12 Cmo 28/2020 - 495

Rubrum

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Evy Hodanové a soudkyň Mgr. Mileny Filingerové a Mgr. Kateřiny Černé ve věci žalobce: [Jméno žalobce]., IČO [IČO žalobce] sídlem [Adresa žalobce] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: 1) [Jméno žalovaného], narozený dne [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] 2) [Jméno advokáta C], narozená dne [Datum narození advokáta C] bytem [Adresa advokáta C] zastoupený advokátem [Jméno advokáta D] sídlem [Adresa advokáta D] o 10.000.000 Kč s příslušenstvím a odměnou, o odvolání obou žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 28. 5. 2019, č. j. 34 Cm 332/2016-346 takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalovaní 1) a 2) jsou povinni společně nerozdílně zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 117.708,80 Kč.

Odůvodnění

1. Shora uvedeným rozsudkem soud prvního stupně ponechal v platnosti jím vydaný směnečný platební rozkaz ze dne 27. 10. 2016, č. j. 34 Cm 332/2016-48 a žalobci nepřiznal právo na náhradu nákladů námitkového řízení.

2. Podle odůvodnění se společnost [právnická osoba] jako právní předchůdce stávajícího žalobce, o jehož vstupu do řízení bylo rozhodnuto usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 5. 2020, č.j. 12 Cmo 28/2020-462, v odvolacím řízení domáhala na žalovaných zaplacení směnečného peníze ve výši 10.000.000 Kč se 6 % úrokem p. a. od 1. 2. 2016 do zaplacení a směnečné odměny ve výši 33.333,33 Kč ze směnky vlastní, vystavené žalovaným 1) dne 18. 9. 2015 na řad [Anonymizováno], na směnečný peníz 10.000.000 Kč, s doložkou bez protestu, splatné dne 31. 1. 2016, avalované žalovanou 2).

