13 C 175/2023 - 73

Rubrum

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Novotnou Krtoušovou, Ph.D., ve věci žalobce: [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozený [Datum narození zainteresované osoby 0/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalované: [Jméno zainteresované osoby 1/0], narozená [Datum narození zainteresované osoby 1/0] bytem [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] - [Anonymizováno] zastoupená advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0] o uložení povinnosti souhlasit s vydáním předmětu úschovy podle § 299 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna souhlasit s vydáním předmětu úchovy - obrazu s názvem [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] od autora [jméno FO], [Anonymizováno] na plátně, signován, lemovaný [Anonymizováno] rámem, lakovaným [Anonymizováno] lakem, o rozměru plátna [Anonymizováno] x [Anonymizováno] cm, který byl na základě usnesení Okresního soudu v [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum], vzat do soudní úschovy, žalobci.

II. Žaloba podaná žalovanou dne [datum] na uložení povinnosti žalobci souhlasit s vydáním předmětu úchovy - obrazu [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] od autora [jméno FO], [Anonymizováno] na plátně, signován, lemovaný [Anonymizováno] rámem, lakovaným [Anonymizováno] lakem, o rozměru plátna [Anonymizováno] x [Anonymizováno] cm, který byl na základě usnesení Okresního soudu v [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum], vzat do soudní úschovy, žalované se zamítá.

III. Žalovaná nahradí žalobci náklady řízení ve výši 21 636,74 Kč k rukám právního zástupce žalobce do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou soudu dne [datum] domáhal, aby soud žalované uložil povinnost souhlasit s vydáním předmětu úchovy - obrazu s názvem [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] ([adresa]) od autora [jméno FO], [Anonymizováno] na plátně, signován, lemovaný [Anonymizováno] rámem, lakovaným [Anonymizováno] lakem, o rozměru plátna [Anonymizováno] x [Anonymizováno] cm (dále jen „předmětný obraz“), který byl na základě usnesení Okresního soudu v [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum], vzat do soudní úschovy, žalobci. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že je vlastníkem předmětného obrazu, neboť jej nabyl v internetové aukci konané dne [datum] pořádané [Anonymizováno] [Anonymizováno] provozované společností [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno]., IČO: [IČO], sídlem [adresa] (dále jen „společnost [Anonymizováno]“ nebo „galerie“). Žalobce se stal vydražitelem obrazu, protože provedl v čase aukce nejvyšší příhoz na dražený předmětný obraz, čímž došlo k uzavření kupní smlouvy mezi dražitelem a prodávajícím [jméno FO], který svěřil předmětný obraz do aukce. Vlastnické právo k předmětnému obrazu přešlo na žalovaného zaplacením celkové ceny za dražený předmětný obraz [částka] a provize [částka] dne [datum] a jeho převzetím v sídle společnosti [Anonymizováno] dne [datum]. V době realizace aukce a uzavření kupní smlouvy měla v držení obraz společnost [Anonymizováno] a žalobce předpokládal, že držba je řádná, poctivá a pravá. Vzhledem k tomu, že žalobce je seznámen s postupem při prodeji předmětů v elektronických aukcích a sám již byl nejen kupujícím ale i prodávajícím v obdobné aukci, domníval se v souladu s postupy, které mu byly u společnosti [Anonymizováno] známy a které jsou obvyklé, že k prodeji měla společnost [Anonymizováno] uzavřenu s držitelem obrazu a osobou oprávněnou k jeho prodeji smlouvu, na základě které byla oprávněna obraz do aukce umístit. Z aukčního řádu, se kterým se žalobce před účastí v aukci seznámil pak plyne, že kupní smlouva je uzavírána v případě nejvyššího podání s touto osobou. Žalobce věděl, že prodávající sepisuje se zprostředkovatelem smlouvu, kde prohlašuje, že je vlastníkem daného předmětu a rovněž to, že zprostředkovatel prověřuje, zda není předmět zapsán na seznamu kradených uměleckých předmětů, který by prodeji bránil. Žalobci je známo, že společnost [Anonymizováno] vykonává svou činnost řádně a že realizuje aukce tisíců položek. Žalobce při znalosti praxe prodeje přes společnost [Anonymizováno] a aukčního řádu jednal v dobré víře, že osoba svěřující obraz k prodeji je k uvedenému oprávněna. Tento obchodní model prodeje z povahy věci neumožňuje přímý kontakt prodávajícího a kupujícího. Poprvé se žalobce dozvěděl, že vlastnictví převodce k předmětnému obrazu bylo zpochybněno na jaře [Anonymizováno], neboť společnost [Anonymizováno] ho informovala, že byla kontaktována Policií ČR ohledně vyšetřování s dotazem, kým byl obraz vydražen. Žalobce se následně dozvěděl, že [jméno FO] předmětný obraz k prodeji svěřil [jméno FO], [Anonymizováno] původního vlastníka [jméno FO], který tak po jejím úmrtí učinil se souhlasem dědiců, kterými byli žalovaná a její [Anonymizováno] [jméno FO]. Předmětný obraz se po smrti [jméno FO] nacházel v jejím bytě, po její smrti bylo dohodnuto dědici, že věci budou odvezeny k sestře žalované paní [jméno FO] do [adresa]. [jméno FO] byl podán návrh na potrestání podle § [Anonymizováno] odst. [Anonymizováno] písm.[Anonymizováno][Anonymizováno]) pro [podezřelý výraz] [Anonymizováno], kterého se měl dopustit tím, že v nezjištěné době od [datum] do konce léta [Anonymizováno] se měl zmocnit obrazu, který v rámci dědického řízení připadl žalované a tento následně předal panu [jméno FO], který zprostředkoval jeho prodej prostřednictvím elektronické aukce společnosti [Anonymizováno]. Na základě pravomocného rozsudku Okresního soudu v [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne [datum] č. j. [spisová značka] pak byl [jméno FO] [Anonymizováno] návrhu na potrestání, když soud po provedeném dokazování dospěl k názoru, že skutek není [podezřelý výraz] [Anonymizováno].

