120 C 13/2020-214

Rubrum

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Ditou Prokšovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] sídlem [adresa žalobkyně] [číslo jednací] proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa žalované] zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení částky 547 905,13 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 547 905,13 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 15. 9. 2019 do zaplacení, a to vše do 15 dnů od nabytí právní moci tohoto výroku rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 30 696 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou dne 19. 5. 2020 domáhal po žalované zaplacení částky 547 905,13 Kč s příslušenstvím shora. Tvrdil, že dne 28. 5. 2018 byla mezi žalobcem jako objednatelem a žalovanou jako zhotovitelem uzavřena smlouva o dílo č. [anonymizováno] [rok] [číslo], ve znění dodatků č. 1, 2 a 3, která nabyla účinnosti dne 29. 5. 2018, a to v rámci realizace veřejné zakázky„ Odborné učebny ITI – I. etapa – realizace – stavební práce a strukturovaná kabeláž ČÁST 6: [anonymizováno] [obec]“. Předmětem smlouvy bylo provedení stavebních úprav objektu [anonymizováno] [obec] v [obec] za účelem zajištění bezbariérovosti objektu, rekonstrukce či vybudování odborných učeben a kabinetu a provedení souvisejících úprav stávajících rozvodů a instalací. Žalovaná se smlouvou zavázala k zajištění svých závazků, zejména sankcí, poskytnout žalobci neodvolatelnou a nepodmíněnou bankovní záruku splatnou na první požádání. Dle smlouvy o dílo měla být bankovní záruka předložena do 15 kalendářních dnů ode dne účinnosti smlouvy, pokud již nebyla předložena ve lhůtě podle § 124 zákona č. 134/2016 Sb., o zadání veřejných zakázek. V případě porušení této povinnosti byla žalovaná povinna žalobci zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,5 % z celkové ceny díla bez DPH za každý započatý den prodlení. Ujednání o bankovní záruce bylo stěžejní, neboť jejím účelem bylo zajištění sankcí, na něž by žalobci vznikl nárok v důsledku porušení povinností žalovanou. Ke zveřejnění smlouvy o dílo v registru smluv došlo dne 29. 5. 2018, žalovaná tak byla povinna předložit bankovní záruku nejpozději dne 13. 6. 2018. K předložení bankovní záruky však došlo až dne 29. 6. 2018, proto žalobci vznikl nárok na smluvní pokutu za 16 dní, kdy byla žalovaná v prodlení. Ač žalovaná tvrdila, že k předání smlouvy došlo až dne 20. 6. 2018, ve skutečnosti byl originál smlouvy osobně předán žalované již dne 29. 5. 2018, což jednatel žalované potvrdil svým podpisem na průvodním dokumentu smlouvy. Žalovaná mohla tedy originál smlouvy bance předložit. Ani přes výzvu žalovaná smluvní pokutu neuhradila. I v případě, že by žalobce dne 29. 5. 2018 originál smlouvy řádně nepředložil, měla žalovaná dostatek času, aby si originál smlouvy vyžádala. O účinnosti smlouvy se taktéž musela dozvědět z informativní datové zprávy z registru smluv. Pokud by žalovaná sporovala obdržení této zprávy, dne 30. 5. 2018 byla pracovnicí žalobce [jméno] [příjmení] vyzvána k převzetí staveniště, k němuž mělo dojít dne 15. 6. 2018. Dne 30. 5. 2018 si dále pracovnice žalované [jméno] [příjmení] převzala 2 paré dokumentace pro provádění stavby. Nejpozději k tomuto dni by se tedy žalovaná o účinnosti smlouvy musela dozvědět. Dále žalobce uvedl, že smlouva byla v registru smluv zveřejněna anonymizovaná, proto nepovažuje námitku žalované o zveřejnění nepodepsané smlouvy za důvodnou. Ač se žalovaná pokoušela o mimosoudní jednání, žalobce je s ohledem na vázanost § 222 zákona č. 134/2016 Sb. omezen v možnosti měnit již uzavřenou smlouvu, když by tak byl obcházen zákon a zásady hospodářské soutěže. Zdůraznila sankční, preventivní, ale i reparační, funkci smluvní pokuty a námitky žalované ohledně její nepřiměřenosti označila za neprokázané.