3. Soud prvního stupně vyhověl žalobě shora uvedeným směnečným platebním rozkazem, proti němuž podali žalovaní v zákonné lhůtě společné námitky. V nich uvedli, že převod směnky a postoupení zajištěné pohledávky na žalobce, uplatnění směnky a podání návrhu na nařízení předběžného opatření ve spojení s jednáním remitenta směnky [Anonymizováno] a společností, na něž v důsledku realizovaných přeměn přešlo jmění [Anonymizováno], byl v rozporu s právem a dobrými mravy. Takovému výkonu práva nelze přiznat právní ochranu. V podrobnostech pak rozvedli, že žalovaný 1) a remitent směnky [Anonymizováno] byli od roku 2014 společníky a jednateli společnosti [Anonymizováno] (nyní [právnická osoba]) se stejným 50% obchodním podílem. V rámci podnikatelského záměru rozšířit působnost podnikání společnosti na oblast [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] a s tím spojené transakce poskytl [Anonymizováno] společnosti [Anonymizováno] několik zápůjček ve výši 14.000.000 Kč, 15.335.000 Kč a 10.000.000 Kč. První dvě byly zajištěny zástavním právem k nemovitostem, všechny pak byly zajištěny blankosměnkami, které podepsali oba žalovaní. V regresní dohodě, uzavřené v roce 2014 mezi [Anonymizováno] a žalovaným 1), se žalovaný 1) zavázal nahradit [Anonymizováno] plnění, které by poskytl věřitelům v postavení jednatele či společníka společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno], který se v roce 2015 rozhodl ze společnosti odejít, podmínil převod svého obchodního podílu na žalovaného 1) vyřešením splacení všech úvěrů a zápůjček, a vyvázáním z veškerého sjednaného zajištění ( ručení a směnečné rukojemství). Z obsahu smlouvy o podřízeném dluhu, uzavřené mezi společností [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] dne 28. 9. 2014, musel žalobce vědět o dalších závazcích společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno], jehož požadavek na vyvázání ze všech zajištění nebyl splněn, odmítl převést obchodní podíl na žalovaného 1) a přestal jako jednatel ve společnosti působit. Společnost se v důsledku sporů s výhradním dovozcem a prodejcem vozů [Anonymizováno] a nesplnění plánů prodeje ocitla v roce 2015, resp. 2016 v nepříznivé finanční situaci. V návaznosti na jednání o převodu obchodních podílů žalovaného 1) a [Anonymizováno] ve společnosti [Anonymizováno] na [Anonymizováno] byla podepsána dohoda o záměru (letter of intent), kterou [Anonymizováno] nerespektoval a pohledávky ze smlouvy o zápůjčce postoupil na žalobce. Toto postoupení je pro rozpor s ust. § 1801 obč. zák. neplatné. Postoupeny byly i ostatní pohledávky ze zápůjček a nabyvatelé měli v úmyslu domáhat se plnění ze zajišťovacích směnek. Žalovaný byl nucen s ohledem na záměr nabyvatelů postoupených pohledávek z ostatních zápůjček vymáhat plnění ze směnek svůj obchodní podíl převést na společnost [Anonymizováno] Převod podmínil zpětným postoupením pohledávek [Anonymizováno] s tím, že po žalovaných nebudou pohledávky vymáhány. Majetek, jímž společnost v době převodu obchodního podílu disponovala a jehož obvyklá tržní cena by zcela postačovala k uspokojení pohledávek všech věřitelů společnosti, byl na základě schváleného projektu odštěpení sloučením vložen do [Anonymizováno] Společnosti [Anonymizováno], která změnila své obchodní jméno na [Anonymizováno], zůstaly pouze závazky. Na společnost [Anonymizováno], která se na základě schváleného projektu stala právním nástupcem bez likvidace zrušených a zaniklých společností [Anonymizováno] a [Anonymizováno], pak přešel nemovitý majetek společnosti [Anonymizováno] Část jmění společnosti [Anonymizováno] poté na základě schváleného projektu přeměn přešla na společnost [Anonymizováno] Společnosti [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] jsou propojenými subjekty. Mají totožné sídlo a jsou propojeny i se současným provozovatelem autosalonu ve [Anonymizováno], [Anonymizováno] v osobách [Anonymizováno] a [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. To dokládá, že jednání [Anonymizováno] a osob ovládajících uvedené společnosti bylo předem promyšlenou strategií se záměrem připravit žalovaného 1) o jeho obchodní podíl ve společnosti [Anonymizováno] a úhradu závazků společnosti vymáhat pouze na žalovaných. Žalobce mohl pohledávku ze zápůjčky vymáhat po dlužníku v době, kdy jeho majetek postačoval k úhradě všech závazků. Učinil tak až po realizaci projektů přeměn a převodech majetku. Žalobce a s ním spojené osoby jednali v rozporu s dobrými mravy a povinností jednat v právním styku poctivě. Cílem bylo poškodit žalované. Poukazují dále na skutečnost, že spornou směnku žalobce nabyl jako společnost, založená v roce 2015 se základním kapitálem 50 000 Kč, nedisponující žádným majetkem, jíž bylo soudem dokonce přiznáno osvobození od soudních poplatků. Není zřejmé, z jakých prostředků žalobce hradil úplatu za převod pohledávky ze zápůjčky a zajišťovací směnky. Dále namítli neplatnost směnky pro absenci bezpodmínečného slibu zaplatit určitou peněžitou sumu. Listina, označená jako směnka, podepsaná žalovaným 1) jako jednatelem společností [Anonymizováno] a jeho manželkou, měla zajištovat zápůjčku ve výši 10.000.000 Kč, poskytnutou [Anonymizováno] společnosti [Anonymizováno] (nyní [Anonymizováno]) na základě smlouvy ze dne 18. 9. 2015. V době vystavení listina neobsahovala údaj směnečné sumy. Pro změny a doplňky smlouvy byla ve smlouvě o zápůjčce sjednána písemná forma, tudíž vyplňovací právo by muselo být majiteli rovněž uděleno písemnou formou. To se nestalo a majitel nebyl oprávněn listinu doplnit. S odkazem na čl. I § 69 zák. č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový (dále jen ZSŠ) žalovaní uvedli, že nejsou z listiny směnečně zavázanými osobami a tudíž nejsou ani pasivně legitimováni.

