13 C 183/2017- 392

Rubrum

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Fikarem ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] pro: žaloba na úhradu částky [částka] Kč s přísl. takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka], a to k rukám právního zástupce žalované.

III. Žalobkyně je povinna uhradit Okresnímu soudu Plzeň - město náklady zálohované státem ve výši a splatnosti určené samostatným usnesením.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím a náhradou nákladů řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že účastníci spolu dne [datum] uzavřeli smlouvu o dílo, ve které se žalobkyně zavázala provést dílo spočívající v opravě jednotlivých vad expozice„ [anonymizována dvě slova]“, dle specifikace obsažené v příloze [číslo] shora uvedené smlouvy. Cena díla byla mezi účastníky sjednána na [částka] včetně DPH. Shora uvedená expozice se skládá z 12 exponátů, které umožňují pomocí sportovních her zopakování či objevení základních matematických principů a operací. Všechny exponáty spolu komunikují a je možné mezi všemi dohromady hrát velkou hru – dvanácti boj. Během plnění předmětu díla však žalobkyně zjistila, že vady na exponátech jsou větší a zásadnější, než bylo uvedeno v příloze [číslo] smlouvy a než bylo naceněno v nabídce žalobkyně, dané do předmětného zadávacího řízení organizovaného žalovanou. Vady pak nebyly jen elektronické, ale bylo objeveno i množství vad konstrukčních. Uvedené skutečnosti nebylo možné zjistit před uzavřením smlouvy, neboť žalobkyně neměla možnost si jednotlivé exponáty prohlédnout v kompletním stavu (jednalo se jen o zabalená torza). Demontáž exponátů prováděla žalovaná a vady jí tak musely být známy. Žalobkyně tak vycházela v dobré víře z informací, které jí o stavu expozice předala žalovaná. Žalobkyni také nebyly předány zdrojové kódy k opravám, takže všechny exponáty musely být i z tohoto důvodu znovu naprogramovány, kdy rozsah díla se tak zvětšil na komplexní dodávku ovládacího softwaru. Vzhledem k výše uvedenému, na základě požadavku žalované, žalobkyně navrhla a zpracovala u některých exponátů např. i nové systémy her, jejichž původní řešení bylo nefunkční příp. nelogické či zastaralé (u exponátů veslování, páka a střelba), taktéž provedla mechanické úpravy a další opravy, a to vše nad rámec přílohy [číslo] smlouvy. Též naplnila požadavek toho, aby jednotlivé exponáty byly rozmontovatelné a transportovatelné, tedy aby bylo umožněno jejich„ putování“ a využití i jinde, než v [anonymizována dvě slova]. Software expozice tak byl připraven celý znovu tak, aby byla zajištěna jeho funkčnost. Některé hry byly též chybně popsány i z fyzikálního hlediska, a tak žalobkyně musela na své náklady navrhnout taktéž opravná řešení v tomto směru. Žalobkyni byla též opakovaně vyčítána nefunkčnost systému čtení čárového kódu (což bylo též považováno za jednu z vad, pro kterou nebylo dílo převzato), když ale tato byla způsobena nekvalitním tiskem na zařízení žalované, které nebylo součástí díla. Práce žalobkyně tak vysoce přesáhly původní zadání smlouvy o dílo, kdy hodnota víceprací činí nejméně [částka]. Žalovaná byla ze strany žalobkyně o veškerých uvedených krocích a činnostech žalobkyní jako zhotovitele průběžně informována a všechny tyto byly provedeny po dohodě s žalovanou, resp. v souladu s jejími pokyny a požadavky. Žalovaná nikdy po žalobkyni nepožadovala, aby navrhované úpravy nebyly prováděny, naopak požadovala, aby exponáty byly v bezvadném stavu. Žalobkyně tak vzhledem k výše uvedenému předala dílo v pozdějším termínu, než stanovila smlouva, a to dne [datum]. Prodlení žalobkyně bylo taktéž způsobeno nedostatečnou součinností ze strany žalované, která spočívala zejména v dlouhých dodacích termínech pro rozhodnutí o způsobu pokračování oprav a dále pak oddalování převzetí expozice. Pozdější předání tak nebylo způsobeno žalobkyní, naopak tato vyvinula maximální úsilí, aby dílo bylo provedeno a v co nejkratší době předáno. Co se týče úhrad ceny díla, první část byla ve výši [částka] uhrazena dne [datum]. Zbývající část ceny díla pak měla být uhrazena na základě konečné faktury, která měla být vystavena po podpisu protokolu o předání a převzetí. K podpisu této listiny však nikdy nedošlo (ze shora uvedených důvodů a taktéž proto, že žalovaná po žalobkyni podmiňovala podpis protokolu výkonem bezplatných víceprací v rozsahu 500 hodin, s čímž žalobkyně nemohla souhlasit). V důsledku shora uvedeného tak žalobkyně nemohla vystavit konečnou fakturu na úhradu zbývající ceny díla. Žalovaná následně poslala žalobkyni jednostranně podepsaný protokol o předání díla, kterým toto přebírá ke dni [datum]. Celá expozice však byla předána již dne [datum], kdy oba jednatelé žalobkyně prošli celou expozici s ředitelem žalované [příjmení] [příjmení] a oprávněnou osobou žalované [příjmení] [příjmení] a právničkou žalované [příjmení] [celé jméno svědkyně]. Po projití všech exponátů ředitel prohlásil, že dílo přebírá a pověřil [celé jméno svědkyně] procesem vyhotovení předávacího protokolu, neboť musel odjet (bylo domluveno, že protokol podepíše později). Od [datum] tak měl probíhat zkušební provoz, během kterého měly být event. vyřešeny drobné nedostatky exponátů, které lze zjistit pouze při provozu. Žalovaná však zkušební provoz nezahájila a exponáty tak nebyly zkoušeny až do otevření expozice pro veřejnost dne [datum]. Po otevření žalovaná po žalobkyni žádala úpravu exponátů, když tyto činnosti nazývala záručními vadami, nicméně tyto záručními vadami být ani nemohly, neboť se jednalo o např. návštěvníkem promáčknutý displej nebo zlomené ráhno plachetnice. Žalovaná trvala na okamžitém odstranění shora uvedených vad. Žalobkyně tyto odstraňovala v maximální možné míře a v co nejkratší době, kdy nic z toho nebylo pro žalovanou dostatečné a její požadavky stále narůstaly. Při jednání mezi stranami konaném dne [datum] bylo dohodnuto, že podpis zápisu z tohoto jednání nahrazuje podpis protokolu o předání a převzetí díla, a že žalobkyně je na podkladě tohoto oprávněná vystavit daňový doklad na zbývající část ceny díla. Následně žalovaná uhradila část zbývající ceny díla, a to [částka], a to dne [datum], a částku ve výši [částka] dne [datum], kdy odmítla uhradit zbývající cenu díla ve výši [částka], neboť za tuto částku byla započtena smluvní pokuta počítaná za období od [datum] do [datum], po které byla žalobkyně v prodlení s předáním díla. S provedeným zápočtem oznámeným přípisem ze dne [datum] žalobkyně nesouhlasila, neboť prodloužení termínu dodání díla nebylo způsobeno jí, ale rozšířením rozsahu předmětu díla dle požadavku žalované. Postup žalované, která svými požadavky rozšířila původní předmět díla, a toto rozšíření odmítá nejen uznat jako vícepráce, ale ještě požaduje smluvní pokutu za prodlení se splněním díla, je v rozporu s dobrými mravy i poctivým jednáním v právním styku.

