13 C 120/2022 - 261

Rubrum

Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Kohoutkovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného], o zaplacení částky 178.650 Kč takto:

Výrok

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 178.650 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Návrhem doručeným Okresnímu soudu v Olomouci dne 30. 10. 2021 se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 93.000 Kč s následujícím odůvodněním. Žalobce, jakožto nájemce, uzavřel se žalovaným, jakožto pronajímatelem, nájemní smlouvu dne 2. 3. 2015 na dobu určitou od 2. 3. 2015 do 2. 3. 2016, přičemž na základě dodatku č. [hodnota] byla následně nájemní smlouva prodloužena od 2. 3. 2016 do 2. 3. 2017. Žalobce po žalovaném již vymáhal nároky vyplývající z této nájemní smlouvy a ze zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytu a nebytových prostor v domě s byty, a to nárok požadovat předložení vyúčtování služeb a dále nárok na pokutu z prodlení s doručováním vyúčtování záloh za služby spojené s nájmem. O těchto nárocích částečně již rozhodl Okresní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 9. 10. 2018 č. j. 27 C 186/2018-87 a ze dne 1. 7. 2021 č. j. 19 C 158/2019-218. Tímto druhým rozsudkem bylo mj. rozhodnuto o povinnosti žalovaného zaplatit žalobci pokutu z prodlení s doručením vyúčtování záloh za služby za rok 2015 ve výši 34.600 Kč, a to za období od 28. 3. 2018 do 17. 2. 2020; v rámci stejného období je dle tohoto rozsudku rovněž povinen uhradit i stejnou výši pokuty za prodlení s doručením vyúčtování záloha za služby za rok 2016. Dále byla žalovanému uložena pokuta za prodlení s doručením vyúčtování záloh za služby za rok 2017 ve výši 32.900 Kč, a to za období od 1. 5. 2018 do 17. 2. 2020. Žalovaný je však i nadále od 17. 2. 2020 v prodlení s doručením řádného vyúčtování za rok 2015, 2016 i 2017, kdy pokuty od 18. 2. 2020 zatím nebyly předmětem soudního rozhodnutí. Žalobci tak vzniká nárok na zaplacení pokuty za prodlení v rámci období od 18. 2. 2020 do dne podání žaloby, a to ve výši 50 Kč za každý den prodlení. Žalovaný byl předžalobní výzvou ze dne 30. 9. 2021 vyzván k zaplacení výše uvedené pokuty za prodlení. Výše pokuty za dobu prodlení od 18. 2. 2020 do dne podání žaloby v případě jednoho vyúčtování činí částku 31.000 Kč za 617 dní prodlení, tj. k datu 29. 10. 2021. Vzhledem k tomu, že ze strany žalovaného nebylo za výše uvedené období předloženo vyúčtování za uvedené roky, činí pokuta z prodlení celkovou částku 93.000 Kč.

2. Usnesením zdejšího soudu č. j. 13 C 120/2022-138 ze dne 18. 5. 2023 soud k návrhu žalobce připustil změnu žaloby doručenou žalobcem dne 12. 5. 2023, kterou se nově žalobce domáhal zaplacení částky 178.650 Kč (oproti původní částce 93.000 Kč) s tím, že se má jednat o dluh za další období od 30. 10. 2021 ke dni nařízení jednání, tj. k 23. 5. 2023.

3. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby s tím, že žalobci předložil už asi 4 vyúčtování, má za to, že tato vyúčtování jsou splněním jeho povinnosti ve věci. Uvedl, že vyúčtování jsou obsažena ve spisech u Okresního soudu v Olomouci a v exekučním spisu. V průběhu řízení pak poukazoval jak ústně, tak i v rámci svých četných písemných podání na to, že zaplatil již vysoké finanční prostředky v dřívějších řízeních vedených u Okresního soudu v Olomouci, a to ze stejného právního důvodu – nepředložení vyúčtování za roky 2015-2017. Žalovaný se bránil poukazem na skutečnost, že v rámci řízení vedených u Okresního soudu v Olomouci již žalobci za nepředložení řádných vyúčtování za stejný byt a totožná vyúčtovací období již v exekučním řízení uhradil částky převyšující 240.000 Kč. Žalovaný sděloval, že na nájmu poskytnutém žalobci finanční prostředky nevydělal, ale naopak prodělal, a to již vysouzenými pokutami žalobcem. Dále poukazoval na okolnosti týkající se uzavření nájmu, kdy nájem uzavíral se svou manželkou [tituly před jménem] [jméno FO], která následně tragicky zemřela, poukazoval na další okolnosti věci, které však na souzenou věc neměly jasnou návaznost (komploty právních zástupců, exekutora apod.).

4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že rozsudkem Okresního soudu v Olomouci č. j. 27 C 186/2018-87 ze dne 9. 10. 2018 bylo pravomocně rozhodnuto (právní moc ke dni 4. 12. 2018) o povinnosti žalovaného [Jméno žalovaného] vůči žalobci [Jméno žalobce] provést a doručit mu řádné vyúčtování záloh za služby spojené s nájmem jednotky č. [Anonymizováno], byt, jednotka vymezená podle zákona o vlastnictví bytů, jak je zapsáno na [Anonymizováno] nacházející se v budově č. p. [Anonymizováno] bytový dům, v k.ú. [adresa] u [Anonymizováno], obec [adresa], část obce [adresa], která byla žalovaným žalobci pronajata na základě nájemní smlouvy ze dne 2. 3. 2015, ve znění dodatku ze dne 2. 3. 2016, a to vyúčtování za rok 2015 a rok 2016, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Dále byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 51.350 Kč a náklady řízení ve výši 23.346,70 Kč. Pod bodem 16. odůvodnění předmětného rozsudku se podává následující skutkový stav: dne 2. 3. 2015 uzavřeli žalovaný [Jméno žalovaného] a [tituly před jménem] [jméno FO], jako pronajímatelé a žalobce, jako nájemce, nájemní smlouvu, kterou dali pronajímatelé žalobci [Jméno žalobce] do nájmu byt č. [hodnota] o velikosti 3+1, 68 m, v přízemí domu v [Anonymizováno], [adresa], v k. ú. [adresa] ve společném jmění pronajímatelů, a to výhradně za účelem bydlení. Doba nájmu byla sjednána od 2. 3. 2015 do 2. 3. 2016. Bylo sjednáno, že cena nájmu se měsíčně skládá ze sjednaného nájemného 6.000 Kč měsíčně a z předpisu záloh za služby na byt vystaveného SVJ [adresa] (zálohy na služby SVJ [adresa] činí dle platného předpisu k 2. 3. 2015 částku 3.740 Kč), roční záloha na služby SVJ [adresa] podléhá zúčtování ze strany SVJ, vykázaný celkový přeplatek záloha se nájemci vrací, nedoplatky nájemce doplatí). Celková úhrada tedy činí 9.740 Kč a bude hrazena převodem na účet č. [č. účtu] do 5. dne daného kalendářního měsíce. Strany si dohodly, že nájemce složí při podpisu kauci pro případ neuhrazení nájemného nebo jiných pohledávek z této smlouvy za nájemcem ve výši 9.740 Kč. Platby za spotřebovanou elektrickou energii a plyn si řeší nájemce sám smlouvami s dodavateli. Byt žalobce převzal dne 2. 3. 2015. Dodatkem č. [hodnota] ze dne 2. 3. 2016 pak bylo sjednáno prodloužení nájmu na období od 2. 3. 2016 do 2. 3. 2017. Dne 19. 7. 2017 zemřela [tituly před jménem] [jméno FO]. Předpisem plateb pro rok 2015 ze dne 30. 1. 2015 předepsalo [právnická osoba], IČO [IČO] manželům [jméno FO] za byt č. [Anonymizováno] platit celkem částku 3.740 Kč, a to nejpozději do 20 dne daného běžného měsíce. Předpisem plateb pro rok 2016 ze dne 24. 1. 2016 předepsalo SV [adresa],[Anonymizováno] a [Anonymizováno] manželům [jméno FO] platit celkem částku 3.135 Kč (s bližší specifikací). Na nájemném a zálohách na služby bylo uhrazeno za březen až červen 2015 po 9.740 Kč měsíčně, za červenec 2015 9.765 Kč, za srpen 2015 - květen 2016 po 9.740 Kč měsíčně, za červen 2016 6.110 Kč, za červenec 2016 9.740 Kč a za srpen 2016 až leden 2017 po 9.135 Kč. Na nájemné a zálohy na služby za únor 2017 žalovaný použil žalobcem složenou kauci 9.740 Kč. Dále se z odůvodnění pod bodem 27 rozsudku podává, že žalobce byl prokazatelně nájemcem předmětné bytové jednotky od 2. 3. 2015 do 2. 3. 2017 a po celou dobu řádně hradil ujednané nájemné a zálohy za služby spojené s užíváním bytu tak, jak se strany dohodly ve smlouvě. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný vyhotovil a doručil žalovanému do 30. 4. 2016 a do 30. 4. 2017 vyúčtování za rok 2015 a rok 2016. Žalovaný ani na výzvu soudu dle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. k doplnění tvrzení, kdy a jakým způsobem konkrétně provedl žalovaný vůči žalobci vyúčtování za služby za rok 2015 a 2016 spojené s užíváním jednotky, kdy je žalobci doručil a k označení důkazů k prokázání těchto tvrzení, neuvedl konkrétní skutečnosti, pouze že vyúčtování doručil žalovanému mailem a vhozením do schránky, který nemá dohledán, bližší okolnosti však netvrdil a z jeho vyjádření vyplynulo, že pouze přeposlal žalobci vyúčtování zaslané jemu samotnému, jako vlastníkovi jednotky, ze strany společenství vlastníků jednotek. Soud uzavřel, že se jedná však o dvě naprosto odlišná vyúčtování a vztahy mezi různými subjekty. Zálohy, které platí vlastník jednotky a jsou předepisovány ze strany společenství vlastníků jednotek jsou odlišné od záloh, které platí za služby poskytované v souvislosti s nájmem bytu, nájemce pronajímateli a musí být vyúčtovány zvlášť, což však žalovaný neučinil a ostatně to v řízení ani nezpochybňoval a netvrdil. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl.

5. Dalším rozsudkem Okresního soudu v Olomouci č. j. 19 C 158/2019-218 ze dne 1. 7. 2021, který nabyl právní moci dne 25. 8. 2021, bylo rozhodnuto ve věci žalobce [Jméno žalobce] proti žalovanému [Jméno žalovaného] o povinnosti žalovaného zaplatit žalobci pokutu z prodlení s doručením vyúčtování záloh za služby spojené s nájmem jednotky č. [Anonymizováno], jednotka vymezená podle zákona o vlastnictví bytů LV [Anonymizováno], nacházející se v budově č. p. [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], bytový dům, katastrální území [adresa] u Olomouce, obec [adresa], část obce [adresa], za rok 2015 ve výši 34.600 Kč, za rok 2016 ve výši 34.600 Kč a za rok 2017 ve výši 32.900 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Dále byla žalovanému stanovena povinnost doručit žalobci řádné vyúčtování záloh za služby spojené s nájmem jednotky č. [Anonymizováno] byt (se stejnou specifikací jako shora), a to za rok 2017. Zároveň byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 90.221,50 Kč. Pokud se jedná o právní hodnocení věci pod bodem 23. odůvodnění, pak soud uzavřel, že ve stanovených lhůtách žalovaný žalobci nevyúčtoval a nedoručil vyúčtování za roky 2015, 2016 a 2017. Žalovaný se bránil tím, že vyúčtování provedl a odkazoval na listinu, ve které provedl pouhý odečet od částek, které mu byly vyúčtovány společenstvím vlastníků a částek, které uhradil žalobce. Soud uzavřel, že se nejedná o řádné vyúčtování tak, jak vyžaduje zákon a pokud se žalobce žalobou domáhá úhrady pokuty z prodlení s doručením vyúčtování záloh za roky 2015 až 2017, tak je žaloba zcela po právu, přičemž smluvní pokuta činí 50 Kč za každý den prodlení, tj. za rok 2015 a 2016 34.600 Kč za každý rok a za rok 2017 32.900 Kč.

6. Skutečnosti, které nebyly sporné týkající se uzavření nájemní smlouvy, výše sjednaného nájmu a záloh na služby, prodloužení nájemní smlouvy, rovněž vyplývají z předložené nájemní smlouvy ze dne 2. 3. 2015 předávajícího protokolu a dodatku č. [hodnota] k nájemní smlouvě ze dne 2. 3. 2016.

7. Z připojeného exekučního spisu [Anonymizováno], Exekutorský úřad [adresa] soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno následující: - z žádosti o pověření a nařízení exekuce adresovaná Okresnímu soudu v Olomouci, že žalobce v pozici oprávněného [Jméno žalobce] podal dne 29. 9. 2021 návrh na nařízení exekuce dle rozsudku Okresního soudu v Olomouci č. j. 19 C 158/2019-218 ze dne 1. 7. 2021. Pověření soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO], Exekutorský úřad [adresa] bylo vydáno Okresním soudem v Olomouci dne 4. 10. 2021 pod č. j. [Anonymizováno]. Následně bylo Exekutorským úřadem [adresa], soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO] vydáno vyrozumění o zahájení exekuce pod č. j. [Anonymizováno]. Vymáhaná peněžitá povinnost byla stanovena výzvou ke splnění vymáhané povinnosti č. j. [Anonymizováno] v částce 221.603,50 Kč, a to za pokuty z prodlení s doručením vyúčtování záloh za služby spojené s nájmem za rok 2015, 2016 a 2017 v částce 34.600 Kč, 34.600 Kč a 32.900 Kč a náklady nalézacího řízení 90.221,50 Kč. Následně byl vydán exekuční příkaz k provedení exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů pod č. j. [Anonymizováno], dále exekuční příkaz k provedení exekuce prodejem nemovitých věcí zapsaných na LV [Anonymizováno] pro k. ú. a obec [adresa], nemovitosti zapsány u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], a to pod č. j. [Anonymizováno] s tím, že pravděpodobné náklady exekuce a pravděpodobné náklady oprávněného v exekučním řízení byly v tomto exekučním příkazu stanoveny na částku 53.941,80 Kč. Následně soudní exekutor [tituly před jménem] [jméno FO] vydal 3 exekuční příkazy, kterými rozhodl o uložení pokuty dle § 72, 73 exekučního řádu za použití § 351 odst. 1 o. s. ř. tak, že dne 7. 2. 2023 uložil pokutu ve výši 50.000 Kč (č. j. [Anonymizováno]), dále dne 5. 4. 2022 uložil pokutu ve výši 10.000 Kč (č. [Anonymizováno]) a dne 13. 9. 2022 uložil pokutu ve výši 15.000 Kč (č. j. [Anonymizováno]). V průběhu exekučního řízení zasílal žalovaný (v pozici povinného) soudnímu exekutorovi [tituly před jménem] [jméno FO] dopisy, a to dne 22. 1. 2022, 12. 2. 2022 s tím, že přílohou tohoto dopisu bylo vyúčtování za období od 1. 1. 2017 do 28. 2. 2017 a dále dopis dne 18. 3. 2022, a dopis ze dne 22. 4. 2022, jehož součástí bylo vyúčtování záloh za období od 2. 3. 2015 do 31. 12. 2015 a vyúčtování záloh za rok 2016. V rámci exekuce sp. zn. [Anonymizováno] bylo žalovaným, v pozici povinného, uhrazeno 240.000 Kč, v rámci exekuce sp. zn. [Anonymizováno] bylo uhrazeno 41.642 Kč.

8. Žalovaný byl vyzván předžalobní výzvou žalobce ze dne 30. 9. 2021 k úhradě dluhu spočívajícím v zaplacení pokuty za prodlení s předložením vyúčtování za období od 18. 2. 2020 do dne vypracování předžalobní výzvy (30. 9. 2021), a to v částce 88.500 Kč.

9. Žalovaným bylo předloženo vyúčtování záloh za období od 2. 3. 2015 do 31. 12. 2015, dále za rok 2016 a od 1. 1. 2017 do 28. 2. 2017, a to takto: Vyúčtování záloh [Jméno žalobce] za období 2. 3. 2015 – 31. 12. 2015 k bytu ev. č. [adresa] Druh služby souhrn záloha přeplatek, nedoplatek + - Kč spol. el. energie 435,230 450,00 14,770 údržba výtahů 252,908 350,00 97,092 ústřední topení 8.865,94 8.400,00 - 465,940 STV 1.306,650 2.300,00 993,350 STV- rozdíl v ceně 68,480 0,00 - 68,478 TUV – spotřeba GJ 2.744,630 6.300,00 3.555,370 TUV – spotř. STV 752,060 2.450,00 1.697,940 TUV – rozdíl v ceně 39,410 0,00 - 39,414 úklid spol. částí 652,175 660,00 7,825 ROZDÍL 15.117,483 20.910,00 (přeplatek) 5.792,517

Poučení

Vyúčtování záloh [Jméno žalobce] za rok 2016 k bytu ev. č. [adresa] Druh služby souhrn záloha přeplatek, nedoplatek + - Kč spol. el. energie 392,696 564,00 171,304 údržba výtahů 491,313 492,00 0,687 ústřední topení 8.725,130 4.200,00 - 4.525,130 ústřední topení 7.008,670 5.880,00 - 1.128,670 STV 1.511,660 1.776,00 264,341 STV- rozdíl v ceně - 2,910 0,00 2,908 TUV – spotřeba GJ 2.553,350 2.880,00 326,654 TUV – spotř. STV 1.010,580 1.200,00 189,420 TUV – rozdíl v ceně - 1,940 0,00 1,944 úklid spol. částí 782,610 792,00 9,390 ROZDÍL 22.471,159 17.784,00 (nedoplatek) - 4.687,159

Rubrum

Vyúčtování záloh [Jméno žalobce] za období 1. 1. 2017 – 28. 2. 2017 k bytu ev. č. [adresa] Druh služby souhrn záloha přeplatek, nedoplatek + - Kč spol. el. energie 67,821 94,00 26,179 údržba výtahů 81,886 82,00 0,114 ústřední topení 5.901,28 1.490,00 - 4.411,280 STV 199,02 260,00 60,981 STV- rozdíl v ceně 2,46 0,00 - 2,462 TUV – spotřeba GJ 376,96 440,00 63,037 TUV – spotř. STV 124,07 180,00 55,925 TUV – rozdíl v ceně 1,53 0,00 - 1,535 úklid spol. částí 148,00 148,00 0,000 ROZDÍL 6.903,027 2.694,00 (nedoplatek) - 4.209,032

Rubrum

10. Zároveň byly předloženy vyúčtování záloh za rok 2015, 2016 a 2017 tak, jak byly předloženy žalovanému Společenstvím vlastníků [adresa], [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Pokud se jedná o rok 2015, pak v rámci souhrnu vyúčtování od SVJ došlo k přeplatku žalovaného na platbách pro SVJ v částce 9.788,83 Kč, za rok 2016 k nedoplatku 4.535,50 Kč a za období od 1. 1. 2017 do 28. 2. 2017 k nedoplatku v částce 4.361,44 Kč.

11. Pokud se pak jedná o vyúčtování záloh žalovaného žalobci za uvedená období, tak za rok 2015 měl vzniknout dle uvedeného vyúčtování žalobci přeplatek na zálohách spojených s užíváním bytu v částce 5.792,517 Kč, za rok 2016 nedoplatek 4.687,159 Kč a za rok 2017 nedoplatek 4.209,032 Kč (viz. přepis tabulek vyúčtování).

12. Pokud pak bylo žalovaným poukazováno na to, že další vyúčtování předložil žalobci v rámci exekučního řízení a toto doložil fotokopií podání ze dne 14. 2. 2019 (viz č. l. 202 spisu), pak lze konstatovat, že ani toto vyúčtování nesplňuje náležitosti řádného vyúčtování dle z. č. 67/2013 Sb. za situace, kdy žalovaný směšuje několik vyúčtovacích období, a to bez rozúčtování jednotlivých služeb. Pokud bylo opět součástí předloženého vyúčtování ze dne 14. 2. 2019 překopírování listin zaslaných žalovanému jakožto vyúčtování od SVJ, tak ani tento postup (který žalovaný v rámci vyúčtování zvolil již dříve) neobstojí, neboť se jedná o vyúčtování mezi jinými subjekty. Rovněž další vyúčtování, které žalovaný označil v rámci exekučního spisu (viz č. l. 234), které je datováno 12. 2. 2022, nesplňuje náležitosti řádného vyúčtování.

13. Podle zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty § 3 odst. 1, 2 platí: Službami jsou zejména dodávka tepla a centralizované poskytování teplé vody, dodávka vody a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, umožnění příjmu rozhlasového a televizního signálu, provoz a čištění komínů a odvoz komunálního odpadu. Rozsah poskytovaných služeb si poskytovatel služeb a příjemce služeb ujednají nebo o něm rozhodne družstvo nebo společenství.

14. Podle § 7 uvedeného zákona odst. 1, 2, 3, 4 platí: Není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. Finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb. Vady vyúčtování neovlivňují splatnost přeplatku. Splatnost nedoplatku neovlivňují takové vady vyúčtování, které nemají vliv na vypočtenou výši nedoplatku. Náklady na vyhotovení a doručení vyúčtování podle odst. 1 nelze zahrnout do nákladů na služby.

15. Podle § 9 odst. 1 uvedeného zákona platí: Částku nájemného a částku za služby lze sloučit do samostatné paušální částky, pokud si to strany ujednají. Jako samostatnou paušální platbu lze rovněž ujednat pouze platbu za poskytované služby. V obou případech platí, že platby za poskytované služby se nevyúčtovávají.

16. Podle § 13 odst. 1, 2 uvedeného zákona platí: Jestliže poskytovatel služeb nebo příjemce služeb nesplní svoji povinnost stanovenou tímto zákonem, zejména nesplní-li příjemce služeb povinnost oznámit změnu počtu osob, nebo nedoručí-li poskytovatel služeb včas vyúčtování nebo nesplní povinnosti spojené s právem příjemce služeb nahlížet do podkladů k vyúčtování a povinnosti spojené s vypořádáním námitek, je povinen zaplatit druhé straně pokutu, ledaže by splnění povinností ve stanovené lhůtě nebylo spravedlivé požadovat nebo k nesplnění lhůty došlo zaviněním druhé strany. Výši pokuty poskytovatel služeb ujedná alespoň s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě, nebo o ní rozhodne družstvo, anebo společenství. Ujednaná výše pokuty nesmí přesáhnout 50 Kč za každý započatý den prodlení. Nedojde-li k ujednání s nájemci nebo rozhodnutí družstva, anebo společenství, činí výše pokuty 50 Kč za každý započatý den prodlení.

17. Podle § 2051 občanského zákoníku platí: nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

18. Jak vyplynulo z provedeného dokazování, mezi žalobcem [Jméno žalobce] jakožto nájemcem a žalovaným [Jméno žalovaného] a [tituly před jménem] [jméno FO], jakožto pronajímateli, byla v období od 2. 3. 2015 do 2. 3. 2017 sjednána platná nájemní smlouva k bytové jednotce, na základě které bylo povinností žalobce, jakožto nájemce, platit nájemné ve výši 6.000 Kč měsíčně a na zálohách za služby spojené s užíváním bytu 3.740 Kč měsíčně. V rámci nájemní smlouvy nebyly tyto zálohy blíže specifikovány. Přestože je tato platba uvedena jako jednotná za veškeré služby spojené s užíváním bytu, nelze na ni nahlížet jako na paušální platbu dle § 9 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterou není zapotřebí vyúčtovávat. Vzhledem k tomu, že strany si pod bodem 3. odst. 2 nájemní smlouvy ze dne 2. 3. 2015 sjednaly zálohy, kdy se shodly i na zúčtování ze strany SVJ a následném vrácení přeplatku či úhradu nedoplatku, jedná se o zálohy, nikoliv paušální platbu. Rozsah služeb, na které se sjednala záloha v rámci nájemního vztahu, je pak zřejmý v § 3 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., i když v rámci nájemní smlouvy tyto služby nejsou specifikovány. Rozsudkem Okresního soudu v Olomouci č. j. 27 C 186/2018-87 ze dne 9. 10. 2018 a rozsudkem téhož soudu č. j. 19 C 158/2019-218 ze dne 1. 7. 2021 již byla žalovanému stanovena povinnost předložit žalobci řádná vyúčtování za rok 2015, 2016 a 2017 za služby spojené s nájmem bytové jednotky č. [Anonymizováno] bytová jednotka zapsána na [Anonymizováno] pro k. ú. [adresa] u [Anonymizováno], obec [adresa]. Je třeba vycházet i z odůvodnění předmětných rozsudků, které uvádějí, že žalovaný dosud (k datům rozhodnutí soudu) svou povinnost předložit vyúčtování záloh za služby spojené s nájmem bytové jednotky řádně nesplnil. V rámci uvedených rozhodnutí pak soudy posuzovaly vyúčtování, které předkládal žalovaný žalobci, jež se nacházejí, mj. na č. l. 71, 72 spisu zdejšího soudu. V rámci řízení u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 27 C 186/2018 pak bylo specifikováno, jaké konkrétní platby žalobce žalovanému na nájmu a službách uhradil. Rovněž lze konstatovat, že pokud žalovaný žalobci předkládal vyúčtování záloh za roky 2015 až 2017, jak mu byly předloženy SVJ [adresa], [Anonymizováno], tak se nejedná o splnění povinnosti stanovené § 7 zákona č. 67/2013. Soud rovněž konstatuje, že ani další vyúčtování, jak je žalovaný označil v rámci exekučního spisu a jež jsou ze dne 14. 2. 2019 (viz č. l. 202 spisu) a ze dne 12. 2. 2022 (viz č. l. 234), nesplňují náležitosti řádného vyúčtování, neboť žalovaný v nich směšuje několik vyúčtovacích období a to bez rozúčtování jednotlivých služeb, přičemž svá vyúčtování podkládá překopírovanými listinami zaslaných žalovanému od SVJ, což jej však nezbavuje povinnosti řádně vyúčtovat služby (a to již za situace, kdy součástí plateb pro SVJ je např. fond oprav, který se však nemůže promítnout do záloh pro nájemníka).

19. Jak vyplývá z odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 1528/2020 ze dne 21. 10. 2020, řádným vyúčtováním služeb, jež jsou spojeny s užíváním bytu, se rozumí vyčíslení skutečné výše nákladů na služby a záloh na jednotlivé služby v daném zúčtovacím období. V § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. jsou pak konkrétně uvedeny náležitosti vyúčtování, které musí obsahovat skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. Vyúčtování, které musí být příjemci služeb doručeno (§ 7 odst. 1 z.č. 67/2013 Sb.), určí výši přeplatku či nedoplatku na poskytnutých službách, jehož finanční vyrovnání se provede ve lhůtě vyplývající z § 7 odst. 3 z.č. 67/2013 Sb… Pro závěr o správnosti vyúčtování služeb není přitom významné, že pronajímatel seznámil nájemce s doklady, o něž se vyúčtování opírá….. Pokutou podle § 13 odst. 1 z.č. 67/2013 Sb. je penalizováno prodlení s povinnostmi s nepeněžitým plněním stanoveným tímto zákonem, a to obou smluvních stran… Povinnosti se může zprostit jen, jestliže prokáže, že by splnění této povinnosti (vyúčtovat služby) ve stanovené lhůtě nebylo spravedlivé požadovat nebo že k nesplnění lhůty došlo zaviněním druhé strany. Nárok na pokutu vzniká nájemci již samotným uplynutím stanovené lhůty, následný výsledek vyúčtování na něj nemá žádný vliv. Nepřiměřeně vysoká pokuta však může být důvodem k použití moderačního práva podle § 2051 o.z. (viz rozsudky Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 4074/2019 ze dne 23. 6. 2020 a 26 Cdo 1105/2020 z téhož dne).

20. Obdobně se pak podává z rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 2998/2020.

21. Pro posouzení předmětné věci soud vycházel z následujících skutečností, které byly v řízení prokázány, a to že za rok 2015 žalobce na zálohách spojených s užíváním bytu uhradil žalovanému celkovou částku 37.425 Kč, za rok 2016 53.225 Kč a za rok 2017 3.135 Kč. Celkově pak žalobce uhradil žalovanému za dobu trvání nájemního poměru částku 93.785 Kč na zálohách za služby spojené s užíváním bytu (a to za situace, kdy platbu za nájem ve výši 6.000 Kč soud odečetl od každé platby, která byla žalobcem uhrazena od počátku nájemního poměru, když v průběhu nájemního vztahu došlo mezi stranami k ústní dohodě o snížení záloh – viz odůvodnění rozsudku Okresního soudu v Olomouci sp. zn. 27 C 186/2018 – 87 ze dne 9. 10. 2018). V předmětném řízení bylo rovněž prokázáno, že žalovanému bylo uloženo rozsudky Okresního soudu v Olomouci č. j. 27 C 186/2018-87 a 19 C 158/2019-218 uhradit pokuty dle § 13 zákona č. 67/2013 v celkové výši 153.450 Kč (51.350 Kč + 34.600 Kč + 34.600 Kč + 32.900 Kč) a dále náklady řízení v celkové výši 113.568,20 Kč, a to za nesplnění povinnosti předložit řádné vyúčtování za služby spojené s nájmem bytové jednotky Pokud tedy žalobce uhradil celkově na zálohách za dobu trvání nájemního poměru 93.785 Kč, pak na pokutách od žalovaného již žalobce pravomocně získal 153.450 Kč, a to za situace, kdy tyto platby byly již od žalovaného exekučně vymoženy v rámci exekučního řízení vedeného Exekutorským úřadem v [adresa] soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO]. Lze tak uzavřít, že díky vymoženým pokutám dle § 13 zákona č. 67/2013 Sb. žalobce užíval veškeré služby po dobu celého nájemního poměru zdarma, a navíc těmito pokutami získal navíc finanční částku ve výši 59.665 Kč. Jak je již shora uvedeno, žalovaný v souvislosti s nepředložením řádného vyúčtování za roky 2015 až 2017 rovněž musel uhradit náklady právního zástupce žalobce v celkové výši 113.568,20 Kč, které byly rovněž exekučně vymoženy. V souvislosti s tím, že dosud nebyl žalovaný schopen předložit řádné vyúčtování za uvedené roky 2015, 2016 a 2017, byl v tomto směru postižen i exekučně soudním exekutorem [tituly před jménem] [jméno FO], který vydal celkem 3 exekuční příkazy a kterými rozhodl o uložení pokut dle § 72, 73 exekučního řádu za použití § 351 odst. 1 o. s. ř. tak, že 7. 2. 2023 byla žalovanému uložena pokuta 50.000 Kč, 5. 4. 2022 pokuta 10.000 Kč a 13. 9. 2022 pokuta 15.000 Kč. Rovněž tyto pokuty byly již exekučně vymoženy. Nepředložení řádného vyúčtování však žalovaného postihlo i v dalších směrech, a to mj. tím, že Exekutorský úřad [tituly před jménem] [jméno FO] vydal, mj. exekuční příkaz k provedení exekuce prodejem nemovitých věcí žalovaného (v právním postavení povinného) zapsaných na [Anonymizováno] pro k. ú. a obec [adresa], který byl zrušen poté, co byla dlužná částka po žalovaném vymožena.

22. Žalovaný v rámci svého procesního vyjádření uváděl, že za řádné nesplnění povinnosti předložit vyúčtování služeb již zaplatil vysoké finanční prostředky, které ho postihly v rovině majetkové i osobní. Soud při vyhodnocení předmětného nároku žalobce uvádí, že pokuty, které byly již pravomocně žalovanému uloženy a kterých se žalobce dále domáhá v předmětném řízení (za nepředložení řádných vyúčtování za užívání bytu za vyúčtovací období roku 2015-2017a to konkrétně za období od 18. 2. 2020 do 23. 5. 2023), a to ve výši 178.650 Kč, jsou nepřiměřeně vysoké natolik , že je možno přistoupit k jejich moderaci dle § 2051 občanského zákoníku (viz usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 5377/2017, jehož závěry vztahující se ke smluvní pokutě ujednané ve smlouvě lze přiměřeně aplikovat i na pokutu stanovenou zákonem. V případě, kdy soud dojde k závěru o nepřiměřenosti smluvní pokuty, nastupuje fáze jeho rozhodování, zda použije svého moderačního práva; v další etapě posoudí, v jakém rozsahu nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu sníží – v této fázi rozhodování je soud povinen přihlédnout k hodnotě a významu zajišťované povinnosti, přičemž možnost soudu snížit smluvní pokutu není neomezená; věřitel má vždy právo na smluvní pokutu alespoň do výše vzniklé škody).

23. Pokud se pak jedná o návrh žalovaného na moderaci smluvní pokuty, vycházel soud ze závěrů a odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 1398/2022 ze dne 3.5.2023, který mj uvádí: Adresátem návrhu dlužníka na snížení smluvní pokuty podle § 2051 o.z. je soud, a tudíž jde zjevně o procesní úkon, pro jehož posouzení není významné, jak jej účastník označí nebo že vůbec nebyl označen, a ani to, jaký obsah mu účastník přisuzuje. Soud vždy uváží obsah (smysl) projevu vůle účastníka a uzavře, o jaký úkon se z tohoto hlediska jedná. Posouzení procesního úkonu podle jeho obsahu však soudu neumožňuje, aby „domýšlel“ obsah úkonu nebo z obsahu úkonu činil závěry, které z něj ve skutečnosti nevyplývají… Za návrh na snížení smluvní pokuty ve smyslu § 2051 o.z. lze považovat i takový procesní úkon (námitku) dlužníka (žalovaného), ze kterého je patrné, že se dlužník domáhá (byť i jen částečného) zamítnutí žaloby z důvodu, že má požadovanou smluvní pokutu za nepřiměřenou (popírá přiměřenost její výše). Není nezbytné, aby se dlužník výslovně dožadoval aplikace moderačního oprávnění soudem, tj. aby výslovně navrhoval snížení smluvní pokuty“.

24. Za situace kdy žalovaný navrhoval zamítnutí návrhu na zaplacení žalované částky 178.650 Kč požadované z důvodu pokuty dle § 13 z.č. 67/2013 Sb., když dosud (za období 18. 2. 2020 do 23. 5. 2023) nebylo ze strany žalovaného předloženo řádné vyúčtování za nájemní poměr za roky 2015-2017, přičemž žalovaný namítal, že za nesplnění uvedené povinnosti mu již byly pravomocně stanoveny pokuty rozhodnutími Okresního soudu v Olomouci č. j. 27 C 186/2018-87 ze dne 9. 10. 2018 a č. j. 19 C 158/2019-218 ze dne 1. 7. 2021, a to v přiznané výši 153.450 Kč (nepočítaje v to přiznané náklady na právní zastoupení v celkové výši 113.568,20 Kč, další náklady exekutora a uložené pokuty od exekutora ve výši 75.000 Kč), vyhodnotil soud projev vůle žalovaného jakožto návrh na moderaci pokuty dle § 2051 o.z.

25. Pokud se jedná o aplikaci moderačního práva dle § 2051 o.z., pak soud vycházel i ze závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 4074/2019 které uvádí, že pokuta podle § 13 odst. 1 z.č. 67/2013 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) je pokutou stanovenou pro porušení smluvní povinnosti právním předpisem; proto se na i použijí ustanovení o smluvní pokutě obsažená v § 2048 až 2051 o.z.

26. Soud (s ohledem na shora uvedenou judikaturu) může na návrh dlužníka výši pokuty snížit, pokud by byla nepřiměřeně vysoká s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti. Snížení je možné provést do výše vzniklé škody. Výši pokuty nelze snížit pod hranici vzniklé škody. V dané věci s ohledem na smluvní závazek v podobě nájemní smlouvy mezi stranami je otázkou, zda-li může na straně žalobce dojít k újmě v podobě škody za situace, kdy mu, jakožto nájemníkovi, není v řádně stanoveném termínu doručeno řádné vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu. Jistě lze dospět k závěru, že pokud by nájemce (čistě teoreticky) za období nájemního poměru vůbec nečerpal služby spojené s užíváním bytu , kdy vymezení a rozsah služeb je stanoven v § 3 odst. 1 z.č. 67/2013 Sb. („Službami jsou zejména dodávka tepla a centralizované poskytování teplé vody, dodávka vody a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, umožnění příjmu rozhlasového a televizního signálu, provoz a čištění komínů a odvoz komunálního odpadu“), pak by se výše případné škody rovnala výši veškerých uhrazených záloh za služby. Jak je již shora uvedeno, za celou dobu nájemního poměru bylo žalobcem na zálohách uhrazeno 93.785 Kč, na pokutách za nepředložení řádného vyúčtování již žalobce obdržel 153,450 Kč. Maximální výší škody by pak byly veškeré platby žalobce na zálohy za služby spojené s užíváním bytu, přičemž se jedná o nereálnou výši, když žalobce uvedený byt užíval dle nájemní smlouvy po dobu 2 let.

27. V rámci uvedené moderace pokuty byl soud veden nejen myšlenkou řádné aplikace zákonných ustanovení, ale i vyvážení zákonné normy (zejména § 13 zákona č. 67/2013 Sb., a to výše pokuty 50 Kč za každý započatý den prodlení s nepředložením řádného vyúčtování), a to ve vztahu mezi konkrétními subjekty, tj. žalobcem a žalovaným za situace, kdy zákonná norma, tj. zákon č. 67/2013 Sb. neobsahuje žádnou horní či nejvyšší možnou hranici, v rámci které lze pokuty ukládat. Soud vyhodnotil, že pokud žalobce na zálohách za služby spojené s užíváním bytu uhradil 93.785 Kč a na pokutách získal 153.450 Kč, měl ve své podstatě veškeré služby spojené s užíváním předmětného bytu po celou dobu nájemního poměru zcela zdarma, a navíc získal majetkový prospěch ve výši 59.665 Kč. Jak je již shora uvedeno předmětný spor byl soudem vyhodnocován dle § 2051 občanského zákoníku, tudíž možnost moderace pokuty s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody. Soud má za to, že žalovaný již byl za nepředložení řádného vyúčtování „pokutován“ více než dostatečně, a to již předchozími soudními rozhodnutími Okresního soudu v Olomouci č. j. 27 C 186/2018-87 ze dne 9. 10. 2018 a č. j. 19 C 158/2019-218 ze dne 1. 7. 2021, přičemž nelze opomenout postihnutí žalovaného v rámci exekučního řízení, a to včetně pokut uložených exekutorem a jeho náklady. Za tohoto stavu věci byl tak nárok žalobce na zaplacení další částky za pokutu dle § 13 zákona č. 67/2013 Sb. za období od 18. 2. 2020 do 23. 5. 2023 v částce 178.650 Kč zamítnut, když nárok žalobce na pokutu byl za další dobu nepředložení vyúčtování snížen na nula Kč 28. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaný měl ve věci plný úspěch a na nákladech řízení nepožadoval ničeho.

Rubrum