12 Cmo 192/2023 - 218

Rubrum

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Evy Hodanové a soudců Mgr. Mileny Filingerové a JUDr. Ivany Wolfové ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozen dne [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A], [Anonymizováno] proti žalovaným: 1/ [Jméno žalované A]., IČ [IČO žalované A] sídlem [Adresa žalované A] 2/ [Jméno žalované B]., IČ [IČO žalované B] sídlem [Adresa žalované A] oba žalovaní zastoupeni advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o zaplacení 73 461 075 Kč s příslušenstvím a smluvních pokut 220 383 Kč s příslušenstvím a 8 007 257,40 s příslušenstvím, o odvolání obou žalovaných proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 6. 2023, č. j. 72 Cm 110/2021-109 ve znění doplňujícího rozsudku ze dne 8. 9. 2023, č. j. 72 Cm 110/2021-167 takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výrocích I. a II. mění tak, že žaloba o zaplacení 73 461 075 Kč s přísl. a 7 382 838 Kč s přísl. se vůči žalovanému 1) zamítá.

II. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výrocích VI. a VII. mění tak, že žaloba o zaplacení 73 461 075 Kč s přísl. a 7 382 838 Kč s přísl. se vůči žalovanému 2) zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému 1) k rukám jeho právního zástupce do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši 3 724 799 Kč.

IV. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému 2) k rukám jeho právního zástupce do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši 3 315 443, 70 Kč.

Odůvodnění

1. Shora uvedeným rozsudkem soud prvního stupně v bodě I. výroku uložil žalovanému 1) povinnost zaplatit žalobci 73 461 075 Kč s přísl. s tím, že plněním žalovaného 2) zanikne v rozsahu tohoto plnění povinnost žalovaného 1), v bodě II. výroku uložil žalovanému 1) povinnost zaplatit žalobci 7 382 838 Kč s přísl. s tím, že plněním žalovaného 2) zanikne v rozsahu tohoto plnění povinnost žalovaného 1), v bodě III. výroku zamítl vůči žalovanému 1) žalobu v rozsahu 844 802,40 Kč s přísl., v bodě IV. výroku uložil žalobci povinnost zaplatit na účet Městského soudu v Praze soudní poplatek 400 363 Kč a v Bodě V. výroku uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 3 532 184,30 Kč. Doplňujícím rozsudkem v bodě VI. výroku uložil žalovanému 2) povinnost zaplatit žalobci 73 461 075 Kč s přísl. s tím, že plněním žalovaného 1) zanikne v rozsahu tohoto plnění povinnost žalovaného 2), v bodě II. výroku uložil žalovanému 1) povinnost zaplatit žalobci 7 382 838 Kč s přísl. s tím, že plněním žalovaného 1) zanikne v rozsahu tohoto plnění povinnost žalovaného 2), v bodě VII. výroku uložil žalovanému 2) povinnost zaplatit žalobci 7 382 838 Kč s přísl. s tím, že plněním žalovaného 1) zanikne v rozsahu tohoto plnění povinnost žalovaného 2) a v bodě VIII. výroku zamítl žalobu v rozsahu 844 802,40 Kč s přísl. vůči žalovanému 2).

2. Podle odůvodnění se po soudem připuštěném přistoupení žalovaného 2) do řízení na straně žalovaného a připuštění změny žaloby žalobce domáhal na žalovaném 1) zaplacení kupní ceny ve výši 73 461 075 Kč s přísl. za převod vlastnického práva k 150 ks listinných akcií na jméno, o jmenovité hodnotě 2 000 Kč za akcii, s číselným označením [Anonymizováno], nahrazených hromadnou akcií č. [Anonymizováno], emitovaných společností [právnická osoba]. (dále jen [Anonymizováno]), která byla na základě smlouvy o koupi a prodeji akcie s právem opce převedena ke dni právní moci usnesení soudu o soluční úschově převedena na žalovaného1) a dále smluvních pokut ve výši 220 383 Kč s přísl. a 8 007 257,40 s přísl. Na žalovaném 2) se zaplacení týchž nároků domáhal z titulu jím převzatého ručení za závazky žalovaného 1). ze strany žalovaných nebylo plněno ani na základě předžalobní výzvy.

3. Oba žalovaní uplatněné nároky odmítli. Podle žalovaného 1) právo žalobce na tzv. put opci podle smlouvy ze dne 19. 2. 2019 bylo podmíněno doložením souhlasů ve smyslu odst. 4.1 písm. b) a 4.2 opční smlouvy, tj. zajištění oznámení či souhlasů podle ustanovení o změně kontroly a tato podmínka pro uplatnění opce splněna nebyla. Právní jednání žalobce, spočívající v uplatnění práva opce proto považoval za jednání neplatné, nevyvolávající žádné právní následky. Pro převod akcií chyběl žalobci právní titul, což žalobci opakovaně sdělil. Žalovaní měli tedy za to, že z titulu opční smlouvy nárok žalobci nenáleží a toto právo mu nenáleží ani z titulu bezdůvodného obohacení, které by mělo vzniknou na straně žalovaného 1). Souhlas valné hromady, vyžadovaný podle stanov společnosti [Anonymizováno] k převodu akcií, nebyl udělen a žalobce neučinil kroky k jeho získání. Převod akcií nenabyl účinnosti a po marném uplynutí zákonné lhůty nastaly účinky odstoupení od převodu. Opodstatněný není ani nárok na smluvní pokutu vůči žalovanému 2).

