121 C 24/2020

Rubrum

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Burešovou ve věci žalobců: a) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně a žalobce] b) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně a žalobce] oba zastoupení advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení [částka] s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení [částka] 107,71 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobců.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně na náhradě nákladů řízení státu částku [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobci se proti žalovanému domáhali zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že se jednalo o zápůjčku, kterou žalovanému poskytli. Dne [datum] žalovaný za xanon [číslo] koupil rodinný dům [adresa], který je součástí pozemku [parcelní číslo], pozemek [parcelní číslo] a pozemek p. [číslo] vše v k. ú. [obec] (dále souhrnně jen„ rodinný dům“). Rodinný dům bylo potřeba rekonstruovat. Žalobci se proto s žalovaným koncem roku 2018 dohodli, že mu na rekonstrukci poskytnou bezúročnou zápůjčku ve výši [částka]. Zápůjčka, zatím bez konkrétní výše a data předání peněz, byla předjednána již v srpnu 2018 za přítomnosti [jméno] [celé jméno žalobce] st. (narozený v roce 1963, bratranec žalobce a)) a [celé jméno žalobce] ml. (narozený v roce 1998, syn žalobců); přesná výše byla dojednána až při předání prvních [částka] dne [datum]. Vrácena měla být v okamžiku, kdy žalovaný prodá zrekonstruovaný rodinný dům. Mezi účastníky panovaly tehdy dobré vztahy, neboť syn žalobců [celé jméno žalobce] ml. a dcera žalovaného [jméno] [celé jméno žalobkyně] (dříve [příjmení]) byli manželé a rodinný dům měli po rekonstrukci do jeho prodeje užívat. Peníze byly žalovanému předány ve dvou částech v bydlišti v jeho domě na adrese [adresa žalovaného]. Dne [datum] na novoroční oslavě u žalovaného došlo k ústnímu uzavření smlouvy a předání prvních [částka] žalovanému. Dne [datum] předali žalobci žalovanému dalších [částka]. V obou případech peníze vytáhla u kuchyňského stolu (v obývacím pokoji spojeném s kuchyní) žalobkyně b) ze své kabelky v igelitovém sáčku; žalovaný je převzal, vyndal ze sáčku, přepočítal a stvrdil výši částky. Při předání obou částek u stolu seděli (vyjma účastníků) pouze [jméno] [celé jméno žalobce] st. a [celé jméno žalobce] ml. Při předání první částky ještě v obývacím pokoji seděli [jméno] [celé jméno žalobce] ml. (mladší syn žalobců), [jméno] [příjmení] (manželka žalovaného) a [jméno] [příjmení] (matka žalovaného). Při předání druhé částky byl na návštěvě u žalovaného [jméno] [celé jméno žalobce] ml. Hotovost žalobci vždy před předáním vybrali z banky. Dne [datum] si takto vyzvedli [částka] a dne [datum] šlo o [částka] (zbývajících [částka] si ponechali). Na základě kupní smlouvy ze dne [datum] žalovaný rodinný dům prodal za [částka], avšak žalobcům na jejich pohledávku do dneška nic neuhradil. Před prodejem žalovaný původně podepsal výhradní dohodu o zprostředkování ze dne [datum], ve které je v čl. 12 uvedeno, že část kupní ceny rodinného domu ve výši [částka] bude zaplacena na účet žalobců. Tím mělo dojít ke splacení zápůjčky. Tuto dohodu ale žalovaný posléze zrušil. Tvrzení žalovaného, že mělo jít o jeho zápůjčku žalobcům, je lživé. Žalobci na svém pozemku v [obec] nic nestavěli. Jestliže by stavět hodlali, je nepravděpodobné, že by záměr ztroskotal pouze na tom, že žalovaný dostatečně rychle neprodal svou nemovitost. Měli navíc dostatek financí, neboť jsou vlastníky pozemků o přibližné hodnotě 11 až 13 miliónů Kč a na účtu měli [částka] (které vybrali). Žalobci se domnívají, že žalovaný odmítá peníze vrátit, neboť mezi rodinami vznikly spory, zejména došlo k rozvodu [celé jméno žalobce] ml. a [jméno] [příjmení] (vztahy mezi rodinami se zhoršovaly od léta 2019). Výzva k vrácení zápůjčky ze dne [datum] byla žalovanému zaslána předchozím zástupcem žalobců [příjmení] [jméno] [příjmení] se lhůtou k plnění do [datum]. Od [datum] proto žalobci žádají úrok z prodlení z dlužné částky v zákonné výši. Výzva JUDr. [anonymizováno] hovoří o celé částce [částka], neboť zápůjčka je reálný kontrakt a teprve dne [datum] byla celá částka předána. Žalobci neví, proč JUDr. [anonymizováno] do výzvy uvedl, že ke stavebnímu záměru nedošlo, ale s komunikací s tímto advokátem nebyli spokojeni a našli si nové zastoupení. [jméno] [příjmení] a [příjmení] [jméno] na oslavu dne [datum] přijeli až po předání peněz. Písemná smlouva nebyla uzavřena, neboť v době předání byli účastníci v podstatě jednou rodinou. Bylo dohodnuto, že se mladí manželé budou v rodinném domě po jeho rekonstrukci bydlet do jeho prodeje, dům se prodá se ziskem a z výtěžku se koupí jiná nemovitost, v níž budou mladí manželé bydlet poté Žalovaný neměl peníze na rekonstrukci, neboť v roce 2018 koupil své dceři [značka automobilu] za [částka], v srpnu 2019 koupil [značka automobilu] za [částka] a v červnu 2019 další [značka automobilu] pro svého syna [celé jméno žalovaného] za [částka], u nějž bylo na opravy vynaloženo dalších [částka]. Dále žalovaný koupil na začátku roku 2019 automobil Škoda Fabia za [částka] a pionýra za [částka]. Také dvakrát hradil pokutu finančnímu úřadu (první asi [částka]). Na rekonstrukci rodinného domu žalovaný vynaložil minimálně 1,2 miliónu Kč, a to na rozvody elektřiny ([částka]), odvoz suti ([částka]), stavební práce na zdech, podlahách a rekonstrukci podkroví ([částka]), obkladačské a dokončovací práce, včetně dlažby ([částka]), výkopové práce na kanalizaci a odpadu ([částka]), okna a dveře ([částka]), instalatérské práce ([částka]), stavební materiál ([částka] a [částka]), žaluzie ([částka]), malířské práce ([částka]) a rekonstrukce střešního pláště ([částka]). Převážná část těchto prací přitom byla provedena bez faktur„ na černo“. Rekonstrukce probíhala zhruba od září 2018 do poloviny roku 2019. Proinvestovat [částka] bylo možné i za pouhý měsíc od předání dne [datum], neboť žalovaný hradil dluhy z rekonstrukce. V letech 2017 a 2018 navíc žalovaný rekonstruoval i svůj dům ve [obec]. Dům ve [část obce], který žalovaný prodal, nabyl od svého otce a musel vyplatit své dvě sestry částkami po [částka]. [příjmení] také uhradit daň z nabytí nemovitých věci ve výši [částka]. Žalobkyně b) se dne [datum] podrobila lékařskému zákroku, který ji ale neomezoval v tom, aby se dostavila na schůzku dne [datum] Lékařská zpráva o vyšetření [jméno] [celé jméno žalobkyně] ze dne [datum] není podle žalobců pravá. Tato svědkyně navíc u předání peněz nebyla a k předání mohlo dojít až po jejím návratu z nemocnice. V listopadu 2019 byla matka žalobce a) [jméno] [celé jméno žalobkyně] přítomna telefonickému hovoru, v němž žalovaný svůj dluh vůči žalobcům uznal. Ve své výpovědi si tato svědkyně věci popletla, neboť peníze si doma sice počítali, ale nikoliv pro řemeslníky, nýbrž na zboží.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s odůvodněním, že od žalobců nikdy žádné peníze nepřevzal. Žalobci neunesli důkazní břemeno a břemeno tvrzení stran předání peněz žalovanému z titulu zápůjčky. Odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2009, sp. zn. 21 Cdo 4520/2007, podle nějž se v takovém případě soud nemusí zabývat pravdivostí tvrzení, která jsou procesní obranou žalovaného. Tvrzení žalobců o výši zápůjčky jsou nekonzistentní a tvrzení o výběrech z bankomatů jsou účelová. První výběr proběhl několik dní před předáním a druhý výběr částkou neodpovídá. Předžalobní upomínka JUDr. [anonymizováno] uvádí, že celá částka měla být předána najednou, ačkoliv dle tvrzení žalobců se jednalo o dvě zápůjčky. Je zde také napsáno, že zápůjčka byla poskytnuta za účelem stavebního záměru, který se nerealizoval. [příjmení] [částka] uvedená v dohodě o zprostředkování měla být zápůjčkou, kterou zamýšlel žalovaný poskytnout žalobcům na výstavbu domu na jejich pozemku v obci [obec]. Žalobci ji možná nepotřebovali, ale chtěli. K předsmluvním jednáním docházelo ústně a telefonicky v průběhu léta 2019 (nikoliv v konkrétní den nebo na konkrétním místě). K zápůjčce nedošlo, protože prodej rodinného domu se neuskutečnil v předpokládaném čase a dohoda o zprostředkování zanikla uplynutím doby dne [datum]. Krátce po podpisu této dohody oznámila dcera žalovaného [jméno] [celé jméno žalobkyně] žalovanému, že ji syn žalobců [celé jméno žalobce] ml. fyzicky napadl. V reakci na to žalovaný změnil v dohodě o zprostředkování platební místo (jednostranně to sdělil realitní kanceláři), což osobně ústně oznámil žalobcům. V této době (podzim 2019) začalo také docházet k rozpadu vztahu a manželství dětí účastníků. Dne [datum] skutečně proběhla novoroční oslava v místě bydliště žalovaného, ale [jméno] [celé jméno žalobce] st. tam nebyl přítomen a žalovaný jej ani nezná. Tento svědek je nevěrohodný. Nevěrohodný je i syn žalobců [celé jméno žalobce] ml., neboť lhal, že se nedopustil fyzického násilí proti své tehdejší manželce. Na oslavě naopak byli přítomni [jméno] [příjmení] (sestra žalovaného), [příjmení] [jméno] (její přítel), [jméno] [příjmení] (matka žalovaného) a [jméno] [příjmení] (manželka žalovaného), kteří seděli u kuchyňského stolu. V domě byli dále [celé jméno žalovaného] (syn žalovaného) a [jméno] [celé jméno žalobkyně] (dcera žalovaného a bývalá manželka syna žalobců [celé jméno žalobce] ml.). Dne [datum] se žádná schůzka účastníků neudála. Podle žalovaného by se případně mělo jednat o dvě zápůjčky, a nikoliv jednu. Žalovaný skutečně provedl rekonstrukci rodinného domu. Použil na to peněžní prostředky z prodeje nemovitostí na adrese [adresa], za [částka] na základě kupní smlouvy ze dne [datum]. Rozdíl mezi kupní cenou rodinného domu a touto částkou je [částka]. Žalovaný také dne [datum] prodal [značka automobilu] za [částka] a dne [datum] [značka automobilu] za [částka]. Dne [datum] bylo žalovanému ještě vyplaceno daňové zvýhodnění [částka]. Dne [datum] žalovaný sice zaplatil na koupi vozidla [anonymizováno] [částka], ale na zbytek kupní ceny si vzal úvěr xanon [číslo] [obec] [značka automobilu] za [částka] dne [datum] byla financována z daňového zvýhodnění. [příjmení] [jméno] [příjmení] koupila manželka žalovaného dne [datum] za peníze poskytnuté její matkou [jméno] [příjmení]. Na rekonstrukci rodinného domu žalovaný vynaložil pouze [částka]. Šlo o rekonstrukci elektřiny ([částka]), stavební práce ([částka]), opravy stěn a stropů ([částka]), topenářské a instalatérské práce ([částka]), okna ([částka]) a další různé práce a materiál ([částka]). Celá rekonstrukce probíhala asi od července 2018 do února 2019, tj. před údajným poskytnutím zápůjčky. Děti účastníků už od března 2019 v rodinném domě bydleli a je nemožné, aby se tak rychle proinvestovalo [částka]. Žalobkyně b) dále podle žalovaného nemohla být na schůzce dne [datum] fyzicky přítomna, neboť těsně předtím prodělala operaci v nemocnici v [obec]. Ten den byla rovněž [jméno] [celé jméno žalobkyně] ošetřena v 17:45 v nemocnici v [anonymizováno], kde s ní jako doprovod jeli žalovaný, jeho manželka a [celé jméno žalobce] ml. Sankci uloženou finančním úřadem žalovaný zaplatil ještě před údajnou zápůjčkou. Svědkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně] popsala zcela odlišný skutkový děj, čímž tvrzení žalobců vyvrátila.

3. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti. 4. [ulice] spornou otázkou v projednávané věci je, zda účastníci uzavřeli smlouvu o zápůjčce, včetně předání peněz od žalobců žalovanému. Žalobci ve zkratce tvrdí, že se dne [datum] dohodli s žalovaným na zapůjčení [částka] s tím, že ještě téhož dne mu předali [částka] a dalších [částka] mu předali dne [datum]. Žalovaný uzavření smlouvy, včetně předání peněz popírá. K těmto základním skutečnostem bylo tedy ve věci vedeno dokazování. Ostatní skutková zjištění (majetkové poměry účastníků, financování rekonstrukce rodinného domu, atp.) měly charakter podpůrných skutečností, neboť jejich účelem bylo podpořit či vyvrátit skutkové verze účastníků.

5. Mezi účastníky je v prvé řadě nesporné, že syn žalobců [celé jméno žalobce] ml. ([datum narození]) a dcera žalovaného [jméno] [celé jméno žalobkyně] ([datum narození]) byli v období od [datum] do [datum] manželé a účastníci mají společného vnuka nezletilého [celé jméno žalobce] nejml., narozeného [datum]. Podle rozsudku zdejšího soudu ze dne 13. 3. 2020, sp. zn. [spisová značka], který nabyl právní moci téhož dne, bylo uvedené manželství rozvedeno na základě návrhu manželky, k němuž se manžel (tehdy zastoupený advokátem JUDr. [jméno] [příjmení]) připojil.

6. Mezi účastníky je dále nesporné, že žalovaný na základě kupní smlouvy ze dne [datum] nabyl do svého vlastnictví pozemek [parcelní číslo], jehož součástí je stavba s [adresa], a pozemky [parcelní číslo] a p. [číslo] vše v k. ú. [obec] (tj. rodinný dům). Z této kupní smlouvy plyne, že kupní cena činila xanon [číslo]. [příjmení] je dále to, že žalovaný rodinný dům prodal na základě kupní smlouvy ze dne [datum] za kupní cenu [částka]. Z této kupní smlouvy soud dále zjistil, že kupní cena byla po odečtení provize zprostředkovatele [právnická osoba] reality holding, a.s. (dále jen„ zprostředkovatel“) ve výši [částka] a nákladů na vyhotovení průkazu energetické náročnosti ve výši [částka] vyplacena na účet žalovaného. Smlouva byla oběma stranami podepsána dne [datum]. 7. [příjmení] je dále skutečnost, že ve výhradní dohodě o zprostředkování ze dne [datum] uzavřené mezi žalovaným a zprostředkovatelem měla být výplata kupní ceny rozdělena na dvě části s tím, že částka [částka] měla být poukázána na účet žalobce a). Z dohody soud též zjistil, že se jí zprostředkovatel zavázal obstarat žalovanému příležitost uzavřít kupní smlouvu, jejímž předmětem bude rodinný dům. Dohoda byla uzavřena do [datum]. Za zprostředkovatele jednal [jméno] [příjmení] (to i v případě kupní smlouvy ze dne [datum], viz tato smlouva).

8. Pokud jde o události dne [datum], kdy mělo dojít ke sjednání zápůjčky a předání prvních [částka], je mezi účastníky nesporné, že žalobci byli tohoto dne na návštěvě v místě bydliště žalovaného na adrese [adresa žalovaného]. Všichni účastníci seděli u stolu v prostoru mezi kuchyní a obývákem a kromě účastníků u stolu seděly další osoby a v obýváku byly další osoby (počet a identita těchto dalších přítomných osob je již sporná).

9. Soud v této souvislosti vyslechl řadu svědků, kteří na silvestrovské oslavě dle tvrzení účastníků měli být přítomni. Jednalo se konkrétně o tyto osoby: [jméno] [celé jméno žalobce] st. (bratranec žalobce a)), [celé jméno žalobce] ml. (syn žalobců a bývalý manžel dcery žalovaného [jméno]), [jméno] [celé jméno žalobce] ml. (syn žalobců), [příjmení] [jméno] (partner sestry žalovaného), [jméno] [příjmení] (manželka žalovaného), [jméno] [celé jméno žalobkyně] (dcera žalovaného a bývalá manželka syna žalobců [jméno]), [jméno] [příjmení] (matka žalovaného), [jméno] [příjmení] (sestra žalovaného) a [celé jméno žalovaného] ml. (syn žalovaného). Ve všech případech jde o blízké rodinné příslušníky účastníků, popř. jejich partnery, což je třeba při hodnocení pravdivosti jejich výpovědí brát v potaz, neboť jsou logicky motivováni vypovídat ve prospěch té které strany sporu. Soud též vyslechl oba žalobce jako účastníky řízení, u nichž je zájem na výsledku sporu samozřejmým faktorem.

