13 C 121/2024 - 178

Rubrum

Okresní soud v Prostějově rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Hany Greplové a přísedících Romana Karšulína a Ing. Iva Lužného ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky], 796 01 Prostějov proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] za účasti vedlejšího účastníka [Jméno účastníka], IČO [IČO účastníka] sídlem [Adresa účastníka] o náhradu újmy na zdraví takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 668.333 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 595.540 Kč od [datum] do zaplacení.

II. Žaloba se zamítá co do části zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 595.540 Kč od [datum] do [datum].

III. Žalovaná a vedlejší účastník jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 151.770,30 Kč, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 29.4.2024 a doplněnou podáním ze dne 26.6.2024 a ze dne 9.4.2025 domáhal po žalované zaplacení nemajetkové újmy ve výši 595.540 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 30.3.2024 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že na základě Dohody o provedení práce ze dne [datum] u žalované prováděl pomocné práce. Dne 04.11.2021 pracoval na radiální pile (nástroj na přesné dělení dřeva) a při výkonu práce se vážně zranil, když došlo k drtivé amputaci jeho levé ruky v oblasti zápěstí. Naštěstí stačil zavolat o pomoc přítele [jméno FO], který pracoval kousek od něj, ten jej rychle odvedl do kanceláře vedoucího [jméno FO], kde byl ošetřen prostředky z lékárničky za současného přivolání linky 155. Poté dorazil záchranný tým ZZS Olomouckého kraje, pracoviště [adresa], který jej ošetřil na místě a poté převezl k dalšímu ošetření do Fakultní nemocnice [adresa]. V době úrazu mu bylo 19 let. Levou ruku se naštěstí podařilo lékařům Fakultní nemocnice [adresa] replantovat, léčba včetně rehabilitace trvala do 5.9.2022, tj. 10 měsíců. Zranění zanechalo trvalé následky ve smyslu omezení hybnosti levého zápěstí a levé ruky těžkého stupně s intermitentními bolestmi levého zápěstí a levé ruky a s poruchou taktního (dotykového a diakritického) čití a dysesteziemi levé ruky (bolestivý chlad). Od nehody tedy trpí omezením hybnosti levého zápěstí a levé ruky těžkého stupně, trpí silnými bolestmi levého zápěstí a levé ruky a poruchou taktního (dotykového a diakritického) čití, která se projevuje sníženým vnímáním dotykových podnětů, jako jsou doteky, tlak, tah, bolest, teplo nebo chlad. Vše cítí velmi omezeně a jakoby zkresleně, nepřesně. Ve srovnání se zdravou rukou je rozdíl markantní. Porucha se projevuje také např. brněním, mravenčením a změněným vnímáním bolesti, tepla a chladu. Konkrétně si všiml, že pokud poraněnou rukou sáhl na horkou ploténku, necítil skoro nic, ale pokud ruku vystaví i menšímu chladu, je to velmi bolestivé. V chladu není schopen se zraněnou rukou vůbec fungovat, bolí ho, musí udržovat ruku neustále v teple. Ovladatelnost prstů na postižené ruce je nízká, zraněný palec nesevře vůbec a opozice palce není taktéž vůbec možná. Nedokáže udělat „špetku“, neuchopí hrnek nebo sklenici a celková citlivost ruky je významně omezena, když nepozná kvalitu materiálu, chybí diakritické čití, bolí jej chlad. Ruku má celkově velmi slabou, stisk je slabý a svalová síla ruky je malá. Toto všechno mu činí významné potíže jak při běžných denních činnostech (úklid, příprava potravy a nápojů, hygiena, praní, věšení prádla, žehlení apod.), tak při zálibách, kterými jsou domácí práce, kreativní činnosti, rekreační skateboarding a plavání, neboť všechny uvedené činnosti vyžadují jemnou motoriku ruky. Nepoužitelnost levé ruky mu činí potíže taktéž v intimním životě. Vzhledem ke stavu ruky je taktéž zřejmé, že si nikdy nebude moci udělat řidičský průkaz, což zásadně snižuje jeho šanci na získání solidního zaměstnání a snižuje to jeho lidskou důstojnost, neboť muži v jeho věku řidičské oprávnění již normálně mívají a jsou soběstačnější i co se týče mobility. Žalobce následky svého zranění vnímá v současné době jako velmi omezující téměř při jakýchkoli běžných denních úkonech. V době před úrazem byl přitom naprosto zdráv, nebral pravidelně žádné léky a nebyl jakkoli zdravotně omezen. Co se týče pohyblivosti jeho končetin, tak horní i dolní končetiny byly zdrávy a pohyblivost byla perfektní. Až do pracovního úrazu ze dne 4.11.2021 nebyl nikdy vážněji zraněn. Podrobněji se k společenskému, rodinnému a pracovnímu životu před úrazem žalobce vyjádřil ve svém podání ze dne [datum], podrobněji pak také popsal ztížení společenského uplatnění po úrazu v oblasti dorozumívání v mezilidských vztazích , a to jak na veřejnosti, tak v soukromí, jak se jeho současný zdravotní stav projevuje v běžných denních činnostech každodenního života (péče o tělo, denní hygiena, oblékání se, potřeba každodenních masáží ruky, příprava jídla, úklid v domácnosti, nákupy), realizace zálib, psychické obtíže. Zdravotní stav byl dle žalobce ustálen k datu [datum], tzn. rok po ukončení léčby. Zranění žalobce bylo jako pojistná událost řešeno s [Anonymizováno] pojišťovnou, a.s., pod číslem pojistné události [Anonymizováno]. V rámci uplatnění nároků žalobce požadoval mimo úhrady náhrady za vytrpěné bolesti taktéž náhradu za ztížení společenského uplatnění. Uplatnění nároku na náhradu ztížení společenského uplatnění ve výši 1.892.638 Kč zaslal žalobce pojišťovně žalované dne 16.2.2024. Za účelem vyhotovení znaleckého posudku oslovil žalobce soudního znalce v oboru zdravotnictví, odvětví chirurgie a stanovení nemateriální újmy na zdraví, [tituly před jménem] [jméno FO]. Výše náhrady je odvozena od Znaleckého posudku č. 1591/2024, kterou znalec ohodnotil dle Metodiky Nejvyššího soudu částkou 1.892.638 Kč. Znalec byl zároveň požádán o vyhotovení ohodnocení ztížení společenského uplatnění dle nařízení vlády č. 276/2015 Sb., zejména z důvodu porovnání rozdílnosti výše vypočtené částky odpovídající ztížení společenskému uplatnění v tomto konkrétním případě. Dle nařízení vlády č. 276/2015 Sb., bylo ztížení společenského uplatnění ohodnoceno pouze na částku 1.297.098 Kč. Rozdíl mezi ohodnocením ztížení společenského uplatnění dle metodiky Nejvyššího soudu a dle nařízení vlády č. 276/2015 Sb., činí částku 595.540 Kč. Vůči zaměstnavateli žalobce uplatnil svůj nárok na náhradu za ztížení společenského uplatnění ve výši 1.892.638 Kč výzvou k plnění ze dne 19.3.2024, ve které požadoval zaplacení částky 1.892.638 Kč odpovídající náhradě za ztížení společenského uplatnění, částky 18.150 Kč za náklady vynaložené na znalečné a částky 32.400 Kč za náhradu nákladů vynaložených k účelnému uplatňování práva vypočtené z tarifní hodnoty 1.892.638 Kč. Celkem tak žalobce uplatnil vůči žalované ke dni 19.3.2024 částku 1.943.188 Kč. Žalované byla poskytnuta dodatečná lhůta k plnění v délce sedmi kalendářních dnů, výzva byla žalované doručena dne 22.3.2024. Dne 19.3.2024 byla odeslána výzva k plnění taktéž pojišťovně žalované, která byla opakovaně žádána o úhradu náhrady ztížení společenského uplatnění ve výši 1.892.638 Kč a náhrady nákladů vynaložených na znalečné ve výši 18.150 Kč. Na základě této opakované výzvy [Anonymizováno] pojišťovna a.s. uhradila žalobci dne 20.3.2024 náhradu na ztížení společenského uplatnění ve výši 1.297.098 Kč, náhradu za znalečné uhradila dne 5.4.2024. Žalovaná odmítla hradit jakékoli vyšší plnění, než jak bylo zjištěno její pojišťovnou. Ze strany žalované tedy nebylo samostatně uhrazeno ničeho. Žalobce však v návaznosti na nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2925/20 ze dne 15.11.2021, uplatňuje na náhradě za ztížení společenského uplatnění částku vypočtenou znalcem dle Metodiky Nejvyššího soudu, neboť tato částka je pro žalobce příznivější než odškodnění vypočtené dle nařízení vlády č. 276/2015 Sb. Žalobce tak žalobou uplatňuje po žalované částku nejméně 595.540 Kč na náhradě za ztížení společenského uplatnění, když dosud obdržel na náhradě za ztížení společenského uplatnění částku 1.297.098 Kč a na náhradě za uhrazené znalečné částku 18.150 Kč. Rovněž uplatňuje nárok na zákonné úroky z prodlení, a to ode dne 30.3.2024 z částky 595.540 Kč do zaplacení. Datum 30.3.2024 odpovídá prvnímu dni následujícímu po uplynutí sedmidenní lhůty počítané od doručení předžalobní výzvy (22.03.2024). Žalobce svá tvrzení ještě doplnil podáním ze dne [datum], ve kterém uvedl, e ukončil povinnou školní docházku na [Anonymizováno] [Anonymizováno] škole a [Anonymizováno] škole [adresa] školním rokem 2018/2019, když dokončil 8. třídu základní školy. Prospěch žalobce byl v dané lokalitě a době průměrný. Po skončení povinné školní docházky chtěl žalobce nastoupit na učiliště obor kadeřník, ale zjistil, že toto studium je nad finanční možnosti jeho rodiny, proto se přihlásil na učební obor Stravovací a ubytovací služby na SŠ, ZŠ a MS [adresa]. Tuto školu navštěvoval jeden školní rok 2019/2020, studium bylo bezproblémové, ale důsledku pandemie covidu a distanční výuky se stalo studium pro žalobce finančně neúnosné, neboť si měl pořídit nový školní úbor a další školní pomůcky. Musel se začít sám živit, proto studium ukončil a začal si aktivně hledat jakoukoli práci, od listopadu 2021 se mu podařilo najít práci pomocného dělníka u žalované. Pokud jde o další vzdělávání žalobce, dne [datum] úspěšně složil zkoušku a získal profesní kvalifikaci [adresa]/strážná ([Anonymizováno] žádné jiné kurzy žalobce neabsolvoval. Ze strany úřadu práce nemá v současné době žalobce žádné nabídky práce ani kurzů. Možnost získání řidičského oprávnění k řízení motorového vozidla po úrazu konzultoval žalobce mimo jiné s lékaři ve Fakultní nemocnici [adresa] a tito mu sdělili, že to bude záležet na tom, jak bude ruka vypadat po léčení a rehabilitacích. Žalobce však v důsledku trvalých následků úrazu není schopen ovládat levou ruku řádně, trpí častými bolestmi a křečemi, ruka je prakticky nepoužitelná, což ve svém znaleckém posudku uvádí i znalec [tituly před jménem] [jméno FO]. Bezhotovostní platební styk žalobce čistě teoreticky užívat může, prakticky u však nejde v obchodě platit kartou, protože má problém s manipulací s peněženkou či kartou. Pokud jde o léčení u psychologa či psychoterapeuta, k těmto specialistům žalobce nikdy nešel. Je paralyzován studem, stydí se rozebírat své intimní potíže s cizí osobou a nechce nikomu dalšímu ukazovat následky svého úrazu. V současné době navštěvuje pouze svoji praktickou lékařku [tituly před jménem] [jméno FO] v Otaslavicích. V podání ze dne [datum] pak žalobce navrhl, aby soud vzal v úvahu i obavu žalobce ze ztráty života a vážného poškození zdraví a doplnil svá tvrzení v tomto směru, neboť se žalobce v důsledku úrazu ocitl v takovéto situaci, kdy bezprostředně po amputaci jeho levé ruky v zápěstí dne [datum] byl asi půl hodiny do doby, než dorazila lékařská pomoc, v kritické situaci, kdy hrozilo vykrvácení. Žalobce po úrazu musel sám vyhledat pomoc, jako prvního se mu podařilo najít jednatele žalované a posléze také přítele [jméno FO] a svého otce, kteří se také nacházeli na daném pracovišti. Čekání na příjezd lékařské pomoci strávil žalobce schoulený v bolestech u radiátoru v kanceláři zaměstnavatele. Rozsah svého zranění naplno rozeznal poté, co si vyhrnul zbytek rukávu na levé ruce a zjistil, že mu ze zápěstí trčí pouze kost. V té chvíli byl přesvědčen o tom, že o ruku nadobro přišel. Při pohledu na své zranění byl šokován a přirozeně se začal strachovat o svůj život. Celou dobu, kdy seděl schoulen u topení v kanceláři zaměstnavatele byl v silném šoku a bolestech a vůbec nemohl tušit, zda přijede lékař včas a zda bude schopen mu život zachránit. Byl tedy vystaven výjimečně silné stresové situaci, kdy nemohl dohlédnout, jaké trvalé následky mu hrozí, a důvodně se po kritický časový úsek, než se mu dostalo první pomoci, mohl obávat ještě fatálnějších následků, než které ve výsledku nastaly. Tyto okolnosti svědčí pro další přiměřené zvýšení náhrady za ztížení společenského uplatnění, byť by šlo o vjem trvající jen relativně krátkou dobu (v tomto případě cca 30 min.). Po provedeném dokazování pak žalobce navrhl, aby soud žalobě v plném rozsahu vyhověl s tím, že stanoví objektivizovanou náhradu v penězích, kdy do výsledné podoby ji upraví zvýšením podle konkrétních okolností tohoto případu (zejména nízkého věku žalobce v době úrazu, velmi špatných zdravotních prognóz do budoucna, prožitých psychických útrap a obavy ze ztráty života).

