12 Cmo 134/2019 - 215

Rubrum

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Evy Hodanové a soudkyň Mgr. Mileny Filingerové a Mgr. Kateřiny Černé ve věci žalobce: [Jméno žalobce], IČ [IČO žalobce] sídlem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] Ph.D. sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované]., IČ [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] o zaplacení Kč 246 034 s přísl., o odvolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 52 Cm 214/2013-147 ze dne 29. 1. 2019, takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 1 500 Kč.

Odůvodnění

1. Shora uvedeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu o zaplacení Kč 246 034 s příslušenstvím (bod I. výroku) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (bod II. výroku).

2. Podle odůvodnění žalobce uplatnil nárok na pojistné plnění ve výši 246 034 Kč s přísl. dle pojistné smlouvy č. 3657129515 ze dne 28. 11. 2012, jejímž předmětem bylo pojištění movitých věcí v provozovně žalobce na adrese [adresa]. Pojištění s limitem pojistného plnění Kč 990 000 se vztahovalo také na odcizení věcí krádeží nebo loupeží a úmyslné poškození nebo zničení věci. Smlouva byla uzavřena ve znění Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění majetku podnikatelů VPPMP 20052005 (dále též jen VPPMP) a Doplňkových pojistných podmínek pro pojištění movitých věcí k podnikání DPPMP 2 2005 (dále jen DPPMP 2). O podrobné prohlídce provozovny a jejího zabezpečení [Anonymizováno], která předcházela uzavření smlouvy, byl dne 28. 11. 2012 sepsán zápis. V noci dne 30. 11. 2012 se do provozovny vloupal neznámý pachatel a odcizil movité věci v celkové hodnotě 346 034 Kč. Na základě oznámení žalobce byl Policií ČR sepsán úřední záznam č. j. ORIV-75043-3/TČ-2012-001419. Žalobcem oznámená pojistná událost byla žalovanou vedena pod č. 4419817. Dne 4. 2. 2012 provedla žalovaná prohlídku škody na majetku žalobce a sepsala o tom zápis. Následně dne 6. 2. 2013 informovala žalobce o výplatě pojistného plnění, jehož výši 99 000 Kč stanovila dle tabulky č. 1 DPPMP 2 s vyhodnocením stupně zabezpečení Z2. Vycházela ze zjištění, že okno je umístěno níže než 2,5 m nad přilehlými a snadno dostupnými konstrukcemi, schodištěm a ochozem a mříž na okně nesplňuje požadavky tzv. funkční mříže dle čl. 9, bod 44 DPPMP 2. Zabezpečení Z2 odpovídá limit pojistného plnění Kč 100 000. Tato částka byla snížena o spoluúčast žalobce ve výši Kč 1 000. Žalobce však má za to, že se jedná o stupeň zabezpečení Z9 Tabulky 1, kterému odpovídá limit pojistného plnění ve výši Kč 1 000 000. Okno bylo opatřeno mříží, tj. splňovalo stupeň zabezpečení Z8 Tabulky 1, jemuž odpovídá limit pojistného plnění ve výši 1 000 000 Kč, tedy případné nedodržení minimální výškové hranice 2,5 m je bez významu, když 50 cm široký parapet pod oknem, umístěný ve výšce 3,67 m nad zemí, není uveden ve výčtu snadno přístupných konstrukcí v Tabulce 1 DPPMP 2. Ve smlouvě ani v obchodních podmínkách není definováno, jak má vypadat mříž na okně, aby splňovala podmínky zabezpečení Z8. V zápise ze dne 28. 11. 2012, předcházejícím uzavření pojistné smlouvy, bylo uvedeno, že prodejna je zajištěna ve výlohách přivařenými mřížemi, zabezpečena pohybovými čidly s alarmem a vstupní dveře bezpečnostním zámkem; o okně v místnosti využívané jako sklad zboží ani o jeho případném zabezpečení mříží v něm není zmínka. Rozdíl mezi vzniklou škodou 346 034 Kč a poskytnutým pojistným plněním 99 000 Kč žalovaná nezaplatila.

3. Ve vyjádření k žalobě žalovaná nečinila sporným uzavření pojistné smlouvy se žalobcem ve znění všeobecných pojistných podmínek a doplňkových pojistných podmínek pro pojištění majetku podnikatelů, vznik škodní události a následné vyplacení pojistného plnění ve výši Kč 99 000. Uvedla, že podmínky pro přiznání vyššího, žalobcem požadovaného pojistného plnění, odpovídajícího stupni zabezpečení Z8 či Z9 dle Tabulky 1 DPPMP 2 nebyly splněny a tyto dále rozvedla. Poukázala na nestandartní postup své pracovnice, s níž následně rozvázala pracovní poměr. Pojistná smlouva, uzavřená bezprostředně před vznikem pojistné události, nebyla v interním systému žalované řádně registrována, nestandardní bylo i zkoumání objektu včetně sepsaní záznamu.

4. Rozsudek soudu prvního stupně ze dne 18. 6. 2015 č. j. 52Cm 214/2013-55, kterým byla žaloba zamítnuta a potvrzující rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 2. 2016 č. j. 12 Cmo 308/2015-81, byly následně zrušeny rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne 12. 6. 2018 č. j. 32 Cdo 2655/2016-113, v němž bylo odvolacímu soudu uloženo provést výklad mezi účastníky uzavřené pojistné smlouvy za použití interpretačních pravidel, upravených v § 35 obč. zák. a § 266 obch. zák. s tím, že je rovněž potřeba doplnit dokazování o výslech [Anonymizováno], jímž by mohlo být zjištěno, na základě jakých předběžných informací pocházejících od žalované, žalobce pojistnou smlouvu v daném znění uzavíral.

