výhodu – právně volnou nemovitost, která by nabyla na tržní hodnotě. Nevyhověním žalobě se postavení žalobkyně nikterak nezmění, nadále má možnost užívat spodní patro včetně podkrovních dvou místností k výlučnému bydlení (v tom ji žalovaný nebrání ani její bydlení nikterak neztěžuje) a žalovaný bude užívat svou část nemovitosti a ještě jí dle uzavřené smlouvy hradí 1/2 nákladů za užívání nemovitosti. Při porovnání poměrů při uzavření smlouvy v roce 2011 a v době rozhodování soudu se poměry nezměnily a hrubý nepoměr mezi věcným břemenem a výhodou oprávněného neexistuje. Ve vyjádření z [datum] žalovaný doplnil, že v listopadu 2010 uzavírala žalobkyně smlouvu o zřízení věcného břemene pro svoji matku [jméno] [příjmení], takže tento typ smlouvy pro ni nebyl neznámý a byla si vědoma toho, co podepisuje, v části týkající se hrazení nákladů na ni dokonce smlouva účastníků přímo navazuje; tyto skutečnosti poskytla sepisovatelce smlouvy žalobkyně, žalovaný takové přesné informace ani mít nemohl. Tvrzení žalobkyně, že smlouva je nemorální, lichevní a že ji podepsala pod nátlakem, je zcela účelové. [jméno] uvedla, že žalovaný investoval do jejich nemovitostí, pomáhal jí s domácností, společně se starali o její děti, žili jako rodina a chtěla mu smlouvou jeho ochotu kompenzovat. Žalobkyně líčí velmi dramaticky, že se všichni žalovaného báli, avšak sama uvedla, že sice docházelo k hádkám, ale fungovali společně jako rodina ještě sedm let po zřízení věcného břemene. Na podzim 2018 upozornil žalovaný syna žalobkyně, že si bere bez dovolení jeho věci v dílně, ale ten začal křičet a žalovanému sprostě nadával a vyhazoval ho z domu, žalobkyně se zastala syna. Tvrzení žalobkyně, že„ žalovaný poškozuje její nemovitosti a žalobkyně je nemůže řádně užívat", se v žádném případě nezakládá na pravdě, žalovaný pouze v červnu 2020 odmontoval a odvezl ze zahrady skleník, který po dobu soužití užívali oba účastníci, a byly ohledně něj vedeny spory, když skleník postavil a zaplatil žalovaný a doklady o jeho pořízení předložil Obecní policii [obec]. V lednu 2020 žalobkyně skleník uzamkla visacím zámkem bez souhlasu žalovaného a odmítla mu vydat klíč. Další konflikt byl dne [datum], kdy žalovaný provedl demontáž společně se svým otcem a kamarádem, u toho velmi hrubým způsobem vystupoval syn žalobkyně, který posléze zavolal Obecní policii [obec], ale ta nic neřešila a zase odjela. Naopak žalobkyně a hlavně její syn velmi znepříjemňují bydlení a výkon věcného břemene žalovanému, když uzamykají v domě různé prostory, které má žalovaný právo užívat, dělají schválnosti - parkují vozidla ve vjezdu, zamezují užívání garáže, uzamkli skleník, namontovali mříž a uzamkli sklep, k čemuž má žalovaný pořízenou fotodokumentaci. Mezi účastníky je pouze písemná komunikace, nebaví se, nezdraví. Žalovaný má sice přítelkyni, ale u ní se zdržuje velmi sporadicky, trvale se zdržuje v [obec], zde má veškeré věci, odjezd na víkend nemůže mít žádný vliv na výkon jeho práva věcného břemene.

4. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav: Výzvou ze dne [datum] bylo prokázáno, že zástupce žalobkyně [příjmení] [příjmení] vyzval žalovaného k osobní schůzce za účelem vyřešení vzniklé situace, kdy má za to, že věcné břemeno užívání na nemovitosti v [obec] neplní svůj účel, a tedy odpadl důvod, kvůli kterému bylo žalovanému zřízeno.

5. Smlouvou o zřízení věcného břemene ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobkyně jako výlučná vlastnice a povinná z věcného břemene uzavřela s žalovaným jakožto oprávněným z věcného břemene písemnou smlouvu, kterým zřídila (bod II. smlouvy) ve prospěch žalovaného bezúplatně věcné břemeno užívání bytových prostor domu [adresa] na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], a to obývacího pokoje, ložnice, kuchyně, koupelny, WC a komory, nacházejících se v 1. patře předmětného rodinného domu; oprávněný z věcného břemene (žalovaný) je dále oprávněn ke společnému a nerozdílnému užívání společně s povinnou z věcného břemene [celé jméno žalobkyně] a další oprávněnou z věcného břemene [jméno] [příjmení], přístupového chodníku, přístupové cesty, vstupního schodiště, 2 x předsíně, chodby, schodiště ze dvora, schodiště na půdu, schodiště do sklepů, garáže, dvora, včetně zastavěného pozemku parc. [číslo] přiléhající předzahrádky a zahrady [parcelní číslo] a [parcelní číslo] v k. ú. [obec]; povinná (žalobkyně bude hradit všechny náklady spojené s opravami a údržbou nemovitostí uvedených ve smlouvě ze svých finančních prostředků; oprávněný (žalovaný) se dále zavázal hradit nákladů spojených se spotřebou plynu a užíváním kabelové televize v RD a dále na nákladů spojených se spotřebou elektrické energie dle elektroměru v 1. patře a 1/2 na úhradu spotřebované vody.

6. Informací o pozemku a výpisy z [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] ke dni [datum] a [datum] bylo prokázáno, že žalobkyně je výlučnou vlastnicí nemovitostí – pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře 274 m2, jehož součástí je stavba [adresa], bydlení, pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře 21 m2, jehož součástí je stavba bez čp/če, garáž, pozemku parc. [číslo] zahrada o výměře 68 m2 a parc. [číslo] zahrada o výměře 822 m2; v části C je zapsáno věcné břemeno bytu a užívání dle odst. IV smlouvy darovací a o zřízení věcného břemene – bezúplatná ze dne [datum], oprávnění pro [jméno] [příjmení] (matku žalobkyně) s právními účinky vkladu práva ke dni [datum], a dále věcné břemeno užívání dle odstavce II. smlouvy o zřízení věcného břemene – bezúplatná ze dne [datum], právní účinky vkladu práva ke dni [datum]; oprávnění pro žalovaného, povinnost k parcele [číslo].

