126 Co 75/2023

Rubrum

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Burešové a soudců Mgr. Bc. Jiřího Hanzala a Mgr. Daniely Jandové ve věci nezletilých: [jméno] [příjmení] [příjmení], [datum narození] [jméno] [příjmení] [příjmení], [datum narození] zastoupeni kolizním opatrovníkem [územní celek] sídlem [adresa] dětí rodičů: [jméno] [příjmení] [příjmení], [datum narození] bytem [adresa] zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] [jméno] [příjmení] [příjmení], narozen [datum] bytem [adresa] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova]. sídlem [adresa] o nařízení předběžného opatření, o odvolání otce proti usnesení Okresního soudu Praha-západ ze dne 18. 5. 2023, č. j. 35 Nc 2461/2023-70 takto:

Výrok

I. Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje v napadeném výroku I. v tom správném znění, že„ otci se ukládá povinnost strpět péči matky o nezletilé [jméno] a [jméno], a to do 18. 8. 2023; a přispívat na výživu nezletilých částkou 2 000 Kč měsíčně pro každého z nich vždy do 15. dne v měsíci k rukám matky, a to od doručení tohoto usnesení do pravomocného skončení řízení o věci samé“; a ve výroku

IV.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění

1. Soud prvního stupně v záhlaví citovaným usnesením nařídil předběžné opatření, kterým otci uložil povinnost do 18. 8. 2023 strpět péči matky o nezletilé děti a přispívat na výživu každého z nich částkou 2 000 Kč měsíčně do 15. dne v měsíci předem k rukám matky počínaje doručením tohoto usnesení (výrok I.), odmítl návrh matky na nařízení předběžného opatření, kterým by bylo otci zakázáno vycestovat s nezletilými mimo území České republiky bez jejího písemného souhlasu (výrok II.), jmenoval nezletilým dětem opatrovníka pro zastupování v řízení o předběžném opatření (výrok III.) a dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.).

2. Soud prvního stupně své rozhodnutí (ve vztahu k předmětu odvolacího řízení) odůvodnil tak, že rodiče jsou ve značném konfliktu, který je řešen policejním orgánem v souvislosti s trestním oznámením matky pro domácí násilí ze strany otce. Matka v rámci řešení nastalé situace kontaktovala také orgán sociálně-právní ochrany dětí (dále jen„ OSPOD“). Rovněž doložila své příjmy z dohody o pracovní činnosti, a to v únoru 2023 ve výši 8 060 Kč hrubého a v březnu 2023 ve výši 6 575 Kč hrubého. Otec je jediným společníkem a jednatelem společnosti [právnická osoba] Vyžádanými podklady policejního orgánu byly osvědčeny skutečnosti v matčině návrhu, kterými se domáhala zatímního svěření nezletilých do své péče. Konfliktem rodičů jsou nejvíce zasaženy právě nezletilé děti. Tím je prokázána naléhavá potřeba zatímní úpravy poměrů účastníků řízení a proto byla otci uložena povinnost strpět péči matky o nezletilé. Matka dále osvědčila své nízké příjmy, z čehož je zřejmé, že nemá dostatek prostředků na krytí potřeb dětí, na něž otec nijak nepřispívá. S ohledem na neznámé příjmy otce a zajištění výživy nezletilých dětí v nezbytné míře bylo určeno výživné ze strany otce ve výši 2 000 Kč měsíčně pro každé z nich.

3. Proti tomuto usnesení ve výroku I. podal otec odvolání, které odůvodnil tím, že není dána naléhavá potřeba zatímní úpravy poměrů. Popřel matkou uváděná tvrzení, která policejnímu orgánu nepravdivě vylíčila. Připustil, že dne 4. 5. 2023 došlo mezi nimi k hádce ohledně užívání automobilu, který je ve vlastnictví jeho společnosti. Otec je stejně kompetentní pečovatel jako matka a v této souvislosti odkázal na judikaturu Ústavního soudu. Matka předložila pouze úřední záznam o podaném vysvětlení, e-mailovou komunikaci s OSPOD a potvrzení zaměstnavatele. Z těchto listin neplynou skutečnosti odůvodňující nařízení předběžného opatření, nad to policejní orgán vychází pouze z (nepravdivého) sdělení matky, když otec ve věci zatím vyslechnut nebyl. Proto soud prvního stupně před nařízením předběžného opatření měl dát otci možnost se k věci vyjádřit, a to v souladu s nálezovou judikaturou. Matka se rozhodla otce opustit a není důvod, aby se neměl s dětmi stýkat. Proto se na matku obrátil dne 30. 5. 2023 a také se snažil kontaktovat nezletilého [jméno]. Dne 1. 6. 2023 došlo k setkání rodičů a dětí. Nezletilé děti nebyly od 5. do 23. 5. 2023 přítomny ve škole. V té době měly jet s matkou na týden do [země], na což jim poskytl peníze, ale předpokládal, že děti budou jinak chodit do školy. Ve vztahu k výživnému je otec připraven jej hradit, pokud mu matka sdělí bankovní spojení. Za poslední měsíc dal matce prostřednictvím její kamarádky např. 30 000 Kč a 400 €. Dále zaplatil 4 000 Kč za obědy dětí ve škole. Rovněž se vyjádřil k okolnostem možného zákazu vycestování. Na podporu svého odvolání otec označil listinné důkazy, svůj výslech, výslech vyučujících a záznam ze školních kamer. Proto navrhl odvolacímu soudu, aby usnesení v napadeném rozsahu zrušil (správně změnil tak, že zamítne návrh matky na nařízení předběžného opatření v této části), alternativně aby je změnil tak, že rodičům bude do 18. 8. 2023 uložena vzájemná povinnost strpět péči druhého z rodičů, která mezi ně bude rozdělena rovnoměrně v intervalu jednoho týdne s předáním dětí v pátek v 8:00 hodin prostřednictvím školského zařízení, a dále že otci bude uložena povinnost platit výživné v nezbytné míře 2 000 Kč měsíčně pro každé z dětí.

