13 C 150/2018

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Mariannou Marcinkovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] pro zaplacení 210 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 124 875 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky 124 875 Kč za období od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 85 125 Kč s příslušenstvím, zamítá.

III. Žalovaná je povinna, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, nahradit žalobci náklady řízení ve výši 55 437 Kč, k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobce na žalované domáhal zaplacení částky 210 000 Kč z titulu zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedených Magistrátem města Karlovy Vary pod sp. zn. SÚ/18144/11 [číslo] a Okresním soudem v Karlových Varech pod sp. zn. 41 C 280/2014.

2. Dle tvrzení žalobce se jako vlastník pozemku parc. č. st. 177, v k.ú. [obec] u Karlových Var, jehož součástí je budova [adresa], část obce Otovice, obrátil s žádostí o ochranu pokojného stavu podle § 5 zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku, dne xanon [číslo], na Magistrát města Karlovy Vary (dále též jen„ Magistrát“). Pokojný stav měl být narušen vlastníkem sousedního pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] u Karlových Var, panem [jméno] [příjmení], bytem [adresa žalobce] (dále jen„ [jméno] [příjmení]“), který odstranil původní plot mezi parcelou žalobce č. st. 177 a parcelou [jméno] [příjmení] [číslo] nahradil jej novým, jenž zasahoval na pozemek žalobce, čímž byl pokojný stav narušen. Magistrát sdělil žalobci nedostatek své příslušnosti a oznámil mu, že s [jméno] [příjmení], bude vedeno řízení o odstranění stavby. Žalobce podal dále Žádost o ochranu pokojného stavu podle § 5 občanského zákoníku ze dne [datum], k Obecnímu úřadu v Otovicích, který mu sdělením z [datum] oznámil nedostatek své příslušnosti a postoupení Magistrátu. Magistrát následně přerušil řízení s ohledem na to, že souběžně probíhá řízení o odstranění stavby, proti čemuž se žalobce odvolal, načež bylo rozhodnutím Krajského úřadu Karlovarského kraje (dále jen„ KÚKK“) ze dne [datum] rozhodnutí zrušeno a věc Magistrátu vrácena. Magistrát následně rozhodl dne [datum] tak, že [jméno] [příjmení] bylo uloženo, aby neprodleně, nejdéle však do 10 dnů od právní moci rozhodnutí obnovil předešlý pokojný stav. Oba účastníci proti tomuto rozhodnutí podali odvolání, o čemž rozhodl KÚKK dne [datum] tak, že citované rozhodnutí Magistrátu bylo zrušeno a věc vrácena k novému projednání. Magistrát rozhodnutím ze dne [datum] rozhodl, že se návrh na ochranu pokojného stavu se zamítá. Žalobce se opět bránil odvoláním a poté s ohledem na nečinnost se dne [datum] obrátil na KÚKK s návrhem na postup dle § 80 správního řádu - opatření proti nečinnosti. KÚKK vydáno usnesení ze dne [datum], kterým bylo řízení přerušeno. Proti tomuto usnesení podal žalobce opět odvolání ze dne [datum]. Rozhodnutím Ministerstva vnitra ze dne [datum] bylo usnesení KÚKK ze dne [datum], zrušeno a věc byla vrácena k novému projednání. Poté žalobce opět využil opatření proti nečinnosti návrhem ze dne [datum] i s následnou urgencí vyřízení dopisem ze dne [datum]. Poté bylo rozhodnuto ve věci samé rozhodnutím KÚKK ze dne [datum], kterým KÚKK zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Magistrátu města Karlovy Vary. Toto rozhodnutí bylo žalobcem napadenou u civilního soudu žalobou podle části páté o.s.ř., řízení bylo zahájeno dne [datum], přičemž proběhla tři odvolací řízení a až usnesením, které bylo doručeno žalobci dne [datum] bylo rozhodnuto konečně. Výsledek řízení ve věci samé byl takový, že [jméno] [příjmení] byla uložena povinnost obnovit pokojný stav.

3. Celková doba trvání řízení tedy činí započatých 7 let. Žalobce namítal, že předmět řízení nebyl složitý, neboť předmětem rozhodnutí bylo vydání rozhodnutí předběžného charakteru, tj. jedná se ve své podstatě o tzv. posesorní spor a nikoliv o petitorní spor. Žalobce v řízení žádné průtahy nepůsobil, pouze se procesně bránil proti vadným rozhodnutím správních úřadů a soudu prvního stupně. Žalobce zdůraznil, že po celou dobu vedení řízení se nacházel v nejistém právním postavení, což jej psychicky nepřiměřeně zatěžovalo a rovněž byl omezen na užívacím právu k části svého pozemku, který byl„ zabrán“ nezákonně realizovanou stavbou plotu ze strany [jméno] [příjmení], čímž byl rovněž zamezen přístup žalobce k zadní stěně skleníku a k zadní části garáže. Žalobce měl na předmětu řízení zvýšený zájem, neboť zásahem do pokojného stavu, jehož odstranění se domáhal, bylo zasaženo do jeho vlastnického práva, na jehož realizaci byl omezen. Důsledkem průtahů v tomto řízení, bylo neefektivní řešení protiprávního stavu, neboť namísto včasného narovnání, tento vleklý spor pouze prohloubil spory mezi žadatelem a [jméno] [příjmení]. Žalobce byl poškozen průtahy v řízení zaviněnými správními úřady, tj. stavebním úřadem Magistrátu města Karlovy Vary a Krajského úřadu Karlovarského kraje, jakož i soudy, v důsledku čehož utrpěl nemajetkovou újmu, kterou vyčíslil ve výši 210 000 Kč tj. ve výši 30 000 Kč za každý započatý rok trvání dotčeného řízení. Požadavek zadostiučinění ve shora uvedeném rozsahu je odůvodněn okolnostmi uvedenými v ust. § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., zejména zjevně nepřiměřenou délkou řízení, které trvalo započatých sedm let, malou složitostí řízení, skutečností, že žalobce nijak k průtahům řízení nepřispěl a naopak opakovaně urgoval vydání rozhodnutí, opakovaně a důvodně se bránil přerušení řízení, a byl nucen využít institutu opatření proti nečinnosti. Během ústního jednání žalobce dále uvedl, že průběh řízení měl vliv i n atmosféru v rodině žalobce. Původní plot vystavěl otec žalobce, který nebyl schopen pochopit délku zjednání nápravy, ostatně konce řízení se nedožil.