7. Úředním záznamem Policie ČR, OO [okres], o podání vysvětlení bylo prokázáno, že dne [datum] podala žalobkyně vysvětlení k jejímu oznámení poškození věci a verbálního napadení jí a její rodiny ze strany bývalého přítele (žalovaného), uvedla, že u ní bydlí již 15 let a v r. 2011 mu zřídila věcné břemeno, první 2 – 3 roky vztahu byly v pořádku, od té doby se začaly jeho verbální a fyzické útoky stupňovat, vulgárně oslovoval celou rodinu žalobkyně i její matku, kterou oslovuje„ čarodějnice“ a vysmívá se jí a dělá na ni obličeje a schválnosti, synovi žalobkyně [jméno] [příjmení] od jeho 16 let nadává a fyzicky ho napadá, v minulosti 2x s většími zdravotními následky (vyražená sanice a úder do obličeje, který řešila i policie), žalovaný se syna snaží srazit ze schodů, uvolnil mu šrouby na kole, před 5 lety mu v opilosti ubil fretku ve sklepě domu z důvodu zápachu, snažil se píchnout nožem papouška; žalovaný napadá vulgárním oslovením i dceru žalobkyně [jméno], pod vlivem alkoholu jí vyhrožoval, aby odešla z kuchyně nebo že ji zapíchne, jejího bývalého přítele [jméno] [jméno] sprostě urážel, současný přítel dcery [jméno] [příjmení] si šel s žalovaným promluvit a žalovaný mu vyhrožoval, že mu může způsobit problémy v zaměstnání; žalovaný v minulosti způsobil drobné škody na majetku, někdy pod vlivem alkoholu, poškodil roh zdi u dveří a stěnu v garáži, dne [datum] vyřezal ve sklepě staré trubky od vody a ve zdi zůstalo 5 děr, čímž způsobil žalobkyni škodu 1 000 Kč, nemá dle smlouvy právo ke stavebním zásahům.

8. Usnesením [územní celek], Komise k projednávání přestupků, ze dne [datum], bylo prokázáno, že: v bodech I., II. a III. bylo řízení ve věci přestupků, kterých se měl dopustit obviněný (žalovaný) tím, že měl od roku 2014 do podzimu 2018 v RD v [obec] vulgárně nadávat své tehdejší družce (žalobkyni), její dceři [jméno] [celé jméno žalobkyně] a jejímu synovi [jméno] [příjmení] blíže nezjištěnými vulgárními výrazy, čímž mohl naplnit skutkovou podstatu přestupku proti občanskému soužití ublížit jinému na cti tím, že měl jiného jiným způsobem hrubě urazit, zastaveno, neboť odpovědnost za přestupek zanikla; v bodě IV. bylo řízení ve věci přestupku, kterého se měl dopustit obviněný (žalovaný) tím, že měl od roku 2014 do podzimu 2018 v RD v [obec a číslo] x fyzicky napadnout syna své tehdejší družky [jméno] [příjmení], a to vždy jedním nebo dvěma údery pěstí do hlavy, čímž mohl naplnit skutkovou podstatu přestupku proti občanskému soužití úmyslným narušením občanského soužití tak, že se měl vůči jinému dopustit jiného hrubého jednání, zastaveno, neboť odpovědnost za přestupek zanikla; v bodě V., VI. a VII. bylo řízení ve věci přestupků, kterých se měl dopustit obviněný (žalovaný) tím, že měl od podzimu 2018 do [datum] v RD v [obec] vulgárně nadávat své tehdejší družce (žalobkyni), její dceři [jméno] [celé jméno žalobkyně] a jejímu synovi [jméno] [příjmení] blíže nezjištěnými vulgárními výrazy, čímž mohl naplnit skutkovou podstatu přestupku proti občanskému soužití ublížit jinému na cti tím, že měl jiného jiným způsobem hrubě urazit, zastaveno, neboť spáchání skutku, o němž se vedlo řízení, nebylo obviněnému (žalovanému) prokázáno; z odůvodnění vyplývá, že u části skutků (bod I., II., III. a IV.) odpovědnost za přestupek zanikla uplynutím promlčecí doby 1 roku a u zbývajících skutků (bod V., VI. a VII.) rozhodl správní orgán o zastavení řízení z důvodu, že neexistuje dostatek důkazních prostředků k prokázání, zda a jakých skutků se obviněný (žalovaný) dopustil.

9. Úředním záznamem Obecní policie Městyse [obec] ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalovaný jakožto oznamovatel oznámil uvedeného dne, že jeho bývalá družka (žalobkyně) poškodila skleník, když vyvrtala otvor do vodící lišty dveří skleníku a zde vložila visací zámek, čímž znemožnila otevírání dveří skleníku druhou osobou, hlídka OP provedla fotodokumentaci na místě a vytěžení přítomných osob, žalobkyně hlídce uvedla, že jí žalovaný brání v užívání společné garáže, kde má zaparkované své osobní vozidlo a přitom smí užívat garáž pouze z jedné třetiny, smlouvu nepředložila; obecní policie provedeným šetřením a ohledáním místa zjistila, že v dané věci se nejedná o přestupek či tr. čin, na skleníku nebyla způsobena žádná škoda, ve věci probíhá občanskoprávní spor (tento). Úředním záznamem Obecní policie Městyse [obec] ze dne [datum] bylo prokázáno, že uvedeného dne oznámilo telefonicky OO PČR [okres], že v nemovitosti žalobkyně má docházet ke krádeži skleníku ze strany žalovaného, věc oznámil (svědek) [jméno] [příjmení], který po příjezdu hlídky uvedl, že žalovaný na zahradě za RD demontuje a chystá se odvézt skleník, žalovaný uvedl, že skleník zakoupil on sám a s žalobkyní jej užíval, fakturu o zakoupení skleníku doložil v oznámení, které již bylo šetřeno dne [datum], o odvozu skleníku žalobkyni písemně vyrozuměl, na místě byli svědci [jméno] [celé jméno žalovaného], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (kamarád žalovaného), žalobkyně hlídce telefonicky sdělila, že s odvozem skleníku nesouhlasí, přestože byla žalovaným písemně informována, ve věci je veden soudní spor; v dané věci OP nespatřuje podezření ze spáchání trestného činu či přestupku.

10. Podstatným obsahem spisu [spisová značka] bylo prokázáno, že žalovaný (v procesním postavení žalobce) podal dne [datum] u zdejšího soudu žalobu proti žalobkyni (jakožto žalované) o zaplacení částky 154 917 Kč s příslušenstvím, když jistina představuje půjčku poskytnutou žalobkyni žalovaným na rekonstrukci a opravy rodinného domu, přičemž žalobkyně svůj závazek vůči žalovanému uznala co do důvodu i výše dne [datum], kterou jí žalovaný doručil dne [datum], avšak žalobkyně mu dluh ve lhůtě 3 měsíců, tj. do [datum] nevrátila; žalobkyně (žalovaná) se žalobou nesouhlasila s tím, že účastníci mají vzájemné pohledávky (řešené i v tomto řízení 12C 80/2019) a vznesla námitku započtení; rozsudkem ze dne 7. 10. 2020 [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a uložil žalované [celé jméno žalobkyně] (tj. žalobkyni) povinnost zaplatit [celé jméno žalovaného] (žalovanému) částku 154 917 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. od [datum] do zaplacení a náklady řízení ve výši 75 348,50 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

11. Ze 4 ks černobílých fotografií předložených žalovaným vyplývá, že zobrazují uzamčený skleník a sklep a zaskládanou garáž. Z 16 ks černobílých fotografií předložených žalobkyní soud zjistil, že je na nich zobrazena nemovitost žalobkyně, a to mj. rozčlenění domu zevnitř na části užívané žalobkyní a žalovaným, plesnivění garáže, výzva žalobkyně vůči žalovanému, aby se zdržel dělání naschválů, aby nezapínal pojistky v žalobkyní užívané části domu, živé rybičky ve vaně na zahradě a další záběry předmětných nemovitostí.