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne 18.6.2024 tak, že s ní nesouhlasí a navrhuje, aby ji soud zamítl. Žalovaná má předně za to, že žalobci odškodnění za ztížení společenského uplatnění podle § 2958 občanského zákoníku vůbec nenáleží. Sám žalobce v žalobě neuvádí ani nijak neprokazuje, zda by mu v posuzované věci nárok na odškodnění ztížení společenského uplatnění dle obecné občanskoprávní úpravy vůbec vznikl. Dle obecné občanskoprávní úpravy, předpokladem vzniku odpovědnosti za škodu je její existence, jednání škůdce spočívající v porušení určité povinnosti a příčinná souvislost mezi škodou a jednáním škůdce. Žalovaná se však žádného protiprávního jednání ve vztahu k žalobci nedopustila. Újma žalobce vznikla v důsledku jeho pracovního úrazu, aniž by se žalovaná dopustila jakéhokoli protiprávního jednání. Kontrolou Oblastního inspektorátu práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj nebylo zjištěno, že by se žalovaná v souvislosti se zraněním žalobce dopustila jakéhokoli nedostatku či pochybení. Stejně tak v rámci šetření [právnická osoba], Krajské ředitelství policie Olomouckého kraje, která věc šetřila pod sp. zn. [Anonymizováno], orgány činné v trestním řízení nezjistily žádné pochybení žalované a věc odložila. Sám žalobce do protokolu z šetření inspektorátu práce u žalovaného uvedl, že si nepamatuje a nedovede si vysvětlit, jak se mu levá ruka dostala do kontaktu s pilovým kotoučem radiální pily. Stručně řečeno, žalobce si své poranění způsobil jen v důsledku svého vlastního jednání, bez přičinění žalované či jakéhokoli jiného subjektu. Za srovnatelných okolností při aplikaci obecné občanskoprávní úpravy by žalobci právo na náhradu újmy nesvědčilo. Pokud by žalobce nebyl v postavení zaměstnance, ale např. jen smluvní partner, který u žalované pracoval jako osoba samostatně výdělečně činná a k jeho zranění by došlo právě uvedeným způsobem, žalobci by dle ustanovení § 2958 občanského zákoníku odškodnění nenáleželo. Právě z důvodu, že žalobce požíval privilegovaného postavení zaměstnance, se mu dostalo odškodnění v souladu s Nařízením. Tyto závěry ostatně zmiňuje i žalobcem citovaný nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno], který uvádí, že právě v těchto případech je možné ospravedlnit, že se zaměstnanci dostane odlišného zacházení od obecné občanskoprávní úpravy. Z tohoto důvodu není na místě, aby soud žalobci přiznal odškodnění ve vyšší částce, než jak bylo učiněno dle Nařízení. Žalobce pak k prokázání ztížení svého společenského uplatnění předkládá jen a pouze znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO]. Zde žalovaná odkazuje na nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I[Anonymizováno], zejména na bod [Anonymizováno]., kde se výslovně uvádí, že soudní znalec může soudci pomoci ohodnotit zejména kategorii vytrpěných bolestí, avšak co se týká kategorie ztížení společenského uplatnění, nejedná se o odborná skutková zjištění (zda se pacient dorozumí řečí, zda je schopen pečovat o domácnost, zda je schopen práce a udržování mezilidských vztahů atp.). Zjištění, zda je poškozený v každodenním životě omezen (v oblasti pracovní, kulturní, sportovní, společenské, sexuální, psychické, každodenního života) není odborné a není třeba jej dokazovat znalecky. Pro zjištění těchto skutečností postačí využít jiné důkazní prostředky, např. listinné důkazy, výslechy svědků atp. [jméno FO] jiné důkazní prostředky však žalobce neoznačuje ani nepředkládá. Ve znaleckém posudku je dále uvedeno, že ztížení společenského uplatnění bylo korigováno koeficientem věku (130 %), přičemž právě použití tohoto koeficientu tvoří onen významný rozdíl mezi hodnocením Metodikou a Nařízením. Z ústavněprávního hlediska je však věk pacienta nepřípustným měřítkem, se kterým sama Metodika nakládá rozporuplně. V Metodice se na jedné straně uvádí způsoby, jak může být znalecky stanovený základ dle věku snížen či zvýšen, ač o odstavec níže se uvádí, že nelze říci, že by mladý člověk trpěl více (k tomu více bod 31. nálezu Ústavního soudu ze dne 8. 3. 2023, sp. zn. I. ÚS 1010/22). Situace, v nichž věk pacienta může pro úvahu soudce (a nikoho jiného) ohledně přiměřené výše zadostiučinění hrát roli, by měly být spíše výjimkou než pravidelně a automaticky aplikované kritérium. Předně však dle žalované žalobci odškodnění za ztížení společenského uplatnění dle obecné občanskoprávní úpravy vůbec nenáleží, z toho důvodu zjištěné ohodnocení ztížení společenského uplatnění dle Metodiky je pro daný případ irelevantní. Dále se žalovaná se dále k věci vyjádřila podáním ze dne 18.9.2024, ve kterém se vyjadřuje k popisu jednotlivých omezení žalobcem tak, že se dle žalované jedná vzhledem k typu úrazu o omezení „běžná“. Pokud pak žalobce uvádí, že určité situace jsou pro něj psychicky náročné, stresující či ponižující, mělo by být objektivně zjištěno, zda se skutečně jedná o trvalou překážku lepší budoucnosti žalobce či zda se jedná o „pouhou“ traumatickou reakci, kterou by bylo možno odčinit samostatně např. v rámci odškodnění duševních útrap. Žalobce však ke svému zhoršenému psychickému stavu nepředkládá žádný znalecký posudek. Dále žalovaná poukazovala na to, že žalobce popisuje své sny a touhy, avšak neuvádí, jaké má vzdělání, navíc žalobce s ohledem na svůj věk stojí stále na začátku svého profesního života, má vyšší schopnost se přizpůsobit svému úrazu než např. osoba staršího věku.

3. Dne 21.11.2024 pak do řízení vstoupil vedlejší účastník na straně žalované [právnická osoba], který se k věci vyjádřil ve svém podání ze dne 6.12.2024 tak, že ve věci nelze použít nález ÚS ČR sp. zn. II. ÚS 2925/20, neboť pokud by žalobce utrpěl úraz např. jako živnostník či jako soukromá osoba a ne zaměstnanec, zcela jistě by mu nesvědčil žádný obecný občanskoprávní odpovědnostní titul. [adresa] žalobce tak lze vypořádat odlišně od vypořádání dle obecné občanskoprávní úpravy. Vedlejší účastník poukazoval také na nesprávné ohodnocení ztížení společenského uplatnění znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] v jeho znaleckém posudku. Navrhl zamítnutí žaloby.