2. Žalovaná se žalobou podanou dne [datum], jíž bylo zahájeno u zdejšího soudu řízení pod sp. zn. [spisová značka], domáhala uložení povinnosti žalovanému souhlasit s odevzdáním předmětného obrazu, který je předmětem úschovy v rámci řízení vedeného Okresním soudem v [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobu odůvodnila tím, že byla jakožto dědička účastníkem dědického řízení vedeného [Anonymizováno] soudem pro [adresa] pod sp. zn. [spisová značka]. Na základě usnesení vydaného v rámci dědického řízení dne [datum], č. j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum], nabyla žalovaná z pozůstalosti po paní [jméno FO], zemřelé dne [datum], mimo jiné také předmětný obraz. Předmětný obraz se nedostal do držení žalobkyně. Žalobkyni je dále známo, že předmětný obraz byl ze strany [jméno FO], synovce žalované a syna paní [jméno FO] sestry žalované, poskytnut k prodeji v internetové dražbě, když za toto své jednání byl trestně stíhán pro [podezřelý výraz] čin [Anonymizováno] v [podezřelý výraz] řízení vedeném Okresním soudem v [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] pod sp. zn. [spisová značka], přičemž žalobkyni není známo, kdy a jakým způsobem se obraz dostal do dispozice [jméno FO]. Žalovaná uvedla, že nikdy nedala souhlas k prodeji předmětného obrazu. Vzhledem ke skutečnostem týkajícím se postupného převodu předmětného obrazu, nemohl být žalobce v dobré víře, že předmětný obraz nabývá od osoby oprávněné převést vlastnické právo. Z průběhu [podezřelý výraz] řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] nevyplývá, že by žalobce při převodu vlastnického práva ověřil alespoň nabývací titul převodce, popř. jeho pověření k takovému převodu. Absenci dobré víry žalobce jakožto nabyvatele spatřuje žalovaná dále ve skutečnosti, že žalobce předmětný nabyl obraz v aukci nabyl za nízkou cenu, neboť obdobný obraz stejného autora obdobných rozměrů s názvem [Anonymizováno] [Anonymizováno] byl dne [datum] prodán v internetové aukci za [částka] a s názvem [Anonymizováno] [Anonymizováno] byl dne [datum] prodán v internetové aukci za [částka]. I v případě prokázání dobré víry při nabytí předmětného obrazu je však nabytí vlastnictví žalobcem vyloučeno, pokud je prokázáno, že původní vlastník věc pozbyl ztrátou nebo činem povahy úmyslného [podezřelý výraz] činu. Průběh [podezřelý výraz] řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] pak dle žalobkyně nasvědčuje tomu, že její právo k předmětnému obrazu je zpochybňováno právě v návaznosti na čin povahy úmyslného [podezřelý výraz] činu. [jméno FO] si musel být vědom, že předmětný obraz je předmětem probíhajícího dědického řízení, s čímž jsou spojena omezení v dispozici s pozůstalostí. [jméno FO] nepředal žalované ani část kupní ceny za prodej předmětného obrazu. Vyšlo najevo v [podezřelý výraz] řízení, že [jméno FO] se měl vyjádřit, že dlužné nájemné uhradí pronajímateli panu [Anonymizováno] „z nějakého dědictví“, že peníze z aukce předmětného obrazu byly zaslány na účet pana [Anonymizováno], který se však toho času nacházel ve vazbě a že kupní cena za předmětný obraz byla rovněž poukázána na bankovní účet, který byl následně zrušen. Z toho plyne, že [jméno FO] mohl být motivován k prodeji předmětného obrazu za účelem úhrady dluhů. Žalovaná uvádí, že [jméno FO] má mnoho záznamů v [podezřelý výraz] rejstříku. [jméno FO] jako zástupce paní [jméno FO] podepsal dohodu dědiců o rozdělení pozůstalosti, přičemž v době podpisu této dohody si musel být vědom skutečnosti, že paní [jméno FO] předmětným obrazem nedisponuje, protože jej dal [jméno FO] k prodeji. Čin povahy úmyslného [podezřelý výraz] činu spatřuje žalovaná rovněž v jednání paní [jméno FO]. Žalovaná souhlasila, že paní [jméno FO] uschová obrazy a cenné věci po rodičích ve svém bytě až do skončení dědického řízení, neboť byt zesnulé [jméno FO] bylo nutné vyklidit. V žádném případě však žalovaná nevyjadřovala souhlas s prodejem těchto věcí. [jméno FO] v rámci dědického řízení uvedla neúplný seznam věcí, které tehdy měla v úschově, neboť právě cennější věci byly zamlčeny. Žalované nebyla vyplacena ani žádná hodnota tohoto obrazu v rámci dědického řízení. Uvedený stav nemůže jít k tíži žalované a bylo by hrubě nespravedlivé, aby z něj těžil žalobce.

3. Usnesením zdejšího soudu ze dne [datum] č. j. [spisová značka] byla řízení vedená u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka] spojena ke společnému řízení, které je nadále vedeno pod sp. zn. [spisová značka].

4. Soud vzal ve smyslu § 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb, občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) ze shodných skutkových tvrzení účastníků za svá zjištění následující skutečnosti, které učinili účastníci nespornými:

5. Předmětný obraz patřil [jméno FO]. Žalovaná spolu se se svou [Anonymizováno] [jméno FO] dohodla na úschově obrazu po smrti [Anonymizováno] u [Anonymizováno] [jméno FO] v [adresa] do skončení dědického řízení, tam byl předmětný obraz odvezen a uložen. Z úschovy u [jméno FO] se obraz dostal do dispozice [jméno FO], [Anonymizováno] žalované, který jej předal obraz [jméno FO]. [jméno FO] předal obraz společnosti [Anonymizováno].

6. Žalobce obraz vydražil v internetové aukci galerie [Anonymizováno] [Anonymizováno] provozované společností [Anonymizováno] za cenu [částka] a [částka] provize dne [datum]. Žalobce uhradil cenu včetně provize na účet společnosti [Anonymizováno] a obraz dne [datum] převzal od společnosti [Anonymizováno]. Obraz nebyl zapsán ve veřejném seznamu ani v internetovém seznamu kradených obrazů vedeném Policií ČR.