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Uvedla, že smlouva o dílo není platná a účinná, proto smluvní pokuta nebyla sjednána a dílo bylo prováděno na základě bezesmluvního vztahu. Dne 20. 4. 2018 žalovaná obdržela od pracovnice žalobce [jméno] [příjmení] email s návrhem smlouvy o dílo, návrh byl podepsán oběma jednateli žalované a žalobci doručen dne 30. 4. 2018. Dne 21. 5. 2018 proběhlo jednání u pracovníka žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], kdy žalobce byl informován, že žalovaná nemůže smlouvu uzavřít, neboť společnost [právnická osoba] odmítla se žalovanou uzavřít smlouvu na subdodávku k zakázce. Subdodavatelská smlouva mezi žalovanou a [právnická osoba] byla uzavřena dne 2. 7. 2018 poté, co ve věci intervenoval [anonymizováno] [obec]. Žalované nebylo jasné, jakým způsobem a kdy byla smlouva o dílo podepsána a uzavřena. Žalobce zveřejnil v registru smluv znění smlouvy o dílo, které u jednatele [příjmení] [jméno] [příjmení] nemá žádný podpis a u jednatele [příjmení] [jméno] [příjmení] má podpis zakrytý, nicméně tento náznak není jeho skutečným podpisem. Čáry pod podpisem [anonymizováno] [příjmení] jsou jiné, než jak byly na skutečně jím podepsané smlouvě. Smlouva byla v registru zveřejněna viditelně bez podpisu statuárního zástupce žalobce, je tedy pochybné, zda byla smlouva za žalobce skutečně dne 28. 5. 2018 podepsána, zjevně musela být použita smlouva ze zadávacího řízení. Zveřejněná smlouva tedy nemohla být tou smlouvou, která byla za žalovanou skutečně podepsána. Pakliže by se s námitkou neuzavřené smlouvy soud neztotožnil, žalovaná dále uvedla, že žalobce zabránil splnění povinnosti předložit bankovní záruku svým jednáním, resp. opomenutím, a výkon takového práva by byl jeho zneužitím. Žalovaná nepřevzala vyhotovení smlouvy o dílo dne 29. 5. 2018, nýbrž až při předání staveniště v ředitelně [anonymizováno] [obec] dne 15. 6. 2018. Podpis na průvodním dokumentu smlouvy převzetí smlouvy nepotvrzuje, zhotovitel nikdy žádný průvodní dopis ke smlouvám nepodepisoval. Bankovní záruku žalovaná předjednala a již dne 12. 6. 2018 požádala [právnická osoba] o vystavení bankovní záruky. Banka nicméně vyžadovala předložení originálu smlouvy, který žalovaná neměla k dispozici. Žalovaná učinila nesporným, že bankovní záruku předala žalobci dne 29. 6. 2018. Stalo se tak však v důsledku opomenutí žalobce předat žalované podepsanou smlouvu. Odkázala na § 570 odst. 1 občanského zákoníku, dle kterého právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde. Žalovaná proto nemohla být v prodlení, neboť žalobce byl v prodlení s povinností doručit vyhotovení platné a účinné smlouvě žalované. Taktéž pro případ, že by soud shledal smluvní pokutu jako platně sjednanou, uvedla, že výše smluvní pokuty je v rozporu s dobrými mravy a soud by ji měl moderovat dle § 2051 občanského zákoníku. Odkázala na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 5377/2017 a 33 Cdo 1682/2007 a 33 Odo 438/2005 Smluvní pokuta měla zajišťovat bankovní záruku ve výši 474 000 Kč, když vyčíslená smluvní pokuta tuto částku převyšuje. Její sjednání z ceny díla, nikoliv z ceny zajišťovaní povinnosti, považuje za rozporné s dobrými mravy.

