13 C 15/2021-72

Rubrum

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem JUDr. Viktorem Vaške ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená evropským [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] za účasti: [právnická osoba], [část názvu právnické osoby], [IČO] vedlejší účastnice na straně žalované sídlem [adresa svědkyně] o zaplacení [částka] s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku [částka] a 8,25 % roční úroky z prodlení z ní od [datum] do zaplacení.

II. V části, v níž se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky [částka] a 8,25 % roční úroky z prodlení z ní od [datum] do zaplacení, žaloba se zamítá.

III. Žalovaná a vedlejší účastnice na její straně jsou povinny společně a nerozdílně do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka] k rukám evropského advokáta [jméno] [příjmení].

IV. Okresní soud Plzeň-město má právo na náhradu nákladů řízení vůči žalobkyni v rozsahu 25 % a solidárně vůči žalované a vedlejší účastnici na její straně v rozsahu 75 %; výše náhrad a jejich splatnost bude určena samostatným usnesením.

V. Žalovaná a vedlejší účastnice na její straně jsou povinny do tří dnů od právní moci rozsudku společně a nerozdílně zaplatit Okresnímu soudu Plzeň-město soudní poplatek ve výši [částka].

Odůvodnění

1 Žalobou podanou u soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Tvrdila, že dne [datum] v dopoledních hodinách se společně se svým přítelem [celé jméno svědka] a dcerou [jméno] [celé jméno žalobkyně] dostavila do Sběrného dvora [obec] (dále jen„ sběrný dvůr“), provozovaného žalovanou, za účelem vývozu komunálního odpadu. Při vykládání komunálního odpadu z nájezdové rampy do kontejneru upadla na zem mezi kontejnery a utrpěla zlomeninu čéšky a tříštivou zlomeninu vnějšího kondylu holenní kosti, pro něž je dosud v pracovní neschopnosti. Pod nájezdovou rampou byl volný prostor, s čímž bylo spojeno riziko pádu osob vykládající komunální odpad z rampy, žalovaná však rampu nijak nezajistila ani neoznačila, ať již zřízením ochranného zábradlí, upozorněním na nebezpečí pádu bezpečnostní značkou, označením volného okraje pochůzné plochy, vyznačením bezpečnostního pásu na jejím okraji, omezením přístupu na pochůznou plochu pouze povolaným osobám nebo trvalým dozorem na ní, jak to vyplývá z technické normy ČSN 74 [číslo] z roku 2017 nebo z nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí (dále jen„ nařízení vlády č. 101/2005 Sb.“). Žalovaná tak nevynaložila veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby k újmě na zdraví žalobkyně nedošlo, a je proto povinna nahradit jí újmu, která jí její provozní činností vznikla. [příjmení] [částka] představuje peněžitou náhradu za vytrpěné bolesti, stanovenou znaleckým posudkem MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum]. Na příslušenství vymáhané pohledávky požadovala žalobkyně 8,25 % roční úroky z prodlení z dlužné částky od [datum] do zaplacení. 2 Žalovaná navrhla, aby žaloba byla zamítnuta. Tvrdila, že sběrný dvůr byl zřízen podle projektové dokumentace, která byla posouzena v rámci stavebního řízení a která předpokládala označení rampy řetízky s tabulkou„ Nebezpečí pádu“, proti němuž nebyly ve stavebním řízení vzneseny žádné námitky; následně byl sběrný dvůr zkolaudován, přičemž v kolaudačním řízení nebyly zjištěny žádné závady či porušení bezpečnostních předpisů. Řetízky s tabulkou„ Nebezpečí pádu“ byla rampa také vždy označena, a to i v den úrazu žalobkyně. Žalovaná tedy dodržela všechny povinnosti stanovené právními předpisy pro zřízení a provozování sběrného dvora a vynaložila veškerou péči, kterou bylo možné rozumně požadovat, aby k újmě nedošlo; umístění zábradlí nebo jiná opatření, která by popřela smysl rampy, od ní nebylo lze rozumně požadovat. [ulice] norma ČSN 74 335 nestanoví ničeho o značení či dozoru a aplikuje se pouze v případě, kdy právní předpisy vyžadují, aby v budově či jejím okolí bylo zřízeno zábradlí, což v daném případě právní předpisy nevyžadovaly. Nařízení vlády [číslo] Sb. také nelze aplikovat, neboť se vztahuje výhradně na zajištění bezpečnosti práce a ochrany zdraví na pracovišti. 3 [ulice] účastnice na straně žalované (dále jen„ vedlejší účastnice“) se připojila k vyjádření žalované a také navrhla, aby žaloba byla jako nedůvodná zamítnuta. 4 Soud ve věci konal jednání ve dnech [datum] a [datum] [ulice] účastnice se z prvního jednání omluvila, o jeho odročení však nepožádala, a ke druhému jednání, ač řádně předvolána (viz doručenku připojenou k č.l. 35 spisu), se bez omluvy nedostavila. Soud však dospěl k závěru, že ve věci je možno rozhodnout na základě obsahu spisu a důkazů provedených při obou jednáních, a při nich věc projednal a rozhodl o ní v nepřítomnosti vedlejší účastnice v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. 5 Z kolaudačního souhlasu s užíváním stavby ze dne 24. 11. 2011, č.j. [číslo] SO/11/RU, soud zjistil, že tohoto dne vydal Městský úřad Dobřany kolaudační souhlas k užívání souboru staveb tvořících sběrný dvůr, jehož účelem je soustřeďování odpadu za účelem jejich předání k dalšímu využití nebo odstranění. Rampa je v kolaudačním souhlasu vymezena jako pojízdná plocha za účelem snazší manipulace s naváženým odpadem do kontejnerů v přístřešku. 6 Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že sběrný dvůr v únoru 2020 provozovala žalovaná. 7 Z české technické normy ČSN 74 [číslo]„ Ochranná zábradlí“ ze září 2017 soud zjistil, že tohoto dne vydal Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví tuto technickou normu, upravující navrhování ochranných zábradlí v budovách a v jejich bezprostředním okolí, funkčně souvisejícím s budovou. V bodu [číslo] normy se uvádí, že zábradlí se musí zřídit na volném okraji pochůzné plochy, před nímž je volný prostor, jehož šířka a hloubka přesahuje u prostorů s volným přístupem dospělých osob hloubku 500 mm a šířku 150 mm. Povinnost zřídit zábradlí se nevztahuje na volný okraj pochůzné plochy, jestliže by zábradlí bránilo základnímu provozu, pro který je plocha určena (kupříkladu nakládací rampy, jeviště a pódia, bazény koupališť, úpravny vody, přístavní mola, některá zařízení dětských hřišť); u těchto pochůzných ploch se doporučuje možnost neúmyslného pádu omezit například bezpečnostní značkou, vyznačením bezpečnostního pásu, omezením přístupu či trvalým dozorem, popřípadě odnímatelnou zábranou provozu (např. závora, lano, řetěz), která však nenahrazuje zábradlí (bod [číslo] písm. a) a bod [číslo] normy). 