7. Žalobce se poprvé dozvěděl jaře [Anonymizováno], že jeho vlastnické právo k předmětnému obrazu bylo zpochybněno. Žalobce na základě výzvy dne [datum] odevzdal Policii ČR předmětný obraz. Na základě usnesení Okresního soudu v [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum], bylo rozhodnuto, že podle § 80 odstavec 1 trestního řádu se bere do předmětný obraz do úschovy, neboť k obrazu uplatňovaly vlastnické právo dvě osoby, a to žalobce a žalovaná.

8. Žalobce podáním ze dne [datum] požádal o vydání obrazu z úschovy. Žalovaná podáním ze dne [datum] požádala o vydání obrazu z úschovy. Žalobce a žalovaná byli přípisem Okresního soudu v Jablonci nad Nisou soudem ze dne [datum] č. j. [spisová značka] informováni, že za daného stavu bude obraz vydán žalobci pouze, pokud bude žalované soudem uložena povinnost souhlasit s vydáním předmětu úschovy a naopak.

9. Sporné mezi účastníky bylo především, zda nabyl žalobce obraz v dobré víře, že jej na něj převodce byl oprávněn převést, a proto k této sporné skutečnosti bylo prováděno dokazování.

10. Žalovaná vypověděla, že se o svou [Anonymizováno] [jméno FO] starala společně se svou [Anonymizováno] a obě měly klíče od bytu [Anonymizováno] žalované. Do bytu měla žalovaná přístup i po smrti matky a chodila tam. Po smrti matky žalované dne [datum] bylo nutné vyklidit její byt do konce [Anonymizováno]. Žalovaná rozdělila vybavení bytu na bezcenné a cenné věci a obrazy. Sešli se v bytě matky se [Anonymizováno] [jméno FO] a dalšími rodinnými příslušníky a každý si vzal z bytu nějaké věci běžné potřeby nebo drobnosti. Ohledně cenných věcí a obrazů (včetně předmětného obrazu) se žalovaná a její sestra dohodly, že budou uloženy u [Anonymizováno] v [adresa] do skončení dědického řízení, a tam byly za několik dní odvezeny. Před odvezením věcí k [Anonymizováno] do [adresa] šla žalovaná ještě jednou do bytu matky, aby si věci vyfotila a vzala si jeden obraz, který jí matka za života slíbila. Předmětný obraz si nevzala ani nikomu neřekla, že o něj stojí, neboť by jej pak [Anonymizováno] chtěla také, a rozhodla se počkat na vypořádání dědictví. Žalovaná nesouhlasila, aby se obrazy prodaly před vypořádáním dědictví. Ani jiné majetkové hodnoty nebyly do ukončení dědického řízení rozděleny. Správce pozůstalosti nebyl zůstavitelkou povolán. Dne [datum] proběhlo jednání, při němž [jméno FO] zastupoval její [Anonymizováno] [jméno FO], a byla uzavřena dohoda dědiců o rozdělení pozůstalosti, jejímž obsahem bylo mimo jiné, že žalované připadne předmětný obraz, další obraz a pohár a ostatní věci připadnou její [Anonymizováno]. [jméno FO] tuto dohodu jako zmocněnec [jméno FO] podepsal, ačkoliv věděl, že předmětný obraz už prodal. V roce [Anonymizováno] asi půl roku po skončení dědického řízení si žalovaná přijela vyzvednout předmětný obraz do [adresa], kde od [jméno FO] zjistila, že obraz tam není. Její [Anonymizováno] následně zjistila, že předmětný obraz byl prodán v internetové aukci. Podala na [jméno FO] [podezřelý výraz] oznámení a zjistila v [podezřelý výraz] řízení, že [jméno FO] přes svoji přítelkyni nabídl prostřednictvím pana [jméno FO] obraz k prodeji v aukční galerii pana [jméno FO]. Předmětný obraz měli v rodině 80 let a žalovaná zná jeho historii, což pro ni činí předmětný obraz cenný, proto na něm lpěla a nechtěla vypořádání v penězích.

11. Žalobce vypověděl, že se účastnil občas internetových aukcí obrazů jako kupující či prodávající. Před pěti lety prodával obraz prostřednictvím jiné aukční galerie. Prodej obrazu tehdy probíhal tak, že obraz přinesl do galerie k posouzení pravosti a ocenění. Poté s galerií sepsal zprostředkovatelskou smlouvu, v níž prohlásil vlastnictví obrazu a v níž byla dohodnuta minimální nabídková cena obrazu, která je nízká, neboť se očekává, že obvyklou cenu stanoví aukce. Galerie tehdy ověřovala totožnost žalobce a zda není obraz evidovaný na seznamu kradených uměleckých předmětů vedeném Policií ČR. Galerie neprověřovala, zda byl žalobce vlastníkem obrazu. Následně přišly za realizovaný prodej peníze žalobci na účet. Kupujícího obrazu neznal.

12. K nabytí předmětného obrazu v internetové aukci žalobce vypověděl, že způsob, jakým nabyl předmětný obraz považuje za standardní, nijak se nelišil od jiných aukcí, kterých se účastnil jako kupující. Jako zájemce se zaregistroval na aukčním portálu. Od registrace po dobu přibližně měsíce do skončení aukce si mohl předmětný obraz prohlédnout v galerii, což v daném případě neučinil, neboť mu postačovaly fotografie obrazu vystavené na internetu. Následně proběhla elektronická aukce, které se může účastnit kdokoliv registrovaný. Aukce předmětného obrazu se zúčastnilo více zájemců, kteří činili zejména poslední den aukce příhozy, neboť cena vystoupala z [částka] na [částka]. Kupní cenu obrazu považoval za tržní, neboť byla stanovena v aukci s více účastníky, kteří mohli činit příhozy. Po skončení aukce obdržel od aukční galerie potvrzující e-mail, že se stal vítězem aukce předmětného obrazu s výzvou k zaplacení částky, za níž byl předmětný obraz vydražen a odměny pro aukční galerii. Na základě toho uhradil kupní cenu a provizi převodem na účet dle platební instrukce a poté se dohodl na předání předmětného obrazu v galerii, kde obraz převzal a podepsal fakturu. Totožnost prodávajícího obrazu v okamžiku vydražení a převzetí předmětného obrazu neznal, což je však při aukčním nákupu obrazů běžné, neboť majitelé cenných uměleckých předmětů nechtějí být identifikováni. Věřil, že předmětný obraz nabyl řádně, neboť zaplatil kupní cenu a převzal jej. Bylo pro žalovaného překvapením, když se následně dozvěděl od Policie ČR, že předmětný obraz je předmětem [podezřelý výraz] řízení. Na základě požadavku Policie ČR jí předmětný obraz vydal.