5. Soud prvního stupně ze shodných tvrzení účastníků a z provedeného dokazování (pojistná smlouva ve znění VPPMP 2005 a DPPMP 2,včetně Tabulky č.1, zápis o prohlídce provozovny žalobce z 28. 11. 2012, Protokol o ohledání místa činu Policie ČR č.j. ORIV-75043-6/TČ-201-001419 z 30. 11. 2012, fotodokumentace, svědecká výpověď [Anonymizováno], místní šetření v provozovně žalobce dne 10. 12. 2018) zjistil, že mezi účastníky byla dne 28. 11. 2012 uzavřena pojistná smlouva o Pojištění majetku a odpovědnosti za škodu, Pojištění podnikatelských rizik. Její nedílnou součástí byly Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění majetku podnikatelů VPPMP 2005 a Doplňkové pojistné podmínky pro pojištění movitých věcí k podnikání DPPMP Pro případ odcizení věci krádeží byl sjednán limit pojistného plnění rizika 990 000 Kč (I. Část, bod A.,1.2.). Nedílnou součástí DPPMP 2 dle čl. 6 bod 2 je Tabulka č. 1, která stanoví stupně zabezpečení a limity plnění při odcizení věcí krádeží vloupáním, podle níž pojišťovna poskytne pojistné plnění v závislosti na způsobu a kvalitě konstrukčních prvků zabezpečení, které pachatel v době pojistné události překonal. Dle této Tabulky č.1 konstrukční prvky, které pachatel překonal, pro stupeň zabezpečení Z2 určuje, že dolní část okna je umístěna níže než 2,5 m nad okolním terénem nebo nad přilehlými a snadno přístupnými konstrukcemi (schodiště, ochozy, pavlače, instalované lešenářské konstrukce, přístavky apod.). Pro stupeň zabezpečení Z8 určuje, že dolní část okna je umístěna níže než 2,5 m nad okolním terénem nebo nad přilehlými a snadno přístupnými konstrukcemi (schodiště, ochozy, pavlače, instalované lešenářské konstrukce, přístavky apod.) a je opatřena funkční okenicí, roletou, mříží nebo bezpečnostním zasklením. Pro stupeň zabezpečení Z9 určuje, že dolní část okna je umístěna výše než 2,5 m nad okolním terénem nebo nad přilehlými a snadno přístupnými konstrukcemi (schodiště, ochozy, pavlače, instalované lešenářské konstrukce, přístavky apod.). Pojem funkční mříž je upraven v bodě 44 DPPMP , podle něhož se jí rozumí mříž, která splňuje požadavky příslušné normy minimálně v bezpečností třídě 2, nebo jde o takovou mříž, jejíž ocelové prvky jsou z plného materiálu o průměru min. 1 cm2, při velikosti ok max. 250x150 mm. Mříž musí být dostatečně tuhá a musí být z vnější strany pevně ukotvena nebo uzavřena bezpečnostními visacími zámky. Za funkční mříže se též považuje mříž vyrobená z jiného materiálu a jinou technologií, která však vykazuje minimálně stejnou mechanickou odolnost proti krádeži vloupáním a mříž lze z venkovní strany demontovat pouze hrubým násilím. Podle oběma účastníky podepsaného zápisu ze dne 28. 11. 2012 o prohlídce provozovny žalobce v [Anonymizováno], na adrese [adresa], pořízeného před uzavřením, byla prodejna zajištěna ve výlohách přivařenými mřížemi, zabezpečena pohybovými čidly s alarmem a vstupními dveřmi s bezpečnostním zámkem. O okně ani jeho zabezpečení není v zápise nic neuvedeno. K okolnostem uzavírání pojistné smlouvy dále soud prvního stupně ze svědecké výpovědi [Anonymizováno], která byla od roku 1999 do roku 2015 výhradním pojišťovacím agentem žalované, zjistil, že si na danou situaci vzpomíná, neboť se jednalo o jednu z mála jí uzavřených pojistných smluv, které skončily pojistnou událostí a událost si opakovaně připomněla i tím, že kolem provozovny následně několikrát projížděla. Popsala obecně dodržované postupy při uzavírání pojistných smluv. Poté, co jí k nahlédnutí byly předloženy fotografie z provozovny, vybavila si mříž v okně u druhé místnosti provozovny i to, že o ní při prohlídce se žalobcem hovořili. Uvedla, že dle podmínek bylo nejdůležitější zabezpečení v době pojistné události, nikoli při uzavírání smlouvy. Na to klienty vždy upozorňovala. K předložené Tabulce č. 1 uvedla, že je součástí pojistných podmínek. Ty byly klientům při podpisu smlouvy i předávány spolu s dalšími listinami. K dotazu soudu, jak vysvětlovala klientům stupeň zabezpečení Z8, uvedla po přečtení textu, že se přesně stanoví, jaké parametry musí předmětná mříž mít a nemohlo se jednat o jakoukoliv mříž. Odkázala na výkladové ustanovení v čl. 9 Podmínek, jejichž součástí je i tabulka č.