8 Z barevných fotografií sběrného dvora ze dne [datum] soud zjistil, že součástí sběrného dvora je ocelový přístřešek podpíraný z obou stran ocelovými sloupy, pod nímž se nacházejí jednotlivé kontejnery, do nichž je z nájezdové rampy vhazován odpad. Mezi dnem přístřešku a nájezdovou rampou je terénní rozdíl ve výši zhruba dvou metrů. Mezi jednotlivými kontejnery jsou mezery o šířce jednoho až dvou metrů, v nichž stojí ocelové sloupy podpírající přístřešek; v jedné z těchto mezer byl v době pořízení fotografií o hranu rampy opřen žebřík stojící na dně přístřešku, přičemž konec žebříku přesahoval hranu rampy zhruba o 0,5 m. Na každém ocelovém sloupu je přivařena krátká ocelová traverza sloužící k uchycení řetízků, které lze mezi jednotlivými sloupy zavěsit. Kontejnery mají různou velikost a u některých z nich jsou v rovině rampy kolmo k ní umístěny pochozí peróny, umožňující vhazování odpadu do kontejneru i z jeho boční strany. V době pořízení fotografií byly na všech ocelových sloupech podpírajících přístřešek umístěny žluté značky upozorňující na nebezpečí pádu; všechny značky měly tvar rovnostranného trojúhelníku o délce hrany zhruba 15 cm. Řetízky mezi jednotlivými ocelovými sloupy nebyly v době pořízení fotografií zavěšeny a z každé traverzy visely volně dolů. 9 Z lékařské zprávy Fakultní nemocnice [obec] (dále jen„ nemocnice“) ze dne [datum] soud zjistil, že dne [datum] utrpěla žalobkyně zlomeninu čéšky zavřenou vpravo a zlomeninu horní části holenní kosti vpravo. Téhož dne byla hospitalizována a dne [datum] se v nemocnici podrobila chirurgické operaci. Z hospitalizace byla propuštěna dne [datum]. 10 Z rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně byla zpětně ode dne [datum] uznána dočasně práce neschopnou z důvodu úrazu. 11 Z vyjádření Mgr. [celé jméno svědka] ze dne [datum] soud zjistil, že tohoto dne jmenovaný, působící ve sběrném dvoře jako odborně způsobilá osoba pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, sepsal a podepsal prohlášení, v němž uvedl, že žalobkyně špatně vyhodnotila riziko a přecenila svoje osobní síly, neboť při odhazování odpadu sklouzla z rampy. Ze strany žalované nedošlo k žádnému porušení provozního řádu sběrného dvora; na rampě nebyly při kolaudaci zjištěny žádné závady ani porušení bezpečnostních nařízení v souvislosti s vykládkou odpadu, neboť místo bylo řádně označeno a jiné jištění rampy by vedlo ke ztrátě jejího významu. 12 Z vyjádření Mgr. [celé jméno svědka] ze dne [datum] soud zjistil, že tohoto dne jmenovaný sepsal a podepsal prohlášení, v němž uvedl, že řetízky zavěšené mezi jednotlivými ocelovými sloupy ve sběrném dvoře jsou v případě plnění kontejnerů zákazníky uvolněny, aby šel odpad do kontejnerů vhazovat. Řetízky nemohou sloužit k zadržení padající osoby s odpadem. Zábradlí v místě vhozu odpadu do kontejnerů by ztrácelo význam. 13 Z vyjádření ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že tohoto dne jmenovaný žalované sdělil, že zábradlí nebylo osazeno na přání investora, neboť občané by museli veškeré odpady přehazovat přes zábradlí a docházelo by k naplnění kontejneru pouze těsně za zábradlím, čímž by nebyla využita kapacita kontejnerů. Proto byly zvoleny řetězy s tabulkami„ Nebezpečí pádu“. 14 Ze znaleckého posudku v oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví, ze dne [datum], [číslo] 2020, obsahujícího doložku podle § 127a o.s.ř., soud zjistil, že tohoto dne vypracovala znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] na žádost zástupce žalobkyně bodové ohodnocení bolesti žalobkyně utrpěné při předmětném úrazu podle Metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (dále jen„ Metodika“). Diagnózu poranění žalobkyně čerpala znalkyně z lékařské zprávy nemocnice ze dne [datum]. Zlomeninu čéšky zavřenou vpravo podřadila pod položku S [číslo]„ zlomenina čéšky s dislokací“ za 110 bodů, zlomeninu horní části holenní kosti vpravo podřadila pod položku S [číslo]„ zlomenina vnějšího kondylu holenní kosti vpravo tříštivá“ za 180 bodů a operaci podřadila pod položku S [číslo]„ operační rána“ za 75 bodů, takže celkové bodové ohodnocení utrpěných bolestí činí 365 bodů. Hodnota bodu pro rok 2020 činila [částka]. 15 Z oznámení o převzetí právního zastoupení poškozené a předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že tohoto dne se zástupce žalobkyně obrátil na žalovanou s přípisem, v němž ji vyzval k úhradě bolestného ve výši [částka] do sedmi dnů od odeslání výzvy. 16 Z dodejky datové zprávy soud zjistil, že přípis zástupce žalobkyně ze dne [datum] byl ještě téhož dne dodán do datové schránky žalované. 17 Při jednání dne [datum] provedl soud důkaz výslechem žalobkyně. Ta vypověděla, že když s přítelem a dcerou přijeli autem do sběrného dvora, jeli nejprve na váhu, kde jim bylo po zvážení odpadu řečeno, aby pokračovali na rampu a odpad vyhodili. Pokračovali tedy na rampu a tam u jednoho kontejneru zastavili. Na rampě tehdy nikdo jiný nebyl. Řetízky tam zavěšené nebyly a žlutá trojúhelníková značka upozorňující na možnost pádu tam také nebyla, což žalobkyně dovozovala z toho, že sekretářka žalované, s níž ona později telefonicky komunikovala, jí řekla, že tam značky nalepí. Odpad, který chtěla s přítelem vyhodit, spočíval v dílech rozložené sedací soupravy. Ona a její přítel vzali díl soupravy, přinesli jej ke kontejneru a postavili se čelem k jeho čelní straně; její přítel stál zhruba uprostřed šířky čelní strany kontejneru a ona stála u jeho levého okraje, obojí z pohledu čelem ke kontejneru. Díl sedací soupravy měl obdélníkový tvar, žalobkyně ho držela na jednom konci a její přítel na druhém konci; do kontejneru ho chtěli vhodit podélně, tak, že širší strana dílu je rovnoběžná s hranou čelní strany kontejneru. Následně žalobkyně učinila levou nohou úkrok směrem do strany, zakopla o žebřík, který byl tehdy umístěn nalevo od kontejneru z pohledu čelem k čelní straně kontejneru, a spadla dolů do prostoru mezi kontejnerem a ocelovým sloupem; zda vyhazovaný díl po jejím pádu spadl do kontejneru nebo na zem před kontejnerem, nevnímala. Při pádu na zem jí křuplo v noze. Její dcera s přítelem seběhli po žebříku dolů a hned volali rychlou záchrannou službu; seběhli se tam i návštěvníci sběrného dvora, z nichž jeden jí dal deku, zatímco zaměstnanci sběrného dvora, místo aby jí pomohli, vyběhli na rampu a v rychlosti navěšovali řetízky. [příjmení] záchranná služba přijela za několik minut, naložila ji a odvezla do nemocnice. Po návratu z nemocnice zaslala žalované dopis, na jehož základě se jí ozvala sekretářka žalované, která jí sdělila, že jediné, co pro ni může udělat, je, že tam umístí výstražné cedulky upozorňující na možnost pádu, a jinak že její žádost předá dále. Následně se jí ozval nějaký pán, který jí sdělil, že její záležitost je v řešení a že ona má počkat; pak se jí již nikdo neozval. Žalobkyně byla uznána práce neschopnou a na pracovní neschopnosti je dosud, přičemž čeká na další operaci. 