13 C 113/2024 - 218

Rubrum

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní JUDr. Annou Tichou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO: [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] o zaplacení částky 454 400 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni za užívání nemovitých věcí: - pozemku st. č. [hodnota] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům - pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] – zahrada, vše v obci [adresa], části obce a katastrálním území [adresa], nad rámec jeho spoluvlastnického podílu a) za období od 29. 11. 2021 do 14. 3. 2023 částku 205 900 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 205 900 Kč od 15. 3. 2023 do zaplacení, b) za období od 15. 3. 2023 do 28. 1. 2024 částku 147 419 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 147 419 Kč od 29. 1. 2024 do zaplacení, c) za období od 29. 1. 2024 do 28. 7. 2024 částku 85 200 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 85 200 Kč od 5. 3. 2025 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Pokud se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení další částky ve výši 15 881 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 15 881 Kč od 29. 1. 2024 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 36 764,66 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit na účet České republiky – Okresního soudu v Hradci Králové na znalečném částku (3 %) 276,34 Kč, přičemž do této výše je částka pokryta zálohou žalobkyně.

V. Žalovaný je povinen zaplatit na účet České republiky – Okresního soudu v Hradci Králové na znalečném částku (97 %) 8 934,93 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1 Původní žalobkyně [jméno FO] a [jméno FO] se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhaly zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, ve kterém setrvávaly se žalovaným, tak, že žalobkyně byly spoluvlastnicemi každá jednou čtvrtinou k celku a žalovaný byl spoluvlastníkem jednou polovinou k celku, a to k nemovitostem - pozemku parcelní číslo stavební [Anonymizováno] - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova s číslem popisným [Anonymizováno] – rodinný dům, v části obce [adresa], pozemku parcelní číslo [Anonymizováno]/[Anonymizováno] - zahrada, vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], pro obec [adresa] a katastrální území [adresa] na listu vlastnictví číslo [hodnota], když tvrdily, že předmětné nemovitosti užívá výlučně žalovaný, který v domě č. p. [Anonymizováno] bydlí. Žalovaný sám rozhoduje o veškerých záležitostech týkajících se správy předmětných nemovitostí a mezi účastníky panují již delší dobu napjaté vztahy. Žalobkyně navrhovaly zrušit spoluvlastnictví a přikázat nemovitost do výlučného vlastnictví žalovaného s tím, že tento by byl povinen zaplatit žalobkyním vypořádací podíl. V průběhu řízení o zrušení podílového spoluvlastnictví soud usnesením ze dne 17. 1. 2022, č. j. 13 C 183/2021–89 rozhodl tak, že na místo dosavadních žalobkyň [jméno FO] a [jméno FO] vstoupila společnost [Jméno žalobkyně]., identifikační číslo [IČO žalobkyně], sídlem [adresa] v souladu s ust. § 107a odst. 1, 2 o. s. ř., když následně po podání žaloby došlo k prodeji spoluvlastnických podílů původních žalobkyň na [právnická osoba] na základě kupní smlouvy ze dne 25. 11. 2021, právní účinky zápisu nastaly k okamžiku 29. 11. 2021. K odvolání žalovaného Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 28. 2. 2022 toto usnesení okresního soudu ze dne 17. 1. 2022, č. j. 13 C 183/2021–89 jako správné potvrdil. Usnesení nabylo právní moci dne 22. 3. 2022. Žalovaný přesto setrvával na svém názoru, že společnost [Jméno žalobkyně]. není spoluvlastníkem předmětných nemovitostí. 