4. Matka k podanému odvolání uvedla, že u incidentu ve škole byli přítomni [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kteří podali vysvětlení před policejním orgánem. Ten matce doporučil podání trestního oznámení, které je stále prověřováno. Odkazy na otcem uváděnou judikaturu nejsou správné. Děti mají z otce strach, jak uvedly při pohovoru s OSPOD dne 12. 6. 2023. Matka svá tvrzení doložila úředním záznamem o jí podaném vysvětlení. Soud prvního stupně uvedené okolnosti dále prověřoval u policejního orgánu a OSPOD. Skutečnosti odůvodňující nařízení předběžného opatření postačí osvědčit. Dále se matka vyjádřila ke styku otce s dětmi a k jednáním rodičů a jejich zástupců, která proběhla po vydání napadeného usnesení. V této souvislosti také poukázala na usnesení ze dne 14. 6. 2023 o zatímní úpravě styku otce s nezletilými v asistované formě. Rovněž se vyjádřila k docházce dětí do školy a neplacení nájemného za pronajatý dům, ve kterém rodina žije. Matka byla nezaměstnaná, hlavním živitelem byl otec, pouze příležitostně si přivydělávala jako letuška. Nyní nastoupila do služebního poměru v Úřadu pro civilní letectví. Stanovené výživné nepokrývá ani polovinu nákladů na základní potřeby dětí. Matka také čelila exekuci pro nezaplacené pojistné za vozidlo otcovy společnosti, které uhradila. Také se vyjádřila k možnému únosu dětí do zahraničí. Proto navrhla odvolacímu soudu, aby usnesení v napadeném rozsahu potvrdil.

5. Kolizní opatrovník nezletilých dětí se k odvolání otce nevyjádřil.

6. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno oprávněnou osobou a včas (§ 202 a contrario, § 201, § 204 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) za použití § 1 odst. 1, 3 a 4 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z. ř. s.“)) přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a řízení, které mu předcházelo podle § 212 a § 212a odst. 1, 5 a podle § 28 z. ř. s., když k projednání odvolání nebylo třeba nařizovat jednání (§ 214 odst. 1 písm. c) o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání otce není důvodné.

7. Výroky II. a III. usnesení soudu prvního stupně o částečném odmítnutí návrhu na předběžné opatření ukládající otci zákaz vycestování a o jmenování opatrovníka nezletilým dětem pro řízení nebyly odvoláním otce dotčeny, proto nabyly samostatně právní moci (§ 206 odst. 2 věta první o. s. ř.). Součástí přezkumu odvolacím soudem je však závislý výrok o náhradě nákladů řízení (§ 206 odst. 2 věta druhá o. s. ř.).

8. Nejprve se odvolací soud zabýval otázkou mezinárodní soudní pravomoci, neboť v přezkoumávané věci je dán tzv. cizí prvek, když otec je státním občanem [anonymizována dvě slova] a ostatní účastníci řízení jsou státními občany České republiky (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. 11. 2010, sp. zn. 21 Cdo 200/2009). Podle § 1 a 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů se ve věcech s cizím prvkem se užije tento zákon, avšak v mezích mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána podle čl. 10 Ústavy České republiky, a přímo použitelných předpisů Evropské unie (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 31. 10. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2374/2012). Tím je především Nařízení Rady (EU) č. 2019/1111 ze dne 25. června 2019 o příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské odpovědnosti a o mezinárodních únosech dětí (dále jen„ Nařízení Brusel II ter“) ve vztahu k svěření nezletilých dětí do péče, tj. rodičovské odpovědnosti (čl. 1 odst. 1 písm. b), odst. 2 písm. a), čl. 2 odst. 2 bod 7.). Otázku výživného upravuje Nařízení Rady (ES) č. 4/2009 ze dne 18. prosince 2008 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností (dále jen„ Nařízení o výživném“) - viz čl. 1 odst.