18 Při jednání dne [datum] provedl soud důkaz výslechem svědka [celé jméno svědka]. Ten vypověděl, že dne [datum] měli se žalobkyní přívěs naložený starou rohovou sedací soupravou, kterou rozebrali na čtyři části a dvě naložili na přívěs a odvezli do sběrného dvora. Při příjezdu byli ve sběrném dvoře jediní návštěvníci. Po zvážení odpadu je pracovníci žalované poslali na rampu a řekli jim, do kterého kontejneru mají odpad složit. [příjmení] a žalobkyně zvedli z přívěsu obdélníkový díl sedačky a rozměrech zhruba 160 x 90 x 60 cm s opěradlem. Žalobkyně položila tento díl na levý roh kontejneru tak, že díl oběma stranami roh přesahoval a byl vůči čelní i boční straně kontejneru v šikmé pozici. Svědek držel díl sedačky na druhé straně, nemohl však již ustoupit dále dozadu, neboť měl za sebou další ocelový sloup, takže nebylo možno jinak než díl sedačky prozatím položit na levý roh kontejneru tak, že díl oběma stranami roh přesahoval. Do kontejneru však chtěli díl vhodit podélně, tedy tak, že nejdelší strana dílu bude rovnoběžná s čelní hranou kontejneru; kolmo, tedy tak, že nejdelší strana dílu bude kolmá k čelní hraně kontejneru, nebylo možné díl do kontejneru vhodit, neboť blízko žalobkyně a svědka stálo auto a mezi ním a kontejnerem byla jen úzká ulička, která bránila díl sedačky do kontejneru tímto způsobem vhodit; popojet autem dále a vytvořit tak u kontejneru větší prostor, možné nebylo, neboť rampa se brzy začala svažovat dolů a toto byl předposlední kontejner. Když byl díl sedačky provizorně položen na levý roh kontejneru, žalobkyně poodstoupila a svědek svrhl díl do kontejneru. Když žalobkyně poodstoupila, zakopla o přistavený žebřík a spadla dolů. K barevným fotografiím obsaženým ve spise svědek vypověděl, že kanystr v době úrazu žalobkyně na obrubníku rampy nebyl, žebřík byl opřený mezi ocelovým sloupem přístřešku a kontejnerem, přečníval do prostoru stejným způsobem jako na fotografiích a měl i stejnou barvu, žlutá trojúhelníková značka upozorňující na možnost pádu na ocelovém sloupu nebyla a řetěz nebyl natažený. 19 Při jednání dne [datum] provedl soud důkaz výslechem svědkyně [celé jméno svědkyně]. Ta vypověděla, že u žalované je zaměstnána 21 let, a to v době úrazu žalobkyně i v současnosti jako vedoucí sběrného dvora. Řetízky by měly být mezi sloupy napnuté pořád, i když nejsou míněny jako zábrana proti pádu, ale spíše jako prvek bránící tomu, aby hrana rampy byla úplně volná, a upozorňující lidi, aby se přes hranu nenakláněli. Zda řetízky byly v době úrazu žalobkyně mezi sloupy natažené, svědkyně neví, sběrný dvůr je velmi frekventovaný, za neděli tam přijede až 120 aut a lidé řetízky často svěšují a pak je na sloup již nevrátí. Některé kontejnery mají pochozí peróny, z nichž mohou lidé vhazovat odpad do kontejneru i z jeho boční strany, aby se čelní strana kontejneru příliš nezaplnila. Výstražná značka upozorňující na možnost pádu na sloupu v době úrazu žalobkyně byla, a to zhruba ve výšce 1,65 m; v této výšce je na všech sloupech již od uvedení sběrného dvora do provozu; na této výpovědi si svědkyně setrvala i po opětovném poučení o trestních následcích křivé svědecké výpovědi. Žebříky opřené o hranu rampy jsou určeny pro obsluhu, aby mohla v kontejneru manipulovat s odpadem, zvláště když je tam nerovnoměrně rozložený; předpisy o tom, kde a jak mají být tyto žebříky opřené, neexistují, traverzy na ocelových sloupech však k jejich zavěšení neslouží. Ze zadní strany se do kontejneru lze dostat žebříkem namontovaným přímo na kontejner, na bocích kontejneru však takové žebříky namontovány nejsou a používají se proto žebříky samostatné. Někdy se vskutku stane, že kontejner není dovezen až úplně ke hraně rampy a mezi ním a hranou rampy je prostor, dosud se však nestalo, že by do něj někdo spadl. Na obrubníku zídky v době úrazu žalobkyně nebyla nalepena žádná žlutá páska upozorňující na konec hrany a riziko pádu a není tam nalepena ani nyní. Pod přístřeškem je celkem šest kontejnerů, z nichž pochozím perónem jsou opatřeny tři; kontejnery nemají stejnou velikost, největší mají objem 40 m3, střední mají objem 20 m3 a nejmenší, mělké, mají objem 9 m3. Zábradlí na hraně rampy vskutku není, není tam od počátku, neboť by bránilo vhazování odpadu do kontejnerů a jeho instalace by byla příliš nákladná. 20 Při jednání dne [datum] provedl soud dále důkaz výslechem svědka [příjmení] [celé jméno svědka]. Ten vypověděl, že pro žalovanou již zhruba osm let jako podnikatel plní funkci odborně způsobilé osoby pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci a požární ochranu. Do sběrného dvora chodí jednou za rok za účelem provedení bezpečnostní prověrky všech zařízení, která se tam nacházejí, a kontroly pořádku na pracovišti. K barevným fotografiím obsaženým ve spise svědek vypověděl, že trojúhelníkové značky upozorňující na možnost pádu jsou na ocelových sloupech již od počátku jeho spolupráce se žalovanou. Řetízky natažené u kontejnerů se vskutku svěšují, aby šel odpad do kontejnerů vhazovat; zda ho v určitém konkrétním případě uvolnila obsluha nebo zákazník, nelze zpětně zjistit. Řetízky nicméně neplní funkci zábrany proti pádu a nejsou způsobilé pádu zabránit, jaký je však jejich přesný účel, svědek neví. V případě instalace zábradlí by rampa ztratila význam, neboť přes zábradlí by se nedal vhazovat odpad do kontejnerů. Žebříky se používají na zkontrolování kontejneru v případě, že je plný; jakým způsobem jsou však ve sběrném dvoře ukládány nebo umisťovány, svědek neví. 21 Při jednání dne [datum] provedl soud též důkaz výslechem znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení]. Ta vypověděla, že při zpracování znaleckého posudku vycházela z lékařské zprávy z chirurgického oddělení Fakultní nemocnice [obec], kde byla žalobkyně hospitalizována ve dnech 16. 2. – [datum], a dále ze zprávy z ambulantní rehabilitace [nemocnice]. Z rentgenového snímku bylo patrné, že žalobkyně utrpěla tříštivou zlomeninu vnějšího konce holenní kosti pravé nohy, kde došlo k poklesu kloubní plochy o 5 mm, a dále zlomeninu dolního okraje čéšky pravého kolene, kde došlo k oddálení fragmentu o 17 mm a byla zjištěna přítomnost drobných mezifragmentů kosti, takže šlo o víceúlomkovou a tedy tříštivou zlomeninu. Dne [datum] podstoupila žalobkyně operativní osteosyntézu zevního kondylu holenní kosti spočívající v zavedení kovového materiálu na stabilizaci zlomeniny a v instalaci drátěné klíčky na čéšku; touto operaci znalkyně ohodnotila jako„ operační ránu“, kde 1 cm rány se hodnotí 5 body. 22 Soud provedl též důkaz provozním řádem sběrného dvora ze září 2016 a černobílými fotografiemi sběrného dvora, neučinil z nich však žádná skutková zjištění. 23 Soud naopak neprovedl důkaz smlouvou žalované s vedlejší účastnicí a stanoviskem vedlejší účastnice ze dne [datum], neboť okolnost, zda má žalovaná pojištěnu odpovědnost za škodu z provozu sběrného dvora a jaké bylo stanovisko vedlejší účastnice při případném nahlášení pojistné události, je pro rozhodnutí ve věci nevýznamná. 24 Na základě provedených důkazů, jež zhodnotil podle § 132 o.s.ř., vzal soud za prokázaný tento skutkový stav: a) Žalovaná již zhruba devět let provozuje Sběrný dvůr [obec], jehož účelem je soustřeďování odpadu za účelem jejich předání k dalšímu využití nebo odstranění. Užívání sběrného dvora bylo povoleno kolaudačním souhlasem Městského úřadu Dobřany ze dne 24. 11. 2011, č.j. [číslo] SO/11/RU. b) V září 2017 vydal Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví technickou normu ČSN 74 [číslo]„ Ochranná zábradlí“, upravující navrhování ochranných zábradlí v budovách a v jejich bezprostředním okolí, funkčně souvisejícím s budovou. V bodu [číslo] normy se uvádí, že zábradlí se musí zřídit na volném okraji pochůzné plochy, před nímž je volný prostor, jehož šířka a hloubka přesahuje u prostorů s volným přístupem dospělých osob hloubku 500 mm a šířku 150 mm. Povinnost zřídit zábradlí se nevztahuje na volný okraj pochůzné plochy, jestliže by zábradlí bránilo základnímu provozu, pro který je plocha určena (kupříkladu nakládací rampy, jeviště a pódia, bazény koupališť, úpravny vody, přístavní mola, některá zařízení dětských hřišť); u těchto pochůzných ploch se doporučuje možnost neúmyslného pádu omezit například bezpečnostní značkou, vyznačením bezpečnostního pásu, omezením přístupu či trvalým dozorem, popřípadě odnímatelnou zábranou provozu (např. závora, lano, řetěz), která však nenahrazuje zábradlí (bod [číslo] písm. a) a bod [číslo] normy). c) Z barevných fotografií předložených žalobkyní, z výpovědí svědků [celé jméno svědkyně] a Mgr. [celé jméno svědka], z vyjádření tohoto svědka z [datum] a [datum] a z vyjádření ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] má soud za prokázané, že součástí sběrného dvora je ocelový přístřešek podpíraný z obou stran ocelovými sloupy, pod nímž se nacházejí jednotlivé kontejnery, do nichž je z nájezdové rampy vhazován odpad; kontejnerů je celkem šest, nemají však stejnou velikost, největší mají objem 40 m3, střední mají objem 20 m3 a nejmenší, mělké, mají objem 9 m3; u třech kontejnerů jsou v rovině rampy kolmo k ní instalovány pochozí peróny, umožňující vhazování odpadu do kontejneru i z jejich boční strany. Mezi jednotlivými kontejnery jsou mezery o šířce jednoho až dvou metrů, v nichž stojí ocelové sloupy podpírající přístřešek a někdy také žebříky nebo štafle, opřené o hranu přístřešku a přečnívající ji zhruba o 0,5 m; žebříky a štafle jsou určeny pro obsluhu sběrného dvora, aby mohla v kontejneru manipulovat s odpadem, zvláště když je tam nerovnoměrně rozložený; ze zadní strany se do kontejneru lze dostat žebříkem namontovaným přímo na kontejner, na bocích kontejneru však takové žebříky namontovány nejsou a používají se proto tyto samostatné žebříky a štafle; jejich umístění není žádnými předpisy upraveno, na traverzy navařené k ocelovým sloupům se však nezavěšují. Mezi dnem přístřešku a nájezdovou rampou je terénní rozdíl ve výši zhruba dvou metrů. Na každém ocelovém sloupu je přivařena krátká ocelová traverza sloužící k uchycení řetízků, které lze mezi jednotlivými sloupy zavěsit; tyto řetízky neplní funkci zábrany proti pádu a nejsou způsobilé pádu zabránit, slouží spíše jako prvek zamezující tomu, aby hrana rampy byla úplně volná, a upozorňující zákazníky, aby se přes hranu nenakláněli; řetízky by měly být mezi sloupy napnuté pořád, zákazníci je však při plnění kontejnerů často uvolňují, aby bylo možné odpad do kontejnerů vhazovat. Z výpovědí svědků [celé jméno svědkyně] a Mgr. [celé jméno svědka] má soud také za prokázané, že na všech ocelových sloupech podpírajících přístřešek jsou již od uvedení sběrného dvora do provozu umístěny žluté značky upozorňující na nebezpečí pádu; všechny značky mají tvar rovnostranného trojúhelníku o délce hrany zhruba 15 cm; opačným výpovědím žalobkyně a svědka [celé jméno svědka], že v době úrazu žalobkyně tam výstražné značky nebyly, soud neuvěřil, neboť žalobkyně má zájem na výsledku sporu a svědek [celé jméno svědka] je jejím přítelem, což věrohodnost jeho výpovědi výrazně snižuje. Instalace zábradlí na hranu rampy by podle názoru zastávaného žalovanou i svědkem [příjmení] [celé jméno svědka] byla příliš nákladná a bránila by rovnoměrnému zaplňování kontejnerů, neboť odpad by do nich mohl být vhazován jen z čelní strany těsně za zábradlím. Na obrubníku rampy není a nikdy nebyla nalepena žádná žlutá páska upozorňující na konec hrany a riziko pádu. d) Dne [datum] žalobkyně, její přítel, svědek [celé jméno svědka], a dcera žalobkyně přivezli na přívěsu do sběrného dvora dva díly rohové sedací soupravy. Při příjezdu byli ve sběrném dvoře jediní zákazníci. Po zvážení odpadu je pracovníci žalované poslali na rampu a řekli jim, do kterého kontejneru mají odpad složit. Žalobkyně s přítelem zastavili s autem u předposledního kontejneru, přičemž auto zastavilo v úrovni čelní strany kontejneru, takže mezi ním a kontejnerem vznikla relativně úzká ulička. Nalevo od kontejneru z pohledu čelem k jeho čelní straně byl mezi ocelovým sloupem a kontejnerem o hranu rampy opřen žebřík stojící na dně spodního prostoru; hranu rampy přesahoval zhruba o 0,5 m. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] má soud za dostatečně prokázané, že řetízek mezi jedním a druhým ocelovým sloupem v úseku, kde se nacházel kontejner, nebyl zavěšený a visel volně dolů. Žalobkyně s přítelem zvedli z přívěsu obdélníkový díl sedačky a rozměrech zhruba 160 x 90 x 60 cm s opěradlem. Žalobkyně položila tento díl sedačky na levý roh kontejneru tak, že díl oběma stranami roh přesahoval a byl vůči čelní i boční straně kontejneru v šikmé pozici. Přítel žalobkyně držel díl sedačky na druhé straně, nemohl však již ustoupit dále dozadu, neboť měl za sebou další ocelový sloup, takže nebylo možno jinak než díl sedačky prozatím položit na levý roh kontejneru tak, že díl oběma stranami roh přesahoval. Do kontejneru chtěli díl vhodit podélně, tedy tak, že nejdelší strana dílu bude rovnoběžná s čelní hranou kontejneru; kolmo, tedy tak, že nejdelší strana dílu bude kolmá k čelní hraně kontejneru, nebylo možné díl do kontejneru vhodit vzhledem k úzké uličce mezi autem a kontejnerem; popojet autem dále a vytvořit tak u kontejneru větší prostor, možné nebylo, neboť rampa se brzy začala svažovat dolů. Když byl díl sedačky provizorně položen na levý roh kontejneru, žalobkyně poodstoupila a svědek svrhl díl do kontejneru. Když žalobkyně poodstoupila, zakopla o opřený žebřík a spadla dolů na dno přístřešku; při pádu na zem jí křuplo v noze. Její dcera s přítelem seběhli po žebříku dolů a hned volali rychlou záchrannou službu; seběhli se tam i návštěvníci sběrného dvora, z nichž jeden dal žalobkyni deku. e) [příjmení] záchranná služba přijela za několik minut, naložila žalobkyni a odvezla ji do Fakultní nemocnice [obec]. [jméno] byla žalobkyně přijata k hospitalizaci a byla jí provedena vyšetření, při nichž bylo zjištěno, že pádem utrpěla zlomeninu čéšky zavřenou vpravo, kde došlo k poklesu kloubní plochy o 5 mm, a zlomeninu horní části holenní kosti vpravo, kde došlo k oddálení fragmentu o 17 mm a ke vzniku drobných kostních mezifragmentů vedoucích k vyhodnocení zlomeniny jako tříštivé. Dne [datum] se žalobkyně podrobila operativní osteosyntéze zevního kondylu holenní kosti, spočívající v zavedení kovového materiálu na stabilizaci zlomeniny a v instalaci drátěné klíčky na čéšku. Dne [datum] byla žalobkyně zpětně ke dni [datum] uznána dočasně práce neschopnou. Z hospitalizace byla propuštěna dne [datum], v dočasné pracovní neschopnosti je však dosud. f) Bolestné bylo ohodnoceno znaleckým posudkem MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], [číslo] 2020, vyhotoveným na žádost zástupce žalobkyně podle Metodiky. Diagnózu poranění čerpala znalkyně z lékařské zprávy nemocnice ze dne [datum]. Zlomeninu čéšky zavřenou vpravo podřadila pod položku S [číslo]„ zlomenina čéšky s dislokací“ za 110 bodů, zlomeninu horní části holenní kosti vpravo podřadila pod položku S [číslo]„ zlomenina vnějšího kondylu holenní kosti vpravo tříštivá“ za 180 bodů a operaci podřadila pod položku S [číslo]„ operační rána“ za 75 bodů, takže celkové bodové ohodnocení utrpěných bolestí činí 365 bodů. Hodnota bodu pro rok 2020 činila [částka]. g) Dne [datum] se zástupce žalobkyně obrátil na žalovanou s přípisem, v němž ji vyzval k úhradě bolestného ve výši [částka] do sedmi dnů od odeslání výzvy. Přípis byl ještě téhož dne dodán do datové schránky žalované, žalovaná však žalobkyni na jeho základě dosud nic nezaplatila. 25 Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je zčásti důvodná. 26 Podle § 2924 obč. zák. kdo provozuje závod nebo jiné zařízení sloužící k výdělečné činnosti, nahradí škodu vzniklou z provozu, ať již byla způsobena vlastní provozní činností, věcí při ní použitou nebo vlivem činnosti na okolí. Povinnosti se zprostí, prokáže-li, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo. 27 Podle § 2900 obč. zák. vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného. 28 Podle § 2918 obč. zák. vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí. 29 Podle § 2956 obč. zák. vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy. 30 Podle § 2958 obč. zák. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti. 31 Podle § 1 nařízení vlády č. 101/2005 Sb. toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství1) a upravuje podrobnější požadavky na zajištění bezpečnosti práce a ochrany zdraví na pracovišti a v pracovním prostředí. 32 Podle § 3 odst. 1 nařízení vlády č. 101/2005 Sb. pracoviště musí být po dobu provozu udržována potřebnými technickými a organizačními opatřeními, splňujícími požadavky tohoto nařízení, ve stavu, který neohrožuje bezpečnost a zdraví osob. 33 Podle bodů [číslo] a [číslo] Přílohy nařízení vlády č. 101/2005 Sb. zaměstnanci nesmí být vystaveni nebezpečí pádu z výšky na pracovišti nebo na komunikaci s podlahou umístěnou výše než 0,5 m nad okolní podlahou nebo terénem. Pro tento účel je nutno zajistit bezpečný přístup. Zábradlí musí být zřízena u pracovišť a komunikací o nestejné úrovni, je-li rozdíl úrovní vyšší než 0,5 m a na volných okrajích mostů, lávek, ochozů, galérií, na schodištích a vyrovnávacích rampách. Zábradlí není třeba, je-li bezpečnost osob zajištěna jiným způsobem, například parapety, zdivem nebo jinou konstrukcí. Hrozí-li nebezpečí podklouznutí osob, popřípadě pádu předmětů, musí být zábradlí u podlahy opatřeno ochrannou lištou o výšce nejméně 0,1 m. 34 Podle § 1958 odst. 2 obč. zák. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 35 Podle § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 36 V souzené věci je předmětem řízení požadavek žalobkyně na peněžitou náhradu za bolesti vytrpěné při pádu ve sběrném dvoře dne [datum]. Soud má za prokázané, že k pádu žalobkyně došlo při vyhazování odpadu do kontejneru, přičemž sběrný dvůr je právě k tomuto způsobu nakládání s odpadem určen a k újmě žalobkyně tedy došlo při jeho provozu. Soud proto povinnost žalované k náhradě nemajetkové újmy posoudil podle ustanovení o povinnosti nahradit újmu z provozní činnosti ve smyslu ustanovení § 2924 obč. zák. Podle tohoto ustanovení je povinnost provozovatele závodu nebo jiného zařízení sloužícího k výdělečné činnosti k náhradě újmy objektivní, bez ohledu na zavinění, avšak s možností liberace v případě, že provozovatel zařízení prokáže, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby k újmě nedošlo. 37 Předpokladem povinnosti k náhradě újmy podle § 2924 obč. zák. je provoz podniku nebo jiného zařízení sloužící k výdělečné činnosti, ať již jde o vlastní provozní činnost, věc při ní použitou nebo vliv činnosti na okolí, vznik újmy a příčinná souvislost mezi újmou a provozem. První předpoklad je v souzené věci dán. Soud má za prokázané – a mezi účastníky o tom ani nebylo sporu –, že k pádu žalobkyně došlo ve sběrném dvoře provozovaném žalovanou při vyhazování odpadu do kontejneru zakopnutím o přistavený žebřík a následným pádem z nezajištěné rampy do volného prostoru pod ní. Sběrný dvůr žalované má charakter zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů ve smyslu § 14 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění účinném do 31. 12. 2020, a právě k tomu způsobu nakládání s odpady, který realizovala žalobkyně, je určen. K újmě žalobkyně tedy došlo při jeho provozu, a to konkrétně vlastní provozní činností (provozem kontejnerů u nezajištěné rampy) a také věcí při provozní činnosti použitou (žebříkem). 38 Předpoklad povinnosti k náhradě újmy spočívající ve vzniku újmy je rovněž dán. Soud má za prokázané – a v řízení ani o tom nebylo sporu –, že žalobkyně dne [datum] utrpěla zlomeninu čéšky s dislokací vpravo a tříštivou zlomeninu vnějšího kondylu holenní kosti vpravo a dne [datum] podstoupila operativní osteosyntézu. Uvedená zranění i operace, považovaná pro účely bolestného za operační ránu, způsobily žalobkyni bolesti, které vytrpěla a které představují zásah do jejích přirozených práv ve smyslu § 2956 a násl. obč. zák. 39 Splněn je konečně i předpoklad spočívající v příčinné souvislosti mezi újmou žalobkyně a provozem zařízení žalované. Z lékařské zprávy nemocnice ze dne [datum] a z na ni navazujícího znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], [číslo] 2020, má soud za prokázané (a mezi účastníky o tom ani nebylo sporu), že zlomeniny utrpěla žalobkyně dne [datum], kdy došlo k jejímu pádu; to potvrzuje i její účastnická výpověď, o jejíž pravdivosti soud nemá důvod pochybovat, že při pádu jí„ křuplo v noze“. To, že by obě zlomeniny pocházely z nějakého dřívějšího, s provozem sběrného dvora nesouvisejícího úrazu, nebylo prokázáno a žalovaná to ani netvrdila. 40 Liberační důvod podle § 2924, věty druhé, obč. zák. spočívající ve vynaložení veškeré péče, kterou lze rozumně požadovat, aby k újmě nedošlo, dán není. Uplatňování soukromého práva je podle § 1 odst. 1, věty druhé, obč. zák. nezávislé na uplatňování práva veřejného. Povinnost provozovatele závodu nebo jiného zařízení sloužícího k výdělečné činnosti nahradit újmu vzniklou z provozu je tudíž dána i v případech, kdy provoz požadavky stanovené veřejnoprávními předpisy splňuje, avšak opatření provozovatele proti vzniku újmy jsou přesto z hlediska soukromoprávních předpisů nedostatečná (srov. v případě exhalací rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 7. 2008, sp. zn. 25 Cdo 769/2006, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo]). Výrazem„ rozumně požadovat“ v ustanovení § 2924, větě druhé, obč. zák. je vyjádřeno, že se nemají na mysli jen povinnosti ujednané ve smlouvě nebo stanovené (veřejnoprávními) předpisy, ale vše, co se v daném ohledu jeví s ohledem na povahu provozu jako racionální; je jím také vyjádřeno, že požadavky na provozovatele nemohou být kladeny jako přepjaté – byť jsou formulovány jako objektivní –, neboť musí odpovídat tomu, co se od jednajícího v daném oboru očekává jako opatrné jednání podle dosažené úrovně jednání i obecné zkušenosti (důvodová zpráva k ustanovením § 2924 až 2926 obč. zák.). 41 Tyto závěry jsou významné i v souzené věci. Je sice pravdou, že proti projektové dokumentaci sběrného dvora nebyly ve stavebním řízení vzneseny žádné námitky a že sběrný dvůr byl s daným stupněm zabezpečení proti pádu zkolaudován, přesto opatření žalované proti pádu osob z rampy nelze považovat za dostatečná a lze si dobře představit opatření, jež by pádu zabránila podstatně účinněji, aniž by tím byl omezen provoz sběrného dvora. Za účelem prevence pádů se žalovaná omezila na trojúhelníkové výstražné značky umístěné na každém ocelovém sloupu a na řetízky zavěšované mezi jednotlivými sloupy, které však pádu zabránit nemohou. Žádná další opatření nepřijala. Přitom vhazování objemnějších odpadů do kontejneru, při němž zákazník musí někdy stát na samém okraji rampy, je vždy spojeno se zvýšeným rizikem pádu, neboť se jej musí zpravidla účastnit více osob stojících nikoli uprostřed čelní strany kontejneru, nýbrž na jeho krajích, případně i v úseku, kde na rampu již navazuje volný prostor. V souzené věci bylo toto riziko navíc výrazně zvýšeno žebříkem opřeným o hranu rampy, který tuto hranu zhruba o 0,5 m přesahoval a tvořil překážku chůze, o niž bylo možné zakopnout. 42 Námitka žalované, že rampa byla v souladu s technickou normou ČSN 74 [číslo], je lichá. Technické normy nemají povahu zákona ani jiného obecně závazného právního předpisu. Je pravdou, že je-li jejich dodržení zároveň dodržením obecných bezpečnostních předpisů, může jejich dodržení představovat splnění prevenční povinnosti ve smyslu § 2900 obč. zák. a tím i vynaložení veškeré péče k zabránění vzniku škody ve smyslu § 2924, věty druhé, obč. zák.; význam technické normy tedy spočívá v tom, že stanoví technické parametry vybavení a věcí používaných při provozu závodů nebo jiných zařízení sloužících k výdělečné činnosti, při jejichž dodržení lze mít vybavení a věci za bezpečné a provozovatel, který je dodrží, plní svou prevenční povinnost. V souzené věci však rampa s uvedenou normou v souladu nebyla. V bodu [číslo] normy je stanoveno, že zábradlí se musí zřídit na volném okraji každé pochůzné plochy, před nímž je volný prostor, jehož šířka a hloubka přesahuje u prostorů s volným přístupem dospělých osob hloubku 500 mm a šířku 150 mm; o takový volný prostor šlo i v souzené věci. Je pravdou, že povinnost zřídit zábradlí se podle bodu [číslo] písm. a) normy nevztahovala na volný okraj pochůzné plochy, jestliže by zábradlí bránilo základnímu provozu, pro který je plocha určena (včetně nakládacích ramp), kde stačilo možnost neúmyslného pádu omezit i bezpečnostní značkou nebo odnímatelnou zábranou provozu (včetně řetězu), která nenahrazuje zábradlí. Tato výjimka se však z povahy věci vztahuje jen na tu část pochůzné plochy, která sloužila základnímu provozu, v souzené věci tedy pro ty úseky rampy, kde byly přistaveny kontejnery a kde docházelo k vhazování odpadu. K pádu žalobkyně však došlo nikoli v tomto úseku rampy, ale v úseku vedlejším, u kterého se žádný kontejner nenacházel a který pro vhazování odpadu nesloužil. Umístit zábradlí alespoň v tomto úseku tedy bylo podle normy povinností žalované a nic jí v tom nebránilo. Zábradlí bylo ostatně výslovně vyžadováno obecně závaznými právními předpisy, konkrétně bodem [číslo] Přílohy nařízení vlády č. 101/2005 Sb., který ukládá jeho zřízení na vyrovnávacích rampách; okolnost, že tento předpis cílí na zajištění bezpečnosti zaměstnanců a ochrany jejich zdraví na pracovišti a v pracovním prostředí, je nevýznamná. 43 Soud se neztotožňuje s námitkou žalované, že instalace zábradlí by zmařila účel rampy a zásadně by omezila provoz sběrného dvora. Jak již bylo řečeno, k pádu žalobkyně došlo v úseku rampy, u kterého se žádný kontejner nenacházel a který pro vhazování odpadu nesloužil; žádný kontejner se tam ostatně ani nacházet nemohl, neboť uprostřed každého z těchto úseků se nachází ocelový sloup přístřešku, který přistavení kontejneru brání. [příjmení] je i námitka, že zábradlí by bránilo vhazování odpadu do kontejneru z boční strany a kontejner by byl v čelní straně brzy přeplněný; kontejner, u něhož došlo k pádu žalobkyně, neměl pochozí perón a odpad do něj nebylo možné z bočních stran vhazovat, i když tam zábradlí nebylo. O rovnoměrné rozložení odpadu v kontejneru se mohli postarat pracovníci sběrného dvora a žalované také nic nebránilo opatřit pochozími peróny všechny kontejnery, včetně tohoto, a zábradlím opatřit peróny. Okolnost, že kontejnery mají různou velikost, je nerozhodná, neboť délku zábradlí lze v každém„ nevyužívaném“ úseku přizpůsobit velikosti sousedících kontejnerů; proč by kontejnery nebylo možné mezi jednotlivé úseky zábradlí umístit, není soudu jasné. Náklady umístění zábradlí by navíc ani v jednom případě jistě nebyly natolik vysoké, aby převážily nad zájmem na ochraně zdraví a života množství zákazníků, kteří sběrný dvůr využívají. 44 Soud tedy konstatuje, že navzdory nezpochybnění projektové dokumentace ve stavebním řízení a navzdory kolaudaci sběrného dvora žalovaná ve smyslu § 2924, věty druhé, obč. zák. nevynaložila veškerou péči, kterou bylo možné rozumně požadovat, aby k újmě žalobkyně nedošlo. 45 Ve vztahu k základu nároku žalobkyně na náhradu újmy však nelze přehlédnout i její vlastní chování. Žalobkyně při příjezdu na rampu viděla, že úseky rampy, kde nejsou přistaveny kontejnery, nejsou nijak zajištěny (a to ani řetízky), a že ocelové sloupy jsou opatřeny výstražnými žlutými značkami upozorňujícími na možnost pádu. Nepochybně také viděla, že o rampu je opřený tmavěhnědý žebřík přečnívající její hranu o 0,5 m a představující riziko zakopnutí; neviděla-li jej, jde to k její tíži, neboť od ní bylo možné spravedlivě požadovat, aby si místo, kde bude sedačku vyhazovat, alespoň zběžně prohlédla, zvláště byla-li nucena stát při vhazování u samého okraje kontejneru a částečně již na úrovni volného prostoru. Tyto skutečnosti ji měly vést k náležité opatrnosti při manipulaci s vyhazovaným dílem sedačky, a to minimálně v rámci obecné prevenční povinnosti podle § 2900 obč. zák. Pokud žalobkyně tuto opatrnost nevynaložila a nedala si pozor, aby při vyhazování nákladu nezakopla o konec žebříku nebo z jiných důvodů neztratila rovnováhu, pak si újmu do určité míry zapříčinila i ona sama. Soud proto dospěl k závěru, že pro toto spoluzapříčinění újmy na straně žalobkyně je podle § 2918 obč. zák. na místě povinnost žalované k náhradě újmy přiměřeně snížit. 46 Při úvaze o rozsahu tohoto snížení soud přihlédl k tomu, že to byla především žalovaná, kdo měl zajistit řádný a bezpečný provoz sběrného dvora, sloužícího potřebám široké veřejnosti; naproti tomu podíl žalobkyně na vzniku újmy je jen nedbalostní. Soud proto považuje za přiměřené stanovit její podíl na újmě v rozsahu 25 %. Situace je podobná té, kterou řešil Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 29. 7. 2004, sp. zn. 25 Cdo 1106/2003, a ve které škůdce jako pořadatel dětského tábora použil k organizování fotbalového zápasu nezpůsobilé a nebezpečné branky a omezil se přitom pouze na to, že dětem zakázal se na ní houpat; jedno z dětí tak nicméně učinilo a způsobilo si újmu; podíl dítěte na vzniku újmy byl stanoven na 25 %. Ve věci řešené Nejvyšším soudem v rozsudku ze dne 27. 10. 2015, sp. zn. 25 Cdo 244/2015, poškozená na travnatém pozemku vlastní nedbalostí spadla do kanálové vpusti, která nebyla zajištěna žádným způsobem, a její podíl na vzniku újmy byl stanoven na 20 %; v souzené věci však volný prostor pod rampou zajištěn byl (byť jen výstražnou cedulí a tedy nedostatečně), a proto je na místě zvýšit podíl žalobkyně na vzniku újmy na 25 %. 47 Lze tedy uzavřít, že předpoklady povinnosti žalované nahradit žalobkyni újmu způsobenou pádem z rampy dne [datum] jsou splněny, liberační důvod není dán a žalobkyně se podílela na vzniku újmy jednou čtvrtinou. Základ jejího nároku na peněžitou náhradu za vytrpěné bolesti (bolestné) je tedy dán v rozsahu 75 %. 48 Pokud jde o výši bolestného, vycházel soud ze znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], [číslo] 2020, který ohodnotil zlomeninu čéšky zavřenou vpravo jako S [číslo]„ zlomeninu čéšky s dislokací“ za 110 bodů, zlomeninu horní části holenní kosti vpravo jako S [číslo]„ zlomeninu vnějšího kondylu holenní kosti vpravo tříštivou“ za 180 bodů a operaci jako S [číslo]„ operační ránu“ za 75 bodů, takže celkové bodové ohodnocení utrpěných bolestí činí 365 bodů při hodnotě bodu pro rok 2020 ve výši [částka]; tento posudek znalkyně při výslechu při jednání dne [datum] stvrdila. Proti znaleckému posudku žalovaná nevznesla žádné námitky a při jednání dne [datum] dokonce uvedla, že výši bolestného nesporuje. Soud proto neměl důvod se od posudku odchýlit, zvláště pokud žalobkyně je v důsledku pádu stále – tedy již více než rok – v pracovní neschopnosti. Je sice pravdou, že Metodika má formu doporučení a není pro soudy závazná, na druhou stranu však napomáhá sjednocení rozhodování soudů o výši náhrady nemajetkové újmy. Soudu je přitom z jeho činnosti známo, že v soudní praxi se při vyčíslování nemajetkové újmy podle Metodiky vskutku postupuje, takže jí stanovenou výši bolestného lze považovat za obvyklou. Soud proto upustil od porovnávání souzené věci s jinými obdobnými případy a výší bolestného v nich přiznávanou. Bolestné činí 365 bodů x 341,25 Kč/bod = [částka] a žalobkyni náleží náhrada jeho tří čtvrtin, tedy částka [částka]. Jelikož žalovaná jí tuto – již splatnou (viz dále) – částku dosud nezaplatila, soud žalobě ohledně ní vyhověl a ohledně dalších [částka] ji jako nedůvodnou zamítl. 49 Právo žalobkyně na úroky z prodlení se opírá o ustanovení § 1970 obč. zák. Žalovaná byla k zaplacení bolestného podle § 1958 odst. 2 obč. zák. vyzvána přípisem zástupce žalobkyně ze dne [datum] s lhůtou k plnění do 7 dnů od odeslání výzvy. Přípis byl ještě téhož dne odeslán a ještě téhož dne byl také dodán do datové schránky žalované. Dluh tedy dospěl [datum] a od následujícího dne je žalovaná v prodlení. Soud proto žalobkyni přiznal i 8,25 % roční úroky z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Ohledně úroků z prodlení ve stejné sazbě za stejné období ze zamítnutých [částka] žalobu jako nedůvodnou zamítl. 50 Soud se neztotožňuje s námitkou, že tento rozsudek je pro účastníky překvapivý a nepředvídatelný. Soud nebyl povinen účastníkům předem sdělit, jak rozhodne, při jednání dne [datum] však zmocněnkyni zástupce žalobkyně sdělil, že mu není zřejmé, co žalované bránilo v místech, kde hrozil volný pád dolů, opatřit rampu zábradlím; tím jí naznačil, že opatření k zamezení vzniku újmy nepovažuje za dostatečná. Zmocněnkyni zástupce žalobkyně pak soud při jednání dne [datum] sdělil, že závěru o podílu žalobkyně na vzniku újmy se zřejmě nebude možné vyhnout, neboť přečnívající žebřík byl vidět a ocelové sloupy byly označeny varovnými značkami upozorňujícími na nebezpečí pádu. K oběma sdělením soudu měli účastníci možnost se vyjádřit. Poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř. o tom, že neprokázala existenci liberačního důvodu, soud žalované poskytovat nemusel, neboť z provedeného dokazování vyplynulo, že tento liberační důvod není dán; závěr soudu v tomto směru je tedy založen na zjištěném skutkovém stavu, nikoli na neunesení důkazního břemene. 51 [příjmení] je také námitka, že soud nemohl vycházet z výpovědi znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] a tím ani z jejího znaleckého posudku, neboť ji jako znalkyni neustanovil. Ustanovení znalce podle § 127 odst. 1, věty druhé, o.s.ř. je na místě tam, kde znalce přibírá soud. Činí-li se důkaz znaleckým posudkem předloženým účastníkem řízení podle § 127a o.s.ř., znalec se neustanovuje, a to ani k následnému výslechu před soudem podle § 127 odst. 1, věty třetí, o.s.ř. Opačný názor je formalistický a soud se s ním neztotožňuje; i kdyby se však prosadil, neustanovení znalkyně by nezakládalo vadu řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, neboť soud znalkyni vyslechl po připomenutí jejího znaleckého slibu, takže absence formálního ustanovení znalkyně neměla na rozhodnutí žádný vliv. 52 Soud se neztotožňuje ani s námitkou, že otázka proveditelnosti účinnějších opatření k zamezení pádů, zejména instalace zábradlí, a jejich slučitelnosti s provozem žalované je otázkou odbornou, k jejímuž zodpovězení měl být ustanoven znalec. Skutečnosti ovlivňující zodpovězení této otázky nebyly natolik odborné, aby je soud nemohl posoudit sám, zvláště pokud žalovaná i Mgr. [celé jméno svědka] a ing. [jméno] [příjmení] k instalaci zábradlí do úseků mezi kontejnery vznášeli jen obecné, i laicky snadno vyvratitelné námitky nebo námitky jen ekonomického charakteru. 53 Žalobkyně měla v základu věci úspěch v rozsahu 75 % a má proto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. vůči žalované a vedlejší účastnici právo na náhradu 50 % nákladů řízení. Ty spočívají v odměně evropského advokáta za zastoupení při šesti úkonech právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis výzvy k plnění ze dne [datum], sepis žaloby, účast na jednání dne [datum] a účast na jednání dne [datum], které přesáhlo dvě hodiny) podle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 6 x [částka] = [částka], v paušální náhradě hotových výdajů evropského advokáta za šest úkonů právní služby podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 6 x [částka] = [částka], ve výdajích na cestu evropského advokáta osobním automobilem k soudnímu jednání na trase [obec] – [obec] a zpět ke dvěma soudním jednáním ve výši 2 x [částka] = [částka], v náhradě za čas promeškaný evropským advokátem cestou ke dvěma soudním jednáním a zpět ve výši 2 x [částka] = [částka] (§ 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), v náhradě za čas promeškaný evropským advokátem v důsledku zpoždění zahájení jednaní konaného dne [datum] o dvě započaté půlhodiny ve výši [částka] (§ 14 odst. 1 písm. b) a odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), v náhradě za 21 % daň z přidané hodnoty (dále jen„ daň“), již je MEDRECKI & [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno], jejímž je evropský advokát společníkem, povinna z odměny a náhrad odvést (§ 137 odst. 3 písm. b) o.s.ř.), ve výši [částka], ve znalečném za posudek MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], [číslo] 2020, ve výši [částka] (zahrnujícím odměnu za 3 hodiny odborné práce po [částka], odměnu za 1 hodinu administrativní práce po [částka], poštovném ve výši [částka] a náhradě za daň ve výši [částka]) a v nákladech na pořízení normy ČSN 74 [číslo] ve výši [částka] (viz fakturu na č.l. 71). Náklady žalobkyně celkem činí [částka], z nichž jedna polovina činí [částka]; tuto částku je třeba zaplatit k rukám jejího advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). 54 Výrok o náhradě nákladů státu se opírá o ustanovení § 148 odst. 1 o.s.ř. a o skutečnost, že neúspěch žalované a vedlejší účastnice ve věci činil 75 % a neúspěch žalobkyně 25 %; v tomto poměru jsou účastníci povinni nahradit státu náklady, které platil a které spočívají ve znalečném MUDr. [jméno] [příjmení] za výslech při jednání dne [datum]. Jelikož však toto znalečné dosud nebylo znalkyni vyplaceno a nebylo o něm ani rozhodnuto, soud podle § 155 odst. 1 o.s.ř. rozhodl zatím pouze o základu práva státu na jeho náhradu s tím, že až o něm bude rozhodnuto a bude vyplaceno, určí soud výši jeho náhrady a splatnost samostatným usnesením. To, že by u účastníků byly dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, ze spisu nevyplývá. 55 Výrok o soudním poplatku se opírá o ustanovení § 2 odst. 3 a § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon č. 549/1991 Sb.“). Žalobkyně byla v řízení podle § 11 odst. 2 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb. osobně osvobozena od soudního poplatku, soud však jejímu návrhu zčásti vyhověl, a jelikož žalovaná nemá vůči ní právo na náhradu nákladů řízení, je povinna zaplatit odpovídající část poplatku za žalobu, činící z přisouzené částky podle položky 1 bodu 1 písm. b) sazebníku poplatků [částka], ona a vedlejší účastnice. Okolnost, že by žalovaná a vedlejší účastnice splňovaly předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, ze spisu nevyplývá. 56 Lhůtu k plnění soud stanovil žalované a vedlejší účastnici podle § 160 odst. 1 o.s.ř. a § 7 odst. 1, věty druhé, zákona č. 549/1991 Sb. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; u náhrady nákladů řízení soud důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek neshledal.