2 Žalobkyně uplatnila náhradu za užívání nemovitosti žalovaným nad rámec jeho spoluvlastnického podílu, když žalovaný jí neumožnil užívání této nemovitosti v rozsahu jejího spoluvlastnického podílu, a soud o tomto návrhu rozhodl a změnu petitu v tomto směru opakovaně připustil. Usnesením Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 13. 2. 2024, č. j. 13 C 183/2021-413 byla připuštěna změna žaloby, kdy žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení další částky ve výši 163 000 Kč spolu s příslušenstvím za užívání předmětných nemovitostí žalovaným nad rámec jeho spoluvlastnického podílu a zároveň soud řízení o zaplacení částky 369 200 Kč s příslušenstvím za užívání nemovitosti žalovaným nad rámec jeho spoluvlastnického podílu vyloučil k samostatnému řízení. 3 Rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 13. 2. 2024, č. j. 13 C 183/2021–414 bylo podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného zrušeno a byl nařízen prodej předmětných nemovitostí ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek bude rozdělen mezi spoluvlastníky podle jejich spoluvlastnických podílů a bylo rozhodnuto o nákladech řízení a nákladech státu. 4 Usnesením Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 5. 3. 2025 byla opakovaně připuštěna změna žaloby spočívající v rozšíření žalobního návrhu o zaplacení další částky ve výši 85 200 Kč s příslušenstvím v souladu s ust. § 95 odst. 2 o. s. ř., takže předmětem žaloby bylo zaplacení částky 454 400 Kč s příslušenstvím za nadužívání nemovitosti žalovaným nad rámec jeho spoluvlastnického podílu. 5 Žalovaný s žalobou nesouhlasil, když tvrdil, že dosud není vyřešeno spoluvlastnictví a trval na svém postoji, že žalobkyně není spoluvlastníkem předmětných nemovitostí. 6 Z důkazů provedených v řízení (a též z důkazů provedených v řízení vedeném pod sp. zn. 13 C 183/2021, které se vztahují k projednávanému nároku a které byly provedeny do doby vyloučení předmětné věci k samostatnému řízení), soud zjistil následující skutečnosti: 7 zrušení spoluvlastnictví a nařízení prodeje nemovité věci ve veřejné dražbě rozhodl okresní soud rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 13. 2. 2024, č. j. 13 C 183/2021–414. Před rozhodnutím ve věci vypořádání spoluvlastnictví okresní soud vyloučil k samostatnému řízení žalobcův nárok na vydání bezdůvodného obohacení, který byl následně projednáván pod sp. zn. 13 C 343/2018. 8 Z výpisu z katastru nemovitostí (ve spisu na č. l. 80) bylo zjištěno, že pozemek parcelní číslo stavební [Anonymizováno] - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba s číslem popisným [Anonymizováno] – rodinný dům, v části obce [adresa], pozemek parcelní číslo [Anonymizováno]/[Anonymizováno] - zahrada, vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], pro obec [adresa] a katastrální území [adresa] na listu vlastnictví číslo [hodnota], je v podílovém spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného, a to každý vše výši jedné poloviny k celku. Žalobkyně se stala spoluvlastnicí na základě kupní smlouvy ze dne 25. 11. 2021 s právnímu účinky zápisu k okamžiku 29. 11. 2021. 9 Ze znaleckého posudku znalce [tituly před jménem] [jméno FO] číslo [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno] soud zjistil, že ke dni 9. 6. 2024 určil dle požadavku soudu výši obvyklého měsíčního nájemného ze stavební parcely číslo [hodnota], jejíž součástí je objekt rodinného domu, číslo popisné [Anonymizováno], s objektem zděné stavby garáže, s venkovními úpravami, s příslušenstvím a pozemkovou parcelou číslo [Anonymizováno]/[Anonymizováno] s trvalými porosty v k. ú. [adresa], obci [adresa], vše zapsáno na LV číslo [hodnota], vedeném u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], za období od 29. 11. 