12 CO 8/2021 - 404

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Klášterky a soudců JUDr. Blanky Chlostové a JUDr. Michala Holuba ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastupování státu ve věcech majetkových sídlem [adresa] o zaplacení [částka] s příslušenstvím o odvolání účastníků proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu I. stupně se v zamítavém výroku o věci samé III. mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení do patnácti dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů [anonymizováno] před soudy všech stupňů částku ve výši [částka] k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení], CSc., do patnácti dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1 V záhlaví uvedeným rozsudkem jako soud I. stupně výrokem I. zastavil [anonymizováno] ohledně úroku z prodlení ve výši [částka] ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], výrokem II. uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], a to do patnácti dnů ode dne právní moci rozsudku, výrokem III. zamítl žalobu co do částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení a výrokem IV. uložil žalované povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů [anonymizováno] ve výši [částka], k rukám zástupce žalobce, a to do patnácti dnů ode dne právní moci rozsudku. 2 Žalobce žalobou podanou dne [datum] uplatnil proti žalované nárok podle zák.č. 82/1998 Sb. v souvislosti s [anonymizována dvě slova], které skončilo zproštěním obžaloby. Žalobce byl jedním ze [anonymizováno] spoluobviněných stíhaných pro [anonymizována dvě slova] zkrácení daně, poplatků a podobné povinné platby a účast na zločinném spolčení. [anonymizována dvě slova] žalobce zahájené usnesením Policie ČR ze dne [datum] bylo zastaveno. Usnesení o zahájení [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] bylo zrušeno, avšak usnesením ze dne [datum] byl žalobce znovu obviněn, následně obžalován a po částečném zastavení [anonymizována dvě slova] pro některé skutky v roce [rok] byl v [anonymizováno] sp.zn. [spisová značka] rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum] obžaloby zproštěn zcela. [anonymizována dvě slova] tak byl vystaven celkem [anonymizováno] roku, [anonymizována dvě slova] ukončené zproštěním obžaloby trvalo 9,5 roku. 3 Žalobce uplatnil nárok na náhradu škody ve výši účelně vynaložených nákladů na obhajobu v [anonymizována dvě slova], požadavek na písemnou omluvu spojil s nárokem na poskytnutí peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou jednak nezákonností [anonymizována dvě slova] a dále jeho nepřiměřenou délkou. 4 Žalovaná postupně nároky žalobce po uznání důvodnosti jejich základu částečně uspokojila, a to v rozsahu částky [částka] za obhajné, [částka] za nezákonně vedené [anonymizována dvě slova], [částka] za nepřiměřenou délku [anonymizováno], celkem tedy byla žalobci poskytnuta částka [částka], a to společně s písemnou omluvou. 5 Předmětem [anonymizováno] tak z původně uplatněného nároku na peněžité zadostiučinění za nemajetkovou újmu pro nezákonnost [anonymizována dvě slova] ve výši [částka] zůstala částka [částka] s příslušenstvím. 6 V této souvislosti žalobce vylíčil, jak zásadně negativně se odrazilo [anonymizována dvě slova] v jeho osobní, pedagogické, vědecké a společenské sféře, a to způsobem podrobně popsaným v žalobě a soudem I. stupně v odstavci 1. písemného odůvodnění rozsudku. Žalobce působil ve vedoucích funkcích [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [jméno] a od roku [rok] na [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec]. Je autorem 42 patentů a průmyslových vzorů. Je pedagogicky činným. Působí jako vedoucí v řadě případů aspirantských, doktorandských a diplomových prací. Je autorem či spoluautorem množství významných vědeckých publikací. Existence [anonymizována dvě slova] byla pro žalobce ve společenských, a zejména vědeckých či pedagogických, kruzích zásadně dehonestující, ve známost vešlo i pro dotazy policie na pracoviště i školy, kde žalobce působil. Z důvodu [anonymizována dvě slova] také skončil pracovní poměr žalobce v [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] J. [ulice] dne [datum]. Skutečnými důvody pro skončení pracovního poměru bylo rozšiřování povědomí úzké odborné veřejnosti o podezřelé a rozsáhlé kriminální aktivitě žalobce. To se projevilo v jeho reputaci osobní i v restrikcích v oblasti pedagogické na [anonymizováno] [obec] i jinde. V období let [rok], [rok] postupně byla ukončena funkce vědeckého tajemníka [anonymizováno], byl odvolán z funkce člena vedení [anonymizováno], přestal být volen do vědecké rady, omezil se zájem o přednášky na přírodovědecké [anonymizováno], byly omezovány jeho pedagogické aktivity na katedře analytické [anonymizováno], nebyl již delegován do komisí pro obhajoby prací ani jiných komisí, bylo sděleno, že grantové projekty nebudou doporučovány ke schválení, byl také ukončen projekt s univerzitou v [anonymizována dvě slova], výrazně se zhoršily i podmínky žalobce pro publikaci a prezentaci vlastních výsledků, zhoršily se také podmínky pro patentovou aktivitu. [anonymizováno] věc s účastí žalobce byla medializována. Důsledkem spojování podezření z daňové kriminální [anonymizováno] žalobce bylo také pozastavení jmenovací procedury žalobce vysokoškolským profesorem od roku [rok] do roku [rok]. Žalobci též hrozil nepodmíněný trest odnětí svobody v délce nejméně [anonymizováno] let. 7 Žalovaná, při nesporné skutečnosti ohledně vedení odškodňovaného [anonymizováno] a řádného uplatnění žalobcova nároku, navrhla zamítnutí žaloby s tím, že žalobci již uhradila částky dostatečně pokrývající jeho nároky. Částku [částka] měla za přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným [anonymizována dvě slova], přičemž bylo přihlédnuto k závažnosti [anonymizována dvě slova], délce trvání [anonymizována dvě slova], medializaci i konkrétním zásahům, jakož i k délce trvání, vysokému hrozícímu trestu a ke společenskému postavení žalobce. 8 Žalovaná dále vyšla z toho, že u čtyř oblastí života žalobce, a to pedagogické [anonymizováno], grantové [anonymizováno], patentové [anonymizováno] a následně i nejmenování profesorem [anonymizována dvě slova] žalobce tvrzeným způsobem nezasáhlo. Co se týká pedagogické [anonymizováno], tak byť na zkrácený úvazek, ale pedagogickou činnost žalobce vykonával, byl po celou dobu výdělečně činný. Právo žádat o granty nebylo žádným způsobem omezeno, pouze jej žalobce nevyužil, neboť si myslel, že nebude mít úspěch, ale to právo mu nikdo neupřel. Patentovou činnost žalobce vyvíjel nadále, akorát byl omezen finančními prostředky. Ohledně profesury zde není dána příčinná souvislost, a to z toho důvodu, že žalobce měl žalovat na nečinnost, případně nejmenování profesorem, neboť všechny podmínky splnil, univerzita návrh podala a bylo pochybení s největší pravděpodobností na straně vlády nebo na straně prezidenta, což je možné srovnat s případy [příjmení] a [příjmení]. Přípisy policie byly běžnými úkony v [anonymizována dvě slova]. V rámci mimosoudního plnění žalobci žalovaná vycházela z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 sp. zn. [spisová značka] ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze sp.zn. [spisová značka], v tomto [anonymizováno] byl rovněž žalobce stíhán pro [anonymizována dvě slova] krácení daně bez dalších podstatných dopadů do jeho života. 9 Soud I. stupně zastavil částečně [anonymizováno] ohledně příslušenství ze žalované částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] pro částečné zpětvzetí žaloby podle § 96 o.s.ř. 10 Dále vyšel z nesporných tvrzení účastníků o tom, že [anonymizována dvě slova] žalobce bylo zahájeno usnesením policejního orgánu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] pro [anonymizována dvě slova] zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 148 odst. 1, 2, 3 písm. a) odst. 4 tr. zák., spáchaných z části ve stádiu dokonaného [anonymizována dvě slova] a částečně ve fázi pokusu k [anonymizována dvě slova] dle § 8 odst. 1 tr. zák. Dne [datum] podalo [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] v [obec] obžalobu k Městskému soudu v Praze pro podezření ze spáchání [anonymizováno] zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, 3 tr. zák. ve spolupachatelství podle § 23 tr. zák. Dne [datum] byl žalobce zproštěn obžaloby rozsudkem Městského soudu v Praze, sp. zn. [spisová značka]. Také nebylo sporu o tom, že žalobce uplatnil dne [datum] nárok u žalované. 11 Žádostí o odškodnění ze dne [datum] žalobce požádal žalovanou o odškodnění v souvislosti s nezákonným [anonymizována dvě slova] vedeným následně u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka]. Podáním ze dne [datum] bylo [stát. instituce] doručeno dne [datum] doplnění žádosti o odškodnění. Omluvou [stát. instituce] ze dne [datum] se žalovaná omluvila žalobci za újmu na osobnostních právech způsobených nezákonným rozhodnutím, jímž je usnesení [stát. instituce], útvaru odhalování korupce a finanční kriminality, služba kriminální policie a vyšetřování ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] Stanoviskem [stát. instituce] ze dne [datum] byla žalobci přiznána peněžní satisfakce ve výši [částka] za nezákonně vedené [anonymizována dvě slova], za nepřiměřenou délku [anonymizováno] zadostiučinění ve výši [částka]. I s náklady na obhajobu byla částka [částka] žalobci proplacena dne [datum]. 12 Pokud se týká zbývající části žalovanou neuspokojeného nároku žalobce na zaplacení částky [částka] z titulu peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou v souvislosti s nezákonností [anonymizována dvě slova], soud I. stupně ve vztahu k tvrzením žalobce ohledně rozsahu a především intenzity negativních zásahů do osobního, pracovního, pedagogického i společenského života vycházel z důkazů obsahově popsaných v odst. 6. až 42. písemného odůvodnění rozsudku, zahrnujících vedle listinných důkazů též výpovědi žalobcem navržených svědků i výslech žalobce. 13 Soud I. stupně měl s odkazem na ust. § 1 odst. 1, § [anonymizováno] písm. a) a b), § 7 odst. 1, § 8 odst. 1 a § 31a odst. zák.č. 82/1998 Sb. za prokázané, že v daném případě došlo k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 8 odst. 1 zákona číslo 82/98 Sb., za které lze s ohledem na výsledek [anonymizována dvě slova] považovat usnesení o zahájení [anonymizována dvě slova] ze dne [datum]. Nárokem žalobce byla náhrada nemajetkové újmy, a to přiměřeného zadostiučinění ve výši [částka] za nezákonné usnesení o zahájení [anonymizována dvě slova]. 14 Odpovědnostní titul představovaný nezákonným [anonymizována dvě slova] je nepochybně dán, soud I. stupně se tedy dále zabýval tím, zda je dostačujícím zadostiučiněním za nemajetkovou újmu způsobenou žalobci nezákonným rozhodnutím konstatování porušení práva nebo zda žalobci náleží zadostiučinění v penězích (§ 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb.). Při stanovení formy či výše zadostiučinění vycházel především z povahy [anonymizováno] věci, z délky [anonymizována dvě slova] a následků způsobených [anonymizováno] řízením v osobnostní sféře žalobce, přičemž přihlížel i k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. 15 Soud I. stupně nejprve nijak nezpochybnil subjektivní nepohodu, v níže se žalobce zcela pochopitelně [anonymizována dvě slova] ocitl, současně však takové subjektivní vnímání nikoliv nepříznivé životní situace ještě není odškodnitelnou nemajetkovou újmou podle zákona. Ta je podle názoru soudu I. stupně představována až na podkladě dokazování zjištěným a dostatečně razantním objektivním zásahem do osobnostních práv trestně stíhané osoby, zejména pak práv vyčtených v čl. 10 LZPS. 16 Soud I. stupně vzal proto v úvahu, že [anonymizována dvě slova] pro [anonymizováno] činy nevnímané jako zvlášť zavrženíhodné, za které hrozil žalobci trest odnětí svobody v rozmezí [anonymizováno] až [anonymizováno] let byl stíhán od [datum] do [datum], tedy 9 let a 7 měsíců. Délka [anonymizováno] přitom byla žalovanou odškodněna samostatně částkou [částka]. 17 Dále dospěl k závěru, že [anonymizováno] řízením byla dotčena pozice žalobce na poli pracovních aktivit jen v omezené míře, neboť k jím tvrzenému skončení pracovního poměru došlo před zahájením [anonymizována dvě slova] v roce [rok]. Rovněž dopisy policie vedoucí k objasnění [anonymizována dvě slova] z roku [rok] nebyly nijak dehonestující. Navíc nejsou ani v příčinné souvislosti s nezákonným rozhodnutím z [datum], stejně jako nejmenování žalobce profesorem od roku [rok] či omezení přednášek a nejmenování žalobce do různých rad, jakož i snížení grantů, patentů či užitných vzorů. Soud I. stupně však současně uvěřil žalobci, že k omezování vědecké a pedagogické [anonymizováno] docházelo i po zahájení [anonymizována dvě slova] a trvalo až do roku [rok]. Medializaci [anonymizováno] věci nebylo možné přičíst k tíži státu, nedošlo k žádnému excesu, žalobce ani nebyl v mediálních výstupech přímo jmenován a neobjevila se ani jeho fotografie. I pro osoby z oboru polarografie byla skutečnost o obvinění žalobce mezi ostatními [anonymizováno] osobami obtížně odvoditelná. Byť se v roce [rok] objevily fámy, že se žalobce měl účastnit podvodu formou praní špinavých peněz, svědci potvrdili vysokou míru důvěry v žalobce, k jehož dehonestaci tak nedošlo. V rozsáhlé [anonymizováno] kauze posléze došlo k odsouzení části obžalovaných v souvislosti s prodejem polarografů společností, v níž žalobce vystupoval. 18 Soud I. stupně proto dospěl k závěru, že žalobci vznikla újma ztotožnitelná se subjektivními pocity obav z případně uloženého trestu či stresu, žalobce mohl vnímat situaci úkorně. Současně nelze přehlédnout, že v dané věci nebylo shledáno excesivní chování orgánů činných v [anonymizována dvě slova]. 19 V poměrech dané věci vyšel soud I. stupně z hodnotících hledisek, podle kterých není na místě presumovat vznik imateriální újmy, ale je nutno ji prokazovat v intenzitě odůvodňující peněžité zadostiučinění (rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp.zn. IV. ÚS 428/05), každé [anonymizována dvě slova] negativně ovlivňuje osobní život trestně stíhaného, na kterého je sice do okamžiku právní moci meritorního rozhodnutí třeba pohlížet jako na nevinného, avšak samotný fakt [anonymizována dvě slova] je zátěží pro každého obviněného (nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 554/04). Již samotné [anonymizována dvě slova] výrazně zasahuje do soukromého a osobního života jednotlivce, do jeho cti a dobré pověsti, a to tím spíše, jedná-li se o obvinění„ liché“, což je posléze pravomocně stvrzeno zprošťujícím rozsudkem soudu, podle něhož se skutek, z něhož byl jednotlivec obviněn a obžalován, nestal, případně nebyl [anonymizována dvě slova] (nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 590/08). [příjmení] a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti, tj. její přiznání je nad rámec konstatování porušení práva namístě pouze tehdy, jestliže by se z hlediska obecné slušnosti poškozenému satisfakce skutečně mělo dostat (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). 20 Soud I. stupně poté dospěl k závěru, že prokázané nemajetkové újmě žalobce v oblasti pracovní, zásahu do jeho pověsti a skutečnosti, že žalobce je osobou s významným postavením ve společnosti, odpovídá vedle konstatovaného porušení práva a omluvy zaplacení částky [částka], která je odškodněním dostačujícím. Oproti již žalovanou vyplacené částky [částka] proto tuto navýšil o dalších [částka] s příslušenstvím. 21 Žalobce přitom nevyhověl požadavkům rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. [spisová značka] a [spisová značka] a primárně nezvolil přesvědčivé srovnání s jinými případy, které se v podstatných znacích shodují, a proč za přiměřenou považuje právě žalovanou částku. Označené rozhodnuté Ústavního soudu I. ÚS 2551/13 nebylo ke srovnání vhodné, stejně jako rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. [spisová značka] či [spisová značka], a to pro odlišnost [anonymizována dvě slova], průběhu a rozhodnutí v [anonymizována dvě slova], atd. Podle soudu I. stupně byly naopak vhodnými srovnávacími řízeními věc projednávaná u Městského soudu v Praze pod sp.zn. [spisová značka] či u soudu I. stupně pod sp.zn. [spisová značka], ve kterých se rovněž jednalo o [anonymizována dvě slova] zkrácení daně, poplatků a podobné povinné platby, hrozily obdobné [anonymizováno] sazby, poškození byli odsouzeni a byly jim přiznány na peněžitém zadostiučinění částky [částka], resp. [částka]. I z tohoto pohledu je proto přiznání částky [částka] z tohoto titulu žalobce dostačující. Soud I. stupně rovněž přiznal žalobci důvodně požadované příslušenství jak ze zaplacených tak i přiznané částky. O nákladech [anonymizováno] bylo rozhodnuto ve prospěch žalobce podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a § 146 odst. 2 věta druhá o.s.ř. ve výši podle vyčíslení v odst. 59 písemného odůvodnění rozsudku. 22 Proti tomuto rozsudku podaly odvolání obě procesní strany. 23 Odvolání žalobce směřovalo proti zamítavému výroku o věci samé III. rozsudku soudu I. stupně, žalobce uplatnil odvolací důvody podle § 205 odst. 2 písm. c), d), e) a g) o.s.ř. 24 Žalobce soudu prvního stupně vytkl nekorektní posouzení významu skutkové podstaty [anonymizována dvě slova], pro který se vedlo proti žalobci [anonymizována dvě slova], a doby tohoto [anonymizována dvě slova]. V prvé řadě nesouhlasil se neobhajitelnými tvrzením soudu prvního stupně o tom, že žalobce byl stíhán pro [anonymizováno] činnost nevnímanou jako nijak zvlášť zavrženíhodnou. Tímto nijak nepodloženým a formálně ani důkazně neodůvodněným názorem soudu prvního stupně bylo zcela zjevně v neprospěch žalobce ovlivněno i hodnocení důkazů. Soud prvního stupně rovněž přisvědčil nedůstojné obraně žalované tím, že při hodnocení nároku na zadostiučinění z nezákonného [anonymizována dvě slova] zohlednil samostatně odškodněný nárok za nepřiměřenou délku [anonymizována dvě slova]. Pokud se pak jedná o průběh [anonymizována dvě slova], soud prvního stupně naprosto ignoroval skutečnost, že ještě v v prosinci [rok] a dále do roku [rok] probíhalo souběžně [anonymizována dvě slova] de facto v téže kauze zahájené již usnesením ze [datum]. 25 Podle žalobce je rozsudek soudu prvního stupně rovněž nezpůsobilý obstát ve vztahu k požadavkům na odůvodnění soudního rozhodnutí ve světle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV ÚS 3616/17. Soud prvního stupně se s věcí zcela zjevně nevypořádal s principy podle jinak v rozsudku zmíněného nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. US [číslo], který přímo dopadá na problematiku zásahu do života protiprávně trestně stíhaného a váže se k výši přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou dlouhotrvajícím neoprávněným [anonymizována dvě slova]. V tomto směru uvedené úvahy soudu prvního stupně žalobce označil za náležitě nezdůvodněné, respektive zmatené. Například z konstatování o tom, že nelze ani přehlédnout další okolnosti vzniku nemajetkové újmy, kdy se jednalo o rozsáhlou [anonymizováno] kauzu, v níž došlo k odsouzení části obžalovaných, a to v souvislosti s prodejem polarografů společností, v níž žalobce vystupoval, nelze seznat, zda se jedná o konstatování ve prospěch či v neprospěch žalobce a pokud ano, tak z jakého důvodu. Žalobce rovněž namítl neúplnost důkazního [anonymizováno], zejména neprovedením výslechu jím navrženého svědka [příjmení] [příjmení]. 26 V dalším podání žalobce namítl, že uvažování soudu prvního stupně o intenzitě a rozsahu způsobené nemajetkové újmy právě tomuto žalobci lze považovat za nepřiměřeně podhodnocené, a tedy i kalkulaci výše finančního zadostiučinění za nepřiměřeně nízkou. Žalobce přitom v režimu ustanovení § 205a písm. f) o. s. ř. uplatnil nový důkaz ve vztahu k tvrzení o výjimečnosti postavení žalobce ve vědeckém světě, přičemž v [anonymizováno] [rok] se dozvěděl o publikaci informace o výsledku práce analytiků americké [příjmení] [jméno] zveřejněný na konci roku [rok], ve které byl žalobce zařazen do seznamu vůbec nejúspěšnějších vědců a vědkyní na světě. Tato skutečnost nepochybně podporuje závěr o tom, že v důsledku [anonymizována dvě slova] byla zasažena sféra takto významné osoby takovou nemajetkovou újmou, jež je v tomto případě zásahem nepoměrně násobně větším, než pokud by obdobným způsobem došlo k zásahu do sféry kupříkladu pomocného dělníka na dráze, popřípadě školníka. I proto je částka odškodnění imateriální újmy v celkové výši [částka] nikoliv adekvátní, ale zcela nepřiměřeně nízkou. 27 K argumentu soudu prvního stupně o tom, že k nejmenování žalobce profesorem došlo ještě před vydáním nezákonného rozhodnutí v roce [rok], žalobce uvedl, že k tomuto nejmenování docházelo i pro zahájení tohoto [anonymizována dvě slova], když navíc [anonymizováno] v prosinci [rok] nadále paralelně pokračovalo. Je přitom neudržitelný závěr soudu prvního stupně o tom, že důsledek nejmenování žalobce profesorem lze vázat pouze k usnesení z roku [rok] a z usnesení z roku [rok] nikoliv. Věc udělení profesury žalobci se přitom projednávala kontinuálně i po [datum]. K tomuto žalobce odkázal na v [anonymizováno] provedené důkazy. 28 Při závěru soudu prvního stupně o malém vlivu medializace věci na žalobce soudu prvního stupně vytkl, že nepatřičně nerozlišuje specifiku tohoto případu od medializace jinak (v odborné veřejnosti) neznámé či málo známé osoby. Pokud byly v článcích užity pojmy [ulice] vynález či polarografy se nikam nevyvážely, pak byl pro veškerou množinu osob, které se v té době angažovaly ve [anonymizováno] či [anonymizována dvě slova], na nichž je založena polarografie, identifikována vcelku nepochybně osoba žalobce, která s tím musí něco mít, a to s ohledem na jeho odborný profil i skutečnost, že jediným výrobcem takových přístrojů na bázi polarografu byla společnost, s níž byl žalobcem spojován. 29 Soud prvního stupně pak správně nehodnotil ani výpovědi svědků, pokud v odst. 53 písemného odůvodnění rozsudku neodlišil ty, kteří žalobci věřili, od dalších osob z okruhu, který byl o [anonymizována dvě slova] alespoň přibližně informován. V [anonymizováno] slyšení svědci patřili do okruhu osob, které se žalobcem více či méně spolupracovaly, ale byly bez možného vlivu na jeho pověst v komunitě významných vědeckých pracovníků, u níž však nedobrá pověst žalobce v souvislosti s mnohaletým [anonymizována dvě slova] byla objektivně způsobilá vyvolat jejich nesouhlas či nepřízeň k tomu, aby žalobce nadále zastával významnější vědecké či vědeckopedagogické funkce, či byl připouštěn k určitým segmentům vědeckovýzkumné práce. Není přitom překvapivé je či neobvyklé, že se v akademické sféře zpravidla podezření, averze a úsudky, které mají své faktické důsledky, převážně neprezentují veřejně. I proto lze specifiku žalobcova postavení a situaci v jeho podání v podání svědků chápat. 30 Soud prvního stupně pak zjevně nedocenil aspekty zásahu do osobní sféry žalobce, které byly zdůrazněny již v žalobcově podání z [datum] a týkající se hrozící odpovědnosti, tzn. vysokého trestu, odpovědnosti za škodu, která měla být stíhanou [anonymizováno] činností způsobena – celkově přes [anonymizováno] milionů Kč, rovněž zcela fatální hrozby nemožnosti se po vykonání trestu v případě odsouzení vrátit do oboru a v něm jakkoliv smysluplně a adekvátně dosavadnímu stavu působit, a to jak z důvodu běhu biologického věku žalobce, tak praktickým vyloučením možnosti udržet kontakt s vývojem v oboru analytické [anonymizováno]. I proto je přiznané zadostiučinění žalobci nepřiměřeně nízké. Okruh informací o dopadu [anonymizována dvě slova] na žalobce pak byl zúžen neprovedením výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], spolupracovníka žalobce. 31 Z těchto důvodů proto žalobce navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v jeho odvoláním dotčeném výroku změnil a žalobě vyhověl i ohledně částky [částka] s příslušenstvím. 32 Žalovaná v odvolání pouze proti výroku o nákladech [anonymizováno] nesouhlasila se započtením ve prospěch strany žalující jednoho úkonu právní služby, a to doplnění žaloby ze [datum]. Žalované nemůže být kladeno nákladově k tíži, že žalobce nepodal bezvadnou žalobu již na počátku [anonymizováno] a obsahující srovnání odškodnění s jinými obdobnými případy podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] a reagoval až na výzvu soudu prvního stupně podle § 118a odst. 1 o. s. ř. Z toho důvodu by žalobci neměla být přiznána náhrada [částka] představující sazbu právního úkonu [částka] a 1 režijní paušál [částka] s 21 % DPH, náklady [anonymizováno] by tak měly být poníženy na částku [částka]. Pokud se týká odvolání žalobce, žalovaná navrhla potvrzení rozsudku soudu prvního stupně jako správného. 33 Žalobce k odvolání žalované ve vyjádření uvedl, že povinnost uvádět srovnávací judikaturu není zákonným požadavkem, nýbrž se jedná o požadavek toliko judikatorní. Systém [anonymizováno] práva stále ještě náleží k systému práva kontinentálního a nelze do něj svévolně vnášet prvky, které výrazně akcentují právo precedenční. Jako precedent proto nelze vnímat ani rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]. V [anonymizováno] úspěšného účastníka nelze sankcionovat pro jeho odlišný právní názor od právního názoru soudu, odvolání žalované je proto nedůvodné. 34 Za tohoto skutkového a právního stavu odvolací soud rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], rozsudek soudu I. stupně v zamítavém výroku o věci samé III. změnil, žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci ještě částku [částka] s příslušenstvím, ve prospěch žalobce rozhodl i o náhradě nákladů [anonymizováno] před soudy obou stupňů v rozsahu částky [částka]. 35 Odvolací soud v odůvodnění rozsudku konstatoval, že soud I. stupně si pro rozhodnutí ve věci si opatřil skutková zjištění v rozsahu postačujícím pro rozhodnutí ve věci, a to po zákonně provedeném dokazování. Nedůslednosti se dopustil pouze v rámci hodnocení důkazů postupem podle § 132 o.s.ř. v návaznosti na žalobní tvrzení, pokud dospěl k závěru o tom, že postup státu vůči žalobci před rokem [rok], ale i po něm například ve věci nejmenování profesorem, není při úvaze o míře zásahu do práv žalobce zohlednitelný. 36 Odvolací soud zopakoval některé důkazy, na základě kterých soud prvního stupně zjistil skutkový stav věci, neboť dospěl k závěru, že je z nich možné učinit jiné skutkové zjištění, než ke kterému dospěl soud prvního stupně. 37 V první řadě se jednalo o usnesení Policie ČR, správy hlavního města Prahy, služba kriminální policie a vyšetřování, odboru hospodářské kriminality ze dne [datum], ČTS.: PSP [číslo] [číslo] (č.l. spisu 205), kterým bylo podle § 160 odst. 1 trestního řádu zahájeno [anonymizována dvě slova] 10 obviněných, z nichž na desátém místě byl žalobce, a to pro [anonymizováno] činy zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby a účast na zločinném spolčení, které měly být spáchány tím, že společně a po vzájemné dohodě obvinění od března roku [rok] doposud za účelem vylákání neoprávněného nadměrného odpočtu dani z přidané hodnoty od státu vytvořili společenství více osob z vnitřní strukturou, rozdělením funkcí a dělbou činností, jež bylo zaměřeno na dosahování zisku soustavným pácháním úmyslné [anonymizována dvě slova], k čemuž využili zejména síti v svých vlastních firem, případně dalších firem, spočívající ve prodejích fiktivních služeb, které jsou podle účetních dokladů deklarovány jako služby vysoké hodnoty. 38 Zpráva [anonymizována dvě slova] z [datum] (č.l. 198 spisu) v souvislosti se žalobcem uvedla, že vláda po 16 letech podpořila profesuru chemika [příjmení], tedy 16 let od chvíle, kdy vědecká rada [anonymizováno] [obec] navrhla jmenování žalobce, přičemž proces zdržela informace o prošetřování [příjmení] podnikání. Návrh na jmenování žalobce profesorem pro obor a analytická [anonymizováno] předložila univerzita [obec] v únoru [rok], ostatní se žalobcem uvedení v seznamu se profesory stali od [datum]. Z vládních podkladů přitom vyplývá, že k žalobci se při jednání kabinetu v dubnu [rok] objevila výhrada, že daňová správa prošetřuje jeho podnikatelské aktivity. Prezident následně přistoupil ke jmenování žalobce profesorem vzhledem k tomu, že se u soudu neprokázalo, že by se žalobce dopustil [anonymizována dvě slova]. Žalobce se přitom v uplynulých letech snažil svého jmenování domoci u různých úřadů. 39 Zpráva obdobného obsahu byla zveřejněna rovněž na serveru [ulice] justice dne [datum], podle které prezident [příjmení] jmenoval navzdory vládě po 16 letech kandidáta na profesora, tedy žalobce, profesorem v oboru analytická [anonymizováno], jemuž profesuru v roce [rok] vetovala informace od tehdejšího ministra financí [jméno] [příjmení] ohledně jeho prověřování daňovou správou. Z tiskové zprávy se kromě jiného podává, že věc jmenování žalobce profesorem nebyly odpovědné orgány schopny vyřešit ani po skončení [anonymizováno] věci zprošťujícím rozsudkem soudu po 10 letech od zahájení [anonymizována dvě slova] v roce [rok]. Ke jmenování žalobce profesorem tak došlo až v dubnu 2019. Ostatně obsah těchto listin koresponduje se zjištěními zachycenými soudem prvního stupně již v písemném odůvodnění rozsudku v odstavcích 27 až 30. 40 Odvolací soud nepovažoval za nutné v odvolacím [anonymizováno] dokazování dále doplňovat, a to ani žalobcem předloženými důkazními návrhy, neboť ve spojení s pečlivě provedeným dokazováním ze strany soudu prvního stupně měl již dostatek podkladů pro rozhodnutí o odvolání žalobce odlišným způsobem věcného rozhodnutí ve věci oproti soudu prvního stupně. 41 Ačkoliv soud prvního stupně ve vztahu ke zbývající části žalobou uplatněného nároku správně vymezil kritéria vhodná pro posouzení odškodnění nemateriální újmy žalobce podle § 31a zák.č. 82/1998 Sb. způsobené nezákonností [anonymizována dvě slova] (§ 7, § 8 zák.č. 82/1998 Sb.), těmito se však v této konkrétní věci důsledně neřídil. Odvolací soud v tomto směru považoval odvolání žalobce za zcela důvodné, a to zejména v té části, v níž soudu prvního stupně vytkl, že odpovídajícím způsobem nezohlednil výjimečnost jeho pedagogického, vědeckého a společenského postavení, jakož zejména zásadní negativní vliv nezákonného [anonymizována dvě slova] ve věci jeho nejmenování profesorem z oboru analytické [anonymizováno]. 42 Odvolací soud se ztotožnil s podstatným obsahem zjištění učiněných soudem I. stupně, ostatně proti skutkovým zjištěním v zásadě nebylo ničeho podstatného namítáno ani ze strany účastníků [anonymizováno]. Polemika ze strany žalující se pak pohybovala především v rovině sporného právního hodnocení otázek splnění podmínek pro přiznání vyššího než dosud přiznaného a poskytnutého zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu žalobci, coby posledního z nároků uplatněných v souvislosti s [anonymizována dvě slova], které proti němu bylo od roku [rok] soustavně vedeno a skončilo pro stát neúspěšně, tzn. zčásti zastavením a zčásti zproštěním obžaloby. 43 Vedle již soudem I. stupně zmíněných rozhodnutí obsahujících kritéria pro postup při hodnocení závažnosti zásahů do práv poškozeného a tím i rozsahu nemajetkové újmy odvolací soud odkázal i na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] či rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], podle kterých při zohlednění v nich uvedených kritérií při úvaze o výši odškodnění v návaznosti na zásah [anonymizována dvě slova] do života poškozeného musí být újma prokázána, není-li zjevné, že by stejnou újmu utrpěla jakákoli jiná osoba, která by byla danou skutečností postižena a šlo by tak o notorietu, kterou dokazovat netřeba. 44 K potřebě zohlednění důvodů, pro něž bylo [anonymizována dvě slova] zastaveno, resp., pro které byl obžalovaný zproštěn obžaloby, se vyjádřil i Ústavní soud, když uzavřel, že "každé [anonymizována dvě slova] ovlivňuje osobní život trestně stíhaného, na kterého je sice do okamžiku právní moci meritorního rozhodnutí třeba pohlížet jako na nevinného, avšak samotný fakt [anonymizována dvě slova] je zátěží pro každého. Již samotné [anonymizována dvě slova] výrazně zasahuje do soukromého a osobního života jednotlivce, do jeho cti a dobré pověsti, a to tím spíše, jedná-li se o obvinění "liché", což je posléze pravomocně stvrzeno zprošťujícím rozsudkem soudu, podle něhož se skutek, z něhož byl jednotlivec obviněn a obžalován, nestal, případně nebyl [anonymizováno] činem" (nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 590/08, [spisová značka] SbNU 567, § 33). 45 V rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] Nejvyšší soud dovodil, že„ .. Hledisko způsobené nemajetkové újmy je zpravidla nejintenzivněji naplněno tehdy, jestliže je vydán zprošťující rozsudek pro důvody uvedené v § 226 písm. a) a b) tr. řádu (tedy že nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro nějž je obžalovaný stíhán, nebo že v žalobním návrhu označený skutek není [anonymizována dvě slova]).“ 46 Nejvyšší soud v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] zaujal stanovisko, že výše zadostiučinění přiznaného podle § 31a odst. 2 zákona OdpŠk na náhradě nemajetkové újmy způsobené [anonymizována dvě slova], které skončilo zproštěním obžaloby nebo zastavením, musí odpovídat výši zadostiučinění přiznaného v případech, které se s projednávanou věcí v podstatných znacích shodují; významnější odchylka je možná jen tehdy, bude-li soudem řádně a přesvědčivě zdůvodněna. Nelze-li nalézt takový případ, který by se v podstatných znacích shodoval s projednávanou věcí, je třeba provést srovnání s jinými případy náhrad nemajetkové újmy (např. z titulu odpovědnosti státu za nezákonné omezení osobní svobody, nepřiměřenou délku [anonymizováno], náhrady nemajetkové újmy na zdraví ve formě bolestného nebo ztížení společenského uplatnění, újmy na osobnostních právech v rámci ochrany osobnosti, újmy z titulu porušení zákazu diskriminace podle obecné úpravy i v pracovněprávních vztazích apod.). Soud přitom neopomene uvést podstatné společné a rozdílné znaky a v odůvodnění svého rozhodnutí vysvětlit, jakým způsobem se tyto společné a rozdílné znaky promítly do výše stanoveného zadostiučinění, tj. z jakého důvodu je přiznané zadostiučinění přiměřené ve srovnání s jiným zadostiučiněním přiznaným z jiného právního důvodu. Nebude-li možné postupovat ani podle jiného případu náhrady nemajetkové újmy, je třeba stanovit přiměřené zadostiučinění v takové výši, která bude odpovídat ekonomické realitě České republiky a tomu, co by obecně bylo vnímáno jako spravedlivé (např. s ohledem na cenovou úroveň nebo výši průměrné mzdy). V každém případě je primárně na žalobci, aby zvolil přesvědčivé srovnání, podle kterého jeho újma z hlediska spravedlnosti není menší než újma jiná, za kterou se přiznává minimálně žalovaná částka.“ 47 Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění je třeba stanovit částku, která je způsobilá současně plnit svoji kompenzační funkci, ale není přitom„ extrémní“ a vymykající se smyslu a účelu dané právní úpravy (srov. např. nálezy Ústavního soudu s. zn. III. ÚS 1320/10, IV. ÚS 1572/11). 48 Při aplikaci shora uvedených východisek proto odvolací soud vzal v úvahu postavení žalobce, který byl již od roku [rok], tedy od svých 53 let, vystaven represivní [anonymizováno] státu, a to v důsledku zahájení [anonymizována dvě slova] usnesením ze dne [datum], které po určitou dobu probíhalo současně s [anonymizována dvě slova] podle usnesení ze dne [datum], a to až do [datum], kdy byl obžaloby z [anonymizována dvě slova] kladené mu za vinu od roku [rok] zproštěn. Skutečnost, že účastníci učinili nesporným, že nezákonným rozhodnutím v této věci bylo druhé z rozhodnutí z roku [rok], netvořila překážku pro možný závěr soudu o kontinuálním nezákonném [anonymizována dvě slova] žalobce již od roku [rok] tak, jak bylo tvrzeno v žalobě i dalších žalobcových podáních. Závěry soudu I. stupně o tom, že události a zásahy do práv žalobce před rokem [rok] nebyly zohlednitelné při úvaze o výši újmy, ať se již jedná nejmenování profesorem, dopisy policie na pracoviště žalobce, ukončení pracovního poměru a další, proto nebyly z pohledu poškozeného žalobce korektní a správné. Z provedeného dokazování přitom jednoznačně vyplynulo, že právě pro postup orgánů činných v [anonymizována dvě slova] od roku [rok], ale i po roce [rok], byl žalobce v příčinné souvislosti se škodním jednáním státu profesorem analytické [anonymizováno] jmenován prezidentem republiky až téměř ve svých 70 letech. Již sama tato skutečnost činila dosud žalovanou poskytnutou a soudem I. stupně uvažovanou částku zadostiučinění za dostatečně nepřiměřenou. Zcela významným byla rovněž závažná povaha [anonymizována dvě slova] kladené žalobci za vinu, například v USA jsou daňové úniky federálním [anonymizována dvě slova], a s tím související hrozba vysokého nepodmíněného trestu odnětí svobody v rozmezí [anonymizováno] až [anonymizováno] let, včetně ohrožení všech aspektů života řádného občana, vědce, dosud netrestaného a vysoce společensky postaveného člověka. Ve světle těchto skutečností měl odvolací soud za nepatřičné hodnocení situace žalobce v důsledku takového [anonymizována dvě slova] v délce téměř 14 let jako pouze pocit subjektivní nepohody. 49 Za přiléhavé srovnání považoval odvolací soud srovnání s věcí řešenou v rámci rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], (dovolání a ústavní stížnost byly odmítnuty rozhodnutími Nejvyššího a Ústavního soudu v řízeních sp.zn. [spisová značka], I. ÚS 105/20), kterým bylo poškozené znalkyni přisouzeno odškodnění za nemajetkovou újmu ve výši [částka]. Poškozená byla stíhána pro [anonymizována dvě slova] křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku, za což jí hrozil trest odnětí svobody v délce trvání 2 – 10 let. [anonymizována dvě slova] trvalo 17 měsíců. Bylo zasaženo do profesní i občanské cti. [anonymizováno] mělo výrazný dopad na psychický stav poškozené, byla poškozena její profesní pověst. Negativní dopady byly umocněny medializací [anonymizována dvě slova] na celostátní úrovni. K medializaci nedošlo v důsledku [anonymizováno] orgánů činných v [anonymizována dvě slova]. Společnými znaky obou případů je vysoká [anonymizováno] sazba, medializace, která našla odraz ve výši nemajetkové újmy, výrazný zásah do profesní i občanské cti. Rozdílnými znaky jsou kratší doba [anonymizována dvě slova], na druhé straně však vyšší intenzita poškození v profesní pověsti a společenském postavení. 50 Požadavek žalobce na zaplacení částky ze stejného titulu ve výši [částka] je proto zcela přiměřený okolnostem přirovnaného [anonymizováno] a postavení žalobce. Oproti řízením odkázaným soudem I. stupně je pak významnou doba, po kterou byl žalobce jako vysoce společensky postavený člověk [anonymizována dvě slova] vystaven v takové intenzitě, že je zjevné, že by ji jako újmu pociťovala jakákoliv jiná osoba ve stejném postavení, zejména osoba z akademického, ale i například justičního prostředí. Nebylo proto ani potřebné mít všechny negativní aspekty zásahu do práv žalobce za nepochybně prokázané. 51 Rozsudek odvolacího soudu byl k dovolání žalované zrušen rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka]. Z žalovanou uplatněných dovolacích důvodů přiznal Nejvyšší soud opodstatněnost z pohledu přípustnosti dovolání pouze námitce, že odvolací soud se odchýlil od ustálené judikatury dovolacího soudu při řešení otázky příčinné souvislosti mezi nezákonným [anonymizována dvě slova] a nemajetkovou újmou v podobě nejmenování žalobce profesorem. Po výkladu stran příčinné souvislosti učinil v bodě 25. písemného odůvodnění rozsudku v kontextu posuzované věci závěr, že zde nastaly dvě na sebe časově navazující skutečnosti, a to [anonymizována dvě slova] žalobce a nečinnost správního orgánu, resp. vyčkávání na výsledek [anonymizována dvě slova] v [anonymizováno] o jmenování žalobce profesorem. [příjmení] mohl odvolací soud učinit závěr o tom, že bezprostřední příčinou včasného nejmenování žalobce profesorem bylo zahájení [anonymizována dvě slova], musí se vypořádat s otázkou, zda podstatnou příčinou nejmenování žalobce byla samotná nečinnost správního orgánu, zda nečinnost byla nutnou a právně opodstatněnou, resp. zda zahájení [anonymizována dvě slova] bylo překážkou pro jmenování profesorem. Vzhledem k tomu, že odvolací soud se těmito otázkami nezabýval, je jeho právní posouzení existence příčinné souvislosti mezi nezákonným rozhodnutí a tvrzenou nemajetkovou újmou v podobě včasného nejmenování profesorem neúplné, a tudíž nesprávné. Ostatní závěry odvolacího soudu nesprávnými shledány nebyly, resp. dovolací soud se k nim nevyjádřil. Za nepřípustný dovolací důvod měl námitku žalované, že žalobce při včasném nejmenování profesorem nevyužil k ochraně svého veřejného subjektivního práva všech procesních prostředků. 52 Žalobce ve věcném vyjádření ze dne [datum] připomenul, že dovolacím soudem odvolacímu soudu vytýkaná neúplnost právního posouzení se týká toliko vlivu nezákonného [anonymizována dvě slova] na proces jmenování žalobce vysokoškolským profesorem. Nic se však nemění na tom, že nemajetková újma vznikla žalobci i z jiných, nikoliv nevýznamných, důvodů, u nichž problém eventuálního přerušení či souvislé existence příčinné souvislosti není. 53 Otázka nastolená dovolacím soudem, zda zahájení [anonymizována dvě slova] je překážkou pro jmenování profesorem, pak nemá jedinou (jednoznačnou) odpověď, neboť záleží na tom, zda se vychází pouze z presumpce neviny, či povahy [anonymizována dvě slova] kladeného kandidátovi za vinu. Dovolací soud při navršení svých vlastních rozhodnutí, od nichž se měl odvolací soud odchýlit, opomněl při kritice rozhodnutí odvolacího soudu konkrétněji vyložit své mínění o kauzalitě v dotčené konkrétní věci, zvláště když nepřiznal důvodnost námitce žalované o nevyužití správní žaloby a nezpochybnil správnost zohlednění [anonymizována dvě slova] vedeného se žalobcem od roku [rok]. Pokud by podle názoru dovolacího soudu bylo možné připustit, že příčinou vzniku nemajetkové újmy byly (mohly být) jiné, různé, víceré skutečnosti, o to pečlivěji by musel být zkoumán soulad či nesoulad (odchýlení se) od tzv. ustálené judikatury se zřetelem k tzv. řetězci potupně nastupujících příčin a následků. S ohledem na skutkový základ této věci by se pak takový postup zřejmě neobešel bez dalšího dokazování. 54 V dalším obě procesní strany setrvaly na svých stanoviscích a návrzích na rozhodnutí odvolacího soudu. 55 Odvolací soud poté znovu přezkoumal z podnětu a v mezích odvolání rozsudek soudu I. stupně včetně [anonymizováno], které jeho vydání předcházelo (ust. § 212 a § 212a o.s.ř.), a dospěl opět k závěru o důvodnosti pouze žalobcova odvolání, tentokrát již bez nutnosti dokazování dále doplňovat či opakovat. Důvodem ke zrušení rozsudku bylo pouze neúplné právní hodnocení jedné z dílčích otázek. 56 Odvolací soud však přes zrušení svého rozsudku rozhodnutím Nejvyššího soudu neměl důvod ničeho měnit na způsobu věcného rozhodnutí. V tomto směru odkazuje na své předcházející rozhodnutí a odůvodnění výše přiznaného zadostiučinění po jinak nesporném splnění všech zákonných předpokladů vzniku odpovědnosti žalované za škodu, zahrnující i podmínku příčinné souvislosti mezi odpovědnostním titulem a vznikem nemajetkové újmy. 57 Závěr o přiměřenosti požadovaného peněžitého zadostiučinění totiž vychází nejenom z nejmenování žalobce profesorem, ale i z dalších skutečností, které byly součástí jak žalobních tvrzení, tak argumentace soudů I. stupně i odvolacího. Byť každý ze soudů jiné instance přikládal prokázaným skutečnostem o zásahu nezákonného [anonymizována dvě slova] do života žalobce jiný význam, přičemž soud I. stupně ho měl za subjektivní nepohodu, odvolací soud pak za natolik vážný zásah do všech sfér života žalobce, který byl po dobu téměř 17 let v zásadě soustavně trestně stíhaným člověkem. Postup orgánů činných v [anonymizována dvě slova] měl nepochybně zásadní dopad do žalobcova postavení společenského, vědeckého, pracovního iosobního. 