12. Svědkyně [jméno] [příjmení] (dcera žalobkyně) vypověděla, že v domě v [obec] žila do prosince 2020, nyní zde bydlí napůl, budují s manželem [jméno] bydlení v [obec]. Svědkyně s žalobkyní dlouhodobě řeší problémy účastníků, měli vztah od roku 2005, nejméně rok spolu nežijí, po smrti dědečka [obec] v roce 2009 se na žalobkyni přepisoval dům a ona babičce podepsala věcné břemeno, poté žalovaný vykládal, že kdyby se s žalobkyní něco stalo, aby ho svědkyně a její bratr (svědek [příjmení] [příjmení]) nevyhodili, jeli s žalobkyní někam podepsat smlouvu, o věcném břemeni byla konkrétně řeč až mnohem později, žalobkyně jela podepsat smlouvu, aby žalovaného z domu nevyhodili, kdyby se účastníci rozešli. Žalobkyně je hrozně hodný člověk, u žalovaný je náladový. Od roku 2011 se vztahy v domě začaly zhoršovat, účastníci měli konflikty, začaly naschvály, žalobkyně byla ve stresu a často brečela, žalovaný se s ní dlouhodobě nebavil, urážel se, nadával jí. Problémy byly až do roku 2019, kdy se rozešli a žalobkyně podala žalobu na popud svědkyně a svědka [příjmení]. Žalobkyně se s žalovaným někdy třeba půl roku nebavila, většinou konflikty vyvolával žalovaný, žalobkyně je kliďas, pokračuje to do současné doby, žalovaný třeba svědkovi [příjmení] škrtl klíčem o auto a udělal tam rýhu, nebo svědkyni s manželem fotí, když sedají do auta. Svědkyně se dlouho snažila situaci uklidňovat, postupně se konflikty s žalovaným vyhrotily, někdy do nich vstoupila, když se týkaly jejího manžela. Babička svědkyni kdysi řekla, že se bojí, aby žalovaný nepřemluvil žalobkyni, aby babičku dala do LDN. Svědkyně ví o půjčce mezi účastníky, bylo to na opravy, doplacení toho, co žalobkyně žalovanému nedala, dělala se dlažba, skleník, jezírko, když se něco opravovalo, platili to buď napůl, nebo žalobkyně aspoň nějak přispěla, někdy i s babičkou, to se dělo opakovaně před zřízením věcného břemene i poté, celkem žalovaný investoval do domu asi 200 000 Kč, to ví od žalobkyně. Skleník pořídili účastníci společně před lety, platili jej asi napůl, ke konfliktu došlo po úmrtí babičky v prosinci 2019, svědkyně s žalobkyní sem schovaly kytky ze hřbitova, aby nepomrzly, žalovaný je opakovaně vyndával, žalobkyně proto skleník s kytkami zavřela, svědkyně s žalobkyní později viděly, jak žalovaný skleník demontuje, volaly policii, ale žalovaný nakonec skleník odstranil. Po podání žaloby a smrti babičky bydlí žalobkyně se svědkem [příjmení] v samostatném bytě v přízemí (1.NP), který užívá i pokoj v podkroví (3.NP), schodiště užívá rodina žalobkyně i žalovaný, jeho věcné břemeno je v prvním patře (2.NP) vpravo směrem od schodiště za oddělujícími dveřmi, je se zde obývák, ložnice, kuchyň, koupelna a komora. Pokoj a pracovna svědkyně jsou v 2.NP na druhé straně. Svědek [příjmení] (manžel svědkyně) se žalovanému dříve, kdy používali stejnou koupelnu v prvním patře, snažil domluvit, aby nevypouštěl bojler, neboť naschvál spotřeboval teplou vodu pro celý dům. Policie byla v domě víckrát, naposledy v r. 2020, volal ji i žalovaný, že mu svědek [příjmení] stojí ve vjezdu, žalobkyně volala policii proto, že potřebovala jít pro své věci do prostor v 1. patře, které má žalovaný uzavřeno. Ze sklepa bylo opakovaně zcizeno víno, patřící svědku [příjmení], zelenina a ovoce, svědkyně vydedukovala, že je vzal žalovaný, neviděla jej u toho, svědek [příjmení] proto u vstupu do sklepa namontoval mříž, žalovaný má ve sklepě mrazák, když řekne žalobkyni, může tam jít; od r. 2020 je uzamčena i půda. Před domem jsou dvě parkovací místa, a když je zde autem manžel (svědek [anonymizováno]), auto svědka [příjmení] ve vjezdu brání přístupu ke garáži, kde parkuje žalovaný, který domů jezdí pokaždé v jinou dobu, což nemohou hlídat. Svědkyně garáž nemůže užívat, neboť patří k věcnému břemeni a parkuje tam žalovaný, zahradu venku užívají normálně. V r. 2021 svědkyně s žalovaným žádné konflikty neměli, potkává žalovaného občas večer, kdy přichází kolem 21.00 hodiny. Pamatuje incident, kdy žalovaný bouchl v přízemí do klece s papouškem a ten začal křičet, tehdy seběhl z podkroví svědek [příjmení] a žalovanému to vytkl.