1. Podle čl. 15 Nařízení o výživném ve spojení s Rozhodnutím Rady ze dne 30. listopadu 2009, č. 2009 /941/, se užije též Haagský protokol ze dne 23. listopadu 2007 o právu rozhodném pro vyživovací povinnosti (dále též„ Haagský protokol“). Mezi Českou republikou a [anonymizována dvě slova] není uzavřena žádná dvoustranná mezinárodní smlouva a [anonymizována dvě slova] není signatářem žádné relevantní mnohostranné mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána. Pravomoc českých soudů ve věci svěření nezletilých do péče je dána podle čl. 7 odst. 1 Nařízení Brusel II ter, neboť nezletilé děti mají obvyklý pobyt v České republice. V poměrech řízení o předběžném opatření je dána pravomoc českých soudů i podle čl. 15 odst. 1 písm. a) Nařízení Brusel II ter, neboť nezletilé děti se nachází v České republice. Ve věci výživného je dána pravomoc českých soudů podle čl. 3 písm. a), b), d) Nařízení o výživném, neboť otec i nezletilé děti mají obvyklý pobyt v České republice a podle jejíhož práva je dána pravomoc českých soudů ve věci rodičovské odpovědnosti. V přezkoumávané věci je tak dána mezinárodní pravomoc českých soudů, které věc posoudí podle českého (hmotného) práva (čl. 15 Úmluvy o pravomoci orgánů, použitelném právu, uznávání, výkonu a spolupráci ve věcech rodičovské zodpovědnosti a opatření k ochraně dětí (sdělení č. 141/2001 Sb. m. s.) ve spojení s § 57 odst. 2 ZMPS, čl. 3 odst. 1 Haagského protokolu) za užití českého procesního práva (§ 8 odst. 1 ZMPS).

9. Odvolací soud při přezkoumávání usnesení o nařízení předběžného opatření vychází rovněž ze stavu, který zde byl v době vyhlášení (vydání) usnesení soudu prvního stupně (§ 75c odst. 4 ve spojení s § 211 o. s. ř.). Proto nemohl přihlédnout ke skutkovým tvrzením otce uvedeným v jeho odvolání a jeho důkazním návrhům, k novým tvrzením matky a jejím důkazním návrhům, ani k dalším rozhodným skutečnostem zřejmým z obsahu spisu až po vydání napadeného usnesení, neboť nebyly k dispozici soudu prvního stupně při jeho rozhodování.

10. Z obsahu spisu (ve vztahu k předmětu odvolacího řízení) odvolací soud zjistil, že dne 12. 5. 2023 matka podala návrh na nařízení předběžného opatření o zatímním svěření nezletilých do své péče a stanovení výživného otci ve výši 10 000 Kč měsíčně na každé dítě. Návrh odůvodnila tím, že otec matku několik let slovně agresivně napadá, ničí věci, došlo také k fyzickému násilí, a to i za přítomnosti dětí. Dne 14. 1. 2023 ji před dětmi škrtil. Ty otce chytaly za ruce a říkaly mu, ať mamince neubližuje. K poslednímu incidentu došlo dne 4. 5. 2023 ve škole. Otec naléhal na matku, aby podepsala, že nemůže vyzvedávat děti bez jeho souhlasu. Následně se domáhal společného odchodu. K tomu byla přivolána policie. Matka pak začala přebývat s dětmi u své kamarádky. Situace se negativně odráží na dětech. Matka je nezaměstnaná, otec si to nepřál, proto byla vedena na úřadu práce a pracuje pouze brigádně jako letuška, podporu v nezaměstnanosti již nepobírá. Otec podniká s českým křišťálem, příliš se mu nedaří. Matka nezná jeho příjmy, ale financování rodiny zajišťuje otec, když dětem také platí školné na soukromé škole v celkové výši 800 000 Kč ročně. Matka o děti pečuje sama za pomoci kamarádek. Otec buď pracuje, nebo pobývá v zahraničí. K návrhu matka připojila e-maily ze dne 9. a 12. 5. 2023, ze kterých je zřejmé, že se obrátila na OSPOD [obec], který matce poskytl sociální poradenství v oblasti domácího násilí a odborné spolupráce. Rodnými listy je prokázáno rodičovství k nezletilým dětem. Podle potvrzení zaměstnavatele je matka na základě dohody o pracovní činnosti zaměstnána od 20. 2. 2023 na dobu neurčitou jako vedoucí kabiny. V únoru 2023 její hrubý výdělek činil 8 060 Kč a březnu 2023 dosáhl 6 575 Kč.