4. Soud prvního stupně ze skutečností mezi účastníky nesporných (uplatnění práva obce žalobcem 18 měsíců ode dne nabytí vlastnického práva k akciím, odstoupení žalobce z funkcí člena statutárních orgánů společnosti [právnická osoba] a společnosti [Anonymizováno]) a z provedeného dokazování ( smlouvou o koupi akcií ze dne 19. 2. 2019, výpisem z účtu žalobce o provedení úhrady kupní ceny, smlouvou o koupi a prodeji akcií s právem opce ze dne 19. 2. 2019, úplným výpisem společnosti [Anonymizováno] z obchodního rejstříku, vedeného Okresním soudem v Bratislavě, dopisem žalobce ze dne 1. 9. 2021, uplatněním práva opce žalobcem ze dne 2. 10. 2020 a 22. 10. 2020, dopisy ze dne 26. 1. 2021, žádostí žalobce o poskytnutí součinnosti ze dne 17. 8. 2022, reakcí žalovaného 1) na tuto žádost ze dne 30. 8. 2020, ručitelským prohlášením žalovaného 2) ze dne 19. 2. 2019, výzvami žalobce k plnění, adresovanými žalovanému 1) ze dne 3. 6. 2021 a 9. 6. 2021 a žalovanému 2) ze dne 21. 1. 2022, dopisy žalovaného 1) ze dne 27. 10. 2021, 8. 6. 2021, usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 13. 5. 2021, č. j. 37 Sd 23/2021-10, stanovami společnosti [právnická osoba].) zjistil, že žalobce a žalovaný 1) uzavřeli dne 19. 2. 2019 smlouvu o koupi akcií, na jejímž základě se žalovaný 1) zavázal v případě stanovených podmínek odevzdat žalobci akcii (akcii č. [Anonymizováno] o jmenovité hodnotě 300 000 Kč nahrazující 150 listinných akcií emitovaných společností [Anonymizováno]) a umožnit žalobci nabýt k ní vlastnické právo, žalobce se zavázal akcii převzít a zaplatit za ni sjednanou kupní cenu. Vlastnické právo k akcii nabyl žalobce dne 29. 3. 2019 a téhož dne uhradil žalovanému 1) za akcii 73 461 075,26 Kč. Dále dne 19. 2. 2019 žalobce a žalovaný 1) uzavřeli smlouvu o koupi a prodeji akcií s právem opce (dále jen opční smlouva), v níž se žalobce se zavázal, že v případě splnění stanovených podmínek odevzdá žalovanému 1) akcii a žalovaný 1) se zavázal akcii převzít a zaplatit za ni žalobci sjednanou kupní cenu. Kupní cena sjednaná v opční smlouvě činila 73 461 075 Kč. Žalobce uplatnil v souladu s čl. 3 odst. 3.2 písm. c) opční smlouvy právo opce s tím, že tak učinil 18 měsíců ode dne, kdy se stal vlastníkem akcie a poté, co odstoupil z funkcí člena statutárních orgánů společnosti [právnická osoba] a společnosti [Anonymizováno]. Dopisem ze dne 1. 9. 2021 požádal žalobce žalovaného 1) o aktuální seznam tzv. „COC smluv“ ve smyslu čl. 4.1 smlouvy o koupi akcií, potřebný k zajištění souhlasů se změnou kontroly a dále zajištění plných mocí, na jejichž základě by mohl jednat za společnosti [právnická osoba] a [Anonymizováno]. Žádosti nebylo vyhověno. Právo opce uplatnil žalobce dopisem ze dne 12. 10. 2020; na uplatněnou opci reagoval žalovaný 1) zamítavě s odůvodněním, že nebyla splněna podmínka pro uplatnění práva opce dle odst. 3. 