4. Žalobce ve vyjádření námitky odmítl jako nedůvodné. Sporná směnka byla vystavena jako zajišťovací blankosměnka ke smlouvě o zápůjčce v souladu s ujednáním čl. V. Majiteli směnky bylo ústně uděleno vyplňovací právo k blankosměnce. V intencích judikatury lze dovodit vznik vyplňovacího práva také konkludentně. Finanční prostředky dle smlouvy o zápůjčce byly společnosti [Anonymizováno] poskytnuty ve třech tranších, vrácena byla částka 2.000.000 Kč. Směnka obsahuje všechny zákonné náležitosti a je platnou směnkou, směnečný závazek převzali žalovaní svobodně a dobrovolně. [Anonymizováno] následně na žalobce smlouvou ze dne 11. 4. 2016 postoupil pohledávky ze smlouvy o zápůjčce a převedl na něj také blankosměnku. Postoupení pohledávky i převod směnky byl současně oznámen žalovaným. Žalobce vyplnil blankosměnku o směnečný peníz odpovídající dlužné splatné jistině zápůjčky (bez příslušenství) a tuto uplatnil. Zcela popřel tvrzení žalovaných o záměrném společném jednání žalobce a dalších třetích subjektů s cílem poškodit žalované. Vztahy popisované žalovanými s třetími subjekty se směnkou nijak nesouvisí. V zahájeném insolvenčním řízení vůči společnosti vydlužitele, vedeném Krajským soudem [Anonymizováno] pod sp. zn. KSCB 28 INS 8203/2017 byl zjištěn úpadek společnosti, který podle informací dostupných z insolvenčního rejstříku je zřejmě důsledkem nesprávných manažerských rozhodnutí jednatele společnosti, tedy žalovaného 1). Směnkou zajištěná pohledávka ze zápůjčky, přihlášená žalobcem v insolvenčním řízení pod číslem [Anonymizováno], byla uznána. Námitky, vycházející ze smlouvy o podřízení dluhu, uzavřené mezi družstvem [Anonymizováno] jako nadřízeným věřitelem a [Anonymizováno] jako podřízeným věřitelem a společností jako dlužníkem, žalovaným nepřísluší, neboť nejsou jejími účastníky. Ustanovení čl. I § 17 ZSŠ znemožňuje přenos subjektivních námitek dlužníka na další majitele směnky.

5. Na základě provedeného dokazování (spornou směnkou, výzvou z 18. 4. 2016 k úhradě směnky, smlouvami o zápůjčce z 18. 9. 2015, 28. 8. 2014 a 6. 10. 2014, uzavřenými mezi [Anonymizováno] a [Anonymizováno], smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 11. 4. 2016, uzavřenou mezi [Anonymizováno] a žalobcem, výpisem společnosti [Anonymizováno] z obchodního rejstříku, notářskými zápisy [Anonymizováno], [Anonymizováno] ze dne 18. 8. 2016, [Anonymizováno] a [Anonymizováno] ze dne 29. 9. 2016, smlouvou o podřízeném dluhu z 28. 8. 2014, uzavřenou mezi nadřízeným [Anonymizováno], podřízeným [Anonymizováno] a dlužníkem [Anonymizováno], [Anonymizováno] z 20. 5. 2016, přehledem plateb z účtu [Anonymizováno] u [Anonymizováno] č.[Anonymizováno], emailovou korespondencí, výslechem žalovaného 1) jako účastníka) shledal soud prvního stupně za prokázané, že spornou směnku, znějící na směnečný peníz 10.000.000 Kč, splatnou dne 31. 1. 2016 vystavil na řad [Anonymizováno] 18. 9. 2015 žalovaný 1) a žalovaná 2) ji avalovala. Směnka byla vystavena jako zajišťovací blankosměnka s nevyplněným údajem směnečné sumy dle ujednání v čl. V smlouvy o zápůjčce, uzavřené dne 18. 9. 2015 mezi [Anonymizováno] a společností [Anonymizováno] Součástí smlouvy o zápůjčce není písemná dohoda o vyplňovacím právu k blankosměnce, oba žalovaní však v námitkách a žalovaný 1) v rámci svého účastnického výslechu uvedl, že zápůjčka byla zajištěna blankosměnkou bez údaje směnečné sumy. K postoupení směnkou zajištěné pohledávky ze zápůjčky došlo postupní smlouvou, uzavřenou mezi [Anonymizováno] a žalobcem dne 11. 4. 2016. Dohoda na základě [Anonymizováno] byla uzavřena dne 20. 5. 2016. Z obsahu smlouvy o podřízeném dluhu ze dne 28. 8. 2014 nic o vztahu k zápůjčce nevyplývá. Výpisy z účtů ani předložená korespondence neprokazují úhradu závazku společnosti [Anonymizováno] ze smlouvy o zápůjčce. Přeměny 1 a 2 dle projektu přeměn z 1. 7. 2016 a z 23. 8. 2016 neprokazují přechod závazku ze smlouvy o zápůjčce na [Anonymizováno] V projektu přeměn 1 jsou uvedeny závazky z jiných zápůjček. Další dokazování svědeckou výpovědí paní [Anonymizováno], [Anonymizováno] a historií účtu soud neprováděl, neboť se jednalo o důkazy, navržené žalovanými k tvrzení, uplatněnému po uplynutí námitkové lhůty.