13. Popsaná dřívější zkušenost žalobce s prodejem obrazu v jiné aukční síni a průběh aukčního prodeje předmětného obrazu korespondovala s výpovědí svědka [jméno FO], prokuristy a společníka společnosti [Anonymizováno], který popisoval, jak probíhal prodej předmětného obrazu. S [jméno FO] se poznal v srpnu [Anonymizováno] na [Anonymizováno] [adresa]. Svědek neměl pochybnosti o důvěryhodnosti [jméno FO], neboť byl zaměstnán jako správce [Anonymizováno] [adresa], který vlastní pan [jméno FO], který je klient galerie a významný sběratel umění. [jméno FO] nabídl svědkovi předmětný obraz a další obrazy do aukce, předal mu je a podepsali zprostředkovatelskou smlouvu. Galerie ověřila totožnost [jméno FO], který ve zprostředkovatelské smlouvě prohlásil, že je vlastníkem předmětného obrazu. Svědek věděl, že se nejedná o obrazy pana [jméno FO]. Jednalo se o první transakci společnosti [Anonymizováno] s [jméno FO], ale později nezávisle na této transakci nabídl galerii do aukce šperky. Potéco předmětný obraz vydražil žalobce a zaplatil kupní cenu a provizi, společnost [Anonymizováno] mu předala obraz při osobním setkání a vyplatila kupní cenu [jméno FO] převodem na účet. Celou transakci týkající se předmětného obrazu považoval svědek za standardní, nic jej na ní v jejím průběhu nezaujalo.

14. Svědek [jméno FO] dále vypověděl k běžnému průběhu aukčního prodeje uměleckých předmětů v jeho galerii, že prodávající přináší umělecké předměty do galerie 4 až 6 týdnů před konáním aukce, aby je galerie stihla před aukcí vyfotit a vystavit katalog. Poté jsou umělecké předměty v depozitáři galerie až do předání kupujícímu, tak tomu bylo i v projednávaném případě. Když galerie přebírá umělecké předměty do aukce neprověřuje, zda je vlastní osoba, která je předává, ale prověřují, zda nejsou umělecké předměty vedeny na seznamu kradených uměleckých předmětů vedeném Policií ČR, což učinili i v tomto případě. V galerii je prodáno tisíce obrazů ročně a má 9 000 klientů, proto není v silách galerie dohledávat historii každého obrazu, což platí zejména u levnějších obrazů, mezi které patřil předmětný obraz. Jméno původního majitele obrazu novému majiteli obvykle galerie nesděluje, je to běžný postup, který nikdo doposud nezpochybnil. Jméno původního majitele nabyvateli galerie sděluje pouze, pokud obraz pochází z významné sbírky a původní majitel je s tím srozuměn. Tuto galerii má od roku [Anonymizováno], předtím měl jinou galerii od roku [Anonymizováno] a za celou dobu se jedná o druhý případ, kdy bylo zpochybněno v trestním řízení vlastnické právo převodce k prodanému obrazu.

15. Ke kupní ceně předmětného obrazu se svědek [jméno FO] na základě svých zkušeností odborně vyjádřil tak, že obecně je velmi složité určovat cenu obrazů, neboť konečná kupní cena v aukci záleží na mnoha nepředvídatelných faktorech. Obdobný obraz s podobnou tematikou stejného autora obdobné velikosti se může prodat v aukci jednou za 20 000 Kč a podruhé za 60 000 Kč, neboť záleží, jací se sejdou účastníci aukce, na jejich finančních možnostech a osobních motivacích, a proto se cena dopředu nedá určit. Vyvolávací cenu stanovuje aukční galerie motivačně na třetině až polovině odhadní ceny obrazu. Po shlédnutí fotografie předmětného obrazu, obrazu s názvem [Anonymizováno] [Anonymizováno] a obrazu s názvem [Anonymizováno] [Anonymizováno] autora [jméno FO], zhodnotil, že kupní cena obrazu [Anonymizováno] [Anonymizováno] je „nesmyslná“. Nedávno tento obraz viděl v soukromé sbírce a majitel mu vyprávěl, že zobrazené místo zná a že se o obraz „porval“ a cenu „vytáhl“. Ceny obrazů [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] považoval za relativně vysoké, neboť jeho galerie prodala nedávno obraz autora [jméno FO] také za [částka]. Cenu předmětného obrazu odhaduje na [Anonymizováno] až [Anonymizováno] tisíc Kč. Při určení ceny předmětného obrazu v trestním řízení vycházel z cen prodaných obrazů tohoto autora v jeho galerii.

16. Ze zprostředkovatelské smlouvy soud zjistil, že ji dne [datum] uzavřel [jméno FO] jako objednatel a společnost [Anonymizováno] jako zprostředkovatel. Zprostředkovatel na jejím základě převzal od objednatele obrazy včetně předmětného obrazu. Jeho nejnižší dohodnutá cena byla [částka], vyplaceno bylo [částka]. Objednatel prohlásil, že je výlučným vlastníkem obrazu, že se rozhodl dát obraz k prodeji v dražbě za jím určenou nejnižší cenu. Zprostředkovatel se zavázal, že zprostředkuje objednateli uzavření kupní smlouvy s využitím jména a bankovního účtu zprostředkovatele prostřednictvím dražebního systému provozovaného zprostředkovatelem na portálu www.[Anonymizováno].cz nebo mimo něj, který umožňuje objednateli zpeněžit obraz jako položku dražby, stanoví podmínky zpeněžení a převodu vlastnických práv a umožní účastníkovi dražby (třetí osobě) nabízenou položku poptat a v případě vítězství (podání nejvyšší nabídky/příhozu) v dražbě nabýt vlastnické právo k položce dražby.