2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě ze dne [datum] (č. l. 58 spisu) a doplněním skutkových tvrzení ze dne [datum] (č. l. 137 spisu) uvedla, že uplatnění nárok neuznává, a to ani zčásti. Učinila nesporným, že mezi účastníky byla skutečně dne [datum] uzavřena shora popsaná smlouva o dílo. Žalovaná dále upozornila na přílohu [číslo] shora specifikované smlouvy o dílo, podle které se žalobkyně zavázala opravit vady jednotlivých exponátů expozice a uvést ji do takového stavu, aby výsledek odpovídal stavu, který byl vymezen přílohou [číslo] smlouvy. Dále též připomněla, že žalobkyně ještě před uzavřením smlouvy mohla zjistit přesně a podrobně rozsah vad expozice, když tyto byly podrobně popsány v přílohách smluv, a dále se konaly 2 prohlídky samotné expozice ve dnech [datum] a [datum]. Žalobkyně vůči žalované neuplatňovala žádné připomínky k možnosti zjistit rozsah vad díla, které bude předmětem smlouvy, a tyto námitky začala uplatňovat teprve po převzetí díla žalovanou. Předmětná expozice měla sloužit jako důstojná oslava výročí otevření žalované, které připadalo dne [datum]. Žalobkyně však dílo neprovedla v ujednaném čase, tedy do [datum]. Žalovaná zde popřela, že by jakkoliv oddalovala převzetí expozice, naopak poukázala na tu skutečnost, že žalobkyně nebyla schopna podepsat předávací protokol o předání a převzetí expozice. Aktivita byla vyvíjena toliko ze strany žalované. Ta též popřela, že by dílo bylo provedeno již k [datum], když k uvedenému datu dílo stále vykazovalo vady a žalované dosud nebyly předány zdrojové kódy. K dokončení díla došlo až ke dni [datum], když k tomuto datu byly žalované tyto kódy dodány, když tyto zcela nepochybně tvoří součást díla dle čl. 3 smlouvy o dílo. Vzhledem k tomu, že byla žalobkyně v prodlení s dodáním a provedením díla, vyzvala žalovaná tuto k uhrazení smluvní pokuty ve výši [částka], a to za období od [datum] do [datum]. Žalobkyně dobrovolně smluvní pokutu ve výše uvedené výši neuhradila, a proto přistoupila žalovaná k započtení této částky proti pohledávce žalobkyně na zaplacení ceny díla, a to na základě dopisu ze dne [datum]. Žalovaná popřela, že by žalobkyně pro ni prováděla jakékoliv vícepráce, neboť tyto nebyly vyžadovány, a to s odkazem na čl. 3 smlouvy. Žalobkyně opakovaně ujišťovala žalovanou, že dílo bude zhotoveno v ujednaném čase. Žalovaná pak vynaložila nemalé finanční prostředky na reklamní kampaň běžících v celé České republice, která zvala návštěvnickou veřejnost k návštěvě právě shora uvedené expozice, avšak vzhledem k problematickému fungování expozice a jejímu opakovanému uzavírání, byli návštěvníci žalované se stavem expozice velmi nespokojení. Žalovaná tak byla vystavena značné nevoli návštěvníků, když následně přistoupila k tomu, že nechala tuto pro veřejnost zcela uzavřenou.