3. Emailem ze dne 20. 4. 2018 bylo prokázáno, že pracovnice žalobce [jméno] [příjmení] zaslala žalované návrh smlouvy o dílo a požádala ji o vytištění ve čtyřech stejnopisech včetně příloh, podepsání a doručení zpět na oddělení veřejných zakázek žalobce s tím, že smlouvu bude možné podle § 124 zákona č. 134/2016 Sb., o zadání veřejných zakázek, uzavřít od 3. 5. 2018, pokud žalobce neobdrží námitky.

4. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že za žalovanou jedná každý z jejích jednatelů, [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] a [jméno] [příjmení], samostatně.

5. Smlouvou o dílo č. [anonymizováno] [rok] [číslo] ze dne 28. 5. 2018 (na č.l. 10-22 spisu) bylo prokázáno, že mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o dílo, na základě které se žalovaná jako zhotovitel zavázala pro žalobce jako objednatele zhotovit dílo„ Odborné učebny ITI – I. etapa – realizace – stavební práce a strukturovaná kabeláž ČÁST 6: [anonymizováno] [obec]“. Podle oddílu I. čl. III celková cena díla činila 7 984 275,28 Kč bez DPH a 9 660 973,09 Kč s DPH. Podle oddílu IV. čl. I byla žalovaná k zajištění svých závazků podle smlouvy o dílo, zejména k zajištění sankcí, na jejichž úhradu vznikne objednateli nárok v důsledku porušení povinnosti zhotovitele provést a předat dílo řádně a včas, či jakýchkoli jiných nároků, povinna poskytnout zhotoviteli neodvolatelnou nepodmíněnou bankovní záruku splatnou na první požádání. Bankovní záruku byl zhotovitel povinen předložit objednateli do 15 kalendářních dnů od uzavření smlouvy o dílo, pokud již nebyla předložena ve lhůtě dle § 124 zákona č. 134/2016 Sb., o zadání veřejných zakázek. Pro případ porušení povinnosti předložit bankovní záruku byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,5 % z celkové ceny díla bez DPH za každý započatý den prodlení, s tím, že po marném uplynutí 20 dní od podpisu smlouvy je objednatel oprávněn od smlouvy odstoupit. Bankovní záruka musela vždy činit nejméně 474 000 Kč. Bylo sjednáno, že porušení těchto ujednání je považováno za podstatné porušení smlouvy o dílo; nebude-li bankovní záruka předložena do 20 dnů od podpisu smlouvy, je objednatel oprávněn od smlouvy odstoupit. Účastníci se dohodli, že žalobce bezodkladně po jejím uzavření smlouvu odešle ke zveřejnění registru smluv; o uveřejnění bezodkladně informuje žalovanou, nebyl-li její kontaktní údaj žalované přímo uveden do registru smluv pro notifikaci o uveřejnění. Smlouva byla vyhotovena ve 4 stejnopisech, každá ze stran obdržela 2 stejnopisy. Smlouva nabyla platnosti dnem podpisu oběma stranami, účinnosti okamžikem zveřejnění v registru smluv. Ve smlouvě bylo výslovně sjednáno, že v registru smluv bude uveřejněna bez podpisů. Ze samotné podpisové části vyplývá, že za žalobce smlouvu podepsal primátor, za žalovanou oba jednatelé, byť jejich podpisy se nacházejí za sebou na řádku náležejícím pouze jednomu z jednatelů (viz srovnání s dodatky č. 1, 2 a 3 ke smlouvě, kdy je porovnáním zjevné, že podpisy jsou vizuálně stejné a jedná se o podpisy dvou osob). Výpisem z registru smluv bylo prokázáno, že shora citovaná smlouva o dílo byla zveřejněna dne 29. 5. 2018 v 10:37 hod. Z otisku smlouvy zveřejněného v registru smluv je znatelné, že podpisy byly převážně anonymizovány, pouze nad řádkem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [příjmení] je několik nepřekrytých čar. Dodatkem č. 1 ke smlouvě o dílo ze dne 30. 10. 2018 bylo prokázáno, že byla sjednána změna ceny za provedení díla na 8 162 145,83 Kč bez DPH a 9 876 196,45 Kč s DPH. Z dodatku č. 2 pro věc nic podstatného nevyplývá. Dodatkem č. 3 ke smlouvě o dílo ze dne 29. 11. 2018 bylo prokázáno, že byla sjednána změna ceny za provedení díla na 6 848 814,14 Kč bez DPH a 8 287 065,11 Kč s DPH. Ze zápisu o předání převzetí dokončeného díla předloženého žalovanou bylo zjištěno, že spolu s dílem bez vad a nedodělků byly žalobci dne 30. 11. 2018 předány o originály stavebních deníků, když toto sdělení o stavebních denících je dopsáno ručně.

6. Z posledních listů (str. 24) 2 paré smlouvy s datem 28. 5. 2018 (na č.l. 74-75) je zřejmé s ohledem na umístění razítka žalobce ke jménu primátora, kdy jednou konec podpisu primátora zasahuje k písmenu„ R“ v razítku a jednou k písmenu„ T“, druhému v pořadí, že jednatelé žalované uvedené smlouvy podepsali každý ke svému jménu, čili odlišně, než na vyhotovení smlouvy, které bylo zveřejněno v registru smluv.

7. Ze seznamu předaných dokladů žalované bylo zjištěno, že žalobci byl předložen mj. písemný příslib banky.

8. Průvodní dokument smlouvy o dílo č. [anonymizováno] [rok] [číslo] s hlavičkou žalobce je dole opatřen ručně psaným textem„ 29/5 2018“ a podpisem velmi podobným nezpochybněnému podpisu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [příjmení] tak, jak je umístěn na dodatcích smlouvy o dílo. K textu však není doplněn žádná poznámky, není proto jasné, co by měl podpis stvrzovat. Z potvrzení ze dne 30. 5. 2018 vyplývá, že pracovnice žalované [jméno] [příjmení] převzala od žalobce 2 paré dokumentace pro provádění stavby.

