12 C 82/2021-66

Rubrum

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Karin Vrchovou, MBA v právní věci žalobce: [osobní údaje žalobce] bytem [adresa žalobce] zastoupený advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [ulice a číslo], [PSČ] [obec] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] bytem [adresa žalovaného] zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o určení vlastnického práva k nemovitostem takto:

Výrok

I. Určuje se, že žalobce je výlučným vlastníkem nemovitých věcí, a to pozemku st. [parcelní číslo] v [katastrální uzemí], jehož součástí je stavba [adresa] v obci [obec], a dále pozemků p. p. [číslo] p. p. [číslo] rovněž v [katastrální uzemí].

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 21 456 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [ulice a číslo], [PSČ] [obec].

Odůvodnění

1. Žalobou ze dne 8. 9. 2021 se žalobce domáhal určení neplatnosti kupní smlouvy (jež měla být uzavřena mezi účastníky na jejímž základě měl žalobce prodat žalovanému do jeho vlastnictví ve výroku I. tohoto rozsudku označené nemovité věci za kupní cenu ve výši 2 000 000 Kč), a to při skutkovém tvrzení (ve stručnosti shrnuto z podané žaloby), že dům [adresa] v obci [obec] v roce [rok] pronajal své neteři [jméno] [příjmení] (dále též„ neteř žalobce“). Jmenovaná původně projevila zájem koupit tento dům, ale neměla na tuto koupi dostatek finančních prostředků, proto žalobce požádala, aby uzavřeli kupní smlouvu„ pouze pro banku“, v níž bude uvedena kupní cena 2 000 000 Kč s tím, že zjistí, zda vůbec obdrží hypoteční úvěr pro zaplacení kupní ceny, přičemž následně bude vypracován znalecký posudek na obecnou cenu nemovitých věcí a bude vypracován dodatek ke kupní smlouvě, podle kterého jmenovaná doplatí žalobci rozdíl mezi zjištěnou tržní cenou a 2 000 000 Kč, která bude jako kupní cena uvedena v kupní smlouvě.

2. Dne 2. 6. 2021 (elektronicky) sdělila neteř žalobci, že potřebuje 2 smlouvy s jeho ověřeným podpisem jako prodávajícího a že kupující bude na místo ní její přítel – nynější žalovaný, a to z důvodu, že má vyšší příjem a neteř s ním posléze uzavře„ notářskou smlouvu“, že budou spoluvlastníky každý v rozsahu jedné poloviny. Žalobce ve snaze vyhovět neteři opatřil svým podpisem kupní smlouvu, z toho dvě vyhotovení opatřil svým ověřeným podpisem; poté si však uvědomil, že se jedná o simulovaný právní úkon a nechtěl se podílet na tomto způsobu získávání úvěru.

3. Žalobce si předmětnou kupní smlouvu s ostatními listinami uložil do složky na svůj pracovní stůl v dílně na adrese [adresa žalobce], kde provozuje svoji živnost. Do této dílny je pro neteř přístup pouze přes dům [adresa], který užívají rodiče žalobce. Dne 3. 6. 2021 si neteř bez svolení žalobce odnesla z jeho dílny předmětnou smlouvu (roz. návrh kupní smlouvy v přísl. vyhotoveních) společně s dalšími písemnostmi a doklady (faktury, objednávky).

4. Žalobce má za to, že současná prodejní cena nemovitých věcí je mnohem vyšší, než mu neteř sdělila, a proto jí požádal, aby mu smlouvu (roz. návrh smlouvy v přísl. vyhotoveních) vrátila a současně jí sdělil, že nehodlá prodej tímto způsobem realizovat, neboť jej vmanipulovala do nečestného jednání. Současně žalobce neteř požádal, aby se z předmětného domu vystěhovala, neboť nemovitosti hodlá prodat jinému zájemci.