58 [příjmení] pana žalobce lze přitom považovat za elitu [anonymizováno] národa, neboť byl prezidentem republiky jmenován následně profesorem bezprostředně poté, co [anonymizována dvě slova] zaniklo. Přiměřenost požadovaného odškodnění byla v předcházejícím rozsudku konstatována nejen na základě opožděného jmenování profesorem, žádnou z těchto úvah se pak dovolací soud nezabýval tím způsobem, že by zpochybnil jejich správnost, proto vlastně všechny nosné důvody, pro které byl rozsudek soudu I. stupně změněn a žalobě vyhověno, lze znovu zopakovat, respektive na ně jako shora uvedené odkázat. 59 Jedinou otázkou namítanou dovolacím soudem a vytýkanou odvolacímu soudu bylo hodnocení příčinné souvislosti mezi odpovědnostním titulem a včasným nejmenováním žalobce profesorem. Odvolací soud se přiklonil k názoru žalující strany v tom, že z hlediska příčinné souvislosti rozdělovat dvě na sobě časově navazující skutečnosti, a to [anonymizována dvě slova] a nečinnost správního orgánu, je v poměrech této věci nešťastné. 60 Z provedených důkazů i prosté logiky věci je zřejmé, že [anonymizována dvě slova] žalobce jako prvotní událost nepochybně mělo vliv i na nečinnost správního orgánu, který ovšem nebyl ryze v postavení běžného správního orgánu, ale jednalo se především o reprezentaci politické moci. [jméno] vykonávají lidé, kteří byli do orgánů, jež mají pravomoci orgánu správního, zvoleni na základě výsledku demokratických voleb, ať už se jedná o vládu nebo prezidenta, a samozřejmě u politika obecně nehrají pro jeho činnost či nečinnost a způsoby rozhodování roli pouze a čistě jen otázky právní, jak věc zúžil svým výkladem dovolací soud, ale významné jsou samozřejmě i otázky politického významu. 61 Lze si jen těžko představit, že by kdokoliv jiný ve stejném politickém postavení podepsal jmenování profesorem člověku, proti kterému je 17 let vedeno [anonymizována dvě slova] pro činnost, jejíž závažná povaha vyplývá z obsahu spisu, aniž by„ správní“ rozhodnutí nebylo veřejností, médii, apod. vnímáno s negativními politickými důsledky. Bez ohledu na existenci dalších jiných negativních zásahů nezákonného [anonymizována dvě slova] do života žalobce má proto odvolací soud i nadále za to, že podmínka příčinné souvislosti je splněna i u jednoho z dílčích zásahů, který jen ilustrativně dokresluje intenzitu celkového zásahu do života žalobce, tedy ve vztahu k časově velmi opožděnému jmenování žalobce profesorem. Ať už je tato příčinná souvislost v rovině právní, politické, morální, lidské či jakékoliv jiné, má bezesporu význam při hodnocení kritérií podle § 31a zák.č. 82/1998 Sb. a úvaze o výši odškodnění. I s přihlédnutím ke srovnávacímu případu proto odvolací soud trvá na tom, že kompenzace v rozsahu částky [částka] není nepřiměřeně vysokou a odpovídá rozsahu negativních zásahů nezákonným [anonymizována dvě slova] do života žalobce. 62 Z těchto důvodů proto odvolací soud rozsudek soudu I. stupně v zamítavém výroku o věci samé III. znovu změnil podle § 220 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalobě vyhověl i ve zbývajícím rozsahu konečného návrhu. 63 Odvoláními nedotčené výroky o částečném zastavení [anonymizováno] I. a vyhovující žalobě v rozsahu částky [částka] s příslušenstvím a příslušenství z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] (II.) nabyly samostatně právní moci (§ 206 o.s.ř.). 64 V souvislosti se změnou rozsudku odvolací soud rozhodl i o všech nákladech [anonymizováno] před soudy všech stupňů podle § 224 odst. 2 o.s.ř. a § 243g odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 142 o.s.ř., a přiznal jejich náhradu straně žalující. 65 Tyto se skládají z nákladů [anonymizováno] v prvním stupni v souvislosti s právním zastoupením žalobce advokátem, a to v sazbě [částka] z tarifní hodnoty podle § 9 odst. 4 písm. a) ve spojení s ust. § 7 vyhl.č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dále jen„ AT“ za úkony právní služby v podobě přípravy a převzetí zastoupení, podání žaloby, vyjádření ve věci z [datum], [datum], účast při jednání u soudu ve dnech [datum], [datum], [datum] a [datum] (§ 11 odst. 1 AT), tedy ve výši [částka]. K nim přináleželo 8 paušálních náhrad hotových výdajů po [částka] podle § 13 odst. 4 AT ve výši [částka], stejně jako náhrada cestovních výdajů ve výši [částka] za 3 cesty k jednání u soudu po [částka] osobním vozem z [obec] do [obec] a zpět v délce 68 km při spotřebě 6,3 l benzinu BA 95 za 32 [spisová značka] km (2,016 [spisová značka]) s připočtením vyhláškové sazby 4,20 [spisová značka], (§ 13 odst. 1, § 14 AT), k částce [částka] byla připočtena 21% DPH ve výši [částka] podle § 137 odst. 3 o.s.ř. a § 14a AT, což s hodnotou soudního poplatku za žalobu [částka] tvořilo náklady [anonymizováno] žalobce před soudem I. stupně ve výši [částka]. 66 Náhrada nákladů odvolacího [anonymizováno] pak byla znovu stanovena odměnou v sazbě [částka] podle § 9 odst. 4 písm. a) vyhl.č. 177/1996 Sb. (dále jen AT) za 2 úkony právní služby – odvolání a účast při jednání odvolacího soudu, k nim přináležely 2 paušální náhrady hotových výdajů po [částka] podle § 13 odst. 3 AT, stejně jako náhrada cestovních výdajů ve výši [částka] za cestu osobním vozem z [obec] do [obec] a zpět, k částce [částka] byla připočtena 21% DPH ve výši [částka] podle § 137 odst. 3 o.s.ř. a § 14a AT, náklady odvolacího [anonymizováno] tak dosáhly výše [částka]. 67 Stejné výše dosáhly další náklady za odvolací [anonymizováno] po rozhodnutí Nejvyššího soudu, a to za 2 úkony právní služby (vyjádření z [datum] a účast při jednání dne [datum]) a náhradu cestovného, tedy opět ve výši [částka] včetně 21% DPH ([částka]). 68 Za [anonymizováno] před soudy všech stupňů se tak jedná po zaokrouhlení o částku [částka]. 69 O lhůtě a o místě plnění bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. a § 149 odst. 1 o.s.ř. s přihlédnutím k postavení žalované (stát), její organizační složky a technickým a schvalovacím podmínkám provedení úhrady.

Poučení