17. Z aukčního řádu soud zjistil, že společnost [Anonymizováno] provozuje internetové aukce a galerii [Anonymizováno] [Anonymizováno], jedná se o prodej zboží prostřednictvím on-line obchodu a on-line aukce umístěné na adrese www.[Anonymizováno].cz. V internetové aukci je možné zakoupit nabízené předměty a díla aukce, které jsou připraveny k nahlédnutí v provozovně. Kupní smlouva bude uzavřena mezi dražitelem a uživatelem, jehož příhoz bude představovat návrh s nejvyšší nabízenou kupní cenou v okamžiku uzavření aukce, tento uživatel bude kontaktován provozovatelem za účelem uzavření kupní smlouvy a ujednání převzetí předmětu aukce a způsobu úhrady kupní ceny.

18. Z Potvrzení o provedení transakce soud zjistil, že [datum] byla z účtu žalobce odepsána částka [částka] ve prospěch účtu č. [č. účtu].

19. Z faktury č. [hodnota] ze dne [datum] soud zjistil, že společnost [Anonymizováno] vyzvala žalobce k úhradě [částka] za předmětný obraz a [částka] aukční přirážky se splatností [datum] na účet č. [č. účtu] a že dne [datum] žalovaný potvrdil převzetí předmětného obrazu a faktury svým podpisem.

20. Z výpisu z účtu soud zjistil, že účet č. [č. účtu] je veden pro společnost Lecoque a byla na něj dne [datum] připsána částka [částka] od žalovaného.

21. Z potvrzení o provedení transakce soud zjistil, že dne [datum] byla z účtu č. [č. účtu] vedeného pro společnost [Anonymizováno] odepsána částka [částka] ve prospěch účtu č. [č. účtu] označená jako výplata z aukce [Anonymizováno] [jméno FO] [jméno FO].

22. Ze zprávy o poskytnutí součinnosti v [podezřelý výraz] řízení, kterou poskytla společnost [Anonymizováno] soud zjistil, že prodávající předmětného obrazu byl [jméno FO], kupující [Jméno zainteresované osoby 0/0], předání vydražiteli proběhlo osobně [datum] v provozovně a vyplacení prodávajícího [jméno FO] proběhlo [datum] převodem na účet [Anonymizováno]/[Anonymizováno].

23. Z usnesení [Anonymizováno] soudu pro [adresa] z [datum] č. j. [spisová značka] soud zjistil, že v řízení o pozůstalosti po [jméno FO] pověřená soudní komisařka schválila dohodu dědiců a potvrdila nabytí dědictví dle dohody o pozůstalosti, tak že žalovaná nabyla (mimo jiné) předmětný obraz v držení [jméno FO]. Usnesení nabylo právní moci dne [datum].

24. Z posouzení hodnoty obrazu pro účely [podezřelý výraz] řízení soud zjistil, že obraz byl odhadnut [jméno FO] ke dni [datum] na cenu [částka].

25. Ze snímku obrazovky soud zjistil, že obraz autora [jméno FO] s názvem [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] na plátně, rozměr [Anonymizováno] x [Anonymizováno] cm, značeno vpravo dole, oděrky na rámu, byl dne [datum] prodán v internetové aukci se 14 účastníky za [částka], vyvolávací cena činila [částka]

26. Ze snímku obrazovky soud zjistil, že obraz autora [jméno FO] s názvem [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] na plátně, rozměr [Anonymizováno] x [Anonymizováno] cm, značeno vpravo dole, oděrky na rámu, byl dne [datum] prodán v internetové aukci se 16 účastníky za [částka], vyvolávací cena činila [částka]. [Anonymizovaný odstavec]

28. Na základě zjištěných shodných skutkových tvrzení a provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalovaná měla po smrti své matky [jméno FO] předmětný obraz ve své dispozici. Po smrti matky se dohodla se svou [Anonymizováno] [jméno FO], že předmětný obraz a další věci z pozůstalosti po zesnulé matce budou do ukončení dědického řízení uloženy u [Anonymizováno] žalované v [adresa], kam byl předmětný odvezen. Poté, co byl předmětný obraz uložen u sestry žalované v [adresa], dostal se do dispozice [Anonymizováno] [jméno FO], který jej předal [jméno FO]. [jméno FO] uzavřel se společností [Anonymizováno] zprostředkovatelskou smlouvu o aukčním prodeji předmětného obrazu, v níž prohlásil, že je vlastníkem předmětného obrazu a předal předmětný obraz společnosti [Anonymizováno]. V internetové aukci provozované společností [Anonymizováno] vydražil předmětný obraz žalobce za kupní cenu [částka], kterou spolu s provizí [částka] zaplatil na účet společnosti [Anonymizováno]. Společnost [Anonymizováno] předmětný obraz předala žalobci, a vyplatila [částka] panu [jméno FO]. Aukční prodej předmětného obrazu se jevil v době jeho realizace žalobci a prokuristovi společnosti [Anonymizováno] jako standardní a nevzbuzoval v nich pochybnosti. V řízení o pozůstalosti po [jméno FO] pověřená soudní komisařka schválila dohodu dědiců a potvrdila nabytí dědictví dle dohody o pozůstalosti, tak že žalovaná nabyla (mimo jiné) předmětný obraz. Poté, co žalovaná zjistila, že předmětný obraz byl prodán v internetové aukci, podala na [jméno FO] [podezřelý výraz] oznámení. Žalovaný se se dozvěděl, že nabyl obraz od osoby, jejíž vlastnictví bylo zpochybněno od Policie ČR, a na výzvu obraz vydal. [jméno FO] byl návrhu na potrestání [Anonymizováno], neboť skutek nebyl [podezřelý výraz] činem. Předmětný obraz byl uložen do úschovy soudu, neboť o jeho vydání žádaly dvě osoby – žalobce a žalovaná. Ti byli poučeni, aby podali u civilního soudu žalobu o uložení povinnosti souhlasit s vydáním předmětu úschovy.

29. Provedené důkazy spolu obsahově korespondují, vzájemně na sebe navazují a poskytují ucelený základ pro závěr o skutkovém stavu věci tak, jak je popsán výše, a současně v řízení nevyplynuly najevo žádné skutečnosti, které by věrohodnost těchto důkazů snižovaly. Pokud jde o zbývající žalovanou navržené listinné důkazy, tyto se týkaly tvrzení, že vyjádřila vůči [Anonymizováno] nesouhlas s prodejem předmětného obrazu a že pozbyla obraz činem povahy úmyslného [podezřelý výraz] činu spáchaným [jméno FO] a [jméno FO]. Soud provedení těchto důkazů zamítl, neboť tvrzení, která měla být těmito důkazy prokázána, nemají pro právní posouzení věci význam.

