12 Cmo 103/2024 - 123

Rubrum

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Mileny Filingerové a soudkyň Mgr. Kateřiny Černé a Mgr. Šárky Hájkové ve věci žalobce: [Jméno žalobce], IČO [IČO žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO: [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] o zaplacení 200 000 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. února 2024, č. j. 37 Cm 59/2022-95 takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 600 Kč.

Odůvodnění

1. Shora označeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu o zaplacení částky 200 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 31. 12. 2020 do zaplacení a uložil žalobci zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 2 904 Kč. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že podle žaloby účastníci řízení dlouhodobě spolupracovali na základě mandátní smlouvy ze dne 1. 10. 2009, později nahrazené mandátní smlouvou ze dne 1. 2. 2013. Spolupráce skončila uplynutím výpovědní doby dne 30. 11. 2018. Dne 28. 1. 2013 uzavřeli žalobce a žalovaná opční smlouvu a žalobce zaplatil zálohu 210 000 Kč. Protože byla opční smlouva vázána na trvání mandátní smlouvy, nemohl žalobce opci realizovat, vznikl mu však po dvou letech od zániku mandátní smlouvy za splnění podmínek v opční smlouvě stanovených nárok na vydání hodnoty vypořádané opce ve výši 200 000 Kč. Ta měla být žalobci vyplacena do 30 dnů od splnění podmínek, tj. do 30. 12. 2020, což se však nestalo.

2. Žalovaná namítla, že vztahy účastníků byly 30. 4. 2013 modifikovány uzavřením manažerského dodatku k mandátní smlouvě. Součástí podmínek, které měl žalobce plnit po dobu dvou let od zániku mandátní smlouvy, aby mu vznikl nárok na výplatu hodnoty vypořádané opce, byla konkurenční doložka. Tu žalobce porušil tím, že byl ke dni 28. 12. 2018 registrován jako podřízený pojišťovací zprostředkovatel, a k 2. 1. 2019 jako vázaný zástupce společnosti [právnická osoba]., která je konkurentem žalované. V důsledku porušení konkurenční doložky má proto žalovaná za to, že nárok na výplatu hodnoty vypořádané opce žalobci nevznikl. Dále žalovaná uvedla, že po ukončení mandátní smlouvy byla žalobci vyplacena částka 171 510,24 Kč a započteny vzájemné pohledávky ve výši 131 324,60 Kč, tedy ve prospěch žalobce bylo celkem přiznáno 302 834,84 Kč, z čehož částka 200 000 Kč představuje vypořádání hodnoty opce a zbytek doplatek provizí. Žalobce namítl, že konkurenční doložka je neplatná, neboť je nepřiměřeně svazující a navíc byla vymezena i teritoriálně, přičemž žalobce svou činnost přesunul z [Anonymizováno] do [Anonymizováno]. Potvrdil rovněž, že přijal od žalované shora uvedená peněžitá plnění, avšak z jiných důvodů než vypořádání opce.

