12 Cmo 3/2025 - 235

Rubrum

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Kateřiny Černé a soudců Mgr. Mileny Filingerové a Mgr. Šárky Hájkové ve věci žalobce: [Jméno žalobce]., IČO: [IČO žalobce] sídlem [Adresa žalobce] zastoupen advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: [Anonymizováno], narozený [Anonymizováno] bytem [Anonymizováno] zastoupen advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o zaplacení směnečného peníze ve výši 316 467 Kč s postižními právy, k odvolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 9. 2024, č. j. 13 Cm 163/2021-194 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. 11. 2024, č. j. 13 Cm 163/2021-198, takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se v bodě I. výroku mění tak, že směnečný platební rozkaz Městského soudu v Praze ze dne 26. 1. 2022, č. j. 13 Cm 163/2021-16 se ponechává v platnosti.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši 173 788 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice - Městskému soudu v Praze náhradu nákladů řízení ve výši 3 424 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Soud prvního stupně shora označeným rozsudkem v bodě I. výroku zrušil směnečný platební rozkaz ze dne 26. 1. 2022, č. j. 13 Cm 163/2021-16 a v bodě II. výroku uložil žalobci povinnost zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 59 280 Kč. V záhlaví označeným usnesením pak soud prvního stupně uložil žalobci povinnost zaplatit náhradu nákladů státu ve výši 3 424 Kč.

2. Uvedl, že k návrhu žalobce bylo rozhodnuto směnečným platebním rozkazem, a to na základě směnky vystavené žalovaným v Praze dne 16. 7. 2021 na řad žalobce, obsahující závazek zaplatit dne 7. 10. 2021, na adrese [adresa], směnečný peníz ve výši 316 467 Kč. Směnka byla vystavena k zajištění nároků žalobce ze smlouvy o nájmu motorového vozidla, kterou dne 16. 7. 2021 uzavřel žalobce se společností [právnická osoba]., jejíž je žalovaný jednatelem.

3. Proti směnečnému platebnímu rozkazu podal žalovaný včasné námitky, v nichž popřel, že směnku podepsal. Potvrdil, že dne 16. 7. 2021 uzavřela společnost [právnická osoba]., za níž jednal jako jednatel, smlouvu o nájmu motorového vozidla. K zajištění nároků ze smlouvy nebyla směnka vystavena. Náklady spojené s půjčením vozidla měly být hrazeny z pojištění viníka dopravní nehody. Ve smlouvě je také uvedena jako možnost zajištění pohledávky žalobce peněžitá kauce, nikoliv směnka.

4. Po provedeném dokazování (směnkou, znaleckým posudkem č. 2619/2022, vypracovaným [tituly před jménem] revizním znaleckým posudkem č. 2522/2023, vypracovaným [tituly před jménem], výslechem znalkyň, výslechem svědků [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno], nájemní smlouvou, listinou ze dne 16. 7. 2021) soud uzavřel, že znaleckými posudky, provedenými k návrhu žalobce, nebylo prokázáno, že podpis na směnce je podpisem žalovaného. Proto byly provedeny důkazy výslechem svědků, o nichž platí, že k jedné ze sporných stran mají úzký vztah, a tudíž - byť zprostředkovaně - mohou mít zájem na výsledku řízení. Svědci [Anonymizováno], [právnická osoba] a [Anonymizováno] zaměstnanci žalobce, [Anonymizováno] je manželkou žalovaného. Z výpovědi svědkyně [Anonymizováno] sice vyplynulo, že zpracovávala dokumentaci k obchodnímu případu, samotnému podpisu směnky přítomna nebyla. Přítomnost svědka [Anonymizováno] u podpisu směnky je nejistá, stejně tak přítomnost svědkyně [Anonymizováno]. Oba sice uvedli, že byli u podpisu smluvní dokumentace, zároveň však každý z nich přítomnost toho druhého popřel. Svědek [adresa] u podpisu smluvní dokumentace byl, hodnota jeho výpovědi je oslabena tím, že to byl on, kdo odpovídal za řádné vyhotovení smluvní dokumentace a řádné zajištění případných pohledávek žalobce z nájemní smlouvy. Za této situace mají znalecké posudky nesporně vyšší váhu než výpovědi svědků. Pracovníci žalobce shodně vypověděli, že bez zaplacení kauce nebo vystavení směnky by vozidlo nepůjčili, z nájemní smlouvy ale plyne, že s vystavením směnky jako zajišťovacím instrumentem k pohledávkám žalobce nebylo počítáno. K zajištění měla sloužit buď kauce, která byla v daném případě vyčíslena na 0 Kč, nebo konfirmace plateb, kterou bude potvrzeno, že pronajímatel je oprávněn své nároky uspokojit z platební nebo kreditní karty nájemce, a toto zajištění poskytl žalovaný vystavením souhlasu s provedením platby Late Charge ze dne 16. 7. 2021. Neobstojí tedy argumentace žalobce, že pokud nebyla zaplacena kauce, musela být směnka vystavena, protože bez ní by auto půjčeno nebylo.