5. Neteř však odmítla nemovitosti vyklidit a žalobci prostřednictvím svého advokáta písemně sdělila, že kupní smlouva byla uzavřena a že kupní cena bude uhrazena nejpozději do 31. 8. 2021, a protože žalobce odmítá poskytnout součinnost, vyzvala jej ke sdělení bankovního účtu, na který bude přijata žalobcem kupní cena, a dále k podepsání formuláře značeného jako„ Prohlášení o rodinném vztahu“ s úředně ověřeným podpisem pro poskytovatele úvěru [právnická osoba]

6. Žalobce za této situace navštívil advokáta, který jej nyní zastupuje, a jenž mu sdělil, že podle jeho názoru kupní smlouva není platná hned z několika důvodů. Jednak tato smlouva obchází zákon, jedná se o simulující právní úkon, že žalobce byl uveden v omyl a smlouva mu byla odcizena, a proto zaslal zmocněnci žalovaného dne 21. 7. 2021 dopis, v němž odstupuje od kupní smlouvy„ a to pouze pro právní jistotu, neboť smlouva jako taková je neplatná od samého počátku“ a rovněž vyzval„ nájemce“ k vystěhování z předmětných nemovitostí.

7. Žalobce dne 20. 8. 2021 obdržel od své neteře e-mailovou zprávu o odeslání klíčů poštou; následně žalobce zjistil, že předmětný dům je vyklizen, je neobyvatelný, chybí zde kuchyňská linka, byly demontovány radiátory. Následně žalobce obdržel od přísl. katastrálního úřadu přípis o zahájení vkladového řízení ve prospěch žalovaného.

8. Žalobce v průběhu řízení (dne 22. 9. 2021) podal u soudu návrh na změnu žaloby s ohledem na skutečnost, že od podání žaloby došlo ke vkladu vlastnického práva podle předmětné (žalobou dotčené) kupní smlouvy. Soud tomuto návrhu vyhověl, když usnesením ze dne 24. 9. 2021, č. j. 12 C 82/2021-24, připustil změnu žaloby v části žalobního petitu tak, aby bylo rozsudkem určeno, že žalobce je výlučným vlastníkem označeného nemovitého majetku.

9. Žalovaný ve svém písemném vyjádření k žalobě prostřednictvím svého advokáta odmítl žalobní argumentaci, podle které žalobce dovozuje, že je vlastníkem označeného nemovitého majetku. Žalovaný je partnerem neteře žalobce, které sdělil, že jí odprodá předmětný dům za částku 2 000 000 Kč. Žalovaný se do uvedeného domu se svou partnerkou (neteří žalobce) nastěhoval v září [rok] a provedli v domě předmětné opravy či úpravy. V průběhu tohoto období jednali s žalobcem o odprodeji domu.

10. Žalovaný žádal [právnická osoba] o hypoteční úvěr, který byl bankou tzv. předschválen, ale pro finální posouzení získání úvěru si banka vyžádala kupní smlouvu. Žalobce poté dle pokynů své neteři podepsal kupní smlouvu, dne 3. 6. 2021 si na smlouvě nechal ověřit svůj podpis a sdělil své neteři (která v ten den žalobci telefonovala), kde smlouvu v příslušných výtiscích ponechal. [jméno] [příjmení] (neteř žalobce) si pak se svolením své babičky tuto smlouvou v [obec] vyzvedla, popírá současně, že by tak učinila bez souhlasu žalobce.

11. Dne 28. 6. 2021 uvedená banka schválila žalovanému předmětný úvěr. Současně také obdržel zbylé dokumenty potřebné k čerpání úvěru (zástavní smlouvu, návrh na vklad, prohlášení bance). V momentě, kdy žalovaný se svou partnerkou (neteří žalobce) sdělili žalobci, že hypoteční úvěr byl žalovanému schválen, byl žalobce ještě nakloněn k prodeji. Avšak pár dní poté, po zaslání e-mailu s dokumenty pro čerpání, je žalobce telefonicky kontaktoval s nařčením, že jej chce žalovaný se svou partnerkou okrást a že chce uzavřít novou kupní smlouvu s vyšší kupní cenou.

12. Od té doby na dokončení přepisu nemovitostí žalobce odmítl participovat. Z tohoto důvodu pak žalovaný prostřednictvím svého advokáta vyzval žalobce dopisem ze dne 15. 7. 2021, aby žalovanému poskytl potřebnou součinnost ohledně uzavření předmětné zástavní smlouvy, sdělil svůj bankovní účet pro přijetí kupní ceny, podepsal příslušný vkladový návrh a konečně vyplnil a podepsal předmětný formulář od banky; žalobce však tuto součinnost žalovanému neposkytl.