4. Žalobce během řízení dále žádal, aby soud při navýšení zadostiučinění za nemajetkovou újmu rovněž zohlednil nepřiměřenou délkou tohoto kompenzačního řízení, které bylo zahájeno [datum].

5. Žalovaná v rámci svých vyjádření především rozporovala, že by složkou, která má za stát v projednávané věci vystupovat, bylo Ministerstvo financí, vznesla námitku promlčení a navrhla žalobu v plném rozsahu zamítnout. K věci samé uvedla, že ohledně průběhu správního řízení lze konstatovat, že kroky správního orgánu I. stupně byly konány bez zbytečných průtahů ve lhůtách, v případě správního orgánu II. stupně probíhalo první odvolací řízení bez zbytečných průtahů ve stanovených lhůtách. Druhé odvolací řízení probíhalo u správního orgánu II. stupně 19 měsíců. Ve dvou případech došlo k překročení lhůty pro vydání rozhodnutí (dvakrát šest měsíců). K prodlení došlo z důvodu souběžně běžících řízení, kdy od října roku 2012 běželo souběžně s řízením o ochraně pokojného stavu stavební řízení o dodatečném povolení stavby. Dle krajského úřadu bylo vhodné řízení přerušit, neboť pokud by správní soud žalobu zamítl, mělo by toto rozhodnutí závazný charakter a potvrzený stav by nemohl být měněn rozhodnutím v rámci ochrany pokojného stavu, kdy toto rozhodnutí má povahu„ předběžnou“ (nikoli však ve smyslu charakteru předběžného opatření dle o. s ř. nebo dle správního řádu). Dále shrnula, že soudní řízení probíhalo po dobu 3 let opakovaně na dvou stupních soudní soustavy, soudy obou stupňů rozhodly třikrát. V řízení nelze shledat procesní nečinnost soudů, jednotlivé úkony byly prováděny v přiměřených lhůtách. Celkovou délku řízení lze hodnotit jako přiměřenou. Dle žalované lze předmětné řízení považovat za složitější, když správní orgány a poté i soud musely posoudit, zda vůbec nějaký pokojný stav před tvrzeným zásahem žalovaného ([jméno] [anonymizováno]) existoval, k tomu bylo provedeno poměrně rozsáhlé dokazování. Soud se v řízení podle části páté o.s.ř. musel zabývat také tvrzením žalovaného souseda [jméno] [příjmení], že ze strany žalobce se jedná o šikanózní výkon práva. Na délku řízení mělo negativní vliv i chování žalovaného [jméno] [příjmení], který opakovaně žádal o odročení jednání, soud ho musel opakovaně vyzývat k doplnění odvolání proti rozsudkům, Žalovaná pak hodnotila význam předmětu řízení pro žalobce lze hodnotit jako značně snížený, zejména s ohledem na skutečnost, že žalobce se domáhal obnovy pokojného stavu kvůli průchodu k zadní stěně skleníku a garáže. Plot žalovaného zabral zcela nepatrnou část pozemku žalobce, navíc z provedeného dokazování před soudem I. stupně během řízení o žalobě podle části páté o.s.ř. vyplynulo, že údržbu skleníku žalobce v podstatě neprováděl a obnovy pokojného stavu se domáhal pouze pro případ, že by byla údržba potřeba. Řešení pokojného stavu nemohlo ovlivnit běžné používání skleníku a garáže, resp. nemohlo nijak omezit v užívání účelu, pro který byl a je skleník a garáž určeny.

6. Zdejší soud I. stupně rozhodl ve věci samé rozsudkem ze dne 23. 7. 2020, čj. 13 C 150/2018 – 109, kterým soud vyhověl žalobě, co do částky 103 334 Kč, ve zbylé části byla žaloba zamítnuta. Proti tomuto rozsudku podali oba účastníci odvolání, přičemž rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 11. 8. 2021, č.j. 72 Co 138/2021-109, byl rozsudek soudu I. stupně zrušen a věc byla vrácena k dalšímu řízení. Odvolací soud přitom vytkl soudu I. stupně, že nebylo rozhodnuto o návrhu žalobce na rozšíření žaloby, dále se soud I. stupně nevypořádal s požadavkem žalobce na odškodnění za tvrzenou nepřiměřenou délku kompenzačního řízení a dále uvedl, že se soud I. stupně nevypořádal se všemi námitkami žalované.