6. Na základě takto zjištěného skutkového stavu soud uzavřel, že sporná směnka je platnou směnkou, obsahující všechny zákonné náležitosti dle čl. I § 75 zák. č. 191/1950 Sb. (dále jen ZSŠ). Námitka neplatnosti směnky pro absenci bezpodmínečného slibu zaplatit určitou směnečnou sumu je nedůvodná, neboť v textu směnky je takový bezpodmínečný slib obsažen. Rovněž tvrzení o absenci dohody o vyplňovacím právu směnečném shledal soud neopodstatněné. Čl. I § 10 ZSŠ nestanoví pro vyplňovací dohodu žádnou formu. Žalovaní podepsali blankosměnku, o níž věděli, že zajištuje závazky ze zápůjčky, poskytnuté remitentem směnky a s remitentem tak uzavřeli (konkludentně) vyplňovací dohodu k blankosměnce. Směnka, vystavená žalovaným 1) a avalovaná žalovanou 2), byla vystavena k zajištění závazků ze smlouvy o zápůjčce a na základě smlouvy o postoupení pohledávky z 11. 4. 2016 byla indosamentem převedena na žalobce. Námitku částečného splacení závazku ze zápůjčky soud shledal soud neurčitou pro absenci konkrétní zaplacené částky. Úhrada zápůjčky nebyla prokázána ani provedenými bankovními výpisy a emailovou korespondencí. K tvrzení žalovaných o úhradě zápůjčky společností [právnická osoba], uplatněnému po uplynutí námitkové lhůty v podání z 19. 3. 2019, soud jako k opožděné námitce nepřihlížel. V řízení nebyl provedenými důkazy prokázán přechod závazku ze smlouvy o zápůjčce na jiný subjekt v rámci přeměn společností dle projektů přeměn. [Anonymizováno] z 20. 5. 2016 a smlouva o podřízeném dluhu z 15. 10. 2015 jsou bez jakéhokoliv vztahu ke smlouvě o zápůjčce z 18. 9. 2015. [Anonymizováno] byl podepsán až po postoupení směnkou zajištěné pohledávky ze zápůjčky. Právním jednáním, učiněným před vznikem dohody, nemohl žalobce porušit až následně uzavřenou dohodu. Tvrzení žalovaných o propojených vztazích mezi [Anonymizováno] a žalovanými uvedenými společnostmi důvodnou obranu žalovaných nezakládá, resp. žalovaným ve vztahu k žalobci nepřísluší, neboť dle ust. čl.I §17 ZSŠ v případě převodu směnky indosamentem může směnečný dlužník vůči novému majiteli směnky vznášet jen námitky z vlastních vztahů k tomuto novému majiteli. Žalobce však žádný vztah k účastníkům smlouvy o zápůjčce nemá a proto vůbec nelze uvažovat o jeho vědomém jednání ke škodě žalovaných při nabývání směnky. Z provedených důkazů rovněž žádné takové zjištění soud neučinil.

7. Z uvedených důvodů soud rozhodl podle ust. § 175 odst. 4 o. s. ř. o ponechání směnečného platebního rozkazu v platnosti a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů námitkového řízení.