2. opční smlouvy, tj. doložení souhlasů ve smyslu odst. 4.1 písm. b) a 4.2 opční smlouvy a namítl neplatnost uplatnění práva opce. Podle 3.2 písm. c) opční smlouvy byl žalobce oprávněn uplatnit právo opce (put opce žalobce), podmínkou uplatnění tohoto práva bylo doložení souhlasů ve smyslu odst. 4.1 písm. b) a 4.2 smlouvy o koupi akcií u smluv, které budou ustanovení o změně kontroly aplikovatelné na převod akcie obsahovat k datu uplatnění práva opce kdykoliv po uplynutí 18 měsíců, kdy se žalobce stane vlastníkem akcie v souladu se smlouvou o koupi akcií v případě, že žalobce odstoupí z funkce statutárního orgánu (nebo jeho člena) z jiných než zdravotních důvodů. Žalobce odstoupil z funkce jednatele společnosti [právnická osoba] dne 1. 10. 2020 a stejného dne odstoupil z funkce jednatele společnosti [Anonymizováno]. Od 5. 12. 2019 do 5. 3. 2020 byl žalobci pozastaven výkon funkce jednatele společnosti [právnická osoba]. Dopisem ze dne 5. 1. 2021 požádal žalobce společnosti [Anonymizováno], [právnická osoba] a [Anonymizováno] o poskytnutí součinnosti a dle 3.2 opční smlouvy sdělení aktuálních seznamů tzv. COC smluv ve smyslu odst. 4.1 smlouvy o koupi akcií, potřebných k zajištění souhlasů se změnou kontroly, dále k zajištění plných mocí, na jejichž základě by mohl v předmětné věci jednat, neboť bez poskytnutí této součinnosti nemohl žalobce naplnit podmínku opce dle opční smlouvy. Dopisem ze dne 26. 1. 2021 společnosti [Anonymizováno], [právnická osoba] a [Anonymizováno] reagovaly zamítavě na dopis žalobce ze dne 5. 1. 2021. Žalobci sdělily, že žádané záležitosti se týkají výlučně žalobce a žalovaného 1 a odkázaly žalobce na žalovaného 1). Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 13. 5. 2021, č.j. 37 Sd 23/2021-10, které nabylo právní moci dne 1. 6. 2021 byla akcie k návrhu žalobce přijata do soudní úschovy ve prospěch žalovaného 1). Dopisem ze dne 3. 6. 2021 vyzval žalobce vyzval žalovaného 1) k úhradě kupní ceny za akcii ve výši 73 461 075 Kč s tím, že akcii složil do soudní úschovy a právní mocí usnesení o složení akcie do úschovy považuje veškeré smluvní povinnosti z opční smlouvy za splněné. Žalovaný 1) nárok žalobce odmítl jako neoprávněný z důvodu nesplnění podmínky uplatnění práva opce. Dalšími dopisy žalobce vyzval žalovaného 1) k úhradě smluvních pokut ve výši 220 383 Kč a 8 007 140 Kč. Dopisem ze dne 17. 8. 2022 žalobce žádal žalovaného 1) o zajištění součinnosti při zajištění tzv. souhlasů se změnou kontroly, žalovaný 1) součinnost poskytnout odmítl s tím, že na sebe žádnou povinnost součinnosti nepřevzal. Žalovaný 2) na základě ručitelského prohlášení ze dne 19. 2. 2019 prohlásil, že v případě, že žalovaný 1) nesplní vůči žalobci svůj dluh vyplývající z opční smlouvy, uhradí dluh žalovaný 2) ve lhůtě 10 dnů po písemné výzvě žalobce. Žalobce vyzval žalovaného 2) k úhradě částky ve výši 73 865 108 Kč a smluvní pokuty.

