12 C 92/2020 - 334

Rubrum

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Rollerovou, Dr. ve věci žalobkyně: [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozená [Datum narození zainteresované osoby 0/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 0/1] se sídlem [Adresa zainteresované osoby 0/0] proti žalovanému: [Jméno zainteresované osoby 1/0], narozený [Datum narození zainteresované osoby 1/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 1/0] zastoupený advokátkou [Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0] se sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0] o vypořádání SJM takto:

Výrok

I. Řízení se zastavuje ohledně vypořádání movitých věcí umístěných v ložnici, a to manželské postele, 1 velké šatní skříně, 2 menších komod a 2 nočních stolků.

II. Ze zaniklého společného jmění účastníků se do výlučného vlastnictví žalovaného přikazují nemovitost - pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], orná půda, zapsaný na LV [Anonymizováno] pro katastrální území a obec [adresa], u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště [adresa], a nemovitost – stavba dílny nezapsaná v katastru nemovitostí a nezakreslená v katastrální mapě, se všemi součástmi a příslušenstvím, postavená na pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ostatní plocha, zapsaném na LV [Anonymizováno] pro katastrální území a obec [adresa], u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště [adresa].

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na úplné vypořádání podílů ze zaniklého společného jmění vypořádací podíl ve výši 611 500 Kč, a to do 30 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na nákladech řízení státu částku ve výši 4 400 Kč, a to na účet Okresního soudu v Olomouci do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na nákladech řízení státu částku ve výši 9 400 Kč, a to na účet Okresního soudu v Olomouci do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na zaplaceném soudním poplatku částku 3 500 Kč.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou u Okresního soudu dne 7. 4. 2020 ve znění doplnění se žalobkyně domáhala po žalovaném vypořádání zaniklého společného jmění manželů (dále také SJM), když manželství s žalovaným bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka], který nabyl právní moci dne 27. 4. 2017. Žalobou se žalobkyně konkrétně domáhala toho, aby do vypořádání společného jmění účastníků byly zahrnuty následující položky: - movité věci umístěné v ložnici zakoupené v září 2014 žalovaným za celkovou částku 60 000 Kč, a to manželská postel, 1 velká šatní skříň, 2 menší komody, 2 noční stolky - vnosy ze SJM do výlučného vlastnictví žalovaného, který vlastní dům pod adresou [adresa], když tuto nemovitost za trvání manželství účastníci rekonstruovali – jednalo se o nákup vchodových dveří do domu, výměnu oken v celém domě, výměnu 6 balkónových dveří, zhotovení zámkové dlažby okolo celého domu a na dvoře, výstavbu zděné dílny na dvoře. Uvedenou rekonstrukcí došlo ke zhodnocení nemovitostí žalovaného pod adresou [adresa]. Žalobkyně tvrdila, že rekonstrukce oken, dveří a balkónových dveří probíhala od roku 2010, výměna oken, dveří atd. byla provedena v rámci tzv. [adresa] úsporám, kdy k dokončení došlo v roce 2012. Výstavba dílny probíhala od roku 1997, kdy bylo vydáno i stavební povolení. Žalobkyně uvedla, že vzhledem ke skutečnosti, že tato byla stavěna svépomocí a jedná se nezapsanou stavbu v katastru nemovitostí, nelze termín dokončení stavby stanovit. Tvrdila, že dílna byla zbudována z prostředků spadajících do SJM, když byla stavěna na za trvání manželství a současně žalovaný nedisponoval výlučnými prostředky. Zhotovení zámkové dlažby probíhalo od roku 1995. Žalobkyně konkrétní výši těchto vnosů nebyla schopna stanovit, proto navrhla, nechť je tato výše stanovena znaleckým posudkem - pozemek p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. a obci [adresa], zapsaný na LV č. [hodnota] u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště [adresa] - úspory, které za dobu trvání manželství účastníci spořili na spořící účet vedený u České Spořitelny a.s., a.s. – pobočka v Olomouci č. [č. účtu] na jméno žalovaného, založený 16. 8. 2010, kde bylo před ukončením soužití účastníků více než 400 000 Kč, z čehož žalobkyni dle jejích tvrzení náleží polovina. Žalobkyně navrhovala vše přikázat žalovanému.

2. V průběhu řízení žalobkyně písemným podáním doplnila, že netrvá na vypořádání movitých věcí umístěných v ložnici, a to manželské postele, 1 velké šatní skříně, 2 menších komod a 2 nočních stolků, neboť tyto jsou již bez hodnoty a rozhodla se nenavrhovat vypracování znaleckého posudku k jejich ocenění. V této části tedy soud řízení zastavil výrokem I. rozsudku.

3. Žalovaný se k žalobě vyjádřil podáním ze dne 28. 6. 2021, dále u jednání dne 2. 3. 2022, podáním ze dne 28. 4. 2022, u jednání dne 16. 5. 2022 a podáním ze dne 3. 6. 2022, když uvedl, že výměna oken a dveří včetně montáže byla provedena firmou [Anonymizováno] a byla financována z programu „[adresa] úsporám“. Tvrdil, že dotace byla poskytnuta výlučně jemu jako vlastníku nemovitosti, nebyla tedy příjmem SJM. Dotace [adresa] úsporám byla poskytnuta ve výši 127 400 Kč a 20 000 Kč na projekt. Výměna oken a dveří domu č. p. [Anonymizováno] [adresa] byla ukončena v roce 2011, dohlídka SFŽP byla provedena dne 28. 2. 2012. Co se týče půjčky 108 000 Kč, kterou na tuto akci poskytli rodiče žalovaného, tak tato půjčka byla vrácena ze SJM za trvání manželství. Dále bylo provedeno položení dlažby, která byla zakoupena dle tvrzení žalovaného před uzavřením manželství. Co se týká pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], žalovaný předložil znalecký posudek o obvyklé ceně tohoto pozemku, který zpracoval v 5/2021 Znalecký a oceňovací ústav s.r.o. se sídlem [adresa]. Cena stanovená tímto znaleckým posudkem činila 50 000 Kč. Co se týká peněz na spořícím účtu žalovaného č. [č. účtu] u České Spořitelny a.s., uvedl, že na tomto nebyly k datu rozvodu manželství účastníků žádné finanční prostředky, takže nemohou být předmětem vypořádání SJM. Tvrdil, že peníze na spořícím účtu ve výši 400 000 Kč vybral v hotovosti za trvání manželství, a že tyto byly použity na vrácení půjček poskytnutých oběma účastníkům za trvání manželství [jméno FO] (jeho matkou). Konkrétně se mělo jednat o půjčku, poskytnutou žalobkyni na její stavební spoření, a to dne 15. 10. 2001 částku 19 440 Kč (první vklad na stavební spoření), dne 1. 2. 2006 další vklad na stavební spoření ve výši 54 000 Kč a dne 24. 3. 2003 další vklad ve výši 36 000 Kč, celkem tedy 109 440 Kč. Dále o půjčku 95 400 Kč na zaplacení exekuce syna [jméno FO]. U jednání dne 16. 5. 2022 dále doplnil, že zbývající částku 195 600 Kč předal své matce [jméno FO], neboť po dobu trvání manželství sponzorovala jejích domácnost, a že [jméno FO] poukázala tuto částku na účet [jméno FO] dcery účastníků za účelem výstavby jejího rodinného domu. Následně u téhož jednání prostřednictvím právní zástupkyně, pokud jde o částku 400 000 Kč uvedl, že tyto peněžní prostředky jsou složeny u matky žalovaného pro ten případ, že by buď dohodou anebo rozhodnutím soudu byl žalovaný zavázán zaplatit vypořádací podíl. Pokud jde o stavbu dílny, uvedl, že nebyla dosud ukončena pro zhoršující se zdravotní stav otce žalovaného, že je postavena na pozemku žalovaného p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa], který mu pronajal k jejímu vybudování, z prostředků otce žalovaného.

4. Žalobkyně se k tvrzení žalovaného vyjádřila tak, že nikdy žádnou půjčku od [jméno FO] neobdržela. Pokud se týká stavebního spoření uvedla, se stavebním spořením nikdy nedisponovala, nikdy žádné částky z něj nevybírala a nikdy žádné plnění z něho nedostala. Dále uvedla, že se nikdy nezavázala přebírat dluhy [jméno FO], a je jí známo, že [jméno FO] vybral peníze ze svého stavebního spoření a tyto převedl [jméno FO] za úhradu své exekuce.