13. Poté pak žalovaný podal příslušný vkladový návrh, kdy posléze došlo k jeho povolení. Vlastnictví k dotčeným nemovitostem sice bylo v katastru nemovitostí přepsáno ve prospěch žalovaného, avšak žalovaný nemůže čerpat hypoteční úvěr, aby mohl žalobci zaplatit kupní cenu, neboť nemovitosti v současné době nelze ve prospěch banky zastavit pro existující poznámku spornosti zápisu. Protože žalobce nebyl uveden v omyl při uzavírání kupní smlouvy, nejednalo se o žádné protiprávní jednání tzv. na oko, nýbrž o regulérní prodej nemovitosti, je žalovaný toho názoru, že žaloba není důvodná a měla by být zamítnuta.

14. Soud při jednání dne 11. 1. 2022 provedl dokazování v následujícím rozsahu a zjistil tyto skutečnosti:

15. Ke dni vydání tohoto rozhodnutí je žalovaný zapsán v katastru nemovitostí jako výlučný vlastník nemovitých věcí, a to pozemku st. [parcelní číslo] v k. ú. [obec] u [obec], jehož součástí je stavba [adresa] v obci [obec], a dále pozemků p. p. [číslo] p. [parcelní číslo] rovněž v k. ú. [obec] u [obec]; právní účinky vkladu nastaly k okamžiku 20. 8. 2021 v 9 hod. 47 min. 28 sek. ( (dále již„ nemovité věci“ nebo„ nemovitosti“ (k tomu srov. též § 1 odst. 1 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí /katastrální zákon, ve znění pozdějších předpisů), případně„ rodinný dům“) zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí na č. l. 23, souhlasného tvrzení účastníků, jakož i na základě aktuálního náhledu do veřejného katastru na https://nahlizenidokn.cuzk.cz).

16. Dne 2. 6. 2021 zaslala [jméno] [příjmení] žalobci e-mailem koncept kupní smlouvy s instrukcemi, jak má postupovat ohledně uzavření kupní smlouvy –„ prosím čtyřikrát vytisknout a čtyřikrát podepsat, je tam napsaný [jméno], že si od tebe bude kupovat, je to z toho důvodu, že má teďka největší příjem a já kdybych tam byla napsána, tak bych tam byla na obtíž, ale uděláme si notářský, pokud to klapne, smlouvu, že půlka je jeho, půlka moje, jak jsem Ti říkala do telefonu, zatím nic není jisté, zkusíme a uvidíme...z toho dvě smlouvy musí být ověřený jenom pro Tebe a pro nás to ověřený být nemusí, ale pro banku a pro katastr ano…“ (zjištěno z cit. e-mailu na č. l. 7).

17. Žalobce (jeho neteří e-mailem přeposlaný) koncept návrhu kupní smlouvy o prodeji předmětných nemovitostí žalovanému za kupní cenu ve výši 2 000 000 Kč podepsal dne 3. 6. 2021 (návrh kupní smlouvy), kdy v kupní smlouvě je obsažena ověřovací doložka (České pošty, s. p., v [název] – [obce]) jeho podpisu k uvedenému dni, a žalovaný tuto listinu –„ smlouvu“ podepsal až dne 24. 6. 2021, kdy v listině označené jako„ kupní smlouva“ je obsažena ověřovací doložka (České pošty, s. p., [obec a číslo]) jeho podpisu k uvedenému dni (zjištěno z kopie kupní smlouvy na č. l. 49-50).

18. Z výslechu žalobce soud zjistil, že poté, co žalobce dne 3. 6. 2021 podepsal předmětný návrh kupní smlouvy a příslušná vyhotovení této smlouvy si z jeho dílny v [obec] odnesla jeho neteř, neobdržel od žalovaného jím podepsaný – akceptovaný návrh této kupní smlouvy (viz protokol o jednání před zdejším soudem na č. l. 62).