11. Z matkou předloženého úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne 4. 5. 2023 je zřejmé, že policejnímu orgánu kromě skutečností uvedených v návrhu vypověděla, že manžel začal mít v roce 2018 problémy v práci, proto byl výbušný. Smetl věci ze stolu nebo rozkopal vysavač, k tomu má fotografie. Ve stresu ji bral jako hromosvod svých problémů, urážel ji i její rodinu. Byla na mateřské dovolené, před covidem se vrátila do práce jako letuška jen brigádně, pak pomáhala manželovi s podklady pro účetní. V březnu 2023 měl letět na 4 dny do [anonymizováno], ale vrátil se po 6 týdnech z [země], odkud pochází. Během té doby jí poslal celkem asi 500 - 600 USD. Proto začala zase pracovat brigádně jako letuška. Práci si hledá, ale nedaří se jí to kvůli dětem a věku. Když je manžel v klidu, řekne jí, že to nevadí. Když je naštvaný, říká, že co má čekat, když je blbá letuška a umí roznášet jen kávu. Delší dobu s dětmi spí zvlášť. Ty ji kontrolují, když je sama s manželem v místnosti. Dcera si teď myslela, že otec se už nevrátí, a když se vrátil, tak začala plakat, že to tak nechce, že se ho bojí a bojí se i o ni (matku). Dnes ráno proběhla hádka, kdy jí manžel zakázal moderovat koncert, jinak že mu má podepsat rozvodové papíry. Odpoledne byla vyzvednout děti, manžel přišel do školy a domáhal se jejího podpisu, že bez jeho souhlasu nemůže vyzvedávat děti ze školy. To odmítla, protože je jejich máma. Pak přišly děti, otec požadoval, že odjedou všichni společně, že jeho děti nesmí vozit nikdo jiný než on. Tomu byla přítomna kamarádka [jméno] [příjmení], která jí pomáhá vozit děti na kroužky. V minulosti u ní jednou s dětmi přespala, když manžel měl výlev. Dále byla přítomna kamarádka [jméno] [příjmení], jejíž děti chodí do stejné třídy, a její přítel [jméno] [příjmení]. Dcera s otcem jít nechtěla, začala plakat, pak se připojil i syn. Manžel zřejmě zavolal policii, protože hlídce uváděl, že se mu snaží unést děti. Ty policistům uvedly, že s tátou jít nechtějí, že se bojí, že jí (matce) něco udělá, protože ji škrtí nebo vyhrožuje, že ji zastřelí. Hlídkou jí bylo doporučeno podání trestního oznámení. Odešla s dětmi ze školy zadním vchodem a pak šla věc ohlásit. Od té doby ji manžel nekontaktoval, pouze jeho advokát jí tlumočil vzkaz od manžela, že se s dětmi může vrátit domů a on půjde na hotel. Na to odpověděla, že děkuje a že manžel na hotel nemusí. Dále matka popisovala několik incidentů z minulosti, např. ji žduchl dlaněmi do hrudníku, hodil po ní dřevěné ramínko, kterým tak rozbil lustr. Vždy při tom anglicky nadával. Popsala také poslední incident ze 14. 1. 2023, po kterém přespala s dcerou u [jméno] [příjmení], syn byl na přespání u sousedů. Tyto manželovy scény jsou drobnosti, ale stupňují se, nyní tak dvakrát do týdne. Také ji ponižuje. Podobné výlevy jako na ni však na děti nemá. Dcera po tom incidentu v lednu nechce po kroužcích domů, když ví, že táta bude doma. Děti byly přítomny manželovým útokům. Snaží se jej zastavit, pláčou při tom, prosí, aby jí neubližoval. Rodina bydlí v pronajatém domě, nájemné není zaplacené asi rok. Vše platil manžel. Ona byla zaměstnaná pro jeho společnost, v říjnu 2022 u něj skončila, výplatu jí dával nepravidelně. Evidovala se na úřadu práce, zaměstnání hledá zatím neúspěšně. V únoru 2023 začala pracovat na dohodu o pracovní činnosti jako letuška, aby měla nějaký příjem, neboť výplata podpory v nezaměstnanosti již skončila. Manžel jí dává peníze nepravidelně. Dnes jí dal 3 000 Kč na obědy pro děti, před týdnem poslala jeho sestra 20 000 Kč jako dárek pro syna k narozeninám. Před měsícem jí tchán poslal z Libanonu 350 USD a pak 14. 4. 2023 poslala další manželova sestra 250 USD. Dále popsala manželovu cholerickou povahu a jeho problémy se sebekontrolou. Násilí proti dětem nikdy neužil, jen je setřese, když se ji snaží bránit. S těmito problémy se jako první svěřila v lednu 2023 kamarádce [jméno] [příjmení], u které s dětmi přespala. Dnes bude spát u kamarádky, mohla by také odjet ke své matce na Moravu.