5. Soud se pokusil o smírné vyřízení věci i o mediaci účastníků, avšak bezúspěšně.

6. Soud z provedeného dokazování učinil následující skutková zjištění: - z rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne ze dne [datum] č. j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne 27. 4. 2017, že manželství účastníků uzavřené dne [datum] bylo rozvedeno - z kupní smlouvy ze dne 25. 11. 1993, že uvedeného dne uzavřela obec [adresa] jako prodávající s žalobkyní a žalovaným jako kupujícími kupní smlouvu, kterou prodávající prodal kupujícím pozemek par. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], orná půda, o výměře 269 m v k. ú. [adresa] za sjednanou kupní cenu ve výši 1 345 Kč, kterou uhradili kupující před podpisem této smlouvy. Za obec [adresa] smlouvu podepsal starosta obce pan [jméno FO], podpisy všech účastníků smlouvy byly úředně ověřeny dne 25. 11. 1993. Na smlouvě je též doložka Katastrálního úřadu v Olomouci, že vklad práva byl zaspán v katastru nemovitostí dne 8. 12. 1993 s právními účinky vkladu ke dni 30. 11. 1993 - z vyjádření na výzvu soudu Úřadu městyse [adresa], odboru výstavby jako příslušeného stavebního úřadu ze dne 26. 5. 2022, že stavební povolení na stavbu „Hobby dílny“ ze dne 15. 6. 1997 vydané pod č.j. Výst:[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno] nabylo právní moci dne 31. 10.1997, stavba byla povolena na pozemku par. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], k. ú. [adresa] a nebyla ještě řádně dokončena. Udržovací práce a stavební úpravy, které byly provedeny v roce 2010 v programu [adresa] úsporám – výměna oken a vnějších dveří (výměna výplní otvorů – oken, balkonových a vchodových dveří) na rodinném domě [adresa], [adresa] na pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], zastavená plocha a nádvoří v k. ú. [adresa], podle § 103 odst. 1 písm. c) písm. d) stavebního zákona, za podmínek uvedených v citovém ustanovení stavebního zákona nevyžadují ohlášení ani stavební povolení - ze spisu Úřadu městyse [adresa], odboru výstavby – zejm. ze stavebního povolení atechnické zprávy [jméno FO] ohledně „Hobby dílny“, v k. ú. [adresa], že dne 18. 8. 1997 obdržel [právnická osoba] v [adresa] žádost [jméno FO] a [Jméno zainteresované osoby 0/0] o vydání stavebního povolení na stavbu „Hobby dílny“, Stavební povolení ze dne 15. 9. 1997 č.j. Výst:[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno] převzali [Jméno zainteresované osoby 1/0] a [Jméno zainteresované osoby 0/0] dne 15. 10. 1997 a nabylo právní moci dne 31. 10. 1997. Podle stavebního povolení stavba bude realizována na parcele č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa], objekt bude samostatně stojící, jednopodlažní, obdélníkového půdorysu o rozměrech 7,40 x 5 m, zastřešený sedlovou střechou. Sloužit bude k provozování zájmové činnosti majitelů RD a stavbu bude provádět stavebník svépomocí. Dále je zde uveden technický popis stavebních konstrukcí. Ve spise se nachází dále kolaudační rozhodnutí pro stavbu RD ze dne 11. 12. 1991, vyjádření úřadu ze dne 29. 3. 2022, geometrický plán, výkresy projektanta, technická zpráva pro energetické hodnocení RD z února 2010 - z potvrzení Okresního úřadu v Olomouci, že za urychlené dokončení stavby na základě stavebního povolení vydaného MNV [adresa] dne 21. 3. 1989 pod č. j. [Anonymizováno]. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[právnická osoba] a kolaudačního rozhodnutí vydaného stavebním úřadem [adresa] dne 11. 12. 1991 pod č. j. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno] poskytnut žalovanému příspěvek ve výši 20 000 Kčs - z faktury - daňového dokladu č. [tel. číslo] ze dne 10. 12. 2009, že dodavatel spol. [právnická osoba]. vyúčtoval žalovanému za dodávku a montáž plastových oken včetně parapetu, žaluzií a sítí v částce 163 603 Kč, po odečtení zálohy 80 000 Kč, k úhradě částku 83 603 Kč, splatnou dne 4. 12. 2009 - z faktury - daňového dokladu č. [tel. číslo] ze dne 22. 3. 2010, že dodavatel spol. [právnická osoba]. vyúčtoval žalovanému za dodávku a montáž plastových oken včetně parapetu, žaluzií a sítí v částce 40 507 Kč, po odečtení zálohy 20 000 Kč, k zaplacení částku 20 507 Kč, splatnou dne 12. 3. 2010 - z žádosti o podporu [adresa] úsporám, že žalovaný dne 22. 2. 2010 žádal o podporu pro fyzické osoby nepodnikající A – úspory energie na vytápění na rodinný dům [adresa] po ukončení realizace opatření. Skutečné uznatelné náklady na opatření činily 204 110 Kč. Součástí žádosti byl LV k nemovitostí, krycí list technických parametrů, vyplněný ve spolupráci se zpracovatelem dokumentace k provedení opatření a dokumentace k provedení opatření v souladu s podmínkami programu [adresa] úsporám, včetně odborného posudku vydaného krajským pracovištěm SFŽP ČR. Převzetí dokladů k realizaci potvrdila na žádosti [právnická osoba]., oblastní pobočka [adresa] dne 25. 2. 2010 - ze sdělení [adresa] úsporám ze dne 26. 3. 2010, že žalovanému [právnická osoba]. oznamovala, že jeho žádost o podporu z programu [adresa] úsporám v podoblasti A2 byla dne 26. 3. 2010 úspěšně zaregistrovaná do informačního systému programu pod unikátním číslem [hodnota] - z krycího listu technických parametrů k žádosti o podporu v oblasti A - Úspory energie na vytápění, že dokumentaci k provedení opatření zpracoval [tituly před jménem] [jméno FO], v krycím listu jsou uvedeny vlastnosti objektu – rodinného domu před realizací opatření, dále jsou zde uvedena opatření – otvorové výplně okna TROCAL 88 +, dodavatel [právnická osoba], otvorové výplně vnější dveře TROCAL Innonova AD, dodavatel [právnická osoba], předpokládané uznatelné investiční náklady (dle rozpočtu z dokumentace k provedení opatření) činí 202 411 Kč, vlastnosti objektu po realizaci opatření. Žalovaný žádal o dotaci ve výši 127 075 Kč - ze Smlouvy č. S-[Anonymizováno] o poskytnutí podpory z programu [adresa] úsporám, podepsané za Státní fond životního prostředí ČR dne 14. 6. 2010, že uvedenou smlouvou se Státní fond životního prostředí ČR zavázal poskytnout žalovanému za podmínek stanovených smlouvu jednorázovou dotaci ve výši 127 400 Kč, když na nemovitosti [adresa], byla provedena výměna nebo úprava oken: [právnická osoba] a výměna nebo úprava dveří mezi vytápěným a nevytápěným prostorem - vchodové dveře, kdy celkové náklady na realizaci opatření činí 204 110 Kč. Podpis žalovaného na uvedené smlouvě chybí - ze sdělení ke Smlouvě o poskytnutí podpory z programu [adresa] úsporám ze dne 16. 6. 2010, že Státní fond životního prostředí ČR sděloval žalovanému, že jeho žádost splnila podmínky pro poskytnutí podpory z programu [adresa] úsporám - z oznámení o zahájení dohlídky, že dopisem ze dne 28. 2. 2012 Státní fond životního prostředí ČR oznamoval, že dohlídka bude zahájena dne 28. 2. 2012 v 12 hod. na adrese [adresa] - ze sdělení Státního fondu životního prostředí ČR ze dne 30. 5. 2022 na výzvu soudu, že žádost č. [hodnota] byla podána po realizaci opatření, všechny faktury byly dodány při podání žádosti dne 25. 2. 2010. Žalovaný za výměnu oken a dveří zaplatil 204 110 Kč, dne 9. 8. 2010 byla poskytnuta dotace ve výši 127 400 Kč a za projektovou dokumentaci zaplatil 20 000 Kč, dne 9. 8. 2010 obdržel dotaci ve výši 20 000 Kč - ze sdělení [jméno FO] ze dne 15. 3. 