7. Usnesením zdejšího soudu ze dne 11. 11. 2021, č.j. 13 C 150/2018-112, bylo vyhověno návrhu žalobce na změnu žaloby ze dne [datum] a rozhodnuto, že se připouští rozšíření žaloby o zákonné úroky z prodlení ve výši 9% ročně z částky 210 000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení.

8. Z účastníky předložených (a dále citovaných) rozhodnutí správních orgánů, spisového přehledu spisu Magistrátu města Karlovy Vary sp. zn. [číslo] SÚ/11Voj a též z nesporných vyjádření účastníků, soud zjistil následující skutkový stav: - dne [datum] se žalobce, coby vlastník pozemku parc. [číslo] k. ú. [obec], obrátil s žádostí o ochranu pokojného stavu podle § 5 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník na Magistrát města Karlovy Vary (dále jen„ Magistrát“), s tím, že pokojný stav byl narušen výstavbou nového plotu mezi parcelami [číslo] v k. ú. [obec]. - [datum] žalobce podal návrh na ochranu pokojného stavu Obecnímu úřadu v [obec], protože Magistrát žalobci sdělil, že postup spadá do kompetence obce - [datum] Obecní úřad v Otovicích žalobci sdělil, že není kompetentní a postoupil žádost Magistrátu. - [datum] Magistrát vydal usnesení o přerušení řízení z důvodu souběžně probíhajícího řízení o odstranění stavby části oplocení pozemku - [datum] rozhodl Krajský úřad Karlovarského kraje (dále jen„ KÚKK“) o odvolání žadatele tak, že usnesení Magistrátu zrušil a vrátil k novému projednání - 23. 3. 2012 rozhodnutím Magistrátu města Karlovy Vary sp. zn. SÚ/18144/11 [číslo] bylo vlastníkovi sousedního pozemku [jméno] [příjmení] uloženo, aby neprodleně, nejdéle do 10 dnů od právní moci rozhodnutí obnovil předešlý pokojný stav. - [datum] podal [jméno] [příjmení] odvolání - [datum] vyzval Magistrátu Jana Truhláře k odstranění nedostatků podání - [datum] vyzval Magistrátu žalobce k vyjádření k odvolání - [datum] byl spis předán se stanoviskem KÚKK - [datum] rozhodl KÚKK o odvolání sp. zn. 24/ LP/12, č. j. 634/ LP/12 tak, že rozhodnutí Magistrátu zrušil a věc vrátil k novému projednání. - 26. 9. 2012 Magistrát rozhodnutím č. j. 14 Sú/12 návrh žalobce na ochranu pokojného stavu zamítl s tím, že nebyl dostatečně prokázán pokojný stav, který měl být narušen. - [datum] žalobce podal odvolání. - [datum] Magistrát vyzval [jméno] [příjmení] k vyjádření k odvolání - [datum] spis předán KÚKK k rozhodnutí o odvolání - [datum] se žalobce obrátil na KÚKK s návrhem na postup podle § 80 správního řádu, (opatření proti nečinnosti) - [datum] žalobce podal na Ministerstvo pro místní rozvoj návrh na postup podle § 80 správního řádu (opatření proti nečinnosti). - [datum] KÚKK usnesením řízení přerušil - [datum] žalobce podal odvolání proti usnesení k Ministerstvu vnitra - 12. 11. 2013 rozhodnutím Ministerstvo vnitra č. j. MV-120132-3/VS-2013 bylo usnesení KÚKK (přerušení řízení) zrušeno a věc se vrací k novému projednání. - [datum] žalobce navrhuje opatření proti nečinnosti MMR - [datum] opatření proti nečinnosti postoupeno z MMR na Ministerstvo vnitra - [datum] Ministerstvo vnitra informuje žalobce, že vyzvalo KÚKK o vyjádření k věci - [datum] - rozhodnutí KÚKK č. j. 298/ LP/14, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a bylo potvrzeno rozhodnutí Magistrátu ze dne 26. 9. 2012 č. j. 14 Sú/12 - [datum] Ministerstvo vnitra usnesením nevyhovělo žádosti žalobce o opatření proti nečinnosti s tím, že v mezidobí KÚKK již rozhodl.