13. Svědek [jméno] [příjmení] (manžel svědkyně [jméno] [příjmení] a zeť žalobkyně) vypověděl, s žalovaným se snaží nekomunikovat, vztahy jsou velmi narušené, žalovaný záměrně vyvolává konflikty. Svědek bydlí v domě žalobkyně od r. 2018, tehdy bydlela dole babička a v prvním patře účastníci, svědek občas přespával s manželkou v jejím pokoji v 1. patře, užívali společné prostory - záchod, sprchu, při konfliktech z pokoje moc nevycházeli. Manželka svědkovi řekla, že je pro žalovaného zřízeno věcné břemeno užívání společných prostor v prvním patře, konkrétní obsah smlouvy četl až později. Žalobkyně tehdy svědkovi říkala, že žalovaný večer schválně otvírá okno a bouchá v době, kdy potřebuje spát; proto se odstěhovala ještě za života babičky dolů do obýváku, nezvládala ten nátlak. První konflikt svědka s žalovaným vznikl proto, že se svědek nemohl v prvním patře sprchovat teplou vodou, neboť byla v bojleru vyčerpaná, žalovaný také vypínal radiátor, měl k dispozici ovladač, který spínal a ovládal topení v celém domě, na dotaz svědka, proč vypouští teplou vodu a vypíná topení, žalovaný odpověděl, že je to jeho věc, že se do toho nemá plést a do domu nepatří. Žalovaný měl konflikty také se svědkem [příjmení], nevhodně se vyjádřil i o svědkovi. Dne [datum] přišel žalovaný v poledne opilý, řekl svědkovi„ co čumíš, ty fízle zasranej“, tehdy účastníci sdíleli společnou ložnici. Svědek na žalovaného reagoval větou, co má za problém, on v rozhovoru nepokračoval a z kuchyně odešel. Asi za měsíc se svědek večer žalovaného dotazoval na vypínání topení a šel za ním do obýváku poté, co zjistil, že teče pouze studená voda, ptal se, proč ji celou spotřeboval, on začal vyhrožovat, že se o svědka postará, má známého u [příjmení] a svědka zničí, když bude chtít. V roce 2019 chodil svědek s manželkou v nejnutnějších případech do prvního patra do koupelny a na toaletu, nechtěli večer babičku dole budit, žalovaný ve společných prostorách viditelně nebyl rád za jejich přítomnost. Po úmrtí babičky v prosinci 2019 začal svědek s manželkou užívat prostory v přízemí, s výjimkou jejích dvou pokojů v prvním patře. Obecní policie přijela do domu za života babičky skrz oznámení žalovaného kvůli parkování auta nebo podobné nesmyslné záležitosti, žalovaný se domáhal průjezdu do garáže za domem, čemuž bránilo auto svědka [příjmení], ten by však na požádání průjezd zpřístupnil. Když stál ve vjezdu svědek, žalovaný jej hned vyzval, ať s autem uhne, aniž by poprosil, jindy mu svědek nabízel, že autem uhne, a on neodpověděl. Podruhé přijela obecní policie v lednu 2020, kdy žalovaný oznámil, že nemá přístup do zamčeného skleníku; předtím zasadili s žalobkyní ve skleníku květiny ze hřbitova a následně byl skleník opakovaně otevřený, aby tam šel mráz, květiny byly z hlíny vytahané, nebyl přímý důkaz, že to udělal žalovaný, proto svědek [příjmení] skleník uzamkl, policii řekli, že jej žalovanému kdykoliv zpřístupní. Na dotaz policie, proč mříží uzavřeli sklep, svědek uvedl, že předtím [jméno] dovezl tři lahve vína a z nezamčeného sklepa se jedno víno ztratilo, dovodili, že láhev vzal žalovaný, proto opatřili vstup do sklepa uzamykatelnou mříží. Ve třetím případě byl svědek předvolán k podání vysvětlení ke státní policii, jednalo se o vysekané kovové trubky ve sklepních prostorách domu, kam měl přístup pouze žalovaný a rodina žalobkyně, která podala trestní oznámení, svědek po dohodě s žalobkyní vypovídal na OO PČR [okres], věc byla odložena. Počtvrté volala státní policii žalobkyně, když žalovaný před vánoci 2020 uzamkl prostory v prvním patře a žalobkyně se nemohla dostat ke svým věcem, současně se řešilo poškrábané [anonymizováno] ve vlastnictví svědka [příjmení], který v minulosti viděl žalovaného poškodit zrcátko na vozidle kamaráda, když procházel průjezdem a žduchl tělem do zrcátka, proto podal na něj trestní oznámení kvůli poškrábanému [anonymizováno], policie skutek odložila. Když prochází žalovaný kolem pokoje svědkyně [příjmení], opakovaně bouchá dveřmi a rozsvěcuje, což je velmi ruší, chodí v botách do prvního patra i po něm, přitom jsou všichni zvyklí se zouvat dole, když se ho svědek v září 2020 zeptal, proč se nezouvá, odpověděl„ do toho se nepleť“, někdy žalovaný stojí za dveřmi a poslouchá za nimi, svědek k tomu nemá přímý důkaz. Z pokoje žalovaného hrála velmi hlasitě hudba či televize, což svědka rušilo. Svědek byl mnohokrát přítomen vzájemným konfliktům mezi žalovaným a svědkem [příjmení], třeba žalovaný bouchl do klece s papouškem a [jméno] se s ním začal hádat, svědek bouchnutí neviděl. V roce 2021 bývá svědek s manželkou v domě jen občas, žalovaného v podstatě nepotkali, konflikty neměli.

14. Svědek [jméno] [jméno] vypověděl, že byl partnerem svědkyně [příjmení] v letech 2010 - 2018, docházel do domu několikrát týdně, trávili většinu času v [anonymizováno] pokoji a někdy dole u babičky. Zpočátku byly vztahy v rodině celkem normální, postupně se mezi žalovaným a rodinou [jméno] prohlubovaly konflikty, nejvíc mezi žalovaným a [jméno], vztahy se zhoršovaly i mezi účastníky a mezi žalovaným a [jméno], jíž rozbroje způsobovaly psychické potíže, opakovaně volala svědkovi o vánocích do [obec] a plakala, že jsou doma problémy. Ve vztahu k žalovanému byli všichni podřadní, občas se napil alkoholu a choval se jinak než obvykle, nadával všem okolo a inicioval konflikty, svědkovi říkal„ blbeček ze [obec]“, všichni v domě se hádali, problémy vznikaly i kvůli věcnému břemeni žalovaného, postupně se staly dominantními naschvály žalovaného. Když šel žalovaný okolo přízemí nahoru, babička vždycky šeptala, svědek poznal, že se ho bála, vyhýbala se mu, nahoru postupně přestala chodit.

15. Svědek [jméno] [celé jméno žalovaného] (otec žalovaného) vypověděl, že účastníci žili jako druh a družka v jejím domě v [obec], žili 12 let spokojeně jako rodina, jezdili spolu na dovolené, žalovaný se o rodinu žalobkyně staral, svědek s manželkou je asi pětkrát ročně navštěvovali, oni s dětmi jezdili ke svědkovi na chatu. Žalovaný třikrát dělal pro všechny zabíjačku, choval zvířata, nechal udělat jezírko s barevnými rybami, krb a další vybavení, vše zajišťoval, nechal opravit polámaný odpad a vybagrovat zeminu, spravil dvůr, pomáhal zedníkům při dláždění dvora a chodníku, zajistil také firmu na vykopání studny, přitom dnes má vodu zastavenou i v bytě, na což si nedávno stěžoval. Účastníci spolu před lety podepsali u právničky ve [obec] nachystanou smlouvu ohledně domu žalobkyně, účelem smlouvy bylo, aby nemohla žalovaného vystěhovat, protože v jejím domě investoval tam peníze a vynaložil spoustu dřiny. Žalovaný měl ponaučení z prvního manželství, musel ze společného domu odejít, ačkoli tam investoval spoustu peněz. Právnička nachystala smlouvu, svědek s manželkou účastníky vezli do [obec] autem, u podpisu smlouvy s nimi nebyli, účastníci po návratu smlouvu nijak nekomentovali, žalobkyně moc dobře věděla, co podepisuje, účastníci byli tehdy zamilovaní a všechno bylo v pohodě. U hádek účastníků svědek přítomen nebyl, ví od žalovaného, že jezdili na dovolenou i do [anonymizováno] nebo [anonymizováno], žalovaný všechno platil, vydělával v plynárnách a měl peníze z prvního manželství, koupil si za ně auto, půjčil žalobkyni peníze, nedávno mu je vrátila, žalovaný ukazoval svědkovi žalobkyní podepsané listiny. Naposledy byl svědek v domě žalobkyně před 2,5 lety, loni v prosinci pomáhal žalovanému odvážet z domu věci a také odmontovat skleník, letos už do domu nevstupoval. Při odvážení věcí žalovaného stál svědek [příjmení] (syn žalobkyně) na balkoně, křičel na žalovaného„ vypadni, tady ti nic nepatří“; svědek nechal na vozíku na dvoře stahovací pásku s přezkou, za dvě hodiny byla pryč, musel ji vzít svědek [příjmení], nikdo jiný tam nebyl; ve sklípku měl žalovaný bednu od piv a zednické věci, vyměnil zámek, řekl svědkovi, že jeho zámek poté odvrtali a dali tam svůj zámek. Největší problém v domě je konfliktní svědek [příjmení], už jako malý se neustále hádal se sestrou [jméno], ta byla rozumná. Jednou žalobkyně na dvoře žduchla do žalovaného a řekla mu„ uhni“, víckrát si svědkovi stěžoval, že do něj naschvál žduchá. Žalovaný si také stěžoval, že mu nedávno nalili vodu do sena pro králíky, dělají mu naschvály. Svůj byt si žalovaný zamknul kvůli tomu, že mu dělali naschvály, sypali mu písek do bot. Svědek ví od žalovaného, že oni při jeho příchodu vždy vypustí papouška a svědek [příjmení] žalovanému začne nadávat, hledá pořád záminky, žalovaný si proto všechno nahrává do mobilu, aby měl důkazy. Svědek slyšel zvukovou nahrávku žalovaného, kde mu svědek [příjmení] nadává, aby vypuštěného papouška nechal na pokoji.