1. Muselo se tak jednat o funkční roletu i funkční mříž. Vypověděla, že klienti vždy měli možnost ji v případě nejasností kontaktovat a nechat si je vysvětlit i po uzavření smlouvy. Nevybavila si, že by ji žalobce takto kontaktoval. Podle Protokolu o ohledání místa činu Policie ČR č.j. ORIV-75043-6/TČ-201- 001419 ze dne 30. 11. 2012 a úředního záznamu Policie ČR č.j. ORIV-75043-3/TČ-201-001419 z téhož dne o výslechu [Jméno žalobce] bylo policejními orgány na základě oznámení žalobce zjištěno, že okno v místnosti sloužící jako sklad zboží bylo vypáčené. Na něm umístěná bezpečnostní železná mříž byla vytržena ze zdi a v dolním levém rohu byla ohnuta směrem nahoru. Podle zápisu likvidátora žalované ze dne 4. 2. 2013 a fotodokumentace pod oknem se nacházel parapet o šíři 0,58 m, okno nad ním bylo umístěno ve výšce nižší než 2,5 m. Ukončení parapetu na jedné straně se nacházelo v bezprostřední blízkosti schodů s pochozí plošinou a nízkou zídkou a nízkým zábradlím. Následným místním šetřením téhož místa, provedeným totožným pracovníkem žalované, byly zjištěny změny oproti původnímu stavu v důsledku stavebních změn fasády. Rozsah a specifikace odcizeného zboží byl doložen seznamem konkrétních položek, obsahujícím mj. kód, popis zboží a jeho nákupní cenu bez DPH.

6. Žalobce dle pojistné smlouvy uplatnil u žalované nárok na pojistné plnění ve výši vzniklé škody, žalovanou mu bylo po odečtení sjednané spoluúčasti ve výši 1 000 Kč poskytnuto pojistné plnění, korespondující limitu pro zabezpečení Z2 dle Tabulky č. 1 DPPMP 2, tedy částka 99 000 Kč. Pojistné plnění ve výši korespondující stupni zabezpečení Z8 či Z9 Tabulky č. 1. žalovaná odmítla poskytnout.

7. Na základě takto zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že svědeckou výpovědí [Anonymizováno] bylo prokázáno, že při jednání předcházejícím uzavření pojistné smlouvy kladla při vysvětlování pojistných podmínek důraz na způsob zabezpečení, všechny své klienty, tedy i žalobce, upozorňovala a nabádala k podrobnému seznámení s pojistnými podmínkami. Se žalobcem hovořila o oknu zajištěném mříží, poučila jej, že je rozhodný stav zabezpečení v době pojistné události. Soud dovodil, že výklad svědkyně ohledně stupně zabezpečení ve vztahu k žalobci, byl s pravděpodobností rovnající se jistotě shodný s tím, jak pojem chápala svědkyně a jak jej vyložila v rámci své výpovědi, tj. že mříž musí splňovat požadavky stanovené bodě 44 DPPMP 2. Soud vyložil, že bez ohledu na jazykové vyjádření stupně zabezpečení Z8 a jazykový výklad je nutný také logický výklad, podle nějž je nutno předpokládat, že u nejvyšší možné hranice limitu plnění dle smlouvy budou nastavena taková pravidla či zabezpečující prvky, které budou na nejvyšší míru chránit příslušný objekt s cílem maximálně zabránit škodní události. Proto výklad žalobce, že použitý výraz „funkční“ se nevztahoval k mříži a že tedy se mohlo jednat o jakoukoli mříž, nemůže obstát. Přesné parametry mříže (dle ČSN), při jejichž splnění se žalovaná zavázala v případě pojistné události poskytnout pojistné plnění, musela stanovit žalovaná, nikoliv žalobce. Měl-li žalobce pochybnosti ohledně daného výkladu, mohl využít možnosti konzultace s pojišťovacím agentem, s nímž smlouvu uzavřel. Předmětná mříž nesplňovala v bodě 44 DPPMP 2 stanovené parametry, a to ani ohledně průřezu ocelových prutů, ani ohledně velikosti ok mříže maximálně 250 x 150 mm (oproti skutečným 370x 110).

8. Z uvedených důvodů soud uzavřel, že nebyly splněny smluvní podmínky pro stanovení pojistného plnění dle limitu pro zabezpečení Z8, ale Z2. Vyplacené pojistné plnění odpovídá zabezpečení Z2 a stanovenému limitu. Žalobu proto zamítl. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř.