12. Soud prvního stupně vyžádal sdělení OSPOD a policejního orgánu a opatřil výpis z obchodního rejstříku. OSPOD prozatím rodinu nevedl v evidenci, k žádosti matky jí bylo poskytnuto sociální poradenství dne 5. 5. 2023. Podle výpisu z obchodního rejstříku je otec jediným společníkem a jednatelem společnosti [právnická osoba] Z listin poskytnutých policejním orgánem bylo zjištěno následující. Dne 4. 5. 2023 matka podala na otce trestní oznámení pro podezření ze spáchání zločinu týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, 2 písm. d) tr. zákoníku. Dne 5. 5. 2023 byly ve věci zahájeny úkony trestního řízení. Výslech otce zatím nebyl proveden. Policejní orgán se v této fázi domnívá, že mohlo dojít k fyzickému nebo psychickému násilí proti matce, přičemž nejvíce zasažené tímto jednáním se jeví nezletilé děti. O probíhajícím trestním řízení byl dne 11. 5. 2023 vyrozuměn OSPOD. Podle policejního orgánu na základě dotazníku [jméno] [příjmení] byly splněny podmínky pro vykázání násilné osoby. Matka dala souhlas s trestním stíháním otce. Nepožadovala provedení vykázání otce ze společné domácnosti, neboť se zdržuje u svých přátel a do domu se nechtějí vrátit ani děti. Matce byla policejním orgánem předána dokumentace a kontakty pro oběti domácího násilí. Matka poskytla policejnímu orgánu celkem 6 ks fotografií, kde jsou zachyceny rozbité věci v domácnosti, na jedné fotografii je obličej ženy. Dále matka policejnímu orgánu poskytla elektronickou komunikaci mezi ní a otcem v anglickém jazyce. Dne 10. 5. 2023 se otec oznámil policejnímu orgánu, že jeho manželka se mu neozývá. Neví, co s ní je, a zjistil, že děti nebyly od 4. 5. 2023 ve škole. Otec informoval o slovní rozepři mezi ním a manželkou dne 4. 5. 2023, kdy měla děti odvézt do školy, pak se pro něho domů vrátit, ale místo toho šla někam na kávu. Policejní orgán kontaktoval matku, která sdělila, že pobývá s dětmi u kamarádky, spolupracuje s policejním orgánem, OSPOD, intervenčním centrem a školou dětí z důvodu obav před otcem. Děti do školy dočasně nechodí, o čemž je její vedení informováno. S tímto byl otec seznámen, dále mu bylo sděleno, že bylo podáno jeho manželkou trestní oznámení. S informacemi se otec spokojil s tím, že se obrátí na policejní orgán vedoucí trestní řízení. Matka se se svou situací svěřila pěti známým, dne 18. 5. 2023 podali vysvětlení dva z nich. [jméno] [příjmení] uvedl, že je přítelem [jméno] [příjmení], která je kamarádkou matky. Zná i jejího manžela. V únoru 2023 si všiml, že se jejich dceři [jméno] nechce domů, když je doma tatínek. Asi 5. 5. 2023 jej přítelkyně zavolala do školy, kde docházelo ke konfliktu mezi rodiči. Osobně nikdy nebyl přítomen konfliktu rodičů, na jejichž dětech je ale patrné nějaké trauma. Mají strach o matku, začnou plakat, když telefonuje s otcem. Svěřila se, že po 3 letech se rozhodla něco udělat s potížemi s [jméno]. Nikdy si na matce nevšiml známek poranění nebo fyzického násilí. Nemyslí si, že by otec dětem ublížil. Matka si mu stěžovala, že manžel se nestará o rodinu, a to ani finančně. Podle něj se otec snaží dělat dojem pravého opaku. Říkala, že se [jméno] vždy snaží jakoby převzít kontrolu nad děním doma. Jednou slyšel, jak [jméno] jakoby do éteru říká, že táta chce mámu zabít, ale blíže to nespecifikoval. [jméno] [příjmení] vypověděla, že oba rodiče zná asi 1,5 roku, jejich děti navštěvují stejnou školu, kamarádí se s matkou, jezdí spolu i na dovolené. Dne 4. 5. 2023 čekaly s matkou na recepci školy, otec přišel a ptal se, kde je ředitelna. Chtěl zajistit, aby matka nemohla vyzvedávat děti. Když přišly jejich děti a uviděly tátu, vycítily, že je něco špatně. [jméno] začala plakat, couvat a říkat, že s tátou nikam nejde. Matka navrhla, že ona odveze dceru na kroužek a otec syna na fotbal. Toto otec odmítl a trval na tom, že obě děti pojedou s ním. Na to [jméno] řekl, že s otcem nikam nepojede. Otec agresivní nebyl, jen situace byla vyhrocená, děti brečely. [jméno] se táty očividně bojí, děti mají o matku strach. Je vidět, že se obě děti uklidní, když zjistí, že táta nebude doma. Nikdy na matce neviděla nějaké poranění nebo známky fyzického násilí. Svěřila se jí letos lednu, do té doby si myslela, že mezi rodiči je vše v pořádku.

13. Soud prvního stupně správně aplikoval ustanovení citovaná v bodech č. 5 až 7. odůvodněnínapadeného usnesení, přičemž odvolací soud pro úplnost cituje další právně významná ustanovení, která soud prvního stupně podle obsahu odůvodněnínapadeného usnesení použil.

14. Podle § 74 odst. 1 o. s. ř. před zahájením řízení může předseda senátu nařídit předběžné opatření, je-li třeba, aby zatímně byly upraveny poměry účastníků, nebo je-li obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen.

15. Podle § 452 odst. 3 z. ř. s. ustanovení tohoto pododdílu o trvání a prodloužení doby trvání předběžného opatření se použijí i na předběžné opatření podle občanského soudního řádu, jímž má být účastníku uloženo, aby odevzdal dítě do péče druhého z rodičů nebo do péče osoby dítěti příbuzné nebo blízké.