10. Soud výpovědi svědků na tomto místě jen stručně rekapituluje v rozsahu nezbytném pro jejich hodnocení a zjištění relevantních skutečností. 11. [jméno] [celé jméno žalobce] st. uvedl, že mu žalobce a) na [jméno] roku 2018 zatelefonoval, zda nechce přijet a vidět se synem žalobce a) [jméno]. Svědek souhlasil, že na chvíli přijede, neboť nemohl [jméno] přijít na svatbu a od té doby jej neviděl. Do bydliště žalovaného svědek přijel asi v 17 hodin svým autem za autem žalobců. Vešel do domu, svlékl se a šel do kuchyně, kde si sedl ke stolu. Zde seděli i žalobci, jejich syn [jméno] žalovaný. Vedle v obýváku (který je propojen s kuchyní) seděly manželka, matka a dcera žalovaného. U stolu se začali bavit o rekonstrukci rodinného domu, načež žalobkyně b) vytáhla z kabelky na pokyn žalobce a) peníze. Ty byly v bankovkách po xanon [číslo] v papírovém pytlíku přebaleném igelitem. Žalovaný je přepočítal a řekl, že je to [částka] s tím, že se poté domluví na další půjčce. Peníze vrátí po rekonstrukci a prodeji rodinného domu. V 18:30 hodin svědek odjel za svou sestrou do [obec]. Soud dodává, že zpráva ČSSZ ze dne [datum] dokládá, že svědek [jméno] [celé jméno žalobce] st. nebyl ke dnům předání peněz zaměstnán a byl evidován jako OSVČ, je tedy uvěřitelné, že na schůzkách byl přítomen. 12. [celé jméno žalobce] ml. popsal předmětný večer v podstatě shodně. Potvrdil, že [jméno] [celé jméno žalobce] st. jel za rodiči svým autem a přijel k žalovanému kolem 17 až 18 hodin, kde se zdržel jen 1,5 až 2 hodiny, neboť chvátal k sestře. K předání peněz podle svědka došlo totožným způsobem u kuchyňského stolu, kde seděly tytéž osoby, jako uvedl [jméno] [celé jméno žalobce] st. V obýváku podle něj navíc seděl ještě jeho bratr [jméno] [celé jméno žalobce] syn žalovaného [celé jméno žalovaného] ml. Jde však jen o dílčí nesrovnalost, neboť oba neseděli přímo u stolu s [jméno] [celé jméno žalobce] st., který i s ohledem na krátkost své návštěvy nemusel vidět a pamatovat si všechny osoby. [jméno] [celé jméno žalobce] st. ostatně sám uvedl, že„ jich tam bylo hodně“ a že znal jen rodinu žalobců, včetně jejich syna„ [jméno]“, takže minimálně jej na místě také zaznamenal. Je uvěřitelné, že syna žalovaného [jméno] si nezapamatoval, neboť jej neznal. Po předání podle svědka [celé jméno žalobce] ml. žalovaný uvedl, že platí, že si tyto peníze vypůjčí a žalobce a) mu pak přiveze druhou část [částka]. Svědek to (stejně jako [jméno] [celé jméno žalobce] st.) pochopil jako dvě zápůjčky. Ohledně splatnosti svědek uvedl totéž, co [jméno] [celé jméno žalobce] st. Peníze pak dal žalovaný do pravé horní skřínky kuchyňské linky. Doplnil, že kolem 20 až 21 hodin přijeli k žalovanému [příjmení] [jméno] a [jméno] [příjmení] (o čemž [jméno] [celé jméno žalobce] st. nemohl vypovídat, neboť odjel již v 18:30 hodin), kteří peníze neviděli. Svědek v té době s manželkou u žalovaného bydlel (to potvrzují všichni vyslechnutí svědci).

13. Podobně jako [celé jméno žalobce] ml. vypovídal i [jméno] [celé jméno žalobce] ml., včetně toho, že potvrdil účast [jméno] [celé jméno žalobce] st., který se měl zdržet jen asi 1,5 hodiny. Uvedl podobný čas příjezdu (17 hodin) a stejné přítomné osoby. Svědek seděl na gauči (asi metr a půl od stolu), odkud slyšel, že žalobce a) řekl žalobkyni b) ať vyndá peníze. Že z gauče lze slyšet, co se říká u stolu, potvrdila ze svědků žalovaného i [jméno] [celé jméno žalobkyně]. Předání peněz svědek [jméno] [celé jméno žalobce] ml. popsal shodně jako [jméno] [celé jméno žalobce] st. a [celé jméno žalobce] ml. Poté podle svědka žalovaný sdělil, že přijíždí jeho sestra ([jméno] [anonymizováno]) a uložil peníze do horní poličky do kuchyně s tím, že nemusí vše vidět. Ohledně splatnosti uvedl totéž, jako oba výše uvedení svědci. Žalobce a) podle svědka řekl, že půjčí [částka] a další část dá, až se první část prostaví.

14. V účastnických výpovědích popsali žalobci průběh večera stejně jako výše uvedení svědci, pouze žalobce a) méně podrobně. Lze tedy konstatovat, že výpovědi svědků i žalobců jsou vzájemně konzistentní. Soud toliko částečně neuvěřil svědku [jméno] [celé jméno žalobce] ml. ohledně toho, že viděl předání peněz. Sám totiž uvedl, že u kuchyňského stolu neseděl a celou záležitost pouze poslouchal. Těžko tedy mohl vidět, jak jsou peníze předávány (v jakém obalu, bankovkách, odkud je žalobkyně b) vytáhla, kam je žalovaný dal atp.). Mohl maximálně slyšet, jak žalobce a) dává pokyn k předání a žalovaný potvrzuje výši částky. To skutkovou verzi žalobců oslabuje, ale nečiní ji samo o sobě neuvěřitelnou (spíš je zřejmé, že [jméno] [celé jméno žalobce] ml. sdělili, jak k předání došlo, namísto toho, aby je sám viděl).

15. Proti uvedenému stojí verze svědků na straně žalovaného, jejíž odlišnosti spočívají v následujícím. 16. [příjmení] [jméno] vypověděl, že k žalovanému se svou partnerkou [jméno] [příjmení] a jejich dcerou [jméno] přijeli automobilem už kolem 16:30 hodin. S žalobci se přivítali ještě venku. Za žalobci žádné další auto nejelo a [jméno] [celé jméno žalobce] st. na místě nebyl. Žádnému jednání o finančních prostředcích nebyl přítomen. V podstatě totéž vypověděla i [jméno] [příjmení]. Také svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že svědci [jméno] a [příjmení] přijeli před 17. hodinou a viděla je ve dveřích s žalobci. [příjmení] [jméno] 2018 se podle ní mezi účastníky žádné finanční záležitosti neřešily. Stejně vypovídala i [jméno] [příjmení], která na dotaz výslovně popřela, že by znala [jméno] [celé jméno žalobce] st. [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobkyně] uvedla, že nic neví o takové finanční transakci a shodně vypovídala o začátku oslavy a přítomnosti osob, včetně neznalosti [jméno] [celé jméno žalobce] st. Ani [celé jméno žalovaného] nic nevěděl o tom, že by se během návštěv žalobců u žalovaného řešily peníze. Vypověděl totéž o přítomnosti osob na silvestrovské osobě a ani on [jméno] [celé jméno žalobce] st. neznal.

17. Rovněž výpovědi těchto svědků neobsahují závažnější rozpory. Lze jen poukázat na to, že svědek [jméno] si mírně protiřečil ohledně času příjezdu, neboť nejprve uvedl, že [jméno] 2018 se poprvé slavil u žalovaného; ale posléze sdělil, že k žalovanému„ vždy“ jezdí na 16:30 až 17:00 hodin, a proto si to pamatuje. To je umocněno rozporem s výpovědí svědkyně [příjmení], která zdůvodnila čas příjezdu odlišně (a těžko uvěřitelně) a to tak, že kolem 17 hodin si svědek [jméno] vždy otvírá první pivo, a proto se vždy schází v tuto dobu. To vzbuzuje pochybnosti o tom, zda tito svědkové skutečně byli přítomni již od 17 hodiny.

18. Žalobci se pokoušeli zpochybnit výpověď svědka [jméno] tím, že jej manželka žalovaného měla před jednací síní ovlivňovat, aby vypovídal ve prospěch žalovaného. Toto tvrzení ovšem – stejně jako tvrzení o předání peněz – stojí na výpovědi týchž svědků, tj. synů [celé jméno žalobce] ml. a [jméno] [celé jméno žalobce] ml., které je proto samy o sobě nemohou prokázat.