2021 do současné doby, kdy ocenění znalec provedl cenou obvyklou ve smyslu definice uvedené v § 2 zák. č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku ve znění pozdějších předpisů. Znalecký posudek obsahuje mj. i fotografie II. nadzemního podlaží v rozsahu obývacího pokoje, dětského pokoje, stavebně nedokončeného prostoru koupelny a WC (na čísle listu 21 – 22 znaleckého posudku). Předmětem ocenění byl i zděný objekt garáže, kde jsou dvě stání za sebou stojících osobních vozidel. Dále předmětem ocenění byl i skleník na pozemkové parcele, zahradní altán a zahrada s porosty. Posouzena byla i vybavenost, kdy se jedná o úplnou vybavenost obchodnímu středisky i specializovanými obchody, a pokud se jedná o životní prostředí, jde o klidnou lokalitu bez zdraví ohrožujících vlivů. Znalec stanovil výši obvyklého nájemného rodinného domu pro rok 2021 na částku 25 380 Kč měsíčně, pro rok 2022 na částku 26 400 Kč měsíčně, pro rok 2023 na částku 28 250 Kč měsíčně a pro rok 2024 na částku 28 800 Kč měsíčně. 10 Ze znaleckého posudku znalce [jméno FO] vypracovaného v řízení vedeném pod sp. zn. 13 C 183/2021 bylo zjištěno, že znalec za období od 29. 11. 2021 stanovil výši obvyklého nájemného rodinného domu na částku 28 240 Kč měsíčně. Posouzení bylo provedeno k datu 29. 11. 2021 a znalec pořídil fotodokumentaci, kdy je vidět, že je užíváno jak 1. nadzemní podlaží, kde je předsíň, chodba, kuchyňský kout, jídelna, ložnice a koupelna + WC – výměra užitné plochy je 71,76 m2, tak i 2. nadzemní podlaží, kde je předsíň, ložnice, pokoj 1 a 2, WC spíž a šatna - výměra užitné plochy je 64,82 m2. Z fotodokumentace ze dne 29. 11. 2021 pořízené znalcem při jeho návštěvě (na čísle listu 14 –18 ve spisu 13 C 183/2021) soud zjistil, že na fotografiích je zachycen stav, kdy žádná z místností není vyklizena. Místnosti jeví známky užívání (např. v pokoji je domeček pro děti, povlečené ložní prádlo, dětské prkénko na WC). 11 Z výslechu znalce [jméno FO] soud zjistil, že pokud nejdříve stanovil v posudku cenu obvyklého nájemného od 29. 11. 2021 ve výši 28 242 Kč a v pozdějším posudku ve výši 25 380 Kč, bylo to z důvodu, že ČNB stanovila přísnější podmínky v rámci stanovení hypoték. Na základě toho stoupaly ceny nájemních bytů a byl pokles nájmů rodinného domu. V r. 2021 došlo ke snížení nájmu a od r. 2022 dochází již ke zvýšení ceny nájmu. Jedná se o nájem celé nemovitosti. Od r. 2022 ten nájem šel nahoru z důvodu, že hypotéky již byly méně dostupné. Ve všech případech byl na místním šetření osobně. Při tom prvním místním šetření v r. 2022, kdy prováděl i ocenění nemovitosti, tam byl žalovaný s manželkou, a domnívá se, že i dcera s vnukem. Při dalším místním šetření, kdy stanovoval výši nájmu, byl přítomen žalovaný s manželkou. Procházel celou nemovitost a pořizoval fotodokumentaci. Domnívá se, že přízemí užívá žalovaný s manželkou. Část toho 2. nadzemního podlaží užívá jeho dcera s vnukem. V tom 2. nadzemním podlaží je jeden pokoj nevyužívaný a je tam nedokončená koupelna. Na toto uspořádání užívání nemovitosti usoudil jednak dle oblečení a jednak dle viditelného užívání. Objekt je v katastru nemovitostí zapsán jako rodinný dům a je takto i užíván. I pokud by tam tato právní vada – nebyla by kolaudace, při ocenění nemovitostí má přednost skutečné užívání nemovitostí. Rozsah užívání je zřejmý ze znaleckého posudku, konkrétně fotodokumentace, kdy na straně 20 posudku je předsíň a ložnice ve 2. nadzemním podlaží, a na straně 21 posudku je dětský pokoj, kde jsou nějaké hračky a růžový dětský stan a jeden pokoj, který není využíván. Při prvém místním šetření, s ohledem na koupelnu a nevyužívaný pokoj ve NP, byl použit koeficient 0,9. Tzn., že tam bylo sníženo nájemné o to znehodnocení. Tady v tomto případě je k využívání celý dům mimo nedokončené koupelny, a je tedy třeba brát v potaz využívání toho domu jako celku. Při zpracování znaleckého posudku vycházel znalec ze skutečného stavu, který je zřejmý. Stavebně dokončené je to mimo koupelnu ve 2. nadzemním podlaží, kde snížil koeficient na 0,9 v rámci nájemného. V katastru nemovitostí je to řádně zapsáno jako rodinný dům a takto je to i využíváno. Znalec dále poukázal na znalecký posudek, strana 22, tam je vidět ta nedokončená koupelna. Co se týká WC, je tam linoleum, osazené dveře, klozetová mísa a je tam i dětské zmenšené prkénko. 