9. V kopii stavebního deníku (list č. 9118962) je ke dni 15. 6. 2018 uveden zápis o předání a převzetí staveniště, přičemž současně měla žalované být předána 2 vyhotovení smlouvy o dílo (v zápisu 2x SOD č. OVZ-VZZR- 2018 [číslo]). Svědkyně [jméno] [příjmení] při výslechu jednoznačně odmítla, že by na této straně byl její podpis, i když vypadá podobně. V kopii stavebního deníku (list č. 6118961) je ke dni 15. 6. 2018 uveden zápis o předání a převzetí staveniště jiného znění než na shora uvedeném listě. Svědkyně [jméno] [příjmení] při výslechu uvedla, že na tomto listě je její podpis.

10. Ze žalobcem předložené smlouvy ze zadávacího řízení bez vyplněných údajů o zhotoviteli a bez podpisů a ze smlouvy (č.l. 122-133), kde rukou psaný je v částech týkajících se označení zhotovitele, ceny díla, na str. 24 jména a funkcí apod., soud zjistil, že návrh uvedené smlouvy sepsali resp. podepsali oba jednatelé žalované a podpisy připojili vedle sebe.

11. Žádostí vč. emailu z 12. 6. 2018 bylo prokázáno, že žalovaná emailem požádala [právnická osoba] o vystavení bankovní záruky (žádost obdržela 16. 3. 2018), která nahrazovala příslib záruky č. [anonymizováno]. Dopisem ze dne 29. 6. 2018 bylo prokázáno, že banka na žádost žalované poskytla bankovní záruku č. [anonymizováno] ve prospěch žalobce do výše 474 000 Kč s platností do 30. 11. 2018. Ze shodných tvrzení účastníků je nesporné, že žalovaná předložila bankovní záruku žalobci dne 29. 6. 2018.

12. Ke srovnání bankovních záruk předložil žalobce bankovní záruku [anonymizováno] č. [anonymizováno] ze dne 15. 5. 2018 na žádost [právnická osoba] [anonymizováno] ve prospěch žalobce, z níž vyplývá, že shodná banka, jako v případě žalované, pro účinnost bankovní záruky vyžaduje předložení toliko kopie podepsané smlouvy.

13. Z korespondence účastníků vyplývá, že žalobce vyzýval žalovanou k úhradě smluvní pokuty. Ta nároky žalobce opakovaně odmítla. Dopisem z 29. 8. 2019 doručeným do datové schránky žalované dne 30. 8. 2019 žalobce tuto vyzval k úhradě smluvní pokuty v žalované výši do 15 dnů ode dne doručení této výzvy. Žalovaná tak měla smluvní pokutu uhradit do 14. 9. 2019.

14. Z emailů z 28. 5. 2018 a výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], asistentky vedoucího odboru majetku žalobce bylo zjištěno, že odd. veřejných zakázek vypíše soutěž a vybere vítěze, po návratu smlouvy od vítěze veřejné soutěže se smlouva na odboru majetku zaregistruje a dostane evidenční číslo. Již v této fázi musí ke smlouvě vždy být přiložena bankovní záruka nebo příslib záruky. Poté se smlouva předává přes ekonomku, technika, právní oddělení a další příslušné lidi. Smlouva má průvodní dokument, který podepíšou všichni odpovědní pracovníci. Poté se smlouva předá k podpisu primátorovi, následně se vrací svědkyni, která na smlouvu umístí datum podpisu, smlouvu naskenuje, vloží do programu Ginis, posílá na odd. veřejných zakázek a o podpisu informuje paní [příjmení]. V programu Ginis je vidět jakýkoliv úkon s vloženou smlouvou, a to včetně nahlížení.

15. Svědkyně [jméno] [příjmení], ekonomka odboru majetku žalobce, uvedla, že součástí její práce je anonymizace a zveřejnění uzavřených smluv, které obdrží emailem od technika nebo odboru veřejných zakázek. Zveřejňovaná smlouva musí být podepsaná. Některé údaje ze smlouvy musí být odstraněny, např. podpisy, razítka, čísla účtů fyzických osob, DIČ. Po anonymizaci smlouvu vloží do programu Ginis, prostřednictvím kterého smlouvu zveřejní. Smlouva musí být strojově čitelná. Pokud je podpis přes řádek, může se stát, že je anonymizován i kousek řádku, pokud je však podpis, např. parafa, přes text, ponechá se viditelná taková část podpisu, aby byl text vždy viditelný. Pokud má druhá smluvní strana datovou schránku, potvrzení o zveřejnění ji přijde do datové schránky.