19. Jde-li o předání druhé části peněz, i zde se výpovědi svědků lišily podle jejich náklonnosti k rodinám účastníků. Svědci žalobců ([jméno] [celé jméno žalobce] st., [celé jméno žalobce] ml. a [jméno] [celé jméno žalobce] ml.), včetně jich samotných (žalobce a) méně podrobně) v podstatě uváděli, že v druhé polovině února proběhla v bydlišti žalovaného schůzka žalobců, syna [jméno] a žalovaného, kdy opět u kuchyňského stolu došlo stejným způsobem k předání [částka] od žalobců žalovanému, načež žalovaný opět slíbil, že po prodeji rodinného domu peníze vrátí. V místnosti byly ještě přítomny [jméno] [celé jméno žalobkyně], [jméno] [celé jméno žalobkyně] a [jméno] [příjmení], které však neseděly u stolu. Poté vzal [celé jméno žalobce] ml. [jméno] [celé jméno žalobce] st. na prohlídku rodinného domu. To se podle svědka [jméno] [celé jméno žalobce] st. stalo asi po hodině návštěvy, která celá trvala asi dvě hodiny. Svědek [celé jméno žalobce] ml. dodal, že na místě na gauči byli přítomní i [jméno] [celé jméno žalobce] ml. a [celé jméno žalovaného] ml., kteří ale po chvíli odešli do pokoje. To svědek [jméno] [celé jméno žalobce] ml. potvrdil a doplnil, že při předání nebyl přítomen, ale slyšel, jak žalobci říkají žalovanému, že mu přivezli [částka] a žalovaný jim přislíbil, že tuto částku vrátí.

20. Svědkové ze strany žalovaného ([jméno] [anonymizováno], [jméno] [příjmení], [jméno] [celé jméno žalobkyně] a [celé jméno žalovaného]) naopak shodně popírali, resp. nic nevěděli o tom, že by se nějaká druhá návštěva žalobců u žalovaného v únoru 2019 uskutečnila. Žalovaný v této souvislosti tvrdil, že [jméno] [celé jméno žalobkyně] byla dne [datum], kdy mělo dojít k předání peněz, ošetřena v nemocnici [obec], kde s ní„ pravděpodobně“ byli i její rodiče a manžel [celé jméno žalobce] ml. Odhlédne-li soud od toho, že žalovaný by měl mít o své skutkové verzi jasno (tedy přesně vylíčit, kdo tedy na ošetření jel), není tato námitka příliš relevantní (s ohledem na to se soud ani nezabýval námitkou proti pravosti lékařské zprávy). Lékařská zpráva ze dne [datum] skutečně uvádí, že v 17:45 hodin byla [jméno] [celé jméno žalobkyně] vyšetřena v nemocnici [obec], neboť nemohla pořádně otáčet hlavou a trupem. I kdyby se tak ale stalo, včetně toho, že ji někdo z rodiny do nemocnice odvezl (což ale lékařská zpráva již nekonstatuje) mohly tyto osoby být posléze ještě přítomny na schůzce u žalovaného doma. Z výpovědi svědka [jméno] [celé jméno žalobce] ml. totiž plyne, že k žalovanému přijeli až v 18:00 hodin, kdy zde [jméno] [celé jméno žalobkyně], [jméno] [celé jméno žalobkyně] ani [jméno] [příjmení] nebyly, neboť přišly až později (v době, kdy byl svědek u [celé jméno žalovaného] ml. v pokoji), což je podpořeno i výpovědí žalobkyně b). Svědek [jméno] [celé jméno žalobce] st. sice uváděl jako čas příjezdu 17:00 hodin nicméně, jak správně argumentují žalobci, po takové době si nemusel čas přesně pamatovat (ohledně toho, kdy která z přítomných osob přijela, nebyl tázán). Shodně navíc jako svědek [celé jméno žalobce] ml. vypověděl, že když se šli asi po hodině podívat na rodinný dům, byla již tma – což také odpovídá spíše pozdějšímu času.

21. Je pravdou, že sama [jméno] [celé jméno žalobkyně] vypověděla, že [datum] byla ošetřena na pohotovosti v nemocnici, kam ji vezl manžel s rodiči. Obdobně vypovídala [jméno] [příjmení], podle níž ovšem jeli s [jméno] [celé jméno žalobkyně] rodiče (a o dalších osobách nevěděla). Pochybnosti nicméně vzbuzuje, že [jméno] [celé jméno žalobkyně] takto konkrétně a sama od sebe odpověděla na velmi obecný dotaz, zda byla někdy za trvání manželství ošetřena na pohotovosti v nemocnici. Lze též poukázat na to, že svědkyně [jméno] [příjmení], jejíž výslech jako jediné proběhl ještě předtím, než žalovaný do řízení vnesl jako důkaz lékařskou zprávu ze dne [datum], nevypověděla nic o tom, že by tohoto dne měla s dcerou jet do nemocnice (přestože dle svých slov četla žalobu, kde je toto datum jako den předání druhé části peněz uvedeno).

22. Svědci i rozdílně popisovali předsmluvní vyjednávání účastníků a účel zápůjčky. Svědci ze strany žalovaného ([jméno] [anonymizováno], [jméno] [celé jméno žalobkyně], [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalovaného]) v zásadě popírali, že by se vůbec kdy jednalo o zápůjčce poskytnuté žalobci žalovanému či k ní došlo. [jméno] [celé jméno žalobkyně] současně popřela, že by se žalobci nebo jejich syn [obec] finančně podíleli na rekonstrukci rodinného domu, která byla podle ní zaplacena z peněz rodičů.

23. Svědci žalobců a žalobci uváděli opak. [celé jméno žalobce] ml. vypověděl, že žalovaný potřeboval peníze na rekonstrukci rodinného domu. Účastníci v polovině srpna 2018 ještě před svatbou ([datum]) v místě bydliště žalovaného řešili bydlení svědka a jeho manželky (tehdy přítelkyně) [jméno] [celé jméno žalobkyně]. Žalovaný jim nabídl k bydlení rodinný dům za podmínky, že do něj žalobce a) vloží [částka] (původně chtěl [částka]). Uvedené potvrdil i [jméno] [celé jméno žalobce] ml. byť ne tak podrobně – nepamatoval si přesnější čas, jen že to bylo před svatbou a zapůjčená částka měla být zhruba mezi [částka] a [částka]. Doplnil, že v prosinci 2018 se žalobce a) rozhodl, že půjčí žalovanému [částka] s první částí na [jméno] 2018. Také žalobkyně b) vypovídala obdobně jako svědci, pouze upřesnila, že k výši půjčky dospěli účastníci na základě odhadu žalovaného, který dříve rekonstruoval svůj dům, což mělo stát asi [částka] a rekonstrukce rodinného domu by tak vyšla na [částka] až [částka]. Žalobci proto počítali s částkou [částka], což žalovanému ale neřekli. Celková částka se dohodla až při předání prvních [částka] (což sedí s výpovědí [jméno] [celé jméno žalobce] ml.). Žalobce a) uvedl v podstatě totéž, co žalobkyně b) (pouze nevypovídal o tom, kdy se přesně domluvila konečná částka). Mezi výpověďmi tak nejsou podstatnější rozdíly.

24. Související námitka žalovaného, že tvrzení žalobců (v podání ze dne [datum] a při jednání dne [datum]) jsou nekonzistentní, je neopodstatněná. Na jednání dne [datum] pouze žalobci upřesnili (nikoliv změnili) své dřívější tvrzení, že celková částka půjčky byla dohodnuta na konci roku 2018 tak, že k finální dohodě došlo až na [jméno] 2018, což koresponduje s výpověďmi výše.

25. Obecně lze shrnout, že každý ze svědků se„ držel“ skutkové verze té strany sporu, k níž příbuzensky náležel, aniž by o té které verzi vyvstaly významnější pochybnosti. Soud vzal nicméně za prokázanou verzi svědků žalobců, jak byla shrnuta výše. K tomu jej vedly další provedené důkazy, zejména potvrzení o výběrech hotovosti spolu s výpisy z bankovního účtu žalobce a) a dohoda o zprostředkování.