16. Rozhodnutí o návrhu na nařízení předběžného opatření nespočívá na výsledcích dokazování, na závěru o skutkovém stavu, a ani na právním posouzení věci, nepředstavuje samo o sobě výsledek procesu, v jehož průběhu by soud zvažoval, jaké provede důkazy a které z navrhovaných, jak bude provedené důkazy hodnotit a jaká skutková zjištění z nich učiní. Jediným relevantním podkladem pro rozhodnutí soudu o návrhu na předběžné opatření jsou údaje a informace, které jsou obsahem spisu, zejména v návrhu a v listinách předložených navrhovatelem. Soud pak na jejich základě, aniž by umožnil druhému účastníku se k nim vyjádřit nebo přednést vlastní tvrzení a návrhy, zkoumá, zda jsou splněny zákonné předpoklady pro nařízení předběžného opatření. Přijaté předběžné opatření pak představuje jen prozatímní a dočasnou úpravu práv a povinností účastníků, aniž by tím byl předurčován průběh procesu samotného, nebo prejudikováno rozhodnutí o sporu nebo o jiné právní věci. Rozhodování o předběžném opatření tedy není nalézacím řízením, je řízením o prozatímním opatření, jehož smyslem a účelem je provést rychle (zpravidla bezodkladně) a účinně prozatímní úpravu poměrů účastníků, aniž by tím byly sporné otázky konečným způsobem vyřešeny. Při nařízení předběžného opatření musí soud vždy uvážit, zda je dána nutnost zatímní úpravy, a to zejména s ohledem na povahu projednávané věci. Z povahy předběžných opatření vyplývá, že nemusí být zjišťovány všechny skutečnosti, které by soud musel zjišťovat, kdyby měl rozhodnout ve věci samé. Soud je vždy povinen zkoumat, zda je v souzeném případě dána potřeba zatímně upravit poměry účastníků, zda tato potřeba je naléhavá a zda v daném případě je namístě předběžné opatření nařídit. Je ovšem nezbytné, aby byla prokázána naléhavá potřeba zatímní úpravy poměrů účastníků řízení a skutečnosti rozhodné pro nařízení předběžného opatření byly nejméně osvědčeny. Zásady vyplývající z ustanovení § 6 a § 120 o. s. ř. se uplatňují přiměřeně v rozsahu potřebném k dosažení účelu sledovaného předběžným opatřením.

17. Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že je prokázána naléhavá potřeba zatímní úpravy poměrů účastníků řízení, jak ohledně péče o děti, tak o jejich výživě v nezbytné míře.

18. Tvrzení obsažená v návrhu byla doložena jednak listinami předloženými matkou a jednak dalším šetřením, které provedl sám soud prvního stupně. Jeho postup byl správný, neboť předběžné opatření ve věci péče a výživy nezletilých dětí lze nařídit i bez návrhu (§ 12 odst. 1, § 13 odst. 1, § 466 písm. b) až d), § 468 odst. 1 a 2 a contrario z. ř. s.), proto v rámci zákonné lhůty pro rozhodnutí o takovém návrhu (§ 75c odst. 2 o. s. ř.) může shromažďovat podklady i sám z úřední povinnosti, veden zásadou vyšetřovací (§ 20 odst. 1, § 21 z. ř. s.) a nevázán návrhem (§ 26 z. ř. s.). Z obsahu spisu v rozsahu, který byl k dispozici soudu prvního stupně v době jeho rozhodování (srov. § 75c odst. 4 o. s. ř.), jsou zřejmé okolnosti odůvodňující nařízení předběžného opatření, které jsou podrobně popsány shora (viz body č. 10 až 12. odůvodnění). Policejní orgán a OSPOD vyhodnotily věc jako podezření na domácí násilí a s matkou, potažmo s dětmi je zacházeno jako obětmi domácího násilí. Ve věci byly zahájeny úkony trestního řízení a podle policejního orgánu jsou splněny podmínky pro vykázání otce ze společného obydlí podle § 44 a násl. zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. K tomu však nedošlo pouze proto, že matka společnou domácnost i s dětmi opustila, pobývá u svých známých a otec byl o tom informován. Tím je prokázána naléhavá potřeba zatímní úpravy péče o nezletilé děti, tedy podmínka pro nařízení předběžného opatření ve smyslu § 75c odst. 1 o. s. ř. splněna byla.

19. Jde-li o skutečnosti odůvodňující nařízení konkrétního předběžného opatření, tak ty postačí osvědčit (viz shora bod č. 16 odůvodněnía § 75c odst. 1 in fine o. s. ř.). Tento požadavek byl naplněn předložením úředního záznamu o podání vysvětlení matkou a dalšími poklady poskytnutými policejním orgánem. Matčina výpověď je v souladu s jejími tvrzeními uvedenými v návrhu, je podporována vysvětleními podanými dalšími osobami, kterým se matka svěřila o situaci v rodině a které byly přítomny incidentu ve škole dne 4. 5. 2023. Existuje vyšší míra pravděpodobnosti, že ve společné domácnosti docházelo k jednání otce, které má negativní dopad na nezletilé takového rozsahu, že se jej bojí, mají strach, aby neublížil jejich matce, a nechtějí se vrátit do společné domácnosti. Děti kontakt s otcem odmítají a změny v jejich chování jsou pozorovatelné jejich okolím nebo třetími osobami.