12 Informovaný zástupce žalobkyně [jméno FO] ve své výpovědi uvedl, že chtěli najít smírné řešení věci. Buď v rozdělení nemovitosti, nebo navrhovali oddělit část zahrady, kdy by vznikl druhý stavební pozemek, a o to by byl vypořádací podíl menší. Žalovaný je nikdy nepustil do domu. Odmítal s nimi komunikovat. Snažili se mluvit s jeho manželkou a dcerou, i když nejsou spoluvlastníky nemovitosti. Žalovaný však odmítal jakoukoli dohodu. Myslí si, že je to zbytečně vyhrocené, že kdyby se žalovaný dohodl s neteřemi, nedošlo by k tomu, aby koupili část nemovitosti. Žalovaný není ochoten přistoupit na realitu, která tady je, a jenom si tímto jednáním zvyšuje náklady. Byli přítomni při prvním místním ohledání, kdy se je snažil žalovaný vyhazovat od domu, ačkoli stáli za plotem, a bylo to tak vyhrocené, že znalec zvažoval přivolání policie. I při místním ohledání znalcem jim byl žalovaným odmítnut přístup do nemovitosti. Hovořili s dcerou žalovaného a jejím partnerem, i s její maminkou. Existovala varianta, že oni byli ochotni vyplatit jejich podíl na nemovitosti, jednak z vlastních zdrojů, jednak z hypotečního úvěru, ale žalovaný odmítl převést svůj spoluvlastnický podíl na dceru. 13 Informovaný zástupce žalobkyně [jméno FO] potvrdil, co soudu řekl pan [jméno FO]. On sám samostatně nikdy nevedl žádná jednání. Vždy byli přítomni spolu s panem [Anonymizováno]. Když zakoupili podíl na nemovitosti žalovaného, zaslali žalovanému dopis, na který nebyla žádná reakce. Následně si zvolili právní zástupkyni, která žalovanému rovněž zaslala dopis, na který rovněž nebyla žádná reakce. Do domu nikdy nebyli vpuštěni, dokonce žalovaný nechtěl dovnitř pustit ani znalce, ani je. Když už to vypadalo, že budou muset volat policii, žalovaný souhlasil s tím, že do nemovitosti pustí pouze znalce, takže odjeli. V nemovitosti nikdy nebyl, a to ani za plotem na zahradě. Vzhledem k tomu, že je vlastníkem realitní kanceláře, ví, že je silná poptávka pronájmu i části nemovitosti, takže dá se pronajmout i část takovéto nemovitosti i přes skutečnost, že není dokončená koupelna. 14 O skutkovém stavu věci soud učinil z provedených důkazů závěr, že žalovaný jako spoluvlastník v rozsahu jedné ideální poloviny v období od 29. 11. 2021 do současné doby užívá předmětné nemovitosti popsané ve znaleckém posudku znalce [jméno FO] v celém rozsahu, tedy nad rámec jeho spoluvlastnického podílu, aniž by jakékoli užívání předmětných nemovitostí žalobkyni umožnil. Obvyklá cena nájemného rodinného domu pro rok 2021 činila 25 380 Kč měsíčně, pro rok 2022 činila 26 400 Kč měsíčně, pro rok 2023 činila 28 250 Kč měsíčně a pro rok 2024 činila 28 800 Kč měsíčně, kdy soud vycházel ze znaleckého posudku [jméno FO] číslo [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Znalec stvrdil závěry svého znaleckého posudku při jednání dne 5. 3. 2025, kdy vysvětlil, jak postupoval při stanovení obvyklé ceny nájmu v jednotlivých letech. Ke vznesené námitce žalovaného, že znalec [jméno FO] nepostupoval tak, jak by správně postupovat měl, a z jeho strany se jedná o ukvapené jednání, soud nepřihlédl, když znalec má oprávnění provést řádně znalecký posudek, což také učinil. Znalec [jméno FO] je zapsaný v seznamu znalců v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady – specializace nemovitosti, tedy má potřebnou odbornost pro zpracování znaleckého posudku v této věci a znalecký posudek vypracovaný v této věci má veškeré náležitosti znaleckého posudku obsažené v ustanovení § 28 z. č. 254/2019 Sb. Soud zároveň rozhodl k námitce žalovaného, kterou vznesl proti osobě znalce tak, že znalec [jméno FO] není vyloučen z podání znaleckého posudku a ze stvrzení závěrů znaleckého posudku v této věci, když znalec uvedl, že nemá žádný vztah k účastníkům, k věci a ani k zástupcům účastníků. 