26. Ze dvou potvrzení o výběrech hotovosti plyne, že dne [datum] byla vybrána částka [částka] a dne [datum] částka [částka] (vždy v dopoledních hodinách). To dokládají i výpisy z účtů za prosinec 2018 a únor 2019, z nichž je navíc zřejmé, že peníze byly vybrány z účtu žalobce a). Žalobce a) tedy krátce před předáním peněz vždy vybral potřebnou částku v hotovosti, což koreluje s tím, že ji podle svědků později předal žalovanému a významně posiluje věrohodnost jejich výpovědí (a naopak oslabuje výpovědi svědků žalovaného). Argumentace žalovaného, že jde jen o podpůrnou skutečnost, ji značně bagatelizuje. Tak by tomu snad mohlo být, pokud by zde současně nebyli svědci, kteří předání hotovosti potvrzují. Skutečnost, že první částka nebyla vybrána přesně v den předání, je nepodstatný detail, neboť se řádově jedná jen o několik dnů (navíc v hektické vánoční době). Totéž platí pro výši druhé částky. Ta sice neodpovídá zapůjčené částce, důležité však je, že je vyšší. Ostatně, pokud by si žalobci celý svůj příběh vymysleli (na čemž v podstatě stojí celá obrana žalovaného), proč by se spokojili„ jen“ s [částka], jestliže si mohli na základě výpisů o výběrech hotovosti„ polepšit“ o dalších [částka].

27. Druhým stěžejním důkazem hovořícím ve prospěch žalobců je dohoda o zprostředkování ze dne [datum]. V té je výplata kupní ceny rozdělena na dvě části s tím, že částka [částka] měla být poukázána na účet žalobce a). Tato částka přesně odpovídá částce, kterou žalobci podle svých tvrzení prokázaných výpovědí jimi navržených svědků předali žalovanému, což dosvědčuje, že peníze skutečně byly předány a měly být ze strany žalovaného i vráceny.

28. Žalovaný proti tomu staví vlastní skutkovou verzi, podle které mělo jít o zápůjčku ze strany žalovaného žalobcům, ke které však nedošlo pro zhoršení vzájemných vztahů účastníků.

29. V této souvislosti je třeba předeslat, že žalobci mají skutečně důkazní břemeno (i břemeno tvrzení) stran uzavření smlouvy o zápůjčce a předání peněz a neunesou-li je, nezabývá se soud již procesní obranou žalovaného, jak (stručně řečeno) plyne z žalovaným odkazovaného rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2009, sp. zn. 21 Cdo 4520/2007. Žalovaný však zaměňuje uplatnění procesní obrany s prostým hodnocením důkazů. O procesní obranu se jedná v případě, že žalovaný sám uplatní právní normu („ protinormu“), která vylučuje nárok žalobců (a ohledně které jej pak tíží důkazní břemeno a břemeno tvrzení). To by bylo např., jestliže by argumentoval, že závazek zanikl splněním, neboť peníze žalobcům vrátil; že je již promlčen; že smlouva sice byla uzavřena, ale neplatně; či by uplatnil k započtení vlastní pohledávku proti žalobcům apod. Takové námitky je skutečně zbytečné řešit za situace, kdy by žalobci neprokázali skutečnosti zakládající hypotézu již primární právní normy.

30. V tomto případě se však žalovaný snaží soud přesvědčit o své skutkové verzi, kterou má prokazovat dohoda o zprostředkování. Jinak řečeno namítá, že soud má z tohoto důkazu učinit jiná skutková zjištění, než jaká tvrdí žalobci – tedy že jej má jinak hodnotit. Takovou námitkou se soud samozřejmě musí zabývat již v této fázi, neboť jinak nemůže dospět k závěru o tom, zda žalobci uzavření smlouvy o zápůjčce a předání peněz prokázali. Obojí je tedy propojeno (na rozdíl od procesní obrany, která následuje až po prokázání skutečností odůvodňujících aplikaci primární právní normy). To nic nemění na tom, že důkazní břemeno leží na žalobcích a žalovaný může (ale nemusí) zůstat ve sporu pasivní a spoléhat na to, že je neunesou. Rozhodne-li se však být aktivní a vystoupit s vlastní skutkovou verzí, je jen na něm, aby ji prokázal a tím současně vyvrátil skutkovou verzi žalobců. Nepodaří-li se mu to, sám tím oslabuje svou pozici ve sporu, jakkoliv není nositelem důkazního břemene.

31. Jen na okraj lze dodat, že za takového stavu ani není důvod žalovaného poučovat podle § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). Dospěje-li totiž soud k závěru o tom, že tvrzení žalobců byla prokázána, je otázka důkazního břemene již nerozhodná (ledaže by žalovaný řádně uplatnil procesní obranu ve smyslu právní normy vylučující nárok žalobců), neboť rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu, a nikoliv důkazního břemene. To se uplatní jen v případech non liquet, tj. nelze-li rozhodující skutečnosti objasnit (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. 10. 2018, sp. zn. 28 Cdo 5610/2017). Důvodem neúspěchu žalovaného v takovém případě tedy není neunesení důkazního břemene, ale že soud vzal za prokázaný skutkový stav, na jehož základě je nárok žalobců po právu.

32. Verzi prezentované žalovaným přitom soud neuvěřil. Výpovědi svědků a žalobců se (celkem pochopitelně) i v této otázce liší podle rodinné příslušnosti. Záměr žalobců vzít si od žalovaného zápůjčku svědkové žalobce i žalobci ve výpovědích shodně popírali (resp. o tom nic nevěděli) s tím, že žalobci neměli v úmyslu stavět. [jméno] [celé jméno žalobce] st. uvedl, že o úmyslu žalobců si půjčit nic neví. [jméno] [celé jméno žalobkyně] (matka žalobce a)) nic nevěděla o tom, že by žalobci chtěli stavět další dům. Totéž uvedl [celé jméno žalobce] ml., který dodal, že v předmětném období žalobci neměli v úmyslu nic stavět, neboť žalobce a) má nemovitostí dost a nestíhá se o ně starat (což koreluje s výpisy z katastru nemovitostí, které žalobci předložili). [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce] ml. vypověděl, že žalobci půjčit nepotřebovali a neuvažovali o stavbě domu. Žalobkyně b) též popřela, že by žalobcům žalovaný zamýšlel půjčit [částka] na stavbu, neboť mají přes 20 let postavený velký dvougenerační dům. Úmysl stavět odmítl i žalobce a). Ze svědků žalovaného k této otázce vypovídali jen dva. [jméno] [příjmení] uvedla, že požadavek žalobců na půjčení peněz se řešil vícekrát, a to v dubnu a červnu 2019. Mělo se jednat o peníze na hrubou stavbu a základovou desku na pozemku naproti domu žalobců v [obec]. [jméno] [celé jméno žalobkyně] podle své výpovědi věděla jen o tom, že její rodiče (tj. žalovaný a [jméno] [příjmení]) chtěli žalobcům půjčit asi [částka], ale nebyla si jistá částkou ani účelem. 33. [jméno] skutečnost, že zde bylo více svědků na straně žalobců, samozřejmě není rozhodující. [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobkyně] je ovšem velmi povšechná a vágní, byť to měla být ona, kdo žalovanému oznámil, aby žalobcům nic nepůjčoval, a bylo by tedy možné předpokládat, že o tom bude vědět více. Druhá výpověď je pak přímo od manželky žalovaného, která s žalovaným žije a (jak i sama přiznala) žalobu četla. Nikdo jiný (matka žalovaného [jméno] [příjmení] ani jejich syn [celé jméno žalovaného] ml.) se o údajné zápůjčce nezmínil. Tvrzení žalovaného navíc už od počátku působí poněkud účelově a nevěrohodně, tedy že s ním záměrně přišel jen, aby vyvrátil důkazní relevanci dohody o zprostředkování. Tomu nasvědčuje, že je poprvé uplatnil velmi obecně, aniž by uvedl jakékoliv detaily údajné zápůjčky (kdy, kde, jakým způsobem a za přítomnosti jakých osob měla být dojednávána apod.), které nedokázal konkrétněji osvětlit ani na prvním jednání ve věci. Účelovost obzvláště vyniká v kontextu další argumentace žalovaného, že on vlastně nic tvrdit ani prokazovat nemusí (viz výše).

34. Podstatné pak je, že skutková verze žalovaného (na rozdíl od verze žalobců) nezapadá do rámce dalších důkazů, zejména výpisů z účtu žalobce a). Jak správně poukazují žalobci, bylo by nesmyslné, aby si půjčovali od žalovaného dalších [částka], pokud předtím z účtu žalobce a) vybrali a měli k dispozici hotovost [částka] (které žalovanému dle jeho tvrzení nepůjčili). Dále, z internetových výpisů z katastru nemovitostí předložených žalobci plyne, že jsou skutečně vlastníky celé řady nemovitostí (jedenácti pozemků, včetně jednoho, jehož součástí je stavba, v k. ú. [obec], a dalších pěti, z nichž u dvou je jejich součástí stavba, v k. ú. [obec]), které podle vyjádření [právnická osoba] [anonymizováno] mají hodnotu mezi 11 a 13 milióny Kč. I podle výpovědí svědků ([jméno] [celé jméno žalobce] st., [celé jméno žalobce] ml., [jméno] [celé jméno žalobce] ml.) a žalobců samotných byla majetková situace žalobců dobrá (byli finančně zajištění), což žádný ze svědků žalovaného nepopřel. Žalobci tedy neměli žádný rozumný důvod si od žalovaného půjčovat, i kdyby měli skutečně záměr stavět na svém pozemku v [obec] (což mělo být podle žalovaného účelem zápůjčky). Pokud žalovaný poukazuje na to, že žalobci zápůjčku nepotřebovali, ale pouze chtěli, sám tím potvrzuje nevěrohodnost svých tvrzení. Těžko lze totiž uvěřit tomu, že by si žalobci„ jen tak“ bezdůvodně chtěli půjčit.