3. Na výše uvedené reagovala žalobkyně podáním ze dne [datum] (č. l. 62 spisu) s tím, že se nemohla s exponáty seznámit před uzavřením smlouvy řádně, neboť tyto nebyly funkční a jednalo se toliko o jejich torza. Kdy k jejich rozebrání došlo neodborně a některé z nich byly i poškozeny, což žalobkyně zjistila až následně. Dále zde uvedla, že žalovaná byla v průběhu díla průběžně informována o stavu prací a též víceprací a veškeré práce byly tak s žalovanou konzultovány a touto odsouhlaseny. Dále zde zopakovala svá tvrzení obsažená již v žalobě a uvedla, že k žalovanou tvrzenému pozdnímu předání zdrojových kódů skutečně došlo, nicméně toliko omylem, a jakmile byla žalobkyně k jejich předání vyzvána, neprodleně tak učinila, když zdrojové kódy žalovaná k ničemu nepotřebuje. Podáním ze dne [datum] (č. l. 125) žalobkyně upravil svá skutková tvrzení, kdy uvedla, že dílo bylo předáno při schůzce konané dne [datum] za účasti ředitele [příjmení] zpětně k datu [datum]. Podáním ze dne [datum] doplnila žalobkyně dále svá skutková tvrzení nad rámec již výše uvedeného, tedy že dílo bylo k datu jí tvrzeného předání ([datum]) bez zásadních vad, toliko vykazovalo vady drobné v podobě drobností (tyto žalobkyně ani za vady nepovažovala – uvedeny v protokol o předání ze dne [datum]). To, že žalovaná odmítla podepsat předávací protokol na samotné předání, nemá žádný vliv. Navíc žalovaná svým jednáním po datu [datum] dala žalobkyni jasně najevo, že k výše uvedenému datu má dílo za předané. Žalobkyně zde popřela své předešlé tvrzení o omylu ve vztahu k nepředání zdrojových kódů, a nově zde tvrdila, že tyto byly předány k datu [datum]. Navíc si žalovaná mohla předané CD zkontrolovat a přijít tak na to, že zde tyto chybí, vzhledem k tomu, že tak neučinila a navíc toto žalobkyni nevytkla, když tato jednala v dobré víře v to, že CD tyto obsahuje, nemůže toto jít k tíži žalobkyně, v podobě jejího prodlení. Žalobkyně zde dále podrobně rozepsala okolnosti a některé práce, které byly provedeny, které zdrželi provedení díla (jednalo se o práce nad specifikaci a zadání ve smlouvě o dílo ve vztahu k exponátům rychlost míčů, [příjmení], Lyžování, Tanec, Golf a Veslování). A dále namítla nepřiměřenost smluvní pokuty určené bodem 6.2 smlouvy o dílo ve vztahu k jí zajišťovanému závazku (v podstatě předání zdrojových kódů), když ta ve výši 0,05% (tj. 182,5% ročně) je zcela nepřiměřená, a to zejména za období od [datum] do [datum]. Žalobkyně tuto navrhla moderovat na přiměřenou částku [částka] denně, když zejména za období uvedené výše žalované žádná škoda nevznikla, když zdrojové kódy byly požadovány toliko k modifikaci expozice při jejím cestování do zahraničí.