5. Při právním posouzení soud prvního stupně vyšel z § 548 odst.1, § 580 odst. 2, 588, § 2018 a 2018, § 2048 a § 2079 o. z.

6. Podle čl. 3 odst. 3.2 písm. c) opční smlouvy byl žalobce oprávněn uplatnit právo opce, které spočívalo v tom, že žalobce mohl žalovanému 1) odevzdat akcii v případě splnění stanovených podmínek a žalovaný 1) by byl poté povinen akcii převzít a zaplatit za ni žalobci sjednanou kupní cenu, po uplynutí 18 měsíců ode dne, kdy se stal vlastníkem akcie a po odstoupení z funkcí člena statutárních orgánů společnosti [právnická osoba] a společnosti [Anonymizováno] a dále pod podmínkou doložení souhlasů ve smyslu odst. 4.1 písm. b) a 4.2 smlouvy o koupi akcií. V čl. 4.1 písm. b) smlouvy o koupi akcií se žalobce zavázal zajistit, že ve smyslu ustanovení o změně kontroly (change of control clauses) všech nájemních a/nebo podnájemních smluv a dalších smluv v příloze smlouvy o koupi akcií (COC smlouvy) společnost [Anonymizováno] nebo společnosti [právnická osoba] a [Anonymizováno] buď provedly veškerá oznámení smluvním stranám, a tam, kde COC smlouvy stanoví v případě oznámení změny kontroly možnost pronajímatele nájemní smlouvy ukončit, obdržely i vzdání se tohoto práva, a/nebo obdržely souhlasy se změnou kontroly, stanoví-li tak COC smlouva. Mezi účastníky není sporné, že právo opce žalobce uplatnit po uplynutí 18 měsíců ode dne, kdy se stal vlastníkem akcie (29. 3. 2019) a poté svém odstoupení z příslušných funkcí. Další sjednanou podmínku, spočívající v závazku žalobce zajistit doložení souhlasů ve smyslu odst. 4.1 písm. b) a 4.2 smlouvy o koupi akcií, posoudil soud jako odkládací podmínku ve smyslu § 548 odst. 2 o. z. Odkládací podmínka odkládá vznik právních následků právního jednání k okamžiku splnění, tudíž, je-li ujednání obsahující odkládací podmínku součástí smlouvy, účinnost takové smlouvy nastává až okamžikem splnění podmínky. Dospěl k závěru, že pokud byla žalobci ke dni 5. 12. 2019 pozastavena funkce jednatele společnosti [právnická osoba], nemohl za tuto společnost jednat a nemohl tak zajistit, aby společnost [právnická osoba] provedla veškerá oznámení dle čl. 4.1 písm. b) smlouvy o koupi akcií, resp. dle čl. 3.2 písm. c) opční smlouvy. U společnosti [Anonymizováno] ji nemohl splnit vůbec, protože v této společnosti nebyl ve funkci statutárního orgánu. Podle soudu se tak odkládací podmínka sjednaná v čl. 3.2 písm. c) opční smlouvy stala dodatečně nemožnou, v důsledku čehož došlo k zániku povinnosti žalobce tuto podmínku splnit. Žalobce však poté přesto vynaložil úsilí za účelem zajištění splnění odkládací podmínky, když dopisem ze dne 1. 9. 2021 požádal žalovaného 1), aby mu sdělil aktuální seznam tzv. „COC smluv“ ve smyslu čl. 4.1 smlouvy o koupi akcií, jehož se týká zajištění souhlasů se změnou kontroly a dále, aby mu žalovaný 1) zajistil plné moci, na jejichž základě by mohl za společnosti [právnická osoba] a [Anonymizováno] v této souvislosti jednat. Posléze požádal o totéž i dotčené společnosti [Anonymizováno], [právnická osoba] a [Anonymizováno], kterých se týkaly tzv. COC smlouvy. Jeho žádosti o součinnost nebylo ze strany společností [Anonymizováno], [právnická osoba] a [Anonymizováno] vyhověno. Další povinnosti dle čl. 3.2 písm. c) opční smlouvy žalobce splnil, když právo opce uplatnil po uplynutí 18 měsíců ode dne, kdy se stal vlastníkem akcie, tj. od 29. 3. 2019. Právo opce řádně uplatnil dopisem ze dne 12. 10. 2020. Rovněž odstoupil z funkce člena statutárního orgánu ve společnostech [právnická osoba] a [Anonymizováno] a současně sdělil žalovanému 1), že je připraven k vypořádání povinností dle čl. 5 opční smlouvy. Žalovaný 1) odmítl akcii převzít a žalobce plnil do soluční úschovy. Žalovaný tím, že odmítl akcii převzít a zaplatit žalobci sjednanou kupní cenu, porušil svůj smluvní závazek. Soud nárok na zaplacení kupní ceny dle opční smlouvy shledal tedy důvodný. Protože se žalobce domáhal vypořádání dle čl. 5 opční smlouvy, neobstojí ani námitka žalovaného 1), že žalobce nezajistil souhlas valné hromady společnosti [Anonymizováno] s převodem akcií ve smyslu čl. 5.4 stanov společnosti. Povinnost zajistit souhlas valné hromady společnosti [Anonymizováno] s převodem akcií nebyla povinností pouze na straně žalobce, nýbrž to byla povinnost obou smluvních stran opční smlouvy, jak plyne z čl. 2. 3 a čl. 5 smlouvy. K úhradě kupní ceny i smluvních pokut byli vyzván jak žalovaný 1), tak žalovaný 2), který za závazek žalovaného 1) převzal ručení.

7. Z uvedených důvodů soud žalobě o zaplacení kupní ceny za převod akcie a smluvních pokut ve výši 7 382 838 Kč vůči oběma žalovaným vyhověl a oba žalované zavázal k její úhradě včetně zákonných úroků z prodlení z přiznaných částek za dobu od 5. 6. 2021 do zaplacení. V rozsahu zbývající části smluvní pokuty ve výši 844 802,40 Kč s přísl. soud žalobu vůči oběma žalovaným zamítl. Žalobci uložil povinnost zaplatit soudní poplatek v rozsahu odpovídajícím soudem připuštěné změně žaloby a o nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 3 o. s. ř.

8. Oba žalovaní podali proti rozsudku ve znění doplňujícího rozsudku v zákonné lhůtě samostatná odvolání, vycházející ze stejné argumentace.

9. V odvolání uvedli, že rozsudek považují v mnoha ohledech nesprávný a nepřezkoumatelný. Rozsudek vychází z neúplně a nesprávně zjištěného skutkového stavu věci, nevypořádá se se zásadními námitkami žalovaných, zejména s námitkou absence souhlasu valné hromady emitenta s převodem akcií a jejími právními důsledky, námitkou nesplnění podmínek uplatnění opce a zakládá se na nesprávném právním posouzení. Podmíněnost převodu akcií souhlasem valné hromady žalovaný 1) dokládal stanovami společnosti [Anonymizováno], a to jejich čl. 5.