9. Žalobce napadl rozsudek včas podaným odvoláním. Navrhl, aby odvolací soud rozsudek změnil a žalované uložil povinnost zaplatit žalobci 246 034 Kč s přísl. a povinnost k náhradě nákladů řízení. S odkazem na odvolací důvody, vymezené v § 205 odst. 2 písm. b), e) a g) o. s. ř., uvedl, že soud nepřihlédl k jím tvrzeným skutečnostem a k označeným důkazům a tyto účelově dezinterpretoval, na základě provedených důkazů soud dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a rozsudek spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V úvodu odvolání zrekapituloval rozhodná skutková tvrzení, vztahující se k žalobou uplatněnému nároku. Pokud jde o soudem prvního stupně zjištěný skutkový stav věci, uvedl, že sice na základě explicitního pokynu dovolacího soudu provedl dosud (protiprávně) neprovedený důkaz svědeckou výpovědí [Anonymizováno], nicméně tuto výpověď účelově hodnotil selektivním způsobem. Z výpovědi použil jen části svědčící v neprospěch žalobce a tuto účelovou desinterpretaci využil pro potvrzení svého předchozího nesprávného rozhodnutí. Svědkyně vypověděla, že obhlídku prostor, na něž si vzpomněla, provedla za účelem řádného sjednání pojistné smlouvy a navrhla řešení odpovídající sjednané pojistné smlouvě včetně pojistných limitů. Soudem v rozsudku přijatý závěr, že svědkyně žalobce poučila o výkladu všech relevantních ustanovení pojistných podmínek naprosto neodpovídá obsahu její výpovědi. Selektivním přístupem ke svědecké výpovědi a popřením jejího skutečného obsahu soud porušil základní zásady, na nichž stojí občanský soudní řád. Současně nerespektoval ani závazný pokyn dovolacího soudu, vyjádřený v rozsudku ohledně svědecké výpovědi [Anonymizováno]. Soud prvního stupně věc nesprávně posoudil také po právní stránce. Těžiště sporu spočívá v řešení otázky, z jakého stupně zabezpečení provozovny měl žalovaný vycházet při stanovení výše pojistného plnění. Zatímco pro zabezpečení Z2 činí limit pojistného plnění 100 000 Kč, pro zabezpečení Z8 a Z9 činí tento limit 1 000 000 Kč. Okno bylo prokazatelně opatřeno mříží. To není sporné. Mříž viděla i svědkyně [Anonymizováno]. Mříž byla funkční a běžným způsobem ji pachatel nemohl překonat. K jejímu vytržení došlo za použití auta. Soudem přijaté závěry, že se muselo jednat o funkční mříž dle parametrů vymezených v čl. 44 DPPMP 2, vychází jednak z nesprávného zjištění o obsahu DPPMP 2, jednak nerespektují závazné pokyny, vyjádřené dovolacím soudem v rozsudku, jímž zrušil rozsudky soudů obou stupňů. Dle žalobce mříž na okně nemusela splňovat parametry funkční mříže, jak je specifikována v čl. 44 DPPMP 2, neboť Tabulka č.1 DPPMP 2 nic o funkční mříži neuvádí, natož aby odkazovala na čl. 44 DPPMP 2. Soudem provedený výklad je zcela nelogický a jednostranně směřuje v neprospěch žalobce. Soud zcela pominul a neprovedl jazykový výklad příslušných ustanovení, ač dovolací soud právě na toto v rozsudku poukázal ( nepřímo uvedl, že výraz funkční se ke slovu mříž nevztahuje). Dle žalobce je jazykový výklad nejdůležitějším interpretačním pravidlem. Namísto jazykového výkladu soud rozhodnutí založil na ničím nepodložených spekulacích. Rovněž zcela pominul soudní judikaturou obecně přijímané závěry ohledně výkladu nejasných pojmů a negativních důsledků jejich použití autorem textu, obsahujícího takový pojem, případně důsledků pro toho, kdo tento pojem použil jako první. Výklad provedený soudem je v rozporu s obsahem Tabulky č.1 a DPPMP 2 a v něm obsaženého pojmu mříž. Soud nezohlednil adhezní charakter pojistné smlouvy a DPPMP2 a význam a obsah příslušných částí smlouvy vyložil opětovně v neprospěch žalobce. Takový postup je nejen v rozporu s konstantní soudní judikaturou, ale s principy občanského práva. Výklad právního úkonu prostřednictvím interpretačních pravidel je indikován pouze tehdy, jsou-li pochybnosti o obsahu právního úkonu, tj. o skutečné vůli v něm projevené. Dovolací soud v rozsudku vyložil, že podle ustálených judikaturních závěrů Nejvyššího soudu jsou však pochybnosti vyžadující výklad dány již tehdy, kdy výklad právního úkonu účastníky je v průběhu řízení vzájemně odlišný, jak je tomu v této věci. Stejná výkladová pravidla upravuje i nový občanský zákoník, zák. č. 89/2012 Sb. v § 557, podle něhož v případě, že použitý výraz připouští různý výklad, vyloží se v pochybnostech k tíži toho, kdo výrazu použil jako první. Soud prvního stupně zvolil výklad zcela opačný a pochybnost a nepřesnost vyložil k tíži žalobce. Při jednání před odvolacím soudem pak dále doplnil, že k uzavření pojistné smlouvy žalobce přistoupil za situace, kdy opakovaně docházelo k pokusům o vykradení provozovny. Požadovaný limit pojištění vycházel z celkové hodnoty zboží na provozovně (cca 3-4 miliony korun). Pokud jde o tabulku č.1 a čl. 9 DPPMP 2, dále, pokud jde o propojení Tabulky č.1 a výkladových pravidel v čl. 9 DPPMP 2, poukázal na to, že u zabezpečení Z1 a Z5 je přímý odkaz na příslušné výkladové ustanovení čl.

9. U zabezpečení Z8 nikoliv.

10. Při dalším jednání před odvolacím soudem právní zástupce žalobce vyjádřil nesouhlas se závěry Nejvyššího soudu, pokud jde o hodnocení výkladu jazykového textu smlouvy a pojistných podmínek. Žalobce pak zdůraznil, že pojistnou smlouvu s limitem ve výši 1 000 000 Kč sjednával poté, co došlo k opakovaným krádežím a z výlohy bylo odcizeno kolo v hodnotě cca 70 000 Kč. Proto také trval na písemném zápisu.