2022, že dne 13. 10. 2013, v neděli, ji účastníci požádali, aby k nim přišla, předložili jí exekuční příkaz na jejich syna [jméno FO]. Neměli peníze, řekla jim, že zaplatí. Přítomnému [jméno FO] poručila poslat exekutorovi SMS, že to bude v pondělí 14. 10. 2013. Dále uvedla, že žalovaný začal na [jméno FO] řvát, že jí to musí splácet. Když se zeptala z čeho, když nikde nepracuje, řekla jí žalobkyně, že budou splácet oni, jako rodiče. [jméno FO] to připustila s tím, ať peníze šetří a doma ukládají a pokud [jméno FO] nezaplatí, dluh uhradí oni. Samozřejmě se tak nestalo - z výpisu z účtu Poštovní spořitelny a. s. vedeného na [jméno FO] č. ú. [tel. číslo]/0300, že dne 15. 10. 2013 byla z uvedeného účtu [tituly před jménem] [jméno FO] uhrazena částka 67 300 Kč a částka 28 100 Kč - z Exekučního příkazu č. j. [spisová značka] ze dne 5. 11. 2013, že soudní exekutor [tituly před jménem] [jméno FO], Exekutorský úřad [adresa], pověřený provedením exekuce na základě pověření Okresního soudu v [adresa] dne 16. 8. 2013, č. j. [spisová značka], kterým byla nařízena exekuce podle pravomocného a vykonatelného rozhodnutí ze dne 11. 2. 2013, č. j. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/PD/Mac Magistrátu města Olomouce k uspokojení pohledávky oprávněného: [jméno FO], [adresa] proti povinnému [jméno FO], [adresa], r.č. [č. účtu] rozhodl o provedení exekuce přikázáním pohledávky z účtu povinného u peněžního ústavu [Anonymizováno]/8060 – Stavební spořitelna České Spořitelny a.s. Peněžnímu ústavu bylo přikázáno, aby od okamžiku, kdy mu bude doručen exekuční příkaz, z účtu povinného nevyplácel, až do výše vymáhané pohledávky 67 300 Kč s přísl., peněžní prostředky, neprováděl na ně započtení ani jinak s nimi nenakládal. Dále bylo peněžnímu ústavu povinného přikázáno, aby výše uvedený účet povinného blokoval i pro předběžné náklady exekuce vyčíslené ke dni vydání ex. příkazu na 28 100 Kč - z oznámení [tituly před jménem] [jméno FO], soudního exekutora, že shora uvedená exekuce byla skončena, když soudní exekutor zcela vymohl pohledávku, její přísl. a náklady exekuce - z Místopřísežného prohlášení a dohody „o vrácení daru ve formě stavebního spoření dle zákona č. 40/1965 Sb. § 630 – hrubě porušuje dobré mravy – odvolání daru a vrácení daru a zákona č. 89/2012 Sb. § 2072 – pro nevděk – odstoupit od darovací smlouvy a požadovat vydání celého daru, že je zde uvedeno, že tímto se obdarovaný dobrovolně zavazuje vrátit dar dle uvedených zákonů platných v době poskytování darů, že jeho rozhodnutí je neodvolatelné. Podle § 630 zákona č. 40/1964 Sb. se vůči rodině dárkyně svojí babičky paní [jméno FO] choval hrubě anásilnicky. Podle § 2072 zákona 89/2012 Sb. – pro nevděk, že rodinu svojí babičky dlouhou dobu nenavštěvuje a její potřeby ho nezajímají a jsou mu úplně lhostejné. Vrácení celého daru po dohodě s dárkyní provede převodem celé částky na účet, který sama určí. Převod bude ke dni 4. 11. 2017, kdy končí vázací doba stavebního spoření.“ Dále je zde uvedeno, že „tímto chce zabránit podání žaloby ze strany dárce, že je mu jasné, že by soudní spor prohrál a tím by pro něj vznikly nezanedbatelné náklady a exekuční příkaz. Smlouvu o stavebním spoření nechceme ukončit předčasně, hrozí vrácení stání podpory a finanční postih.“ Text je celý psaný na stroji a podepsán je obdarovaný: [jméno FO], dárce: [jméno FO] s dodatkem: /v případě nedožití jsou dědici ze zákona/ a svědci: [jméno FO], [jméno FO]. [adresa] a datum podpisu je v [Anonymizováno] dne 14. 12. 2015 - z oznámení o zahájení řízení o návrhu na zrušení údaje o místě trvalého pobytu ze dne 24. 5. 2017 adresovaného žalovanému a [jméno FO], z výzvy k uplatnění práva vyjádřit se podkladům před vydáním rozhodnutí a z rozhodnutí ze dne 23. 6. 2017, že Úřad městyse [adresa] sděloval, že doručením návrhu žalovaného bylo zahájeno řízení o zrušení údaje o místě trvalého pobytu p. [jméno FO], nar. [datum], bytem na adrese [adresa], [adresa]. Rozhodnutím Úřad městyse [adresa] ze dne 23. 6. 2017 č. j. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno] podle ust. § 12 odst. 1 psím. c) a § 12 odst. 2 zák. č. 133/2000 Sb. o evidenci obyvatel na základě návrhu žalovaného zrušil údaj o místě trvalého pobytu [jméno FO]. Z odůvodnění se podává, že žalovaný podal návrh na zrušení údaje o místu trvalého pobytu [jméno FO], vzhledem k tomu že ten nemá k předmětné nemovitosti žádný vlastnický, nájemní ani jiný právní vztah a objekt neužívá. Navrhovatel v návrhu uvedl, že syn se odstěhoval a v předmětné nemovitosti se nezdržuje a neužívá ji od listopadu 2016. Navrhl provedení důkazů výslechem svědka- jeho matky, [jméno FO], nar. 22. 3. 1940, která uvedla, že je jí známo, že [jméno FO] v [adresa], [adresa] nebydlí od listopadu 2015 a známý p. [jméno FO] uvedl písemně do protokolu, že toto může potvrdit, protože dům 2x týdně navštěvuje. - z dopisů babičky [jméno FO] adresovaného Barboře [jméno FO], rozené [jméno FO] ze dne 4. 6. 2022, 6. 6. 2022, 7. 6. 2022, 20. 6. 2022, 21. 6. 2022 a 23. 6. 2022, že v tomto jí babička vytýká, že nebyli s otcem a dědou pozváni na svatbu, a že toto je [Anonymizováno] vděčnost za 2 mil. korun, které od babičky dostala. Závěrem uvádí: „Pokud žalobkyně [jméno FO] odvolá žalobu sp. zn. [spisová značka] nejpozději v den příštího jednání, žalobu na vrácení daru proti tobě nepodám. V opačném případě můžeš přijít o domeček zásluhou tvé matky.“ - ze SMS komunikace žalovaného [Anonymizováno] z tel. č. [tel. číslo] a historie hovorů, mj. že jí žalovaný 2. 6. napsal ke svatbě, že „jim přeje do života takový celoživotní ponížení a podraz, který oni provedli jim, že je proklíná, ať se jim už nikdy nic nedaří, že přesně ví, kdo po něm dědit nebude, že za to může poděkovat matce, že je přišel na další 1 000 000“. Dne 6. 6. napsal že „se nedá zapomenout na takovou zradu, že je bude žalovat pro spravedlnost a úctu svojí vlastní mámy“. Dne 9. 6. se jí dotazoval, zda „už se bavila s matkou, že jí babička jasně řekla, jak se může zachránit, a že pokud nebudou komunikovat, do konce příštího týdne tak podá žalobu, že pokud to nehodlá řešit, budou muset zajít do nepříjemných a pro ně fatálních důsledků“. Dne 23. 6. jí sdělil, že „dostane dopis, který pro ni může být životně rozhodující, že reagovat ně něj se jí může dosti vyplatit a že babička ten jejich podraz nikdy nebude schopna pochopit“. Dne 5. 7. psal, „aby reagovala na dopis, co jí babička poslala, že jinak jsou v prdeli všichni, že má na odpověď tři dny, že bude vyděděna jako [jméno FO], že si nikdy nemyslel, že bude muset jít až na dno svých sil, aby se musel bát svých dětí a dokázal se jim ubránit“. Dne 14. 7. napsal, že „babičku má na svědomí až do smrti, že ví, že to bude u soudu, věří ve spravedlnost, jinak naše justice stojí za úplné h…..!“ Dále uvedl, že „mu kazí životní klid, a že ho bude muset kazit jim také on“. Dále 17. 1. psal, že „nerad prohrává a předčasně skládá zbraně, proč kouše do ruky, která ji milovala a nakrmila, a že jelikož je jí fuk, už ji nepovažuje za svoji dceru“. Z historie hovorů vyplývá, že žalovaný [jméno FO] opakovaně telefonicky kontaktoval - ze sdělení ze dne 25. 11. 1996, že je zde uvedeno, že „vzhledem k tomu, že otec odchází k datu 27. 11. 1996 do důchodu uzavřeli účastníci tuto dohodu:

1. Syn pronajímá otci část pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa] za účelem, aby si otec na tomto pozemku na své náklady postavil dílnu.

2. Syn se zavazuje, že požádá o vydání stavebního povolení na stavbu.

3. Otec se zavazuje, že stavbu postaví na své náklady a bude ji užívat výlučně pro svou potřebu a na své náklady zajistí vybavení dílny.

4. Syn umožní otci neomezené užívání stavby.“ Celý text je psán na psacím stroji. [adresa] a datum je zde uvedeno [adresa] 25. 11. 1996. Podepsáni jsou otec: [jméno FO] nar. [datum] a syn: [jméno FO] nar. [Datum narození zainteresované osoby 1/0]. Za správnost: [jméno FO] [jméno FO] nar. [datum] - z čestného prohlášení manželky žalovaného ze dne 10. 8. 2020, že tímto [jméno FO], bytem [adresa], čestně prohlašuje, že údaje žalobkyně týkající se zamezení přístupu k dokladům se nezakládají na pravdě, že při stěhování za nepřítomnosti manžela přibližně v polovině prosince 2016 měla možnost si veškeré doklady odnést. Zda-li tak učinila není známo, odnesla si jen to co se jí hodilo. Před rokem navštívila dům žalovaného bez jeho přítomnosti spolu s rodiči. Manželka žalovaného jim umožnila vstup do domu. Žalobkyně se svojí matkou šly do podkroví pro doklady. Před nedávnem v podkroví doklady objevila v igelitové tašce. Takže neví, co žalobkyně hledala a odnesla - ze zprávy České Spořitelny a.s. ze dne 23. 10. 2020, že na základě žádosti soudu zaslala výpisy z vkladového účtu. č. [č. účtu] za období od 16. 8. 2010 do 31. 12. 2019. Od 1. 1. 2020 do současnosti je účet bez pohybu - majitel je žalovaný. Z výpisu z uvedeného účtu bylo zjištěno, že dne 17. 8. 2010 byla na účet připsána příchozí úhrada z protiúčtu č. [č. účtu] ve výši 100 000 Kč. Dne 7. 3. 2017 byla z uvedeného účtu vybrána v hotovosti částka 400 000 Kč - ze sdělení Stavební spořitelny České Spořitelny a.s. ze dne 26. 5. 2022 a ze dne 3. 6. 2022 na výzvu soudu, že č. ú. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] nebylo v systému Stavební spořitelny České Spořitelny a.s. nalezeno, dále že č. účtu, uvedené v kolonce bankovní spojení plátce, na příkazu k úhradě není čitelné, a tak nebylo možné provést identifikaci majitele účtu. Dále že č. ú. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno]/[Anonymizováno] bylo z důvodu uplynutí desetileté lhůty nečinnosti odstraněno se systému Stavební spořitelny České Spořitelny a.s., proto není možno o tomto účtu poskytnout jakékoli informace - ze sdělení České Spořitelny a.s. ze dne 27. 5. 2022 na výzvu soudu, že majitelem účtu č. [č. účtu] je [právnická osoba]. Dále k účtu č. [č. účtu], že se jedná o bankovní spojení, které bylo součástí starého tvaru účtu, který se skládal ze specifického symbolu a uvedeného bankovního spojení, přičemž pro dohledání konkrétního č. ú. klienta je nutné doplnit ještě specifický symbol - ze sdělení České Spořitelny a.s. ze dne 8. 6. 2022 na výzvu soudu, že majitelem osobního účtu č. [č. účtu] (staré č. [č. účtu], SS [Anonymizováno]) byla [jméno FO], pod r. č. [tel. číslo], bytem [adresa] - z návrhu na uzavření smlouvy o stavebním spoření č. [č. účtu], že se jednalo o návrh smlouvy o stavebním spoření pro fyzickou osobu, kdy účastníkem stavebního spoření byla [Jméno zainteresované osoby 0/0], r. č. [č. účtu], [adresa], cílová částka byla ve výši 144 000 Kč. Návrh byl podepsán dne 10. 10. 2001 navrhovatelem [Jméno zainteresované osoby 0/0], obchodním zástupcem [jméno FO] a zástupcem Stavební spořitelny České Spořitelny a.s. - z příkazu k úhradě České Spořitelny a.s. ze dne 24. 9. 2003, že se jedná o příkaz k úhradě ze sporožirového účtu č. [č. účtu] (majitel [jméno FO] [jméno FO]) ve prospěch účtu č. [č. účtu] na částku 36 000 Kč (číslo smlouvy stavebního spoření vedeného na jméno žalobkyně) - z pokladního dokladu, že na účet č. [č. účtu] (číslo smlouvy stavebního spoření vedeného na jméno žalobkyně) byla dne 1. 2. 2006 vložena hotově částka 54 000 Kč (bez uvedení vkladatele) - z příkazu k úhradě ze dne 15. 10. 2001, že se jedná o příkaz k úhradě z účtu (číslo je psáno ručně a je nečitelné) ve prospěch účtu 94-31048605/8060 (číslo smlouvy stavebního spoření vedeného na jméno žalobkyně) na částku 19 440 Kč - z výpisu ze sporožirového účtu žalovaného č. [č. účtu] u České Spořitelny a.s. za období od 1. 8. 2010 do 31. 8. 2010, že dne 9. 8. 2010 byla na uvedený účet připsána částka 127 400 Kč od SFŽP a dne úhrada 20 000 Kč od SFŽP - z fotografie pozemku, že je zde zachycen pozemek p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], na němž stojí rodinný dům, pozemek p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] se stavbou dílny a pozemek p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] - z barevných fotografií na 8 listech A4, že je zde zachycen rodinný dům, zámková dlažba kolem domu pod bazénem, stavba dílny, střešní okna - z knihy výdajů na stavbu č.p. [Anonymizováno] vedené [jméno FO], že na str. [Anonymizováno] pod položkou [Anonymizováno] s datem 27. 9. 1989 je uvedeno dlažba, zárubně 4.895, na str. 70 s datem 10. 7. 1990 pod položkou 294 dlažba bílá s hnědou 18 m 2.430 a pod položkou 295 dlažba – bílá s hnědou 2 m 270 - ze znaleckého posudku č. [Anonymizováno]/2021 o obvyklé ceně nemovitých věcí – pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] orná půda, k. ú. [adresa], obec [adresa], LV č. [hodnota], že zadavatelem posudku je žalovaný, účel posudku je určení obvyklé ceny pro potřeby vypořádání SJM, oceněno ke dni: stav ke dni 27. 3. 2017 a 6. 5. 2021 v současných cenách, datum zpracování posudku je 10. 5. 2021. Zhotovitelem posudku je Znalecký a oceňovací ústav s. r. o., [adresa]. Z posudku vyplývá, že jednotková srovnávací cena byla zvolena ve výši průměrné ceny 188 Kč/m. Výsledná cena určená porovnávacím způsobem celku pak činí 265 * 188 Kč/m = 49 820 Kč, po zaokrouhlení 50 000 Kč. Výsledná obvyklá cena činí 50 000 Kč. Výsledná zjištěná cena činí 43 340 Kč. Rozdíl mezi cenou zjištěnou dle předpisu a obvyklou cenou je dán zejména netržním přístupem oceňování vyhlášky, která nedokáže pojmout všechny cenotvorné faktory Nicméně lze konstatovat, že cena zjištěná dle předpisu potvrdila hladinu obvyklé ceny. Určena obvyklá cena pozemku p. č. [Anonymizováno]/1 orná půda, k. ú. [adresa], obec [adresa], LV č. [hodnota] byla uvedeným znaleckým posudkem určena ve výši 50 000 Kč. Součástí znaleckého posudku je i fotodokumentace pozemku a LV, z něho plyne že vlastníky uvedeného pozemku jsou v SJM žalobkyně a žalovaný, nabývacím titulem je smlouva kupní ze dne 25. 11. 1993, s právními účinky vkladu dne 30. 11. 1993 - z výslechu svědka [jméno FO], že tento se s žalovaným zná skoro 40 let, že někdy přijel na návštěvu a vstoupil do děje, kdy končila nějaká debata s rodiči žalovaného o půjčce na okna, kdy matka žalovaného řekla, že mladým musí poskytnout půjčku na výměnu oken, protože nemají úspory. Kdy konkrétně byl účasten této diskuze si svědek nevzpomíná - z výslechu svědkyně [jméno FO], dcery účastníků, že tato má s matkou dobrý vztah, stýkají se často. S otcem dobrý vztah nemá. Ví o tom, že se zde jedná o majetkoprávní vypořádání rodičů po rozvodu. Myslí, že žádné peníze z jejich majetkoprávního vypořádání nedostala. Dostala ale částku [právnická osoba] 000 Kč od své babičky, která je matkou otce. Bylo jí řečeno, že se jedná o peníze z dědictví otce, a že jí tak přispěli na stavbu domečku. Částka jí přišla celá najednou ve výši [právnická osoba] 000 Kč na její účet z účtu [jméno FO]. Myslí, že to bylo začátkem roku 2020. V roce 2019 kupovali pozemek na stavbu domu a tehdy jí babička řekla, že jí na to pošle peníze. Svědkyně dále uvedla, že táta s ní řešil majetkoprávní vypořádání rodičů a chtěl na ni převést dluh 300 000 Kč, jenže to nešlo, protože svědkyně s manželem řešili hypotéku, a tak navrhli, že tátovi půjčí 300 000 Kč, když ten dluh nelze na ně přepsat. Svědkyně dále uvedla, že vlastně nerozuměla, jak by měl přepis dluhu proběhnout. Řešili to ona, její manžel, táta a babička. Řešilo se, že nejsou peníze na vyplacení matky, a že by se musela prodat chata nebo dům. Vybrali tedy 9. 6. 2021 s manželem částku 300 000 Kč a peníze přivezli v hotovosti v popsaných obálkách babičce a tátovi. Na to jim bylo řečeno, že takto budou peníze uschovány a nebude na ně sáhnuto, dokud nebude potřeba. Peníze měly být na vyplacení jej matky. Svědkyni bylo řečeno, že pokud matka odstoupí od tohoto soudního řízení, budou jí peníze vráceny a pokud ne, budou použity na to vyplacení, s čímž takto souhlasila. Neměla na výběr, protože jinak by na ně přepsali dluh. Byl na ni tvořen nátlak, když jí otec volal v noci. Bylo to poté, co jim již peníze dala a také jí psal nepěkné zprávy. Pár měsíců zpět jí také přišel dopis od babičky, kde na ni také tvořila nátlak, aby matka vzala žalobu zpět, jinak že budou žádat dar, tedy částku 2 000 000 Kč, zpět. Svědkyně dále uvedla, že babička jí spořila stavební spoření, která založila asi měsíc po jejím narození, a bylo do jejich 18 let. První spoření jí bylo vyplaceno v březnu 2022 ve výši 400 000 Kč a druhé spoření jí končí tento rok a je na něm 600 000 Kč. Oboje jí spoří babička. Částka [právnická osoba] 000 Kč od babičky, byla svědkyni zaslána z účtu č. [č. účtu], a přišlo jí to buď na běžný, anebo spořicí účet, jejichž čísla jsou: běžný účet č. [č. účtu] a spořicí účet č. [č. účtu] - z výslechu svědka [jméno FO], syna účastníků, že měl exekuci kvůli dopravní nehodě, činilo to asi 100 000 Kč. A to 70 000 Kč za škodu na vozidle a 30 000 Kč na tu exekuci, zaplatila ji za něho jeho babička [jméno FO]. Zaplatila to z jeho stavebního spoření, na kterém měl asi 300 000 Kč, což mu sdělila s tím, že to mají stejné se sestrou. Svědek k tomu stavebnímu spoření neměl ale vůbec žádný přístup, nevěděl ani číslo toho stavebního spoření, ani žádné papíry k tomu neměl, ani mu nechodily výpisy z účtu, to všechno chodilo babičce. Když mu přišla exekuce, bál se to doma říct, takže matka jeho tehdejší přítelkyně to zavolala jeho rodičům. Pak se sešli rodiče s babičkou náhodně na nějaké akci v obci, na které nebyl přítomen, a tam rodiče řekli babičce, že má tu exekuci. Společně vymysleli, že se to zaplatí z jeho stavebního spoření a o to pak dostane vyplaceno méně. Jel s babičkou do České Spořitelny a.s., kde mu dali k podpisu nějaké papíry, protože to bez jeho podpisu nešlo. Neví ale, co podepisoval a žádné peníze ani nic dalšího nedostal. Když se pak šel ptát do České Spořitelny a.s., tak nic na jeho jméno už tam není. Dále uvedl, že babička přišla s papírem a donutila ho podepsat, že jí musí vrátit dar, to bylo těch 300 000 Kč ze stavebního spoření. Podepsáno to bylo ten den, který je tam napsaný. Celé to sepsala babička jeho jménem a dala mu to k podpisu. Jelikož mu tam bylo vyhrožováno soudem, tak to podepsal, aby neměl soud a měl klid. Není pravdou, co je tam uvedeno ohledně jeho násilnického chování k babičce, oni tam museli něco napsat, aby odůvodnili to vrácení daru. Svědek dále uvedl, že vůbec neví, zda je účet ještě veden, nebo zda již jsou peníze vybrány. Ptal se na různých bankách, ale nikde není pod jeho jménem nic vedeno. Podpisů na různé papíry, které mu babička předložila, bylo více, bylo to i doma, když třeba přišel pán ze spořitelny a bylo to i dříve, ještě před tou exekucí. Vůbec neví, o co se jednalo, jenom bylo řečeno: „podepiš to, je to psáno na tebe“. Svědek dále uvedl, že asi před rokem půjčoval od babičky s dědou 50 000 Kč na zařízení bytu, na to mají smlouvu o půjčce a on to splácí ve splátkách ze svého účtu - ze znaleckého posudku znalce ustanoveného soudem, že [tituly před jménem] [jméno FO], znalec v oboru ekonomika, odvětví Oceňování nemovitých věcí, vypracoval na zadání soudu dne 13. 2. 2023 znalecký posudek č. [hodnota] – 3/23, kde stanovil k datu ocenění 10. 2. 2023 tržní hodnotu nemovitostí – CPO - pozemku parc. č. [Anonymizováno]/1 na LV č. [hodnota] v k. ú. [adresa], se všemi součástmi a příslušenstvím částkou 370 000 Kč, tržní hodnotu nemovitostí – CD - stavby dílny nezapsané v KN a nezakreslené v KM, postavené na parc. č. [Anonymizováno]/2 jiného vlastníka, se všemi součástmi a příslušenstvím částkou 214 000 Kč a tržní hodnotu technického zhodnocení – CTZ -RD č. p. [Anonymizováno] na LV [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] za trvání SJM od 15. 5. 1993 do 27. 4. 2017 se všemi součástmi a příslušenstvím částkou 239 000 Kč. Dle bodu 4.4.1 ZP posuzovaný pozemek parc. č. [Anonymizováno]/1 tvoří jednotný funkční celek JFC se stavbou RD č. p [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno]/3, parc. č. [Anonymizováno]/2 a jde tedy dle § 9 odst. 2 písm. a) bod 3. zákona č. 151/1997 Sb. o stavební pozemek, analogicky dle filosofie judikátu NS ČR sp. zn. [spisová značka] se při výpočtu neuvažuje nepřístupnost z veřejného prostranství. Celková hodnota parc. č. [Anonymizováno]/1 je dána součtem obvyklé ceny CPOd dílčí pozemku 365 000 Kč a ceny trvalých porostů CTP 5 183 Kč, které jsou součástí parc č. [Anonymizováno]/1. Pokud jde o cenu stavby dílny, jedná se objekt zděný, nepodsklepený, přízemní 1. NP, pod sedlovou střechou. Stavba je užívána jako hobby dílna, je oceněna jako vedlejší stavba, doplňuje užívání stavby hlavní, je užívána cca od r. 2003. Kolem ní jsou přístřešky. Celková cena dílny je dána součtem dílčí ceny dílny CDd 194 000 Kč + ceny přístřešků CP 20 000 Kč. Pokud jde o technické zhodnocení, ze ZP vyplývá, že znalec ocenění provádí dle skutečného stavu zjištěného při místním šetření. Hodnota stavebních úprav – technického zhodnocení v RD č. p. [Anonymizováno] v r. 2010 byla dána nákladem celkem 204 110 Kč /dle faktur o souhlasených SFŽP – výměna všech oken v 1. NP, 2. NP, výměna vchodových dveří, 6 ks nových balkonových dveří systém Trocal 88+. CTZd – dílčí aktuální cenu technického zhodnocení RD č. p. 306 výše popsanými stavebními úpravami v CÚ 2023 určil znalec částkou 196 806 Kč. Hodnota dotace (CDO) v CÚ 2023 činí 122 841 Kč. Tržní hodnotu technického zhodnocení příslušenství RD - studny (vrtané o průměru 40 cm) z r. 1998 a zámkovky ve dvorní části pod bazénem a vstup kolem hobby dílny do zahrady, plocha 55 m, z r. 1995 určil částkou 42 499 Kč. Celkem tedy výsledná tržní hodnota technického zhodnocení, tedy CTZ je dána součtem CTZd + CS + CZD, tj. 196 806 + 42 499 Kč = 239 305 Kč, po zaokrouhlení 239 000 Kč. Součástí znaleckého posudku jsou výpisy z katastru nemovitostí. Dle těchto je pozemek parc. č. [Anonymizováno]/1, orná půda o výměře 265 m, v k. ú. [adresa], na LV [Anonymizováno] v SJM účastníků, nabývacím titulem je kupní smlouva ze dne 25. 11. 1993, s právními účinky vkladu ke dni 30. 11. 1993. Pozemek [Anonymizováno]/2, ostatní plocha, jiná plocha a pozemek par. č. [Anonymizováno]/3, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům, vše v k. ú. [adresa], na LV [Anonymizováno] ve výlučném vlastnictví žalovaného - z vyjádření znalce k reakci žalovaného na ZP z 23. 3. 2023, že znalec zde uvádí, že na str. 3 ZP v bodu 3. 2. popisuje oceňovaný soubor A) – pozemek par. č. [Anonymizováno]/1 – který tvoří s RD č. p. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno]/3 a parc. č.[Anonymizováno][Anonymizováno]/2 jednotný funkční celek (JFC) a takto se i oceňuje, obdobně viz. str. 7 ZP v bodu 4.4.1., kdy posouzení stavebního pozemku v JFC je dáno § 9 odst. 2 písm. a) bod 3. – stavební pozemek je pozemek evidovaný v KN v druhu pozemku zahrady nebo ostatní plochy, v jednotném funkčním celku JFC. JFC se rozumějí pozemky v druhu pozemku zahrady nebo ostatní plochy, které souvisle navazují na pozemek evidovaný v KN v druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří se stavbou, se společným účelem využití. V JFC může být i více pozemků druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří. Dle § 9 odst. 5 se pro účely ocenění pozemek posuzuje posle stavu uvedeného v KN. Při nesouladu mezi stavem uvedeným v KN a skutečným stavem se vychází při oceňování ze skutečného stavu – v našem případě je parc.č.[Anonymizováno]/1 dle skutečného stavu zahradou s trvalými prosty, která cele splňuje definici stavebního pozemku dle § 9 odst. 2 písm. a) bod 3 zákona. 151/19997 Sb. Znalec dále uvádí, že pokud se parc. č. [Anonymizováno]/1 posuzuje jako stavební pozemek, který je součástí jednotného funkčního celku s RD, č. p. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno]/3 a parc. č. [Anonymizováno]/, má tedy tento JFC přímý přístup z veřejného prostranství. Dle analogie s filozofií judikátu NS ČR sp. zn. [spisová značka] nelze spravedlivě požadovat, aby strana, které bude nemovitost přikázána do výlučného vlastnící byla odpočtem – snížením ceny z důvodů nepřístupnosti, jako orná půda – nepřiměřeně zvýhodněna na úkor strany, které o svůj majetek přichází. Pro ocenění pozemku parc. č. [Anonymizováno]/1 znalec použil sjednané ceny kupní dle kupních smluv s datem vkladů [Anonymizováno], [Anonymizováno],[Anonymizováno]. S ohledem na skutečnost, že se znalci nepodařilo zajistit jiné aktuální kupní smlouvy z důvodu, že se s obdobnými nemovitostmi v místě a čase neobchodovalo, byl pro aktualizaci na CÚ 0223 proveden přepočet kupních cen koeficienty Kr viz. str. 9 ZP, takto upravené vstupní ceny splňují požadavky porovnávací metody a vedou k reálným výsledkům. K tržní hodnotě dílny a tržní hodnotě technického zhodnocení znalec uvedl, že tržní hodnota se dle § 1b vyhl. určuje porovnávacím, výnosovým a nákladových způsobem. Na str. 6 ZP znalec popisuje metody ocenění, když zde používá nákladovou metodu pro dílnu i technické zhodnocení. Závěrem znalec uvádí, že s ohledem na rozporná stanoviska stran sporu ohledně zápočtu dotace SFŽP znalec provedl variantní propočty, kdy odst. 1) Poznámek uvažuje dotaci do SJM odst. 2) uvažuje dotaci vlastníku nemovitosti - z výslechu znalce [tituly před jménem] [jméno FO], že oceňoval tři objekty, a to uvedené pod body [právnická osoba]). Co se týká jednotného funkčního celku, který oceňoval, tak vycházel z územního plánu obce [adresa]. Co se týká obvyklé ceny a tržní ceny, tak toto jsou ekvivalenty, pouze je rozdíl v metodice ocenění, což popisoval v posudku. Obvyklá cena pak dle rozhodnutí NS ČR má být stanovena ke dni vypořádání. Pokud žalovaný uváděl, že se jedná o ornou půdu, pak znalec toto posuzoval podle skutečného stavu, jak mu ukládá § 9 odst. 5 zákona o oceňování majetku. Jedná se o zahradu v jednotném funkčním celku, který bývá zpravidla pod jedním oplocením, avšak jedná se o stavební pozemek, tak jak již rozebíral ve svém vyjádření k námitkám žalovaného. Jednotný funkční celek je tvořen rodinným domem, parcelou, na které dům stojí, a dalšími dvěma parcelami za ní. Znalec vycházel z § 9 zákona o oceňování majetku a uvedl, že tento jednotný funkční celek má přímý přístup. Nelze posuzovat pozemek samostatně, neboť tvoří jednotný funkční celek a je jeho součástí. Znalec vycházel z § 28 zákona o znalcích a postupoval lege artis. Co se týká srovnávacích objektů, pak zde uvedl tři prodeje v obci [adresa], což je doloženo v přílohách znaleckého posudku. Na str. 9 znaleckého posudku určil cenu 1 377 Kč/m2 a k tomu pak připočetl cenu trvalých porostů na str. 10 znaleckého posudku. Při oceňování dílny vycházel z nákladové metody a rozporoval mylný názor žalovaného k tomuto ve svém vyjádření k námitkám. Co se týká rodinného domu a jeho stavebních úprav, tak na str. 12 znaleckého posudku ceny z roku 2010 musel navýšit o růst cen nemovitostí a současně snížit o amortizaci, tak došel k hodnotě technického zhodnocení rodinného domu za stanovenou dobu. Co se týká poznámek znalce na str. 14 znaleckého posudku, tak tyto zde rovněž musel uvést v souladu s § 28 zákona o znalcích, znalec v těchto poznámkách většinou vysvětluje a doplňuje své závěry. V tomto případě je doplnil o variantní možnosti zejména ohledně dotace. Co se týká vyjádření k námitkám žalovaného bodu 1), tak uvedl, že pokud posudek zpracovával v únoru 2023, tak ještě v katastru nemovitostí nebyly žádné kupní smlouvy z tohoto roku, proto použil smlouvy z roku 2022 a zohlednil kapitalizaci. K bodu 2) uvedl, že ocenění je provedeno nákladovou metodou podle § 11 vyhlášky, zatímco v § 10 vyhlášky je cena zjištěná 7. Důkazní návrh žalovaného dopisem [právnická osoba] adresovaného žalovanému dne 11. 9. 2023 a důkazní návrh žalovaného na zpracování revizního znaleckého posudku soud jako nadbytečné zamítl, neboť provedené dokazování soud považuje za dostačující pro rozhodnutí ve věci.

8. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Manželství účastníků uzavřené dne [datum] bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum], který nabyl právní moci dne 27. 4. 2017. Za trvání manželství účastníci provedli stavební úpravy – technické zhodnocení rodinného domu č. p. [Anonymizováno], [adresa] ve výlučném vlastnictví žalovaného, jak je tento zapsán na LV [Anonymizováno] pro katastrální území [adresa], a to na pozemku parc. č. [Anonymizováno]/3, spočívající ve výměně všech oken, výměně vchodových dveří a 6 ks balkonových dveří systém Trocal 88+, nákladem celkem 204 110 Kč. Uvedená výměna oken a dveří byla provedena firmou [právnická osoba], přičemž v rámci programu [adresa] úsporám byla žalovanému za uvedenou výměnu oken a dveří, po její realizaci, vyplacena z Fondu životního prostředí ČR dne 9. 8. 2010 dotace ve výši 127 400 Kč a téhož dne částka ve výši 20 000 Kč za projektovou dokumentaci. Skutečnost, že by na výměnu oken a dveří byla žalovanému jeho rodiči poskytnuta půjčka 108 000 Kč, však soud za prokázanou nemá. Ze svědecké výpovědi svědka [jméno FO] vyplynulo pouze to, že byl přítomen nějaké debatě s rodiči žalovaného o půjčce na okna, ale žádné bližší skutečnosti svědek nebyl schopen uvést, a uvedená skutečnost nevyplývá ani z dalších provedených důkazů. Dále za trvání manželství došlo ke zhodnocení příslušenství rodinného domu, a to vybudováním zámkové dlažby ve dvorní části pod bazénem a vstupu kolem hobby dílny do zahrady a studny. Za trvání manželství byla rovněž vybudována stavba hobby dílny na pozemku parc. č. [Anonymizováno]/2 zapsaném na LV [Anonymizováno] pro katastrální území [adresa], který je ve výlučném vlastnictví žalovaného. Jedná se objekt zděný, nepodsklepený, přízemní 1. NP, pod sedlovou střechou. Stavba je užívána jako hobby dílna, byla ve ZP oceněna jako vedlejší stavba, doplňující užívání stavby hlavní, je užívána cca od r. 2003, a kolem ní jsou přístřešky. Uvedená stavba byla vybudována na základě stavebního povolení pro stavebníky [Jméno zainteresované osoby 1/0] a [Jméno zainteresované osoby 0/0] (oba manžele), které nabylo právní moci dne 31. 10. 1997 a dosud nebyla zcela dokončena. Není zapsána v katastru nemovitostí ani zakreslena v katastrální mapě. Žalobkyně tvrdila, že stavba dílny byla zbudována z prostředků spadajících do SJM, když byla zbudována za trvání manželství a současně žalovaný nedisponoval výlučnými prostředky. Žalovaný tvrdil, že stavba hobby dílny nebyla financována z prostředků SJM, že tuto postavil otec žalovaného z jeho vlastních prostředků na vlastní náklady, což dokládal listinou - dohodou s uvedením data 25. 11. 1996, dle které měl žalovaný jako syn pronajmout svému otci část pozemku parc. č. [Anonymizováno]/2 v k. ú. [adresa] za účelem postavení dílny. Avšak žalobkyně namítla pravost a správnost této listiny s tím, že má za to, že byla vyhotovena účelově a dodatečně. Účastníci také za dobu trvání manželství na základě kupní smlouvy ze dne 25. 11. 1993 koupili od obce [adresa] pozemek parc. č. [Anonymizováno]/1, orná půda o výměře 265 m, jak je tento zapsán na LV [Anonymizováno] pro katastrální území [adresa]. Ze znaleckého posudku zadaného soudem, z vyjádření ustanoveného znalce ing. [jméno FO], jakož i z výpovědi znalce má soud za dostatečně prokázané, že A) tržní hodnota nemovitostí –pozemku parc. č. [Anonymizováno]/1 na LV č. [hodnota] v k. ú. [adresa], se všemi součástmi a příslušenstvím činí 370 000 Kč, B) tržní hodnota stavby dílny nezapsané v KN a nezakreslené v KN, postavené na parc. č. [Anonymizováno]/2 žalovaného, se všemi součástmi a příslušenstvím činí 214 000 Kč a C) tržní hodnota technického zhodnocení rodinného domu č. p. [Anonymizováno] na LV [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] za trvání SJM od 15. 5. 1993 do 27. 4. 2017 se všemi součástmi a příslušenstvím činí 239 000 Kč. Znalec uvedl, že oceňoval tři objekt [právnická osoba]) a C), co se týká jednotného funkčního celku, který oceňoval, tak vycházel z územního plánu obce [adresa]. Pokud jde o posuzovaný pozemek parc. č. [Anonymizováno]/1, uvedl, že tvoří jednotný funkční celek JFC se stavbou č. p. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno]/3, parc. č. [Anonymizováno]/2 a jde tedy dle § 9 odst. 2 písm. a) bod 3. zákona č. 151/1997 Sb., o stavební pozemek, přičemž analogicky dle filozofie judikátu NS ČR sp. zn. [spisová značka] se při výpočtu neuvažuje nepřístupnost z veřejného prostranství, neboť nelze spravedlivě požadovat, aby strana, která bude nemovitost přikázána do výlučného vlastnictví byl odpočtem – snížením ceny z důvodů nepřístupnosti - nepřiměřeně zvýhodněna na úkor strany, která o svůj majetek přichází. Při ocenění pozemku přitom vycházel ze skutečného stavu, kdy parc. č. 387/1 je dle skutečného stavu zahradou s trvalými porosty, která cele splňuje definici stavebního pozemku dle § 9 odst. 2) psím. a) bod 3 zákona č. 151/19997 Sb. Předmětem vypořádání účastníků byly dále úspory uložené na vkladovém účtu u České Spořitelny a.s. č. [č. účtu] vedeném na jméno žalovaného, ze kterého žalovaný dne 7. 3. 2017 vybral bez souhlasu žalobkyně v hotovosti částku ve výši 400 000 Kč. Co se týče této částky žalovaný nejprve tvrdil, že uvedenou částku vrátil rodičům, že se jednalo o vratku půjčky, která byla poskytnuta žalobkyni na stavení spoření v celkové částce 109 440 Kč, částku 95 400 Kč, která byla poskytnuta na zaplacení exekuce syna [jméno FO], a že částku 195 160 Kč předal matce, neboť po dobu trvání manželství sponzorovala jejich domácnost. Ze svědecké výpovědi [jméno FO], jakož i z jím předloženého místopřísežného prohlášení, má pak soud za prokázáno, že částka 95 400 Kč, kterou za něj zaplatila jeho babička tj. matka žalovaného [jméno FO] soudnímu exekutorovi, byla uhrazena [jméno FO] ze stavebního spoření [jméno FO] a nikoli, z žalovaným vybrané hotovosti 400 000 Kč, jak žalovaný původně tvrdil. Pokud jde o tvrzené půjčky na stavební spoření žalobkyně, v řízení nebylo prokázáno, že by matka žalovaného [jméno FO] poskytla žalobkyni uvedené půjčky, natož že by tyto žalovaný vrátil z částky 400 000 Kč. Dle sdělení Stavební spořitelny České Spořitelny a.s. č. ú. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/8060, tedy číslo stavebního spoření žalobkyně, bylo z důvodu uplynutí desetileté lhůty nečinnosti odstraněno se systému Stavební spořitelny České Spořitelny a.s., rovněž žalobkyně sdělila, že žádným stavebním spořením nedisponovala. Pravděpodobně tyto transakce zařizovala matka žalovaného i za ostatní členy rodiny, jak vyplynulo z provedeného dokazování. Sám žalovaný uvedl, že aktuálně jsou finanční prostředky 400 000 Kč uloženy u matky žalovaného pro ten případ, že by buď dohodou anebo rozhodnutím soudu byl žalovaný zavázán zaplatit vypořádací podíl. Toto koresponduje i s výpovědí svědkyně [jméno FO], která uvedla, že částku 300 000 Kč s manželem na výzvu vybrali a peníze přivezli v hotovosti v popsaných obálkách babičce a žalovanému, když jim bylo řečeno, že takto budou peníze uschovány až do potřeby vyplacení žalobkyně.

9. Podle ust. § 3028 odst. 1, 2 zákona číslo 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

10. Podle ust. § 736 občanského zákoníku je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.

11. Podle ust. § 740 občanského zákoníku nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

12. Podle ust. § 742 odst. 1 občanského zákoníku nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

13. Podle ust. § 742 odst. 2 občanského zákoníku hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen.

14. Podle ust. § 714 občanského zákoníku v záležitostech týkajících se společného jmění a jeho součástí, které nelze považovat za běžné, právně jednají manželé společně, nebo jedná jeden manžel se souhlasem druhého. Odmítá-li manžel dát souhlas bez vážného důvodu a v rozporu se zájmem manželů, rodiny nebo rodinné domácnosti, či není-li schopen vůli projevit, může druhý manžel navrhnout, aby souhlas manžela nahradil soud. Jedná-li právně manžel bez souhlasu druhého manžela v případě, kdy souhlasu bylo zapotřebí, může se druhý manžel dovolat neplatnosti takového jednání.

15. Podle ust. § 3054 občanského zákoníku, stavba, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku, na němž je zřízena, přestává být dnem nabytí účinnosti tohoto zákona samostatnou věcí a stává se součástí pozemku, měla-li v den nabytí účinnosti tohoto zákona vlastnické právo k stavbě i vlastnické právo k pozemku táž osoba.

16. Podle ust. § 3055 občanského zákoníku, stavba spojená se zemí pevným základem, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku, na němž je zřízena, a je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve vlastnictví osoby odlišné od vlastníka pozemku, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nestává součástí pozemku a je nemovitou věcí. Totéž platí o stavbě, která je ve spoluvlastnictví, je-li některý ze spoluvlastníků i vlastníkem pozemku nebo jsou-li jen někteří spoluvlastníci stavby spoluvlastníky pozemku.

17. Podle ust. § 9 odst. 2 písm. a) bod. 3 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změněně některých zákonů (zákon o oceňování) stavební pozemky se pro účely oceňování dále člení na nezastavěné pozemky evidované v katastru nemovitostí v druhu pozemku zahrady nebo ostatní plochy, v jednotném funkčním celku. Jednotným funkčním celkem se rozumějí pozemky v druhu pozemku zahrady nebo ostatní plochy, které souvisle navazují na pozemek evidovaný v katastru nemovitostí v druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří se stavbou, se společným účelem jejich využití. V jednotném funkčním celku může být i více pozemků druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří.

18. Podle ust. § 9 odst. 5 zákona o oceňování, pro účely oceňování se pozemek posuzuje podle stavu uvedeného v katastru nemovitostí.5 Při nesouladu mezi stavem uvedeným v katastru nemovitostí a skutečným stavem se vychází při oceňování ze skutečného stavu.

19. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy a v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními dospěl k právnímu závěru, že žaloba je důvodná. Bylo prokázáno, že účastníci byli manželé ode dne [datum] a jejich manželství bylo pravomocně rozvedeno dnem [datum]. Dnem právní moci rozsudku o rozvodu jejich manželství současně zaniklo jejich společné jmění manželů a do dne podání žaloby 7. 4. 2020 nedošlo k celkovému vypořádání majetku patřícího do zaniklého společného jmění manželů. Tuto věc vypořádání SJM účastníků soud posuzoval již dle nového občanského zákoníku - zákona číslo 89/2012 Sb., neboť sice toto SJM vzniklo za trvání předchozího občanského zákoníku platného do 31. 12. 2013, ale zaniklo až v roce 2017, tj. za účinnosti nové úpravy. Dle rozhodnutí NS ČR sp. zn. [spisová značka] tedy SJM trvající po 1. 1. 2014 se vypořádávají dle nového občanského zákoníku. Po provedeném dokazování, v návaznosti na shora uvedená zákonná ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba na vypořádání zaniklého společného jmění účastníků je ve smyslu ust. § 740 v návaznosti na ust. § 736 občanského zákoníku oprávněná, když nedošlo k vypořádání společného jmění jiným způsobem (dohodou). Podle ust. § 742 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku zanikne-li společné jmění manželů, provede se vypořádání, při němž se vychází z toho, že podíly obou manželů na majetku patřícím do jejich společného jmění jsou stejné. V daném případě nebyly zjištěny žádné relevantní skutečnosti, které by odůvodňovaly stanovení jiné výše podílů, než podílů stejných. Žalobkyně se v průběhu řízení, konkrétně u jednání konaného dne 14. 7. 2022, pokusila o smírné řešení v podobě dohody na vypořádání pro její osobu ve výši 600 000 Kč, na což nebylo žalovaným reagováno. V řízení bylo prokázáno, že ke dni rozvodu manželství a tedy zániku SJM dne 27. 4. 2017 mezi aktiva patřil pozemek parc. č. [Anonymizováno]/1 v k. ú. [adresa] v tržní hodnotě stanovené znaleckým posudkem vypracovaným [tituly před jménem] [jméno FO] ve výši 370 000 Kč, dále pak stavba hobby dílny s přístřešky na pozemku parc. č. [Anonymizováno]/2 v k. ú. [adresa] v tržní hodnotě stanovené shora uvedeným znaleckým posudkem ve výši 214 000 Kč, kterou s ohledem na zahájení výstavby v r. 1997 provedli účastníci za dobu trvání jejich manželství z prostředků spadajících do SJM. Skutečnost, že by dílna byla budována otcem žalovaného z jeho finančních prostředků, jak tvrdil žalovaný, soud nemá za prokázanou, když byla dokládána pouze soukromou listinou vez ověření pravosti a správnosti data jejího podpisu. Dále pak za dobu trvání manželství účastníci z prostředků spadajících do SJM provedli technické zhodnocení RD, ve výlučném vlastnictví žalovaného, č. p. [Anonymizováno] na LV [Anonymizováno] a jeho příslušenství (výměna oken a dveří, vybudování studny a zámkové dlažby) v tržní hodnotě stanovené znaleckým posudkem ve výši 239 000 Kč, přičemž takto vynaložených investic do nemovitých věcí ve výlučném vlastnictví představuje vnos žalobkyně. Dále pak soud do vypořádání SJM zahrnul úspory uložené původně na účtu České Spořitelny a.s., a.s. vedeném na jméno žalovaného ve výši 400 000 Kč, které žalovaný z tohoto účtu ještě za trvání manželství dne 7. 3. 2017 vybral. Soud má za to, že nakládání s vybranými prostředky přesahuje rámec obvyklé správy. K tomuto právnímu úkonu žalovaného, učiněného bez souhlasu žalobkyně, což žalobkyně v žalobě také napadla, nelze přihlížet, neboť je stižen relativní neplatností. Tyto finanční prostředky je tedy nutno zařadit do společného jmění manželů a vypořádat (k tomu srov. rozsudek NS ČR ze dne 14. 3. 2011, sp. zn. [spisová značka] a rozsudek NS ČR ze dne 17. 1. 2001 sp. zn. 22 Cdo 2433/99, podle kterého jestliže jeden z manželů nakládal s věcí nebo úsporami, které jsou v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů, způsobem, který je v rozporu s ustanovením § 154 odst. 1 ObčZ ve znění před novelou provedenou zákonem č. 91 /1998 Sb. pak k tomuto neplatnému právnímu úkonu nelze přihlížet a věc nebo úspory je třeba zařadit do masy bezpodílového spoluvlastnictví a vypořádat. Přikázání vkladu na vkladní knížce některému z účastníků výrokem rozsudku však nepřichází v úvahu, jestliže ke dni zániku bezpodílového spoluvlastnictví účastníků vklad na vkladní knížce již neexistoval. Pokud neexistoval, protože účastník vklad bez souhlasu druhého účastníka za trvání manželství vybral a spotřeboval pro sebe, je třeba vybranou částku zařadit do bezpodílového spoluvlastnictví účastníků a vypořádat ji. Přitom však není třeba, aby povinnost prvého účastníka tuto částku do společného majetku nahradit byla vyslovena výrokem rozsudku). Sám žalovaný nejprve tvrdil, tyto byly použity na vrácení půjček poskytnutých oběma účastníkům za trvání manželství jeho matkou [jméno FO]. Následně sdělil, že tyto peněžní prostředky jsou složeny u jeho matky pro ten případ, že by buď dohodou anebo rozhodnutím soudu byl žalovaný zavázán zaplatit vypořádací podíl. Vzhledem k tomu, že v řízení nebylo prokázáno, že by z uvedené částky byly žalovaným uhrazeny půjčky matce žalovaného, jak tvrdil, když v řízení nebylo prokázáno, že by matka žalovaného poskytla žalobkyni půjčku ve výši 109 440 Kč, natož že by tyto byly splaceny se souhlasem žalobkyně z uvedené částky. Prokázána nebyla ani tvrzená půjčka 108 000 Kč na doplatek ceny oken a dveří, ani že by z této částky byla hrazena exekuce za syna [jméno FO], když byla prokázána jeho svědeckou výpovědí úhrada ze zcela jiných zdrojů, zahrnul soud tuto do vypořádání SJM, jak je uvedeno shora. Soud uzavřel, že se jedná o typický případ odklonu finančních prostředků patřících do SJM ze strany žalovaného 20. Ohledně stavby hobby dílny s přísl. na pozemku žalovaného vycházel soud ze skutečnosti, že stavba dosud není zkolaudovaná, je však používána od roku 2003. Tato stavba dílny se stala do 31. 12. 2013 samostatnou věcí, když je nepochybné, že stavba byla vybudována minimálně do takového stadia, od něhož počínaje všechny další stavební práce směřovaly již k dokončení takto druhově i individuálně určené věci (viz. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. února 2002, sp. zn. 22 Cdo 2534/2000 podle kterého pro posouzení okamžiku vzniku stavby jako věci je rozhodný okamžik, v němž je stavba vybudována minimálně do takového stadia, od něhož počínaje všechny další stavební práce směřují již k dokončení takto druhově i individuálně určené věci. K tomu u nadzemních staveb dochází vytvořením stavu, kdy je již jednoznačně a nezaměnitelným způsobem patrno alespoň dispoziční řešení prvního nadzemního podlaží). Vzhledem k tomu soud uzavřel, že uvedená stavba dílny byla v SJM, když zůstala samostatnou věcí ke dni nabytí účinnosti občanského zákoníku, tj. k 1. 1. 2014, z důvodu odlišného vlastnictví pozemku a stavby. Nepodřídila se totiž superficiální zásadě a nestala se součástí pozemku žalovaného, na kterém je postavena.

21. Pokud žalovaný tvrdil, že výměna oken a dveří byla financována z programu [adresa] úsporám, a že tyto prostředky nabyl jen žalovaný, jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, pak k tomuto soud uvádí, že v daných souvislostech je třeba poukázat na to, že součástí společného jmění manželů se obecně stává veškerý majetek nabytý za trvání manželství, ať již jej nabudou např. právním jednáním oba manželé nebo je jeden z nich. Majetek se stává součástí společného jmění, i když je zcela zjevné, že se na jeho nabytí jeden z manželů vůbec nepodílel. Podstatné je pouze to, že byla věc nabyta jedním nebo oběma manžely za trvání manželství. Mezi tradiční součásti SJM patří především peněžní příjmy z pracovního poměru, včetně odměn a prémií, stipendia apod. Do SJM také spadají příjmy ze sociálního zabezpečení jako jsou důchody, nemocenská, dávky v hmotné nouzi, dávky sociální podpory, podpora v nezaměstnanosti atd. a příjmem SJM jsou rovněž výhry ze sázek a loterií. Do společného jmění tedy spadají obecně aktiva peněžité či nepeněžité povahy nabytá některým zákonem předvídaným způsobem tj. vydržením, zhotovením, přírůstkem, nálezem atd., dále rozhodnutím či smluvně jako koupí, směnou, zápůjčkou, úvěrem atp. (srov. komentář Občanský zákoník II. Rodinné právo § 655-975, 2. vydání, 2020, J. Psutka). Soud tak má za to, že s ohledem na shora uvedené, přestože byla dotace z programu Zelená úsporám poskytnutá na jméno žalovaného jako vlastníkovi nemovitosti, u níž byla provedena výměna oken a dveří, na základě žádosti podané žalovaným, stala se dotace z programu Zelená úsporám součástí SJM. Soud vyhodnotil, že se nejedná o žádnou z výjimek dle ust. § 709 odst. 1 občanského zákoníku. Současně je třeba vycházet z toho, že finanční prostředky na úhradu faktur za provedení výměny a oken byly vyplaceny ze SJM a teprve po realizaci byla část takto vynaložených prostředků proplacena dotací od SFŽP. Jestliže žalovaný namítal, že pozemek pac. č [Anonymizováno]/1 nemůže tvořit jednotný funkční celek se stavbou RD č. p. [Anonymizováno] a pozemky parc. č. [Anonymizováno]/3 a [Anonymizováno]/2 v k. ú. [adresa], že znalec při ocenění pozemku parc. č. [Anonymizováno]/1 v k. ú. [adresa] vycházel z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR [spisová značka], že při výpočtu neuvažoval nepřístupnost z veřejného prostranství a k oceňovanému pozemku ještě přičetl cenu trvalých porostů, a že znalcem stanovenou cenu není podle názoru žalovaného možno pro účely vypořádání SJM použít, pak po provedení důkazu znaleckým posudkem, vyjádřením znalce k námitkám žalovaného a výslechem znalce má soud za to, že znalec při nesouladu mezi stavem uvedeným v katastru nemovitostí a skutečným stavem správně ve smyslu ust. § 9 odst. 5 zákona o oceňování majetku vycházel při oceňování ze skutečného stavu, kdy par. č. [Anonymizováno]/1 je dle skutečného stavu zahradou s trvalými porosty, která splňuje definici stavebního pozemku dle § 9 odst. 2 písm. a) bod 3 zákona o oceňování. Soud tak nemá pochybnosti o kvalitě zpracování daného posudku a nebylo třeba posuzovat jakýkoliv jiný znalecký posudek.

22. Ze zaniklého společného jmění účastníků soud tedy přikázal, za souhlasného stanoviska obou účastníků, do výlučného vlastnictví žalovaného nemovitost - pozemek parc. č [Anonymizováno]/1, orná půda, zapsaný na LV č. [hodnota] pro katastrální území a obec [adresa], u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště [adresa], a nemovitost – stavbu hobby dílny se všemi součástmi a příslušenstvím na pozemku parc. č. [Anonymizováno]/2 v k. ú. [adresa]. Pokud jde o žalobkyni přiznanou částku vypořádacího podílu ve výroku rozsudku, pak tato představuje z ceny pozemku par. č. [Anonymizováno]/1 v k. ú. [adresa] na Moravě, z ceny stavby dílny nezapsané v KN se všemi součástmi a příslušenstvím na parc. č. [Anonymizováno]/2 v k. ú. [adresa], náhrady z ceny technického zhodnocení nemovitostí žalovaného a úspor účastníků ve výši 400 000 Kč původně uložených na účtu u České Spořitelny a.s., které žalovaný z tohoto účtu vybral, tj. z částek 370 000 Kč, 214 000 Kč, 239 000 Kč a 400 000 Kč, což činí částku k vypořádání ve výši 611 500 Kč. [adresa] k plnění stanovil soud ve výroku II. prodlouženou soudcovskou 30 denní v souladu s ust. § 160 odst. 1 věty za středníkem o. s. ř. pro řádné uhrazení předmětné částky žalovaným žalobkyni.

23. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve výroku III. rozsudku dle ust. 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě je nutno poukázat na nové rozhodnutí Ústavního soudu ČR ze dne 5. 4. 2022 sp. zn. IV. ÚS 404/22 týkající se nákladů řízení v případě iudicia duplex. Ústavní soud ČR v něm uvedl, že judikatura Ústavního soudu k náhradě nákladů řízení ve věcech majících povahu iudicia duplex nebyla vždy jednotná, neboť existuje mnoho usnesení ÚS, která akceptovala rozhodovací praxi soudů založenou na logice tzv. úspěchu ve věci, která však dostatečně nezohledňovala zvláštní povahu řízení typu iudicia duplex. Tato rozhodovací praxe soudů je založena na premise, že v řízeních, v nichž soud ruší a vypořádává spoluvlastnictví, má soud postupovat podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, v odůvodněných případech eventuálně podle § 142 odst. 2 téhož zákona. Nyní se však nálezová judikatura Ústavního soudu přiklání k principu, že v případě iudicia duplex (např. řízení o vypořádání společného jmění manželů nebo o vypořádání spoluvlastnictví) má být pravidlem nepřiznání náhrady nákladů žádnému z účastníků řízení podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, kdežto rozhodnutí podle § 142 odst. 3 téhož zákona bude podmíněno zvláštními okolnostmi případu, zejména pak např. šikanózním výkonem práva či zneužitím práva. Pokud by se jednalo o takový výkon práva, musí soud vyložit důvody pro použití uvedeného ustanovení, neboť v opačném případě by takové rozhodnutí sodu porušovalo ústavně zaručené právo na ochranu vlastnického práva. Vzhledem k tomu, že v daném případně nebyly shledány zvláštní okolnosti, které by odůvodňovaly rozhodnutí o nákladech řízení podle § 142 odst. 3 o.s.ř., rozhodl soud o náhradě nákladů řízení v souladu se shora citovaným aktuálním nálezem Ústavního soudu ČR podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

24. O náhradě nákladů řízení státu ve výrocích IV. a V. pak bylo rozhodnuto dle ustanovení § 148 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil. V dané věci vznikly státu náklady řízení z důvodu ocenění znaleckým posudkem, což byli účastníci zavázáni uhradit každý z jedné poloviny. Oba účastníci tak mají povinnost nahradit státu polovinu nákladů řízení iudicia duplex, které platil. Jsou tvořeny vyplaceným znalečným v celkové výši 18 800 Kč. Vzhledem k tomu, že část znalečného ve výši 5 000 Kč byla zaplacena ze zálohy složené žalobkyní a z rozpočtových prostředků soudu byla vyplacena částka 13 800 Kč, zavázal soud žalobkyni 4 400 Kč a žalovaného 9 400 Kč při zohlednění žalobkyní již zaplacené zálohy.

25. Ve výroku VI. bylo rozhodnuto o povinnosti žalovaného uhradit žalobkyni polovinu soudního poplatku, který již žalobkyně soudu uhradila ve výši 7 000 Kč a to ve smyslu výše uvedeného aktuálního rozhodnutí Ústavního soudu o dopadu zvláštní povahy řízení typu iudicia duplex na posuzování poměru úspěchu a neúspěchu v rámci náhrady nákladů řízení účastníků.

26. Lhůtu k plnění stanovil soud ve výrocích IV., V. a VI. jako třídenní s tím, že počíná dnem právní moci tohoto rozsudku, a to v souladu s ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.

Poučení