20. Soud prvního stupně správně uložil otci povinnost strpět péči matky podle § 76 odst. 1 písm. e) o. s. ř. Předběžným opatřením nelze rozhodnout o svěření do péče, o čemž lze rozhodnout pouze v řízení o věci samé. Účastníku řízení lze uložit povinnost buď předat nezletilé dítě do péče anebo povinnost strpět péči určité osoby o nezletilé dítě. Protože obě děti se fakticky nachází v péči matky, která s nimi opustila společnou domácnost, péči o ně doposud zajišťuje, neboť otec je pracovně vytížený nebo pobývá v zahraničí, tak tomu odpovídající povinností otce je strpět péči matky o nezletilé. V této souvislosti soud prvního stupně správně použil ustanovení § 459 z. ř. s. o trvání předběžného opatření a rozhodl v souladu s ním. Napadené usnesení nabylo vykonatelnosti dnem doručení otci, tj. 24. 5. 2023 a soudem prvního stupně stanovená lhůta do 18. 8. 2023 nepřesahuje 3 měsíce od vykonatelnosti usnesení. Ustanovení § 452 odst. 3 z. ř. s. stanoví použitelnost § 459 z. ř. s. pro případy uložení povinnosti odevzdat dítě do péče tam uvedené osoby. Důsledky strpění péče druhého z rodičů jsou však přinejmenším srovnatelné s odevzdáním dítěte do péče. Opačný výklad vedoucí k trvání takového předběžného opatření po delší dobu nebo dokonce na dobu neurčitou, by pak byl v rozporu s účelem dané právní normy.

21. Ve věci o určení výživného lze pak k vydání předběžného opatření přistoupit v situaci, kdy je nezbytné, aby výživou oprávněnému účastníkovi bylo zabezpečeno placení výživného v nezbytné míře. Placení výživného (slovy zákona)„ v nezbytné míře“ přitom předznamenává, že výživou oprávněnému účastníkovi je vskutku nezbytné zajistit plnění vyživovací povinnosti ze strany výživou povinné osoby. Taková skutečnost však při podání návrhu na vydání předběžného opatření uvedeného obsahu musí být spolehlivě (alespoň) osvědčena, tedy výživou oprávněný účastník (nebo jiný aktivně legitimovaný účastník) musí soudu osvědčit, že v (majetkových) poměrech nastaly takové okolnosti, pro které je nezbytné mu zajistit zatímně formou navrhovaného předběžného opatření placení výživného osobou povinnou výživou v nezbytné míře (srov. usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 23. 5. 2006, sp. zn. 10 Co 407/2006).

22. Ve vztahu k výživnému bylo bez jakýchkoliv pochybností zjištěno, že veškeré potřeby nezletilých dětí včetně péče o ně dlouhodobě zajišťuje matka. Otec zabezpečoval rodinu po finanční stránce a matka měla peníze k dispozici. Situace se však změnila. Matka byla bez stálého příjmu a podpora od státu již skončila. Její současné výdělkové poměry byly prokázány potvrzením zaměstnavatele, když matka vydělává v řádu jednotek tis. Kč. Poměry otce nebyly (zatím) s určitostí zjištěny. Avšak lze učinit závěr, že jsou takové, aby bez problémů financoval potřeby čtyřčlenné rodiny včetně svých základních životních potřeb. Je zřejmé, že otec od rozkolu v rodině na počátku roku a během svého pobytu v zahraničí až dosud přispíval na potřeby dětí jen nahodile a v omezené míře, a to buď sám anebo prostřednictvím svých příbuzných.

23. Je třeba důsledně rozlišovat výživné, které zmiňuje § 76 odst. 1 písm. a) o. s. ř., a výživné podle § 910 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). Výživné předků a potomků podle § 910 o. z. vychází z předpokladu neschopnosti oprávněného se sám živit; pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného a životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů, kdy toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte (§ 911, § 913 odst. 1 a 2, § 915 odst. 1 a 2 o. z.). Tzn., že smyslem ustanovení o vyživovací povinnosti mezi předky a potomky obsažené v občanském zákoníku je zajistit zásadně shodnou životní úroveň, zatímco výživné dle textace § 76 odst. 1 písm. a) o. s. ř. má být poskytnuto v nezbytné míře, tedy má pouze subsidiární povahu a má řešit akutní absenci hmotného zabezpečení dítěte (srov. obdobně usnesení Okresního soudu ve Zlíně ze dne 10. 9. 2015, sp. zn. 19 Nc 301/2015, publikované v Souboru rozhodnutí soudů ČR nižších stupňů dle NOZ a ZOK).

24. Za výše popsané situace je zřejmé, že je ohroženo zajištění základních odůvodněných potřeb nezletilých dětí, když otcem poskytnuté plnění vzhledem k pravděpodobné úrovni jeho poměrů a zjištěným poměrům matky nestačí na krytí nezbytných nákladů na potřeby dětí. Proto soud prvního stupně zcela správně otci uložil povinnost přispívat na výživu nezletilých v nezbytné míře podle § 76 odst. 1 písm. a) o. s. ř. Jde-li o rozsah této otcovy povinnosti, tak soudem prvního stupně stanovená částka je v souladu s výše uvedenými kritérii a závěry.