35. Jde-li o okolnosti sjednání a změny dohody o zprostředkování, soud ze shora uvedených důvodů uvěřil taktéž svědkům, jejichž výslechy k důkazu označili žalobci, a kteří navíc byli schopni svou verzi daleko podrobněji rozvést. Z výpovědí [celé jméno žalobce] ml. i [jméno] [celé jméno žalobce] ml. plyne, že dne [datum] se na místě rodinného domu jednalo o jeho prodeji. Při nafocení zástupcem zprostředkovatele ([jméno] [anonymizováno], který je v dohodě i uveden) byli přítomni žalobci, bratr [jméno] [celé jméno žalobce] ml., svědek a žalovaný s manželkou. Dohodli se, že dohoda bude sepsána tak, že se zápůjčka vrátí z peněz z prodeje rodinného domu. Podle svědka [celé jméno žalobce] ml. dále po víkendu přišel návrh na úpravu péče k nezletilému synovi svědka a [jméno] [celé jméno žalobkyně]. V té době již byly vztahy manželů napjaté. Oba svědci dále vypověděli, že ještě v listopadu 2019 žalovaný telefonicky žalobci a) slíbil (za přítomnosti žalobců, [jméno] [celé jméno žalobce] ml. a [jméno] [celé jméno žalobkyně], matky žalobce a)), že peníze vrátí. Posléze se svědek dozvěděl, že dohoda o zprostředkování byla na příkaz žalovaného zrušena. V podstatě stejně (jen podrobněji) tyto události popsali ve svých výpovědích žalobci. Skutečnost, že dohodu žalovaný jednostranně zrušil, potvrdila i [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalobkyně] (byť obě samozřejmě tvrdily, že se žalovaný rozhodl žalobcům nepůjčit, k okolnostem podpisu dohody v podstatě nic nevypověděly).

36. K obsahu telefonátu vypovídala i svědkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně] (matka žalobce a)), jejíž výslech soud připustil, přestože byl navržen až po koncentraci řízení podle § 118b odst. 1 o. s. ř., neboť její výpověď mohla zpochybnit věrohodnost výpovědí svědků žalovaného. Soud ji však (včetně jejího čestného prohlášení) nemá za věrohodnou. Tato svědkyně působila velmi zmateným dojmem (i s ohledem na svůj věk), a zejména její odpověď na otázku zástupce žalovaného svědčí o tom, že nevěděla, o čem (jakých skutečnostech) vlastně má vypovídat. I sám žalobce a) ve své výpovědi přiznal, že si svědkyně věci„ popletla“. Ze stejného důvodu však nelze její výpověď přeceňovat, jako to činí žalovaný. Není pravda, že by svědkyně popsala jiný skutkový děj, než tvrzený žalobci, ale pouze vypovídala k jiným skutečnostem, než jsou pro projednávanou věc relevantní.

37. Dílčí skutečnost, zda [celé jméno žalobce] ml. fyzicky napadl svou bývalou manželku [jméno] [celé jméno žalobkyně], je v projednávané věci irelevantní. I kdyby se tak stalo, mohlo to být stejně dobře impulsem k tomu, aby žalovaný údajnou zápůjčku žalobcům neposkytl, jako k tomu, aby se rozhodl, že jim půjčené peníze nevrátí. Logická časová návaznost, kterou žalovaný rozsáhle argumentuje, je úplně stejná. Pokud pak žalovaný z údajného rozporu SMS zprávy [celé jméno žalobce] ml. s jeho výpovědí dovozuje celkovou nevěrohodnost tohoto svědka, nelze mu přisvědčit. Zaprvé to, že svědek lže o jedné dílčí okolnosti, která navíc s projednávanou věcí přímo nesouvisí, nemusí mít nutně za následek nevěrohodnost celé výpovědi, jak se žalovaný mylně domnívá. Svědek může mít u různých částí výpovědi různou motivaci (ne) vypovídat pravdu. Domácí násilí je společensky odsuzovanou záležitostí a lze pochopit, pokud by svědek nechtěl veřejně před soudem přiznat, že svou bývalou manželku uhodil – což ale nijak nevylučuje, že ve zbytku výpovědi (které se takový důvod netýká) uváděl pravdu. Především ale výpověď svědka není v rozporu s obsahem SMS zprávy, ze které toliko implicitně plyne, že svou manželku měl„ uhodit“. Ve výpovědi totiž svědek uznal, že do sebe„ občas strčili“, což lze vnímat jako zlehčené vyjádření téhož.

38. Žalovaný zpochybňoval tvrzení žalobců s odkazem na předžalobní upomínku JUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum]. V té je (doslova) uvedeno, že JUDr. [anonymizováno] se obrací na žalovaného ve věci vrácení částky [částka], kterou žalobce a) půjčil dne [datum] za účelem realizace stavebního záměru, ke kterému posléze nedošlo, přičemž strany se dohodly jiným způsobem a účelovost daného plnění nebyla realizována. Žalovaného vyzval k zaplacení této částky do pěti dnů.

39. Soud JUDr. [anonymizováno] vyslechl jako svědka. Ten vypověděl, že žalobce dříve zastupoval (před současným zástupcem) ve věci plnění ve výši [částka], na které narazil v rámci poskytování právních služeb synovi žalobců [jméno] [celé jméno žalobce] ml. ve věci opatrovnického řízení a rozvodu. Od žalobců zjistil, že měli žalovanému předat tuto částku, avšak bez písemného potvrzení, takže nejprve připravil uznání dluhu. To žalovaný odmítl podepsat. Poté si vyměnil několik e-mailů se zástupcem žalovaného [příjmení] [příjmení], sešli se, ukázali si doklady a Mgr. [příjmení] mu sdělil, že žalovaný nic hradit nebude. To potvrzuje i email Mgr. [příjmení] ze dne [datum], v němž se JUDr. [anonymizováno] připomíná s případnou schůzkou ve věci nároku žalobců ve výši 1,4 miliónu Kč. Svědek dále uvedl, že napsal i předžalobní upomínku. Při tom vycházel ze sdělení žalobců, které znělo, že částka byla určena na rekonstrukci domu ve vlastnictví žalovaného a byla žalovanému předána ve dvou částech po [částka]. Byla vázána na to, že syn žalobců a dcera žalovaného žili ve společné domácnosti a rodiče obou stran měli zájem jim vytvořit zdravé bytové prostředí. Došlo ale k rozvratu manželství a tyto vnosy proto bylo nutné vrátit. Současně se obě strany obrátily na realitní kancelář, aby rodinný dům prodala. Dohoda o zprostředkování ale byla posléze vypovězena.

40. Soud se s námitkami žalovaného neztotožňuje. JUDr. [anonymizováno] koncipoval upomínku na základě toho, co věděl o věci od žalobců, což ale neznamená, že mu vylíčili vše a dokonale přesně. Podle jeho výpovědi mu v podstatě řekli, že žalovanému dali dvakrát [částka] na rekonstrukci rodinného domu. Skutečnost, že JUDr. [anonymizováno] napsal do upomínky jednoduše celou dlužnou částku ke dni jejího poskytnutí a po právní stránce nerozlišil, zda se jedná o jednu nebo dvě zápůjčky, není v rozporu s nynějšími tvrzeními žalobců. Jde jen o to, jak kdo tytéž skutkové okolnosti (což je z hlediska dokazování podstatné) právně kvalifikuje. Z hlediska účelu předžalobní výzvy je navíc podstatná celková výše dlužné částky, která má být uhrazena, zvláště v případě, kdy splatnost byla pro obě zápůjčky sjednána shodně. Jde-li o účel zápůjčky, i zde obsah upomínky v zásadě odpovídá tomu, co žalobci [příjmení] [příjmení] uvedli. Tím byl skutečně stavební záměr (rekonstrukce rodinného domu), ke kterému nedošlo v tom smyslu, že manželé v rekonstruovaném rodinném domě nehodlali bydlet. Strany se dohodly jinak, neboť namísto toho mělo dojít k prodeji domu. To, že JUDr. [anonymizováno] ze sdělení žalobců pochopil, že jejich záměrem je, aby v rodinném domě děti účastníků bydlely, namísto toho, že jej od počátku chtěli prodat, je marginální odlišnost (zvláště při zohlednění, že tam syn žalobců a dcera žalovaného skutečně bydleli až do doby než se jejich vztah rozpadl a až teprve poté se dům začal nabízet k prodeji, jak plyne z výpovědi [celé jméno žalobce] ml.). Lze též dodat, že zmíněný e-mail Mgr. [příjmení] ze dne [datum] spíše naopak nasvědčuje, že k předání peněz došlo – v opačném případě by neměl důvod se s JUDr. [anonymizováno] scházet.