11. Žalovaná ve vyjádření k podanému odvolání navrhla napadený rozsudek potvrdit. Skutkové i právní závěry soudu prvního stupně považuje za správné. K výhradám žalobce ohledně hodnocení výpovědi svědkyně [Anonymizováno] odkázala na obsah této výpovědi. Svědkyně vypověděla, že klienty vždy upozornila, že nejdůležitější je, aby požadovaný způsob zabezpečení byl splněn v době vzniku pojistné události. K předložené Tabulce č. 1 uvedla, že je součástí pojistných podmínek, které takto byly klientům při podpisu smlouvy i předávány spolu s dalšími listinami. Klientům, pokud jde stupeň zabezpečení Z8, s odkazem na výkladové ustanovení čl. 9 DPPMP 2, jichž je Tabulka č. 1 součástí, vysvětlovala, že parametry předmětné mříže jsou přesně stanoveny, nemůže se jednat o jakoukoli mříž. Muselo jednat o funkční roletu, funkční mříž. Výklad soudu, že u nejvyšší možné hranice limitu plnění, které bylo žalovanou nabízeno, budou nastavena taková pravidla či takové zabezpečující prvky, které budou na nejvyšší míru chránit příslušný objekt, aby došlo k maximálnímu zabránění škodní události, je zcela logický. Argumentace žalobce nemůže obstát.

12. Další rozsudek odvolacího soudu ze dne 16. 6. 2020, č. j. 12 Cmo 134/2019-169 byl zrušen rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2022, č. j. 23 Cdo 3348/2020-192 a věc byla vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení, v němž odvolacímu soudu uložil, aby předmětnou pojistnou smlouvu důsledně vyložil podle pravidel upravených v § 35 odst. 2 obč. zák. a § 266 obch. zák., dále blíže vyložených v rozhodovací praxí Ústavního a Nejvyššího soudu. Vytkl odvolacímu soudu, že ve vztahu k výkladu smlouvy se dopustil zásadní teleologické redukce ve vztahu k § 35 odst. 2 obč. zák. a § 266 obch. zák. a při výkladu se omezil na zkoumání textu smlouvy, aniž posoudil okolnosti související s projevem vůle, včetně jednání o uzavření smlouvy a následné chování stran. Vyložil, že závěry přijaté odvolacím soudem vychází z nesprávné představy o podstatě pojistných podmínek vydaných pojistitelem, jejichž pojem vymezuje § 3 odst. 2 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví a které dle v § 4 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě ve znění účinném do 31. 12. 2012, jsou součástí pojistné smlouvy, nejsou-li uvedeny přímo ve smlouvě. Pojistník s nimi musí být před uzavřením pojistné smlouvy prokazatelně seznámen, nelze je měnit bez jeho souhlasu. Právě pojistné podmínky vymezují zejména podmínky vzniku, trvání a zániku pojištění, pojistnou událost, stanoví, za jakých podmínek nevzniká pojistiteli povinnost poskytnout pojistné plnění (výluky z pojištění), dále způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost. S ohledem na jejich kvazinormativní charakter nejsou právní normou, tudíž jakékoliv ustanovení pojistných podmínek lze dohodou modifikovat či eliminovat jeho účiny. Uzavřel, že pojistné podmínky jako součást pojistné smlouvy se uplatní pouze tehdy a v tom rozsahu, není-li v konkrétní pojistné smlouvě ujednáno jinak (v čl. 6 bodu 2 DPPMP 2).

13. Odvolací soud v intencích shora vymezených závazných závěrů (§ 226 o. s. ř.), vyjádřených dovolacím soudem, při přezkoumání soudem prvního stupně přijatých závěrů stran obsahu smlouvy uzavřené mezi účastníky vyšel ze skutkového stavu, zjištěného soudem prvního stupně na základě jím provedeného dokazování a z vlastních zjištění z opakovaně provedeného dokazování (svědecká výpověď svědkyně [Anonymizováno] a doplňkové pojistné podmínky pro pojištění movitých věcí k podnikání DPPMP 2. Další důkazy účastnící nenavrhli. Z opakované výpovědi svědkyně Volhejnovou zjistil, že řadu let působila jako pojišťovací agent žalované. Předmětnou pojistnou smlouvu, okolnosti jejího uzavření ani pořízení zápisu z prohlídky provozovny si svědkyně ohledem na časový odstup nevybavila, popsala však jí obecně dodržované a užívané způsoby a postupy při uzavírání pojistných smluv. Vypověděla, že ohledně smlouvy ji vždy kontaktoval klient. V případě pojištění typu Podnikatel se s ním domluvila na konkrétním jednání v místě, jehož se smlouva týkala. Tam potencionální klient svědkyni vysvětlil své požadavky. Při takových jednáních vždy klienta upozorňovala na zabezpečovací prvky, tedy pokud se jednalo o mříže, skla, příp. zámky, na to, jaká má být kvalita, a to vždy ve vazbě na aktuálně platné pojistné podmínky. K uzavření smluv docházelo buď na místě, nebo následně na pojišťovně. Klient vždy dostal k dispozici pojistné podmínky, s nimiž se musel seznámit. Z doplňkových pojistných podmínek pro pojištění movitých věcí k podnikání DPPMP 2. nad zjištění soudu prvního stupně odvolací soud dále zjistil z Tabulky č. 1, která je nedílnou součástí doplňkových pojistných podmínek, že v případě zabezpečení Z1 a Z5 u vstupních dveří jako konstrukčního prvku zabezpečení, který pachatel překonal, odkazuje tabulka na čl. 9 bod 29, případně u Z1 také na čl. 9 bod 40. Výkladová ustanovení v čl. 9 vymezují jednak pojmy použité v textu, jednak vymezují jednotlivé zabezpečovací prvky z hlediska požadovaných parametrů. Pokud jde o mříž, roletu a okenici, jsou ve výkladových ustanoveních pod body 44, 43 a 42 vymezeny uvedené prvky jen jako funkční mříž, funkční roleta a funkční okenice. Výkladová ustanovení nevymezují zabezpečovací prvek mříže jinak než jen v tomto ustanovení. V čl. 9 v bodě 29 DPPMP 2 je vymezen pojem plné dveře, v bodě 40 jiné prosklené části a v bodě 30 bezpečnostní dveře.