19. Z výslechu žalovaného soud zjistil, že poté, co obdržel od své přítelkyně (neteři žalobce) žalobcem podepsané návrhy kupní smlouvy, tyto podepsal a posléze podal na katastrální úřad, přičemž žalobce kontaktoval až prostřednictvím svého právního zástupce, který žalobce informoval o tom, co po něm žalovaný potřebuje (pro účely banky). Žalovaný dále vypověděl, že:„ s advokátem jsme si zvolili postup, že si vložíme sami vklad. Katastr vyrozumí pana [celé jméno žalobce] (žalobce) a uvidíme co dále.“ Žalovaný v době, kdy podával katastrálnímu úřadu návrh na vklad vlastnického práva podle uvedené kupní smlouvy, věděl, že žalobce nesouhlasí se smlouvou a že od ní odstupuje, avšak žalovaný měl informaci od svého právního zástupce, že nebyl zde důvod pro odstoupení žalobce od této smlouvy (viz protokol o jednání před zdejším soudem na č. l. 63-63 verte).

20. Listina označená jako kupní smlouva, jejíž kopii si soud vyžádal od [stát. instituce], [stát. instituce], a jež je zažurnalizována na č. l 49-50 nynějšího soudního spisu, obsahuje mj. text, že žalobce coby prodávající prodává žalovanému coby kupujícími shora již označené nemovité věci za kupní cenu 2 000 000 Kč. Čl. III. této listiny obsahuje také ujednání, že:„ Prodávající a kupující se dohodli na následujícím způsobu úhrady kupní ceny: část kupní ceny ve výši 2.000.000 Kč (slovy dvamiliony korun českých) se strana kupující zavazuje zaplatit z prostředků z hypotečního úvěru zřízeného za tímto účelem u [název] [bankovní] [instituce], a. s….převodem na účet prodávajícího č. …. (poznámka soudu: číslo účtu na této listině není uvedeno) nejpozději do 31. 8. 2021. Kupní cena se považuje za uhrazenou dnem jejího připsání na účet prodávajícího.“ V čl. VIII. listiny označené jako kupní smlouva je uvedena mj. formulace, že:„ Účastníci se dohodli, že tato slouva (poznámka soudu: zjevně míněno„ smlouva“) nabývá účinnosti okamžikem jejího uzavření.“ (zjištěno z cit. listiny na č. l. 49-50).

21. Dopisem ze dne 15. 7. 2021 žalovaný prostřednictvím svého advokáta vyzval žalobce k poskytnutí součinnosti„ ve věci kupní smlouvy ze dne 24. 6. 2021“, a to, aby žalobce uzavřel s [právnická osoba] zástavní smlouvu k zajištění hypotečního úvěru žalovaného, včetně příslušného návrhu na vklad zástavního práva do katastru nemovitostí, dále aby písemně sdělil žalovanému bankovní účet, na který žalobce hodlá přijmout kupní cenu ve výši 2 000 000 Kč, a konečně, aby pravdivě vyplnil, podepsal a předal klientovi formulář uvedené banky označený jako„ Prohlášení o rodinném stavu“ s tím, že podpis na této listině musí být úředně ověřen, popřípadě, aby uvedený dokument žalobce podepsal před zástupcem uvedené banky. V tomto dopise advokát žalovaného dále uvádí, že od svého klienta – žalovaného obdržel informace, že žalobce odmítá poskytnout dodatečnou součinnost pro uskutečnění celé transakce (zejména uzavření zástavní smlouvy s předmětnou bankou k zajištění úvěru žalovaného atd.), resp. tuto součinnost podmiňuje blíže dosud neurčeným navýšením kupní ceny, jinak že od kupní smlouvy odstoupí. V dopise advokát žalovaného vysvětluje žalobci, že kupní smlouva byla uzavřena platně, žalovaný nesouhlasí s žádným navýšením kupní ceny, přičemž neposkytnutím potřebné součinnosti se žalobce dopouští protiprávního jednání, které může mít za následek nezaplacení kupní ceny v době její splatnosti (zjištěno z cit. dopisu na č. l. 10).