4. Z nich však soud učinil zcela nesprávná zjištění, když zohlednil pouze návětí předmětného ustanovení, ale nereflektoval jeho klíčové části, obsažené pod písm. a) a b) a v závěrečné části, které zakládají výjimku z povinnosti odmítnutí souhlasu v případě uplatnění práva opce. Zcela pak soud pominul zákonnou úpravu obsaženou v § 271 a § 272 zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen z. o. k.), z níž vyplývá, že je-li převod akcií byl podmíněn souhlasem valné hromady smyslu § 271 odst. 1 z. o. k., smlouva o převodu akcií založená uplatněním opce dle opční smlouvy nemůže nabýt účinnosti dříve, než byl tento souhlas udělen a pokud udělen není, ohledně smlouvy o převodu akcií založené uplatněním opce dle opční smlouvy podle § 271 odst. 2 z. o. k. nastanou uplynutím šesti měsíců ode dne uplatnění opce účinky jako při odstoupení od smlouvy s důsledky vymezenými v § 2004 a 2005 odst.1 o. z., spočívajícími v zrušení závazku od počátku a zániku práv a povinností stran v rozsahu jeho účinků. Žalobce v řízení před soudem prvního stupně ani netvrdil, že by o souhlas valné hromady společnosti v souladu s § 272 odst. 2 z. o. k. požádal. Pokud by tak učinil a příslušný orgán by ve lhůtě dvou měsíců od doručení žádosti o ní nerozhodl, uplatnila by se nevyvratitelná právní domněnka udělení souhlasu. Absentující projev vůle souhlasu s převodem nelze nahradit rozhodnutím soudu, jak fakticky v rozsudku soud mlčky učinil. Takový postup nemá v zákoně ani ustálené judikatuře oporu. Ujednání čl. 3. 2 opční smlouvy posoudil soud prvního stupně jako odkládací podmínku, aniž se, jakkoliv vypořádal s tvrzením žalovaných, že se nejednalo o podmínku, ale předpoklad právního jednání (uplatnění opce). Protože nebyl naplněn, nemohlo předmětné jednání žalobce vyvolat žádné právní následky. Za nesprávný považuje závěr soudu, že zajištění COC souhlasů a oznámení se stalo dodatečně nemožným, když byl žalobci pozastaven výkon funkce jednatele ve společnosti [právnická osoba] a od počátku nemožným ve společnosti [Anonymizováno], v níž funkci člena statutárního orgánu vůbec nevykonával. Žalobce mohl například uzavřít se společnostmi [právnická osoba], [Anonymizováno]. a [Anonymizováno] smlouvy, v nichž by se tyto společnosti smluvní zavázaly učinit vůči obchodním partnerům jednání za účelem zajištění COC souhlasů a oznámení. S odkazem na závěry, vyjádřené Ústavním soudem v nálezu ze dne 6. 3. 2020, sp. zn. II. ÚS 3379/19 uvedli, že zajištění COC souhlasů a oznámení považovat za podmínku platnou a až doposud splnitelnou, přičemž pro posouzení splnitelnosti je rozhodné možnost splnění v obecné rovině. Důsledkem následné nemožnosti splnění dokládací podmínky je neúčinnost právního jednání, zatímco počáteční nemožnosti neplatnost právní úkonu jako celku. Tedy i v tomto směru soud ve svých závěrech pochybil.

10. V odvolání proti doplňujícími rozsudku dále namítli, že žalobce soudu nepředložil adekvátní žalobní návrh, na jehož základě by soud mohl vydat doplňující rozsudek, ukládající povinnost k plnění způsobem odpovídajícím závazku žalovaného 2) (postavení ručitele). Takový návrh žalobce v řízení až do podání návrhu na vydání doplňujícího rozsudku neučinil. Soud výrokem rozsudku, resp. doplňujícího rozsudku porušil § 153 odst. 2 o. s. ř. a žalobci přiznal více, než žádal.