14. Pro přijetí závěru, z jakého limitu pojistného plnění ve vztahu k zabezpečení provozovny v době pojistné události měla žalovaná vycházet při určení výše pojistného plnění žalobci v souvislostí s pojistnou událostí dle pojistné smlouvy ve znění všeobecných pojistných podmínek VPPMP 2005 a doplňkových pojistných podmínek DPPMP 2, uzavřené dne 28. 11. 2012, je nezbytné zjistit obsah právního úkonu ( uzavřené pojistné smlouvy a zejména sjednaných pojistných podmínek) za použití interpretačních pravidel stanovených obecně pro soukromoprávní vztahy v § 35 odst. 2 obč. zák. a pro obchodní závazkové vztahy speciálně v § 266 obch. zák.

15. Podle § 35 odst. 2 obč. zák. je třeba právní úkony vyjádřené slovy vykládat nejenom podle jejich jazykového vyjádření, ale zejména též podle vůle toho, kdo právní úkon učinil, není-li tato vůle v rozporu s jazykovým projevem. Obchodní zákoník v odstavci § 266 stanovil, že se projev vůle vykládá podle úmyslu jednající osoby, jestliže tento úmysl byl straně, které je projev vůle určen, znám nebo jí musel být znám (tzv. subjektivní hledisko). Podle odstavce 2 v případech, kdy projev vůle nelze vyložit podle odstavce 1, vykládá se podle významu, který by mu zpravidla přikládala osoba v postavení osoby, které byl projev vůle určen. Výrazy používané v obchodním styku se vykládají podle významu, který se jim zpravidla v tomto styku přikládá (tzv. objektivní hledisko). Podle odstavce 3 se při výkladu vůle podle odstavců 1 a 2 citovaného ustanovení vezme náležitý zřetel ke všem okolnostem souvisejícím s projevem vůle, včetně jednání o uzavření smlouvy a praxe, kterou strany mezi sebou zavedly, jakož i následného chování stran, pokud to připouští povaha věci. Projev vůle, který obsahuje výraz připouštějící různý výklad, je třeba dle odstavce 4 v pochybnostech vykládat k tíži strany, která jako první v jednání tohoto výrazu použila. Shora citovaná interpretační pravidla tedy ukládají soudu, aby případné pochybnosti o obsahu právního úkonu odstranil výkladem založeným na tom, že vedle slovního jazykového vyjádření právního úkonu podrobí zkoumání i vůli jednajících osob. Jazykové vyjádření právního úkonu v písemné smlouvě musí být proto nejprve vykládáno z hlediska možného významu jednotlivých použitých pojmů, jejich vzájemné návaznosti a řazení ve struktuře celého právního úkonu, tedy gramaticky, logicky a systematicky. Kromě toho soud na základě provedeného dokazování posoudí, jaká byla skutečná vůle stran v okamžiku uzavírání smlouvy, přičemž podmínkou pro přihlédnutí k vůli účastníků je, aby nebyla v rozporu s tím, co plyne z jazykového vyjádření úkonu. Výkladem lze zjišťovat pouze obsah právního úkonu, nelze jím projev vůle doplňovat. Gramatickým, logickým a systematickým výkladem jazykového znění uzavřené písemné pojistné smlouvy se odvolací soud zabýval v předchozím, zrušeném rozsudku. Samotný tento výklad dovolací soud vyhodnotil jako korektní, s náležitým vysvětlením úvah, jimiž se odvolací soud řídil.

16. Ohledně gramatického, logického a systematického výkladu jazykového znění, odvolací soud již ve svém předchozím rozsudku odvolací soud vyložil, že je třeba vycházet z Tabulky č. 1, na niž DPPMP 2 výslovně odkazují v čl. 6, upravujícím limity plnění. Tato tabulka u zabezpečení Z8 jako konstrukční prvky zabezpečení, které pachatel překonal, vymezovala: Okno, jiná prosklená část nebo zvenku přístupný otvor (světlík apod.), jejichž dolní část je umístěna níže než 2,5 m nad okolním terénem nebo nad přilehlými a snadno přístupnými konstrukcemi (schodiště, ochozy, pavlače, instalované lešenářské konstrukce, přístavky apod.) jsou opatřeny funkční okenicí, roletou, mříží nebo bezpečnostním zasklením. Výklad tohoto ustanovení účastníky v tom, zda parapet, výslovně ve výčtu snadno dostupných konstrukcí nezahrnutý, lze pod ně podřadit, se v otázce, zda označení funkční se vztahuje také k mříži, uvedené ve výčtu, k níž již označení funkční není výslovně přiřazeno a zda jde o funkční mříž ve smyslu čl. 9 bodě 44, se lišil. Dle pravidel gramatiky formulace, použitá v souvislosti s mříží, připouští možnost dvojího výkladu. Přívlastek funkční lze jazykově vázat pouze k prvnímu, po něm následujícímu slovu, tedy k roletě, ale stejně tak jej lze vázat ke všem třem slovům ve výčtu, následujícím po přívlastku, tedy k roletě, okenici i mříži. Takový omezený gramatický výklad tedy zjevně pro jakýkoliv závěr nepostačuje. Nezbytný je však také výklad logický a systematický, tedy výklad zaměřený na vzájemnou návaznost použitých pojmů a jejich začlenění v kontextu celé smlouvy jako právního úkonu. Z tohoto hlediska je nutno jednotlivé prvky zabezpečení, použité v Tabulce č.1, vyložit nikoliv izolovaně, ale ve spojitosti s celým obsahem pojistných podmínek, zejména s výkladovými ustanoveními v čl.

9. Zabezpečovací konstrukční prvky a jejich stanovené technické parametry jsou vymezeny právě v těchto ustanoveních. Tabulka č. 1 pak takto vymezené zabezpečovací prvky přehledně řadí podle jednotlivých stupňů zabezpečení a jim odpovídajícím limitům plnění. Pokud by kromě funkční mříže, ve smyslu bodu 44 a v něm stanovených parametrů pro takovou mříž (odkazem na bezpečnostní třídu, použitý materiál, velikost ok mříže aj.) měla být jako konstrukční prvek zabezpečení upravena ještě jiná mříž (s jinými parametry), byla by taková mříž (včetně parametrů) jako zabezpečovací prvek s určitými parametry samostatně vymezena v čl.

9. Ostatně tak je tomu v případě dveří jako konstrukčního prvku zabezpečení. V čl. 9 je vymezeno samostatně několik typů. Proto také u zabezpečení Z1 a Z4 Tabulka č. 1 přímo odkazuje na body 29 a 40 čl. 9, které konkrétní dveří typ dveře upravují. V bodě 29 jsou takto vymezeny plné dveře, v bodě 30 bezpečnostní dveře, v bodě 40 prosklené vstupní dveře. Jejich technické parametry se podstatně liší. Proto bylo také nezbytné v Tabulce č. 1 u jednotlivých stupňů zabezpečení konkrétní typ dveří dále specifikovat přímým odkazem na některé z ustanovení v bodě 29, 30 nebo 40, aby bylo zřejmé, jaké minimální parametry musí jednotlivé dveře splňovat. Na rozdíl od (výslovně upravených různých typů) dveří je v čl. 9 vymezen pouze jeden typ mříže, a to funkční mříž v bodě 44. Výkladová ustanovení jinou mříž nevymezují. Odkaz na bod 44 ve stupni zabezpečení Z8, jako je tomu u vstupních dveří u Z1 a Z5 by byl nadbytečný. Výčet snadno dostupných konstrukcí je pak pouze příkladmý. Pochozí parapet, na nějž dle fotodokumentace byl možný vstup z boční strany od schodiště, lze pod takové konstrukce podřadit. S ohledem na shora uvedené proto odvolací soud uzavírá, že důvody pro aplikaci odstavce 4 § 266 obch. zák. neshledal.

17. V intencích závazných závěrů dovolacího soudu a jím odkazované ustálené judikatury proto odvolací soud dále posuzoval, zda jím provedený výklad textu smlouvy je také v souladu s vůlí jednajících stran. Tu je nutno dovodit z vnějších okolností spojených s podpisem smlouvy, případně z následného jednání stran. K dokazováním zjištěné skutečné vůli jednající osoby přitom lze přihlédnout jen v případě, je-li v rozporu s jazykovým vyjádřením, tj. v dané věci s písemným zněním zejména pojistných podmínek. Skutečnou vůli lze prokázat například svědeckými výpověďmi, záznamem z jednání, při němž byl uvedený pojem pojistníkovi vysvětlen, popřípadě předsmluvní informací, na kterou byl v záznamu nebo v jiném potvrzení o seznámení se uveden odkaz.

18. V projednávané věci má odvolací soud shodně se soudem prvního stupně skutečnou vůli účastníků prokázanou svědeckou výpovědí [Anonymizováno], s níž žalobce vedl jednání o uzavření smlouvy v předmětné provozovně. Samotný zápis o prohlídce provozovny, která trvala jednu až dvě hodiny a jehož pořízení požadovala žalovaná, obsahuje pouze označení typu provozovny (obchod se sportovním oblečením na adrese [adresa]) a popis způsobu zabezpečení (přivařené mříže ve výlohách, čidla proti pohybu s akustickým alarmem, bezpečnostní roleta na vstupních dveřích s bezpečnostním zámkem a dvěma visacími zámky). O okně s mříží v patře (které bylo použito ke vniknutí do prodejny) zápis sice nic neobsahuje, nicméně svědkyně po nahlédnutí do fotodokumentace si vybavila, že se jednalo o okno v druhé místnosti zabezpečené mříží, o níž se žalobcem hovořila. V samotném zápise není zjištěný způsob zabezpečení provozovny nijak hodnocen. Jakkoliv si svědkyně konkrétní obsah jednání se žalobcem nevybavila, což je s ohledem na časový odstup od rozhodné doby logické, přesvědčivě s odkazem na to, že se jednalo o jednu z mála smluv, která skončila pojistnou událostí, vysvětlila, proč si na danou situaci vzpomíná. Uvedla, že postup při uzavírání smluv byl vždy stejný. V případě podnikatelského pojištění jednala s potencionálním klientem na dotčené provozovně, v rámci zjišťování způsobu zabezpečení a zavírání vždy vysvětlila důležitost zabezpečení v případě krádeže. Klient vždy obdržel pojistné podmínky. V návaznosti na prohlídku klienta vždy konkrétně upozornila na požadované zajištění ve vazbě na sjednanou výši pojištění, zodpověděla jeho případné dotazy k nejasnostem a výkladovým problémům. Nevybavila si, zda žalobce takové dotazy měl. Výpověď této svědkyně před odvolacím soudem se od její předchozí výpovědi před soudem prvního stupně neliší, před soudem prvního stupně byla podrobnější, což je logické s ohledem na kratší časový odstup od rozhodných událostí. Výpověď svědkyně před odvolacím soudem byla spontánní a přesvědčivá, svědkyně zodpověděla všechny dotazy. To, že si s ohledem na časový odstup téměř osmi let od rozhodných událostí při své opakované výpovědi již nevybavila konkrétní okolnosti uzavření předmětná pojistné smlouvy za situace, kdy tato smlouva byla jen jednou z řady svědkyní uzavřených typově obdobných pojistných smluv, je zcela logické a nečiní výpověď nevěrohodnou. Věcnou a přesvědčivou shledal odvolací soud výpověď svědkyně v části, popisující jí obecně užívané postupy při uzavírání pojistných smluv, včetně rozsahu informací, poskytovaných potencionálním klientům. V podrobnostech pak odvolací soud vyšel také z protokolu o výpovědi jmenované svědkyně před soudem prvního stupně, podle něhož svědkyně otázku zabezpečení (provozovny podnikatele) s klientem vždy řešila podle požadované výše pojištění nejjednodušším způsobem, tedy přečtením pojistných podmínek a vždy klienta také upozornila, že podstatné je, jaké je zabezpečení v okamžiku pojistné události. Písemný zápis o prohlídce provozovny, pořízený v přímé časové návaznosti s uzavřením předmětné pojistné smlouvy, je co do obsahu jen popisem zabezpečení provozovny v době její prohlídky. Pomineme-li, že o oknu v patře a jeho zajištění mříží v protokole nic uvedeno není, nesvědčí obsah protokolu ani tvrzení žalobce, že jmenovaná nevznesla žádné výhrady. Zápis totiž žádné její stanovisko ke zjištěnému způsobu zabezpečení neobsahuje a sama svědkyně pak vypověděla, že o konkrétním požadovaném zajištění, tedy druhu a rozsahu jednotlivých zabezpečovacích prvků žalobce informovala přečtením příslušné části pojistných podmínek. Obsah svědecké výpovědi jmenované svědkyně přitom žalobce ani v řízení před soudem prvního stupně, ani před odvolacím nezpochybňoval. K provedenému důkazu nevyjádřil žádné výhrady. Povinnost kontroly rozsahu zabezpečení pojišťované provozovny pracovníkem pojišťovny před uzavřením pojistné smlouvy ze zákona ani ze smlouvy neplyne. Dle odvolacího soudu v obecné rovině nelze ani takovou kontrolu či hodnocení, zda konstrukční prvky zabezpečení provozovny odpovídají požadavkům, stanoveným pro sjednávanou pojistnou smlouvu z hlediska výše pojistného plnění pojistným podmínkám, předpokládat. Takový postup by byl spojen s nezbytností provedení kontroly jednotlivých vyžadovaných zabezpečovacích prvků, tedy jejich měřením, kontrolou materiálu k jejich výrobě použitého (např. v případě mříže průměr kovového prutu, druh kovu a rozměr ok)a v některých případech, by musely být jednotlivé prvky zabezpečení dokládány jinak (např. u bezpečnostních dveří, u nichž typ dveří nelze zjistit vždy zjistit pouze vizuálním posouzením smlouvou nebo dokumentací). Provedeným dokazováním má tak odvolací soud za prokázáno, že v intencích § 266 odst. 1 obch. zák. ve spojení s § 35 obč. zák. skutečná projevená vůle nebyla v rozporu s tím, co plyne z jazykového vyjádření úkonu ve smlouvě, resp. v pojistných podmínkách. Žalobce ostatně ani v rovině svých tvrzení neuvedl, že ohledně požadovaných konstrukčních prvků zabezpečení bylo ve vztahu k němu sjednáno něco jiného, než stanovily pojistné podmínky, které sám označil za adhezní smlouvu. Dovolával se zejména tvrzení o jejich nejednoznačném znění, připouštějícím možnost různého výkladu a poukázal na právní důsledky s tím spojené (§ 266 odst.4 obch. zák.).

19. Z důvodů shora vyložených dospěl odvolací soud k závěru, že pro stupeň zabezpečení Z8 bylo smlouvou uzavřenou mezi účastníky jednoznačně stanoveno, že okno nebo jiná prosklená část muselo být opatřeno funkční mříží, jak je vymezena v č. 9 bodě 44. Podmínky dle DPPMP 2 pro výplatu pojistného plnění ve výši limitu 1 000 000 Kč, odpovídajícímu stupni zabezpečení Z8, nebyly splněny, neboť mříž, kterou pachatel při vloupání do provozovny překonal, nesplňovala parametry funkční mříže ve smyslu citovaného ustanovení pojistných podmínek. Žalovanou vyplacené pojistné plnění plně odpovídalo zabezpečení Z2 a jemu korespondujícímu limitu 100 000 Kč. Soudu prvního stupně lze přisvědčit, že vyššímu limitu pojistného plnění nutně musí odpovídat také vyšší stupeň zabezpečení, který má v maximálně míře zabránit krádeži vloupáním z uzamčeného místa pojištění. Odvolací soud se zcela ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně o nenaplnění předpokladů pro limit pojistného plnění dle stupně zabezpečení Z9.

20. Odvolací soud proto rozsudek soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

21. O nákladech odvolacího řízení (v dovolacím řízení žalované žádné náklady nevznikly) rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1, 243c odst. 2 a 142 odst. 1 o. s. ř. a v řízení úspěšné, právně nezastoupené žalované přiznal právo na náhradu nákladů odvolacího v paušální výši dle § 151 odst. 3 ve spojení s § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. za celkem 5 úkonů po 300 Kč (příprava na obě jednání u odvolacího soudu, podání ve věci a účast na dvou jednáních), celkem 1 500 Kč.