3. Soud prvního stupně vyšel ze shodných tvrzení účastníků, z nichž zjistil, že účastníci řízení uzavřeli dne 1. 10. 2009 mandátní smlouvu, která byla nahrazena mandátní smlouvou uzavřenou dne 1. 2. 2013. Dne 28. 1. 2023 dále účastníci uzavřeli opční smlouvu. Účinnost mandátní smlouvy zanikla k 30. 11. 2018, právo opce nebylo k tomuto datu uplatněno a zaniklo. Žalobce uhradil zálohu na cenu akcií ve výši 210 000 Kč. Z provedeného dokazování (mandátní smlouvou ze dne 1. 10. 2009, opční smlouvou ze dne 28. 1. 2013, mandátní smlouvou ze dne 1. 2. 2013 včetně manažerského dodatku ze dne 30. 4. 2013, výzvami žalobce ze dne 13. 9. 2021 a 6. 12. 2021, výpisem z registru ČNB, výpisem z živnostenského rejstříku) soud zjistil, že mandátní smlouvou ze dne 1. 10. 2009 se žalobce zavázal pro žalovanou vykonávat za provizi zprostředkovatelskou činnost na finančním trhu, zejména působit jako podřízený pojišťovací zprostředkovatel či vázaný zástupce investičního zprostředkovatele. Na základě opční smlouvy ze dne 28. 1. 2013 nabyl žalobce oproti úplatě ve výši 210 000 Kč právo opce k převodu 20 000 kusů akcií žalované. Strany si ujednaly, že nebude-li opce uplatněna, zaniká mj. ukončením účinnosti mandátní smlouvy. Mandátní smlouvou ze dne 1. 2. 2013 se žalobce zavázal pro žalovanou vykonávat za provizi poradenskou činnost v oblasti osobních financí, zprostředkovávat finanční produkty žalované a působit jako podřízený pojišťovací zprostředkovatel a vázaný zástupce investičního zprostředkovatele. Současně se žalobce zavázal nevykonávat tutéž nebo odbornou činnost po dobu trvání mandátní smlouvy na vlastní účet nebo pro třetí osobu. Z manažerského dodatku ze dne 30. 4. 2013 k mandátní smlouvě ze dne 1. 2. 2013 soud zjistil, že žalobce se zavázal po dobu 24 měsíců od zániku mandátní smlouvy na území vyšších územně samosprávných celků ČR, v nichž měl sídlo nebo vykonával činnost za trvání mandátní smlouvy, mj. nevykonávat činnost shodnou nebo obdobnou s předmětem mandátní smlouvy, nezprostředkovávat finanční produkty či služby, nevstoupit do obchodněprávního, pracovněprávního či obdobného vztahu se subjektem podnikajícím jako pojišťovací zprostředkovatel, investiční zprostředkovatel nebo zprostředkovatel jiných finančních produktů a služeb. Plnění konkurenční doložky je mandatáři kompenzováno plněními nad rámec běžné provize, porušení konkurenční doložky je sankcionováno ztrátou všech nadstandartních plnění. Soud dále provedl dokazování výzvami žalobce ze dne 13. 9. 2021 a 6. 12. 2021 k úhradě žalované částky. Podle výpisu z registru ČNB k 19. 1. 2019 byl žalobce zapsán jako vázaný zástupce s adresou sídla [adresa], Česká republika, s oprávněním k činnosti od 2. 1. 2019 jako zástupce investičního zprostředkovatele [právnická osoba]. Od 28. 12. 2018 byl zapsán jako podřízený pojišťovací zprostředkovatel s adresou sídla [adresa], Česká republika, ve vazbě na pojišťovacího agenta [právnická osoba]. Z výpisu z živnostenského rejstříku bylo zjištěno, že od 13. 12. 2004 do 12. 12. 2018 byla jako adresa sídla žalobce zapsána adresa [adresa] a od 12. 12. 2018 [adresa]. Z transakční historie účtu č. [Anonymizováno] a z provizního lístku poradce ([Jméno žalobce] soud neučinil žádná zjištění. Z výpisu účtu žalobce soud neučinil další zjištění, jelikož uhrazení částky 210 000 Kč žalobcem je mezi účastníky nesporné.

4. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil podle ust. § 2518 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Vyšel přitom ze zjištění, že vznik nároku žalobce na uhrazení žalované částky byl podmíněn tím, že žalobce bude plnit všechny povinnosti, k nimž se zavázal v mandátní smlouvě ve znění manažerského dodatku. Mezi stranami bylo sporné dodržení konkurenční doložky, která mu zakazovala vykonávat stejnou nebo obdobnou činnost, kterou vykonával pro žalovanou, na území týchž vyšších územních samosprávných celků, a to po dobu 24 měsíců od ukončení mandátní smlouvy. Žalobce tvrdil, že tuto povinnost jednak vůbec nemá z důvodu neplatnosti konkurenční doložky a dále, že ji splnil změnou sídla v živnostenském rejstříku. Předmětnou konkurenční doložku vyhodnotil soud prvního stupně jako platnou. Odkázal na srovnatelné postavení žalobce a žalované s postavením obchodního zástupce a uzavřel, že sjednaná konkurenční doložka nepřekračuje zákonné podmínky stanovenou dobou ani rozsahem. Poukázal dále na skutečnost, že podmínkou konkurenční doložky v obchodních vztazích na rozdíl od obdobné doložky v pracovněprávním vztahu není úplata. Ohledně možnosti omezení doložky soudem zdůraznil, že se jedná o mimořádný zásah do smluvní autonomie stran, pro nějž jsou zapotřebí zvláště závažné důvody. Ty nebyly v daném případě shledány, zejména když skutečným přenesením své výdělečné činnosti na území jiného vyššího územně samosprávního celku, mohl žalobce tuto činnost vykonávat, aniž by konkurenční doložku porušil. K tomu však v daném případě nedošlo. Přenesení sídla žalobce zapsaného v živnostenském rejstříku nepostačuje, neboť předmět podnikání řešený konkurenční doložkou podléhá zvláštní dozorové činnosti ČNB, a její registr je proto primárním zdrojem údajů o osobách působících na trhu finančních služeb. V tomto registru, jehož údaje mají vždy odpovídat realitě, žalobce své sídlo nepřesunul. Žalobce byl tedy registrován k výkonu činností, které vykonával za trvání mandátní smlouvy pro žalovanou, a to se stejným sídlem. Soud proto s odkazem na závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2013, č. j. 23 Cdo 2578/2012 uzavřel, že již zápisem v registru ČNB žalobce porušil konkurenční doložku. Protože nevyhověl požadavku splnit všechny své povinnosti z mandátní smlouvy ve znění manažerského dodatku, nárok na vyplacení hodnoty vypořádané opce v souladu s ujednáním stran mu nevznikl.