30. Po právní stránce soud věc na základě zjištěného skutkového stavu posoudil následovně.

31. Podle § 299 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), byl-li souhlas s vydáním předmětu úschovy odepřen, lze jej nahradit pravomocným rozsudkem soudu, kterým bylo rozhodnuto, že ten, kdo vydání odporoval, je povinen souhlasit s vydáním předmětu úschovy žadateli.

32. V projednávaném případě žalobce i žalovaná odepřeli souhlas s vydáním předmětného obrazu ze soudní úschovy a oba podali žalobu proti tomu, kdo souhlas odepřel udělit, s požadavkem, aby soud nahradil projev vůle druhého v tom smyslu, že je povinen s vydáním předmětu úschovy žadateli souhlasit. Soud se tedy v projednávané věci musel zabývat existencí tvrzených nároků účastníků řízení vztahujících se k předmětu úschovy, a tudíž důvodností odepření souhlasu s jeho vydáním. Jako otázku prejudiciální soud musel v projednávaném případě vyřešit, komu svědčí vlastnické právo k předmětnému obrazu.

33. V § 1109 až § 1113 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) je obsažena úprava institutu nabytí vlastnického práva od neoprávněného. Struktura úpravy je taková, že zakotvuje v § 1111 o. z. obecnou skutkovou podstatu nabytí nezapsané movité věci od neoprávněného. Ta se však uplatní pouze, pokud není naplněna žádná ze speciálních privilegovaných skutkových podstat uvedených v § 1109 o. z. Proto soud nejdříve zkoumal, zda skutkový stav lze subsumovat pod některou privilegovanou skutkovou podstatu nabývání od neoprávněného podle § 1109 o. z.

34. Podle § 1109 písm. c) o. z. se vlastníkem věci stane ten, kdo získal věc, která není zapsána ve veřejném seznamu, a byl vzhledem ke všem okolnostem v dobré víře v oprávnění druhé strany vlastnické právo převést na základě řádného titulu, pokud k nabytí došlo za úplatu od někoho, komu vlastník věc svěřil.

35. Prvním předpokladem nabytí od neoprávněného podle § 1109 písm. c) o. z je, že se jedná o věc nezapsanou do veřejného seznamu způsobilou k nabytí. V projednávaném případě se jedná o obraz, což je věc hmotná, která není do žádného veřejného seznamu zapisována.

36. Druhým předpokladem nabytí od neoprávněného podle § 1109 písm. c) o. z. je existence platného a úplatného právního titulu. Je třeba, aby mezi převodcem, který vystupuje jako vlastník, nebo osoba jinak oprávněná k převodu, a nabyvatelem byla platně uzavřena úplatná převodní smlouva a aby byl převod vlastnického práva dokonán.

37. V projednávaném případě uzavřeli pan [jméno FO] jako objednatel, který prohlásil, že je vlastníkem předmětného obrazu, a společnost [Anonymizováno] jako zprostředkovatel zprostředkovatelskou smlouvu podle § 2245 odst. 1 o. z., na jejímž základě se společnost [Anonymizováno] zavázala, že zprostředkuje objednateli uzavření kupní smlouvy na předmětný obraz za minimální cenu [částka] s využitím jména a bankovního účtu zprostředkovatele prostřednictvím dražebního systému provozovaného zprostředkovatelem.

38. Žalovaný uzavřel s panem [jméno FO] prostřednictvím společnosti [Anonymizováno] kupní smlouvu podle § 2079 odst. 1 o. z., na jejímž základě se [jméno FO] zavázal odevzdat žalobci prostřednictvím společnosti [Anonymizováno] předmětný obraz a umožnit mu k němu nabýt vlastnické právo a žalobce se zavázal zaplatit kupní cenu [částka] prostřednictvím účtu společnosti [Anonymizováno] a provizi společnosti [Anonymizováno] [částka] do [datum]. Kupní smlouva je reálná konsensuální smlouva; ke vzniku smlouvy postačuje stačí shoda na obsahu smlouvy, aniž by se vyžadovalo zaplacení kupní ceny a reálné přenechání věci. Žalobce svůj závazek z kupní smlouvy splnil a kupní cenu včetně provize zaplatil převodem na účet společnosti [Anonymizováno]. [jméno FO] svůj závazek z kupní smlouvy předat předmět koupě rovněž splnil prostřednictvím společnosti [Anonymizováno]. Platnost kupní smlouvy nebyla v řízení zpochybněna a nemá na ni vliv, že následně společnost [Anonymizováno] vyplatila [jméno FO] pouze [částka].

39. Třetím předpokladem nabytí od neoprávněného podle § 1109 písm. c) o. z. je, že k nabytí došlo od někoho, komu vlastník věc svěřil. Pravidlo v § 1109 písm. c) o. z. je formulováno tak, že předpokládá identitu toho, komu byla věc svěřena, a toho, kdo věc dále převádí na nabyvatele v dobré víře. Nutno však dovodit, že se pravidlo uplatní i v případech řetězení dispozic, kdy původní vlastník svěří věc osobě A, ta ji dále předá do sféry osoby B a osoba B teprve poté převede věc za úplatu na osobu C způsobem dle § 1109 písm. c) o. z. I v těchto případech by osoba C měla být chráněna, byť nenabyla věc přímo od osoby A, jíž byla vlastníkem věc svěřena, nýbrž od osoby B. Jednání osoby B lze v této souvislosti přičítat stejné následky jako jednání osoby A (srov. E. Dobrovolná § 1109. In J. Spáčil, M. Králík a kol. Občasnký zákoník III. Věcná práva (§ 976-1474), 2. vydání, C. H. Beck, marg. č. 47 s odkazem na P. Tégl, J. Zajíc. Způsob, jakým věc opustila sféru vlivu vlastníka, jako kritérium důležité pro ochranu nabyvatele při nabývání od neoprávněného, Právní rozhledy č. 4/2016, s. 120 a násl.). Pokud jde o pojem svěření věci, rozumí se jím její volní dobrovolné přenechání třetí osobě, tj. uvedení třetí osoby do takového poměru k věci, že tato osoba na ni může přímo působit. Pravidelně k němu bude docházet v důsledku existence určitého obligačního titulu třetí osoby.