25. Otcův odkaz na nález Ústavního soudu ze dne 3. 5. 2022, sp. zn. I. ÚS 3065/21 není přiléhavý, neboť se týká kritérií svěření nezletilého dítěte do střídavé péče ve věci samé, a nikoliv pro případ nařízení předběžného opatření. Nadto s ohledem na narušený vztah mezi otcem a dětmi v době vydání napadeného usnesení nelze o zatímním svěření nezletilých do takové formy péče, na níž by se podílel i otec, uvažovat. Uvedené však nijak otce z jeho rodičovské role nevylučuje. Svěření nezletilého dítěte, ať už zatímně nebo do budoucna, do péče z jednoho rodičů nemá žádný vliv na rozsah rodičovské odpovědnost tzv. nepečujícího rodiče. Ten může svá rodičovská práva a povinnosti realizovat v rámci styku s dětmi. V přezkoumávané věci však (ke dni vydání napadeného rozhodnutí) nebyly splněny podmínky pro nařízení předběžného opatření o zatímní úpravě styku otce s dětmi, a to v jakékoliv formě (§ 75c odst. 1 o. s. ř. a contrario).

26. Soud prvního stupně postupoval zcela správně, jestliže nevyzval otce k vyjádření se k návrhu na nařízení předběžného opatření, neboť o něm je rozhodováno bez slyšení účastníků řízení, aby nebyl zmařen účel tohoto specifického procesního institutu (viz § 75c odst. 3 o. s. ř.). Otcem poukazovaný nález Ústavního soudu ze dne 1. 9. 2016, sp. zn. II. ÚS 1847/16, se týkal případu, kdy předběžné opatření bylo nařízeno odvolacím soudem po té, co soudem prvního stupně byl návrh zamítnut. Jedná se o závěry vyplývající z nálezu Ústavního soudu ze dne 19. 1. 2010, sp. zn. Pl. ÚS 16/09, derogujícího § 220 odst. 3 o. s. ř. Proto se neuplatní v poměrech řízení před soudem prvního stupně. Veškerá procesní práva otce byla zachována tím, že měl možnost využít opravný prostředek a k věci se tak vyjádřit.

27. Námitka o absenci dětí ve škole není způsobilá přivodit změnu napadeného usnesení. Bez významu je argumentace obou rodičů ve vztahu k uložení zákazu vycestování a obávám z únosu dětí druhým rodičem, neboť tato otázka není předmětem odvolacího řízení. Stejně nevýznamné jsou rodiči poukazované skutečnosti nastalé po vydání napadeného usnesení. Odvolací soud znovu zdůrazňuje, že pro jeho rozhodování je rozhodující stav, který byl v době rozhodování soudu prvního stupně (viz shora bod č. 9 odůvodnění). S ohledem na další vývoj věci může soud prvního stupně za zákonem splněných podmínek (i bez návrhu) nařídit jiné nebo další předběžné opatření nebo stávající předběžné opatření změnit (§ 475 odst. 1 z. ř. s.) anebo je zrušit (§ 77 odst. 2 o. s. ř.), jak správně dovozuje v bodě č. 11 odůvodněnínapadeného usnesení.

28. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení před soudem prvního je správné, neboť řízení o věci samé nebylo zahájeno, proto je třeba rozhodnout o náhradně nákladů řízení v rozhodnutí, jímž se řízení končí (§ 151 odst. 1 o. s. ř.). Návrh matky v části, v níž lze zahájit řízení jen na návrh, byl odmítnut, proto podle § 146 odst. 3 o. s. ř. by jako navrhovatelka měla nahradit ostatním účastníkům jejich náklady řízení (před soudem prvního stupně), které jim však nevznikly. V odvoláním napadené části usnesení o návrhu matky, o němž lze vést řízení i bez návrhu, soud prvního stupně správně použil § 23 větu první z. ř. s. (viz bod č. 13 odůvodněnínapadeného usnesení). Proto žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně.

29. Protože rozhodnutí soudu prvního stupně v napadeném výroku I. a závislém výroku IV. o nákladech řízení je věcně správné, odvolací soud je v tomto rozsahu podle § 219 o. s. ř. potvrdil. Výrok I. je potvrzen ve správném znění tak, aby bylo bez jakýchkoliv pochybností zřejmé, že předběžné opatření o zatímní úpravě péče trvá do 18. 8. 2023, avšak předběžné opatření o výživném v nezbytné míře není touto lhůtou omezeno (srov. § 452 odst. 3 a § 459 z. ř. s. a contrario) a trvá až do pravomocného skončení řízení o věci samé (srov. § 77 odst. 1 písm. b) až d) o. s. ř.). Pokud nebude podán návrh na zahájení řízení o věci samé, soud prvního stupně takové řízení zahájí sám bez návrhu (§ 13 odst. 1 a 2, § 466 písm. b) až d), § 468 odst. 1 a 2 a contrario z. ř. s.), proto nelze matce jako navrhovatelce ukládat povinnost k podání takového návrhu (§ 12 odst. 2 části věty za středníkem z. ř. s.) a užití ustanovení o zániku předběžného opatření podle § 77 odst. 1 písm. a) o. s. ř. je vyloučeno.

30. Ohledně náhrady nákladů odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 o. s. ř. a § 23 věty první z. ř. s., jehož předmětem je věc, o níž lze zahájit řízení i bez návrhu, a nebyly shledány žádné okolnosti případu odůvodňující přiznání náhrady nákladů některému z účastníků řízení.

Poučení