9. Z dále citovaných rozhodnutí Okresního soud v Karlových Varech a Krajského soud v Plzni, jakož i ze zprávy Ministerstva spravedlnosti (jejíž obsah účastníci označili za nesporný), se podává, že - dne [datum] žalobce podal u Okresního soudu v Karlových Varech žalobu proti žalovanému [jméno] [příjmení] podle části páté o. s. ř. ve věci, o níž bylo rozhodnuto správními orgány. Žalobou se domáhal, ochrany pokojného stavu, který byl narušen výstavbou nového plotu mezi parcelami [číslo] v k. ú. [obec], kterou provedl žalovaný tím, že odstranil stávající drátěný plot žalobce a nový plot z betonových dílců posunul z původní polohy plotu žalobce do pozemku žalobce tak, že mu zamezil přístup k zadní stěně jeho skleníku a zčásti jeho garáže. Z původního průchodu, kde při výstavbě a údržbě skleníku se běžně chodilo a který žalobce odhaduje na cca 30 cm, zbyla mezera cca 2 cm. Narušení pokojného stavu spatřuje žalobce v tom, že výstavbou a posunutím plotu je mu zcela bráněno k přístupu k jeho majetku a provádění jakékoliv údržby. Po úpravě petitu pak, aby žalovanému byla uložena povinnosti obnovit předešlý pokojný stav spočívající v umožnění nerušeného přístupu žalobce k zadní stěně jeho skleníku přiléhající k vlastnické hranici mezi pozemky parc. č. st. 177 a pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec], a to v rozsahu, v jakém ho žalobce měl před zásahem do pokojného stavu. Řízení bylo u Okresního soudu v Karlových Varech vedeno pod sp. zn. 41 C 280/2014. - [datum] byl žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku. Soudní poplatek byl zaplacen dne [datum]. Dne [datum] byl žalovaný vyzván k vyjádření k žalobě. Žalovaný se k žalobě vyjádřil dne [datum]. Dne [datum] se žalobce vyjádřil k podání žalovaného. Dne [datum] soud požádal Magistrát města Karlovy Vary o zapůjčení správního spisu. Dne [datum] požádal soud o vyjádření Odbor legislativní a právní Krajského úřadu Karlovarského kraje. Dne [datum] se vyjádřil Katastrální úřad Karlovarského kraje. Dne [datum] bylo nařízeno jednání na den [datum]. Dne [datum] požádal žalovaný o odročení jednání. Dne [datum] bylo jednání odročeno na den [datum]. Jednání proběhlo dne [datum], odročeno na den [datum] za účelem místního šetření a výslechu svědka v místě bydliště. Dne [datum] soud provedl výslech svědka v místě bydliště a také místní šetření. Dne [datum] bylo nařízeno další jednání na den [datum]. Jednání proběhlo dne [datum], odročeno na den [datum] za účelem dokončení dokazování. Dne [datum] vyzval soud žalobce k opravě žalobního petitu tak, aby byl vykonatelný. Dne [datum] došel návrh žalobce na připuštění změny žalobního petitu a vyjádření žalobce. Dne [datum] doplnil žalobce návrhy na dokazování. Jednání proběhlo dne [datum], odročeno na den [datum] za účelem vyhlášení rozhodnutí. - Dne [datum] soud vyhlásil rozsudek č. j. 41 C 280/2014-134, kterým žalobu zamítl. - [datum] podal žalobce proti rozsudku odvolání. Dne [datum] byl žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku za odvolání. Dne [datum] žalobce zaplatil soudní poplatek. Dne [datum] byl spis předložen Krajskému soudu v Plzni. Dne [datum] bylo nařízeno odvolací jednání na den [datum]. Dne [datum] bylo odvolacímu soudu doručeno vyjádření žalovaného k odvolání žalobce. Odvolací jednání proběhlo dne [datum]. - Usnesením ze dne 8. 3. 2016, č. j. 14 Co 38/2016-160 Krajský soud v Plzni zrušil rozsudek soudu prvního stupně a věc mu vrátil k dalšímu řízení. - Dne [datum] byl spis vrácen okresnímu soudu. Dne [datum] bylo nařízeno jednání na den [datum]. Dne [datum] žalobce předložil opravu žalobního petitu. Jednání proběhlo dne [datum], odročeno na den [datum] za účelem dalšího dokazování. Jednání proběhlo dne [datum], odročeno na den [datum] za účelem závěrečných návrhů. Jednání proběhlo dne [datum], odročeno na den [datum] za účelem vyhlášení rozhodnutí. Dne [datum] byl vyhlášen rozsudek. - Rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 23. 6. 2016, č. j. 41 C 280/2011- 177 bylo žalobě vyhověno. - Dne [datum] podal žalovaný proti rozsudku odvolání. Dne [datum] byl žalovaný vyzván k doplnění odvolání. Žalovaný odvolání doplnil dne [datum]. Dne [datum] soud vyzval žalovaného k zaplacení soudního poplatku za odvolání. Žalobce se k odvolání žalovaného vyjádřil dne [datum]. Dne [datum] bylo řízení zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku. Dne [datum] se žalovaný odvolal. Soudní poplatek za odvolání byl zaplacen dne [datum]. Dne [datum] bylo usnesení okresního soudu ze dne [datum] zrušeno. Dne [datum] byl spis předložen odvolacímu soudu. - Usnesením ze dne 30. 11. 2016 č. j. 14 Co 373/2016-201 Krajský soud v Plzni rozsudek soudu prvního stupně zrušen a věc vrátil k dalšímu řízení. - Spis byl okresnímu soudu vrácen dne [datum]. Dne [datum] soud vyzval žalovaného k doplnění důkazů ke svému tvrzení, že ze strany žalobce se jedná o šikanózní výkon práva. Žalovaný doplnil návrhy na dokazování dne [datum]. Dne [datum] bylo nařízeno jednání na den [datum]. Dne [datum] podal vyjádření žalobce. Jednání proběhlo dne [datum], odročeno na neurčito za účelem vyžádání spisu od stavebního úřadu. Dne [datum] byl žalovaný vyzván k označení listin ze správního spisu, které požaduje provést k důkazu. Dne [datum] byl žalovaný opětovně vyzván k doplnění tvrzení. Žalovaný výzvě vyhověl dne [datum]. Dne [datum] bylo nařízeno jednání na den [datum]. Dne [datum] se ve věci vyjádřil žalobce. Dne [datum] požádal žalovaný o odročení jednání. Dne [datum] bylo jednání odročeno na den [datum]. Dne [datum] požádal zástupce žalovaného o odročení jednání. Jednání bylo odvoláno a odročeno na den [datum]. Jednání proběhlo dne [datum], odročeno na den [datum] za účelem závěrečných návrhů. Jednání dne [datum] bylo odročeno na den [datum] za účelem vyhlášení rozhodnutí. - Dne [datum] byl vyhlášen rozsudek č. j. 41 C 280/2014-266, kterým bylo žalobě vyhověno. - Dne [datum] podal žalovaný proti rozsudku odvolání. Dne [datum] byl žalovaný vyzván k doplnění odvolání. Dne [datum] byl spis předložen odvolacímu soudu. - Usnesením ze dne 23. 10. 2017, č. j. 14Co 269/2017- 275 krajský soud v [obec] odvolání žalovaného odmítl. Právní moci rozhodnutí nabylo ke dni [datum].