15 Podle § 17 o. s. ř. o tom, zda je vyloučen zapisovatel nebo jiný zaměstnanec soudu, jakož i znalec nebo tlumočník rozhoduje předseda senátu; ustanovení § 14 odst. 1, § 15, § 15a odst. 1 a 3 a § 16 odst. 3 platí přiměřeně. Podle § 17 o. s. ř. o tom, zda je vyloučen zapisovatel nebo jiný zaměstnanec soudu, jakož i znalec nebo tlumočník rozhoduje předseda senátu; ustanovení § 14 odst. 1, § 15, § 15a odst. 1 a 3 a § 16 odst. 3 platí přiměřeně. Soud má za to, že zde není důvod pochybovat o nepodjatosti znalce. Žalovaný jako důvod podjatosti uvedl skutečnost, že znalec nepostupoval tak, jak by měl. Znalec by mohl být vyloučen z podání znaleckého posudku, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jeho nepodjatosti. Poměr znalce k věci by mohl vyplývat z přímého právního zájmu znalce na projednávané věci, například pokud by sám znalec byl účastníkem řízení nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech, poměr k účastníkům nebo k zástupcům by mohl být založen vztahem příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může stát vztah přátelský nebo nepřátelský. O žádný z těchto případů v dané věci nejde. Soud má za to, že pouhá skutečnost, že znalec nepostupoval dle představ žalovaného, není důvodem, který by vedl k pochybnostem o nepodjatosti znalce a žalovaný netvrdí žádný další konkrétní důvod. Pouhé subjektivní přesvědčení žalovaného o chybném postupu znalce, když tento nesouhlasí s probíhajícím řízením ve věci, k vyloučení znalce nestačí. Znalec nemá žádný vztah ani k účastníkům řízení, Soud proto rozhodl, že znalec [jméno FO] není vyloučen z podání znaleckého posudku a ze stvrzení závěrů znaleckého posudku v této věci. 16 S ohledem na výše uvedené soud věc posoudil právně následovně: 17 Dle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 18 Při hodnocení důkazů soud vycházel z toho, že účastníci jsou spoluvlastníky každý v rozsahu jedné poloviny pozemku parcelní číslo stavební [Anonymizováno] - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba s číslem popisným [Anonymizováno] – rodinný dům, v části obce [adresa], pozemek parcelní číslo [Anonymizováno]/[Anonymizováno] - zahrada, vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], pro obec [adresa] a katastrální území [adresa] na listu vlastnictví číslo [hodnota] v podílovém spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného, a to každý ve výši jedné poloviny k celku. Žalobkyně se stala spoluvlastnicí na základě kupní smlouvy ze dne 25. 11. 2021 s právnímu účinky zápisu k okamžiku 29. 11. 2021. Žalovaný do současné doby odmítá tento právní stav respektovat, tedy odmítá, že žalobkyně je spoluvlastnicí předmětných nemovitostí, a z tohoto důvodu nechce, aby soud ve věci jakkoli pokračoval. 19 Dále bylo jednoznačně prokázáno výpovědí znalce i výpovědí informovaných zástupců žalobkyně, že žalovaný užívá předmětnou nemovitost v celém rozsahu, žalobkyně nemá žádný přístup do nemovitosti, přístup je jí zamezován ze strany žalovaného. Soud v tomto směru uvěřil výpovědím informovaných zástupců žalobkyně, neboť jsou potvrzovány výpovědí znalce, a ostatně je to i sám žalovaný, který není schopen přijmout daný stav a odmítá situaci, kdy se žalobkyně stala spoluvlastnicí předmětné nemovitosti v rozsahu jedné poloviny ve vztahu k celku. 20 Žalovaný v žalovaném období užíval předmětné nemovitosti bez omezení, tedy v celém rozsahu. Naopak žalobkyni z dispozice s předmětnými nemovitostmi zcela vyloučil, když nebyl a není ochoten jakkoli žalobkyni nemovitost zpřístupnit. Žalobkyně v daném období tedy neměla do předmětných nemovitostí přístup a nemá jej ani v současné době. Z uvedeného plyne, že žalovanému vzniklo obohacení bez právního důvodu ve smyslu § 2991 a násl. o. z., které je povinen nahradit. Podle dlouhodobě ustálené judikatury Nejvyššího soudu vzniká majetkový prospěch, který je obohacený povinen vydat podle pravidel o bezdůvodném obohacení, i užíváním cizí věci bez platné smlouvy či jiného právního důvodu. Protože takový uživatel není schopen spotřebované plnění v podobě užívání cizí věci vrátit, je povinen nahradit bezdůvodné obohacení peněžitou formou. Majetkovým vyjádřením tohoto prospěchu je pak obecně částka, která odpovídá obnosům placeným obvykle v daném místě a čase za užívání obdobných statků a kterou by uživatel za běžných tržních okolností byl povinen vynaložit, pakliže by si právo užívat věc musel opatřit smluvně. Důvodně se tedy náhrada poskytovaná za užívání cizí věci bez právního důvodu zpravidla poměřuje obvyklou hladinou nájemného (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 11. 2017, sp. zn. 28 Cdo 1972/2017, ze dne 25. 6. 2020, sp. zn. 28 Cdo 1799/2020, ze dne 1. 12. 2020, sp. zn. 28 Cdo 3105/2020, a ze dne 28. 4. 2021, sp. zn. 28 Cdo 865/2021, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 1999, sp. zn. 25 Cdo 2578/98, uveřejněný pod číslem 53/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vše dostupné na www.nsoud.cz). V poměrech konkrétní věci není výše obvyklého nájemného závislá na účelu nebo způsobu užívání, když žalovaný měl a má po celou domu klíče od předmětné nemovitosti k dispozici, tedy svým jednáním vylučoval kohokoliv jiného z její dispozice, přičemž sám ji mohl a kdykoliv využívá v celém rozsahu pouze pro své účely. 21 Soud tedy zavázal žalovaného povinností zaplatit žalobkyni za užívání nemovitých věcí: - pozemku st. č. [hodnota] – zastavená plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům - pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] – zahrada, vše v obci [adresa] králové, části obce a katastrálním území [adresa], nad rámec jeho spoluvlastnického podílu a) za období od 29. 11. 2021 do 14. 3. 2023 částku 205 900 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 205 900 Kč od 15. 3. 2023 do zaplacení, když vycházel z ceny nájmu ve výši 12 690 Kč, tedy jedné poloviny stanoveného obvyklého nájmu v celkové výši 25 390, a stanovil cena za období 29. 11. 2024 do 14. 3. 2023 v celkové výši 205 966 Kč. Tedy od 29. 11. 2021 do 31. 12. 2021 ve výši 13 536 Kč, za rok 2022 ve výši 158 400 Kč (13 200 Kč x 12 měsíců), za rok 2023 ve výši 28 250 Kč za dva měsíce a 14 dnů za 14 dnů za březen 2023 6 377 Kč, tedy 34 367 Kč, celkem 206 966 Kč b) za období od 15. 3. 2023 do 28. 1. 2024 částku 147 566 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 147 566 Kč od 29. 1. 2024 do zaplacení, když vycházel z ceny nájmu ve výši 14 125 Kč, tedy jedné poloviny stanoveného obvyklého nájmu v celkové výši 28 250, a stanovil cenu za období 15. 3. 2023 do 28. 1. 2024, tedy za 9 měsíců po 14 125 Kč ve výši 127 125 Kč, za 16 dnů za březen x 455,50 Kč/1 den, ve výši 7 288 Kč, za 28 dnů za leden 2024 ve výši 13 006 Kč, celkem 147 419 Kč c) za období od 29. 1. 2024 do 28. 7. 2024 částku 85 200 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 85 200 Kč od 5. 3. 2025 do zaplacení, když vycházel z ceny nájmu ve výši 14 400 Kč, tedy jedné poloviny stanoveného obvyklého nájmu v celkové výši 28 800, a stanovil cenu za období 29. 11. 2024 do 14. 3. 2023 za dva dny v lednu 2024 ve výši 929 Kč, za 5 měsíců x 14 400 Kč ve výši 72 000 Kč a 28 dnů po 464,50 Kč ve výši 13 006 Kč, celkem 85 935 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Soud zároveň přiznal žalobkyni i úroky z prodlení v souladu s ust. § 1970 o. z., dle kterého dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení (§ 1970 o. z.). Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění i úrok z prodlení (§ 1970 o. z.). Zákonný úrok z prodlení upravuje nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku. Pro účely stanovení data prodlení žalovaného s vydáním bezdůvodného obohacení soud vycházel z § 1958 odst. 2 o. z., dle něhož neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ve světle citovaných zákonných ustanovení soud vycházel z okamžiku, kdy byla žalobkyní uplatněna žaloba na širší vypořádání a následně rozšiřována. 22 S ohledem na výše uvedené bylo žalobě v podstatě v celém rozsahu vyhověno a žalovaný byl zavázán k úhradě bezdůvodného obohacení, když výše obvyklého nájemného v daný čas byla prokázán znaleckým posudkem. 23 Pokud se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení další částky ve výši 15 734 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 15 734 Kč od 29. 1. 2024 do zaplacení, byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, když za toto období dluží žalovaný z titulu bezdůvodného obohacení namísto 163 300 Kč částku 147 566 Kč (viz odůvodnění výše). 24 Rozhodnutí o nákladech řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř, neboť v projednávané věci závisela výše plnění na znaleckém posudku. Ve smyslu uvedeného ustanovení proto soud nepovažuje částečné zamítnutí žaloby, pokud jde o otázku náhrady nákladů řízení, za procesní neúspěch žalobkyně. Soud proto žalobkyni přiznal náklady řízení v celém rozsahu. 25 Účelně vynaložené náklady řízení úspěšné žalobkyně tvoří: soudní poplatek ve výši 4 260 Kč, 8 165 Kč, 1 695 Kč a 8 600 Kč, celkem 22 720 Kč podle zákona o soudních poplatcích odměna advokáta za zastupování žalobkyně za úkony právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, před novelou á 10 060 Kč/úkon z tarifní hodnoty 438 519 Kč (za 1 x převzetí věci, 1 x sepis žaloby včetně rozšíření, celkem/jeden úkon dle vyhlášky č. 177/96 Sb. po novele za účast na jednání dne 5. 3. 2025 ve výši 10 060 Kč z tarifní hodnoty 438 519 Kč), celkem 30 180 Kč náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 600 Kč za 2 úkony právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 4 vyhláška č. 177/1996 Sb., advokátní tarif před novelou a 1 úkon dle citované vyhlášky po novele ve výši 450 Kč za účast u jednání dne 5. 3. 2025, celkem 1 050 Kč celkové náklady činí 31 230 Kč + částka 5 534,66 Kč jako záloha žalobkyně, celkem 36 764,66 Kč. 26 Povinnost platit náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu. 27 Lhůta pro zaplacení náhrady nákladů řízení byla stanovena ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 28 Výrok pod bodem IV. a V. se opírá o ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř., kdy stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Celkové náklady za podaný znalecký posudek činily 12 791,27 Kč + 2 420 Kč za stvrzení závěrů znaleckého posudku znalcem [jméno FO], celkem 15 511,27 Kč. V dané věci byla žalobkyně ve věci neúspěšný v rozsahu 3 % uplatněného nároku, nejsou u ní předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, a proto je povinna hradit náklady státu představující náklady na znalečné v celkové výši 465,34 Kč. Žalovaný byl ve věci neúspěšný v rozsahu 97 % uplatněného nároku, nejsou u něj předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, a proto je povinen hradit náklady státu představující náklady na znalečné v celkové výši 15 045,93 Kč, když co do částky 5 534,66 Kč je tato částka pokryta zálohou žalobkyně, tedy celkem částku 9 511,27 Kč.

Poučení