16. Svědek [jméno] [příjmení] (syn žalobkyně) vypověděl, že v domě žalobkyně bydlí od dětství, žalovaný se nastěhoval asi v roce 2006, kdy ještě žili babička s dědou, v domě bydlela i sestra s přítelem a později s manželem. Žalovaný se 4 roky choval normálně, vztahy měli dobré do roku 2010 nebo 2011, postupně se změnil, urážel svědka, babičku, dědu i žalobkyni, hlavně když se napil, byl agresivní a vulgární. Konflikty začaly kvůli svědkovi, používali společně s žalovaným nářadí, žalovaný měl svoje zamčené ve skříňkách ve své garáži, rodinné nářadí bylo umístěno v druhé garáži, svědek si od žalovaného nářadí půjčoval, když neměl vlastní, předem se ho zeptal, nářadí třeba položil někde v garáži, ačkoli mu žalovaný říkal, že je má vracet na místo, svědek to neudělal, protože šel dělat něco jiného nebo na to zapomněl, žalovanému to vadilo, nebyla to však hlavní příčina problémů. Žalovaný si začal svoje nářadí zamykat, přitom si bral jejich nářadí a tvrdil, že je jeho, tím začaly problémy vyvrcholovat. Už za života dědečka během roku ukradl nářadí (Gola sadu, hoblík, přímočarku a drobné nářadí) a zamkl je v garáži, žalobkyně je chtěla vrátit a on tvrdil, že jsou jeho. Další konflikt mezi svědkem a žalovaným kvůli nářadí nastal před 3 lety, když měl žalovaný na dvoře bagristu a půjčoval si svědkovy lopaty a krompáče. Konflikty mezi účastníky bývaly vzájemné, ale většinou je vyvolával žalovaný, v roce 2013, když bylo svědkovi 20 roků, byl v kuchyni ve vrchním patře, kam mu pak žalovaný zakázal chodit a svědek býval u babičky, žalobkyně svědkovi chystala do práce svačinu a žalovaný se ptal, proč mu ji chystá, že je dost starý a může si jídlo nachystat sám, že doma nic nedělá, to však nebyla pravda; žalobkyně mu proto odpověděla, že nevidí důvod, proč by mu nemohla nachystat svačinu, on jí na to odpověděl„ ty pičo, ty krávo, mně jsi svačinu nenachystala a jemu budeš vyvařovat, ať mu to udělá zasraná babka“, na to žalobkyně reagovala„ co si to dovoluješ, neurážej mě, já nejsem žádná kráva ani piča“, svědek se do toho vložil, aby laskavě přestal mamku urážet a nadávat ostatním, oslovil svědka na konci„ ty pičo, ty debile“, žalovaný odpověděl„ ty mně nebudeš říkat ty pičo, ty debile“ a udeřil svědka pěstí do obličeje, ten ho oběma rukama odžduchl, sprostě na sebe pokřikovali, svědek odešel do pokoje, držel v ruce pití a jídlo, žalovaný jej znovu udeřil do tváře a svědkovi vypadlo jídlo a pití z ruky, žalobkyně žalovanému mu říkala, ať svědka nechá a on ji odžduchl na dveře. [příjmení] [anonymizována dvě slova] pak svědkovi nahodila zpět sanici. Ohledně domu byli účastníci před lety podepsat smlouvu, jejímž cílem mělo být, že zde bude žalovaný bydlet. Svědek zjistil až před 4 lety při vystupňování konfliktů, které místnosti jsou předmětem věcného břemene; žalovaný mu zakázal chodit do 1. patra před 3 lety, svědek se odstěhoval dolů k babičce. Fyzické konflikty mezi svědkem a žalovaným se odehrály ještě dvakrát nebo třikrát, aspoň jeden určitě vyvolal svědek, když jej žalovaný urážel, udeřil ho taky, prostě mu to vrátil, policii tehdy nevolali. Policii volali celkem čtyřikrát, když třeba bral žalovaný skleník, který byl jeho, platil jej a zčásti přispívala žalobkyně. Účastníci se dohodli na koupi skleníku, žalovaný vždycky řekl, že on bude do něčeho investovat peníze a oni v hotovosti přispějí, skleník je v hodnotě asi 40 000 Kč, tehdy mu dali 10 000 Kč, přispívala i babička, bylo to až po konfliktu svědka s žalovaným; loni žalovaný rozebíral skleník, svědek zavolal žalobkyni a obecní policii. Podruhé volali policii, když žalovaný vyřezal vodovodní trubky ve sklepě, další hádky byly z důvodu, že se žalobkyně nemůže dostat pro osobní věci do horního bytu, protože jej žalovaný před rokem zamkl. Svědek popřel, že by žalovanému vzal pásku z vozíku. Poslední konflikt mezi svědkem a žalovaným byl v březnu 2021 kvůli papouškovi, kterého svědek pouští často ven z klece, žalovaný procházel kolem a [jméno] vzlétla a chystala se po něm vystartovat, on se po ní ohnal a srazil ji k zemi, nic se jí nestalo; svědek žalovanému řekl„ ty zmrde, co děláš?“. Letos žalovaný nechal schválně asi 20x otevřené dveře do sklepa i další dveře za vchodovými, kvůli tomu táhne do spodního bytu, má kamerový záznam; když to dělal opakovaně, svědek mu řekl, jestli je dementní, když je neumí zavřít, a on řekl„ to si vyřídíme jinde“; žalovaný také vypínal topení na schodišti, aby měli zimu, to dělal i minulý rok. Na policii byl svědek dvakrát předvolán k podání vysvětlení, nakonec on ani žalovaný nebyli uznáni vinnými ze spáchání přestupku. Jednou svědek volal policii, když mu žalovaný poškrábal auto, neviděl jej u toho. Žalovaný platí za energie za celé jím užívané patro polovinu, svědek přispívá žalobkyni na bydlení částkou 4 500 Kč měsíčně. Žalovaný v domě spravil obývák, obložil jej kamenem a nechal vyrobit podhled s barevnými světly, dům nerekonstruoval, byly provedeny práce na zahradě, položena zámková dlažba, postavena zeď mezi žalobkyní a sousedy a spodek domu obložen kamenem, na tom se účastníci podíleli rovným dílem. Půdu a sklep zamkl svědek po domluvě s žalobkyní minulý rok, aby žalovaný nemohl odnášet věci, které nejsou jeho, ve sklepě má mrazák, ve věcném břemenu má pouze schodiště do sklepa, ne celý sklep. Na dvoře zastavila žalobkyně před dvěma lety úmyslně vodu, aby s ní žalovaný necébral, když si umývá auto.