40. Proto je třeba nejdříve objasnit, kdo byl vlastníkem předmětného obrazu po smrti jeho původního vlastníka paní [jméno FO] a kdo byl oprávněn s ním nakládat. Podle § 1670 o. z. nabytí dědictví potvrzuje soud. Soud potvrdí nabytí dědictví osobě, jejíž dědické právo bylo prokázáno. Zůstavitelovým dědicem tedy je a dědictví nabývá jen ten, o němž to stanoví pravomocné rozhodnutí soudu, tj. ten, komu bylo usnesením o dědictví potvrzeno nabytí dědictví. Dědické právo vzniká smrtí zůstavitele (srov. § 1479 věta první o. z.). Avšak dědictví se nabývá potvrzením soudem s účinností ke dni vzniku dědického práva, tedy ke dni smrti zůstavitele zpětně (srov. § 185 odst. 1 z. ř. s.). Správu pozůstalosti vykonávají všichni dědicové, není ji mezi nimi ujednáno nic jiného a nebyl-li povolán správce pozůstalosti či vykonavatel závěti (srov. § 1677 o. z.).

41. V projednávaném případě bylo prokázáno, že v řízení o pozůstalosti po [jméno FO] pověřená soudní komisařka schválila dohodu dědiců a potvrdila nabytí dědictví dle dohody o pozůstalosti tak, že žalovaná nabyla (mimo jiné) předmětný obraz. Tímto usnesením, které nabylo právní moci [datum], žalovaná nabyla vlastnické právo k předmětnému obrazu zpětně ke dni smrti své matky [jméno FO] dne [datum].

42. Správu pozůstalosti, do níž patřil i předmětný obraz, po smrti [jméno FO] vykonávaly její dvě [Anonymizováno] jako dědicové, a to žalovaná a [jméno FO], neboť nebyl zůstavitelkou povolán správce pozůstalosti, vykonavatel závěti ani nebylo nařízeno jiné opatření soudu. Bylo prokázáno, že předmětný obraz měla v dispozici bezprostředně po smrti [jméno FO] žalovaná, neboť měla klíče od bytu zesnulé [jméno FO] a opakovaně chodila sama do bytu, aby věci patřící do pozůstalosti roztřídila či si je vyfotila. Dále bylo prokázáno, že na společné schůzce v bytě zesnulé [jméno FO] se žalovaná a její setra [jméno FO] jako dědičky oprávněné ke správě pozůstalosti dohodly, že cenné věci z pozůstalosti a obrazy včetně předmětného obrazu, budou uloženy u [jméno FO] v [adresa], kde zůstanou do ukončení dědického řízení, a tam byly odvezeny. Žalovaná nesouhlasila, aby byly jakékoli věci z pozůstalosti prodány před ukončením řízení o pozůstalosti. Tuto dohodu dědiců posoudil soud jako smlouvu o úschově podle § 2402 o. z. na základě, které se schovatelka [jméno FO] zavázala převzít předmětný obraz (a další věci z pozůstalosti), aby je opatrovala pro uschovatele, kterým v projednávaném případě byly žalovaná a rovněž [jméno FO] jako dědici.

43. Pro účely posouzení nabývání od nevlastníka podle § 1109 písm. c) o. z. soud spatřuje v této smlouvě o úschově první konsenzulální dobrovolné svěření předmětného obrazu oběma dědici do dispozice jednoho z nich. Došlo-li po svěření předmětného obrazu [jméno FO] k dalšímu předávání obrazu [jméno FO] a od něj [jméno FO] a ten teprve převedl předmětný obraz za úplatu na žalobce, lze přičítat jednání [jméno FO] stejné následky jakoby předmětný obraz převedla za úplatu na žalobce přímo paní [jméno FO], které byl svěřen na základě dohody dědiců do úschovy.

44. Jako čtvrtý předpoklad k uplatnění § 1109 písm. c) o. s. ř. se vyžaduje, aby nabyvatel byl v dobré víře, že nabývá obraz od osoby oprávněné vlastnické právo převést k okamžiku uzavření smlouvy. Prokáže-li nabyvatel, že věc na něj byla převedena některým ze způsobů vypočtených v § 1109 písm. a)–f) o. z., má se za to, že při takovém nabytí jednal v dobré víře presumované podle § 7 o. z. Platí tedy podle § 133 o.s.ř., že skutečnost pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, jež připouští důkaz opaku, má soud za prokázanou, pokud v řízení nevyšel najevo opak.

45. Namítala-li žalovaná, že žalobce nemohl být při koupi předmětného v dobré víře s ohledem na nepřiměřeně nízkou kupní cenu obrazu, neboť obrazy autora [jméno FO] se [Anonymizováno] tématikou obdobné velikosti byly v období jednoho roku kolem prodeje předmětného obrazu vydraženy za cenu vyšší o 30 až 60 tisíc Kč, pak tato skutečnost nemohla zpochybnit dobrou víru žalobce. Bylo prokázáno, že aukce předmětného obrazu ze zúčastnilo více zájemců, přičemž jeho kupní cena postupnými příhozy vystoupala z počátečních [částka], které byly aukční galerií stanoveny jako cena vyvolávací, na konečných [částka]. Kupní cenu obrazů stejného autora s obdobnou tematikou a velikostí dosaženou v internetové aukci nelze předem odhadnout, neboť závisí na mnoha nepředvídatelných faktorech spočívajících subjektivních okolnostech a motivacích na straně účastníků dražby. Bylo prokázáno, že v galerii společnosti [Anonymizováno] byl realizován aukční prodej obdobného obrazu autora [jméno FO] za cenu výrazně nižší, a to 15 000 Kč. Prodej obrazu s názvem [Anonymizováno] [Anonymizováno] autora [jméno FO] za [částka] byl zapříčiněn tím, že se dva movití zájemci v aukci přebíjeli v příhozech. Nadto svědek [jméno FO] vycházejíc ze svých zkušeností a realizovaných prodejů obrazů autora [jméno FO], setrval na svém odhadu ceny předmětného obrazu, který učinil v [podezřelý výraz] řízení, a dokonce jej snížil na 40-50 tisíc Kč.