8. Žalovaní ve včas podaném odvolání navrhli zrušení rozsudku a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Rozsudek v důsledku vad považují za nepřezkoumatelný. Soud nezjistil správně skutkový stav věci, neboť se nezabýval všemi jejich tvrzeními a neprovedl navržené, pro věc relevantní důkazy. Závěry soudu nemají podklad v provedeném dokazování. Nesprávné je také právní posouzení věci. Námitka částečné úhrady pohledávky byla nesprávně posouzena jako námitka neurčitá. Žalovaní označili a soudu předložili důkazy k prokázání tohoto tvrzení. Předložené bankovní výpisy, emailovou komunikaci ani skutečnost, že zápůjčka byla žalobci uhrazena společností [Anonymizováno], však soud za upřesnění námitky nepovažoval. Rovněž dospěl k nesprávnému závěru, že přeměny obchodní společnosti [Anonymizováno] jsou bez významu ve vztahu ke smlouvě o zápůjčce z 18. 9. 2014. Způsob poskytování peněžních prostředků [Anonymizováno] společnosti [Anonymizováno] popsali žalovaní v námitkách. Z výpisů z příslušného bankovního účtu společnosti, vyplývá, že zápůjčka 10.000.000 Kč nebyla poskytnuta při uzavření smlouvy v jedné, ale v několika platbách. Smlouva o zápůjčce je smlouvou reálnou. Soud měl zkoumat, kdy byla skutečně poskytnuta a rovněž měl posoudit realizované bankovní převody mezi společností [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Z transakcí, označených žalovanými v námitkách se podává, že maximální výše zůstatku dluhu společnosti [Anonymizováno] vůči [Anonymizováno] mohla činit 4.216.720,71 Kč. Tímto tvrzením žalovaných se však soud prvního stupně vůbec nezabýval a formálně uzavřel, že tvrzení o částečné úhradě nebylo žádným z důkazů prokázáno. Zcela pominul, že žalobce vstoupil do práv věřitele zajištěné pohledávky a musel vědět o poskytnutých zápůjčkách a vztahu společnosti [Anonymizováno] a žalovaného 1) jako jejího jednatele společnosti. Soud uzavřel, že pohledávka uplatněná v tomto řízení nebyla předmětem přeměn společnosti [Anonymizováno], aniž se zabýval tvrzením žalovaných, že závazky této společnosti v rámci přeměn společnosti mohly přejít na nástupnické společnosti. Pohledávky ze zápůjček ve výši 13.500.000 Kč a 14.000.000 Kč byly postoupeny na společnost [Anonymizováno] a ze zápůjčky ve výši 5.500.000 Kč na žalovaného 1). Závěr soudu o existenci dohody o vyplňovacím právu směnečném nemá podklad v provedeném dokazování. Výslech svědka [Anonymizováno], navržený k jeho prokázání, nebyl proveden, aniž se soud s neprovedeným důkazem vypořádal. Závěr soudu, že důkazní návrhy výpověďmi svědků [Anonymizováno], [Anonymizováno] a listinnými důkazy, navržené k prokázání opožděného námitkového tvrzení nelze provést, považují za nesprávný. Navíc soud tyto důkazy zamítl pro nadbytečnost, nikoliv z důvodů, následně uvedených v odůvodnění rozsudku, který pro ně v důsledku toho byl překvapivý. Žádný právní předpis nezakazuje specifikovat jednotlivé částečně úhrady až v rámci námitkového řízení. Z tvrzení žalovaných a jimi předložených důkazů vyplývá, že poskytování zápůjček, stejně jako jejich vracení, neprobíhalo v jedné platbě a ve vbýši dle smlouvy. Rovněž posouzení námitky úhrady pohledávky v rámci přeměn společnosti [Anonymizováno] je nesprávné.

9. Při jednání před odvolacím soudem se k celé věci vyjádřil žalovaný 1), a to shodně se skutečnostmi, vylíčenými v námitkách. Dále doplnil, že k 13. 8. 2015 nesplacená část zápůjčky činila 3.000.000 Kč, o čemž hlavní účetní společnosti informovala [Anonymizováno]. S nabídkou odkupu autosalonů, k níž se následně připojil i společník [Anonymizováno], jej počátkem roku 2016 oslovil pan [Anonymizováno], který byl [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [Anonymizováno] působil i ve společnosti [právnická osoba]. Právě pan [Anonymizováno] žalovanému 1) potvrdil, že původní žalobce, společnost [právnická osoba] obdržela plnění na pohledávku. Stávající žalobce, společnost [Anonymizováno], o této skutečnosti musel vědět a bylo na něj podáno trestní oznámení.

10. Žalobce při jednání před odvolacím soudem navrhl napadený rozsudek jako věcně správný potvrdit. Námitka částečné úhrady dluhu byla soudem vyhodnocena správně a v souladu s judikaturou (rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ve věcech sp. zn. 29 Cdo 336/201, 29 Cdo 577/2010). Navíc má za to, že provedenými důkazy nebyla tvrzená úhrada prokázána.

11. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek ( ust. §212 a násl. o. s. ř.), včetně řízení, které jeho vydání předcházelo.