4. Soud ve věci nařídil ústní jednání, u kterého účastníci prohlásili za nesporné, že: - žalobce pracoval u žalované na základě dohody o provedení práce z [datum] na pozici pomocné práce. - dne [datum] došlo k pracovnímu úrazu žalobce, tedy ke zranění, které je popsáno v žalobě (drtivé amputaci v zápěstí levé ruky), - léčba žalobce trvala do 5. 9. 2022, tedy 10 měsíců, - úraz zanechal trvalé následky, které jsou popsány v žalobě (ve spise na č. l. 3 verte), - zdravotní stav žalobce se ustálil [datum], rok po ukončení léčby, - pojistná událost byla řešena s vedlejším účastníkem, tedy s Kooperativou pojišťovnou a.s., č. pojistné události [Anonymizováno], vedlejší účastník vyplatil žalobci na ztížení společenského uplatnění částku 1.297.098 Kč dne [datum] a na znalečném částku 18.150 Kč dne [datum]. Náklady právního zastoupení, které žalobce požadoval uhradit ve výši 32.400 Kč, tak ty hrazeny nebyly. - vůči zaměstnavateli (žalované) byl nárok uplatněn výzvou z 19. 3. 2024, kdy žalobce požadoval po zaměstnavateli zaplacení částky na ztížení společenského uplatnění ve výši 1.892.698 Kč.

5. Ohledně ostatních sporných skutečností soud ve věci provedl dokazování, a to jednak listinnými důkazy, jednak výslechy svědků, jednak znaleckým posudkem. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti: - Z dohody o provedení práce ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce pracoval u žalované, vykonával pomocné práce v rozsahu 20 hodin měsíčně, dohoda byla uzavřena na dobu určitou od 1.11.2021 do 31.12.2022. Za provedení práce náležela žalobci odměna ve výši 100 Kč za hodinu. - Z uplatnění nároku na náhradu ztížení společenského uplatnění ze dne 16.2.2024 soud zjistil, že žalobce vyzval vedlejšího účastníka [právnická osoba], k náhradě na ztížení společenského uplatnění ve výši 1.892.638 Kč, náhrady nákladů za znalecký posudek ve výši 18.150 Kč a nákladů právního zastoupení vyčíslených následně, a to na účet právní zástupkyně žalobce. - Z faktury č. [hodnota] soud zjistil, že znalec [tituly před jménem] [jméno FO] vyčíslil náklady za vypracování znaleckého posudku č. 1591/2024 na částku 18.150 Kč. Způsob úhrady bankovním převodem na číslo účtu [č. účtu], variabilní symbol [var. symbol], splatnost faktury [datum]. - z výpisu transakční historie [právnická osoba]. z [datum] soud zjistil, že z účtu právní zástupkyně žalobce byla odepsána částka 18.150 Kč na účet [právnická osoba]. č. účtu [č. účtu], příjemce: [tituly před jménem] [jméno FO], soudní znalec, detail transakce: znalecký posudek č. 12/2023, variabilní symbol [var. symbol]. - Z výzvy k plnění ze dne 19.3.2024 soud zjistil, že žalobce vyzval vedlejšího účastníka k náhradě za ztížení společenského uplatnění ve výši 1.892.638 Kč a náhrady nákladů za znalecký posudek ve výši 18.150 Kč na účet ve výzvě uvedený. - Z výzvy k plnění ze dne 19.3.2024 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k náhradě za ztížení společenského uplatnění ve výši 1.892.638 Kč a náhrady nákladů za znalecký posudek ve výši 18.150 Kč a nákladů ze právní zastoupení ve výši 32.400 Kč, tedy celkem částky 1.943.188 Kč do sedmi kalendářních dnů od doručení výzvy na účet ve výzvě uvedený. - Z vyjádření k předžalobní výzvě z 5.4.2024 soud zjistil, že žalovaná nesouhlasí s vyčíslením náhrady za ztížení společenského uplatnění dle Metodiky NS a je nutné, aby o nároku rozhodl soud. - Z protokolu o kontrole z [datum] soud zjistil, že Oblastní inspektorát práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj šetřil pod č.j. [Anonymizováno], sp. zn. [Anonymizováno] příčiny a okolnosti pracovního úrazu žalobce dne [datum] v 8:50 hodin, přičemž kontrola byla zahájena dne [datum] u žalované. K úrazu došlo při zkracování dřeva na radiální pile ve firmě v Otaslavicích [adresa], kdy z dosud nezjištěných příčin došlo ke kontaktu s kotoučem pily a následným uřezáním levé ruky nad zápěstím. Žalobce v rámci řádné pracovní směny prováděl zkracování dřeva na radiální pile v dílně žalované. Při této činnosti, která mu byla zadána p. [jméno FO] měl řezaný materiál položit na pracovní stůl k zarážce a pravítku, materiál má přidržovat levou rukou v bezpečné vzdálenosti od pilového kotouče, poté se spustí chod pilového kotouče, uvolní se bezpečnostní záklopka a provede se řez tahem pravé ruky za rukojeť radiální pily směrem k obsluze pily. Po provedení řezu se vrátí rameno s pilovým kotoučem zpět do výchoz pozice a zajistí se bezpečnostní záklopkou. Pracovník má následně odebrat vykrácen materiál z pracovního stolu a celý proces opakovat. Žalobce podle své výpovědi uvedl, že pracoval dle stanoveného postupu, kdy si nepamatuje a nedovede vysvětlit, jak se mu levá ruka dostala do kontaktu s pilovým kotoučem radiální pily a jak tedy došlo k amputaci levé horní končetiny nad zápěstím. Oblastní inspektorát dospěl k závěru, že ze strany kontrolované osoby – žalované – nebylo kontrolou příčin a okolností pracovního úrazu zjištěno porušení předpisů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, kontrolou nebyly zjištěny nedostatky. - Z fotografií žalobce před úrazem a po úrazu soud zjistil, že došlo ke změně vzhledu žalobce, žalobce před úrazem vypadal jako běžný mladý muž, po úrazu se stylizuje do ženy, výrazně se líčí a obléká se jako žena. - Z oznámení o ukončení pracovního poměru z [datum] soud zjistil, že společnost [Anonymizováno]. oznamuje žalobci, že jeho pracovní poměr skončí uplynutím sjednané doby ke dni [datum]. - Z výpisu známek z 8.třídy ZŠ a listu A vysvědčení z školního roku 2016/2017 soud zjistil, že žalobce měl ve školním roce 2016/2017 (6. třída ZŠ na konci školního roku hodnocení dostatečný z jazyka českého, anglického jazyka, fyziky, přírodopisu a zeměpisu, dobře byl hodnocen z matematiky , dějepisu a hudební výchovy, ostatní předměty byly hodnoceny chvalitebně (člověk a svět práce, výchova k občanství) nebo výborně (výtvarná výchova, výchova ke zdraví, tělesná výchova). V prvním pololetí 8. třídy pak měl žalobce celkem [hodnota] omluvených hodin, průměr známek byl z anglického jazyka 3,11, z českého jazyka 3,8, z chemie 4,33, člověk a svět práce a ekologie 1, dějepis 2, fyzika 4, hudební výchova 3,5, matematika 3, německý jazyk 4,2, tělesná výchova, výchova k občanství oboje za 1, zeměpis 3. - Z potvrzení o době studia ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce studoval na [Anonymizováno] [právnická osoba] [adresa], učební obor [Anonymizováno] Stravovací a ubytovací služby v době od [datum] do [datum]. - Z osvědčení o získání profesní kvalifikace ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce vykonal dne [datum] zkoušku a získal profesní kvalifikaci [adresa]/[Anonymizováno] [Anonymizováno] - Z lékařského posudku ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce není vhledem k poranění levého akra schopen získat řidičské oprávnění a bezpečně řídit vozidlo, posudek vydala [tituly před jménem] [jméno FO], ordinace praktického lékaře, [právnická osoba]., IČO: [IČO], [adresa]. - Z připojeného spisu [právnická osoba], Krajské ředitelství policie Olomouckého kraje, která věc šetřila pod sp. zn. [Anonymizováno] soud zjistil, že ve věci pracovního úrazu žalobce orgány činné v trestním řízení nezjistily žádné pochybení žalované a trestní věc podezření ze spáchání přečinu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1 trestního zákoníku odložily usnesením ze dne [datum] č.j. [Anonymizováno]

6. Ve věci byli vyslechnuti svědci. Z jejich výpovědí soud zjistil následující skutečnosti: - z výpovědi svědka [jméno FO], dědečka žalobce, soud zjistil, že žije s žalobcem v jedné domácnosti, takže ho dobře zná od malička. Žije s nimi i žalobcův přítel [jméno FO]. Žalobce na tom byl před úrazem zdravotně dobře, byl zdravý, neměl nějaké fyzické omezení nebo psychické potíže, ale teď je na tom psychicky špatně. Dřív se choval normálně, nebyly tam žádné problémy s vrstevníky, chodil ven s kamarády, třeba plavat, na fotbal, bruslit, jezdil na kole a tak. Teď po tom úrazu nic z toho dělat nemůže. Taky se začal oblékat jak holka, tu ruku tu si pořád schovává, stydí se za ni. Je takový nervózní a nějak moc nekomunikuje. Vztah s přítelem má žalobce dobrý. Pokud jde o vzdělání a budoucnost žalobce po základní škole, svědek uvedl, že žalobce měl představu, že bude dělat kadeřníka. Dříve stříhal, barvil, dělal nehty, třeba v domově důchodců v Dřevnovicích, když tam svědek byl, tak to tam všem dělal. Učení pak nechal, bydlel tehdy u své matky a u ní je to problematické. Potom šel na kuchaře a taky toho nechal. Potom byl chvíli doma a pak nastoupil na tu pilu. Po léčení úrazu začal chodit uklízet. Teď se žalobce stará o svědka, pomáhá mu dávat prášky a tak, do práce nechodí, má částečný důchod. Chtěl by jít dělat, jenže nikdo ho s tou rukou nechce. - z výpovědi svědka [jméno FO], partnera žalobce, soud zjistil, že v době před úrazem na tom byl žalobce po zdravotní stránce v pořádku, byl zcela zdráv. Chodili spolu ven mezi lidi, do kaváren, bavili se, žalobce se za sebe nestyděl, jako je tomu dnes. Byl předtím zcela v pořádku i psychicky, jen v sobě řešil to, že o sobě zjistil, že je [Anonymizováno]. Řekl to rodičům, otec z toho byl dost zklamaný, matka to přijala. Tehdy žalobce žil s rodiči. Pak se poznali spolu a už to bylo po psychické stránce v pořádku. Pokud jde o trávení volného času před úrazem, jezdili hodně na kolech, na výlety, žalobce svědka učil na bruslích, chodili hodně často do kina. Co se týká sociálních kontaktů v době před úrazem, v Otaslavicích se znali všichni, pak se žalobce spolu se svědkem a dědou odstěhoval do [adresa] a tam už těch kontaktů tolik nebylo. S žalobcem se svědek poznal v učení na kuchaře, po ukončení studia žalobce hledal nějaké brigády. Pak měli oba první práci na pile Otaslavicích. Pracovali tam bez smlouvy asi 3 měsíce, než dostali pracovní smlouvu. Tehdy toho [datum] pracoval žalobce v jiné místnosti než svědek. Žalobce poté, co se mu stal ten úraz, utíkal ke svědkovi do haly a začal tam křičet, že si uřízl ruku. Svědek utíkal přes celou halu k němu, posadil ho do kanceláře, snažil se ho uklidnit. Žalobci bylo fakt špatně, motala se mu hlava, tak spadl na zem, byl opřený o topení, které ještě k tomu hřálo. Pak přišel majitel pily pan [jméno FO], ten začal volat sanitku. Svědek pak šel pro tu ruku, která zůstala na místě u toho stroje. Musel ji dát do sáčku, do vody a do lednice. Potom šel za žalobcem a viděl, že tu ruku pořád nemá zavázanou, tak mu ji zavázal a utáhl. A on pořád omdlíval, de facto se ním nemluvil, potom zase mluvil, brečel, říkal, že se už neuvidí, že mu to je líto, a potom zase omdlíval. Takže to bylo fakt psychicky náročné. Toto trvalo asi 20 minut, než přijela sanitka. [právnická osoba] tedy poskytoval žalobci svědek tím zaškrcením ruky, aby to tolik nekrvácelo. U žalobce ještě byl jeho otec, ten ale byl úplně mimo, nevěděl, která bije. Pak byl žalobce hospitalizován v nemocnici, ale bylo to v době covidu, tak za ním svědek nemohl chodit na návštěvy. Byli v kontaktu jen telefonicky. Žalobce celou situaci a hospitalizaci velmi těžce nesl, do mobilu brečel, byl psychicky na dně, i když na druhou stranu byl rád, že přežil a že se potom spolu uvidí. Poté, co žalobce přišel z nemocnice, se snažil tu ruku rozhýbat a spíš se věnoval sám sobě, moc si nevšímal vlastně okolí, byl pořád zavřený doma, cvičil s tou rukou, chodil věčně na kontroly, takže se spíš snažil tu ruku mít v pořádku. A psychicky na tom byl de facto o trošku líp, protože věděl, že tu ruku má zpátky, ale stejně tam šlo vidět, že mu je všechno líto s tím, že nezvládá už ty věci, které předtím rád dělal. Na začátku měl potíže skoro ve všem. Nakrájet si maso, jíst. V současnosti je problém zapínání knoflíků třeba, některé zipy, čistění zubů, otevřít pastu na zuby, šampony, káva, vaření, prostě to je skoro v každé činnosti něco. Každé ráno, když žalobce vstane, má tu ruku v křeči, nemůže s ní hýbat, někdy ji třeba i necítí. Tak pak musí tak hodinku, hodinku a půl, ruku masírovat, rozhýbávat, natahovat šlachy. Potom se snaží uklízet, takže to trvá taky hodně dlouho. Když svědek momentálně není doma, jen to uklízení mu zabere celý den. Takže se tou rukou snaží vzít to koště, nějak s ní hýbe, posiluje s ní tímto. A taky hrníček tou rukou už neunese, de facto unesl v té ruce mnohem více před tím než dnes. V současnosti tu ruku používá v podstatě jako těžítko. Úchop tou rukou je špatný, třeba papír neuchopí, ten je moc tenký, musí to být něco objemnějšího. Ale zase ne těžkého. Třeba prázdný hrnek zvládne, ale plný už musí vzít do zdravé ruky. Pokud jde o úkony osobní hygieny, svědek musí žalobci třeba pootevírat šampony, zubní pastu, aby si mohl umýt vlasy a vyčistit zuby. Pokud jde o oblékání, žalobce si nachystá dopředu věci, svědek už ví, s čím mu musí pomoci – třeba zapnout bundu, knoflíky, zips, takže už to mají nějak naučené. Pokud jde o vaření, vařívají vždycky spolu. Žalobce se snaží krájet velkou zeleninu. Oblečení doma nežehlí, protože žalobce to s tou rukou nezvládne a svědek žehlit neumí. Praní prádla žalobce zvládá, ale věšení prádla jen s dopomocí. Pokud jde o žalobcovy zájmy a koníčky, žalobce chtěl pracovat jako kadeřník, dříve měl svědek od něj každý den jiné vlasy, žalobce se v tom vyžíval. Teď po úrazu už nemůže dělat copánky, afro copánky, prostě fakt tu motoriku tam měl, teď ji tam nemá. Co se týče sportovních aktivit v současné době, po rekonvalescenci chtěl žalobce sportovat, zkusili spolu jezdit na kole, ale na kolo žalobce sedl a věděl, že to nejde. Asi po půl kilometru to vzdal, že ho ruka bolí. Bruslení mu šlo, ale tase se hrozně bál o tu ruku, takže jezdí daleko opatrněji a pomaleji než předtím. Pokud jde o citlivost té ruky na teplo a na chlad, svědek uvedl, že žalobce studená voda v té ruce pálí jako když je to vařící a vařící vodu zase skoro necítí. V současné době je na tom žalobce psychicky už trochu líp, protože už s tím nějakou dobu žije, už to jsou čtyři roky, takže už se naučil s tím, že tu ruku má, ale nechce ji pořád ukazovat, takže to skrývá make-upem a dlouhými vlasy, šíleným oblečením, prostě to pořád skrývá, stydí se. Na začátku žalobce nespal, pořád se mu to vracelo, měl z toho hrůzu. Teď už spí normálně, probudí se, funguje, prostě už se to naučil v tom životě, ale když jde ven, tak je to pro něj hodně těžké. Co se týká změny chování po úrazu, je žalobce dle svědka víc opatrný, dává si pozor, bojí se spíš než toho, že by spadl na tu ruku, tak toho, co lidi řeknou. Nemůžou tak chodit do kina, protože tam je hodně lidí. Třeba když stojí jen na nádraží, žalobce si všímá, že lidi na něj koukají. Někdy je to prostě i jen v jeho hlavě, že na něj lidi koukají, že ho pozorují, a přitom to tak není. Svědek byl přítomen situaci, kdy reakce okolí na ruku žalobce byla pro žalobce stresující. Např. jedna svědkova kolegyně uviděla žalobcovu ruku a řekla: „Fuj, co to máš?“ Žalobce pak hned odešel, štvalo ho to. Nějakého psychologa, psychiatra, žalobce nenavštěvoval a ani v současné době nenavštěvuje, on to řeší spíš se svědkem, s rodinou, s dědou než s cizími lidmi. Pokud jde o změnu v oblékání žalobce v ženu, došlo k tomu tak, že po té rehabilitaci, když šel žalobce ven třeba jenom do obchodu, vzal si ten rukáv takový, že to vypadá jako kérka, aby to nešlo vidět. Vypadalo to ale blbě jen ten rukáv, tak si udělal nějaké linky, obočí, tak to vlastně začalo. Tak si říkal jo v pohodě. Ale potom si koupil to dámské oblečení a víc se maloval a nechal si narůst delší a delší vlasy. Svědkovi to na začátku vadilo, ale už si na to zvykl, ale žalobce mu musí pořád připomínat, že je kluk. Tak mu to pořád říká, ale s tím, že vzhledově vypadá jako žena, tak to je prostě náročné. Takže se to projevilo i na jejich vztahu. Z pohledu svědka dost, protože byl přesvědčený, že je na muže a o potom se probudí a vedle sebe má vzhledově ženu. Změnila se i intimní stránka, četnost intimností mezi svědkem a žalobcem poklesla o asi 70 %. A když už k nim dojde, tak je to takové opatrné. Na začátku musel mít žalobce u sebe polštář, musel mít tu ruku opřenou, nemohli dělat skoro nic, dávali na ruku pozor, aby se jí něco nestalo. Občas to museli i přerušit. Dále svědek vypověděl, že pokud jde o nakupování, s žalobcem pořád někdo chodí, protože placení je náročné. Používají jen hotovost, ale žalobce neudrží peníze v ruce, ani drobné, nechce zdržovat frontu u pokladny. Chodí i na samoobslužné pokladny, aby nezdržovali, žalobce si drobné mince připravuje dopředu v ruce, nahází je tam, ale věčně platí stejně svědek. Sám žalobce nakupovat nechodí. Bankovní kartu nepoužívají, protože sice mají bankovní účet, ale tam nechodí vůbec žádné peníze, všechno dostávají v hotovosti. Z pohledu svědka se úchopové schopnosti žalobce s časem spíše zhoršují, protože třeba tužku do ruky ze začátku vzal, teď už to nezvládne. Dříve před úrazem se žalobce věnoval vyrábění náušnic, šperků, náramků, taky kreslil. Teď to kvůli jemné motorice nejde vůbec. Také existují domácí práce, které vůbec žalobce nemůže dělat, a to mytí oken, věšení závěsů, umytí psa, mytí nádobí je taky náročné.

7. Ze znaleckého posudku vypracovaného dne [datum] znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví (ocenění míry bolesti a funkčních schopností při újmách na zdraví), [tituly před jménem] [jméno FO] pod č. [Anonymizováno] soud zjistil, že žalobce byl vyšetřen na pracovišti znalce dne [datum], tehdy šlo o 21letého mladého muže drobné postavy a astenického habitu (170 cm výška, 60 kg váha). V době úrazu mu bylo 19 let. Rodinná anamnéza je z pohledu případu nepřínosná, dlouhodobě se nijak neléčí, léky nebere. Má základní vzdělání. Bydlí v [adresa] v nájemním bytě ve 4. patře bez výtahu s přítelem a dědečkem. Je [Anonymizováno], o dítě s přítelem nepečují. Má 7 mladších sourozenců, ti žijí s rodiči v nedaleké vesnici. Před úrazem pracoval na pile jako pomocník, nyní má invalidní důchod I. stupně (od 2023) a živí se úklidem v rozsahu 3 hodiny 3x týdně. Jeho koníčkem je kadeřnictví, manikúra a pedikúra, těmto činnostem by se chtěl věnovat do budoucnosti výdělečně, pokud by to bylo možné. Baví ho malování, pečení, vaření, úklid a domácí práce obecně. Rád se stýká se svými kamarády, nesportuje, společensky ani politicky se neangažuje, víru nepraktikuje. Po rehabilitaci, kterou ukončil na podzim 2022 dochází na kontroly k odborným lékařům, další operace plánovány nejsou. Žalobce trpí od nehody omezením hybnosti levého zápěstí a levé ruky těžkého stupně, intermitentními bolestmi levého zápěstí a levé ruky a poruchou taktilního (dotykového a diakritického) čití a dysesteziemi levé ruky (bolestivý chlad). Je pravák, jedná se tak o nedominantní končetinu. Levá ruka po několika minutách klidu jakoby ztuhne, proto si ji žalobce musí neustále masírovat, resp. ráno musí ruku vždy několik minut rozcvičovat. Tyto obtíže mu činí významné problémy jak při běžných denních činnostech, tak při zálibách, kterými jsou uvedené domácí práce, které použití jemné motoriky předpokládají. Žalobce se identifikuje jako gay-„vers“ a v současném partnerském vztahu zaujímá ženskou roli. Nepoužitelnost levé ruky mu činí problém i v intimním životě. Žalobce neřídí automobil, řidičský průkaz nevlastní a nyní jej získat nemůže. Objektivně znalec naznal, že žalobce je pravák stenického habitu, hlava, krk, trup, obě dolní a pravá horní končetina jsou normální, hybnost levého ramene a lokte je taktéž normální. Levé zápěstí je zbytnělé mohutným periostálním svalkem po zhojené osteosyntéze obou kostí v distálním předloktí. Jizvy jsou klidné, kryté tetováží. Hybnost levého zápěstí je významně omezena: v dorsální flexi v zápěstí zvládne s omezením o 1/3, radio-ulnární dukce je omezena na 1/2 a volární flexi nezvládne vůbec. Levá ruka je významně gracilnější než pravá. [adresa] extenze prstů vázne svor prstů do dlaně je mírně omezen v případě 4. prstu, palec do dlaně žalobce nesevře vůbec a opozice palce není možná. Špetku nedokáže, hrnek či sklenici neuchopí, citlivost ruky je významně omezena – kvalitu materiálu nepozná, diakritické čití chybí, chlad bolí a teplo vnímá jako příjemné. Stisk a svalová síla ruky je chabá (stupeň 2-3). Po roce od ukončení léčby – tj. k datu [datum] lze stav žalobce považovat za ustálený. Jako trvalé následky úrazu znalec uvádí omezení hybnosti levého zápěstí a levé ruky těžkého stupně s intermitentními bolestmi levého zápěstí a levé ruky, s porucho taktilního (dotykového a diakritického) čití a s dysesteziemi levé ruky (bolestivý chlad). [podezřelý výraz] následky po amputaci levé ruky. Zasažené tělesné struktury dle MKF: levé zápěstí, struktury předloktí a struktury levé ruky. Dotčené tělesné funkce dle MKF: dotyk, teplo a jiné podněty, bolest zápěstí a ruky, sexuální funkce, hybnost zápěstí, hybnost ruky, svalová síla ruky. Facilitátory ani bariéry nebyly hodnoceny. Aktivity a participace dle MKF: D120.2 – jiné účelné vnímání – porucha taktilního čití a bolestivý chlad, D210.1 – provádění jednotlivého úkolu – praktická nepoužitelnost levé ruky, D220.1 – provádění mnohočetných úkolů – praktická nepoužitelnost levé ruky, D 230.1 – vykonávání běžné denní povinnosti - praktická nepoužitelnost levé ruky, D360.2 – používání komunikačních pomůcek a technik - praktická nepoužitelnost levé ruky, D430.2 – zvedání a nošení předmětů - praktická nepoužitelnost levé ruky, D440.2 – využití ruky k jemným pohybům – porucha dotykového a diakritického čití, D 445.2 – využití ruky a paže - praktická nepoužitelnost levé ruky, D445.2 – pohyb – nepoužitelnost levé ruky (plazení, lezení, plavání), D475.4 – řízení - praktická nepoužitelnost levé ruky, D510.1 – sám se umýt - praktická nepoužitelnost levé ruky, D520.1 péče o části těla - praktická nepoužitelnost levé ruky, D540.1 – oblékání - praktická nepoužitelnost levé ruky (boty, knoflíky), D550.1 – jídlo – porucha úchopové funkce ruky, D560.1 – pití – porucha úchopové funkce ruky, D620.1 – získání nezbytných věcí - praktická nepoužitelnost levé ruky, D630.2 – příprava jídla – omezená hybnost zápěstí a ruky s poruchou taktilního čití, D640.1 – vykonávání domácích prací - praktická nepoužitelnost levé ruky, D650.2 – péče o předměty v domácnosti - praktická nepoužitelnost levé ruky, D7710.1 – intimní vztahy - praktická nepoužitelnost levé ruky při [podezřelý výraz], D845.2 – placené zaměstnání -s manuálními pracemi žalobce má a bude mít problém a bez vzdělán je na trhu práce jeho uplatnění špatné, D920.2 – rekreace a volný čas - praktická nepoužitelnost levé ruky. Znalec ve svém znaleckému posudku dospěl k snížení společenského uplatnění žalobce k datu ustálení zdravotního stavu dne [datum] o 9,0196208113 % při uplatnění modifikačního koeficientu 130 % a výchozí rámcové částce 16.141.200 Kč, tj. k částce výše ztížení společenského uplatnění 1.892.638 Kč. Znalec také ohodnotil ztížení společenského uplatnění podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb. na částku 1.297.098 Kč za celkem [hodnota] bodů po 393,06 Kč (za položku 8.33 - omezení pohyblivosti zápěstí těžkého stupně 500 bodů, za položku 8.44 - porucha úchopové funkce palce těžkého stupně 900 bodů, za položku 8.55 - porucha úchopové funkce 2. prstu středního stupně 500 bodů, za položku 8.63 - porucha úchopové funkce 3.-5. prstu středního stupně 300 bodů, za položku 8.65 - částečná obrna vřetenního nervu 600 bodů, za položku 8.66 - částečná obrna středového nervu 500 bodů). Znalec svůj písemně podaný znalecký posudek stvrdil ústně do protokolu u ústního jednání dne [datum] a doplnil své závěry tak, že u žalobce šlo o těžké zranění, těžkou újmu na zdraví, která hrozila ztrátou ruky. Naštěstí se teda podařilo tu ruku zachránit, nicméně za těch podmínek, že ta ruka není použitelná, protože se musely rekonstruovat nejen kosti, které srostly relativně dobře, ale také šlachy a zejména teda nervy, které byly poškozeny, které zanechaly trvalé následky na té ruce. Hybnost toho zápěstí byla postižena v těžkém stupni, protože žalobce vůbec nedokázal provést volární flexi, tzn. nedokázal zohnout tu ruku. Částečně ji dokázal zohnout směrem nahoru, palec nedokázal dát do opozice proti prstům čili úchopová schopnost té ruky byla zásadně omezena, stejně tak čtvrtý prst byl deviován a ne zcela dovíjel do dlaně, bylo tam porušení diakritické čití, tzn. rozeznávání dvou a více bodů na ruce v určité vzdálenosti od sebe, byly tam tzv. parestezie, tzn. bolestivé vnímání některých zevních podnětů, hlavně teda chladu, který vnímal bolestivě a bylo to i zjištěno vyšetřením znalce. Žalobce mezi svými potížemi uváděl i časté křeče a bolesti té zraněné ruky. Tyto obtíže jsou spojeny s tím úrazem, protože se operovaly zásadním způsobem všechny ty měkké struktury, i kostní byly poškozeny, takže ta ztuhlost to je přirozená [rodné přijmení] u takových stavů po úrazu. Dále znalec kromě tady tohoto stavu musel vzít v potaz to, že se u žalobce jedná o mladého člověka, který má život před sebou a který neměl žádné vzdělání. Čili jeho uplatnění v životě bylo víceméně v manuálních profesích. Takže přestože úrazem není postižena dominantní končetina, tak to zranění je značně limitující pro žalobce do jeho dalšího života, bude se s ním potýkat celý svůj život. Prognóza zlepšení není žádná. Žalobce se maximálně může naučit tu ruku lépe používat, resp. si na ni zvykne. Ale určitě se schopnost té ruky neobnoví. Znalec při hodnocení míry ztížení společenského uplatnění podle občanského zákoníku použil i koeficient věku, který to hodnocení poněkud navýšil, jinak je to hodnocení srovnatelné s nařízením vlády č. č. 276/2015 Sb. Pokud jde o nařízení vlády, tam v těch tabulkách věk není zohledňován, dají se pouze zohlednit komplikace v léčbě, ale u tohoto úrazu, který byl sám o sobě komplikovaný, léčení komplikované nebylo. K samotnému hodnocení jednotlivých domén znalec uvedl, že používal stupeň 1 a v několika případech stupeň 2. Stupeň 1 je hodnocen podle té metodiky, že to je mírná obtíž vyskytující se méně než 25 % času, občas za posledních 30 dnů. Čili to je opravdu minimální hodnocení. Znalec si nedovede představit nižší hodnocení s ohledem na to, jakého člověka měl před sebou. Ten stupeň 2, což je občas za posledních 30 dnů, tolerovatelná obtíž vyskytující se občas za posledních 30 dnů, tak tam hodnotil pouze používání komunikačních pomůcek, což je zejména manipulace s mobilním telefonem, kdy jedna ruka většinou nestačí. Pak zvedání a nošení předmětů a využití ruky k jemným pohybům, tak to je jednoznačně zdůvodněno v tom objektivním vyšetření, kdy ta ruka opravdu použitelná není na jemné pohyby. Využití ruky a paže je totéž, jen ve větším rozsahu, tzn. přenášení těžkých předmětů. A co se týče řízení, tak tam znalec použil tu doménu 4, a to proto, že řízení motorových vozidel je dne věc opravdu frekventovaná a předpoklad, že by si do budoucna žalobce mohl udělat řidičský průkaz, je téměř vyloučena. A jinak jsou to domény hodnocené, jako třeba jídlo, pití, tzn. nemůže používat pořádně příbor, neuchopí skleničku, příprava jídla je totéž, nemůže prostě tou levou rukou prostě spolupracovat, neudrží hrnec a z jedné plotýnky na druhou, takže to hodnocení je ve skrze minimální z pohledu znalce. Když dnes znalec pracuje se stoprocentním postižením, tzn. člověk by byl ochrnutý na všechny 4 končetiny, tak dostane zhruba ve sto procentech postižení částku kolem 18.000.000 Kč. Kdybychom to laicky řečeno aplikovali na tělo, že jedna končetina je jedna čtvrtina, tak žalobce má tu jednu končetinu významně postiženou, a to hodnocení znalce je nějakých 1,8 miliónů čili to není ani polovina z té jedné končetiny. Dle znalce je tak jeho hodnocení přiměřené podle zásad slušnosti a přiměřenosti, což občanský zákoník předpokládá. Ke zlepšení toho postižení u žalobce nedojde, navíc je možné zhoršení toho stavu, protože v tom zápěstí se rozvine artróza, takže ta hybnost, která dnes je relativně ještě nějaká, tak ta do budoucna nemusí být a samozřejmě i to nervové postižení s věkem se bude přirozeným způsobem zhoršovat. Ale bude to mít svůj vývoj, tzn. žalobce se zhruba do svých 35 let může zlepšovat a pak se to bude samozřejmě zhoršovat. Dá se předpokládat, že v souvislosti s tím očekávatelným zhoršováním stavu bude žalobce užívat do budoucna kromě analgetik a léků podporující třeba nervovou činnost jako jsou preparáty pocházející z vitamínů skupiny B léky k léčbě artrózy, (např. nesteroidní antirevmatika a preparáty podporující zachování chrupavek apod.), ale v zápěstí je tato léčba artrózy problematická. Teoreticky je v budoucnu jako poslední možnost vyhnutí se neustupujícím bolestem tzv. znehybnění zápěstí (tzv. ankylóza), a to v případě, kdy ta bolest je tak nesnesitelná, že už přemíra těch prášků třeba ohrožuje zažívací trakt atd. nebo prostě narušuje každodenní život, tak se ta ruka znehybní i za tu cenu, že toto bude ještě zhoršení co do hybnosti. Ale uleví si bolestem. Na druhé straně spektra je náhrada kloubů, ale v tomto konkrétním případě by náhrada kloubů nepřicházela v úvahu. Pokud jde o zohlednění psychických obtíží žalobce, tyto znalec nehodnotil, v době vyšetření znalcem byl žalobce v dobré psychické kondici, byl asertivní, všechno vysvětloval, i takové ty žinantní záležitosti, takže znalec měl pocit, že se s tím zraněním v celku smířil. Ale pokud by naznal, že nějaké psychické obtíže žalobce má, tak by se to v hodnocení domén projevilo.

8. Z výslechu žalobce [jméno FO] jako účastníka řízení soud zjistil, že před úrazem byl normální kluk, nějak moc úplně neřešil, co si o něm ostatní řeknou. Taky si myslel, že je heterosexuální, ale jak zjistil, že je gay, bylo to mnohem složitější, ale dalo se to zvládnout. Psychické problémy ale neměl, byl zdravý. K úrazu samému uvedl, že měl připravovat dřevíčka na smetáky, pak si už jen vzpomíná, že mu to vzalo rukáv. Nejdřív cítil jenom brnknutí, myslel si, že je jen asi pořezaný nebo ho to nějak praštilo. Pak se podíval na tu ruku a viděl jenom kost. A to myslel, že bude po něm. Nevěděl, co má první dělat, nevěděl, za kým má jít, nevěděl, jestli si má sám zavolat záchranku, jestli má jít za panem [jméno FO] nebo za přítelem. Bylo to jako kdyby už nebyl, protože viděl kolem sebe krev, viděl kost, pahýl, který mu téměř z kosti trčel, byl to strašný šok. Pak si jen vzpomíná, že rychle šel za panem [jméno FO] a řekl mu, že si uřízl ruku. Pak utíkal do druhé haly za přítelem, pak za ním přítel přiběhl a pak už si moc nepamatuje, co se dělo. Má to zmatené, takový obraz v mlze. Jen si pamatuje, že si myslel, že už tady nebude, že vykrvácí, že mu nikdo rychle nedá tu pomoc. První se o něj postaral přítel [jméno FO], zavázal mu ruku. Žalobce se vzpíral, protože to strašně bolelo. Nemá představu, jak dlouho to trvalo, než přijela sanitka. Pak si pamatuje, že se probudil v nemocnici už s přišitou rukou a rozbrečel se strašnou bolestí. Zdravotní sestřičky mu nabízely nějakého jejich psychologa, aby se mohl vypovídat, ale on měl nervy, že ho už nebude přítel chtít, že bude postižený, ten hnusný, ten ošklivý. A měl přitom strašné bolesti. Chtěl usnout, nemohl usnout, chtěl na něco myslet, ale myslel jenom na ty bolesti. A pak už byly různé převazy, zákroky k tomu a jen si dobře pamatuje, že při převazování, když ještě neměl úplně sešitou tu kůži, sešité to bylo jenom zevnitř, a převazovali mu to, tak se tam rozbrečel a prosil pana doktora, ať mu tu ruku raději ufikne, protože to byla nehorázná bolest. Pak chodil na rehabilitace. Tehdy pro něj bylo nejhnusnější, že všichni tam chodili buď se zády nebo s koleny a on jenom tu ošklivou ruku položil na stůl a pan doktor mu to masíroval ty jizvy, ty prsty a nebylo to zrovna stokrát příjemné, tak začal nosit ty rukávy. No, a to zase byl výsměch ze strany toho, že je gay. Tak se to všechno dohromady spojovalo. Po návratu domů pak dělal, že je úplně normální, dělal, že se mu nic nestalo a nechtěl o tom mluvit. Když se ho přítel někdy zeptal, jestli chce s něčím pomoct, třeba něco zavázat nebo uklidit, tak mu odpověděl: „Nech mě být, nechci". Chtěl se začít zapojovat, jeho myšlenky v nemocnici byly takové, že musí fungovat zase tak, jak fungoval předtím. Nechtěl, aby ho někdo vnímal, že potřebuje pomáhat, že je nějaký tzv. postižený. Ale nešlo to. Musel si někdy nechat pomoct, ale v nitru to nebylo zrovna stokrát příjemné. Pokud jde o vztah s přítelem [jméno FO], přítel mu vždycky říkal, že to bude dobrý, že ho furt miluje. Ale on mu to nevěří. Přítel si zaslouží lepšího člověka, než je žalobce. Má pocit, že by mohl mít něco lepšího, že si to celé za něj protrpěl přítel sám. Ke změně došlo třeba v tom, že netráví spolu moc času na veřejnosti. Radši jsou doma, povídají si, jsou třeba na [jméno FO] nebo hrají různé hry na mobilu. A jdou někdy ven, obleče se jako žena, a to příteli zrovna úplně stokrát příjemné není. Ale už jej přijal takového, takže je to tak, že žalobce moc nemluví a přítel to všechno dělá za něj a ono to někdy působí, že je jako kdyby nějaká taková panička a on všechno musí prostě dělat za něj. Takže přítel třeba většinou platí, někdy podrží papír, když má něco žalobce podepsat a tak. Nebo mu pomáhá s taškami. Takže žalobce ven chodí jen s doprovodem. Změna je i v intimní oblasti, kdy musí dávat na tu ruku pozor, aby se jí nic nestalo, frekvence taky hodně poklesla, protože má pocit, že přítele už nepřitahuje, a tak se žalobce už o intimnosti ani moc nesnaží. Co se týče ještě hybnosti ruky, po skončení rehabilitací to bylo docela dobré, zkoušel i psát, nějak ten úchop měl, ale teď má častější křeče v prstech. navíc na něj na veřejnosti lidi hledí, že je postižený a padají mu věci z ruky, ale doma to zkouší. Ruku musí masírovat tak 3x-4x denně, ráno asi hodinu, pak po nějaké činnosti jako je třeba zametání asi 20-30 minut. Žalobce měl vždycky představu, že bude žít normální život, bude pracovat, mít finance, možná třeba i děti, mít třeba barák, mít řidičák, cokoliv jak normální člověk bez postižení. Přál si být dobrým kadeřníkem, což ví, že se mu nevyplní, protože tam je potřeba obě ruce. Dále žalobce uvedl, že studium ukončil kvůli financím, rodiče neměli na jeho studium dost peněz. Žalobce dřív nevěděl, že existuje nějaký Člověk v tísni, který může s těmi financemi pomoct a zaplatit to studium. A především se chtěl už postarat o rodinu s [jméno FO] a chtěl si už vydělávat, takže si řekl, že asi to skončí a půjde prostě normálně pracovat.

9. Po provedeném dokazování má soud za prokázán následující skutkový stav věci:

10. Žalobce pracoval u žalované na základě dohody o provedení práce z [datum] na pozici pomocné práce (prohlášeno účastníky za nesporné, prokázáno i dohodou o provedení práce). Dne [datum] došlo bez zavinění žalované k pracovnímu úrazu žalobce, kdy žalobce pracoval na radiální pile a při této práci došlo k drtivé amputaci v zápěstí jeho levé ruky (prohlášeno účastníky za nesporné, prokázáno také výpovědí žalobce, svědků [jméno FO], [jméno FO], znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO], připojeným trestním spisem a protokolem o kontrole z [datum]). Léčba zranění žalobce trvala do [datum] (10 měsíců), úraz zanechal trvalé následky, které jsou výše podrobně popsány ve znaleckém posudku [tituly před jménem] [jméno FO] (viz bod 7., strana 9-12 tohoto rozsudku). Zdravotní stav žalobce se ustálil [datum], rok po ukončení léčby (prokázáno znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO]). Znalec ohodnotil ztížení společenského uplatnění podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb. na částku 1.297.098 Kč, dle Metodiky NS na částku 1.892.638 Kč (prokázáno znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO]). Za znalecký posudek žalobce vynaložil částku 18.150 Kč (prokázáno fakturou č. [hodnota] a dokladem [právnická osoba] z [datum]). Pojistná událost byla řešena s žalovanou i s vedlejším účastníkem (oba byli vyzváni k náhradě za ztížení společenského uplatnění ve výši 1.892.638 Kč a náhrady nákladů za znalecký posudek ve výši 18.150 Kč, žalovaná i k náhradě nákladů právního zastoupení), č. pojistné události 9224007293, vedlejší účastník vyplatil žalobci dne [datum] na ztížení společenského uplatnění částku 1.297.098 Kč a dne [datum] na znalečném částku 18.150 Kč (prohlášeno účastníky za nesporné, prokázáno také výzvami žalobce z [datum]). Náklady právního zastoupení, které žalobce požadoval uhradit ve výši 32.400 Kč, hrazeny nebyly (prohlášeno účastníky za nesporné). Dále má soud za prokázáno (zejména znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO], ale také výpovědí svědka [jméno FO] a žalobce), že trvalé následky úrazu žalobce (nefunkčnost levé ruky, omezení její hybnosti v levém zápěstí, bolesti levého zápěstí a ruky po běžné činnosti, porucha taktilního čití a bolestivý chlad) se projevují (a v budoucnosti i projevovat budou) podstatným způsobem jak v osobním životě (zejména v oblasti péče o tělo, hygiena, oblékání, příprava jídla a pití, samotné stolování, úklid, péče o domácnost), tak i v intimním životě (omezení při intimních praktikách, vliv na sexuální apetit, na intimní vztah s partnerem), v pracovním životě (možnost uplatnění na trhu práce s tímto postižením ruky a se základním vzděláním žalobce je téměř mizivá), ve společenském životě (žalobce má problém chodit do společnosti s ohledem na to, jak ruka po úrazu vypadá, schovává ji před okolím, obléká se do ženského oblečení, aby ruku lépe zakryl), také je omezen v možnostech trávení volného času, když s takto postiženou rukou nemůže vykonávat hodně sportů (už jen s ohledem na psychický blok, aby ruce při sportu neublížil), nemůže již vykonávat činnosti, které jej bavily, ale které vyžadují velké použití jemné motoriky (tvorba šperků, náramků, úprava nehtů, vlasů apod.). Bylo také prokázáno (fotografiemi žalobce, výpovědí svědků [jméno FO], [jméno FO] a výpovědí žalobce), že vzhled žalobce se po úrazu změnil v tom smyslu, že před úrazem vypadal jako běžný mladý muž, po úrazu se stylizuje do ženy, výrazně se líčí a obléká se jako žena. Dále bylo prokázáno, že žalobce neměl na základní škole dobrý prospěch (výpisem známek z 8.třídy ZŠ a listem A vysvědčení z školního roku 2016/2017), po ukončení základní školy studoval na Střední škole, Základní škole a [právnická osoba] [adresa], učební obor 65-51-E/01 Stravovací a ubytovací služby v době od [datum] do [datum] (potvrzením o době studia z [datum]), získal profesní kvalifikaci [adresa]/strážná 68-008-E (osvědčením o získání profesní kvalifikace ze dne [datum]) a pracoval do [datum] u společnosti Bartoň a partner s.r.o. (oznámením o ukončení pracovního poměru z [datum]). Žalobce není vhledem k poranění levého akra schopen získat řidičské oprávnění a bezpečně řídit vozidlo (prokázáno lékařským posudkem ze dne [datum]). Dále má soud za prokázáno (výpovědí svědka [jméno FO] a výpovědí žalobce), že žalobce těsně po úrazu prožíval velkou obavu o svůj život, loučil se s přítelem, myslel si, že vykrvácí, než přijede odborná pomoc.

11. Podle § 265 odst. 1 zákona č. 265/2006 Sb. zákoník práce, ve znění účinném od [datum], (dál jen „zák. práce“, zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu, která mu vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním porušením právních povinností nebo úmyslným jednáním proti dobrým mravům.

12. Podle § 269 odst. 1, 4 zák. práce zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Zaměstnavatel je povinen nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu, i když dodržel povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud se povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zcela nebo zčásti nezprostí.

13. Podle § 271c zák. práce náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění se poskytuje zaměstnanci jednorázově, a to nejméně ve výši podle právního předpisu vydaného k provedení odstavce 2. Vláda stanoví nařízením výši náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění odpovídající vzniklé újmě, způsob určování výše náhrady v jednotlivých případech a postupy při vydávání lékařského posudku včetně jeho náležitostí ve vztahu k posuzované činnosti.

14. Podle § 271k odst. 1, 3 zák. práce pracovním úrazem pro zák. práce je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (§ 273 a 274).

15. Podle § 271s zák. práce soud může výši odškodnění stanovenou právním předpisem (§ 271c a 271i) přiměřeně zvýšit.

16. Podle § 273 odst. 1 zák. práce plněním pracovních úkolů je výkon pracovních povinností vyplývajících z pracovního poměru a z právních vztahů založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr, jiná činnost vykonávaná na příkaz zaměstnavatele a činnost, která je předmětem pracovní cesty.

17. Podle § 275 odst. zák. práce zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu, a to v penězích, pokud škodu neodčiní uvedením v předešlý stav.

18. Podle § 2956 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o.z.“, vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části o.z., nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.

19. Podle § 2957 o.z. způsob a výše přiměřeného zadostiučinění musí být určeny tak, aby byly odčiněny i okolnosti zvláštního zřetele hodné. Jimi jsou úmyslné způsobení újmy, zvláště pak způsobení újmy s použitím lsti, pohrůžky, zneužitím závislosti poškozeného na škůdci, násobením účinků zásahu jeho uváděním ve veřejnou známost, nebo v důsledku diskriminace poškozeného se zřetelem na jeho pohlaví, zdravotní stav, etnický původ, víru nebo i jiné obdobně závažné důvody. Vezme se rovněž v úvahu obava poškozeného ze ztráty života nebo vážného poškození zdraví, pokud takovou obavu hrozba nebo jiná příčina vyvolala.

20. Podle § 2958 o.z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

21. Po provedeném dokazování a aplikaci výše citovaných ustanovení zákona dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná. V daném případě bylo nesporné, že žalobce utrpěl pracovní úraz při výkonu práce pro žalovanou. V důsledku tohoto pracovního úrazu žalobce utrpěl trvalé následky popsané výše podrobně ve znaleckém posudku vypracovaném znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] (viz bod 7., strana 9-12 tohoto rozsudku) – zejména pak omezení hybnosti levého zápěstí a levé ruky těžkého stupně, intermitentní bolesti levého zápěstí a levé ruky a porucha taktilního (dotykového a diakritického) čití a dysestezie levé ruky (bolestivý chlad). Znalecký posudek byl zpracován v písemné podobě, následně před soudem znalec své závěry, ke kterým dospěl při svém znaleckém zkoumání, zcela věrohodně a podrobně zdůvodnil, soud nemá důvod pochybovat o závěrech znalce. Znalec ohodnotil ztížení společenského uplatnění žalobce ve svém posudku jednak dle nařízení vlády č. 276/2015 Sb. na částku 1.297.098 Kč za celkem [hodnota] bodů po 393,06 Kč, jednak dle Metodiky Nejvyššího soudu ČR na částku 1.892.638 Kč (k datu ustálení zdravotního stavu dne [datum], ztížení společenského uplatnění o 9,0196208113 % při uplatnění modifikačního koeficientu 130 % a výchozí rámcové částce 16.141.200 Kč). V dané věci se soud nejprve zabýval otázkou, zda v této věci odškodnit ztížení společenského uplatnění žalobce dle Nařízení vlády č. 276/2015 Sb. nebo dle zásad uvedených v občanském zákoníku. Dle judikatury Ústavního soudu (např. nález sp. zn. II. ÚS 2925/20) je odškodňování pracovních úrazů dle zásad občanského zákoníku zcela namístě. Žalobce byl v době úrazu zaměstnancem žalované (resp. vykonával pro žalovanou práci na základě uzavřené dohody o provedení práce), a tedy byl v době úrazu osobou zvlášť chráněnou dle zákona. Dle odůvodnění nálezu ÚS sp. zn. II. 2925/20 má zaměstnavatel v podstatě absolutní odpovědnost za újmu způsobenou zaměstnanci pracovním úrazem, této se nemůže zprostit ani poukazem na vyšší moc či na úplné zavinění třetí osobou (navíc v tomto řízení ani nebyly žalovanou tvrzeny a prokazovány tzv. liberační důvody dle § 270 zák. práce). Občanskoprávní úprava v rozsahu, ve kterém reguluje odškodňování určitého typu újmy, která může vzniknout fyzické osobě, jejíž odškodňování je rovněž (paralelně) regulováno zákoníkem práce pro oblast pracovněprávních vztahů, představuje při požadavcích rovnosti a úplného odškodnění za poškození zdraví minimální standard, který zákoník práce může navýšit, nikoli však snížit – právní postavení zaměstnance může být v tomto ohledu fyzické osobě ku prospěchu, nikoli však k tíži. Soud tak v této věci dospěl k závěru, že v této věci je třeba se při úvahách o náhradě nemajetkové újmy žalobce (resp. náhrady ztížení společenského uplatnění) řídit zásadami uvedenými ohledně odškodňování nemajetkové újmy v občanském zákoníku, když už jen z pouhého srovnání částek, ke kterým dospěl znalec při svém výpočtu odškodnění dle obou předpisů, je zřejmé, že odškodnění dle zásad občanského zákoníku je pro žalobce příznivější.

22. Dle § 2958 o.z. a nálezu I. ÚS 2221/22 soudy při určování výše odškodnění vycházejí z Metodiky Nejvyššího soudu ČR k náhradě nemajetkové újmy na zdraví. Pro určení výše odškodnění je pak relevantní to, jakým způsobem zasáhne úraz do jednotlivých oblastí života poškozeného. Přitom výše odškodnění má odpovídat zásadě slušnosti. Jak bylo výše popsáno, v této věci došlo k pracovnímu úrazu s trvalými následky [od nehody žalobce trpí omezením hybnosti levého zápěstí a levé ruky těžkého stupně, intermitentními bolestmi levého zápěstí a levé ruky a poruchou taktilního (dotykového a diakritického) čití a dysesteziemi levé ruky (bolestivý chlad), jedná se o nedominantní končetinu, žalobce je pravák], kdy ruka po několika minutách klidu jakoby ztuhne, proto si ji žalobce musí neustále masírovat, resp. ráno musí ruku vždy dlouho rozcvičovat. K úrazu u žalobce došlo v době, kdy měl pouhých 19 let, pracoval ve svém prvním zaměstnání. Žalobce má základní vzdělání, v současné době má invalidní důchod I. stupně (přiznaný právě pro snížení schopnosti pracovat v důsledku trvalých následků tohoto pracovního úrazu). V minulosti (již v době po ustálení zdravotního stavu po léčení úrazu) si přivydělával úklidem na zkrácený pracovní úvazek. Jeho koníčkem před úrazem byly úpravy účesů, manikúra a pedikúra, malování, vaření, domácí práce včetně úklidu, tvorba šperků. Těmto činnostem se již do budoucna věnovat nemůže, neboť jeho levá ruka a zápěstí má omezenou hybnost a jemná motorika je ztracena. V tomto směru ani není reálná představa žalobce, že by si byl schopen doplnit vzdělání a vyučit se např. kadeřníkem, nebo se věnovat výdělečně (či aspoň jako koníčku) manikúře a pedikúře či výrobě šperků (resp. jakékoli tvořivé činnosti, při které je třeba jemná motorika obou rukou). Žalobce byl v době, kdy se mu stal pracovní úraz, běžným mladým mužem s běžnými zálibami (rekreační sport – jízda na kole, bruslení, plavání, domácí práce, koníčky uvedené výše), běžnými společenskými aktivitami (stýkání se s kamarády, chození do kaváren, do kina apod.). Politicky se neangažoval, víru nepraktikoval, není tak tomu ani v současnosti. V současné době je jeho život omezen v důsledku pracovního úrazu téměř ve všech oblastech života tak, jak je uvedeno v bodě 10 tohoto rozsudku (str. 13-14) [podrobněji ve znaleckém posudku [tituly před jménem] [jméno FO] (bod 7, strana 9-12), výpovědi svědka [jméno FO] (bod 6, strana 8) a výpovědi žalobce (bod 8, strana 12-13)]. Soud pak při zohlednění všech těchto skutečností dospěl k závěru, že žalobci náleží dle zásad slušnosti na náhradě nemajetkové újmy – ztížení společenského uplatnění částka celkem 1.965.431 Kč. K této částce soud dospěl tak, že vycházel ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], který dospěl k procentu ztížení společenského uplatnění dle Metodiky Nejvyššího soudu ve výši 9,0196208113 % (z výchozí rámcové částky ke dni ustálení zdravotního stavu [datum] ve výši 16.141.200 Kč), tedy dospěl k částce (bez modifikačního koeficientu) 1.455.875 Kč. Jak již bylo uvedeno výše, soud po provedeném dokazování (znaleckým posudkem, výpověďmi svědků, výpovědí žalobce i listinnými důkazy) dospěl k závěru, že hodnocení jednotlivých oblastí života znalcem odpovídá skutečnosti, tedy míře zhruba 9 % z výchozí rámcové částky. Tuto základní částku pak soud navýšil o celkem [hodnota] %. V prvé řadě soud tuto základní částku navýšil o 30 % z důvodu nízkého věku žalobce (19 let v době úrazu), když žalobce byl v době úrazu teprve na prahu dospělosti a měl před sebou celý produktivní věk, začínal teprve v pracovním procesu, s následky úrazu se bude potýkat celý život, přičemž se dá předpokládat, a potvrdil to i znalec, že jeho zdravotní stav se s věkem bude horšit a ponese s sebou další komplikace spočívající v potřebě užívání léků tlumících bolest, příp. i dalších operací. Žalobce je v důsledku pracovního úrazu v podstatě vyřazen, nebo alespoň velmi výrazně omezen v možnosti se uplatnit na trhu práce, což soud považuje za další hledisko pro to, že je v tomto konkrétním případě potřeba užít hledisko věku jako kritéria pro navýšení náhrady za ztížení společenského uplatnění (srov. nález ÚS sp. zn. I. ÚS 1010/22). Ve druhé řadě pak soud považuje za zcela legitimní navýšit základní částku také o 5 % z důvodu mimořádné okolnosti hodné zvláštního zřetele, jak ji má na mysli ust. § 2957 o.z., tedy skutečnosti, že žalobce měl těsně po úrazu obavu ze ztráty života či velmi vážného poškození zdraví, když myslel, že vykrvácí, než přijede odborná pomoc a loučil se se životem (viz prokázaná skutečnost bod 10 strana 14 tohoto rozsudku) (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], které uvádí, že mimořádná okolnost zvláštního zřetele hodná – obava o ztrátu života, tvoří tzv. další nemajetkovou újmu podle § 2958 o. z.) Celkem tak dle soudu po navýšení základní částky 1.455.875 Kč o 35 % náleží žalobci náhrada za ztížení společenského uplatnění ve výši 1.965.431 Kč. Vedlejším účastníkem byla na ztížení společenského uplatnění dne [datum] uhrazena částka 1.297.098 Kč. Rozdíl tedy činí částku 668.333 Kč. Tuto částku tedy soud zavázal žalovanou uhradit žalobci, když v tomto řízení není soud vázán návrhem žalobce a může přisoudit i více, než původně v žalobě požadoval (§ 153 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“, a srov. nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 1796/16). Soud přiznal žalobci také zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z původně žalované částky 595.540 Kč od [datum] do zaplacení (v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), když dle soudu se žalovaná dostala do prodlení až dne [datum], nikoli dne [datum], jak uvádí žalobce v žalobě (podrobněji viz odůvodnění k výroku II. tohoto rozsudku). (výrok I.)

23. V nepatrné části soud ohledně části úroků z prodlení ve výši 14.75 % ročně z částky 595.540 Kč od [datum] do [datum] žalobu zamítl, když dospěl k závěru, že do prodlení se žalovaná dostala až dne [datum]. Výzva žalobce z [datum] k zaplacení náhrady za ztížení společenského uplatnění včetně nákladů za vypracovaný znalecký posudek a náhrady nákladů za právní zastoupení (č.l. 11 spisu) byla doručována žalované s dodejkou, doklad o doručení však ve spise chybí. Soud tak á za to, že pokud byla zásilka dána k přepravě dne [datum], pošta doručovala minimálně 3 dny, tj. do [datum] (sobota), doručeno tak bylo nejdříve v pondělí [datum]. Žalobce pak ve výzvě poskytl žalované 7 kalendářních dnů k plnění, tj. lhůta uplynula [datum] a do prodlení se tak žalovaná dostala až dne [datum], nikoli dne [datum], jak v žalobě žalobce uvádí. (výrok II.)

24. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky navzájem soud rozhodl dle § 142 odst. 3 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci na náhradě nákladů celkem částku 151.770,30 Kč, když žalobce měl ve věci neúspěch v poměrně nepatrné části, a navíc rozhodnutí o výši plnění záviselo na znaleckém posudku a na úvaze soudu. Náklady řízení žalobce spočívají v nákladech právního zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7, § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 668.333 Kč (viz nález ÚS sp. zn. I. ÚS 3362/22) sestávající z částky 10.980 Kč za každý z deseti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (1x úkon za převzetí zastoupení dne [datum], 1x úkon za předžalobní výzvu dne [datum], 1x úkon za sepis žaloby dne [datum], 1x úkon za sepis vyjádření k odporu dne [datum], 1x úkon za účast u ústního jednání před soudem dne [datum], 1x úkon za účast u ústního jednání před soudem dne [datum], 1x úkon za doplnění žaloby po poučení soudu dle § 118b o.s.ř. dne [datum], 2x úkon za účast u ústního jednání před soudem dne [datum], 1x úkon za sepis závěrečné řeči žalobce)a z částky 5.490 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 2 a. t. (1x úkon za účast u ústního jednání před soudem dne [datum], když jednání se nekonalo z důvodu nepřítomnosti člena senátu, 1x úkon za účast u ústního jednání dne [datum], u kterého bylo pouze vyhlášeno rozhodnutí ve věci samé) včetně 5 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném do [datum] a 7 paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném od [datum] a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 125.430 Kč ve výši 26.340,30 Kč. Soud nepřiznal žalobci odměnu za právní zastoupení – za úkony 3x porada s klientem ve dnech [datum], [datum] a [datum], když právní zástupkyně žalobce sice soudu doložila kopie záznamů o poradách s klientem z těchto termínů, nicméně soud nebyl schopen z těchto záznamů vyčíst nic jiného, než se se porada v těchto dnech konala a délku těchto porad, když text, čeho se porada týkala, byl při kopírování dokladů zakryt a soud tak nemohl posoudit účelnost těchto úkonů. Dále soud nepřiznal žalobci odměnu za právní zastoupení – doplnění žaloby z [datum], když toto doplnění žaloby bylo učiněné až na základě výzvy soudu, nicméně tvrzení soudem vyžadovaná měla být již součástí původní žaloby. (výrok III.)

25. Částky přiznané žalobci je žalovaná povinna zaplatit žalobci ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, když soud neshledal důvod pro uložení lhůty delší (§ 160 odst. 1 o.s.ř.)