46. Namítala-li žalovaná, že žalobce nemohl být v dobré víře, neboť nesplnil investigační povinnost co do zkoumání nabývacího titulu prodávajícího, pak taková námitka rovněž není důvodná. Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 16. 9. 2022, sp. zn. 24 Cdo 3166/2021, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2020, sp. zn. 29 ICdo 144/2018, se podává, že investigační povinnost nabyvatele by neměla být vnímána jako obecná povinnost, ale měla by se uplatnit především v případech zvýšené pravděpodobnosti, že převodce nemusí být vlastníkem (např. při prodeji ojetých vozů nebo věcí, u kterých se obvykle sjednává výhrada vlastnického práva). Nelze po kupujícím požadovat, aby prověřoval všechny rozhodné skutečnosti i u každého předchozího vlastníka věci (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 12. 2007 sp. zn. 32 Cdo 44/2007), pokud v tomto směru neexistují okolnosti, které by v něm mohly vyvolat pochybnosti (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2012, sp. zn. 23 Cdo 2569/2010). Takový požadavek prověření celé historie u věci, která není vedena v žádné dostupné evidenci, je považován za nereálný (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 9. 2014, sp. zn 32 Cdo 1254/2014).

47. V řízení bylo prokázáno, že celá transakce týkající se předmětného obrazu v době, kdy probíhala, nevzbudila pochybnosti ani v žalovaném ani v prokuristovi společnosti [Anonymizováno], [jméno FO] [Anonymizováno]. Oba ji považovali za naprosto standardní, probíhající jako jiné aukční prodeje obrazů, které absolvoval žalovaný jako kupující či prodávající a [jméno FO] jako osoba jednající za zprostředkovatele. V řízení nevyplynuly žádné okolnosti případu, které by objektivně vyvolávaly podezření (např. nápadně nízká cena, povaha věci, známé osobní vlastnosti převodce, podezřelé místo předání obrazu či způsob provedení aukce, konspirační chování stran), které by mohly při zachování obvyklé opatrnosti dobrou víru žalobce vyloučit. Soud nepovažoval na takovou nestandardní okolnost ani skutečnost, že žalobce neznal v době koupě obrazu totožnost prodávajícího, neboť z výslechu žalobce a [jméno FO] vyplynulo, že se jedná o situaci obvyklou při aukčním prodeji uměleckých předmětů, kdy původní i noví vlastníci takového předmětu mají zájem na diskrétnosti transakce odůvodněný tím, že vlastnictví takového předmětu nechtějí deklarovat veřejně. Naopak [jméno FO] znal převodce předmětného obrazu [jméno FO] jako důvěryhodnou osobu pracující jako správce pro klienta galerie a sběratele umění.

48. Soud je přesvědčen, že v projednávaném případě mohl žalobce vycházet ze své zkušenosti, že kdo obraz dal k prodeji do internetové aukce, prohlašuje vůči zprostředkující galerii, že je jeho vlastníkem, galerie ověří jeho totožnost, prověří, že předmět není evidován na seznamu kradených uměleckých předmětů vedeném Policií ČR a převezme umělecký předmět do úschovy po dobu trvání aukce do jeho vydání vydražiteli. Bylo prokázáno výslechem [jméno FO], že tomu tak bylo i v projednávaném případě. Bylo rovněž prokázáno, že obraz byl po vydražení a zaplacení kupní ceny předán společností [Anonymizováno] žalobci. Plyne z § 994 o. z. domněnka řádné, poctivé a pravé držby. Proto držba je zpravidla základem pro vyvolání přesvědčení a zdání u nabyvatele ale i všech ostatních třetích osob, že ten, kdo věc drží, je jejím vlastníkem, není-li prokázán opak. Skutečné faktické odevzdání a převzetí předmětného obrazu pak představuje významnou indicii pro vnitřní přesvědčení žalobce, že obraz nabyl od vlastníka a stal se novám vlastníkem obrazu, tedy pro žalobcovu dobrou víru. Soud neshledal žádné okolnosti, které by mohly zpochybnit dobrou víru žalobce v to, že v době převodu předmětného obrazu nabyl předmětný obraz od osoby oprávněné vlastnické právo převést.

49. Z výše uvedeného plyne, že jsou splněny všechny podmínky pro nabytí vlastnického práva od neoprávněného požadované podle § 1109 písm. c) o. z. a, proto žalobce nabyl vlastnické právo k předmětnému obrazu. Na tom nic nezmění skutečnost, že se po tomto okamžiku dozvěděl, že převodce nebyl oprávněn vlastnické právo převést.

50. Soud se již dále nezabýval námitkou žalované, že pozbyla věc činem povahy [podezřelý výraz] činu, neboť to je znakem vylučujícím použití obecné skutkové podstavy nabytí od neoprávněného podle § 1111 o. z., k jejíž aplikaci v projednávaném případě vůbec nedošlo, neboť skutkový stav byl soudem subsumován pod privilegovanou skutkovou podstatu nabytí od neoprávněného podle § 1109 písm. c) o. z.

51. Proto soud výrokem I. uložil žalované povinnost souhlasit s vydáním předmětného obrazu ze soudní úschovy žalobci. Zároveň soud výrokem II. zamítl žalobu žalované na uložení povinnosti žalobci souhlasit s vydáním předmětného obrazu ze soudní úschovy žalované jako nedůvodnou.

52. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 21 636,74 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [právnická osoba] Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze, z částky 2 500 Kč za žalobu ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 2 500 Kč za doplnění žaloby ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 5 000 Kč ([právnická osoba] 500 Kč) za účast na jednání soudu dne [datum] od 9:00 do 11:58 hodin dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 2 228,71 Kč za 218 ujetých km v částce 1 828,71 Kč (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,3 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 16 228,71 Kč ve výši 3 408,03 Kč.

53. Lhůtu pro plnění náhrady nákladů řízení soud stanovil podle § 160 o. s. ř. v obecné délce tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. Místo plnění náhrady nákladů řízení je odůvodněno § 149 odst. 1 o. s. ř.

54. Soud zdůrazňuje, že pravomocný rozsudek ukládající prohlášení vůle nahrazuje toto prohlášení (§ 161 odst. 3 o. s. ř.).

Poučení