5. Při právním posouzení vycházel soud z § 175 odst. 1 o. s. ř., čl. I § 75, čl. I § 48 zák. č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový (dále jen „z. s. š.“).

6. Shora uvedené umožnilo přijmout závěr, že žalobce neunesl břemeno důkazní, když provedenými důkazy nebylo prokázáno, že žalovaný směnku, z níž žalobce uplatňuje své nároky, podepsal. Směnečný platební rozkaz byl proto zrušen. O náhradě nákladů řízení a náhradě nákladů státu rozhodl soud podle úspěchu ve sporu (§ 142 odst. 1 o. s. ř. a § 148 odst. 1 o. s. ř.).

7. Žalobce napadl rozsudek a usnesení, jímž bylo rozhodnuto o náhradě nákladů státu, včasným odvoláním, v němž navrhl jeho změnu tak, že se směnečný platební rozkaz ponechává v platnosti. V doplnění odvolání uvedl, že znaleckým posudkem byl vysloven „orientační negativní závěr“. Znalkyně poukázala na snížený stupeň zpracovatelnosti podpisu a jeho velkou variabilitu. Žalobce namítal nedostatečnost srovnávacího materiálu, chyběla specifikace použitých metod a technických prostředků, znalecký posudek byl vnitřně rozporný. Revizní znalecký posudek vyzněl neutrálně. Ze znaleckých posudků nelze určit žádný závěr ohledně pravosti podpisu. Znalecký posudek je jen jedním z důkazů, přičemž jsou-li nabídnuty jiné důkazy, je soud povinen je provést a hodnotit v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů. Zrekapituloval obsah výpovědí svědků Hájka a Kosiny a uvedl, že soud postupoval nesprávně, když bez zjištění podrobnějších informací uzavřel, že jako osoby s vazbou na žalobce mají zájem na výsledku sporu. Přitom z rozhodnutí Nejvyššího soudu vyplývá, že zaměstnanecký poměr svědka k účastníkovi nezakládá závěr o nevěrohodnosti jeho svědecké výpovědi (rozsudky ze dne 14. 6. 2012, sp. zn. 21 Cdo 4643/2010, ze dne 22. 11. 2022, sp. zn. 21 Cdo 1215/2021). Soud prvního stupně nezohlednil konkrétní povahu vztahu svědků k účastníkům. Z dokazování vyplynulo, že na zpracování dokumentace se u žalobce podílely minimálně čtyři osoby, z čehož tři byly vyslechnuty a jejich výpovědi se v podstatných bodech shodují. Výsledek řízení nemá na zaměstnance (svědky) žádný vliv. Naopak manželka žalovaného má na výsledku řízení bezprostřední zájem a její výpověď se svou povahou blíží výpovědi účastníka. K její výpovědi tak nelze vůbec přihlížet. Účast svědka [Anonymizováno] při vystavení směnky by mohla prokázat historie polohy v jeho telefonu. Hodnocení výpovědi svědka [Anonymizováno] je překvapivé. Jmenovaný neměl odpovědnost za zajištění předmětů nájmů. Smluvní dokumentaci připravila svědkyně [Anonymizováno], která ji včetně nevyplněné směnky předala svědkovi [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Svědci vypověděli, že bez zajištění buď prostřednictvím kauce nebo směnky není vozidlo půjčeno. To, že kauce uhrazena nebyla, nebylo sporu. Svědkyně [Anonymizováno] nebyla podpisu smluvní dokumentace a vystavení směnky přítomna. Svědeckým výpovědím soud prvního stupně vzal důkazní sílu, ačkoliv k tomu neměl žádný důvod. Žalobce by nikdy nepředal žalovanému vozidlo bez vystavení zajišťovací směnky. Transakce typu Late Charge slouží na úhradu plateb vyjmenovaných v souhlasu, směnka pak na škodu způsobenou na vozidle nájemcem. Oba instituty se tak doplňují. Na základě dokazování bylo jednoznačně prokázáno, že směnku vystavil žalovaný. Soud prvního stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním.

8. Žalovaný ve vyjádření k odvolání navrhl napadený rozsudek potvrdit. Uvedl, že soud prvního stupně správně vyhodnotil provedené důkazy. Znaleckými posudky nebyla pravost podpisu prokázána, byť je otázkou, zda vypracování revizního znaleckého posudku bylo důvodné. Svědecké výpovědi závěry posudků nevyvrátily, nadto svědci mají k žalobci vztah. Naproti tomu není na místě bagatelizovat výpověď svědkyně [Anonymizováno], manželky žalovaného. V současné době probíhá rozvodové řízení a svědkyně tak na výsledku řízení, na rozdíl od zaměstnanců žalobce, nemá žádný zájem. S vystavením směnky jako zajišťovacím instrumentem nepočítala ani nájemní smlouva. Ta počítala s jinými zajišťovacími prostředky. K vystavení směnky nebyl důvod ani proto, že účastníci počítali s tím, že částka za zapůjčení vozidla bude uhrazena pojišťovnou, což se také částečné stalo. V opačném případě by žalovaný službu žalobce, s ohledem na výši nájemného, nevyhledal.

9. Odvolací soud přezkoumal rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žalobce je důvodné. sporu osobou zainteresovanou alovaní smlouvu uzavírali, nikoliv však obsah. avřela žalovaná č. 1, není dostačující. Z obdobnýýVyšel ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně na základě jím provedeného dokazování a ze skutkového stavu zjištěného jím ze zopakovaného dokazování.

10. Svědek [právnická osoba] vypověděl, že v době, kdy došlo k předání vozidla žalovanému, do listopadu 2024 byl zaměstnancem žalobce na pozici vedoucího manažera pobočky. K žalobci nemá žádné závazky. K předání náhradního vozidla došlo v servisu v [adresa]. Dokumentaci připravila paní [Anonymizováno] a přivezla do servisu. On tam dorazil s vozidlem s kolegou [Anonymizováno]. Dokumentace se podepisovala ve vnitřních prostorách servisu, v kanceláři. Přítomen podpisu byl on, žalovaný a pan [Anonymizováno]. Byl tam přítomen po celou dobu. Paní [Anonymizováno] byla venku. Byla tam ještě jedna žena od žalovaného, byla menšího vzrůstu, víc si nevybavuje. Není si vědom, že by v době podpisu dokumentace tato žena do místnosti vstoupila. Dokumentaci představuje nájemní smlouva, předávací protokol, dokumentace týkající se „Late Charge“ a směnka. Na směnce bylo uvedeno velkými písmeny slovo „směnka“, klient doplňoval datum a podpis, nebyla na ní uvedena částka. Ví, co je směnečné prohlášení, ale neví, jestli se v tomto případě podepisovalo. Zajišťovací instrumenty jsou uvedeny ve smlouvě. Nadto ještě klientům vysvětlovali, za jakých podmínek bude zajištění uplatněno. Byla využita kauce, lze ji hradit kartou, a směnka. Výši kauce si nepamatuje, pohybuje se mezi 50 000 a 150 000 Kč. Podpisu směnky žalovaným byl přítomen. Potvrdil, že směnka založená ve spise, která mu byla předložena, je ta, kterou vystavil žalovaný. Žalovanému řekli, v jakém případě bude směnka použita (poškození vozidla nehrazené pojišťovnou, překračování rychlostních limitů). Podpis na nájemní smlouvě v místě, kam se doplňuje výše kauce, je jeho.

11. Svědek [Anonymizováno], zaměstnanec žalobce, vypověděl, že má na starosti vše kolem IT a digitalizace. V červenci 2021 dělali všichni zaměstnanci tak trochu všechno, kontakt s klienty, vyřizování zakázek, předávání vozidel a smluvní dokumentaci. Žalovaný žalobce kontaktoval elektronickou cestou a žádal o zapůjčení vozidla. Navrhli mu uzavření nájemní smlouvy, s čímž souhlasil. Setkali se v autoservisu, kde si žalovaný sjednal provedení opravy. Jel do servisu s bývalým kolegou [Anonymizováno], který měl na starosti vozový park. Paní [Anonymizováno] připravila dokumentaci, kterou přivezla do servisu. Součástí dokumentace byla směnka. Žalovaný byl v servisu s manželkou. Oni přijeli s náhradním vozidlem. Předtím, než šli se žalovaným a kolegou [Anonymizováno] dovnitř servisu, kde se podepsali dokumenty, prohlédli vozidlo. Žalovanému vysvětlili veškeré podrobnosti, včetně důvodu vystavení směnky, tj. že bude použita v případě neuhrazení nájemného, poškození, pokut apod. Se žalovaným neměl žalobce žádný vztah, žalovaný mu nedával žádné jiné plnění, směnka tak nebyla žádným překvapením. Před odjezdem ze servisu dokumentaci předali paní [Anonymizováno], která si ji zkontrolovala. Žalovaný vozidlo nevrátil tak, jak bylo dohodnuto. Žalovaný nezaplatil pokuty, které následně přišly, ani další výdaje, a chtěl, aby si je žalobce nárokoval u pojišťovny. U podpisu dokumentů byli jen tři. Se žalovaným byli po celou dobu, v průběhu nikdo neodešel. Viděl, jak žalovaný podepisuje smlouvu i směnku, seděl vedle něho. Směnka byla secvaknutá se smlouvou a aby ji podepsal musel listiny pootočit. I na základě zkušenosti se žalovaným v současné době pořizují se souhlasem klienta videozáznam o tom, že směnku i smlouvu podepsal. Zajištění uvedené v nájemní smlouvě z té doby si nevybaví. V metodice měli, že pokud neměli žádné bližší informace, musí vyžadovat po klientovi směnku. Dnes již mají směnečné prohlášení jako samostatný dokument. Směnka byla ve tvaru obdélníku, v černobílém provedení, před podpisem byly všechny identické. Předložená směnka je přesně tou směnkou, kterou před ním žalovaným podepsal. Vozidlo bez vystavení směnky zapůjčit lze, ale pouze u klientů, kteří mají uzavřenou se žalobcem rámcovou smlouvu, případně je složen velký depozit nebo uzavřeno pojištění všech rizik. Je to možné i v případě, že jde o stálého klienta a je bonitní. Žalovaný mohl odmítnout směnku podepsat, nebyl by první. To se řeší anulací objednávky nebo navýšením kauce, která je běžně na 20% rizika. Bez směnky by žalovanému vozidlo nepůjčili. Směnečné prohlášení, tj. kdy a proč se směnka uplatní, byla v té době jen v ústní formě. V době, kdy byl vyslýchán před soudem prvního stupně, měl ještě v telefonu údaje o lokalizaci. Před výslechem si podle toho osvěžil paměť, kde byl. Po nahlédnutí do aplikace v mobilním telefonu uvedl, že tyto údaje již neobsahuje.

12. Svědkyně [Anonymizováno], administrativní pracovnice žalobce, v současné době na mateřské dovolené, vypověděla, že nájem vozidla žalovaného byla trochu anomálie, uzavíralo se to v autoservisu v [adresa], kam vezla nájemní smlouvu. Byl tam pan [Anonymizováno] a pan [adresa] a klienti, pán a paní. Kromě nájemní smlouvy vezla předávací protokol a směnku. Směnka byla tištěna na šířku, byl na ní název směnka, prostor pro částku, název žalobce, datum podpisu a místo. U podpisu směnky nebyla. Kolegové jí předali nájemní smlouvu, protokol a směnku k založení. Zkontrolovala, jestli je vše podepsané, a bylo. Směnku založenou ve spise poznává. Denně připravovala tak sedm smluv. Na tuto věc si vzpomíná proto, že tam nebyla úhrada v hotovosti. Vozidla se bez nějakých jistot nepůjčují. Neví, proč to tak proběhlo. Dostala informaci, že bude směnka. Vše bylo podepsané, víc neřešila.

13. Svědkyně [Anonymizováno], bývalá manželka žalovaného, vypověděla, že v době půjčení vozidla byli se žalovaným manželé. Naboural je kamion. Vyřizovali opravu vozidla. Žalobce jim nabídl, že vše s pojišťovnou vyřídí a půjčí jim náhradní vozidlo. Byla u všeho, u zapůjčení vozu, sjednání smlouvy. S bývalým manželem dostali k nahlédnutí smlouvu a předávací protokol. Přivezli jim náhradní vozidlo zn. BMW, které užívali až do skončení opravy. Podpis smlouvy proběhl v místnosti v prvním patře, s manželem seděli vedle sebe. Nic zásadního ve smlouvě nebylo, šlo o klasickou všeobecnou smlouvu, nebyly v ní žádné body, nad kterými by museli zapřemýšlet. Ještě se tam s bývalým manželem bavili, že smlouva je pro ně výhodná, protože nemusí nic platit. Půjčení vozidla bylo v rámci pojištění. Celé to trvalo maximálně deset minut. Žádné peníze po nich nikdo nechtěl, kauci neskládali. O směnce se nemluvilo. Směnku založenou ve spise v té době určitě neviděla. Ohledně úhrady nájemného bylo domluveno, že to uhradí pojišťovna, stejně jako opravu vozidla. Neměli platit nic předem, ani potom. Za opravu vozidla nic neplatili. Následně po nich opravna chtěla zaplatit za pronájem vozidla, pojišťovna zaplatila jenom část. Oprava vozidla trvala dlouho, necelé tři měsíce. Vždy chodili s bývalým manželem spolu, nikdy nejednal sám. Byla s ním po celou dobu. Dokumenty četla, ne úplně celé, ve smlouvě nic zásadního nebylo. Bylo to zhruba deset stran. Bývalý manžel podepisoval smlouvu o nájmu, předávací protokol, maximálně se podepsal třikrát. Se smlouvami zkušenosti má, pracuje v administrativě. S bývalým manželem podnikali v oboru úklidových služeb.

14. Žalovaný se proti uplatněnému nároku bránil primárně námitkou, že předložená směnka není pravou směnkou, když podpis na ní uvedený není jeho pravým podpisem. Nositelem důkazního břemene ohledně pravosti podpisu dlužníka na směnce je žalobce, jak uzavřel Nejvyšší soud například v rozsudku sp. zn. 29 Cdo 3478/2007 ze dne 21. 12. 2009.

15. Žalobce navrhl k prokázání pravosti směnky důkaz znaleckým posudkem. Znalkyně [tituly před jménem] uzavřela, že podpis výstavce na směnce není pravděpodobně pravým podpisem žalovaného. Jednak uvedla, že provedenou komparací byly zjištěny jak podobné a shodné znaky, tak znaky rozdílné, a jednak že vzhledem ke sníženému stupni zpracovatelnosti sporného podpisu a vyššímu stupni variability srovnávacích podpisů dostačuje identifikační hodnota nalezených znaků k vyslovení orientačního negativního závěru v rovině pravděpodobnosti. Znalkyně [tituly před jménem], která zpracovala revizní znalecký posudek, uzavřela, že nelze objektivně rozhodnout, zda jde o pravý nestandardní podpis žalovaného či o napodobeninu jeho podpisu od jiné osoby. K odlišnému závěru dospěly znalkyně s ohledem na rozdílné hodnocení některých znaků, které v posudku popsala. Protože důkazy znaleckými posudky nebyla pravost směnky, resp. pravost podpisu žalovaného na směnce jednoznačně vyvrácena (jeden ze závěrů byl v negativní rovině pravděpodobnosti a druhý ze závěrů byl, že nelze určit, zda jde o pravý podpis žalovaného či nikoliv) postupoval soud prvního stupně správně, provedl-li další důkazy žalobcem navržené k prokázání pravosti směnky. Vzhledem k výhradám žalobce k hodnocení důkazů (zejména důkazů výslechy svědků) odvolací soud je zopakoval. Odvolací soud nesouhlasí se soudem prvního stupně, že důkaz výslechem svědků má nižší váhu oproti důkazu znaleckým posudkem už jen proto, že svědci mají vztah k účastníkům. V civilním řízení bývá běžné, že svědci mají vztah k jedné nebo druhé straně; jde často o příbuzné, obchodní partnery, zaměstnance. Nepřistoupí-li tedy k existujícímu vztahu svědků k účastníkům další skutečnost, která by svědka diskvalifikovala z hlediska jeho věrohodnosti, je třeba všem důkazům dát stejnou váhu a všechny hodnotit jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti.

16. V posuzované věci svědci [adresa], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v podstatě shodně popsali okolnosti, za jakých k zapůjčení vozidla žalovanému došlo. Shodná byla jejich výpověď i co do druhu a obsahu smluvní dokumentace, kterou žalovaný v souvislosti se zapůjčením vozidla podepisoval. Svědci [adresa] i [Anonymizováno] vypověděli, že byli přítomni u podpisu jak smluvní dokumentace, tak směnky, přičemž za osobu, která vše podepsala (včetně směnky), označili žalovaného. Svědkyně [Anonymizováno] sice u podpisu směnky nebyla, nicméně potvrdila, že poté, co jí jmenovaní svědci vrátili dokumentaci zpět, kontrolou zjistila, že je vše podepsané. Svědci dle názoru odvolacího soudu věrohodně vysvětlili, proč si na daný případ pamatují, přičemž šlo o skutečnosti, které do určité míry z obvyklé praxe vybočovaly (vozidlo bylo zapůjčeno bez složení kauce, k zapůjčení došlo v autoservisu, v důsledku zkušeností se žalovaným došlo ke změně praxe při podpisu smluvní dokumentace). Vysvětlení svědků, proč byla použita směnka a proč by bez jejího vystavení k zapůjčení vozidla nedošlo, je logické už proto, že žalovaný neměl se žalobcem žádnou obchodní minulost, v době zapůjčení vozidla nebylo jasné, v jakém rozsahu bude pojišťovna plnit, nájemcem nebyla složena kauce, z níž by bylo možné budoucí závazky uhradit, a bylo půjčováno vozidlo v hodnotě přesahující milion korun českých. Současně muselo být všem zúčastněným, tedy i žalovanému, zřejmé, že v případě vzniku povinnosti nájemce k platbám dle nájemní smlouvy nemůže sjednané oprávnění provést platbu typu „Late Charge“ do výše 25 000 Kč dostačovat; z nájemní smlouvy nevyplývala jen povinnost k úhradě nájemného, ale i povinnost k případné úhradě smluvních pokut, poplatků, paušálních náhrad nákladů. Skutečnost, že způsob zajištění směnkou nebyl v nájemní smlouvě uveden, sám o sobě nevylučuje, aby si takový způsob zajištění účastníci sjednali ústně. Odvolací soud tak neshledal žádný důvod jejich výpovědím neuvěřit.

17. Naproti tomu shledal nevěrohodnou výpověď svědkyně Bzhezovské. Pokud vypověděla, že u podpisu dokumentace byla, četla ji, nebylo v ní nic zásadního, smlouva byla výhodná, protože nemuseli nic platit, pak se její výpověď zcela míjí s obsahem nájemní smlouvy, v níž jsou zhruba na celých třech stranách A4 ujednání týkající se náhrady škody, nákladů a sankcí, nájemného a poplatků, přičemž v mnoha případech jde o platby, které by nebyly (ani nemohly být) kryty pojistnou smlouvou a jejich výše by mohla výrazně přesahovat částku 25 000 Kč. Z nájemní smlouvy rozhodně nevyplývá, jak vypověděla svědkyně, že by vše mělo být hrazeno pojišťovnou. Právě naopak, článek VII bod 3 výslovně upravuje povinnost k náhradě škody na vozidle, která není kryta pojištěním, článek VII bod 9 až 12 upravuje smluvní pokuty a výši paušálních náhrad nákladů žalobce. Pokud by svědkyně u podpisu smlouvy skutečně byla, jen stěží by ji mohla popsat jako smlouvu, v níž není nic zásadního a z níž neplyne povinnost cokoliv platit. Pomine-li odvolací soud podpis na směnce, obsahuje smluvní dokumentace pět podpisů žalovaného, nikoliv „maximálně“ tři, jak vypověděla svědkyně. Uvedené rozpory činí její výpověď o tom, že byla u podpisu dokumentace, jejíž součástí neměla být směnka, nevěrohodnou a odvolací soud jí neuvěřil.

18. S ohledem na shora uvedené odvolací soud uzavřel, že žalobce jím navrženými důkazy prokázal, že podpis výstavce na směnce je pravým podpisem žalovaného.

19. Pokud jde o další námitky žalovaného, ty nemohly mít na platební povinnost uloženou směnečným platebním rozkazem vliv.

20. Námitka, že žalovaný není jako fyzická osoba účastníkem smluvního vztahu ze smlouvy o nájmu motorového vozidla, je irelevantní. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 29. 9. 2009, sp. zn. 29 Cdo 4722/2007 uvedl, že „Tam, kde směnka plní funkci zajištění závazků jiného subjektu, nemá námitka neexistence právního vztahu mezi výstavcem směnky a remitentem (námitka nedluhu výstavce vůči remitentovi) místa; kauza směnky je nikoli ve vztazích výstavce a remitenta, ale ve vztazích výstavce a osoby, jejíž závazek vůči remitentovi se směnkou zajišťuje. Zajišťovací směnka tak nevyžaduje, aby její dlužník byl účastníkem zajištěného vztahu; nejde o bezdůvodnou směnku, jelikož dostatečným důvodem směnky je ujednání o tom, že povinnost jiného dlužníka bude zajištěna směnkou, kterou podepsal.“ 21. Soudní praxe se dále ustálila na závěrech, že právo na vyplnění blankosměnky v chybějících údajích vzniká dohodou mezi majitelem listiny a osobou na směnce podepsanou. Touto dohodou je vymezen obsah vyplňovacího práva, tj. určeno, kdy a jakým způsobem může jeho nositel chybějící údaje do blankosměnky doplnit. Dohoda nemusí mít písemnou formu - postačí tedy, je-li uzavřena ústně, případně jen konkludentně (k tomu např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 4. 2009, sp. zn. 29 Cdo 2605/2007). V případě, že blankosměnka byla vystavena jako prostředek zajištění jiné (kauzální) pohledávky, musí být již k datu jejího vystavení výstavci zcela jasné (a to právě ve vazbě na charakter a výši zajištěné pohledávky) podmínky pro vyplnění údajů výše směnečné sumy a data splatnosti (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2015, sp. zn. 29 Cdo 860/2012 a důvody rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2015, sp. zn. 31 Cdo 4087/2013). Promítnuto do poměrů posuzované věci shora uvedené závěry znamenají, že žalovaný, vzhledem k tomu, že při uzavírání nájemní smlouvy jednal za nájemce (v postavení jeho statutárního orgánu), si byl vědom zajišťovací funkce směnky a případných pohledávek, které zajišťuje, a že uzavřel se žalobcem – byť jen konkludentně – dohodu o tom, jak bude případně žalobcem blankosměnka vyplněna. Jinak řečeno, žalovaný žalobci právo doplnit do blankosměnky chybějící údaje udělil. Proti tomuto právu žalobce pak stojí právo žalovaného uplatnit námitku nesprávného vyplnění blankosměnky, kterou námitka „odlišného obsahu směnečného závazku“ fakticky je. Má-li však být námitka nesprávného vyplnění blankosměnky v údaji směnečné sumy posuzována jako odůvodněná, tj. způsobilá projednání v rámci námitkového řízení, musí směnečný dlužník již ve včasných námitkách uvést, jaká směnečná suma měla být správně do blankosměnky doplněna (k tomu rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 3. 2018, sp. zn. 29 Cdo 5999/2017 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2020, sp. zn. 29 Cdo 1090/2018). Tomuto požadavku námitka žalovaného, že žalobce urgoval společnost [právnická osoba]. (nájemce) jen o částku 130 127 Kč a že pokud by měla společnost [právnická osoba]. žalobci z titulu zapůjčení náhradního vozidla doplatit nějakou částku, nemůže se jednat o částku 316 467 Kč, nevyhovuje, když žalovaný neuvádí, na jakou „správnou“ částku, namísto částky 316 467 Kč, měla směnka znít. Ani tvrzení, že směnečná suma neodpovídá dluhu za nájem vozidla, nesplňuje požadavek shora uvedený, když žalovaný současně neuvádí, jaká byla výše nájemného, které byl nájemce povinen žalobci na základě nájemní smlouvy uhradit. Nadto, jak již bylo shora řečeno, nájemné nebylo jedinou pohledávkou, na níž podle nájemní smlouvy žalobci mohlo vzniknout (nebo vzniklo) právo.

22. Jako neodůvodněnou je nutno vyhodnotit i námitku „zániku příčinného závazku“, když závazek, na jehož zajištění měl žalovaný vystavit směnku, zanikl s ohledem na částečné hrazení pojišťovnou. Jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2007, sp. zn. 29 Odo 1102/2005, „základem kauzální námitky je existující směnečná dohoda, tj. dohoda předcházející vystavení směnky, z níž je mezi účastníky směnečného vztahu dohodnuto, za jakým účelem má být směnka vystavena a za jakých podmínek může být použita a proplacena. Obsah takové směnečné dohody musí být v námitkách vylíčen a uveden důvod, proč se podmínky uvedené ve směnečné dohodě nenaplnily, nebo proč odpadly.“ S ohledem na citovaný závěr by za odůvodněnou kauzální námitku mohla být považována jen námitka, v níž by žalovaný uvedl, v jaké výši byl celkový závazek nájemce vyplývající z nájemní smlouvy, z jakých dílčích závazků se skládal (nájemné, smluvní pokuta, poplatky apod.) a v jaké výši na ten který závazek pojišťovna plnila, z čehož by vyplynulo, do jaké výše směnkou zajištěný závazek zanikl. Tak však námitky žalovaného formulovány nebyly. Nad rámec uvedeného odvolací soud uvádí, že již samotné tvrzení žalovaného, že pojišťovnou bylo hrazeno zčásti, vyvrací jeho námitku „zániku příčinného závazku“, čímž bylo zřejmě míněno směnkou zajištěného závazku.

23. Vzhledem k tomu, že námitky žalovaného (vyjma námitky pravosti směnky) nebyly odůvodněny, odvolací soud po zopakování dokazování sám rozhodl. Zrušení rozsudku a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení by za situace, kdy neexistovaly další námitky, které by mohl soud prvního stupně projednat, bylo řešením v rozporu se zásadou procesní ekonomie. Odvolacím soudem přijatý postup byl nejhospodárnější, eliminoval růst nákladů řízení, aniž by tím byl zmařen účel řízení.

24. S ohledem na shora uvedené odvolací soud rozsudek soud prvního stupně podle § 220 odst. 2 písm. b) o. s. ř. změnil tak, že se směnečný platební rozkaz ponechává v platnosti.

25. O náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 2 a 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal ji v řízení úspěšnému žalobci. Náklady řízení v celkové výši 173 788 Kč představují zaplacený soudní poplatek za odvolání ve výši 15 887 Kč, zálohy na náklady důkazů ve výši 38 000 Kč (částka v celé výši použita na úhradu odměny ustanovených znalkyň), odměnu za deset úkonů právní služby v celkové výši 95 800 Kč (10 úkonů x 9 580 Kč/úkon – sepis vyjádření k námitkám proti směnečnému platebnímu rozkazu, sepis vyjádření ke znaleckému posudku, sepis vyjádření k reviznímu znaleckému posudku, účast na jednání před soudem prvního stupně ve dnech 6. 2. 2024, 28. 5. 2024, 2. 7. 2024 a 24. 9. 2024, sepis odvolání proti meritornímu rozhodnutí a účast na jednání před odvolacím soudem ve dnech 9. 4. 2025 a 22. 5. 2025) podle § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) a náhradu hotových výdajů za deset úkonů právní služby v celkovém výši 3 300 Kč (8 úkonů x 300 Kč/úkon a 2 úkony x 450 Kč/úkon) podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu a 21 % daň z přidané hodnoty z odměny a náhrady hotových výdajů ve výši 20 811 Kč.

26. O náhradě nákladů řízení vzniklých žalobci do vydání směnečného platebního rozkazu ve výši 51 741,40 Kč bylo rozhodnuto směnečným platebním rozkazem, který byl ponechán v platnosti.

27. O náhradě nákladů státu rozhodl odvolací soud podle § 148 o. s. ř. a uložil povinnost k jejich náhradě ve sporu neúspěšnému žalovanému, u něhož nebyly zjištěny (ostatně ani tvrzeny) předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Náklady vynaložené státem představují znalečné ve výši 3 424 Kč, které nebylo kryto zálohou složenou žalobcem na náklady důkazu. Jinými slovy, náklady státu představují rozdíl mezi zaplaceným znalečným v celkové výši 41 424 Kč a žalobcem složenými zálohami v celkové výši 38 000 Kč.