41. Soud se též zabýval majetkovými poměry žalovaného a rozsahem rekonstrukce a investic do rodinného domu. Tyto skutečnosti však měly ve věci nakonec jen podpůrný význam v tom smyslu, že jednoznačně verzi žalobců nepotvrzují, ale ani nevyvrací. Jelikož jejich verze byla prokázána jinými důkazy (viz výše), soud jako nadbytečné zamítl související důkazní návrhy na znalecký posudek k ocenění provedených prací a použitých materiálů při rekonstrukci rodinného domu i výslech svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kteří měli všichni vypovídat k rozsahu rekonstrukce. 42. [příjmení] přiznání za příslušná zdaňovací období dokládají, že žalovaný vykázal v roce 2016 příjem [částka], zisk [částka], daň [částka] a daňový bonus [částka]; v roce 2017 příjem [částka], zisk [částka], daň [částka] a daňový bonus [částka]; v roce 2018 příjem [částka], zisk [částka], daň [částka] a daňový bonus [částka] (který mu byl proplacen v této částce, jež je nižší, než vykázaná, viz sdělení Finančního úřadu [obec] z [datum]); a v roce 2019 příjem [částka], zisk [částka], daň [částka] a daňový bonus [částka]. Se započítáním daně i bonusu tedy měsíční příjem žalovaného vychází přibližně na [částka] čistého v roce 2016, [částka] v roce 2017, [částka] v roce 2018 a [částka] v roce 2019.

43. Žalovaný měl dále příjmy z prodeje [anonymizována dvě slova] za [částka] na základě kupní smlouvy ze dne [datum] a [anonymizována dvě slova] za [částka], který prodal přibližně [datum] (po odečtení provize, viz smlouva o zprostředkování ze dne [datum] ve spojení s výpisem z registru silničních vozidel, dle kterého po dni [datum] již nebyl vlastníkem). Žalovaný též prodal pozemek p. č. st. 363, jehož součástí je stavba s [adresa] (rodinný dům), a pozemek p. [číslo] vše v k. ú. [anonymizováno] (v [anonymizováno] – [část obce]) za kupní cenu [částka] (z níž bylo [částka] odečteno jako provize zprostředkovateli) na základě kupní smlouvy ze dne [datum].

44. Kupní smlouva ze dne [datum] dokládá, že manželka žalovaného [jméno] [příjmení] zakoupila vozidlo Mercedes-Benz za [částka]. Žalovaný zakoupil na základě kupní smlouvy ze dne [datum] [příjmení] [jméno] za [částka]. Dále koupil dne [datum] dodávku [anonymizováno], za kterou sám zaplatil [částka] (viz faktura [číslo]), a vzal si úvěr xanon [číslo] (viz smlouva o úvěru, předpokládaný den čerpání byl stejný). Dne [datum] (tj. ještě před předáním zápůjčky) žalovaný zaplatil pokutu finančnímu úřadu ve výši [částka] (viz sdělení Finančního úřadu pro Středočeský kraj ze dne [datum]). Podle výpisu z registru silničních vozidel je žalovaný vlastníkem motocyklu [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] (viz též výpověď [jméno] [jméno]) a [jméno] [příjmení] vlastníkem [příjmení] [jméno]. Soud ale nemá za prokázanou jejich cenu, ani že je zaplatil právě žalovaný. Pouze z inzerátu s fotografií, který předložili žalobci, nelze tuto skutečnost dovodit.

45. Jde-li o náklady na rekonstrukci, z listiny označené jako elektrika (předložené žalovaným) plyne, že na práci a materiál na elektrické rozvody a příslušenství vynaložil minimálně [částka]. Dalších [částka] zaplatil na zednické práce [jméno] [příjmení] (viz rozpis prací z [datum] a rozpočet na stavební opravy) a [částka] na okna (viz faktura [anonymizována tři slova] splatná dne [datum]). Na instalatérské práce žalovaný uhradil [částka] (viz faktura č. 2018 [číslo] a montážní list č. 2018 [číslo]), [částka] (viz faktura č. 2018 [číslo] a montážní list č. 2018 [číslo]), [částka] (viz faktura č. 2018 [číslo] a montážní list č. 2018 [číslo]), [částka] (viz výdejka č. 2018 [číslo]) a [částka] (viz výdejka č. 2018 [číslo]). Dohromady jde o částku [anonymizována dvě slova] Kč. Všechny tyto listiny doložil žalovaný a jsou vystaveny a splatné ještě v roce 2018.

46. Žalobce nicméně doložil další listiny, které prokazují provedení a zaplacení prací nad rámec toho, co tvrdil žalovaný. Jde o fakturu č. 2019 [číslo] (a montážní list č. 2019 [číslo]), vystavenou [datum] a splatnou [datum], na [částka]; fakturu č. 2019 [číslo] (a montážní list č. 2019 [číslo]), vystavenou [datum] a splatnou [datum], na [částka]; fakturu č. 2019 [číslo], vystavenou a splatnou [datum], na [částka]; a výdejku č. 2019 [číslo] ze dne [datum] na [částka]. Z SMS komunikace s [jméno] [příjmení] dále plyne, že žalovaný za odvoz suti a další práce vynaložil [částka]. V SMS komunikaci s „ elektrikářem“ [příjmení] se domlouvá jeho návštěva. Žalobce dále předložil cenové nabídky na montáž oken (z [datum]) za [částka] a na rekonstrukci střešního pláště z [datum] za [částka].

47. Podle zprávy [právnická osoba] s.r.o. (BauMaxx) od ní v letech 2017 až 2019 žalovaný odebral zboží v ceně [částka] (přiložená tabulka obsahuje částky za jednotlivé měsíce); a podle další zprávy z [datum] se v roce 2018 jednalo o [částka] a v roce 2019 o [částka] [právnická osoba] ve své zprávě ze dne [datum] sdělila, že není možné ze systému vyfiltrovat konkrétního zákazníka. Tyto zprávy mají nicméně i tak nízkou vypovídací hodnotu, neboť jsou jednak ve vzájemném rozporu ohledně částek (při porovnání tabulky a druhé zprávy) a především z nich nelze dovodit, zda veškeré či jaké zboží bylo vynaloženo právě na rodinný dům. Totéž platí o fotografiích, neboť na jejich základě nelze odhadnout cenu rekonstrukce, není z nich zřejmé, kdy byla provedena a koneckonců (jak správně podotkl žalovaný) s jistotou ani to, o jaký dům se jedná.

48. Z výše uvedených listin sice nelze spolehlivě zjistit celkovou cenu rekonstrukce, ale lze mít minimálně za to, že byla vyšší než žalovaný tvrdí, tj. [částka]. Jak totiž uvádí žalobci a dokládá to i SMS komunikace, minimálně některé práce (odvoz suti, elektřina, kterou koneckonců i žalovaný dokládá pouze tabulkou, kterou si zřejmě sám vytvořil) byly prováděny mimo fakturaci. Skutečnost, že žalovaný předložil jen část faktur vystavených na jeho jméno, dále svědčí o tom, že soudu neuvedl veškeré náklady na rekonstrukci (zejména ty z roku 2019 poté, co mu byly zápůjčky poskytnuty), které tak mohou být daleko vyšší než tvrdí (ostatně žalovaný sám k některým tvrzeným pracím a materiálu nepředložil žádné doklady). [příjmení] nabídky pak sice přímo nedokládají vynaložené náklady, ale minimálně to, že dům ještě v době jejich učinění nebyl zcela zrekonstruován.

49. Majetkové poměry žalovaného také nevylučují, aby si na rekonstrukci půjčil celkem [částka]. Příjmy žalovaného byly obecně vzato relativně nízké a je třeba vzít v úvahu, že žalovaný měl dvě, resp. někdy i tři vyživovací povinnosti (syna a dvě dcery, viz daňová přiznání, kde je uvádí pro účely daňového zvýhodnění jako vyživované děti žijící ve společné domácnosti). Příjmy z prodejů aut ([částka] a [částka]) byly nahodilé, v zanedbatelné výši s ohledem na celkový časový horizont a převyšovala je útrata za nově zakoupené vozidla ([částka] na dodávku [anonymizováno] a [částka] za [příjmení] [jméno]). Relevantní je tedy jen částka [částka] z prodeje domu ve [část obce]. Související tvrzení žalobců, že žalovaný vyplatil své dvě sestry částkou [částka] má soud za vyvrácené na základě jejich výpovědí (tj. výpověď [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]) a výpovědi [jméno] [příjmení]. Vysvětlení těchto svědkyň, že sestry dostaly namísto části pozůstalosti věno, lze považovat za věrohodné. Žalovanému tak po prodeji domu se započtením částky xanon [číslo] na koupi rodinného domu zbylo cca [částka], což při zohlednění útrat za vozidla a výživu rodiny nevylučuje, aby tyto peníze (byť případně jen zčásti) nepoužil jinak a na rekonstrukci rodinného domu si od žalovaných půjčil.