10. Ze spisu Okresního soudu v Karlových Varech, sp.zn. 41 C 280/2014 (č.l. 20-21, [číslo] -fotografie, 62, 81, [číslo]) byly zjištěny listinné důkazy, ze kterých vycházel při svém rozhodování okresní soud při rozhodování o žalobě podle části páté o.s.ř. Tedy bylo zjištěno, jak vypadal prostor mezi skleníkem žalobce a plotem poté, co bylo zasáhnuto do pokojného stavu a stanovisko k vytyčení hranic KÚ Karlovarského kraje. Dále bylo zjištěno, že spor mezi žalobcem a [jméno] [příjmení] eskaloval až k přivolání Policie ČR k incidentu šetření podezření spáchání trestného činu porušování domovní svobody a poškození cizí věci, k čemuž žalobce během jednání uvedl, že situace byla velice vyhrocená, a to až tak, že mále došlo k ublížení na zdraví. Dále bylo zjištěno, že žalobce podal dne [datum] návrh na postup podle § 80 správního řádu.

11. Žalobce dne [datum] (doručenou žalované dne [datum])„ žádostí o poskytnutí zadostiučinění dle ust. §31 a zákona č. 82/1998 Sb. za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřeně dlouhou dobou řízení“ uplatnil svůj nárok, ve stejné výši a s vylíčením shodných skutkových tvrzení jako v žalobě, u žalované. Žalovaná, resp. Ministerstvo financí, žalobci přípisem ze dne [datum] sdělila, že je kompetentní zastupovat stát pouze před soudy, nikoliv ve věci předběžného projednání žádosti a z tohoto důvodu postupuje žádost žalobce Ministerstvu pro místní rozvoj a Ministerstvu vnitra, v části týkající se správního řízení a Ministerstvu spravedlnosti v části týkající se řízení před soudy.

12. Po právní stránce soud věc posoudil podle zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, v platném znění, přičemž též přihlédl k dále citovaným ust. Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Dle ust. 13 odst. 1 zákon č. 82/1998 Sb.:„ Stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.“ Dle ust. 14 odst. 3 zákon č. 82/1998 Sb.:„ (3) Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.“ Dle ust. 31a zákon č. 82/1998 Sb.:„ (1) Bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. (2) Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. (3) V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.“ Dle čl. 6 odst. 1 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen„ Úmluva“):„ Každý má právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Rozsudek musí být vyhlášen veřejně, avšak tisk a veřejnost mohou být vyloučeny buď po dobu celého nebo části procesu v zájmu mravnosti, veřejného pořádku nebo národní bezpečnosti v demokratické společnosti, nebo když to vyžadují zájmy nezletilých nebo ochrana soukromého života účastníků, anebo v rozsahu považovaném soudem za zcela nezbytný pokud by, vzhledem ke zvláštním okolnostem, veřejnost řízení mohla být na újmu zájmům spravedlnosti.“ Dle Stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010:„ Odůvodnění výše přiznaného zadostiučinění musí obsahovat hodnocení, v němž se vychází ze základní částky stanovené násobkem celkové doby řízení v letech či měsících a částky přiznávané za jednotku času řízení s následným připočtením či odečtením vlivu skutečností vyplývajících z kritérií obsažených v § 31a odst. 3 písm. b) až e) zákona. Poškozený má právo na úrok z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty šesti měsíců poté, kdy nárok na náhradu přiměřeného zadostiučinění uplatnil postupem podle § 14 zákona“ „ Z pohledu těchto údajů pak Nejvyšší soud dospěl k závěru, že pro poměry České republiky je přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč (cca 600 až 800 EUR) za jeden rok řízení, tj. 1 250 Kč až 1 667 Kč (cca 50 až 67 EUR) za jeden měsíc řízení. Nejvyšší soud přitom ale považuje za nezbytné zohlednit také to, že jakékoliv řízení vždy nějakou dobu trvá. Bylo by proto nesprávné, jestliže by i počáteční doba řízení (kterou by bylo možno považovat ještě za přiměřenou) byla odškodňována ve stejné výši jako doba jí přesahující. Pro účely vypořádání se s touto problematikou tak Nejvyšší soud pokládá za rozumné, jestliže první dva roky řízení (resp. prvních 24 měsíců) budou ohodnoceny částkou o polovinu nižší, než jsou částky uvedené výše; tedy 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva roky řízení dohromady (za jeden rok pak 7 500 Kč až 10 000 Kč).“ Dle nálezu Ústavního soudu sp. zn.: III. ÚS 899/17 ze dne [datum]:„ K porušení práva na soudní ochranu a práva na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (čl. 36 odst. 1 a odst. 3 Listiny základních práv a svobod) dojde i v případě, že soud nezohlední relevantní judikaturu, podle níž má zadostiučinění ve formě konstatování porušení práva toliko podpůrnou funkci a lze jej použít zejména v případech, kdy se poškozený na průtazích v řízení podílel.“ Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 9. 2015, sp.zn. 30 Cdo 344/2014:„ Závěr, že nepřiměřená délka správního řízení způsobila účastníku řízení nemajetkovou újmu, je dán, jde-li ve správním řízení o spor o právo nebo závazek, který je opravdový a vážný a jehož rozhodnutí má přímý vliv na existenci, rozsah nebo způsob výkonu daného práva nebo závazku v jeho poměrech, má-li toto právo nebo závazek základ ve vnitrostátním právu a je-li soukromoprávní povahy.“ 13. Ohledně námitky žalované [příjmení] – Ministerstva financí, že není příslušnou organizační složkou, soud uvádí, že tato námitka není důvodná. Řízení o ochranu pokojného stavu dle § 5 občanského zákoníku 40/1964 Sb. je řízením v přenesené působnosti a v projednávané věci na ně navazovalo řízení soudní. Již v rozsudku ze dne 15. 7. 2015 sp. zn. 30 Cdo 1382/2014 Nejvyšší soud ČR vysvětlil, že„ V případě nároku na náhradu nemajetkové újmy, která měla vzniknout v důsledku nepřiměřené délky řízení vedeného před správními orgány i soudy (§ 13 odst. 1 věta třetí zák. č. 82/1998 Sb.), je úřadem příslušným jednat jménem státu ve smyslu § 6 odst. 3 zák. č. 82/1998 Sb. Ministerstvo financí“ Je přitom nerozhodné, zda navazující soudní řízení je řízením před soudem správním, nebo se jedná o řízení před obecnými soudy podle části páté o. s. ř. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn. 30 Cdo 3282/2015„ v případech, kdy bude ve správním soudnictví nebo v civilním soudnictví podle části páté o. s. ř. napadeno rozhodnutí správního orgánu vydané v řízení, jež čl. 6 odst. 1 Úmluvy a čl. 38 odst. 2 Listiny podléhá, lze závěr o jednotě řízení a (jediném) nároku na odškodnění nemajetkové újmy vzniklé porušením práva účastníka správního (a navazujícího soudního) řízení na projednání (jediné) věci v přiměřené lhůtě jako správný akceptovat.“ 14. Na projednávanou věc pak čl. 6 odst. 1 Úmluvy jednoznačně dopadá. V projednávané věci se jednalo o zásah do vlastnického práva žalobce k nemovitému majetku. Šlo tedy o způsob výkonu vlastnického práva žalobce (tedy práva soukromoprávní povahy) a soud nemá pochyb, že zájem žalobce na tomto ochraně jeho práva byl opravdový a vážný. S ohledem na tento závěr se pak nemajetková újma vzniklá žalobci presumuje.

15. K námitce promlčení (obsažené ovšem nikoli ve vyjádření Ministerstva financí, ale Ministerstva vnitra) lze pak uvést, že v případě práva na odčinění nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení probíhajících jednak před správními orgány, na které dopadá čl. 6 odst. 1 Úmluvy, a jednak na ně navazuje řízení soudní je nutné tato řízení posuzovat jako jeden celek. Skončení řízení dle § 32 odst. 3 věty druhé zák. č. 82/1998 Sb. tak nastává až dnem právní moci posledního rozhodnutí v řízení.

16. Žalobcem napadené řízení o ochranu pokojného stavu pak bylo zahájeno [datum] žádostí doručenou Magistrátu města Karlovy Vary a skončeno až pravomocným ukončení řízení Okresního soudu v Karlových Varech sp. zn. 41 C 280/2014 dne 6. 11. 2017. K promlčení nároku žalobce tak, vzhledem k ust. § 35 odst. 1 zák. 82/1998 Sb. dojít nemohlo. Právní moc posledního rozhodnutí nastala dne [datum], žalobce svůj nárok uplatnil u žalované již [datum]. Žalobu v projednávané věci pak žalobce soudu doručil již dne [datum].

17. Z rekapitulace řízení je pak zřejmé, že opakovaně došlo k nedodržení lhůt stanovených v ust. § 71 správního řádu a to zejména ze strany Magistrátu města Karlovy Vary, kde docházelo též k nedůvodným rozhodnutím o přerušení řízení. Pokud jde o řízení soudní, to probíhalo v přiměřených lhůtách, tedy bez průtahů, jeho délka byla zejména důsledkem dvou kasačních rozhodnutí odvolacího soudu.

18. Celkovou délku řízení pak soud hodnotí, s ohledem na typ řízení a jeho složitost skutkovou, procesní a právní, nepřiměřeně dlouhou. Řízení celkem trvalo 6 let a 2 měsíce a 9 dnů ([datum] – [datum]), do odškodnění je však třeba započíst i dobu potřebnou pro projednání nároku před žalovanou před podáním žaloby, když uplatnění nároku u žalované je podle ust. § 14 odst. 3 zákon č. 82/1998 Sb., podmínkou řízení (rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 1084/2017, ze dne 27. 3. 2019). K uplatnění nároku došlo [datum] a odpověď dostal od Ministerstva financí přípisem ze dne [datum], celková délka řízení tak činí 6 let a 3 měsíce.

19. Žalobci lze přisvědčit, že v případě žádosti o ochranu pokojného stavu, se jedná o posesorní charakter řízení a svým provizorním charakterem se blíží návrhu na vydání předběžného opatření – skutkově tedy řízení nevykazovalo vyšší složitost, ba naopak předmětem bylo toliko zjištění stávajícího pokojného stavu a zda došlo do jeho zásahu. Mělo být tedy konáno bez zbytečného odkladu a s ohledem na výše uvedené má soud za to, že pouhé konstatování porušení práva nepostačuje (viz shora citovaný nález Ústavního soudu sp. zn.: III. ÚS 899/17 ze dne [datum]). Na druhou stranu však soud délku neshledal jako extrémní, a proto náhradu za zadostiučinění odvíjel od částky 15 000 Kč při dolní hranici za rok řízení. Celková délka řízení sice byla nepřiměřená, avšak tato nepřiměřenost nebyla nikterak extrémně excesivní, pokud soud zohlední kolik instancí se věcí zabývalo. Soud nepřistoupil ke snížení základní částky pro instančnost řízení, neboť ze zjištěného skutkového stavu je zřejmé, že správní orgány si nevěděly rady ani s věcnou příslušností, tedy který orgán má o věci rozhodnout, čehož důsledkem bylo vzájemné předávání si věci, což však v žádném případě nemůže jít k tíži žalobce. Skutečnost, že pro správní orgány byla žádost o ochranu pokojného stavu novem, pravděpodobně s ní neměli dostatek zkušeností a neuměli se s ní řádně a bez zbytečných průtahů vypořádat, není důvodem, aby soud odškodnění snižoval, a rovněž to není znakem složitosti. Soud neshledal důvodem ke snížení zadostiučinění, ani žalovanou namítanou procesní aktivitu účastníků, četnost a srozumitelnost jejich podání, neboť z dokazování vyplynulo, že žalobce toliko vystupoval vždy promptně a aktivně a soud musí nadto konstatovat, že nebýt jeho aktivity, řízení by pravděpodobně trvalo ještě déle. S ohledem na jeho aktivní vystupování před správními i soudními orgány žalobce výrazně přispěl ke zkrácení délky řízení a proto toto soud zohlednil při zvýšení základní částky o 20 % a pak o dalších 10 % za jednání správních orgánů, které řízení protahovali nedůvodným přerušováním řízení a vydáváním nepřezkoumatelných rozhodnutí. Soud při stanovení výše odškodného také zohlednil stranami namítaný význam předmětu řízení pro žalobce. Okolnost, že bylo zasaženo do práva vlastnického, je sama o sobě již zohledněna v tom směru, že právo na zadostiučinění (jež obecně nelze úspěšně požadovat u každého nepřiměřeně dlouhého správního řízení) žalobci dle čl. 6 Úmluvy náleží – právě s ohledem na povahu práva, které bylo délkou řízení dotčeno. Soud má za to, že bylo prokázáno, že konkrétní význam řízení pro žalobce byl menší, neboť šlo jen o otázku odstranění vybudované doplňkové, drobné stavby, kterou také mohl celou dobu užívat, nikoli např. obydlí či stavby nutné pro obživu poškozeného. Řešení pokojného stavu nemohlo ovlivnit běžné užívání skleníku, žalobce nebyl omezen v užívání účelu, pro který byl skleník a garáž určeny. Soud tedy v tomto ohledu přisvědčil námitce žalovaného, avšak nikoliv v té míře, že by byl zásah až tak nepatrný, že by odškodnění nezasluhoval. O tom, že výsledek řízení byl pro žalobce důležitý, svědčí nejen jeho výrazná aktivita, ale i fakt, že bylo zasáhnuto do jeho vlastnického práva. Je nepochybné, že je-li samotné řízení nepřiměřeně dlouhé, zvyšuje to pocity nejistoty spojené s rozhodováním ve správním a soudním řízení, a to s ohledem na zásah do vlastnického práva, avšak soud přihlédl také k tomu, že šlo jen o otázku odstranění vybudované doplňkové, drobné stavby, kterou také mohl celou dobu užívat, nikoli např. obydlí či stavby nutné pro obživu poškozeného. Jak uvedeno výše řešení pokojného stavu nemohlo ovlivnit běžné užívání skleníku, žalobce nebyl omezen v užívání účelu, pro který byl skleník a garáž určeny.

20. Pokud jde o výši odškodnění, na které má žalobce s ohledem na nepřiměřenou délku řízení nárok, vycházel soud z výše citovaného stanoviska Nejvyššího soudu ČR, Cpjn 206/2010, dle kterého je třeba vyjít z určité částky za 1 rok trvání řízení, ve kterém došlo k porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě, jež znásobena celkovou délkou trvání řízení umožní stanovit základní výši odškodnění, která je následně upravena s přihlédnutím ke kritériím stanoveným dle § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. Dle výše uvedeného stanoviska NS ČR je pak za přiměřenou základní částku na poměry České republiky částka v rozmezí 15 000 Kč až 20 000 Kč za každý rok řízení, přičemž za první dva roky jde o částku poloviční, to je v rozmezí mezi 7 500 Kč až 10 000 Kč. Soud, jak je uvedeno výše, shledal důvodným přiznat žalobci náhradu nemajetkové újmy za dobu šesti let a tří měsíců řízení. Soud přihlédnul též ke kritériím dle ust. § 31a odst. 3 zákona o odpovědnosti za škodu. Tyto kritéria soud zohlednil v rámci úvahy o odškodnění v rámci rozpětí uvedeného Nejvyšším soudem a dospěl k názoru, že v projednávané věci byly zjištěny skutkové okolnosti natolik významné, aby bylo na místě modifikovat náhradu, jak uvedeno v předchozím odstavci. Pro shrnutí tedy za liknavý postup správních orgánů a soudů, které si věc přehazovali a vydávali nepřezkoumatelná rozhodnutí, soud tuto částku zvýšil o 10 %, přičemž zohlednil, že k prodloužení řízení malou měrou přispělo také opakované odročování jednání na žádost. Z důvodu, že se žalobce aktivně podílel na nápravě vadných rozhodnutí, jednal rychle, bránil se nečinnosti, a díky jeho přístupu pravděpodobně délka řízení nebyla ještě větší, zvýšil soud částku o 20 %.

21. Soud rozhodl o navýšení odškodnění za kompenzační řízení podle obdobných případů, kdy Městský soud v Praze pod č.j. 72 Co 75/2020-385, navýšil odškodnění za pět let trvající odškodňovací řízení o částku 30 000 Kč. Dané řízení trvalo necelé 3 roky a 9 měsíců, a proto soud odškodnění žalobce navýšil o částku 22 500 Kč.

22. Soud dospěl po zohlednění všeho výše uvedeného k závěru o základní výši odškodnění 19 500 Kč za rok řízení, kdy za první dva roky je základní výše poloviční. Celková výše odškodnění tak za dané období činí 102 375 Kč + 22 500 Kč = 124 875 Kč (19 500 Kč za první dva roky řízení + 4 x 19 500 Kč za 3,. 4., 5. a 6. rok řízení + za 3 měsíce x 1 625 Kč (19 500: 12) + 22 500 Kč jako odškodnění za kompenzační řízení).

23. Pokud jde o úrok z prodlení, v řízení bylo prokázáno, že nárok byl uplatněn u žalované dne [datum], od tohoto dne započala běžet šestiměsíční lhůta k dobrovolné úhradě, která uplynula dne [datum] a dne [datum] již byla žalovaná v prodlení s plněním. S ohledem na výše uvedené tak přiznal žalobci nárok na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši od tohoto dne, tj. od [datum] do zaplacení.

24. Z těchto důvodů soud výrokem I. tohoto rozsudku žalobě co do částky 124 875 Kč vyhověl a pokud se pak žalobce domáhal zadostiučinění ve větším rozsahu, tedy co do částky 85 125 Kč, výrokem II. tohoto rozsudku žalobu zamítl.

25. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 3 o.s.ř., dle něhož i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. S ohledem na shora uvedené, kdy žalobní nárok, co do základu byl po právu a výše plnění závisela na úvaze soudu, přiznal soud žalobci náhradu nákladů řízení jako při plném úspěchu ve věci. Náklady řízení v částce 55 437 Kč sestávají ze soudního poplatku ve výši 2 000 Kč a z nákladů za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a.t.“) z tarifní hodnoty vy výši 50 000 Kč (§ 9 odst. 4 písm. a) a.t.) sestávající z částky 3 100 Kč za každý z 10 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně 10 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. (převzetí a příprava právního zastoupení, sepis žaloby, podání ve věci samé ze dne [datum] a ze dne [datum], účast na ústním jednání soudu dne [datum] a dne [datum], odvolání žalobce ze dne [datum] spolu s doplněním ze dne [datum], vyjádření k odvolání žalovaného ze dne [datum], účast na ústním jednání odvolacího soudu dne [datum] a účast na ústním jednání zdejšího soudu dne [datum]). Dále z cestovného za cestu právního zástupce žalobce z jeho sídla v [obec] ke dvěma jednáním soudu dne [datum] a [datum]. Jedna cesta tam a zpět činí 256 km, použité vozidlo Škoda Octavia (průměrná spotřeba paliva 6,2/ 4,2/ 4,9 l [číslo] km, cena za 1 litr pohonných hmot /benzin/ dle vyhl. č. 358/2019 Sb.: 32 Kč, základní náhrada za 1 km jízdy 4,20 Kč). Cestovní náhrada za dvě cesty k jednání soudu tedy činí 2 986 Kč. Za cestu právního zástupce na jednání odvolacího soudu dne [datum] se pak lišila cena za 1 litr pohonných hmot, a to 27,80 Kč a základní náhrada byla za 1 km jízdy 4,40 Kč, tady činí cestovní náhrada 1 489 Kč, k jednání soudu dne [datum] pak cena za 1 litr pohonných hmot činila 37,10 Kč a základní náhrada za 1 km jízdy 4,70 Kč, celkem tedy náhrada 1 688 Kč. Náhrady za ztrátu času právního zástupce žalobce stráveného cestami k jednání soudu dle ust. § 14 odst. 1 písm. a/ a odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. za celkem 40 půlhodin po 100 Kč, tedy 4 000 Kč. Daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 44 163 Kč ve výši 9 274 Kč.

26. Pro úplnost soud dodává, že pokud právní zástupce žalobce jako úkon právní služby účtoval též žádost o poskytnutí zadostiučinění, adresovanou žalované dne [datum] (odst. 24 rozsudku), pak za toto uplatnění nároku odměnu přiznat nelze, neboť dle ust. § 31 odst. 4 zák. č. 82/1998 Sb. platí, že poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu. Nicméně tuto žádost lze v kontextu projednávané věci hodnotit jako splnění podmínky pro přiznání nároku na náhradu nákladů řízení ve smyslu ust. § 142a o. s. ř.

27. Dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. platí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátu.

28. Lhůtu k plnění stanovil soud dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

Poučení