12 Co 270/2022- 964

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Blanky Chlostové a soudců JUDr. Michala Holuba a Mgr. Aleny Novotné ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem Mgr. [anonymizována dvě slova] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] bytem [adresa] zastoupená advokátkou JUDr. [příjmení] [příjmení], [anonymizováno]. sídlem [adresa] o zrušení a vypořádání společného jmění manželů, k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výrocích I. a II. potvrzuje.

II. Ve výroku III. se mění jen ohledně částky, kterou je žalovaná povinna zaplatit na vyrovnání podílu žalobce tak, že tato částka činí [částka], jinak se i v tomto výroku potvrzuje.

III. Žalovaná je povinna zaplatit [země] na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 na náhradě nákladů státu částku [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobce je povinen zaplatit [země] na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 na náhradě nákladů státu částku [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy všech stupňů.

Odůvodnění

1. V záhlaví označeným rozsudkem soud I. stupně rozhodl tak, že z věcí, které měli žalobce a žalovaná ve společném jmění manželů přikázal do výlučného vlastnictví žalované nemovitost – bytovou jednotku [číslo] zapsanou na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce] v domě [adresa] na pozemku parc. [číslo] se spoluvlastnickým podílem [číslo] na společných částech domu [adresa], vše na [list vlastnictví], v k.ú. [část obce] a na pozemku parc. [číslo] vše na [list vlastnictví], v k.ú. [část obce] a pozemku parc. [číslo] vše na [list vlastnictví], v k.ú. [část obce] (výrok ad I.), dále vyslovil, že ze závazků náležejících do společného jmění manželů se přikazuje do výlučného vlastnictví žalované závazek vůči [právnická osoba], [anonymizováno 5 slov], se sídlem [adresa], ze smlouvy o hypotečním úvěru [číslo] ve výši [částka] (výrok ad II.). Žalované uložil povinnost zaplatit žalobci na vyrovnání jeho podílu částku [částka] do jednoho měsíce od právní moci rozsudku (výrok ad III.), dále povinnost zaplatit [země] na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 na náhradě nákladů řízení státu částku [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok ad IV.). Žalobci uložil povinnost zaplatit [země] na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 na náhradě nákladů řízení státu částku [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok ad V.) a o nákladech řízení mezi účastníky vyslovil, že na jejich náhradu nemá právo žádný z účastníků (výrok ad VI.).

2. Soud I. stupně takto rozhodl v pořadí druhým rozsudkem poté, co předchozí rozsudek byl rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] zrušen stejně tak jako předchozí rozsudek odvolacího soudu, jímž byl rozsudek soudu I. stupně potvrzen (změny doznal pouze zčásti výrok týkající se platby žalované ve prospěch žalobce na vyrovnání jeho podílu).

3. Soud I. stupně tímto rozsudkem opětovně rozhodl o žalobě, jíž se žalobce domáhal vypořádání společného jmění manželů účastníků. V žalobě uvedl, že rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], bylo rozvedeno manželství účastníků, kteří se dosud na vypořádání jejich společného jmění nedohodli a téměř veškerý majetek spadající do [anonymizováno] je v dispozici žalované. Ke dni právní moci rozvodového rozsudku ([datum]) byl součástí společného jmění manželů tento majetek: bytová jednotka [číslo] zapsaná na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce] o celkové podlahové ploše [anonymizováno] m nacházející se ve 3. nadzemním podlaží domu [adresa] v budově [adresa] v k.ú. [část obce] zapsané na [list vlastnictví] stojící na pozemcích parc. [číslo] v k.ú. [část obce], vše zastavěná plocha a nádvoří zapsaných na [list vlastnictví] a parc. [číslo] pro k.ú. [část obce] zastavěná plocha a nádvoří zapsaných na [list vlastnictví] včetně spoluvlastnického podílu ve výši ideálních [číslo] na společných částech budovy a pozemcích. Dále do [anonymizováno] náleží veškeré vybavení a zařízení nacházející se v předmětné bytové jednotce [číslo] peněžní prostředky, respektive vklady na účtech na jméno žalované u bank, stavebních spořitelen, penzijních fondech z titulu penzijního připojištění či jiných fondů nebo pojišťoven z titulu životního či jiného pojištění, stejně tak peněžní prostředky, respektive vklady na účtech vedených na jméno žalobce, závazek vůči [právnická osoba] ze smlouvy o hypotečním úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] původně na částku [částka] s tím, že tento hypoteční úvěr na financování předmětného bytu po rozvodu manželství účastníků splácí žalovaná. Dále pak žalobce zařadil do vypořádání [anonymizováno] vnos ve výši [částka], o němž tvrdil, že jej vynaložil ze svých výlučných prostředků na pořízení předmětného bytu, když se jedná o dar rodičů žalobce z výnosu prodeje bytu v [anonymizováno] v [země] ve výši [částka]. Hodnotu bytu navrhl žalobce stanovit souhlasným prohlášením účastníků ve výši [částka], vybavení předmětného bytu pak částkou [částka], závazek ze smlouvy o hypotečním úvěru činil v květnu [rok] dle jeho informací částku [částka]. Žalobce navrhl všechen majetek přikázat do výlučného vlastnictví žalované a uložit jí zaplatit žalobci na vyrovnání podílů částku [částka]. V průběhu řízení žalobce rozšířil žalobu o výnosy z pronájmu předmětného bytu s tím, že jej bez souhlasu žalobce žalovaná pronajala svému bratrovi nájemní smlouvou ze dne [datum] za nájemné ve výši [částka] a změnil žalobu tak, že žádá přikázání předmětné bytové jednotky, včetně spoluvlastnických podílů do jeho výlučného vlastnictví.

4. Žalovaná učinila nesporným, že manželství účastníků bylo rozvedeno u Obvodního soudu pro Prahu 8 rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [spisová značka], který nabyl právní moci [datum]. Potvrdila, že do společného jmění manželů náleží bytová jednotka [číslo] v k.ú. [část obce] a do pasiv závazek ze smlouvy o hypotečním úvěru [číslo] ve výši [částka] uzavřené s [právnická osoba] Vedle toho uplatňovala vnosy ve výši [částka] jako částku zaplacenou ve prospěch účtu realitní kanceláře jako první část kupní ceny za pořízení bytové jednotky [číslo] kterou uhradili rodiče žalované, a částku [částka] jako druhou část kupní cenu za bytovou jednotku [číslo] kterou měli uhradit rodiče žalované ve prospěch účtu advokátní úschovy. Uvedla, že účastníci na území [země] ani nikde jinde společně nežili a nevedli společnou domácnost, společně nepořizovali žádné movité věci, ani nehospodařili. Žalobce žije po celou dobu v [země], žalovaná žije v [země]. K movitým věcem v bytě uvedla, že je zakoupili rodiče žalované a stále jsou jejich vlastníky, do [anonymizováno] tak žádné movité věci nenáleží a rodiče žalované hradili celou rekonstrukci bytu. Účastníci žádné společné movité věci nepořídili. Rovněž peněžní prostředky ve společném jmění manželů nemají, nemají žádné úspory a žádná spoření. Splátky hypotéky hradila výlučně žalovaná ze svých finančních prostředků. Žalovaná tvrdila, že se žalobce finančně na získání bytu nijak nepodílel, žádné finanční prostředky neposkytl. Vyjádřila souhlas s přikázáním bytu i závazku ze smlouvy o hypotečním úvěru do jejího výlučného vlastnictví, nesouhlasila s vyplacením jakéhokoliv vypořádacího podílu žalobci.

5. Soud I. stupně se nejprve zabýval tím, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání věci, neboť žalobce je státní příslušník Arménie. Postupoval podle [ustanovení pr. předpisu] o mezinárodním právu soukromém, neboť Arménie je sice nástupnickou zemí [anonymizována čtyři slova], ve vztahu k jejím státním příslušníkům se však nepoužije smlouva mezi [anonymizováno] a [anonymizováno] o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních vyhlášená pod [číslo] Sb. a žádná jiná dvoustranná smlouva mezi [anonymizováno] a Arménií uzavřena nebyla. Vzhledem k tomu, že se žalovaná zdržuje na území [anonymizováno], má bydliště v obvodu soudu I. stupně shledal, že je dána pravomoc českých soudů k projednání sporu podle ust. [ustanovení pr. předpisu], a Obvodní soud pro Prahu 8 je soudem výlučně místně příslušným podle § 88 písm. a) o.s.ř. Pravomoc českých soudů je založena ustanovením [ustanovení pr. předpisu] o mezinárodním právu soukromém, podle něhož rozhodovat o právech k nemovitým věcem, které jsou na území [země], přísluší výlučně českým soudům nebo jiným příslušným českým orgánům veřejné moci. Dále se zabýval tím, jakým právem se vztahy účastníků řídí. Postupoval podle [ustanovení pr. předpisu], o mezinárodním právu soukromém a dovodil, že vzhledem k tomu, že žalovaná má [anonymizováno] státní příslušnost, bydliště žalobce a žalované jako manželů bylo převážně v [země] a oba jsou občany různých států, řídí se vztahy účastníků českým právem.

6. Soud I. stupně vyšel ze zjištění o skutkovém stavu, z nějž vyplývá, že účastníci jsou bývalí manželé, jejich manželství bylo pravomocně rozvedeno ke dni [datum], nyní se domáhají vypořádání společného jmění manželů. Po provedeném dokazování dospěl k závěru, že předmětem [anonymizováno] účastníků je pouze bytová jednotka [číslo] v kat. úz. [část obce] a závazek vůči [právnická osoba] ze smlouvy o hypotečním úvěru č [anonymizováno 5 slov]. Movité věci, ani osobní automobil do [anonymizováno] nespadají a ohledně zůstatků na účtech se účastníci dohodli je do vypořádání [anonymizováno] nezařadit. Do vypořádání [anonymizováno] účastníků zařadil dále výnos z pronájmu předmětného bytu, který žalovaná pronajala svému bratrovi za nájemné ve výši [částka] měsíčně. Soud I. stupně výnos z pronájmu předmětného bytu posoudil jako bezdůvodné obohacení, vycházel z obvyklého nájemného, nikoliv z nájemného podle nájemní smlouvy, kterou hodnotil jako neplatnou a za období od [datum] do [datum] vycházel z nájemného stanoveného na základě znaleckého posudku celkem ve výši [částka] a dále za období od [anonymizováno] [rok] včetně do [anonymizováno] [rok] vycházel z výnosů z pronájmu přes portál [webová adresa], které žalovaná doložila ve výši [částka] Celkem tak soud I. stupně zařadil do vypořádání [anonymizováno] výnosy z bytu ve výši [částka].

7. Předchozí rozsudek soudu I. stupně, stejně tak jako rozsudek odvolacího soudu byl zrušen rozsudkem Nejvyššího soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] Nejvyšší soud shledal důvodným dovolání pro řešení otázky výnosů společné věci a vyslovil se k otázce vypořádání výnosů společné věci vzniklých po zániku [anonymizováno] v řízení o vypořádání [anonymizováno]. Odkázal na svou předchozí judikaturu např. rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], dále rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] a řadu dalších a zdůraznil, že přírůstky a výnosy z majetku, který byl ve společném jmění manželů v okamžiku jeho zániku, vzniklé v období od zániku společného jmění do jeho vypořádání, jež striktně vzato součást společného jmění netvoří, avšak právní režim těchto přírůstků a výnosů se řídí stejně jako majetek v doposud nevypořádaném společném jmění manželů podle § 853 obč. zák. přiměřeně ustanoveními občanského zákoníku o společném jmění manželů a tyto přírůstky a výnosy lze vypořádat v rámci řízení o vypořádání společného jmění manželů. S odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] uvedl, že platí, že při užívání tohoto majetku jednotlivými účastníky či braní plodů a užitků z něho nevzniká, mezi nimi závazkový vztah z bezdůvodného obohacení. Dále připomněl, že toto se uplatní i v poměrech občanského [ustanovení pr. předpisu], jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] s tím, že toto pravidlo je již výslovně zakotveno v § 736 věta druhá o.z., podle které dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně. Zdůraznil též, že právní kvalifikace žalobou uplatněného nároku je výhradně věcí soudu a není rozhodné, jak tvrzené skutečnosti právně kvalifikuje účastník řízení. Vyslovil, že pokud žalobce tvrdil, že žalovaná uzavřela se svým bratrem [anonymizováno] o nájmu společné bytové jednotky, z níž pobírala nájemné, a zároveň vznesl požadavek na polovinu nájemného ke dni vydání rozhodnutí, bylo povinností soudu posoudit takový nárok jako nárok na vypořádání výnosů společné věci. Takto rozhodl k dovolání žalobce a dovolání žalované jako nepřípustné odmítl.

8. Předmětem vypořádání [anonymizováno] zůstala bytová jednotka [číslo] v kat. úz. [část obce], jejíhož přikázání do vlastnictví se domáhali oba účastníci. Soud I. stupně dospěl ke stejným závěrům ohledně bytové jednotky [anonymizováno] i závazku vůči [právnická osoba], neboť předchozí rozhodnutí neobstálo pouze v části týkající se výnosů z pronájmu předmětného bytu do vypořádání společného jmění manželů.

9. Soud I. stupně zvážil zásluhy o pořízení bytu na obou stranách, když žalobce hradil větší část kupní ceny ve výši [anonymizována tři slova] ze svých výlučných prostředků, žalovaná však zajišťovala koupi bytu organizačně, je občankou [země], řízení probíhá u českých soudů, u nichž bude též probíhat případná exekuce a žalovaná má v [země] majetek. Soud I. stupně zvážil též tu skutečnost, že žalobce nemá na území [země] ani povolení k pobytu, což by mohlo působit problémy při využívání a správě předmětného bytu. Předmětný byt opětovně přikázal do vlastnictví žalované, která v bytě bydlí a potřebuje ho k uspokojování bytových potřeb svých i svých dětí. Vzal v úvahu též tu skutečnost, že žalovaná má silnější vazby k [země] a k [obec], kde se předmětný byt nachází, bude mít proto lepší možnost jeho osobního využití a přikázání předmětného bytu do vlastnictví žalované původně navrhoval i žalobce. U obou účastníků pak shledal schopnost vyplatit s pomocí rodiny vypořádací podíl druhému účastníkovi. Vzhledem k přikázání bytu do výlučného vlastnictví žalované, na němž vázne zástavní právo zajišťující závazek vůči [právnická osoba] ze smlouvy o hypotečním úvěru [číslo] přikázal soud I. stupně do výlučného vlastnictví žalované i závazek vůči [právnická osoba]

10. Soud I. stupně se dále zabýval výší vypořádacího podílu. Soud I. stupně vzal v úvahu argument žalobce, že od posledního rozhodnutí došlo k dalšímu zvýšení cen nemovitostí v [země] a žalobce by vzhledem k jím prokázanému vnosu do [anonymizováno] manželů byl povinen platit menší vypořádací podíl, než žalovaná. Soud I. stupně neshledal podmínky pro postup podle § 742 odst. 2 o.z., podle nějž se má hodnota vnosu započítávat zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení vnosu do majetku do dne, kdy bylo společné jmění zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen. Vzal v úvahu, že žalobce nebydlí ani nebydlel v [země], o předmětný byt se výhradně starala žalovaná, která jej též užívala, a ustanovení o valorizaci vnosů [anonymizováno] za problematické. Svůj závěr odůvodnil tím, že nemovitosti vyžadují péči a údržbu, na nichž se obvykle podílí oba manželé společně. V projednávané věci se o byt výlučně starala žalovaná a tvrdí-li žalovaná, že aktuální stav bytu je zanedbaný, je to výsledek péče žalované. [anonymizováno] proto za nerozhodné, zda byt za dobu užívání žalované zchátral nebo byl v důsledku investic žalované zveleben.

11. Soud I. stupně při stanovení výše vypořádacího podílu žalovaného vyšel ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] z [datum], jenž nechal aktualizovat dodatkem ze dne [datum], kterým byla stanovena výsledná cena [částka] (oproti předchozí tržní hodnotě ve výši [částka]). Tuto výši znalkyně potvrdila též při výslechu před soudem I. stupně.

12. Při stanovení výše vypořádacího podílu soud I. stupně vyšel z tržní hodnoty předmětné bytové jednotky stanovené znaleckým posudkem částkou [částka], stanovil zůstatek úvěru podle sdělení [právnická osoba] z [datum] ve výši [částka], když ze sdělení vyplývá, že k [datum] bude činit zůstatek úvěru na jistině [částka] a [částka] na úrocích z úvěru. Z hlediska výše vypořádacího podílu pak vzal v úvahu, že od právní moci rozsudku o rozvodu manželství do [datum] uhradila žalovaná 15 splátek hypotečního úvěru po [částka], 14 splátek po [částka] a v různých platbách částku [částka], tedy celkem částku [částka]. Žalovaná tak podle zjištění soud I, stupně za období od [datum] do [datum] uhradila celkem [částka], zatímco žalobce částku [částka]. Žalovaná hradí splátky úvěru i nadále ve výši [částka] měsíčně, v období [anonymizováno] a [anonymizováno] [rok], [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] [rok]. S ohledem na to, že se jednalo o platby po rozvodu manželství, vycházel soud I. stupně z toho, že se jednalo o výlučné prostředky žalované.

13. Soud I. stupně dále zařadil do aktiv [anonymizováno] nároky vůči bratrovi žalované ze smlouvy o nájmu bytu ze dne [datum]. Ohledně této smlouvy uzavřené mezi žalovanou a jejím bratrem [příjmení] [příjmení] dne [datum] uvedl, že ji považuje za neplatnou. Soud I. stupně dále vyložil, že mu nejsou zřejmé právní závěry odvolacího a dovolacího soudu s tím, že z tohoto důvodu setrval na původním právním posouzení, tedy že jde o bezdůvodné obohacení na straně žalované. Uvedl, že své původní právní posouzení lépe vysvětlí. [anonymizováno] o nájmu bytu označil za [anonymizováno] tří osob, včetně žalobce, která je však podepsána pouze žalovanou a jejím bratrem [anonymizována tři slova] označil za [anonymizováno] trojstrannou, k jejíž platnosti je třeba podpisu tří účastníků, žalobce je uveden jako účastník této smlouvy, není však připojen jeho podpis a ze smlouvy nevyplývá, že by byl zastoupen. Soud I. stupně proto tuto [anonymizováno] posoudil jako neplatnou s tím, že nároky z této smlouvy je třeba vypořádat podle principu bezdůvodného obohacení. Výši bezdůvodného obohacení stanovil podle znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] částkou ve výši [částka] měsíčně v roce [rok], částkou [částka] měsíčně v roce [rok] a částkou [částka] měsíčně v roce [rok] a [rok] Celkem za období od [datum] do [datum] stanovil bezdůvodné obohacení částkou [částka] a dále za období od [anonymizováno] [rok] včetně do [anonymizováno] [rok] včetně vycházel z výnosů z pronájmu přes [webová adresa] doložených žalovanou v celkové výši [částka] a také tuto částku zařadil do vypořádání. Celkem do pořádání zařadil výnosy z bytu ve výši [částka].

14. Soud I. stupně se dále zabýval otázkou vnosů žalobce a žalované. Prokázaným shledal tvrzení žalobce, že jeho rodina uhradila část kupní ceny ve výši [částka], jde tedy o částku hrazenou z výlučných prostředků žalobce. Soud I. stupně za tímto účelem provedl obsáhlé dokazování a verzi žalobce shledal věrohodnější než verzi žalované, neboť žalobce vysvětlil a doložil, že finanční prostředky ve výši [částka] pocházely z prodeje bytu otce žalobce v [anonymizováno] a předložil kupní [anonymizováno] na byt v [anonymizováno]. Soud I. stupně uzavřel, že částka [částka] byla vnosem žalobce a jednalo se o dar od otce žalobce. Výpověď žalované, která uváděla, že finanční prostředky ve výši [částka] měla doma v hotovosti, její otec přitom nevěděl, kde byly schovány, a matka uvedla, že se jedná o [anonymizována tři slova] za [anonymizováno], přihlédl též k té skutečnosti, že v [anonymizováno] [rok], tedy rok před koupí předmětného bytu, si žalovaná pořídila jinou bytovou jednotku v kat úz. [část obce] a na financování této koupě uzavřela [anonymizováno] o hypotečním úvěru s [právnická osoba] a čerpala úvěr ve výši [částka]. Za vyloučené pak soud I. stupně [anonymizováno], aby si žalovaná brala úvěr, v případě, že by si jej brát nemusela, když by doma v hotovosti měla finanční prostředky ve výši téměř [částka], a to v částce [částka] na koupi předmětného bytu a dle tvrzení [částka] na jeho rekonstrukci.

15. Soud I. stupně pak neshledal důvodným ani požadavek žalované na zařazení do vypořádání [anonymizováno] jejího vnosu na náklady na rekonstrukci bytu ve výši [částka]. Soud I. stupně vyšel z předložených dokladů a zjistil, že se jednalo o faktury vystavené na [právnická osoba] s.r.o., nikoli na žalovanou, jednalo se proto o prostředky, které nebyly vynaloženy žalovanou, nýbrž [právnická osoba] s.r.o.. Náklady na rekonstrukci, které tvrdil, že vynaložil žalobce i žalovaná soud I. stupně neshledal součástí [anonymizováno], neboť žádný z účastníků neprokázal, že by náklady na rekonstrukci byly investovány z jejích výlučných prostředků.

16. Při výpočtu vypořádacího podílu vycházel z judikatury Nejvyššího soudu, a to z rozhodnutí z [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka] a z řady dalších. Neshledal důvody pro disparitu podílů a vycházel ze shodných podílů účastníků na vypořádávaném [anonymizováno] ve smyslu § 742 odst. 1 písm. a) o.z. Vypořádací podíl náležející žalobci soud I. stupně vyčíslil z čisté hodnoty majetku náležejícího do [anonymizováno] představovaného hodnotou bytové jednotky [číslo] v k.ú. [část obce] oceněné na [částka]. Od této čisté hodnoty odečetl vnos žalobce ve výši [částka] a došel k hodnotě [částka] jako určující pro základní vyčíslení výše podílu pro každého z účastníků. Při rovnosti podílů každému z manželů náleží částka [částka]. Pro vyčíslení podílu náležejícího žalobci připočetl jeho vnos ve výši [částka], odečetl částku [částka] představující jednu polovinu z toho, co žalovaná zaplatila na splátky hypotečního úvěru po právní moci rozsudku soudu o rozvodu manželství (žalovaná zaplatila [částka], žalobce zaplatil [částka], žalovaná zaplatila o [částka] více než žalobce a jedna polovina z této částky činí [částka]), dále soud přičetl částku [částka] jako jednu polovinu bezdůvodného obohacení ve výši obvyklého nájemného za užívání předmětné bytové jednotky účastníků bratrem žalované [příjmení] [příjmení] a jednu polovinu výnosů z pronájmu bytu přes [webová adresa] a odečetl částku [částka] představující jednu polovinu dluhu z hypotečního úvěru zatěžujícího předmětnou bytovou jednotku účastníků. Vzhledem k tomu, že žalobci nebyl přikázán žádný majetek náležející do společného jmění manželů, stanovil výši jeho vypořádacího podílu částkou [částka], kterou uložil žalované zaplatit žalobci v prodloužené pariční lhůtě jednoho měsíce od právní moci rozsudku.

17. Výrok o nákladech státu odůvodnil ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. a každému z účastníků uložil povinnost zaplatit náklady státu rovným dílem, neboť oba účastníci měli pouze částečný úspěch a jedná se o tzv. iudicium duplex. Celkové náklady státu na znalečném a svědečném činily částku [částka]. Na zálohách bylo zaplaceno [částka], přičemž žalovaná zaplatila [částka], žalobce zaplatil [částka] Celkem nebyly náklady řízení státu uhrazeny co do částky [částka], z níž uložil žalobci i žalované doplatit každému částku [částka] tak, aby se oba účastníci podíleli na nákladech řízení státu rovným dílem.

18. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky navzájem odůvodnil ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. s tím, že spor o vypořádání společného jmění manželů má povahu tzv. iudicium duplex a nelze hovořit o úspěchu či neúspěchu některé ze stran.

19. Proti tomuto rozsudku podal žalobce odvolání, v němž vyjádřil nesouhlas s přikázáním nemovitosti žalované za situace, kdy jsou nedostačující důkazy o solventnosti žalované, poukázal na tu skutečnost, že žalovaná již v [obec] bytovou jednotku vlastní, žalobce nikoliv.

20. Žalobce vyjádřil nesouhlas s přiznáním žalované nároku na úhradu poloviny výdajů na správu jednotky a úhradu splátek hypotečního úvěru i v období, v němž žalovaná jednotku sama užívala, s nevalorizací vnosu žalobce podle ust. § 742 odst. 2 o.z., neprovedení, respektive nezajištění důkazů o výnosech žalované z pronájmu jednotky prostřednictvím [webová adresa] v letech [rok] [rok] a nepřiznání žalobci náhrady nákladů řízení.

21. Žalobce zdůraznil, že žalovaná již v [obec] byt má a argument žalované před soudem I. stupně dne [datum], že další bytovou jednotku, kterou má ve svém vlastnictví, nemůže využívat, neboť v ní žijí řemeslníci spolupracující s jejím otcem, označil za nepřípadný. V této souvislosti poukázal na to, že žalovaná od [anonymizováno] [rok] předmětný byt pronajímala prostřednictvím portálu [webová adresa], přičemž žalobce se chce přestěhovat do [země], kde má založenu společnost [právnická osoba], [IČO], prostřednictvím níž hodlá podnikat. Důvody, které soud I. stupně [anonymizováno] za důvody ve prospěch přikázání jednotky žalované uvedené pod body 43 a 44 rozsudku označil za nesprávné, respektive méně významné, než důvody žalobce. Skutečnost, že je žalovaná občankou [anonymizováno] a má těsnější vazby k [anonymizováno] a o jednotku se stará, což podle žalobce představuje provedení dvou úhrad hypotečního úvěru a záloh za služby, je méně významná vzhledem k tomu, že žalovaná jednotku na rozdíl od žalobce reálně nepotřebuje a po dobu minimálně několika let ji pronajímala.

22. Žalobce zpochybnil též tvrzení žalované, že v jednotce bydlí s tím, že z usnesení o odložení věci vyplývá, že žalovaná byla vyslechnuta po„ návratu ze zahraničí“. Poukázal též na to, že ještě v [anonymizováno] [rok] byla jednotka aktivně pronajímána, jak vyplývá ze seznamu komentářů k jednotce na stránkách Booking. com. Žalobce dále nevyloučil, že žalovaná se nadále zdržuje v Polsku.

23. Soudu I. stupně žalobce vytkl, že žalovaná pouze soudu I. stupně předložila potvrzení o zůstatku na účtu svého bratra [jméno] [příjmení] ve výši [částka], což je však o 25 % méně, než částka, kterou soud uložil žalované zaplatit žalobci na vyrovnání podílu. Tvrzení žalované, že má přislíbenou americkou hypotéku od nejmenované banky, označil za ničím nepodložené a nevěrohodné vzhledem k tomu, že žalovaná již nyní splácí dva hypoteční úvěry, čerpá mateřskou dovolenou a pravděpodobně má nižší příjmy. V této souvislosti odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], v němž Nejvyšší soud uvedl, že platební schopnost spoluvlastníka, kterému má být věc přikázána do výlučného vlastnictví v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, má být v zásadě prokázána již ke dni vydání rozhodnutí. Žalovaná však svoji solventnost neprokázala.

24. Žalobce dále zdůraznil, že žalovaná nesplnila dobrovolně ani svoji povinnost uloženou jí předchozím rozsudkem, přestože částka, kterou měla podle tohoto rozsudku žalobci zaplatit, byla téměř o polovinu nižší. V exekučním řízení podala návrh na odklad exekuce a argumentovala v něm tíživou finanční situací. V této souvislosti žalobce namítl, že bratr žalované [jméno] [příjmení] disponoval finančními prostředky nezbytnými pro úhradu vypořádacího podílu již v minulosti, žalovaná i přesto neplnila soudem jí uloženou povinnost a žádala o odklad exekuce. Žalobce v této souvislosti navrhl, aby bratru žalované bylo uloženo předložit potvrzení o zůstatku na jeho účtu u [právnická osoba] ke dni nabytí právní moci předchozího rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum] a ke dni [datum], kdy žalovaná podala návrh na odklad exekuce. V případě, že zůstatky na účtu bratra žalované, dostačovaly k úhradě vyrovnávacího podílu žalobce, označil to za prokázání toho, že žalovaná plnit nechtěla a nový příslib bratra žalované pak podle názoru žalobce nemůže sloužit jako základ pro posouzení schopnosti žalované splnit soudem uloženou povinnost.

25. Žalobce dále označil za nespravedlivé, aby se podílel na splátkách hypotečního úvěru a nákladech na správu jednotky, kterou výlučně užívá žalovaná za situace, kdy náklady na správu jednotky jsou nižší, než náklady na nájem srovnatelného bytu. Žalobce dále označil za nesprávný postup soudu I. stupně, který nevalorizoval vnos žalobce ve smyslu ust. § 742 odst. 2 o.z., což odůvodnil tím, že se žalovaná o byt starala a užívala jej. Žalobce namítl, že ke zhodnocení bytu nedošlo v důsledku těchto skutečností, nýbrž v důsledku nárůstu cen, nadto žalobce nabízel žalované, že se bude na úhradě nákladů na byt podílet, což žalovaná ignorovala. Skutečnost, že žalovaná užívala jednotku výhradně sama, označil za obstrukční jednání žalované, žalovaná neumožňovala žalobci jednotku užívat, a za absurdní označil, aby takové jednání žalované sloužilo jako argument pro nevalorizaci vnosu žalobce.

26. Žalobce označil za správný postup soudu I. stupně, který [anonymizováno] nájemní [anonymizováno] za neuzavřenou s tím, že jde o absolutně neplatný právní úkon pro nedostatek vážnosti vůle, neboť se o ní žalobce dozvěděl náhodou a jediným cílem bylo znemožnit žalobci vstup do bytu. Žalobce namítl, že výše nájemného [částka] měsíčně, což je částka cca sedminásobně nižší, než je tržní nájemné podle znaleckého posudku svědčí o tom, že se nejednalo o vážně míněnou nájemní [anonymizováno]. Na podporu svého tvrzení uvedl, že žalovaná již od konce roku [rok] předmětný byt pronajímala prostřednictvím portálu [webová adresa], tedy i v době, kdy údajně byla uzavřena nájemní smlouva s bratrem žalované. Žalobce dále poukázal na seznam hostů, podle nějž první z nich [jméno] [příjmení] v bytě pobýval v období od [datum] do [datum], přestože žalovaná tvrdila, že nájemní smlouva s jejím bratrem byla ukončena k [datum]. Žalobce dále poukázal na výpisy spotřebovaných energií, z nichž vyplývá, že v roce [rok] a [rok] v bytě nikdo nebydlel, ačkoliv žalovaná tvrdila, že v bytě žila ona, její bratr a babička.

27. Za další pochybení soudu označil žalobce nezohlednění výnosů žalované z pronájmu jednotky prostřednictvím portálu [webová adresa] v letech [rok] [rok], ačkoliv žalobce předložil důkazy o tom, že jednotka byla pronajímána od [anonymizováno] [rok], žalovanou předložené výpisy o návštěvnících označil za neúplné či zkreslené a žalované vytkl, že nevysvětlila existenci komentářů nejméně 23 hostů, kteří jednotku v roce [rok] si od žalované pronajali. Žalovanou předložený seznam hostů v letech [rok] a [rok] označil žalobce za neúplný. Soudu I. stupně žalobce vytkl, že měl vycházet z předpokladu, že jednotka byla po celou dobu tj. od [datum] do [datum] pronajímána za průměrnou cenu pronájmu jednotky ve výši [částka] za den a žalobci přiznat polovinu této částky. Žalobce dále označil za nepravdivé tvrzení žalované, že po údajné krádeži v bytě v dubnu [rok] přestala jednotku prostřednictvím [webová adresa] pronajímat s tím, že z komentářů vyplývá, že jednotka byla prostřednictvím portálu Booking. com pronajímána i po této události, neboť bylo možné ji zarezervovat i v měsíci lednu [rok] a k pozastavení a následnému zrušení účtu došlo až poté, co bylo žalované doručeno vyjádření žalobce ze dne [datum].

28. Žalobce dále vyjádřil nesouhlas s rozhodnutím soudu I. stupně o nepřiznání náhrady nákladů řízení s tím, že řízení je výsledkem nekonstruktivního a obstrukčního jednání žalované, nemělo tak být rozhodnuto o nákladech řízení podle zásady iudicium duplex za situace, kdy žalovaná nesouhlasila s konsensuálním řešením spočívajícím ve vyplacení částky [částka] žalobci.

29. Žalobce navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně změnil tak, že se bytová jednotka [číslo] v kat. úz. [část obce] přikazuje do výlučného vlastnictví žalobce, ze závazků náležejících do společného jmění manželů se přikazuje do výlučného vlastnictví žalobce závazek vůči [právnická osoba] ze smlouvy o hypotečním úvěru [číslo] žalovaná je povinna zaplatit žalobci na vyrovnání jeho podílu částku určenou odvolacím soudem, žalovaná je povinna zaplatit [země] na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 náhradu nákladů řízení státu ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku a nahradit žalobci náklady řízení do tří dnů od právní moci rozsudku.

30. Žalovaná ve vyjádření k odvolání žalobce označila závěr rozsudku soudu I. stupně ohledně výše vypořádacího podílu za nesprávný a překvapivý, který soud I. stupně učinil, aniž by provedl nové důkazy, poukázala na jednání žalobce, o němž tvrdila, že utajil majetek nabytý během trvání manželství se žalovanou na území Arménie, rozhodnutí o rozvodu se žalovanou registroval u arménských úřadů až [datum], avšak v rozporu s právním řádem arménské republiky. Dále uvedla, že žalobce je od roku [rok] občanem [země], měl tedy před českými soudy vystupovat jako občan [země].

31. Žalovaná uvedla, že žalobce uzavřel sňatek se žalovanou za účelem získání majetkového prospěchu a možnosti svobodně cestovat a snadněji získávat víza se statutem manžela osoby, která má občanství EU. Soudu I. stupně žalovaná vytkla, že ignoroval její žádosti a důkazní návrhy, včetně návrhu, aby byly vyžádány informace ohledně manželského statutu žalobce v Ruské federaci. Soudu I. stupně žalovaná dále vytkla, že neprovedl důkaz k prokázání vnosu obou manželů, péči o rodinnou domácnost atd. Poukázala na své námitky, že je zapotřebí si vyžádat informace ohledně současného stavu povolování pobytu osob s ruským občanstvím. Dále zpochybnila osobnost žalobce s tím, že by mohl být politicky exponovanou osobou jako osoba mající ruské státní občanství, trvale žijící v [anonymizováno], která dříve pracovala pro Národní bezpečnostní výbor, zda tedy nepředstavuje bezpečnostní riziko pro [anonymizována dvě slova]. Zpochybnila též možnost žalobce získat povolení k pobytu na území [anonymizováno] a tudíž i možnost využívat či spravovat předmětnou bytovou jednotku.

32. Žalovaná k návrhu žalobce v odvolání, aby byt byl přikázán jemu, namítla, že byt nepotřebuje, nebude jej moci využívat a informace o tom, že žalovaný se chce přestěhovat do [anonymizováno] a má zde založenou společnost [právnická osoba], je irelevantní. Poukázala též na to, že kdyby měl vyplácet vypořádací podíl žalované, nebylo by možné po něm jakkoliv tuto částku vymáhat.

33. Žalovaná zdůraznila, že pro přikázání bytu do jejího vlastnictví svědčí skutečnost, že žalovaná v [země] dlouhodobě bydlí, má české občanství, jedná se o byt na území [země], o jehož získání se organizačně zasloužila, zatímco žalobce se po celou dobu trvání manželství účastníků zdržoval v [země], nikoliv v [země], kde nemá ani povolený trvalý pobyt. Žalovaná skýtá větší záruku, že uhradí žalobci vypořádací podíl a veškeré okolnosti svědčí pro přikázání bytu do výlučného vlastnictví žalované. Žalovaná opětovně poukázala na své vazby k [země] s tím, že v bytě bydlí se svými dvěma nezletilými dětmi a nutně jej potřebuje k uspokojování bytových potřeb svých i svých dětí. Přikázání předmětného bytu do vlastnictví žalované původně navrhoval i žalobce, který byt nepotřebuje, neboť bydlí mimo [anonymizována dvě slova] a nemá ani povolení k pobytu v [země]. Žalovaná dále poukázala na tu skutečnost, že se o byt strádá, hradí hypoteční úvěr i zálohy na služby, což žalobce nikdy nečinil, ani když se po zanedbatelnou dobu nacházel na území [země]. Nechal se naopak vydržovat a ani jeho rodiče nehradili náklady spojené s jejich návštěvou.

34. Tvrzení žalobce, že žalovaná v bytě nebydlí, což odůvodnil tím, že byla vyslechnuta po návratu ze zahraničí, označila za absurdní s tím, že jako svobodný občan [anonymizováno] může cestovat podle vlastních úvah kdykoliv a kamkoliv.

35. Žalovaná odmítla též tvrzení žalobce, že by neprokázala svoji solventnost, což dokládá i tvrzením, že žalovaná v rámci předchozího rozsudku nesplnila povinnost uloženou jí tímto rozsudkem, ačkoli částka, kterou měla žalobci zaplatit, byla téměř o polovinu nižší. Zdůraznila, že má dostatek finančních prostředků, aby za přispění své rodiny vypořádací podíl žalobce uhradila.

36. Žalovaná dále zpochybnila výši aktualizované ceny bytu s tím, že znalecký posudek zpracovala znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], která má pozastavenou činnost od [datum] do [datum] a aktualizace posudku byla znalkyní zpracována v době pozastavení její činnosti. Soudu I. stupně žalovaná vytkla, že přesto, že měl informaci o pozastavené činnosti znalkyně k dispozici, opřel své rozhodnutí o její ocenění bytu. Žalovaná dále vytkla soudu I. stupně, že přes žádost její právní zástupkyně o odročení jednání, aby mohly být připraveny odborné dotazy na znalkyni, k odročení nedošlo s tím, že tímto postupem došlo k porušení principu rovnosti zbraní.

37. Závěry znalkyně označila žalovaná za nesprávné, znalkyně vycházela z výsledné ceny bytu stanovené z nabídkových cen, ačkoli byl k dispozici dostatečný vzorek realizovaných prodejů. Zdůraznila, že měla být stanovena obvyklá cena, nikoliv tržní hodnota. Obvyklou cenou je částka [částka], z níž měl soud I. stupně při výpočtu vypořádacího podílu vycházet.

38. Za nesprávný označila žalovaná postup soudu I. stupně, který vycházel z toho, že nájemní smlouva uzavřená mezi žalovanou a jejím bratrem dne [datum] je absolutně neplatná s tím, že není rozhodující, zda je smlouva platná či neplatná, neboť se vždy jedná o nároky vyplývající z užívání společné věci. Odkázala na závěr dovolacího soudu, podle nějž druhému z bývalých manželů nárok na vydání bezdůvodného obohacení nevznikl, neboť užíváním a braním užitků ze společné věci v době před vypořádáním [anonymizováno] nevzniká bezdůvodné obohacení tomu z bývalých manželů, který věc takto užívá či umožňuje její užívání. Jedná se o užívání věci v nevypořádaném společném vlastnictví manželů, z nichž každý je oprávněn užívat věc celou a nemůže tedy vzniknout bezdůvodné obohacení. V této souvislosti odkázala žalovaná na judikaturu Nejvyššího soudu např. sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka] a řadu dalších rozhodnutí. Závěr soudu I. stupně, že je třeba vypořádat nároky ohledně užívání předmětného bytu po rozvodu manželství podle principu bezdůvodného obohacení, označila za zcestný a odporující závěrům dovolacího soudu vysloveným v této věci.

39. Žalovaná vytkla soudu I. stupně, že vycházel z tak vysoké částky bezdůvodného obohacení za situace, kdy žalovaná vzhledem ke své finanční tísni musela byt za úplatu [částka] měsíčně v období od [datum] do [datum] částečně pronajmout svému bratrovi [příjmení] [příjmení], který s ní, jejími dětmi a babičkou společně v bytě bydlel a žalované pomáhal. Žalovaná potřebovala hotovost k hrazení hypotečního úvěru, kde měsíční splátka činí [částka], poplatků SVJ, nákladů na plyn, elektřinu, internet atd. Poukázala též na to, že údržba bytu vyžadovala nemalé náklady, bylo nezbytné provádět celou řadu opravárenských a udržovacích prací v celkové částce okolo [částka]. Byt nabídla ke krátkodobému ubytování též na portálu [webová adresa] z důvodu finanční tísně, kdy byla nucena hledat jakékoliv možnosti přivýdělků, aby pokryla náklady spojené s bytem a na krátkou dobu byt opustila a přechodně se zdržovala u přátel a rodiny. Tvrzení žalobce, že žalovaná již od konce roku [rok] poskytuje hostům ubytování na [webová adresa] označila za nepravdivé, stejně také jako jeho tvrzení o množství hostů v bytě.

40. Žalovaná vytkla soudu I. stupně, že vycházel pouze z výnosů z pronájmu přes [webová adresa] za období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] doložených žalovanou ve výši [částka] a tyto výnosy zařadil do vypořádání, aniž by zohlednil, že za celou dobu, co žalovaná byt pronajímala, z něj žádný výdělek neměla, neboť náklady vždy převyšovaly tzv. výdělek. V bytě pak došlo k odcizení věcí v hodnotě cca [částka] a poškození vybavení bytu při způsobení škody cca [částka]. Poté žalovaná již byt nepronajímala. Žalovaná zdůraznila, že zařazení částky výnosů z bytu ve výši [částka] do vypořádání je nepochopením a ignorací závazného právního názoru dovolacího soudu, na jehož právní závěry odkázala.

41. Žalovaná poukázala na to, že žalobce nemá žádný vztah k [země], nemá povolení k pobytu a vzhledem k restrikcím během pandemie Covid-19 se ani na území [země] zdržovat nemohl. Za nepravdivé označila tvrzení žalobce, že by mu přes jeho opakované žádosti neumožňovala byt užívat.

42. Žalovaná dále k věci uvedla, že byt si pořídila za přispění jejích rodičů, byl v devastovaném stavu, vše s pomocí svých rodičů dala do pořádku, což potvrdili i slyšení svědci. Zdůraznila, že hypotéku i poplatky platila výlučně ona, stejně tak financovala veškeré movité věci. Poukázala na jednání žalobce, který chce patrně získat co nejvíce finančních prostředků. Dále uvedla, že disponuje finančními prostředky na vyplacení podílu žalobce.

43. Závěr rozsudku soudu I. stupně ohledně výše vypořádacího podílu označila žalovaná za nesprávný a překvapivý, který soud I. stupně učinil, aniž by provedl nové důkazy a navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně zrušil a přikázal, aby věc v dalším řízení projednal a rozhodl jiný samosoudce Obvodního soudu pro Prahu 8, žalobci uložil povinnost zaplatit [země] na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 na náhradě nákladů řízení státu částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku a povinnost nahradit žalované náklady řízení taktéž do tří dnů od právní moci rozsudku.

44. K odvolání žalobce do nákladového výroku žalovaná uvedla, že žalobce byl nespokojen s výsledkem řízení, jeho návrhu vyhověl dovolací soud. Jediný, kdo jedná nekonstruktivně a obstrukčně je žalobce, náklady řízení by tedy měly být přiznány žalované.

45. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně i řízení předcházející jeho vydání podle § 212 a § 212a o. s. ř. a odvolání žalobce neshledal důvodným.

46. Soud I. stupně v této věci již rozhodoval, když předchozí rozsudek ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], který byl s výjimkou výše částky na vyrovnání podílu potvrzen rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] i rozsudek odvolacího soudu byly zrušeny rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. V tomto rozsudku dovolací soud shledal důvodným pouze dovolání pro řešení otázky výnosů společné věci. Soud I. stupně se proto především zaměřil na otázku vypořádání výnosů ze společné věci, tedy z předmětného bytu. Ohledně vypořádání společného jmění manželů týkající se vypořádání bytové jednotky, a závazků ze smlouvy o hypotečním úvěru měl za to, že v této části nebyly předchozí rozsudky soudů shledány Nejvyšším soudem nesprávnými. Vzhledem ke zrušení obou rozsudků však opětovně rozhodoval též o tom, komu bude přikázána předmětná bytová jednotka a s tím související též závazek ze smlouvy o hypotečním úvěru.

47. Odvolací soud vyšel ze zjištění, že manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem ze dne [datum], který nabyl právní moci dne [datum] a účastníci se o vypořádání jejich společného jmění nedohodli. Soud I. stupně postupoval správně, jestliže nejprve specifikoval předmět společného jmění manželů, jímž je bytová jednotka [číslo] v kat. úz. [část obce] se spoluvlastnickým podílem na společných částech domu, tak jak je specifikována ve výroku ad I. rozsudku a dále závazek vůči [právnická osoba] ze smlouvy o hypotečním úvěru [číslo]. V průběhu rozsáhlého důkazního řízení vyřešil sporné body tedy otázku vnosů do společného jmění manželů ze strany žalobce a žalované, respektive jejich rodičů. Výše celkového majetku spadajícího do [anonymizováno] byla stanovena aktualizací znaleckého posudku částkou [částka]. Spornými byly zejména vnosy do společného jmění, jak ze strany žalobce, tak ze strany žalované. Soud I. stupně provedl velmi podrobné dokazování za účelem zjištění, který z účastníků a jaké částky investoval ze svých výlučných prostředků do společné věci. Jeho podrobné dokazování ohledně vnosu žalobce, ohledně nějž vycházel jak z důkazů provedených výslechy svědků a jeho závěry, že žalobci se podařilo prokázat, že do předmětného bytu vnesl ze svých výlučných prostředků částku [částka], odpovídá provedenému dokazování a tvoří logický řetězec skutkových zjištění získaných na základě provedených důkazů. Soud I. stupně zcela správně hodnotil po provedeném obsáhlém a podrobném dokazování, že rodina žalobce disponovala finančními prostředky ve výši [částka], které byly získány za prodej bytu v [anonymizováno]. Správně též v rámci provedených důkazů hodnotil jako nevěrohodné, že by rodina žalobkyně disponovala částkami až do výše [částka], jak žalobkyně tvrdila, když je nevěrohodné, že by rodiče žalované nevěděli, kde mají finanční prostředky v řádech statisíců. Úvahy soudu I. stupně, v rámci nichž posuzoval provedené dokazování, tvoří zcela logický a ucelený rámec a odvolací soud se plně ztotožňuje se závěry soudu I. stupně, že žalobce prokázal vnos částky [částka] ze svých výlučných prostředků do společného jmění, zatímco žalovaná vnos do společného jmění neprokázala. Správná je též úvaha, že žalovaná cca rok před koupí předmětného bytu si pořídila bytovou jednotku v kat. úz. [část obce] a na financování tohoto bytu uzavírala [anonymizováno] o hypotečním úvěru ve výši [částka] a je nevěrohodné, že by uzavírala [anonymizováno] o hypotečním úvěru za situace, kdyby její rodina disponovala částkou minimálně [částka]. Tvrzení žalované, že takto činila s úmyslem další rok zakoupit další byt a k tomu potřebovala finanční prostředky, se v kontextu uvedených zjištění jeví nevěrohodně. Odvolací soud shledal správným též závěr soudu I. stupně ve vztahu k nákladům na rekonstrukci předmětného bytu. Žalovaná sice doložila faktury, tyto však ničeho nevypovídají o tom, že by se jednalo o náklady z výlučných prostředků žalované. Žalobce přitom též tvrdil vynaložení nákladů na rekonstrukci ze svých výlučných prostředků a soud I. stupně náklady na rekonstrukci posoudil způsobem zcela odpovídajícím dosaženým zjištěním.

48. Soud I. stupně při úvaze komu bude předmětný byt přikázán, vycházel ze zjištění, která učinil v průběhu dokazování ohledně postojů obou účastníků. Při posouzení, kterému z účastníků přikázat předmětnou bytovou jednotku do vlastnictví soud I. stupně zcela správně vycházel ze zájmů a zásluh na straně účastníků o získání předmětného bytu, přihlížel též ke skutečnostem spočívajícím v dalším užívání předmětného bytu. Závěr soudu I. stupně, že více okolností svědčí pro přikázání vlastnictví předmětného bytu žalované, shledal odvolací soud správným z důvodů uvedených soudem I. stupně v odůvodnění rozsudku. Pro přikázání bytu do vlastnictví žalované svědčí skutečnost, že žalovaná v [země] dlouhodobě bydlí, má české občanství, jedná se o byt na území [země], žalovaná prokázala, že se o zajištění bytu organizačně zasloužila, zatímco žalobce se po celou dobu trvání manželství účastníků zdržoval v [země], nikoliv v [země], kde nemá ani povolený trvalý pobyt. Odvolací soud hodnotil tvrzení žalobce, že se hodlá do [země] přestěhovat a podnikat zde prostřednictvím své společnosti [právnická osoba] jako nevěrohodné. Totéž tvrdil žalobce v předchozím odvolání cca před dvěma lety a dosud tak neučinil. Odvolací soud přihlédl též k té skutečnosti, že žalobce se do [anonymizováno] nepřestěhoval po celou dobu trvání manželství účastníků. Nelze proto považovat za reálné, že nyní by učinil. Převážná většina okolností tedy svědčí pro přikázání předmětného bytu do výlučného vlastnictví žalované. Soudu I. stupně je třeba přisvědčit, že žalovaná skýtá větší záruku, že uhradí žalobci vypořádací podíl, neboť žije dlouhodobě v [země]. Proti žalobci přitom svědčí ta skutečnost, že se na území [země] ani nezdržuje a v této souvislosti shledal odvolací soud důvodnou obavu žalované, že nelze vyloučit, že by žalobce přistoupil k prodeji předmětného bytu třetí osobě a žalovaná by neměla šanci získat svůj vypořádací podíl. Odvolací soud proto uzavírá, že závěr soudu I. stupně přikázat předmětný byt do vlastnictví žalované shledal správným s tím, že takto v původní žalobě chtěl vypořádat poměry účastníků též žalobce.

49. Soud I. stupně postupoval správně a v rámci konstantní judikatury Nejvyššího soudu ohledně vypořádání [anonymizováno] v rozhodnutích, na něž odkazuje. Soud I. stupně stanovil celkovou hodnotu [anonymizováno], od ní odečetl vnos žalobce ve výši [částka], získanou částku vydělil dvěma a poté k vypořádacímu podílu žalobce přičetl částku [částka] a odečetl polovinu splátek hypotečního úvěru po právní moci rozsudku soudu o rozvodu manželství. Odvolací soud neshledal správným, že soud I. stupně přičetl do vypořádání částku ve výši [částka] jako bezdůvodné obohacení ve výši nájemného za užívání předmětné bytové jednotky stanoveného na základě znaleckého posudku a ve výši pronájmu přes [webová adresa]. Soud I. stupně přistoupil k nájemní smlouvě uzavřené mezi žalovanou a jejím bratrem tak, že tato smlouva je absolutně neplatná a to přesto, že Nejvyšší soud v rozsudku, jímž zrušil rozsudky obou soudů výslovně uvedl, že přírůstky a výnosy z majetku, který byl ve společném jmění manželů v okamžiku jeho zániku, vzniklé za období od zániku společného jmění do jeho vypořádání, již striktně vzato součást společného jmění netvoří. Zdůraznil však, že právní režim těchto přírůstků a výnosů se řídí přiměřeně ustanoveními občanského zákoníku o společném jmění manželů a tyto přírůstky a výnosy lze vypořádat v rámci řízení o vypořádání společného jmění manželů. Nejvyšší soud dále vyslovil, že při užívání tohoto majetku jednotlivými účastníky či braní plodů a užitků z něho nevzniká mezi nimi závazkový vztah bezdůvodného obohacení a v této souvislosti odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [anonymizována tři slova] [číslo] a odkázal na § 736 věta druhá o.z., podle nějž dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.

50. Soud I. stupně právní názor Nejvyššího soudu, že se v případě užívání společné věci v době od zániku [anonymizováno] do jeho vypořádání jedná o bezdůvodné obohacení nerespektoval, a přes tento výslovně uvedený právní názor dovolacího soudu podpořený judikaturou a zněním zákona, vycházel ze závěru, že došlo ke vzniku bezdůvodného obohacení. Jeho posouzení nájemní smlouvy uzavřené mezi žalovanou a jejím bratrem [příjmení] [příjmení] neshledal odvolací soud správným. Soud I. stupně dovodil, že se jednalo o„ trojstrannou [anonymizováno]“ a v důsledku nedostatku podpisu žalobce je smlouva absolutně neplatná. Tento právní závěr nemá oporu v občanském zákoníku, ani v právním názoru vysloveném v rozsudku dovolacího soudu v této věci, v němž dovolací soud na straně 4 rozsudku v druhém odstavci výslovně uvedl, že skutečnost, že nájemní [anonymizováno] vlastnoručně nepodepsali oba vlastníci bytové jednotky označení ve smlouvě sama o sobě nic nevypovídá o platnosti smlouvy. Chybějící podpis jednoho z manželů na straně pronajímatele pak neznamená absolutní neplatnost nájemní smlouvy.

51. Závěr soudu I. stupně, že jde o neplatný právní úkon je tedy nesprávný, jak vyložil též dovolací soud, nejedná se ani o relativně neplatnou nájemní [anonymizováno], neboť právo žalobce namítnout relativní neplatnost bylo promlčeno, neboť relativní neplatnost žalobce nenamítl v tříleté promlčecí lhůtě a žalovaná vznesla námitku promlčení.

52. Soud I. stupně správně při stanovení celkové výše hodnoty společného jmění manželů vycházel z částky [částka] podle aktualizovaného znaleckého posudku, od nějž odečetl vnos žalobce ve výši [částka] a dále dospěl k částce [částka], z níž stanovil polovinu, což činí částku [částka] pro každého z účastníků. Správně připočetl k podílu žalobce jeho vnos ve výši [částka]. K odvolací námitce žalobce, že vnos žalobce měl být valorizován, uvádí odvolací soud pouze tolik, že došlo k zásadnímu zvýšení ceny nemovitosti a v důsledku toho též ke zvýšení částky připadající na vypořádání celé nemovitosti. Soud I. stupně pak postupoval správně, jestliže od takto stanovené částky odečetl polovinu výdajů žalované na splátky hypotečního úvěru po právní moci rozsudku o rozvodu manželství. Správným však odvolací soud neshledal, že soud I. stupně připočetl na vypořádací podíl žalobce částku [částka] jako jednu polovinu„ bezdůvodného obohacení". Jak bylo vyloženo shora i uvedeno v rozsudku Nejvyššího soudu, u žalované nemohlo dojít ke vzniku bezdůvodného obohacení, je vyloučeno proto připočítávat polovinu i částky ve výši údajného bezdůvodného obohacení. Odvolací soud však v souladu s právním názorem dovolacího soudu shledal, že přírůstky a výnosy ze společného jmění manželů v době od zániku [anonymizováno] do jeho vypořádání je třeba vypořádat v rámci vypořádání [anonymizováno]. Vyšel však z částky výnosů bytu ve výši celkem [částka], co je částka prokazatelně získaná žalovanou za období od [datum] do [datum], kdy byt užíval či spoluužíval na základě platné nájemní smlouvy bratr žalované. Za [anonymizováno] měsíců po [částka] získala žalovaná částku [částka], k níž náleží dále získaná částka ve výši [částka] za pronájem bytu od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] prostřednictvím portálu [webová adresa]. Odvolací soud dospěl k závěru o tom, že žalovaná stěží mohla za toto období získat částku vyšší zejména s přihlédnutím k té skutečnosti, že v měsících [anonymizováno], duben, květen až červen [rok] se jednalo o období přísných restrikcí lockdownu v souvislosti s pandemií [anonymizováno] - [anonymizováno], kdy bylo výrazně omezeno cestování a tudíž i získání finančních částek prostřednictvím portálu [webová adresa].

53. Odvolací soud stanovil výši společného jmění manželů částkou [částka] jako hodnotu bytu, podle aktualizovaného znaleckého posudku. Žalovaná v této souvislosti namítala, že znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], která vypracovala aktualizaci znaleckého posudku, měla v době jeho vypracování pozastavenou činnost. Z veřejně dostupného rejstříku odvolací soud ověřil toto tvrzení jako odpovídající zápisu v registru znalců. Vzhledem k tomu, že soud I. stupně znalkyni poučil a připomenul jí znalecký slib, v zájmu hospodárnosti a rychlosti řízení, když tato znalkyně vypracovávala předchozí znalecký posudek, neshledal odvolací soud tuto skutečnost jako zásadní vadu řízení, v důsledku níž by soud I. stupně rozhodl nesprávně. Odvolací soud proto dovodil, že lze z takto stanovené ceny bytu vycházet. V této souvislosti přihlédl i k té skutečnosti, že i za poslední dva roky došlo ke značnému zvýšení cen bytů, v [obec] zejména. K takto stanovené částce připočetl částku [částka] jako výnosy z bytu, odečetl částku [částka] jako prokázaný vnos žalobce s jeho výlučných prostředků do [anonymizováno] a dospěl k částce [částka], což při stejných podílech obou účastníků činí částku [částka], k této částce pak připočetl vnos žalobce ve výši [částka] a dále odečet polovinu částky, kterou uhradila žalovaná na splátky dluhu z hypotečního úvěru po rozvodu manželství a dále odečetl polovinu zůstatku dluhu ze smlouvy o hypotečním úvěru ve výši [částka] tak, že dospěl k výsledné částce [částka], kterou uložil žalované zaplatit na vyrovnání podílu žalobce.

54. Odvolací soud neshledal důvodnými odvolací námitky žalobce týkající se solventnosti žalované, dospěl k závěru shodně se soudem I. stupně, že žalovaná dostatečně prokázala svoji solventnost zaplatit žalobci jeho vypořádací podíl. Vzal zároveň v úvahu, že žalovaná jako občanka [země], která žije trvale v [země] a má zde i [anonymizováno] zázemí skýtá záruku, že žalobci bude jeho vypořádací podíl vyplacen. Na rozdíl od žalobce, který se na území [země] vůbec nezdržuje, a nezdržoval se zde dlouhodobě ani za trvání manželství se žalovanou. Lze přisvědčit námitkám žalované, že za situace, že by žalobce předmětný byt prodal, jen stěží by žalovaná získala svůj vypořádací podíl.

55. Důvodným neshledal odvolací soud ani námitku žalobce týkající se prokázání finančních prostředků, kdy žalobce, v odvolání odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. [spisová značka], který se však týkal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. V případě vypořádání [anonymizováno] nelze vycházet ze stejných podmínek jako při vypořádání podílového spoluvlastnictví.

56. Další odvolací námitky žalobce, kdy vytýkal žalované, obstrukční jednání při uvádění nepravdivých údajů ohledně předmětného bytu atd. neshledal odvolací soud schopnými zvrátit správné rozhodnutí o přikázání předmětného bytu do výlučného vlastnictví žalované.

57. Odvolání žalobce směřuje též do nákladových výroků, jak ve vztahu ke státu, tak i ve vztahu mezi účastníky navzájem. Soud I. stupně dostatečně vyložil, že se v případě rozhodování o vypořádání společného jmění manželů jedná o iudicium duplex, v němž zásadně nelze uvažovat v tom směru, že by některý z účastníků byl úspěšný a druhý neúspěšný, neboť zájem na vypořádání zaniklého [anonymizováno] mají oba účastníci. Procesnímu postavení účastníků proto odpovídá výrok o nákladech řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř., tedy že na jejich náhradu nemá právo žádný z účastníků, tak jak rozhodl soud I. stupně. Totéž pravidlo se uplatní i ve vztahu k nákladům státu podle § 148 odst. 1 o. s. ř.. Soud I. stupně proto správně rozdělil náklady vynaložené v řízení státem na znalečné jednou polovinou a uložil je zaplatit ve stejné výši každému z účastníků.

58. Z důvodů shora uvedených postupoval odvolací soud ve výroku III. ohledně výše vypořádacího podílu podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. a rozsudek soudu I. stupně v tomto výroku změnil pouze ohledně výše vypořádacího podílu, který je žalovaná povinna zaplatit žalobci, jinak jej v tomto výroku, jakož i ve výrocích o věci samé I. a II. jako správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil. Vzhledem ke změně výroku ve věci samé rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 2 ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. o nákladech řízení shodně jako soud I. stupně, neboť vypořádání [anonymizováno] je iudicium duplex.

59. Výrok o nákladech státu je odůvodněn ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. pouze s tím, že každému z účastníků bylo uloženo zaplatit na náhradu nákladů řízení státu částku [částka], neboť oba účastníci zaplatili na zálohách částku každý [částka].

Poučení