17. Podle ust. § 1299 odst. 1, 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.), služebnost zaniká trvalou změnou, pro kterou služebná věc již nemůže sloužit panujícímu pozemku nebo oprávněné osobě (odst. 1). Při trvalé změně vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku nebo oprávněné osoby se vlastník služebné věci může domáhat omezení nebo zrušení služebnosti za přiměřenou náhradu (odst. 2).

18. Z usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1793/2018 vyplývá, že pro úvahu, zda změnou poměrů vznikl hrubý nepoměr mezi věcným břemenem a výhodou oprávněného je rozhodující porovnání stavu v době rozhodování soudu se stavem v době, kdy bylo věcné břemeno zřízeno. Při rozhodování o omezení nebo o zrušení věcného břemene v důsledku změny poměrů je třeba brát v úvahu všechny okolnosti věci; především je třeba zjistit, zda došlo ke změně poměrů a v kladném případě posoudit, nakolik tato změna měla vliv na způsob výkonu práva, odpovídajícího věcnému břemeni, jak se projevila na užívání nemovitosti věcným břemenem zatížené, a je třeba vzít do úvahy újmu, která oprávněnému nastane v důsledku omezení nebo zrušení věcného břemene za náhradu, a porovnat ji s případnou újmou, která vznikla vlastníkům zatíženého pozemku v důsledku změny poměrů.

19. Z usnesení sp. zn. 22 Cdo 497/2017 se podává, že změnou poměrů, odůvodňující omezení věcného břemene, může být i změna v osobních poměrech účastníků, pokud se výrazným způsobem dotýká obsahu věcného břemene. V případě věcného břemene, spočívajícího v právu doživotního užívání části domu, může takovou změnu představovat i skutečnost, že počet v domě bydlících vlastníkovi domu blízkých osob vzrostl, což vlastníkovi ztěžuje bydlení v ostatní části domu.

20. Z rozsudku sp. zn. 22 Cdo 82/2008 se podává, že důvodem pro zrušení věcného břemene k nemovitosti mohou být i mimořádně konfliktní vztahy mezi účastníky; když v projednávaném případě došlo ke změně poměrů spočívající v tom, že nyní jsou vztahy mezi účastníky mimořádně konfliktní, je zřejmé, že existence věcného břemene je důvodem sporů mezi účastníky, které mají negativní vliv na užívání a údržbu domu, a že stávající situace je dlouhodobě neudržitelná; současně je tato situace výsledkem změny původně dobrých vztahů mezi účastníky. Hrubý nepoměr mezi věcným břemenem a výhodou oprávněného pak spočívá v tom, že nemovitosti zatížené věcným břemenem nejsou pro rozpor mezi účastníky užívány ani řádně udržovány; za této situace existence věcného břemene neúměrně zasahuje do vlastnického práva žalobkyně, aniž by žalovanému fakticky přinášela prospěch, proto jsou dány důvody ke zrušení věcného břemene za přiměřenou náhradu podle § 151p odst. 3 obč. zák.

21. Z usnesení sp. zn. 22 Cdo 4747/2015 vyplývá, že svědčí-li oprávněnému z věcného břemene právo užívání bytu a ve smlouvě o zřízení věcného břemene není uvedeno něco jiného, nemá vlastník bytu nadále právo byt užívat. Oprávněný z věcného břemene se může domáhat vyklizení vlastníka z bytu věcným břemenem zatíženého. To není v rozporu s tím, že oprávněný může do bytu přibrat další osoby, a to především manžela a příbuzné v řadě přímé, kteří však nejsou subjekty služebnosti. Proto samotná skutečnost, že ve smlouvě o zřízení věcného břemene výlučného užívání bytu se předpokládá užívání bytu dalšími – neurčenými - osobami, ještě neznamená, že osoby, které oprávněný v bytě trpí, mají právní nárok na jeho užívání, žakové právo by muselo vyplývat z textu obligatorně písemné smlouvy. Podle rozsudku sp. zn. 22 Cdo 683/2020-388 nelze zrušit služebnost bytu s tím, že se žalovanému dostane náhrady později; pokud by totiž tím žalobci dosáhli rozhodnutí o vyklizení bytu, mohl by se octnout bez přístřeší.

22. Podle rozsudku sp. zn. 22 Cdo 3606/2013 pro úvahu, zda změnou poměrů vznikl hrubý nepoměr mezi věcným břemenem a výhodou oprávněného (§ 151p odst. 3 obč. zák.), je rozhodující porovnání stavu v době rozhodování soudu a v době, kdy bylo věcné břemeno zřízeno. Změna poměrů, kterou vznikne hrubý nepoměr mezi věcným břemenem a výhodou oprávněného, nemusí spočívat jen v objektivních okolnostech, ale i v osobních poměrech účastníků a za určitých okolností může vzniknout i změnou v chování účastníků. I mimořádně konfliktní vztahy mezi účastníky mohou zakládat změnu poměrů a být důvodem pro zrušení věcného břemene. Nicméně mimořádně konfliktní vztahy musí mít bezprostředně za následek změnu poměrů, pro kterou např. není možné řádně užívat nemovitosti zatížené věcným břemenem. Konfliktní vztahy účastníků samy o sobě takovou změnu okolností založit nemohou; to by ostatně taková změna poměrů musela být dána vždy tehdy, bude-li podána žaloba na zrušení věcného břemene některým z účastníků, neboť podání žaloby zpravidla svědčí o konfliktních vztazích účastníků.

23. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Jednotlivé provedené důkazy soud v souladu s ust. § 132 o. s. ř. hodnotil podle své úvahy, každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti a přihlédl ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci.