5. Soud prvního stupně se dále neztotožnil s argumentací žalobce, že žalovaná svůj závazek vůči němu uznala. Zdůraznil, že vyjádření žalované, že částka požadovaná žalobou již byla žalobci bezdůvodně vyplacena, nelze považovat za uznání nároku, neboť jím žalovaná neuznává právní důvod platby; i pokud by jej uznala, nebylo by jistě jejím úmyslem plnit na týž titul dvakrát. Žalovaná však nárok žalobce popírala. Otázkou, zda mezi platbami poskytnutými žalobci po ukončení smluvních vztahů bylo i plnění na hodnotu vypořádané opce, která zůstává mezi stranami spornou, se soud pro nadbytečnost s ohledem na shora uvedené závěry, již nezabýval.

6. Z výše uvedených důvodů byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. ve prospěch žalované, která měla ve věci plný úspěch.

7. Žalobce podal proti rozsudku včasné odvolání a navrhl jeho změnu tak, aby bylo žalobě vyhověno a byla mu přiznána náhrada nákladů řízení před soudy obou stupňů. Soudu prvního stupně předně vytkl nesprávnost jeho zjištění, že adresa zapsaná ke dni 19. 1. 2019 v registru ČNB je adresou jeho sídla. Poukázal přitom na znění uvedeného výpisu, podle něhož se jedná buďto o adresu sídla, nebo o adresu bydliště, přičemž výpis nespecifikuje, o kterou z těchto adres v konkrétním případě jde. To vyplývá z příslušné právní úpravy, a sice z § 12 odst. 3 písm. a) zákona č. 38/2004 Sb. a z § 32c odst. 4 písm. a) ZPKT. Soud proto nemohl z výše uvedeného důkazu s jistotou, ani s převažující mírou pravděpodobnosti, učinit závěr o tom, že ve výpisu z registru ČNB je uvedena adresa jeho sídla. Dospěl proto k nesprávnému skutkovému zjištění ve smyslu § 205 odst. 2 písm. e) o. s. ř. Odvolatel dále namítl, že neporušil konkurenční doložku. Napadený rozsudek podle jeho názoru spočívá na nesprávném právním posouzení účinků zápisu v registru ČNB na konkurenční doložku uzavřenou mezi účastníky řízení. Soud své rozhodnutí nesprávně založil na nepřiléhavé judikatuře. Žalovaná odkázala na obsah konkurenční doložky i na znění ust. § 12 odst. 3 písm. a) zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a na ust. § 32c odst. 4 písm. a) ZPKT a uzavřel, že [právnická osoba] podléhajících dohledu ČNB neuvádí (a ani nemusí) adresu místa podnikání žalobce a proto ze zápisu v tomto registru nelze vyvodit jednoznačný závěr o místě podnikání žalobce. Dále namítl, že soud prvního stupně pominul, že se dovolací soud v odkazovaném rozhodnutí zabýval porušením konkurenční doložky sjednané pro celé území České republiky, zatímco v projednávané věci byla tato doložka sjednána pouze pro území vyšších územně samosprávných celků, v nichž měl žalobce po dobu účinnosti mandátní smlouvy sídlo, popř. v nich vykonával činnosti dle této smlouvy. Z toho vyplývá, že žalobce nemohl konkurenční doložku porušit pouhou spoluprací s jiným subjektem promítnutou do zápisu v registru ČNB, ale pouze výkonem konkurenční činnosti na území hlavního města, kde měl sídlo po dobu své spolupráce se žalovanou. Žalobce rovněž zopakoval svou výhradu vůči platnosti konkurenční doložky, s tím, že byla sjednána na maximální přípustnou dobu dvou let dle ust. § 672a odst. 3 obch. zák. a to tak, že žalobci zcela zakazovala vykonávat jeho podnikatelskou činnost (a hlavní profesi) na stejném území, na kterém ji vykonával pro žalovanou. Konkurenční doložka proto žalobci značně znehodnotila jeho po léta budované vztahy s klienty a v regionu zavedenou pověst. Za to žalovaná neposkytla žalobci žádnou kompenzaci. Byla to proto pouze žalovaná, kdo z konkurenční doložky čerpal výhody. Soud proto nesprávně posoudil konkurenční doložku jako platnou. Žalobce rovněž opakovaně argumentoval tím, že žalovaná svůj dluh vůči němu uznala co do důvodu i výše ve smyslu ust. § 2053 o. z., neboť tvrdila, že jej v plné výši zaplatila. Soud měl proto ve věci rozhodnout rozsudkem pro uznání.

8. Žalovaná navrhla potvrzení rozsudku. Ztotožnila se se závěrem soudu prvního stupně, že konkurenční doložka je platná a účinná. Názor žalobce, že si může sám zvolit, „co do kterého registru zapíše“, je zcela absurdní a postrádá logiku. Registr ČNB je ve všech sektorových zákonech finančního trhu primárním registrem, z něhož jsou čerpány údaje o osobách činných na tomto trhu. Existuje-li sídlo, byl žalobce povinen zapsat ho do registru. Bydliště je údajem, který se standardně ve veřejných registrech spojených s podnikáním neuvádí, resp. uvádí se pouze v případě, že sídlo podnikání neexistuje. Žalobce a další osoby, které přešly od žalované do společnosti [právnická osoba]., změnily své sídlo účelově a všechny jimi podané žaloby jsou nástrojem konkurenčního boje ze strany společnosti [právnická osoba]. Žalovaná dále zastává názor, že rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 2578/2012 je – oproti tvrzení žalobce – zcela přiléhavý, neboť postavení žalobce i dovolatelky jsou totožná. Není dále pravdivé ani tvrzení, že konkurenční doložka nebyla žalobci nijak kompenzována. Žalovaná odkázala na ust. čl. 8 odst. 2 manažerského dodatku s tím, že žalobce obdržel plnění ve výši 114 000 Kč. Zdůraznila dále, že žalobní nárok nikdy neuznala – kdyby ano, nevedla by soudní řízení. Tvrzení žalobce, který si navíc protiřečí, jsou zmatečná a nelze jim přiznat žádnou relevanci.

9. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek podle ust. § 212 a násl. o. s. ř. a po provedeném jednání dospěl k závěru, že odvolání je nedůvodné. Vyšel přitom ze skutkových zjištění, která učinil soud prvního stupně na základě jím provedeného dokazování i ze zjištění, učiněných z důkazů, které byly zopakovány v odvolacím řízení.

10. Z mandátní smlouvy uzavřené dne 1. 2. 2013 mezi žalobcem jako mandatářem a žalovanou jako mandantem bylo zjištěno, že žalovaná je akciovou společností, jejímž hlavním předmětem podnikání je poskytování komplexního finančního poradenství včetně investičního poradenství fyzickým a právnickým osobám a zprostředkování finančních produktů obchodních partnerů (investičních, pojistných, bankovních a penzijních produktů), zejména činnost investičního zprostředkovatele a pojišťovacího agenta. V čl. II odst. 1 smlouvy se žalobce zavázal pro žalovanou osobně s vynaložením odborné péče vyvíjet na území České republiky za podmínek stanovených touto smlouvou, právními předpisy a vnitřními předpisy žalované finančně poradenskou činnost v oblasti osobních financí a zprostředkovávat finanční produkty smluvních partnerů mandanta pro jejich zájemce. Mezi účastníky bylo nesporné, že mandátní smlouva zanikla ke dni 30. 11. 2018.

11. Opční smlouvou ze dne 28. 1. 2013 žalovaná zřídila ve prospěch žalobce opci spočívající v právu žalobce za podmínek a ve lhůtách smlouvou stanovených vyzvat žalovanou, aby zajistila uzavření nebo sama uzavřela se žalobcem smlouvu, na jejímž základě se žalobce stane vlastníkem akcií žalované, specifikovaných smlouvou (čl. II odst. 1 smlouvy). Žalobce jako nabyvatel opci přijal (čl. II odst. 2 smlouvy). V čl. III odst. 2 se nabyvatel zavázal uhradit do 31. 1. 2013 žalované zálohu na cenu akcií ve výši 210 000 Kč. Podle čl. VII odst. 3 smlouvy, zanikne-li opce ukončením účinnosti mandátní smlouvy na základě dohody stran nebo na základě výpovědi či odstoupení nabyvatele nebo společnosti od smlouvy z jiného důvodu, než pro nabyvatelovo podstatné porušení mandátní smlouvy, je nabyvatel oprávněn obdržet hodnotu vypořádané opce. Vypočtená hodnota vypořádané opce bude nabyvateli vyplacena pouze v případě, že nabyvatel dodržel vše, co bylo dohodnuto v mandátní smlouvě včetně dodatků k ní o zákazu konkurenčního jednání, zejména co do jeho rozsahu a doby trvání a zároveň nabyvatel dodrží povinnost, k jejímuž plnění se zavázal po zániku mandátní smlouvy a jejíž porušení by bylo za trvání mandátní smlouvy jejím porušením podstatným.

12. Manažerským dodatkem ze dne 30. 4. 2013 k mandátní smlouvě uzavřené dne 1. 2. 2013 se žalobce zavázal, že 24 měsíců po zániku mandátní smlouvy nebude na území všech vyšších územně samosprávných celků ČR, ve kterých měl po dobu výkonu činnosti dle této smlouvy místo podnikání, nebo ve kterých vykonával činnost dle mandátní smlouvy, a) vykonávat činnost, která je shodná či obdobná s předmětem činnosti dle mandátní smlouvy, ať již na vlastní účet nebo na účet třetí osoby, b) zprostředkovávat na vlastní účet nebo na účet třetí osoby smlouvy, jejichž předmětem je finanční produkt či služba, c) účastnit se na podnikání jiné osoby podnikající jako pojišťovací zprostředkovatel, investiční zprostředkovatel, vázaný zástupce nebo zprostředkovatel jiných finančních produktů nebo služeb, a to zejména tak, že nebude společníkem, akcionářem s rozhodující pravomocí, členem družstva, tichým společníkem, členem sdružení či jinak podobně účasten na podnikání takového subjektu, d) neuzavře obchodněprávní ani pracovněprávní nebo jiný obdobný vztah se subjektem podnikajícím jako pojišťovací zprostředkovatel, investiční zprostředkovatel nebo zprostředkovatel jiných finančních produktů nebo služeb, ani pro takový subjekt nebude vykonávat poradenskou, lektorskou či školící činnost, e) nebude vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního orgánu nebo člen jiného orgánu právnické osoby, se stejným nebo podobným předmětem podnikání jako předmět podnikání mandanta vyjma případů, kdy bude k výkonu této činnosti delegován mandantem.

13. Podle čl. 8 dodatku dodržování zákazu konkurenčního jednání je mandatáři ze strany mandanta kompenzováno plněním, které je mandatáři vypláceno po zániku mandátní smlouvy dle čl. 2 tohoto dodatku a nadstandardním plněním nad rámec běžné provize za výkon zprostředkovatelské činnosti, a to za trvání mandátní smlouvy dle čl. 3, 6 a 7 tohoto dodatku. Kompenzace není vyplácena jen v případě, že mandatář poruší mandátní smlouvu podstatným způsobem či mandatář poruší povinnost, kterou musí dodržet po zániku mandátní smlouvy, jejíž porušení by za trvání mandátní smlouvy bylo jejím podstatným porušením. Podle čl. 8 odst. 3 dodatku sankce za porušení zákazu konkurenčního jednání je ztráta všech nadstandardních plnění, na které vzniká mandatáři nárok dle tohoto dodatku a vrácení těch již vyplacených nadstandardních plnění uvedených v tomto dodatku, u kterých je uvedeno, že je mandatář povinen k jejich vrácení v případě, že nedodrží podmínky zákazu konkurenčního jednání. Článek 7 dodatku upravuje podmínky účastníků akciového opčního programu společnosti.

14. Podle informace České národní banky byl žalobce ke dni 19. 1. 2019 zapsán v registru jako podřízený pojišťovací zprostředkovatel (do 1. 4. 2019) s datem oprávnění k činnosti od 13. 6. 2005 ve vazbě na společnost [právnická osoba]. a dále jako vázaný zástupce dle zákona o spotřebitelském úvěru pro společnost [právnická osoba]., s datem oprávnění k činnosti od 2. 1. 2019. V obou případech je v registru uvedena adresa sídla / bydliště žalobce i jeho kontaktní adresa v Praze, [Anonymizováno]. Společnost [právnická osoba]. byla registrována u ČNB jako pojišťovací agent (do 1. 4. 2019), dále je registrována jako vázaný zástupce dle zákona o spotřebitelském úvěru a jako vázaný zástupce dle zákona o podnikání na kapitálovém trhu.

15. Podle ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, není-li dále stanoveno jinak, řídí se právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

16. Podle ust. § 672a odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obch. zák.“) ve smlouvě o obchodním zastoupení je možno písemně dohodnout, že obchodní zástupce nesmí po stanovenou dobu, nejdéle však 2 roky po ukončení smlouvy, na stanoveném území nebo vůči stanovenému okruhu osob na tomto území vykonávat na vlastní nebo na cizí účet činnost, která byla předmětem obchodního zastoupení, nebo jinou činnost, která by měla soutěžní povahu vůči podnikání zastoupeného. Podle ust. § 672a odst. 2 obch. zák. konkurenční doložka odporující podmínkám uvedeným v odstavci 1 je neplatná. Podle třetího odstavce tohoto ustanovení v případě pochybností může soud konkurenční doložku, která by omezovala zástupce více, než kolik vyžaduje potřebná míra ochrany zastoupeného, omezit nebo prohlásit za neplatnou.

17. Podle ust. § 27 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon“) vázaným zástupcem se pro účely tohoto zákona rozumí ten, kdo je oprávněn zprostředkovávat spotřebitelský úvěr na základě zápisu vázaného zástupce do registru. Podle § 27 odst. 2 vázaný zástupce zprostředkovává spotřebitelský úvěr výhradně pro jednoho zastoupeného na základě smlouvy uzavřené v písemné formě.

18. Podle ust. § 29 zákona Česká národní banka na základě oznámení podle § 30 podaného zastoupeným zapíše do registru vázaného zástupce, za podmínek v tomto ustanovení uvedených.

19. Podle ust. § 55 zákona se u nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, samostatného zprostředkovatele, vázaného zástupce a zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru zapisují tyto údaje včetně jejich změn: a) identifikační údaje, b) předmět činnosti podle § 3 odst. 1 písm. a) nebo b) v rozsahu podle skupin odbornosti; u nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru také předmět činnosti podle § 9a, c) osoba oprávněná poskytovat nebo zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, pro kterou je samostatný zprostředkovatel, vázaný zástupce nebo zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru činný, d) datum vzniku oprávnění k činnosti a doba trvání oprávnění, e) člen statutárního orgánu, ředitel, prokurista nebo jiná osoba, kteří jsou odpovědni za zprostředkování nebo zprostředkování skutečně řídí, f) u zprostředkovatele spotřebitelského úvěru na bydlení se sídlem na území České republiky 1. územní rozsah jeho činnosti, 2. údaj o tom, zda je jeho činnost provozována v hostitelském členském státě; pokud ano, údaj o tom, zda je provozována prostřednictvím pobočky nebo jinak než prostřednictvím pobočky, a 3. adresa pobočky, je-li jeho činnost provozována v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky, g) datum zániku oprávnění k činnosti a jeho důvod, h) přehled o pravomocně uložených pokutách a vykonatelných opatřeních k nápravě uložených Českou národní bankou, i) datum nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku a j) datum vstupu právnické osoby do likvidace.

20. Podle ust. § 57 zákona proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis do registru, nemůže ten, jehož se zápis týká, namítat, že zápis neodpovídá skutečnosti, s výjimkou údajů uvedených v § 55 odst. 1 písm. h) a i) a v § 55 odst. 2.

21. Podle ust. § 59 odst. 1 zákona je nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru, samostatný zprostředkovatel, zastoupený ohledně údajů týkajících se jeho vázaného zástupce nebo zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance změnu údajů, které jsou o nich zapsány v registru, a dále změnu údajů v tomto ustanovení uvedených.

22. V posuzované věci opíral žalobce svůj nárok o tvrzení, že zánikem mandátní smlouvy, k němuž došlo dne 30. 11. 2018, mu vzniklo podle ust. čl. VII odst. 2 a 3 opční smlouvy právo na zaplacení hodnoty vypořádané opce ve výši 200 000 Kč. Žalovaná oponovala žalobě (mimo jiné) tvrzením, že toto právo žalobci nevzniklo v důsledku porušení zákazu konkurenčního jednání, sjednaného v čl. 8 manažerského dodatku mandátní smlouvy ze dne 30. 4. 2013. Tuto obranu vyhodnotil odvolací soud shodně se soudem prvního stupně jako důvodnou.

23. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že na základě mandátní smlouvy ze dne 1. 2. 2013 vykonával žalobce pro žalovanou, jejímž hlavním předmětem podnikání je poskytování komplexního finančního poradenství a zprostředkování finančních produktů (investičních, pojistných, bankovních a penzijních), finančně poradenskou a zprostředkovací činnost, a to na území celé České republiky. Mandátní smlouva zanikla ke dni 30. 11. 2018. Konkurenční doložka sjednaná v čl. 8 manažerského dodatku mandátní smlouvy zakazovala žalobci po dobu 24 měsíců po zániku mandátní smlouvy na území všech vyšších územně samosprávných celků ČR, ve kterých měl po dobu výkonu činnosti dle této smlouvy místo podnikání, nebo ve kterých vykonával činnost dle mandátní smlouvy, mimo jiné vykonávat na vlastní účet či na účet třetí osoby činnost shodnou či obdobnou s předmětem činnosti dle mandátní smlouvy, zprostředkovávat na vlastní účet nebo na účet třetí osoby smlouvy, jejichž předmětem je finanční produkt či služba, účastnit se na podnikání jiné osoby podnikající jako pojišťovací zprostředkovatel, investiční zprostředkovatel, vázaný zástupce nebo zprostředkovatel jiných finančních produktů nebo služeb, či uzavřít obchodněprávní, pracovněprávní či obdobný vztah se subjektem, podnikajícím jako pojišťovací zprostředkovatel, investiční zprostředkovatel nebo zprostředkovatel jiných finančních produktů nebo služeb, či pro takový subjekt vykonávat poradenskou, lektorskou či školící činnost. Dále bylo prokázáno, že žalobce byl v období do 1. 4. 2019 zapsán v registru ČNB jako podřízený pojišťovací zprostředkovatel ve vazbě na společnost [právnická osoba]. s datem oprávnění k činnosti od 13. 6. 2005 a dále jako vázaný zástupce dle zákona o spotřebitelském úvěru pro společnost [právnická osoba]., s datem oprávnění k činnosti od 2. 1. 2019. Uvedená společnost byla registrována u ČNB jako pojišťovací agent (do 1. 4. 2019), nadále je registrována jako vázaný zástupce dle zákona o spotřebitelském úvěru a jako vázaný zástupce dle zákona o podnikání na kapitálovém trhu.

24. Jak vyplývá z ust. 27 zákona, předmětem činnosti vázaného zástupce je zprostředkování spotřebitelského úvěru na základě písemně uzavřené smlouvy, a to výhradně pro jednoho zastoupeného, přičemž podmínkou výkonu této činnosti je zápis vázaného zástupce do registru vedeného ČNB. Obligatorními údaji zapisovanými do registru jsou podle § 55 zákona mimo jiné identifikační údaje vázaného zástupce, údaj o osobě oprávněné poskytovat nebo zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, pro kterou je vázaný zástupce činný, datum vzniku oprávnění k činnosti a doba trvání oprávnění, přičemž je předpokládána správnost zapsaných údajů (§ 57 zákona). Již sama registrace žalobce jako vázaného zástupce společnosti [právnická osoba]., která je konkurentem žalované, s datem oprávnění k činnosti od 2. 1. 2019 (tedy v průběhu dvouleté lhůty od zániku mandátní smlouvy), a to pro činnost, která byla předmětem mandátní smlouvy uzavřené s žalovanou (zprostředkování finančních produktů), tak představuje porušení konkurenční doložky sjednané mezi účastníky v čl. 8 manažerského dodatku mandátní smlouvy (srov. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2013, sp. zn. 23 Cdo 2578/2012). Závěr soudu prvního stupně, že žalobci tak podle čl. VII odst. 3 opční smlouvy nevzniklo právo na zaplacení hodnoty vypořádané opce, proto shledal odvolací soud správným.

25. Z důvodů, které jsou výše uvedeny, nelze přisvědčit žalobci, že závěry shora označeného rozhodnutí Nejvyššího soudu se v poměrech posuzované věci neuplatní, neboť dle jeho názoru v daném případě nebyla konkurenční doložka sjednána pro celé území České republiky. Tomu odporuje zjištění vyplývající z čl. II odst. 1 mandátní smlouvy, podle něhož se žalobce zavázal pro žalovanou vykonávat činnost uvedenou v této smlouvě na území (celé) České republiky, přičemž podle čl. 8 manažerského dodatku této smlouvy se omezení sjednaná konkurenční doložkou vztahují nejen na území hlavního města Prahy, kde měl žalobce podle mandátní smlouvy své místo podnikání, ale i na území všech vyšších územně samosprávných celků ČR, kde vykonával činnost podle mandátní smlouvy (tj. na celé území státu). Není tedy rozhodné ani to, zda a jak změnil žalobce po ukončení smluvního vztahu se žalovanou adresu svého místa podnikání, případně, zda údaj adresy zapsaný v registru ČNB označuje adresu bydliště žalobce či adresu jeho místa podnikání (dle ust. § 3 odst. 1 písm. d) zákona jsou identifikačními údaji zapisovanými do registru u fyzické osoby jméno, popř. obchodní firma, adresa bydliště, datum narození a identifikační číslo osoby, bylo-li jí přiděleno; sídlo pak je součástí identifikace právnické osoby). Je tedy třeba uzavřít, že pokud jde o vymezení územního rozsahu konkurenční doložky, zahrnuje celé území České republiky.

26. S odvolatelem nelze souhlasit ani v tom, že konkurenční doložka je neplatná, neboť byla sjednána na maximální přípustnou dobu dvou let dle ust. § 672a odst. 3 obch. zák. a to tak, že žalobci zcela zakazovala vykonávat jeho podnikatelskou činnost (a hlavní profesi) na stejném území, na kterém ji vykonával pro žalovanou. Jak uzavřel Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 30. 4. 2009, sp. zn. 23 Cdo 508/2009, konkurenční doložka je stanovena k ochraně oprávněných zájmů zastoupeného při jeho účasti v hospodářské soutěži; zastoupený se jí chrání před činností obchodního zástupce, která by měla soutěžní povahu. Požadavkem na omezení zákazu konkurence, jak z hlediska doby jeho trvání, tak z hlediska jeho územního a případně též osobního rozsahu (co do okruhu třetích osob), pak zákon sleduje ochranu oprávněných zájmů obchodního zástupce jako podnikatele; jde o to, aby omezení jeho práva podnikat mělo zřetelně vymezené hranice, stanovené v konkurenční doložce, a aby takto sjednaný (stanoveným rozsahem vymezený) zákaz konkurence neomezoval zástupce více, než kolik vyžaduje potřebná míra ochrany zastoupeného. V ustanovení § 672a obch. zák. se tak promítá ústavní princip zakotvený v Čl. 26 Listiny základních práv a svobod, podle něhož každý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost, a zákon může stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností.

27. V poměrech posuzované věci vyhovuje konkurenční doložka obsažená v čl. 8 manažerského dodatku mandátní smlouvy obsahovým náležitostem vyžadovaným pro její platnost ust. § 672a odst. 1 obch. zák.; skutečnost, že byla sjednána na maximální přípustnou dobu dvou let, není důvodem její neplatnosti. Nelze souhlasit ani argumentací, že jde o ujednání jednostranně výhodné pro žalovanou, neboť žalobci nebyla oproti omezením, vyplývajícím z doložky, poskytnuta žádná protihodnota. Jak vyplývá z čl. 8 odst. 2 manažerského dodatku mandátní smlouvy, dodržování zákazu konkurenčního jednání bylo mandatáři ze strany mandanta kompenzováno plněním dle čl. 2 tohoto dodatku, který upravuje bezplatné manažerské pojištění, nárok na provizi v případě pracovní neschopnosti, rodičovské dovolené či invalidity, doživotní rentu, aj., jakož i nadstandardním plněním nad rámec běžné provize za výkon zprostředkovatelské činnosti. Případná ztráta všech těchto nadstandardních plnění, resp. vznik povinnosti žalobce k jejich vrácení, není projevem nepřiměřenosti či vzájemné nevyváženosti konkurenční doložky, ale logickým důsledkem jejího porušení (čl. 8 odst. 3 dodatku). K výtce žalobce, že mu konkurenční doložka zcela zakazovala vykonávat jeho podnikatelskou činnosti (a hlavní profesi) na stejném území, na němž ji vykonával pro žalovanou, odvolací soud uvádí, že podle údajů zapsaných v živnostenském rejstříku žalobce podniká v oboru zprostředkování obchodu a služeb, poradenské a konzultační činnosti, zpracování odborných studií a posudků a v oboru výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1-3 živnostenského zákona. Zákaz vyplývající z konkurenční doložky se tak vztahuje pouze na část předmětu jeho podnikání a neomezuje žalobce více, než vyžaduje potřebná míra ochrany žalované. Odvolací soud z uvedených důvodů posoudil sjednanou konkurenční doložku shodně se soudem prvního stupně jako platnou.

28. V poměrech posuzované věci nebyly konečně splněny ani předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání, vyžadované ustanovením § 153a o. s. ř., neboť v žádném z procesních úkonů, které žalovaná vůči soudu učinila, nárok žalobce uplatněný žalobou výslovně neuznala. Pokud ve svém podání ze dne 5. 10. 2023, v němž se vyjadřovala k jednotlivým platbám, provedeným ve prospěch žalobce po skončení mandátní smlouvy, mimo jiné uvedla, že se jednalo celkem o částku 293 791,35 Kč, „přičemž 200 000 Kč představuje vypořádání opce a 93 791,35 Kč provize, které byly žalobci přiznány po ukončení mandátní smlouvy“, šlo o jeden z argumentů, o něž žalovaná opírala svůj návrh na zamítnutí žaloby, nikoli, jak tvrdí žalobce, o uznání jeho nároku co do důvodu a výše. Zákonné předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání by nebylo možné považovat za splněné ani v případě, že by se žalovaná proti žalobě bránila tvrzením, že žalobou uplatněný nárok zanikl započtením.

29. Z důvodů, které jsou shora vyloženy, odvolací soud napadený rozsudek jako věcně správný podle ustanovení § 219 o. s. ř. potvrdil.

30. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalované, která měla ve věci plný úspěch, byla přiznána podle ust. § 1 odst. 3 a § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. paušální náhrada hotových výdajů ve výši 2 x 300 Kč za vyjádření k odvolání a účast na jednání u odvolacího soudu.

Poučení