16. Svědkyně [jméno] [příjmení], technik odboru majetku a investic žalobce, uvedla, že jejím úkolem u rekonstrukce [anonymizováno] [obec] bylo hlídat realizované práce na díle. Obdržela podepsanou smlouvu, kterou ve dvou vyhotovených předala jednateli žalované [jméno] [příjmení] ve své kanceláři. K tomu si nechala podepsat průvodní dokument ke smlouvě, což i jindy činila běžně. Nevzpomněla si, kdy přesně se tak stalo. Při předání staveniště smlouvy nepředávala, neboť smlouvy i dokumentace již byly předány. V některých případech zhotoviteli předává smlouvy až na staveništi, avšak to se uvádí do zápisu. Po předání dokončeného díla obdržela od žalované originál stavebního deníku, avšak byly v něm vytrhané listy. Jak uvedeno shora, odmítla, že by podepsala list stavebního deníku č. 9118962 předložený soudu žalovanou.

17. Svědkyně [jméno] [příjmení], ekonomka žalované, uvedla, že bankovní záruku nechávala vystavit asi 12. 6. 2018, kdy žádost posílala ke kontrole bankovní poradkyni do [anonymizováno] včetně návrhu smlouvy o dílo. Když bankovní poradkyně chtěla originál podepsané smlouvy, chtěla ji po jednatelích, ale smlouva nebyla k dispozici. Ke smlouvě byl doložen bankovní příslib asi na 400 000 Kč. 18. [anonymizováno] [jméno] [příjmení], vyslechnutý jako účastník, vypověděl, že dvě vyhotovení smlouvy obdržel při předání staveniště v ředitelně [anonymizováno] [obec]. Do obsahu smlouvy nemohla žalovaná nijak zasahovat. Listy ze stavebního deníku byly při předání díla vytrhávány a předány do desek za přítomnosti žalobce. Informace k pozdě doložené bankovní záruce obdržel dlouho po předání díla, když bylo dílo odevzdáno bez vad. Předložil kopii stavebního deníku a k listu č. 9118962 uvedl, že se jedná o jeho podpis a podpis svědkyně [příjmení]. Ke straně 24 smlouvy o dílo tak, jak je na č.l. 22 spisu, uvedl, že podpisy jsou nesmyslné, každý se vždy podepisuje tam, kde je jeho jméno.

19. Z výpisu z registru smluv soud zjistil, že dne 29. 5. 2018 v 10:37 hodin žalobce zveřejnil smlouvu SOD č. [anonymizováno] [rok] [číslo] - Odborné učebny ITI – I. etapa – realizace – stavební práce a strukturovaná kabeláž, část 6: [anonymizováno] [obec] [anonymizováno] uzavřenou 28. 5. 2018.

20. Emailem ze dne 30. 5. 2018 bylo prokázáno, že pracovnice žalobce [jméno] [příjmení] vyzvala žalovanou k převzetí staveniště na [anonymizováno] [obec] dne 15. 6. 2018. Téhož dne dle zápisu [jméno] [příjmení] předala [příjmení] [jméno] 2 paré dokumentace pro provádění stavby na akci: Rekonstrukce a vybavení odborných učeben na základních školách v [obec] – [anonymizováno] [obec]. Že by se jednalo o 2 paré předmětné smlouvy, z tohoto nevyplývá a s ohledem na další důkazy je to i vyloučeno.

21. Z průvodních dokumentů smlouvy, a to smlouvy o dílo č. OVZ/VZZR/2017 [číslo] a jejích dodatků [číslo] soud zjistil, že v případě dodatků byly tyto dokumenty podepsány vždy jedním z jednatelů žalované, v případě průvodního dokumentu ke smlouvě č. OVZ/VZZR/2019 [číslo] a č. OVZ/VZZR/2019 [číslo] tento ze strany žalované podepsán nebyl. Z dopisu z 16. 9. 2019, doručenkou z datové schránky a seznamu příloh k dokladu soud zjistil, že v případě smlouvy týkající se [anonymizována dvě slova]. [příjmení] byla žalované smlouva odeslána žalobcem do datové schránky. Ve všech případech figurovala ze strany žalobce na těchto akcích i svědkyně [jméno] [příjmení] vyjma smlouvy č. [spisová značka] [číslo].

22. Pro nadbytečnost soud k důkazu neprovedl (nečetl) zápis o zasedání zastupitelstva, dohodu o narovnání, smlouvu o dílo vč. souhrnného listu stavby, rozpočtu a soupisu položek týkající se [právnická osoba] [anonymizováno], ani výslech [jméno] [příjmení], která měla vypovídat k procesu získávání dotací, předávací protokol ze spisu stavebního úřadu, když skutečnost, zda takový žalovaná sepsala či nikoli, nesouvisí s předmětnou věcí.