24. V řízení bylo prokázáno a mezi účastníky nesporné, že spolu žili od roku 2005 do podzimu 2018 v družském vztahu a za jeho trvání dne [datum] uzavřeli smlouvu o zřízení věcného břemene dle ust. § 151o zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013 (obč. zák.), kterou žalobkyně jakožto výlučná vlastnice nemovitostí v k. ú. [obec] zapsaných na [list vlastnictví] (povinná z věcného břemene) zřídila ve prospěch žalovaného (oprávněného) věcné břemeno bydlení a užívání místností v 1. patře nemovitosti (obývacího pokoje, ložnice, kuchyně, koupelny, WC a komory) a dále společné a nerozdílné užívání (s žalobkyní a další oprávněnou z věcného břemene [jméno] Kalovou/matkou žalobkyně) přístupového chodníku, přístupové cesty, vstupního schodiště, 2 x předsíně, chodby, schodiště ze dvora, na půdu a do sklepů, garáže, dvora, včetně zastavěného pozemku parc. [číslo] zahrady p. [číslo]; z obsahu smlouvy ze dne [datum] soud dále zjistil, že se účastníci dohodli i na (poměrném) způsobu a výši placení záloh na energie v domě, která navazovala na předchozí ujednání žalobkyně s další oprávněnou z věcného břemene (matkou žalobkyně) ve smlouvě z r. 2010. Mezi účastníky je dále nesporné, že i po zřízení věcného břemene v r. 2011 užívala prostory vymezené smlouvou v 1. patře domu společně s žalovaným i žalobkyně a její děti (slyšení jako svědci), účastníci ukončili soužití v roce 2018, žalobkyně se v červenci 2019 odstěhovala do přízemí ke své matce [jméno] [příjmení], která v prosinci 2019 zemřela, a až od ledna 2020 žalovaný užívá prostory v 1. patře odpovídající jeho oprávnění z věcného břemene výlučně, zatímco žalobkyně s dětmi užívají ostatní místnosti a prostory v přízemí, 1. patře i podkroví domu, společně s žalovaným pak užívají přístupovou chodbu v domě a zahradu.

25. Soud přitom přisvědčil žalovanému, že tvrzení žalobkyně o tom, že ji žalovaný v r. 2011 přiměl k podepsání smlouvy o zřízení věcného břemene a ona si nebyla vědoma významu poskytnutí věcného břemene v takovém rozsahu, jsou nepravdivé a účelové, navíc v rozporu s jejím tvrzením učiněným do protokolu u jednání soudu, že má středoškolské vzdělání, obsahu smluv normálně rozumí a smlouvu si před podpisem přečetla. Žalobkyně navíc uzavřela o rok dříve (v r. 2010) se svou matkou [jméno] [příjmení] smlouvu o zřízení věcného břemene obdobného znění, na níž smlouva uzavřená s žalovaným obsahově navázala, včetně části týkající se způsobu a výše hrazení záloh v domě. Provedeným dokazováním (uvedenými smlouvami ve spojení s výpovědí svědka [celé jméno žalovaného], který vezl účastníky autem k podpisu smlouvy do [obec]), tak dle názoru soudu bylo vyloučeno tvrzení žalobkyně, že smlouvu v r. 2011 uzavřela s žalovaným v tísni za nápadně nevýhodných podmínek ve smyslu tehdy platného a účinného ust. § 49 obč. zák., a z ostatních provedených důkazů (včetně výpovědi svědků) ani nevyplynulo, že by se jednalo o smlouvu lichevní či rozpornou s dobrými mravy. Soud přitom konstatuje, že i pokud by uvedená argumentace žalobkyně byla v tomto řízení prokázána (k čemuž nedošlo), mohla by vést jedině k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o zřízení věcného břemene z r. 2011 ve smyslu ust. § 39 obč. zák., na základě níž by se žalobkyně mohla domáhat žalobou určení neexistence věcného břemene (včetně tvrzení naléhavého právního zájmu dle ust. § 80 o. s. ř.), nikoli zrušení (platně vzniklého a existujícího) věcného břemene, ve vztahu k němuž takové vylíčení rozhodných skutečností samo o sobě nemůže být úspěšné a podkladem pro vyhovění žalobě.

26. Soud dále hodnotí jako nepravdivou a nelogickou i argumentaci žalobkyně, že věcné břemeno žalovanému zřídila pouze z důvodu tehdejší existence jejich družského vztahu (partnerského soužití), které bylo účelem smlouvy, že tento účel zanikl a ukončení vztahu by mělo být změnou poměrů, která je důvodem pro zrušení věcného břemene (navíc bez náhrady), neboť i z výpovědí svědků vyplynulo, že účastníci podepsali smlouvu z důvodu„ aby žalovaného nevyhodili, kdyby se účastníci rozešli“ (svědkyně [anonymizováno]),„ aby žalobkyně nemohla žalovaného vystěhovat“ (svědek [celé jméno žalovaného]) či„ cílem smlouvy mělo být, že zde bude žalovaný bydlet“ (svědek [anonymizováno]); po dobu trvání družského vztahu by totiž logicky postačovala pouze smlouva o společném bydlení a užívání nemovitosti žalovaným v jakékoli formě (i ústní), případně souhlas žalobkyně.

27. Soud se však v tomto řízení o zrušení věcného břemene zabýval především otázkou, zda v posuzovaném případě došlo k takové změně poměrů, která by zakládala hrubý nepoměr mezi výhodou oprávněného žalovaného a zatížením služebné nemovitosti ve vlastnictví žalobkyně ve smyslu ust. § 1299 odst. 1 o. z., a to při porovnání poměrů v době rozhodování soudu v květnu 2021 oproti poměrům při zřízení věcného břemene v dubnu 2011 (jak vyplývá z platné judikatury – např. usnesení sp. zn. 22 Cdo 1793/2018). Soud vzal za prokázané, že při vzniku věcného břemene žili účastníci jako druh a družka, smlouva byla uzavřena z iniciativy žalovaného, u něhož bylo motivem k uzavření smlouvy určité zajištění do budoucna z důvodu, že do domu žalobkyně prováděl investice; z výpovědi svědka [příjmení] vyplynulo, že žalovaný spravil v domě obývák, obložil jej kamenem a nechal vyrobit podhled s barevnými světly, byly provedeny práce na zahradě, položena zámková dlažba, postavena zeď mezi žalobkyní a sousedy a spodek domu byl obložen kamenem, nechal také postavit skleník a na těchto investicích se finančně podílel z větší části žalovaný a žalobkyně s matkou mu přispívaly v hotovosti vždy dle konkrétní ústní dohody, dle výpovědi svědkyně [příjmení] účastníci vybudovali (a společně financovali) dlažbu, skleník a jezírko, sama žalobkyně uvedla, že žalovaný v domě upravil zahradu dle svých představ a přistavěl garáž. Z nesporných tvrzení účastníků a výpovědí svědků pak vyplynulo, že prostory vymezené jakožto věcné břemeno ve prospěch (výlučně) žalovaného užívala v letech 2011 - 2019 společně s ním i žalobkyně a její děti [jméno] a [jméno] [příjmení], což plynulo dle tvrzení žalovaného ze soužití účastníků.

28. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] pak soud dále zjistil, že konflikty mezi žalovaným (na straně jedné) a žalobkyní a její rodinou, zejména uvedeným svědkem (na straně druhé), vznikaly ještě za života otce žalobkyně [jméno] [příjmení], který zemřel [datum] (což soud zjistil z úřední činnosti a z tvrzení žalobkyně), a vztah účastníků byl tedy problematický i v době uzavření smlouvy dne [datum]. Ze shodných výpovědí svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] a [jméno] [příjmení] (dětí a zetě žalobkyně) soud dále zjistil, že po uzavření smlouvy mezi účastníky v r. 2011 se vztahy mezi žalovaným na jedné straně a žalobkyní a její rodinou na druhé straně postupně zhoršovaly, soud je však toho názoru, že pokud tito svědci shodně uvádějí, že výlučným či převážným iniciátorem konfliktů byl žalovaný, hodnotí je soud v této části jako nepravdivé a účelové, motivované snahou podpořit v tomto řízení žalobkyni, neboť by jim zrušením věcného břemene (a uvolněním bytu v 1. patře jejího domu) vznikl jakožto rodinným příslušníkům, spolužijícím v domě, rovněž nepopiratelný prospěch; ostatně i svědkyně [příjmení] vypověděla, že žalobkyně podala žalobu na popud její a [jméno] [příjmení]. Je přitom zřejmé, že k vyhrocení konfliktů významným způsobem přispělo i užívání prostor, vymezených věcným břemenem výlučně pro žalovaného, současně žalobkyní a její rodinou, kteří tak žalovanému neumožnili řádný výkon věcného břemene v souladu s uzavřenou smlouvou. Vzájemnost konfliktů (nikoli jejich vyvolávání výlučně žalovaným) pak přímo vyplývá i z výpovědi svědka [příjmení] v části týkající se používání nářadí žalovaného tímto svědkem, který je opakovaně nevracel na požadované místo bez uspokojivého vysvětlení, což lze považovat za evidentní naschvály. I další konflikty mezi žalovaným a rodinou žalobkyně, z nichž některé byly šetřeny obecní či státní policií, svědčí o vzájemnosti naschválů, neboť trestní oznámení podávaly opakovaně obě strany, navíc žádný ze 7 skutků, jichž se měl dopustit vůči ostatním žalovaný, nebyl v přestupkovém řízení prokázán.

29. Dále bylo v řízení jednoznačně prokázáno, že v roce 2021 již mezi žalovanými a rodinou žalobkyně k žádným zásadním konfliktům nedochází (až na výjimky týkající se papouška či nezavírání dveří, popisované svědkem [příjmení], které lze opět považovat pouze za vzájemné drobné schválnosti), což koresponduje i s výpověďmi manželů [příjmení], a tyto drobné konflikty nemají přímý dopad na výkon věcného břemene. Ke dni rozhodování soudu jsou tak vztahy v domě žalobkyně v podstatě běžné, kdy žalovaný fakticky užívá prostory vymezené smlouvou o zřízení věcného břemene z r. 2011 (tedy samostatný byt v 1. patře domu), zatímco žalobkyně a její rodina užívají druhý samostatný byt v přízemí, dva pokoje v 1. patře (mimo prostory užívané výlučně žalovaným) a podkroví, společně pak všichni užívají přístupovou chodbu; zahradu přitom užívá rodina žalobkyně dle výpovědi svědkyně [příjmení] bez problémů. Lze tedy konstatovat, že účastníci fungují v nemovitosti obdobným způsobem, jako by tomu bylo např. u vlastníků sousedních bytů v bytovém domě, a byť nejsou ani v současnosti zdaleka ideální, nelze je hodnotit ani jako„ mimořádně konfliktní“, proto se nejedná o situaci popisovanou v rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 3606/2013, která by se dotýkala samotného obsahu věcného břemene a mohla by zakládat změnu poměrů vyvolávající hrubý nepoměr mezi výhodou žalovaného a zatížením nemovitosti žalobkyně, a tedy být důvodem pro zrušení věcného břemene. Navíc pokud sama žalobkyně tvrdí, že věcné břemeno bylo zřízeno na základě tehdejšího užívání za situace, kdy 1. patro nemovitosti žalovaný užíval spolu s žalobkyní, zřízením věcného břemene si zajistil větší míru užívání nad rámec faktického užívání, nebylo omezeno časově, a proto jsou výhody oprávněného s užíváním celého bytu v hrubém nepoměru se zatížením vlastnického práva žalobkyně zejména s ohledem na výši investice, kterou žalovaný vymáhá v jiném soudním řízení, tvrdí tím současně, že„ hrubý nepoměr“ zde byl už v okamžiku uzavření smlouvy v r. 2011, a nikoli jako důsledek změny poměrů při jejich porovnání v r. 2011 a 2021.

30. Žalobkyně pak ani neprokázala, že by žalovaný nemovitost žalobkyně poškozoval, když z jí předložených fotografií, výpovědí svědků a listinných důkazů (rozhodnutí v přestupkovém řízení) tato skutečnost nevyplynula, jednalo se nanejvýš o vzájemné naschvály; konečně z provedeného dokazování (zejména výpovědí slyšených svědků) nelze učinit ani závěr, že by žalobkyně nemohla svou nemovitost (s výjimkou prostor užívaných v souladu se smlouvou o zřízení věcného břemene z r. 2011 výlučně žalovaným) v době rozhodování soudu řádně užívat, že spory mezi účastníky mají negativní vliv na užívání a údržbu nemovitosti, nebo že by zájem žalovaného na osobním užívání nemovitosti (výkonu práv odpovídajících věcnému břemeni) odpadl, jelikož v nemovitosti stále bydlí.

31. Soud tedy po posouzení všech výše uvedených okolností významných pro rozhodnutí ve věci uzavřel, že porovnáním poměrů účastníků v době zřízení věcného břemene v r. 2011 a v době rozhodování soudu v r. 2021 nedošlo mezi nimi k takové trvalé změně poměrů, která by zakládala hrubý nepoměr mezi výhodou oprávněného žalovaného a zatížením služebné nemovitosti ve vlastnictví žalobkyně ve smyslu ust. § 1299 odst. 1 o. z., proto soudu nezbylo, než žalobu zamítnout, jak je uvedeno v II. výroku rozsudku.

32. III. výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když ve sporu byl plně úspěšný žalovaný, proto soud uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalovanému zastoupenému advokátkou náhradu nákladů řízení ve výši 30 855 Kč; výši náhrady nákladů právního zastoupení stanovil soud dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif). Zástupkyně žalovaného učinila ve věci 8 úkonů právní služby dle ust. § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhl. č. 177/1996 Sb. účinné ke dni poskytnutí právní služby: - převzetí a přípravu zastoupení dne [datum] - vyjádření k žalobě ze dne [datum] - účast u jednání dne [datum] - vyjádření ze dne [datum] - účast u jednání dne [datum] (přesahujícího 2 hodiny) - účast u jednání dne [datum] (přesahujícího 2 hodiny) a dále 2 úkony právní služby dle ust. § 11 odst. 2 písm. g), h) vyhlášky: - účast u přípravy jednání dne [datum] - účast u vyhlášení rozsudku dne [datum] Dle ust. § 7 bodu 5 vyhlášky sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby (z tarifní hodnoty dle ust. § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky ve výši 35 000 Kč) ve výši 2 500 Kč, celkem tedy za 8 úkonů a 2 půlúkony právní služby náleží žalovanému mimosmluvní odměna ve výši 22 500 Kč. Dle ust. § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. dále žalovanému náleží náhrada hotových výdajů za 10 uvedených úkonů právní služby po 300 Kč, tj. 3 000 Kč, a 21% DPH z odměny a náhrad hotových výdajů ve výši 5 355 Kč dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř.