12 Co 290/2021- 80
Citované zákony (23)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 odst. 1 § 149 odst. 1 § 205 odst. 2 písm. b § 205 odst. 2 písm. d § 205 odst. 2 písm. e § 205 odst. 2 písm. g § 212a § 219 § 224 odst. 1 § 237
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 odst. 1
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 7 § 163 § 1042 § 1085 § 1160 § 1160 odst. 2 § 1175 odst. 1 § 1189 § 1189 odst. 1 § 1190 § 1194 odst. 1
- Nařízení vlády o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím, 366/2013 Sb. — § 5 odst. 1
Rubrum
Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Klášterky a soudců JUDr. Michala Holuba a JUDr. Blanky Chlostové ve věci žalobců: a) [právnická osoba], [IČO] sídlem [adresa] b) Ing. [jméno] [příjmení], narozený dne [datum] bytem [adresa] c) Ing. [jméno] [příjmení], narozená dne [datum] bytem [adresa] d) [jméno] [příjmení], narozená dne [datum] bytem [adresa], Slovenská republika e) [právnická osoba], [IČO] sídlem [adresa] f) [příjmení] [jméno] [příjmení], narozený dne [datum] bytem [adresa] g) Ptáček - správa, a.s., [IČO] sídlem [adresa] h) Mgr. Ing. [jméno] [příjmení], narozený dne [datum] bytem [adresa] i) Ing. [jméno] [příjmení], narozená dne [datum] bytem [adresa] j) [právnická osoba], [IČO] sídlem [adresa] k ) [jméno] [příjmení], narozená dne [datum] bytem [adresa] l) Společenství vlastníků pro dům [adresa], [IČO] sídlem [adresa] všichni zastoupeni advokátem JUDr. [jméno] [jméno], Ph.D. sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupený advokátkou JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o odstranění neoprávněné stavby o odvolání žalované do rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 33 C 172/2020-36 takto:
Výrok
I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům náklady odvolacího řízení v částce [částka] k rukám advokáta JUDr. [jméno] [jméno], Ph.D., do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. V záhlaví uvedeným rozhodnutím soud I. stupně ve výroku I. uložil žalované povinnost odstranit na vlastní náklady neoprávněnou stavbu venkovního přístupového ocelového schodiště z terasy v úrovni 5. nadzemního podlaží na střechu části objektu v úrovni 6. nadzemního podlaží včetně ocelového zábradlí osazeného na střeše v úrovni 6. nadzemního podlaží stavby číslo popisné [číslo], katastrální území Bubeneč, obec Praha, přístupné z jednotky [číslo] a to včetně částečného obložení terasy a veškerých součástek a konstrukcí, které na výše uvedené konstrukce na budovu fixují do třiceti dnů od právní moci rozsudku a ve výroku III. uložil žalované povinnost zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobců.
2. Rozhodl tak v řízení, v němž se žalobci domáhali odstranění v bodě 1. uvedené stavby s odůvodněním, že žalovaná provedla předmětnou stavbu na společných částech domu [adresa], k. ú. [část obce], obec Praha (dále též jen„ dům“) bez souhlasu ostatních spoluvlastníků společných částí domu či jiného právního titulu a navíc bez stavebního povolení. Žalovaná stavbu neodstranila ani po písemné výzvě žalobců.
3. Žalovaná se žalobou nesouhlasila s tím, že stavbu provedla za účelem umožnění přístupu k technologiím umístěným na 6. nadzemního podlaží, jak se k tomu zavázala v kupní smlouvě na svůj byt nacházející se v 5. nadzemním podlaží a jak bylo rovněž uloženo kolaudačním rozhodnutím povolujícím užívání domu. Dále namítla, že žalobci a) -k) nemohou být ve věci aktivně legitimováni.
4. Soud I. stupně vyšel ze zjištěného stavu (podrobně uvedeného v bodě 4. - 13. a 15. odůvodnění napadeného rozhodnutí), že vlastníkem bytu v 5. nadzemním podlaží domu, na nějž navazuje terasa, z níž bylo vybudováno schodiště na úroveň 6. nadzemního podlaží, je žalovaná, která stavbu vybudovala. Žalobce l) je společenstvím vlastníků jednotek Domu dle čl. I odst. 4 odpovědným za správu Domu a podle čl. IV odst. 1 písm. f) i za činnosti vztahující se k uplatňování ochrany práv vlastníků jednotek. Žalobci a) -k) jsou vlastníky bytových jednotek v domě a spoluvlastníci pozemku, na němž se dům nachází. Stavba na 5. a 6. nadzemním podlaží domu je upevněná na terase 5. nadzemního podlaží domu a na střeše na úrovni 6. nadzemního podlaží domu.
5. Podle čl. I. odst. 12 posledního odstavce a čl. II. C odst. 1 prohlášení vlastníka domu terasa na 5. nadzemním podlaží domu je společnou částí domu, k jejímuž užívání je oprávněna výlučně žalovaná. Střecha (6. nadzemní podlaží domu) je společnou částí budovy. Podle čl. II. G odst. 3 prohlášení vlastníka žalovaná jako vlastník bytu přiléhajícího k terase na 5. nadzemním podlaží je povinna na nezbytnou dobu a v nezbytné míře na výzvu správce budovy zpřístupnit svou bytovou jednotku za účelem vykonání prohlídek a revizních kontrol teras a zařízení umístěných na společně střeše.
6. Podle čl. XIX odst. 7 Stanov vlastníci bytu nesmí bez předchozího písemného souhlasu společenství vlastníků umisťovat na vnější konstrukce domu (např. terasy….) jakékoliv zařízení a předměty. Žalobci a) -k) nedali souhlas žalované k umístění stavby. Autor architektonického projektu domu Ing. [příjmení] [jméno] [příjmení] ve svém projektu se zřízením stavby nepočítal. Podle kolaudačního souhlasu Městské části [obec a číslo] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], (dále také jen„ kolaudační rozhodnutí“) stavebník vydal prohlášení, že se zavazuje, že v kupní smlouvě na horní bytové jednotky bude obsažena část zajišťující přístup na střechu. Za tímto účelem bylo provedeno kotvení žebříků pro jejich uložení na terase a kotvení pro možnost připevnění ke střeše.
7. Žalovaná požádala stavební úřad o dodatečné stavební povolení stavby. Předžalobní výzvou ze dne [datum] žalobci vyzvali žalovanou k odstranění předmětné stavby.
8. Soud I. stupně poté uzavřel, že žalobci a) -k) jsou jakožto vlastníci bytových jednotek v domě spoluvlastníci pozemku, jehož je dům součástí. Současně jsou spoluvlastníky společných částí domu, jichž se spor týká. Je tak dána jejich aktivní legitimace k podání žaloby na odstranění stavby na základě ust. § 1085 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“ Ohledně žalobce ad l) je pak dána aktivní legitimace na základě ust. § [číslo] odst. 1 ve spojení s ust. § 1190 o. z., když žalobce ad l) je společenstvím vlastníků jednotek ve smyslu ust. § 1190 o. z., které je dle ust. § 1189 odst. 1 o. z. oprávněné jednat ve věcech nutných k zachování společných částí domu, když nárok na odstranění neoprávněné stavby na společných částech domu takovou věcí je a aktivní legitimace společenství vlastníků jednotek - žalobce l) k podání předmětné žaloby týkající se správy domu nevylučuje aktivní legitimaci žalobců a) -k) k podání předmětné žaloby jakožto obrany spoluvlastníků společných částí domu k neoprávněnému zásahu do jejich vlastnických práv.
9. Žalovaná neměla pro zřízení stavby souhlas ani žalobce l), jakožto nutný předpoklad k oprávněnému zřízení stavby podle čl. XIX odst. 7 stanov a čl. 5 domovního řádu, a ani nezískala souhlas všech ostatních spoluvlastníků společných částí domu, když i na jeho základě by bylo možno stavbu považovat za zřízenou žalovanou po právu ve smyslu ust. § 1085 o. z. Právo žalované zřídit stavbu na společných částech domu nemohlo být založeno kolaudačním rozhodnutím, neboť to žalované povinnost zřídit stavbu neukládal. Kolaudačním rozhodnutím bylo pouze uloženo stavebníku smluvně ošetřit možnost přístupu na 6. nadzemní podlaží s vlastníky bytů a dále za tímto účelem bylo provedeno kotvení žebříků pro jejich uložení na terase a kotvení pro možnost připevnění ke střeše. Zřízení stavby nepředpokládal ani projekt, na jehož základě byl dům zhotoven a následně zkolaudován. Povinnost žalované a tomu odpovídající vznik práva žalované na zřízení stavby bez souhlasu žalobců nelze v této povinnosti stavebníka shledávat. Povinnost uložená v kolaudačním rozhodnutí pak má svůj odraz v povinnosti žalované stanovené mu v čl. II. G odst. 3 prohlášení vlastníka. Žádná další povinnost, jejímuž splnění by odpovídalo oprávnění žalované zřídit na společných částech domu stavbu, uložena žalované nebyla. Soud I. stupně proto uzavřel, že žalovaná zřídila stavbu na společných částech domu neoprávněně. Proto žalované uložil dle § 1085 o. z. na vlastní náklad stavbu odstranit a pariční lhůtu stanovil v souladu s návrhem žalobců.
10. Výrok o nákladech řízení odůvodnil ust. § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“ 11. Proti tomuto rozhodnutí podala včasné odvolání žalovaná, které odůvodnila tak, že soudu I. stupně vytýká, že podle ust. § 205 odst. 2 písm. b) o. s. ř. nepřihlédl k odvolatelkou tvrzeným skutečnostem nebo k jí označeným důkazům, podle ust. § 205 odst. 2 písm. d) o. s. ř., neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností, podle ust. § 205 odst. 2 písm. e) o. s. ř. dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a podle ust. § 205 odst. 2 písm. g) o. s. ř. rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
12. Žalovaná má za to, že ust. § 1085 o. z. není pro rubrikovaný spor přiléhavé, neboť v předmětné věci nedošlo ze strany žalované k dotčení cizího pozemku a schodiště a zábradlí nemají charakter stavby v občanskoprávním smyslu.
13. Podmínky pro vydání napadeného rozhodnutí by však podle názoru žalované nebyly dány, ani kdyby se po právní stránce o stavbu na cizím pozemku jednalo, neboť inkriminované schodiště a zábradlí jsou umístěny na společných částech bytového domu, v němž žalovaná vlastní bytovou jednotku a z toho titulu má na oněch společných částech budovy spoluvlastnický podíl, což bylo v řízení osvědčeno. Podle ust. § 1085 o. z. je soud oprávněn uložit povinnost odstranit neoprávněnou stavbu výslovně jen tomu, kdo ji zřídil na cizím pozemku. Pokud soud I. stupně popsaný předpoklad aplikace ust. § 1085 o. z. přehlédl a rozhodl, aniž by se vypořádal se spoluvlastnickým vztahem žalované k budově, na níž měla být tvrzená stavba zřízena, spočívá jeho rozhodnutí na nesprávném právním posouzení věci.
14. Navíc schodiště a zábradlí charakter stavby nemají, protože nejsou s budovou pevně spojeny, nýbrž jsou na ní jen položeny. Soud I. stupně se přiklonil k širšímu chápání pojmu stavba a schodiště i zábradlí za stavbu považuje a vzal existenci stavby za prokázanou výhradně na základě fotografií. Současně soud listinu, která by byla způsobilá použité technické řešení osvětlit, k důkazu sice provedl, ale její obsah odmítl s poukazem na její obecnost (produktový popis zábradlí VECTACO), a důkaz zprávami statika, zabývajícími se právě a jedině na budově umístěným schodištěm/zábradlím označil soud za nadbytečný. V podstatě tak není zřejmé, jaké vlastnosti či parametry schodiště a zábradlí soud prvního stupně považoval pro určení existence stavby za rozhodující v situaci, kdy nejde o legislativně zakotvený pojem.
15. Neoprávněnost tvrzené stavby dovodil soud I. stupně z článku XIX. odst. 7 Stanov žalobce l) a z článku 5 Domovního řádu žalobce l) a přitom nevysvětlil, jakým výkladem dospěl k názoru, že tato interní pravidla lze pro posuzovanou záležitost použít.
16. Při rozhodování o návrhu na odstranění stavby na cizím pozemku je soudu zákonem uloženo přihlédnout k tomu, zda ke zřízení stavby došlo v dobré víře, přičemž ve smyslu ust. § 7 o. z. se dobrá víra zřizovatele stavby předpokládá. Platí tedy, že případné zpochybnění dobré víry v rozsahu tvrzení a důkazních návrhů bylo věcí žalobců.
17. Navíc z ust. § 1085 o. z. vyplývá, že soud před vydáním takového rozhodnutí je povinen zvážit účelnost odstranění stavby, podobně jako tomu bylo v intencích dřívější právní úpravy.
18. Soud I. stupně se otázkou dobré víry zřizovatele ani účelností odstranění údajné stavby v rámci odůvodnění svého rozhodnutí nezabýval, proto je jeho rozhodnutí zatíženo vadou podle ust. § 205 odst. 2 písm. g) o. s. ř.
19. Navrhla, aby odvolací soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
20. Žalobci se k odvolání vyjádřili tak, že prokázali skutkový stav hned několika důkazy - rozsáhlou fotodokumentací, záznamy ze správních řízení (protokoly o místním šetření stavebního úřadu, rozhodnutími ve správním řízení), čestnými prohlášeními jednotlivých vlastníků jednotek v domě, ostatně, o skutkovém stavu svědčí samotná vyjádření Žalovaného (a to ve smyslu existence neoprávněné stavby). Skutkový stav byl tedy zjištěn bez důvodných pochybností.
21. Podle ust. § 1085 o. z. SVJ i jednotliví vlastníci jsou aktivně legitimováni k podání žaloby na odstranění neoprávněné stavby, neboť tato je provedena na společných částech, jejichž správou je pověřeno SVJ. 22. [obec] víra není a nemohla být v dané věci dána hned z několika důvodů - od samého začátku vlastníci jednotek v domě (z okruhu žalobců) proti neoprávněné stavbě aktivně vystupovali a vyzývali žalovanou k odstranění, žalovaná nabyla jí vlastněnou jednotku, ač věděl, jak je tato provedena, co je obsahem stavebního povolení, jak objekt vypadá a jak vypadají sousední dva shodné objekty, žalovaná si nevyžádala svolení k dispozici se společnou věcí, kterým je vnější plocha objektu, disponuje s ní zcela v rozporu s výší svého spoluvlastnického podílu, proti kolektivní vůli ostatních vlastníků, proti vůli SVJ a v rozporu s podmínkami stavebního zákona.
23. Neexistuje tedy jediný racionální předpoklad k tomu se domnívat, že by mohla být dobrá víra na straně žalované v kterýkoliv okamžik realizace neoprávněné stavby či následně dána.
24. Tvrzení žalované o tom, že je dotčená konstrukce jen„ položena“ na budově je absurdní, v rozporu se zjištěným skutkovým stavem i samotnými tvrzeními žalované, který měl, údajně, zřídit takovou stavbu z„ bezpečnostních“ důvodů – jaké bezpečnostní záruky by představovala volně položená konstrukce schodiště a zábradlí není třeba vysvětlovat.
25. Není dále pravdou, že by neoprávněnost stavby byla dovozena jen ze znění stanov SVJ, když neoprávněnost vyplývá již ze samotné skutečnosti, že stavba je proti majoritní vůli spoluvlastníků společných částí budovy (žalovaná je jediným spoluvlastníkem, který si umístění přeje), umístěna na budově – neoprávněnost tak vyplývá vedle stanov i ze zákona.
26. Žalobci navrhli, aby odvolací soud potvrdil napadené rozhodnutí soudu I. stupně.
27. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí soudu I. stupně, jakož i řízení, které mu předcházelo, podle ust. § 212 a ust. § 212a o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.
28. Soud I. stupně si pro své rozhodnutí opatřil dostatek důkazů, ze kterých čerpal správná a pro rozhodnutí o věci samé plně postačující skutková zjištění. Skutkový stav také nedoznal žádných změn ani v odvolacím řízení.
29. Vzhledem k odvolacím námitkám žalované odvolací soud se nejdříve zabýval aktivní věcnou legitimací žalobců.
30. Aktivní legitimace žalobce l) v této věci vyplývá z ust. § 1194 odst. 1 o. z., dle něhož je žalobce l) jako právnická osoba založená za účelem zajišťování správy domu a pozemků, kam podle ust. § 1189 odst. 1 o. z. spadají i stavební úpravy společných částí domu, který spravuje. Totéž vyplývá také z ust. § 8 písm. f) nařízení vlády č. 366/2013 Sb., o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím, podle kterého se činností týkající se správy domu a pozemku rozumí uplatňování ochrany práv vlastníků jednotek. Je přitom nerozhodné, zda k zásahu do práv vlastníků jednotek došlo v souvislosti se společnou částí ve„ správě“ společenství vlastníků či jen některého z vlastníků jednotek.
31. V ustanovení § [číslo] odst. 1 o. z je zdůrazněno, že do správy domu je zahrnuta péče o ty společné části domu, které slouží všem spoluvlastníkům domu (srov. např. [příjmení], E., [příjmení], P.: Bytové spoluvlastnictví v novém občanském zákoníku. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, str. 174).
32. Společné části jsou definovány v ust. § 1160 o. z. a ust. § 5 odst. 1 nařízení vlády č. 366/2013 Sb., o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím.
33. Společenství vlastníků je oprávněno v rámci správy domu a pozemku podle ust. § 1189 o. z. podat negatorní žalobu podle ust. § 1042 o. z. proti osobě, která neoprávněně zasahuje do práv vlastníků jednotek ke společným částem domu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 26 Cdo 3553/2017, nebo ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 26 Cdo 379/2019).
34. Jedinou podmínkou založení aktivní legitimace společenství vlastníků k podání negatorní žaloby v rámci správy domu a pozemku je tak neoprávněný zásah do práv vlastníků jednotek ke společným částem domu.
35. Aktivní legitimace žalobců a) -k) v této věci pak vyplývá z ust. § 1160 odst. 2 o. z., když se jedná o ostatní spoluvlastníky prostor, ve kterých žalovaná provedla úpravy.
36. Soud I. stupně tedy správně dospěl k závěru, že všichni žalobci jsou ve věci aktivně věcně legitimováni.
37. Tato námitka odvolatelky je tak zjevně zcela nedůvodná.
38. Nicméně odvolací soud se neztotožnil s právním hodnocením soudu I. stupně, když ten uplatněný nárok žalobců kvalifikoval jako nárok na odstranění neoprávněné stavby podle ust. § 1085 o. z.
39. Stavba je totiž neoprávněná tehdy, stavěl-li někdo na cizím pozemku, aniž by mu svědčil právní titul, umožňující tuto stavbu na cizím pozemku zřídit, přičemž je nerozhodné, zda stavebník měl stavební povolení, či samotné vědomí vlastníka pozemku, resp. státních orgánů (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. dubna 2004, sp. zn. 22 Cdo 2612/2003).
40. Z provedeného dokazování však vyplývá, že terasa v 5. nadzemním podlaží i střecha v 6. nadzemním podlaží je společnou částí domu a žalovaná je tak spoluvlastníkem těchto částí domu stejně jako žalobci a) -k). Nemůže se tak jednat o stavbu na cizím pozemku, tedy pozemku odlišného vlastníka od vlastníka stavby-žalované.
41. Je tak nepřípadné posouzení nároku žalobců podle ust. § 1085 o. z., jak učinil soud I. stupně.
42. Nicméně správně soud I. stupně dovodil, že vlastník jednotky v 5. nadzemním podlaží (žalovaná) tyto části nesmí změnit bez souhlasu společenství vlastníků, jak vyplývá z ust. § 1175 odst. 1 o. z.
43. Terasy a střecha představují společnou část budovy. Střecha navíc přitom, na rozdíl od teras, není ve výlučném užívání žalované. Protože se v případě teras i střechy jedná o společné části budovy, které nejsou vlastnictvím konkrétního vlastníka bytové jednotky, je rozhodování o jejich změnách dáno do působnosti shromáždění žalobce v souladu s ust. § 163 o. z. a stanovami žalobce l).
44. Pokud tedy změny společných částí vedly ke změně vzhledu a tvaru budovy (a to včetně relativně marginálních změn jako instalace zábradlí nebo venkovního schodiště), pak jejich schválení náleželo shromáždění žalobce. Žalovaná však neměla v případě terasy a střechy souhlas shromáždění, dokonce ani ostatních žalobců.
45. Žalovaná provedla stavební úpravy na terase v 5. nadzemním podlaží i na střeše v 6. nadzemním podlaží bez souhlasu žalobců, tedy bezesporu neoprávněně.
46. Přitom stavbou podle občanského zákoníku je výsledek takové stavební činnosti, jíž vznikne věc, přičemž soudní praxe bez pochybností připouští, že stavbou může být i oplocení nebo schodiště. Stavbou v občanskoprávním smyslu se rozumí výsledek stavební činnosti, tak jak tuto činnost chápe stavební zákon a jeho prováděcí předpisy, pokud výsledkem této činnosti je věc v právním slova smyslu, tedy způsobilý předmět občanskoprávních vztahů, nikoliv součást věci jiné. Stavba, která není věcí podle občanského zákoníku, je součástí pozemku. Stavbou ve smyslu občanskoprávním nemůže být stavební činností vytvořená stavba či konstrukce, u níž nelze určit jasnou hranici, kde končí pozemek a kde začíná samotná stavba (srov. např. přiměřeně rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2011, sp. zn. 22 Cdo 3087/2009).
47. Okolnosti, zda úpravy byly provedeny odborně, jak dalece tyto stavební úpravy jsou spojeny s budovou, popř. zda narušují nebo nenarušují statiku domu atd., jsou pro posouzení této věci zcela bez právního významu.
48. Bez významu pro posouzení věci je též okolnost, že žalovaná se i v průběhu řízení snažila přesvědčit žalobce i soud o účelnosti provedených úprav v rámci tvrzeného zpřístupnění střechy ostatním spoluvlastníkům.
49. Je pouze věcí žalobců, zda a které úpravy akceptuje. Okolnost, že žalovaná má úpravy za smysluplné (bez ohledu na to, zda jen pro ni samu nebo pro celé společenství vlastníků), tak nelze přičítat k tíži žalobců v tom smyslu, že by podání žaloby vůči žalované bylo šikanózním výkonem práva.
50. Lze tak jednoznačně uzavřít, že došlo k protiprávním stavebním úpravám nemovitosti (společných částí budovy), tento zásah trvá (nedošlo k uvedení do původního stavu) a tedy negatorní žaloba podaná žalobci je zcela na místě.
51. Šikanózní povahu žaloby rozhodně nelze dovodit z toho, že žalobci neakceptovali žalovanou vyvolaný a udržovaný protiprávní stav.
52. Žalovaná provedla protiprávní úpravy společných částí budovy, které odmítala a stále odmítá uvést do předešlého stavu.
53. Všechny odvolací námitky žalované jsou tak právně irelevantní.
54. Žalovaná v rozporu s ust. § 1208 písm. f) o. z. a stanovami žalobce l) provedla stavební úpravu teras a střechy (společných částí budovy) bez předchozího schválení shromáždění žalobce l), tedy neoprávněně.
55. Podle ust. § 1175 odst. 1 o. z. vlastník jednotky nesmí ztížit jinému vlastníku jednotky výkon stejných práv ani ohrozit, změnit nebo poškodit společné části. V případě teras i střechy se jedná o společné části budovy, které nejsou vlastnictvím konkrétního vlastníka bytové jednotky a tak rozhodování o jejich změnách dáno do působnosti shromáždění žalobce anebo podle ust. § 163 o. z. do působnosti statutárního orgánu žalobce, tj. výboru SVJ.
56. Nadto předmětné úpravy se týkají terasy a střechy a jsou pouhým okem viditelné, změny provedené žalovanou tak jednoznačně vedly ke změně tvaru i vzhledu budovy.
57. Žalovaná však neměla v případě terasy a střechy souhlas shromáždění ani výboru žalobce (což ani nepopírá).
58. Přitom se nejedná o jednorázový zásah, jelikož ten je definován tak, že jej lze shledat pouze tehdy, pokud jednající věc poškodil a dále do ní nezasahuje (např. rozbití okna). I trvající zásah je však odstranitelný pomocí negatorní žaloby podle ust. § 1042 o. z. (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2019, sp. zn. 22 Cdo 911/2018). Přitom v souzeném případě tento zásah trvá, jelikož nedošlo k uvedení do původního stavu, a je tedy možné podat negatorní žalobu. 59. [jméno] víru není třeba (na rozdíl od neoprávněné stavby podle ust. § 1085 o. z.) zkoumat. Nicméně toto tvrzení žalované je samo o sobě těžko uvěřitelné, když věděla a ví (což ani nerozporovala), že neměla ke stavbě nejen stavební povolení, ale ani souhlas ostatních spoluvlastníků, kteří naopak opakovaně vyjádřili s touto stavbou nesouhlas.
60. U konkrétního obsahu stanovených povinností pak soud I. stupně také nepochybil, když povinnosti definoval tak, že je obsah dostatečně srozumitelný a nezaměnitelný pro všechny účastníky i pro případnou exekuci.
61. Soudu I. stupně také nelze vytknout, že neprovedl důkaz zprávami statika Ing. [jméno] [příjmení], neboť (jak již bylo uvedeno výše), zda z hlediska statiky vyhovují stavební úpravy provedené žalovanou stavebním předpisům, stejně jako náročnost demontáže těchto úprav, je zcela právně irelevantní. Zcela správně je pak shledal nadbytečnými důkazy.
62. Též soud I. stupně nepochybil, pokud nedovodil právně relevantní skutečnosti z rozhodnutí Městské části [obec a číslo] ze dne [datum], zápisu ze schůze žalovaného l) ze dne [datum] a fotodokumentace stoupaček domu, z prohlášení pro dodavatele, produktového popisu mobilního zábradlí Vectaco, z oznámení Městské části ze dne [datum] a výzvy ze dne [datum] (viz bod 14. odůvodnění napadeného rozhodnutí).
63. Stejně tak soud I. stupně na výrok o náhradě nákladů řízení přiléhavě použil ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a správně stanovil i jejich výši.
64. Proto odvolací soud rozhodnutí soudu I. stupně jako věcně správné potvrdil podle ust. § 219 o. s. ř.
65. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle ust. § 224 odst. 1 ve spojení s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a plně úspěšným žalobcům přiznal plnou náhradu nákladů odvolacího řízení, když žalobci požadovali náhradu nákladů řízení spočívající v odměně právního zástupce za dva úkony právní služby za vyjádření k odvolání a za účast u ústního jednání dne [datum] po [částka] podle ust. § 9 odst. 1, § 7 bod 5 ve spojení s ust. § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, a 2x náhrada hotových výdajů podle ust. § 13 odst. 4 téže vyhlášky, celkem tedy [částka].
66. Lhůtu k plnění náhrady nákladů řízení stanovil odvolací soud v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. a o povinnosti žalované zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobců bylo rozhodnuto podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.
Poučení
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.