50. Skutečnost, že si žalovaný vzal úvěr na dodávku [anonymizováno], nedosvědčuje, že žádné peníze od žalobců nepřevzal, jak se žalovaný pokouší argumentovat, ale naopak ukazuje na jeho nedostatečné majetkové poměry. [příjmení] zápůjčky totiž byla investována do rodinného domu a nelze tedy tvrdit, že by z ní mohl hypoteticky tuto koupi uhradit. Totéž platí pro skutečnost, že [anonymizováno] zakoupila jeho manželka za peníze ([částka]) poskytnuté její matkou [jméno] [příjmení] (viz její výpověď, které soud nemá důvod nevěřit).

51. Na základě provedených důkazů je dále zřejmé, že rekonstrukce byla prováděna nejméně do března 2019. Svědkové v této otázce vypovídali různě podle toho, ke které straně sporu náleželi. Za relevantní tak lze mít jen výpověď svědka [jméno] [jméno], který odlišně od ostatních svědků žalovaného, a především ještě před tím, než byla tato sporná otázka vnesena do řízení v podání žalovaného ze dne [datum], vypověděl, že rekonstrukce probíhala i po [jméno] 2018, kdy se prováděly podlahy či dlaždice v koupelně, ale okna již byla plastová. To je v zásadě v souladu s výpovědí [jméno] [celé jméno žalobce] st., který byl také vyslechnut před tímto podáním, a uvedl, že dne [datum], kdy se byl po předání peněz na rodinný dům podívat, nebylo hotové přízemí, ale v patře již byla plastová okna. Rozhodující jsou pak opět listinné důkazy, konkrétně faktury předložené žalobci na instalatérské práce, které byl vystaveny a splatné až v únoru a březnu 2019 (viz výše), a cenové nabídky z ledna a května 2019. Ty jednoznačně svědčí o tom, že rekonstrukce byla prováděna i v březnu 2019, a pokud jde o střechu tak dokonce později. Není tedy vyloučeno, aby na ni byly použity prostředky ze zápůjčky. [příjmení] toho, jak správně argumentují žalobci, žalovaný mohl práce splácet na dluh, a navíc, jak již bylo výše uvedeno, ne ke všem investicím existovaly doklady. Lze dodat, že [celé jméno žalobce] ml. sice uvedl, že od března 2019 začali s manželkou a synem bydlet v rodinném domě, ale to nutně neznamená, že rekonstrukce byla zcela dokončena, nýbrž toliko, že rodinný dům byl již obyvatelný.

52. Předžalobní výzvou ze dne [datum], odeslanou téhož dne (viz podací lístek), žalobci vyzvali žalovaného, aby do [datum] zaplatil [částka] a zákonné úroky z prodlení od [datum] do zaplacení.

53. Podle § 2390 zákona č.89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

54. Jak vyplývá z textu § 2390 občanského zákoníku, zápůjčka je tzv. reálný kontrakt (smlouva). To znamená, že je uzavřena teprve v okamžiku, kdy dojde k předání zastupitelné věci zapůjčitelem vydlužiteli, což zákon vyjadřuje úvodním slovem„ přenechá-li“. Nutný je tedy jednak konsensus smluvních stran na obsahu smlouvy obsahující náležitosti uvedené ve výše citovaném ustanovení § 2390 občanského zákoníku a jednak přenechání zastupitelné věci vydlužiteli. Samotné přenechání věci by bylo bezdůvodným obohacením.

55. V řízení bylo prokázáno, že se žalobci dne [datum] s žalovaným dohodli na poskytnutí částky [částka] s tím, že žalovaný ji vrátí po prodeji rodinného domu. Téhož dne žalobci předali žalovanému [částka], čímž došlo k uzavření první smlouvy o zápůjčce. Na tom nic nemění skutečnost, že už tehdy bylo přislíbeno poskytnutí dalších [částka], tj. celkově 1 [anonymizováno] 000, včetně splatnosti celé částky (která byla u druhého předání účastníky pouze potvrzena). U smlouvy o zápůjčce nelze ujednat, že peněžní prostředky budou poskytnuty ve dvou částech (jak se domnívají žalobci), neboť až jejich faktickým předáním („ přenecháním“) se stává smlouva perfektní. Do té doby není uzavřena a strany právně nezavazuje. Dne [datum] byla předána druhá částka [částka], čímž byla uzavřena druhá smlouva o zápůjčce (byť konsensu o obsahu smlouvy, viz bod shora, již bylo dosaženo dne [datum]).

56. Povinností žalovaného plynoucí z § 2390 občanského zákoníku bylo obě zápůjčky vrátit. Zápůjčky byly podle ujednání účastníků splatné v okamžiku prodeje rodinného domu. K tomu došlo dne [datum]. Od následujícího dne je žalovaný v prodlení a žalobcům (byť jej požadovali od pozdějšího data) současně náleží úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

57. Ze shora uvedených důvodů soud prvním výrokem žalovanému uložil, aby žalobcům zaplatil [částka] spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení. Lhůta k plnění se opírá o § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „ o. s. ř.“).

58. Druhým výrokem soud rozhodl o náhradě nákladů řízení v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobci byli ve věci plně úspěšní, mají proto právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Náhradu nákladů řízení žalobců tvoří: -) odměna advokáta za 38 úkonů (vždy po jednom úkonu pro každého žalobce) právní služby (příprava a převzetí zastoupení, sepis předžalobní upomínky, žaloby, vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum] a závěrečného návrhu, účast na ústním jednání dne [datum] – 3 započaté dvouhodiny, účast na ústním jednání dne [datum] – 2 započaté dvouhodiny, účast na ústním jednání dne [datum] – 2 započaté dvouhodiny, účast na ústním jednání dne [datum] a účast na ústním jednání dne [datum] a porady s klienty dne [datum], [datum] a [datum], které žalobci doložili potvrzeními) podle § 11 odst. 1 písm. a), c), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“), ponížená o 20 % podle § 12 odst. 4 advokátního tarifu, tj. po [částka], vše podle § 8 odst. 1 a § 7 bodu 6. advokátního tarifu; -) paušální náhrada hotových výdajů za 19 úkonů právní služby po [částka] podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu; -) náhrada cestovních výdajů z [obec] do [obec] a zpět na čtyři jednání soudu dne [datum], [datum], [datum] a [datum] v celkové délce 1 060 km ve výši celkem [částka] (základní náhrada [anonymizována dvě slova] Kč při sazbě [částka] km a náhrada za pohonné hmoty [částka] při kombinované spotřebě 4,7 l [číslo] km a ceně [částka] za litr paliva, vše podle vyhlášky č. 589/2020 Sb.); -) náhrada promeškaného času stráveného cestou na čtyři jednání v rozsahu 30 půlhodin po xanon [číslo] podle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 advokátního tarifu; -) náhrada za daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad podle § 137 odst. 3 písm. a) a § 151 odst. 2 o. s. ř. v sazbě 21 % ve výši [částka]; a -) náhrada zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka]. Celkem tak náhrada nákladů řízení žalobců činí [anonymizována dvě slova] Kč. Náhrada je splatná do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) k rukám zástupce žalobců (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

59. Soud oproti vyúčtování žalobců přiznal navíc odměnu za 2 úkony právní služby za účast na jednání dne [datum], neboť trvalo (bez přerušení) 5 hodin a 51 minut, tj. jde o tři započaté dvouhodiny. Naopak za čas strávený při přerušení tohoto jednání soud nepřiznal náhradu promeškaného času, neboť to neodůvodňuje § 14 odst. 1 písm. a) ani b) advokátního tarifu (nejde o čas strávený cestou ani o zpoždění zahájení jednání). Paušální náhradu hotových výdajů soud přiznal jen za devatenáct úkonů právní služby, neboť je zástupce žalobců činil za oba účastníky společně (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 10. 2016, sp. zn. 25 Cdo 173/2016).

60. Třetím výrokem soud rozhodl o náhradě nákladů řízení placených státem v souladu s § 148 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný byl ve věci neúspěšný, podle výsledku řízení je tedy povinen nahradit státu náklady řízení spočívající ve vyplaceném svědečném ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

Poučení