23. Podle § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také „o.z.“), ve znění do 30. 6. 2021, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

24. Podle § 2051 o.z. nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

25. Dle § 2029 odst. 1, 2 o.z. finanční záruka vzniká prohlášením výstavce v záruční listině, že uspokojí věřitele podle záruční listiny do výše určitě peněžní částky, nesplní-li dlužník věřiteli určitý dluh, anebo splní-li se jiné podmínky určení v záruční listině. Je-li výstavcem banka, zahraniční banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo, jedná se o bankovní záruku. Záruční listina vyžaduje písemnou formu.

26. Podle § 570 odst. 1 o.z. působí právní jednání vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.

27. Podle § 5 odst. 1 zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákona o registru smluv) se uveřejněním smlouvy prostřednictvím registru smluv rozumí vložení elektronického obrazu textového obsahu smlouvy v otevřeném a strojově čitelném formátu a rovněž metadat podle odstavce 5 do registru smluv.

28. Podle § 6 odst. 1 zákona o registru smluv smlouva, na niž se vztahuje povinnost uveřejnění prostřednictvím registru smluv, nabývá účinnosti nejdříve dnem uveřejnění.

29. Obsah § 5 odst. 1 zákona o registru smluv shodně vykládá jak komentář PODEŠVA Vilém a kol., Zákon o registru smluv - komentář, Wolters Kluwer, Praha 2016 („ Předně je třeba uvést, že zákon o registru smluv nepožaduje uveřejnění uzavřené smlouvy jako takové, nýbrž pouze jejího textového obsahu. Není proto nutné, aby byla v registru uveřejněná přímo uzavřená smlouva (myšleno ve své autentické podobě, tedy včetně hlavičky, grafické úpravy, podpisů stran apod.), jelikož povinnost uveřejnění smlouvy dle zákona bude splněna již za situace, kdy dojde k uveřejnění textu smlouvy. Uvedené pravidlo je pochopitelné a logické s ohledem na následný požadavek uveřejnění smlouvy (včetně metadat dle § 5 odst. 5) v otevřeném a strojově čitelném formátu.“), tak BOUDA Petr a kol., Zákon o registru smluv – komentář, 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2016 („ Zákon o registru smluv nevyžaduje uveřejnění samotné smlouvy, ale elektronického obrazu jejího textového obsahu. Registr tak navzdory svému názvu neobsahuje samotné smlouvy, ale jen jejich elektronické obrazy. To odpovídá důvodové zprávě, podle které:„ ustanovení záměrně nehovoří o uveřejňování smluv a jiných písemností jako takových, ale o uveřejňování jejich textového obsahu, aby se zdůraznil požadavek uveřejnění věrného obsahu písemnosti, nikoli její věrné formy. Prakticky to znamená, že v Registru smluv se uveřejní smlouva obsahově totožná se smlouvou, která byla uzavřena a podepsána, ale zveřejní se pouze její obsahové (textové) vyhotovení bez podpisů, razítek, přelepek apod.“).

30. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

31. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

32. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobní návrh je v celém rozsahu důvodný. Po skutkové stránce bylo prokázáno, že účastníci podepsali shora popsanou smlouvu o dílo ve znění tří dodatků, přičemž nebyla prokázána tvrzení žalované, že by se smlouvou bylo jakkoliv manipulováno, že by se smlouva, kterou předložil žalobce a je na č.l. 10-22 spisu, neshodovala se zněním zveřejněním v registru smluv dne 29. 5. 2018, či že by podpisy jednatelů žalované na smlouvě nebyly pravé. Oba jednatelé žalované vyhotovení smlouvy o dílo předložené žalobcem podepsali na jednom řádku, soud toto považuje za obvyklý jev který nemůže mít vliv na platnost smlouvy, nejde o nějaký omyl. Na uvedeném nemůže nic změnit ani tvrzení žalované, že jednatelé by se vždy podepisovali na svůj řádek. Pro věc není taktéž podstatné, kdy byla vyhotovení smlouvy o dílo předána žalované, neboť účinnost smlouvy byla vázána na zveřejnění v registru smluv. Vědomost žalované o okamžiku zveřejnění smlouvy v registru je přitom nezpochybnitelná již tím, že registr smluv je veřejně dostupný a kdykoliv lze zveřejnění smlouvy mezi konkrétními subjekty zkontrolovat. Především však, jak vyplývá z výpovědi svědkyně [příjmení], je notifikace o zveřejnění v registru smluv, zasílána smluvní protistraně do datové schránky. Soud tedy považuje za nepochybné, že žalované se dostala do dispozice informace, že smlouva byla zveřejněna a její ustanovení (včetně ustanovení o bankovní záruce) nabyla účinnosti. V řízení nebylo tvrzeno ani dokazováno, že by se žalovaná pokoušela od žalobce marně získat vyhotovení smlouvy za účelem sjednání bankovní záruky. Nepřipadá tedy v úvahu, že by bankovní záruka byla předložena opožděně z důvodu dřívější nesoučinnosti žalobce. Bankovní záruka byla žalobci předložena dne 29. 6. 2018. Ve věci byly podány dvě protichůdné výpovědi, a to svědkyně [příjmení] (že bez svědků předala jednateli žalované dvě vyhotovení smlouvy ve své kanceláři krátce po jejím podpisu), která byla poučena o možných trestních následcích podání křivé výpovědi, a jednatele žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] (že bez svědků obdržel dvě vyhotovení smlouvy při předání staveniště dne 15. 6. 2018), jehož výpověď je podpůrným důkazem a uváděním nepravdy se nemůže dopustit trestného činu křivé výpovědi. Soud však shledal, že předání vyhotovení smlouvy není pro posouzení dané věci klíčový okamžikem, neboť smlouva nabyla účinnosti po oboustranném podpisu a zveřejnění v registru smluv, nikoliv okamžikem předání vyhotovení zpět žalované. Jinými slovy nárok na smluvní pokutu žalobci vznikl po uplynutí lhůty k předložení bankovní záruky, která běžela od uzavření smlouvy, nikoliv od předání jejího vyhotovení. Zde považuje soud za nutné zdůraznit, že žalovaná zjistila (prostřednictvím ekonomky žalované, která o vyhotovení smlouvy žádala jednatele žalované), že nemá k dispozici vyhotovení smlouvy o dílo až po dni 12. 6. 2018, kdy o bankovní záruku požádala, a to přestože bylo z veřejně dostupných zdrojů (registr smluv) zjevné, že smlouva již dne 29. 5. 2018 nabyla účinnosti. Takovéto opomenutí nelze klást k tíži nikomu jinému než samotné žalované. V podstatě i banka mohla být upozorněna na možnost nákladu do registru smluv. Soud si dokáže představit, že při kontrole vysoutěženého návrhu předmětné smlouvy se soutěžní nabídkou, kde jsou podpisy jednatelů vedle sebe, došlo i takovémuto uvedení podpisů na konečnou smlouvu. Ač pravost podpisu jednatele žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] na zveřejněném vyhotovení smlouvy byla ze strany žalované sporována, pak k výzvě k označení důkazu k prokázání pravosti jeho podpisu nedošlo, neboť s ohledem na další důkazy toto soud považoval za nadbytečné a ze strany žalované za účelové. Pro úplnost ještě soud doplňuje, že neshledal důvody, proč by žalobce zveřejňoval smlouvu, pokud by jí neměl řádně podepsanou, když měl k dispozici 4 paré smlouvy s podpisy obou jednatelů žalované. Jelikož dle výpisu z obchodního rejstříku mohli oba jednatelé žalované, každý z nich, za žalovanou jednat samostatně, bylo by možné, aby předmětnou smlouvu uzavřel (podepsal) za žalovanou i pouze jen jeden z nich.

33. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že účastníci uzavřeli platně smlouvu o díle dne 28. 5. 2018, tedy dnem, kdy svůj podpis na smlouvu připojil primátor poté, co již smlouvu dříve, bez uvedení konkrétního data, podepsali oba jednatelé žalované. Smlouva nabyla účinnosti dne 29. 5. 2018 zveřejněním v registru smluv v souladu se zákonem o registru smluv. Pro platnost a účinnost smlouvy je podstatné, že se shoduje text originálů smlouvy a její elektronický otisk v registru, jak vyplývá i ze shora citovaných komentářů. Platnost smlouvy se žalované nepodařilo zpochybnit. Odkaz na § 570 o.z. je nepatřičný, když o aplikaci tohoto ustanovení by bylo možno uvažovat v případě, že by ještě smlouva nebyla uzavřena, tedy např. kdy by žalobce smlouvu podepisoval první a k perfekci by docházelo až podpisem žalované (pozn. pro názornost je abstrahováno od nezbytné podmínky účinnosti smlouvy spočívající ve zveřejnění smlouvy v registru smluv), nikoliv však v případě, kdy smlouvu první podepsala žalovaná a k okamžiku nabytí účinnosti smlouvy (podpisu a zveřejnění) došlo, když se vyhotovení smlouvy nacházela v dispozici žalobce. Žalovaná byla povinna předložit žalobci bankovní záruku do 15 kalendářních dnů od účinnosti smlouvy o dílo, tedy do dne 13. 6. 2018. Učinila tak až dne 29. 6. 2018, byla tak 16 dní v prodlení. Od žalované jako zkušeného podnikatele lze rozumně očekávat, že bude s odbornou péčí (pečlivě a se znalostí) postupovat v souladu s uzavřenou smlouvou. Nemůže proto například očekávat, až bude žalobcem urgována k předložení bankovní záruky, nýbrž je povinna záruku předložit sama a bez vyzvání. Žalovaná dne 30. 5. 2018 obdržela projektovou dokumentaci a dne 15. 6. 2018 převzala staveniště. Rozumně proto nemohla předpokládat, že by zahájila práce bez účinné smlouvy. Soud tudíž dospěl k závěru, že smluvní pokuta byla platně sjednána a žalobci na ni vzniklo právo porušením smluvní povinnosti žalovanou.