22. Žalovaný listinu označenou jako kupní smlouva s přísl. přílohami připojil k návrhu na vklad vlastnického práva, který podal u příslušného katastrálního úřadu dne 20. 8. 2021 (zjištěno z výslechu žalovaného a dále z vkladového návrhu na č. l. 47).

23. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Mezi žalobcem, jeho neteří a žalovaným probíhala jednání o uzavření kupní smlouvy k předmětným nemovitostem zprvu do vlastnictví neteři žalovaného, později do vlastnictví žalovaného. Neteř žalobce zaslala žalobci v příloze e-mailu předmětný návrh kupní smlouvy a instruovala žalobce, jak má dále pokračovat, zejména, že má tento koncept smlouvy vytisknout a podepsat, což žalobce dne 3. 6. 2021 na poště v [obec] – [obec] také učinil. Neteř žalobce si posléze z dílny žalobce odnesla žalobcem podepsaný návrh této kupní smlouvy, který žalovaný podepsal na poště ve [obec] dne 24. 6. 2021. V textu listiny označené jako kupní smlouva, kterou podepsali žalobce coby prodávající a žalovaný coby kupující každý v jiný den a na jiném místě, nebylo účastníky ujednáno, že např. podpisem druhého účastníka této smlouvy se považuje smlouva za uzavřenou; naopak bylo zde ujednání, že:„ Účastníci se dohodli, že tato smlouva nabývá účinnosti okamžikem jejího uzavření.“ Žalovaný poté, co tuto kupní smlouvu podepsal, již její návrh nezaslal žalobci s tím, že jeho návrh kupní smlouvy akceptoval, nýbrž bez dalšího tuto listinu, obsahující podpisy účastníky, s příslušným vkladovým návrhem podal dne 20. 8. 2021 příslušnému katastrálnímu úřadu.

24. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

25. V posuzované věci se žalobce po soudem připuštěné změně žalobního petitu domáhal určení, že je výlučným vlastníkem označených nemovitých věcí, a to v zásadě s odůvodněním, že předmětná kupní smlouva, kterou uzavřel s žalovaným, je absolutně neplatná z důvodů, které žalobce podrobně vylíčil již ve své žalobě.

26. Obecně lze říci, že podmínkou posouzení, zda převodní smlouva je absolutně neplatná, či nikoliv, je předně zjištění (vyřešení otázky), že smlouva mezi danými účastníky byla uzavřena. Na druhé straně nelze se zabývat otázkou případné (absolutní) neplatnosti kupní smlouvy, bylo-li v rámci dokazování zjištěno, že kupní smlouva mezi dotčenými účastníky nebyla vůbec uzavřena. Nebyla-li smlouva o převodu nemovitostí uzavřena, nemůže být logicky ani neplatná, protože zde nedošlo k zákonem předvídanému právnímu důsledku, tj. k právně relevantnímu střetnutí právních jednání, s nimiž zákon spojuje účinek uzavření smlouvy.

27. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že v daném případě k uzavření kupní smlouvy mezi účastníky vůbec nedošlo.

28. Z dokazování vyplynulo, že jako první listinu, označenou jako kupní smlouva, podepsal žalobce, a to konkrétně – posuzováno podle ověřovací doložky na smlouvě – dne 3. 6. 2021. Žalobce tak byl vůči žalovanému v postavení navrhovatele, přičemž posléze se tento návrh kupní smlouvy, podepsaný žalobcem, dostal do dispoziční sféry žalovaného, který na této listině připojil svůj podpis – posuzováno podle ověřovací doložky – dne 24. 6. 2021. Dokazováním bylo také spolehlivě prokázáno, že takto akceptovaný návrh žalobce se po podpisu žalovaným již do dispoziční sféry žalobce nedostal.

29. Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne 30. 9. 2020, sp. zn. 24 Cdo 1749/2020, vyložil a odůvodnil právní názor, že při zjištění, že převodní (věcná) smlouva měla být uzavírána mezi nepřítomnými účastníky, nelze bez dalšího vycházet ze závěru, že podpisem návrhu smlouvy posledním účastníkem je již smlouva uzavřena, což ovšem ani v poměrech nové civilní úpravy (občanského zákoníku) kategoricky neplatí. Neuplatní-li se totiž sjednaný režim pro uzavírání smlouvy ve smyslu § 1770 o. z. a jde-li o uzavírání smlouvy o převodu nemovitostí, pak s přihlédnutím k § 560 a 561 odst. 1 o. z., je třeba posuzovat přijetí nabídky ve smyslu § 1740 o. z., avšak nikoliv s tím, že připojí-li adresát návrhu k návrhu smlouvy svůj podpis, smlouva je tak bez dalšího uzavřena, nýbrž (až) tehdy, projeví-li adresát návrhu s takovou nabídkou vůči navrhovateli souhlas; ve smyslu § 1745 o. z. je pak smlouva uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti; k tomu ve smyslu § 1740 odst. 1 o. z. dochází dojitím přijetí navrhovateli (k tomu srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 28. března 2018, sp. zn. 21 Cdo 3066/2017, nebo ze dne 4. září 2019, sp. zn. 24 Cdo 4622/2018).

30. V tomto směru se tak přiměřeně uplatní závěry, které Nejvyšší soud přijal v rozsudku ze dne 27. března 2020, sp. zn. 24 Cdo 3278/2019, v němž vyložil a odůvodnil právní názor, že jestliže účastníci listinu označenou jako kupní smlouva (jejímž předmětem měl být převod vlastnického práva k nemovitostem zapsaným v katastru nemovitostí) v jeden den na zcela jiných místech sice podepsali, avšak adresát návrhu (oblát) písemně neoznámil navrhovateli smlouvy (oferentovi) přijetí návrhu, přičemž mezi účastníky nebyla účinnost přijetí návrhu na uzavření smlouvy určena k jinému okamžiku, než k okamžiku, kdy vyjádření souhlasu s obsahem návrhu dojde zpět navrhovateli smlouvy (oferentovi), pak je třeba za těchto skutkových poměrů uzavřít, že podle dosavadní civilní úpravy (zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník), platné k datu podepisování této smlouvy, mezi těmito účastníky nedošlo k uzavření převodní smlouvy.

31. Přitom judikatura rovněž také vyřešila otázku, že za včasné prohlášení souhlasu adresáta návrhu s obsahem návrhu smlouvy o převodu nemovitosti nelze považovat okamžik doručení stejnopisu smlouvy navrhovateli katastrálním úřadem, který podle této smlouvy rozhodl o povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2010, sp. zn. 30 Cdo 4817/2008).

32. V daném případě v posuzované kupní smlouvě jiný režim jejího uzavření nebyl realizován, neboť ve smlouvě se uvádí, že„ tato smlouva nabývá účinnosti okamžikem jejího uzavření“, nikoliv např.„ podpisem účastníků smlouvy“, což by znamenalo, že ten z účastníků, který jako poslední listinu podepíše, návrh akceptuje a tím se dle dohody účastníků má za to, že tímto dnem byla také smlouva uzavřena.

33. Nebyla-li tedy v dané věci kupní smlouva uzavřena, nemohla být ani případně stižena absolutní neplatností, a proto námitky žalobce vztahující se k této otázce jsou v tomto směru bezvýznamné a ze strany soudu jich nebylo třeba řešit.

34. Nedošlo-li k uzavření kupní smlouvy mezi účastníky, je nasnadě, že žalobce je stále výlučným vlastníkem předmětných nemovitých věcí, nezávisle na tom, že katastrální úřad podle této smlouvy již vklad vlastnického práva ve prospěch žalovaného povolil, a že žalovaný v katastru nemovitosti figuruje jako„ katastrální vlastník“ těchto nemovitostí. Princip materiální publicity ve smyslu § 984 odst. 1 o. z. by se v tomto případě vztahoval na situaci, pakliže by předmětné nemovitosti vlastnila třetí osoba, o kterýžto případ se zde nejedná.

35. V daném případě nesoulad mezi právním stavem a stavem zápisů v katastru nemovitostí je tedy třeba odstranit, k čemuž slouží právě žalobcem správně zvolená určovací žaloba ve smyslu § 80 o. s. ř., neboť pravomocný rozsudek o určení vlastnictví žalobce k předmětnému nemovitému majetku se pak stane veřejnou vkladovou listinou, na jejímž základě katastrální úřad povolí vklad ve prospěch žalobce, čímž dojde k (žalobcem sledovanému) souladu právního stavu se stavem zápisů v katastru nemovitostí.

36. Žalobce byl v tomto řízení plně procesně úspěšný a proto má vůči žalovanému podle § 142 odst. 1 o. s. ř. nárok na plnou náhradu nákladů řízení.

37. Soud předně posuzoval, za při výpočtu odměny advokáta má vycházet z tarifní hodnoty představující výši kupní ceny ve výši 2 000 000 Kč, anebo z paušální tarifní hodnoty ve smyslu § 9 odst. 4 písm. b) vyhl. č. 177/1996 Sb., tj. z tarifní hodnoty 50 000 Kč. Dospěl přitom k závěru, že je třeba postupovat posledně označeným způsobem, a to mj. s přihlédnutím k judikatuře Nejvyššího soudu, podle které: a) lze-li hodnotu nemovité věci vyjádřit v penězích, je zapotřebí výši mimosmluvní odměny podle vyhl. č. 177/1996 Sb., v rozhodném znění, stanovit podle tarifní hodnoty odpovídající ceně určovací žalobou dotčené nemovitosti; b) za situace, kdy chybí spolehlivý (ověřitelný) údaj o ceně nemovitosti (hodnotu věci lze zjistit jen s nepoměrnými obtížemi), je vyloučeno užití obecného ustanovení o tarifní hodnotě (§ 8 odst. 1 advokátního tarifu) a je třeba aplikovat ustanovení speciální (s účinností od 1. ledna 2013 - po novele advokátního tarifu vyhláškou č. 484/2012 Sb. - včleněné pod ustanovení § 9 odst. 4 písm. c) advokátního tarifu, podle něhož činí tarifní hodnota 50.000 Kč (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2018, sp. zn. 30 Cdo 5586/2017); c) sjednaná kupní cena nevyjadřuje zjištěnou cenu obvyklou v daném místě a čase převáděné nemovitosti (ad c/ až e/ - srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. listopadu 2018, sp. zn. 30 Cdo 5795/2017).

38. Jestliže v daném případě soud dospěl k závěru, že mezi účastníky předmětná kupní smlouva nebyla vůbec uzavřena, je nasnadě, že je zapotřebí při určení odměny advokáta žalobce aplikovat § 9 odst. 4 písm. b) vyhl. č. 177/1996 Sb., tedy vycházet z paušální tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč.

39. Advokát žalobce v řízení učinil celkem 4 (účelně vynaložené) úkony právní služby (1. převzetí a příprava zastoupení, 2. sepis žaloby, 3. sepis změny žaloby s ohledem na zjištění, že v mezidobí došlo ke vkladu vlastnického práva k předmětným nemovitostem ve prospěch žalovaného (tento úkon advokáta žalobce byl vynaložen účelně, neboť advokát žalobce reagoval na situaci, kdy stávající žalobní návrh na určení neplatnosti kupní smlouvy by již v souvislosti s povolením vkladu vlastnického práva k předmětným nemovitostem ve prospěch žalovaného nemohl obstát a proto bylo zapotřebí učinit návrh změny žalobního petitu tak, aby bylo určeno, že žalobce je vlastníkem těchto nemovitostí, což advokát žalobce v průběhu řízení řádně a včas učinil a soud takto učiněný návrh usnesením připustil), a 4. účast advokáta žalobce při soudním jednání před zdejším soudem, které se konalo dne 11. 1. 2022), takže odměna advokáta v daném případě sestává ze 4 úkonů právní služby po 3 100 Kč, ze 4 režijních paušálů po 300 Kč (§ 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.), to vše s připočtením 21 % DPH ve výši 2 856 Kč (§ 137 odst. 3 písm. a/ o. s. ř.), což činí celkem 16 456 Kč.

40. S připočtením žalobcem zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč tedy žalobci v tomto řízení vznikly náklady v celkové výši 21 456 Kč, které je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

Poučení