12. Vyšel ze skutkového stavu, zjištěného soudem prvního stupně na základě jím provedeného dokazování.

13. Zopakoval důkaz smlouvou o zápůjčce, uzavřenou mezi [Anonymizováno] a společností [Anonymizováno] Nad zjištění soudu prvního stupně dále zjistil, že v čl. V této smlouvy se [Anonymizováno] zavázal až do data splatnosti zápůjčky nepřevést směnku na nikoho jiného, protože by tím směnka ztratila svůj zajišťovací charakter. Pro případ porušení tohoto smluvního ujednání se [Anonymizováno] zavázal nahradit společnosti a případným avalům na směnce veškeré škody, které jim v důsledku převodu směnky vznikly.

14. Při přezkoumání soudem přijatých závěrů o neurčitosti části podaných námitek vyšel odvolací soud z obsahu podání ze dne 9. 12. 2016, v němž žalovaní svoji námitkovou obranu formulovali. Podle ust. § 175 odst. 1 o. s. ř. v případě, že soud ve zkráceném řízení rozhodne směnečným platebním rozkazem (§ 175 odst. 1 o. s. ř.), uloží v něm žalovanému, aby v 15 denní lhůtě zaplatil požadovanou částku a náklady řízení nebo aby v téže lhůtě podal námitky, v nichž musí uvést vše, co proti platebnímu rozkazu namítá. Nejsou-li námitky včas podány, případně jsou soudem odmítnuty jako opožděné či neodůvodněné, nabývá směnečný platební rozkaz účinky pravomocného rozsudku. Včas podané a (řádně) odůvodněné námitky vydaný směnečný platební rozkaz neruší, nýbrž pouze v rozsahu jimi vymezeném odkládají jeho právní moc a vykonatelnost. Účelem následného námitkového řízení je umožnit žalovaným směnečným dlužníkům verifikovat v rámci dokazování důvodnost skutkových tvrzení, na nichž založili svoji námitkovou obranu. Obecná zásada, že dokazovat lze jen skutkově určitě vymezená tvrzení účastníků, se nepochybně uplatní také ve směnečném řízení, které je jedním z druhů sporného řízení, ovládaných zásadou projednací. Označením důkazů, jejichž provedením by teprve relevantní skutečnosti mohly být soudem v rámci dokazování zjištěny, nelze nahradit absentující (námitková) skutková tvrzení účastníka, jehož tíží břemeno tvrzení. Za skutkově určité, tedy odůvodněné lze v intencích zákonné úpravy i konstantní soudní judikatury (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 31. 3. 2009 sp. zn. 29 Cdo 2270/2007, ze dne 29. 4. 2010 sp. zn. 29 Cdo 4405/2008, ze dne 17. 12. 2019 sp. zn. 29 Cdo 2830/2019) považovat jen takové námitky, z jejichž obsahu je zřejmý rozsah, v němž je směnečný platební rozkaz námitkami napadán a které současně skutkově obranu žalovaných vymezují. S ohledem na zásadu koncentrace směnečného řízení nemůže žalovaný po uplynutí lhůty k podání námitek uplatňovat takovou obranu, která nebyla uvedena již v námitkách. V námitkovém řízení však může doplnit další skutečnosti, které mohou mít význam pro posouzení důvodnosti již dříve v námitkách řádně uplatněné obrany. Nesmí se však jednat o zcela nové skutečnosti, k nimž by již soud nesměl v intencích zákazu formulovaného v ustanovení § 175 odst. 4 části věty první za středníkem o. s. ř. jako k opožděným námitkám přihlížet. Takto by například přípustným doplněním dalších skutečností k již uplatněné námitce zaplacení konkrétní výše směnečného peníze nebo směnkou zajištěné pohledávky bylo doplnění údajů o způsobu úhrady (hotovostně nebo bezhotovostně) a konkrétního data úhrady. V této věci však žalovaní v námitkách výší zaplacené částky vůbec nespecifikovali.

15. Žalovanými uplatněnou námitku částečného plnění závazku ze zápůjčky jako zajištěného závazku je proto nutno vyhodnotit jako námitku neurčitou a neodůvodněnou, v důsledku neprojednatelnou. Jedná se o kauzální námitku, která sice žalovaným přísluší, neboť k indosaci směnky došlo po splatnosti směnky, tedy s účinky cesse (čl. I § 20 ZSŠ), nicméně tak, jak byla námitka formulována, nevymezuje rozsah, v němž je směnečný platební rozkaz napadán. Pokud v podaném odvolání žalovaní uvedli, že zůstatek dluhu společnosti [Anonymizováno] vůči [Anonymizováno] mohl činit 4.216.720,71 Kč a že k úhradě této pohledávky došlo v rámci přeměn společnosti [Anonymizováno] nebyla taková tvrzení součástí včasných námitek, stejně jako další nová tvrzení, která žalovaný 1) uvedl při jednání před odvolacím soudem. Tato tvrzení byla žalovanými uplatněna až po uplynutí lhůty k podání námitek a soud postupoval zcela správně, když uvedená tvrzení vyhodnotil jako opožděné (nové) námitky, k nimž nelze s ohledem na zásadu koncentrace řízení o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu přihlížet (§ 175 odst. 4 o. s. ř.). K těmto tvrzením ani dalším tvrzení, uplatněným v odvolacím řízení, nemůže přihlížet ani odvolací soud. Soud nepochybil ani v tom, že k opožděným tvrzením neprovedl navržené dokazování (svědecké výpovědi paní [Anonymizováno], [Anonymizováno], transakční historie). Realizované přeměny původní společnosti [Anonymizováno] byly sice v námitkách žalovanými vylíčeny, ovšem jen v souvislosti s tvrzením o předem promyšlené strategii remitenta směnky a s ním propojených subjektů se záměrem poškodit žalované vyvedením majetku ze společnosti a vymáháním úhrady závazků společnosti pouze na žalovaných. Tvrzení, že v rámci přeměn byl závazek ze zápůjčky uhrazen, stejně jako tvrzení, zpochybňující řádné poskytnutí zápůjčky k datu uzavření smlouvy, nebylo součástí včasných námitek.

16. Námitka neplatnosti směnky, opírající se o ust. čl. I § 69 ZSŠ, se zakládala na tvrzení, že směnečná listina v době, kdy na ni oba žalovaní připojili svůj podpis, nebyla pro chybějící náležitost údaje směnečného peníze platnou směnkou, z níž by byli žalovaní zavázáni. Uvedli, že pokud majitel listinu následně doplnil, učinil tak neoprávněně, neboť ohledně údaje směnečného peníze nebylo nikdy s majitelem směnky sjednáno ani mu nebylo jinak uděleno vyplňovací oprávnění. Soudem prvního stupně přijatý závěr, že vyplňovací oprávnění bylo majiteli směnky uděleno konkludentně, je zcela v souladu s konstantní soudní judikaturou k otázce vyplňovacího práva k blankosměnce. V rozhodnutí ze dne 31. 7. 2017 sp. z. 29 Cdo 3355/2015 Nejvyšší soud přijal závěr, že: Podepsali-li oba směneční rukojmí blankosměnku s nevyplněnými údaji směnečné sumy a data splatnosti, přičemž současně věděli, že vystavená směnka zajišťuje pohledávky remitenta vůči společnosti vzniklé na základě rámcové kupní smlouvy, nemůže být pochyb o tom, že oba uzavřeli s remitentem – byť jen konkludentně – také dohodu o vyplnění blankosměnky a udělili mu právo doplnit do blankosměnky chybějící údaje. Tento závěr se uplatní i v projednávané věci. Žalovaní sami v námitkách uvedli, že blankosměnkou měly být zajištěny závazky společnosti [Anonymizováno] jako vydlužitele vůči [Anonymizováno] jako zapůjčiteli a remitentu směnky ze smlouvy zápůjčce. Tuto listinu, na níž nebyl vyplněn údaj směnečného peníze, předali [Anonymizováno]. Uvedená námitková tvrzení pak potvrdil žalovaný 1) v rámci svého účastnického výslechu. Remitentu směnky svědčilo vyplňovací právo k blankosměnce a s převodem blankosměnky přešlo na žalobce jako jejího nabyvatele bez dalšího (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 9. 2008, sp. zn. 29 Odo 1407/2006). Důkaz účastnickým výslechem [Anonymizováno] tedy pro zjištění o existenci vyplňovací dohody k blankosměnce nebyl nezbytný, nicméně s neprovedením tohoto důkazu se byl soud povinen vypořádat v odůvodnění rozsudku. To sice neučinil, nejedná se však o pochybení, které by mělo za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a bylo by tak důvodem pro zrušení rozsudku dle ust. § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř.