11. Žalobce navrhl napadený rozsudek, s jehož skutkovými i právními závěry se ztotožnil, potvrdit. Právo opce uplatnil v souladu s uzavřenou opční smlouvou, poskytující oběma smluvním stranám reálnou a efektivní možnost využití opce. Tvrzení žalovaných, že převod akcií na základě uplatněné opce nikdy nenabyl účinnosti pro nedostatek souhlasu valné hromady společnosti MVM, vyžadovaný stanovami, považuje s ohledem na ujednání v čl. 2. 3 opční smlouvy je nedůvodné. Z § 271 a 272 z. o. k. vyplývá, že v případě, že je převoditelnost akcií na jméno podmíněna souhlasem orgánu společnosti, smlouva o převodu těchto akcií nenabude účinnosti dříve, než bude souhlas udělen a není-li udělen do 6 měsíců ode dne uzavření smlouvy o převodu, nastávají tytéž účinky jako při odstoupení od smlouvy, ledaže je ve smlouvě o převodu určeno jinak. V č. 2. 3 opční smlouvy však je výslovně sjednána povinnost součinnosti stran při zajištění potřebného souhlasu valné hromady. Formu a obsah součinnosti (učinit všechny nezbytné kroky) stanoví čl. 5 opční smlouvy. V rozhodné době společnost [Anonymizováno] žádné další akcionáře neměla, o formální vypořádání opce žalobce dle smlouvy přitom opakovaně žádal. Neudělení souhlasu valné hromady je přímým důsledkem obstrukčního jednání žalovaného 1), který jako majoritní akcionář společnosti [právnická osoba]., v rozporu se svými smluvními závazky vyvolal stav nemožnosti dosažení souhlasu valné hromady s realizací opce, když odmítl opakované výzvy k vypořádání opční smlouvy, a to ani v náhradní lhůtě, tento stav nadále zneužívá v rámci žalobní obrany. Takovému jednání žalovaného 1) nenáleží soudní ochrana, neboť jde o jednání zákonem zakázané (§ 6 odst. 2 o. z.). Za správný považuje soudem přijatý závěr, že odkládací podmínka zajištění COC souhlasů se stala dodatečně nemožnou. Žalobce měl k dispozici pouze přílohu smlouvy, obsahující seznam smluv aktuální k datu jejího uzavření. Nebylo mu známo, zda vůbec, případně v jakých lhůtách a v jaké formě jsou „souhlasy se změnou kontroly“ smluvními partnery společností skupiny [Anonymizováno] vyžadovány. K poskytnutí těchto informací mělo dojít v rámci součinnosti, která však poskytnuta nebyla. Nepřekonatelnost informační nouze na straně žalobce dokládá skutečnost, že společnosti [právnická osoba] a [Anonymizováno]. v dopisech, předložených žalovaným 1) k výzvě soudu k doložení seznamu smluv obsahujících tzv. COC klauzule shodně konstatovaly, že s ohledem na značný rozsah zpracovávaných dokumentů nezaručují úplnost a správnost předkládaných seznamů. Uplatnění opce bylo dle smlouvy možné pouze za předpokladu předchozího odstoupení žalobce z funkce jednatele a tzv. „COC souhlasy“ měly být zajištěny u smluv, které budou odpovídající požadavek obsahovat k datu uplatnění opce. Žalobce proto nemohl tyto souhlasy žalobce zajištovat uplatněním opce ani před svým odstoupením z funkce statutárního orgánů ve společnostech. Nemůže proto obstát výklad smluvního ujednání žalovanými, že zajištění souhlasů COC bylo předpokladem pro uplatnění opce. Zcela nedůvodná je pak námitka, že soud nepřípustným způsobem překročil žalobní návrh žalobce, přiznaná částka odpovídá tvrzením žalobce o nároku vůči žalovanému 2) z titulu ručení. V závěru uvedl, že v průběhu řízení navrhl jako alternativní právní titul nároku bezdůvodné obohacení, které na straně žalovaného 1) nastalo v důsledku zániku původní smlouvy o koupi akcií v důsledku odstoupení žalobce od smluv ze dne 4. 5. 2020 či ze dne 8. 9. 2022. I v případě, že soud přijme závěr o neúčinnosti uplatněné opce, může být žalobci přiznána, protože rozhodné důkazy byly provedeny. Důvody odstoupení úzce souvisely s obstrukčním jednáním žalovaného 1). V doplnění vyjádření uvedl, že opční smlouvu začal žalovaný zpochybňovat ještě před uplatněním opce žalobcem v souvislosti s tvrzením o škodě, kterou měl žalobce způsobit porušením svých zákonných povinností vykonávat funkci jednatele společnosti [právnická osoba] s péčí řádného hospodáře a dále s údajným podvodným jednáním žalobce. Žaloba o náhradu škody vůči žalobci však byla pravomocně zamítnuta, trestní věc šetřená pod sp. zn. [Anonymizováno] Policií České republiky, Krajským ředitelstvím policie [Anonymizováno] Službou kriminální policie a vyšetřování, 2. oddělením odboru hospodářské kriminality byla dle § 159a odst. 1 trestního řádu pravomocně odložena.

12. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo.

13. Vyšel ze skutkového stavu, zjištěného soudem prvního stupně z jím provedeného dokazování.

14. Dále zopakoval důkaz stanovami společnosti [právnická osoba]., platnými od 5. 4. 2019. Z jejich čl. 5, upravujícího akcie, zjistil, že základní kapitál je rozvržen na 1 000 kmenových listinných akcií, na jméno o jmenovité hodnotě jedné akcie 2 000 Kč. Podle čl. 5.4 je převoditelnost akcií omezena přechozím souhlasem valné hromady společnosti. Valná hromada je povinna odmítnout udělení souhlasu s převodem akcií po dobu účinnosti práva opce ve smyslu a) smlouvy o koupi a prodeji akcií s právem opce uzavřené dne 19. 2. 2019 mezi [Jméno žalobce] a společností [právnická osoba] a b) smlouvy o koupi a prodeji akcií s právem opce uzavřené dne 19. 2. 2019 mezi. [Anonymizováno] a společností [právnická osoba], ledaže dojde k uplatnění práva opce podle některé ze smluv uvedených pod písm. a) anebo b) nebo drah along nebo tag-along práva ve smyslu čl. 6 a 7 akcionářské smlouvy společnosti uzavřené dne 19. 2. 2019 mezi [Jméno žalobce], [Anonymizováno] a společností [právnická osoba]. Podle čl. 5. 5. stanov mohou být akcie vydány jako hromadné akcie nahrazující jednotlivé akcie.

15. Z úplného výpisu společnosti [právnická osoba]. z obchodního rejstříku, vedeného Městským soudem v Praze, vložka B [Anonymizováno], zjistil, že v obchodním rejstříku byl proveden zápis o omezení převoditelnosti akcií ve smyslu čl. 5. 4 stanov k 13. 9. 2019 a vymazán bylo k 3. 12. 2021.