34. K návrhu žalované se soud taktéž zabýval moderací smluvní pokuty dle § 2051 o.z. Smluvní pokuta má vést toho, kdo má být k její úhradě případně povinen, aby splnil pokutou zajištěnou povinnost, v tomto případě předložit včas bankovní záruku. Na splnění této povinnosti byl žalobcem očividně kladen velký důraz, jak vyplývá ze smluvního ujednání. Při zohlednění skutečností, že šlo o veřejnou zakázku (žalobce nakládá s veřejnými prostředky) a že se jednalo o nákladné dílo, se výše smluvní pokuty soudu nejeví jako nepřiměřená. Smluvní pokuta byla jasně, srozumitelně a přehledně ve smlouvě o dílo sjednána. Jejím cílem bylo vést a motivovat žalovaného ke splnění zajištěné povinnosti. Tyto závěry nejsou ani v rozporu s judikaturou, na níž odkazovala žalovaná (usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 5377/2017 a 33 Cdo 1682/2007 a 33 Odo 438/2005). Jelikož soud shledal, že smluvní pokuta je v souladu s dobrými mravy, tedy platná, je třeba zhodnotit, zda je smluvní pokuta přiměřená, tedy zda by k zajištění splnění povinnosti nepostačovala i smluvní pokuta v nižší částce. Soud považuje za případné, že smluvní pokuta byla vypočítána z celkové ceny díla, neboť bankovní záruka zajišťovala nárok žalobce pro případ porušení povinnosti žalované provést a předat dílo řádně a včas, či jakýchkoli jiných nároků, vztahovalo se tedy k celému dílu. K předání staveniště došlo již dne 15. 6. 2018, přičemž bankovní záruka byla předložena až dne 29. 6. 2018. Přestože tedy bylo výslovně sjednáno, že žalobce měl zájem, aby případné porušení smlouvy bylo kryto bankovní zárukou, až do dne 29. 6. 2018 neměl doklad o tom, že za případné porušení povinností zhotovitele bylo bankovní zárukou kryto. Účastníci si ve smlouvě o dílo ujednali, že porušení povinnosti předložit bankovní záruku je považováno za podstatné porušení smlouvy o dílo; nebude-li bankovní záruka předložena do 20 dnů od podpisu smlouvy, je žalobce oprávněn od smlouvy odstoupit. I z tohoto ujednání je zjevné, že žalobce jako veřejný zadavatel dával na existenci bankovní záruky velký důraz. Je třeba též přihlédnout k tomu, že smluvní vztah mezi účastníky byl veřejnou zakázkou, přičemž dodatečná moderace výše smluvní pokuty, která byla jako jedno z kritérií zahrnuta do návrhu uchazeče o veřejnou zakázku žalobce, jako zadavatele, by nepochybně protiprávně zpětně zasáhla do již ukončeného výběrového řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 436/2011 ze dne 25. září 2012).

35. Soud na základě shora uvedeného dospěl k závěru, že smluvní pokuta byla sjednána v přiměřené výši, neshledal důvody pro její snížení a žalované uložil, aby smluvní pokutu za dobu prodlení žalobci zaplatila spolu s úroky z prodlení z ní v zákonné výši ode dne následujícím po dni, do kterého měla žalovaná smluvní pokutu dle výzvy žalobce uhradit, tj. od 15. 9. 2019 ve smyslu § 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., které činí 10 % ročně.

36. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšnému žalobci, který žalované zaslal předžalobní výzvu dle § 142a odst. 1 o.s.ř., přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Žalobci, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem, náleží podle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. paušální náhrada hotových výdajů za 11 úkonů v řízení (předžalobní výzva, podání žaloby, vyjádření ze dne 28. 8. 2020, jednání dne 19. 4. 2021 a 6. 5. 2021, jednání dne 18. 5. 2021 – 2 úkony, vyjádření ze dne 19. 4. 2021, vyjádření ze dne 28. 7. 2021 a 8. 9. 2021, jednání dne 10. 9. 2021). Dále žalobci náleží náhrada zaplaceného soudního poplatku ve výši 27 396 Kč.

37. V souladu s § 160 odst. 1 věta za středníkem o.s.ř. byla žalované stanovena patnáctidenní lhůta k plnění, a to z důvodu výše částky, kterou má zaplatit.

Poučení