17. Tvrzení žalovaných, že uplatnění práva na zaplacení směnky a související jednání [Anonymizováno] a společností, na něž v rámci realizovaných přeměn společností bylo převedeno jmění společnosti je v rozporu s dobrými mravy a tvrzení, že převod směnky a směnkou zajištěné pohledávky je neplatný s ohledem na zákaz postoupení pohledávky i zajištující směnky, rovněž důvodnou obranu žalovaných nezakládá. Žalovaní v námitkách vylíčili změny, k nimž došlo po převodu obchodních podílů obou původních společníků společnosti ve společnosti [Anonymizováno] a ve společnostech, na něž v důsledku realizovaných přeměn byla převedena část původního jmění společnosti. Jakou obranu z toho vyvozují, však neuvedli. Odvolací soud shora konstatoval, žalovaným v projednávané věci náleží námitky, zakládající se na jejich vztahu k původnímu majiteli směnky nejen s ohledem na skutečnost, že k indosaci směnky došlo až po její splatnosti, ale také proto, že společně se směnkou byla na žalobce postoupena také směnkou zajištěná pohledávka a žalobce tak vstoupil do práv původního věřitele. Tvrzení žalovaných, že převod směnky je neplatný, neboť byl realizován v rozporu se závazkem [Anonymizováno] směnku nepřevádět, nelze shledat důvodné. Závazek [Anonymizováno] nepřevést směnku až do data splatnosti zápůjčky byl sjednán čl. V smlouvy o zápůjčce. Splatnost zápůjčky byla sjednána na 31. 1. 2016, k převodu směnky indosamentem došlo dne 11. 4. 2016, přičemž společně se směnkou byla převedena i zajištěná pohledávka. Podle čl. I § 11 ZSŠ lze každou směnku, i když nebyla vystavena na řad, převést indosamentem. Z tohoto ustanovení vyplývá, že směnka je neomezitelně převoditelný cenný papír. Byla-li mezi směnečným dlužníkem a remitentem sjednána mimosměnečná dohoda, v níž se remitent zavázal směnku nepřevést, nemá případné porušení takového smluvního ujednání, pokud by bylo prokázáno, za následek neplatnost realizovaného převodu práv ze směnky indosamentem. Účelem takového mimosměnečného ujednání je zpravidla zabránit tomu, aby oddělením směnečného závazku od závazku směnkou zajištěného bylo eliminováno právo směnečného dlužníka uplatnit kauzální námitky ze vztahu k remitentu i vůči novému majiteli směnky. Uplatnění práv ze zajišťovací směnky v případě, že směnka ani jí zajištěný splatný závazek nebyl dlužníkem řádně a včas zaplacen, není jednáním ani výkonem práva, které by bylo možno shledat v rozporu s dobrými mravy. Jde naopak o zcela standardní postup věřitele, který se uspokojení své pohledávky domáhá ze zajištění, zpravidla poskytnutého osobou odlišnou od dlužníka, u něhož je vyšší pravděpodobnost, že k uspokojení pohledávky dojde. Zejména je-li vůči hlavnímu dlužníku vedeno insolvenční řízení, jako tomu bylo v projednávané věci.

18. Tvrzení žalovaných o předem promyšlené strategii remitenta směnky a s ním propojených subjektů se záměrem poškodit žalované bylo sice v námitkách uplatněno, ve vztahu k žalobci však žalovaní ( na rozdíl od ostatních společností) ani netvrdili žádné skutečnosti, které by takové osobní či jiné propojení žalobce s remitentem dokládaly. V případě uplatnění kauzálních námitek se v námitkovém řízení lze zabývat jen námitkami vycházejícími z konkrétního kauzálního zajištěného závazku. Ostatními závazky společnosti [Anonymizováno] ani jejich převodem či uspokojením se v tomto námitkovém řízení zabývat nelze, neboť se spornou směnkou nijak nesouvisí.

19. Z důvodů shora uvedených odvolací soud napadený rozsudek jako věcně správný podle ust. § 219 o. s. ř. potvrdil.

20. O nákladech odvolacího řízení rozhodl podle ust. § 224 odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř. a v řízení úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení sestávajících z odměny za dva úkony právní služby (převzetí a příprava, účast na jednání u odvolacího soudu) podle ust. § 7 a 11 vyhl. č. 177/199 Sb. po 48.300 Kč spolu se dvěma paušálními náhradami hotových výdajů po 300 Kč dle ust. § 13 odst.4 cit. vyhl. a náhradou DPH, celkem 117.708,80 Kč.

Poučení