16. Ze shora uvedených zjištění vyplývá, že v době převodu vlastnického práva k 150 ks listinných akcií na jméno, o jmenovité hodnotě 2 000 Kč za akcii, s číselným označením [Anonymizováno], nahrazených hromadnou akcií č. [Anonymizováno], emitovaných společností [právnická osoba]. žalobcem na žalovaného 1) s využitím práva opce dle smlouvy uzavřené dne 19. 2. 2019, k němuž dle žalobních tvrzení mělo dojít prostřednictvím soluční soudní úschovy, byla převoditelnost akcií podmíněna souhlasem valné hromady. Mezi účastníky přitom není sporné, že žalobce valnou hromadu o udělení souhlasu s převodem nepožádal, žalobce odkazoval v této souvislosti na smluvní povinnost součinnosti žalovaného 1).

17. Z § 271 z. o. k. plyne, že v případě, že je převoditelnost akcií na jméno podmíněna souhlasem orgánu společnosti, smlouva o převodu těchto akcií nenabude účinnosti dříve, než bude souhlas udělen. Není-li souhlas udělen do 6 měsíců ode dne uzavření smlouvy o převodu, nastávají tytéž účinky, jako při odstoupení od smlouvy, ledaže je ve smlouvě o převodu určeno jinak. Je-li převoditelnost akcií omezena jinak než podle odstavce 1 a převede-li akcionář akcie v rozporu s daným omezením, je převod akcií neplatný. Podle § 272 cit. zák. jestliže stanovy podmíní převoditelnost akcií na jméno souhlasem orgánu společnosti, mohou též určit, v jakých případech a za jakých podmínek je příslušný orgán společnosti povinen souhlas udělit, popřípadě v jakých případech je povinen souhlas odmítnout. Nerozhodne-li příslušný orgán společnosti do 2 měsíců od doručení žádosti, platí, že souhlas byl udělen. Odmítne-li příslušný orgán společnosti souhlas k převodu akcie na jméno udělit, ačkoliv nebyl podle stanov povinen souhlas odmítnout, společnost bez zbytečného odkladu od doručení žádosti akcionáře tuto akcii odkoupí za přiměřenou cenu. Lhůta pro uplatnění práva na odkoupení akcie je 1 měsíc ode dne, kdy bylo akcionáři doručeno rozhodnutí o odmítnutí s převodem akcie; ustanovení § 329 odst. 1 a 2 se použije obdobně.

18. Žalobou byl uplatněn nárok na vypořádání závazků ze smlouvy o převodu akcií, kdy podle tvrzení žalobce svou povinnost převést hromadnou akcii na žalovaného 1) splnil soluční úschovou a domáhá se proto na žalovaném 1) zaplacení sjednané kupní ceny za akcii. V projednávané věci má odvolací soud provedenými důkazy, zejména úplným zněním stanov emitenta platným v době uplatnění práva opce žalobcem za prokázáno, že podle stanov byla převoditelnost akcií podmíněna souhlasem valné hromady společnosti emitenta. Mezi účastníky není sporné, že valná hromada společnosti emitenta tento souhlas neudělila, resp. že žalobce jako budoucí převodce o udělení souhlasu valnou hromadu společnosti ani nepožádal. Zákon sice nestanoví, že podat žádost k příslušnému orgánu společnosti o udělení souhlasu s převodem akcií musí podávat akcionář, který hodlá převést akcie. Tedy v obecné rovině lze dovozovat, že by žádost o udělení souhlasu mohl podat i akcionář, na nějž mají být akcie převedeny. V důsledku nepodání žádosti nebyl valnou hromadou jako orgánem k udělení souhlasu s převodem akcií oprávněným dle stanov emitenta souhlas s předmětným převodem udělen. Z § 271 z.o.k. vyplývá, že smlouva o převodu akcií v důsledku absence souhlasu valné hromady s převodem akcií tak nemohla nabýt účinnosti, a protože souhlas nebyl udělen ani do 6 měsíců od uzavření smlouvy, nastaly účinky jako při odstoupení od smlouvy ve smyslu § 2004 o. z., podle něhož důsledkem odstoupení od smlouvy je odpadnutí právního důvodu k plnění a zrušení závazku od počátku (ex tunc). Odpadl-li tedy odstoupením od smlouvy právní důvod plnění a závazek byl zrušen od počátku, je třeba mezi stranami vypořádat to, co bylo poskytnuto. Vzhledem k tomu, že žalovaný 1) na základě smlouvy neplnil a kupní cenu nezaplatil, nelze ve smyslu § 2993 o. z. uvažovat ani o přiznání žalované částky jako bezdůvodného obohacení. Z tohoto důvodu nelze žalobě ve vztahu k žalovanému 1) vyhovět a logicky jí nelze vyhovět ani ve vztahu k žalovanému 2) jako ručiteli, jehož subsidiární ručitelský závazek se odvíjí od (platnosti) smlouvy, u níž nastaly účinky odstoupení. Ani v případě posouzení žalobou uplatněného nároku jako bezdůvodného obohacení, kdy právo na jeho vydání žalobce odvozuje od zániku všech uzavřených smluv, které považuje za smlouvy závislé, a to v důsledku odstoupení žalobce od těchto smluv by nebylo možno žalobě vyhovět, protože závazky z kupní smlouvy, na jejímž základě nejprve žalovaný 1) nabyl od žalobce předmětné akcie a závazky z kupní smlouvy, na jejímž základě žalobce nabyl od žalovaného 1) do svého vlastnictví předmětnou hromadnou akcii, byly řádně splněny. Obě smlouvy tak již byly zkonzumovány. Jestliže smluvní strany své smluvní závazky splnily, zanikly závazky smluvních stran z těchto smluv splněním, přičemž práva odstoupit od smlouvy nelze využít poté, kdy závazek, na jehož nesplnění byla možnost případného odstoupení od smlouvy vázána, již zanikl a od smluv nemohlo být platně odstoupeno. Odvolací soud se z uvedených důvodů blíže nezabýval výkladem a posouzením uzavřených smluv ve smyslu § 1727 o. z.

19. Výhrady žalovaných, že soud při svém rozhodování překročil žalobní petit a žalobci přiznal více, než bylo požadováno, neshledal důvodné. Bez ohledu na změnu rozsudku je zřejmé, že soud prvního stupně nepřiznal žalobci více, než bylo požadováno v žalobním petitu, pouze ve výrocích rozsudku ve vztahu k žalovaným zohlednil subsidiaritu ručitelského závazku žalovaného 2).

20. Z uvedených důvodů odvolací soud napadený rozsudek podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. změnil tak, že žalobu vůči oběma žalovaným zamítl.

21. O nákladech řízení před soudy obou stupňů rozhodl podle § 142 odst. 1 a 224 odst. a 1 o. s. ř.

22. V řízení úspěšnému žalovanému 1) přiznal právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů v rozsahu odměny za tři úkony právní služby dle § 7 a 11 advokátního tarifu ve výši po 73 780 Kč (převzetí a příprava, písemná podání ze dne 8.9. 2021 a 20. 6. 2022), odměny za šest úkonů právní služby dle § 7 a 11 advokátního tarifu ve výši po 76 980 Kč ( písemné podání ze dne 10. 1. 2023, 11.5. 2023, 14. 6. 2023, blanketní odvolání proti rozsudku ze dne 28.7. 2023 včetně jeho doplnění z 16. 8. 2023, písemné podání ze dne 31. 8. 2023, odvolání proti doplňujícímu rozsudku, písemné podání odvolacímu soudu ze dne 27. 11. 2024), odměny za pět společných úkonů právní služby dle § 7, 11 advokátního tarifu ve výši 76 980 Kč se snížením dle 12 odst. 4 advokátního tarifu o 20 % (účast na jednáních před soudem prvního stupně dne 24. 1. 2023, 19. 5. 2023, 13. 6. 2023 a před odvolacím soudem dne 3. 12. 2024), odměny za dva společné úkony právní služby dle § 7, 11 a 12 odst. 4 advokátního tarifu ve výši 76 980 Kč se snížením o 70 % (účast na jednáních před soudem prvního stupně ve dnech 16. 6. 2023 a 8. 8. 2023, při nichž byl pouze vyhlášen rozsudek), odměny ve výši jedné poloviny za jeden úkon právní služby dle § 7 a 11 advokátního tarifu ( písemná žádost ze dne 4. 11. 2022), 17 paušálních náhrad hotových výdajů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši po 300 Kč, náhrady soudního poplatku z odvolání ve výši 2 416 888 Kč a náhrady DPH, celkem 3 724 799 Kč. Odměnu za úkon právní služby, který měl spočívat v písemném podání ze dne 26. 1. 2022 odvolací soud žalovanému 1) nepřiznal, neboť žádné takové podání není součástí spisu.

23. V řízení úspěšnému žalovanému 2) přiznal právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů v rozsahu odměny za pět úkonů právní služby dle § 7 a 11 advokátního tarifu ve výši po 76 980 Kč (převzetí a příprava, písemná podání ze dne 13. 1. 2023, 31. 8. 2023, blanketní odvolání proti rozsudku a jeho doplnění, odvolání proti doplňujícímu rozsudku), odměny za pět společných úkonů právní služby dle § 7 a 11 advokátního tarifu ve výši po 76 980 Kč se snížením dle 12 odst. 4 advokátního tarifu o 20 % (účast na jednáních před soudem prvního stupně dne 24. 1. 2023, 19. 5. 2023, 13. 6. 2023 a před odvolacím soudem dne 3. 12. 2024, písemné podání odvolacímu soudu ze dne 27. 11. 2024), odměny ve výši poloviny za dva společné úkony právní služby dle § 7, 11 advokátního tarifu ve výši 76 980 Kč dále se snížením dle 12 odst. 4 advokátního tarifu o 20 % ( účast na jednáních před soudem prvního stupně ve dnech 16. 6. 2023 a 8. 8. 2023, při nichž byl pouze vyhlášen rozsudek), 12 paušálních náhrad hotových výdajů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši po 300 Kč, náhrady soudního poplatku z odvolání ve výši 2 416 888 Kč a náhrady DPH, celkem 3 315 443, 70 Kč.

Poučení