4. V podání žalované (č. l. 229 spisu) ze dne [datum], tato opětovně důsledně popřela, že by neposkytla žalobkyni potřebnou součinnost. Dále zde uvedla, že je zřejmé, že se žalobkyně správně neseznámila se zadávací dokumentací, z čehož plyne její překvapení nad rozsahem práce potřebné k zprovoznění exponátů. Zejména zde upozornila na přílohu [číslo] smlouvy o dílo, dle které je jasné, že práce na softwaru budou daleko rozsáhlejší, než si pravděpodobně představovala žalobkyně. Taktéž zde vyjádřila nesouhlas s vypracováním znaleckého posudku na určení rozsahu víceprací žalobkyně na díle (toto ostatně zopakovala ve svém podání ze dne [datum], č. l. 283 spisu) a dále do specifikovala (byť ne v konkrétních číslech, toto doplněno podáním ze dne [datum], č. l. 311 a násl. spisu – částka [částka] za původní reklamu a následnou akviziční kampaň, viz dále), škodu, která jí vznikla v důsledku nedodržení termínu žalobkyní, kdy tato spočívá v nákladu na reklamní kampaň, před plánovaným spuštěním expozice, dále na následnou akviziční reklamní kampaň a naposledy ve škodě na image žalované v důsledku toho, že nedostála svému slibu.

5. V podání žalobkyně (č. l. 239 spisu) ze dne [datum] tato toliko zopakovala svá předchozí skutková tvrzení.

6. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně], pracovnice právního oddělení žalované, soud zjistil, že schůzek za účelem předání díla bylo několik, první dne [datum] a pak asi ještě jedna či dvě a během prosince možná až 3 schůzky. Na den [datum] byla svolána kontrola expozice bez přítomnosti žalobkyně a ředitele [příjmení], neboť ten byl tou dobou v [anonymizováno] (toto tvrzení prokázáno letenkou na let [obec] [anonymizováno] ze dne [datum] 6:00 na jméno [příjmení] - č. l. 118 spisu). Zda zde svědkyně byla přítomna či nikoli si již nevybavila, nicméně zápis z této schůzky byl následně odsouhlasen a podepsán [celé jméno svědka] (v té době zástupce žalobkyně – viz dále) pravděpodobně při nejbližší návštěvě, a byly zde uvedeny vady expozice. Svědkyně si nebyla schopna stejně vybavit, zda byla přítomna schůzce ze dne [datum], které byl přítomen [celé jméno svědka], [příjmení] (jednatel žalobkyně), [příjmení] a [příjmení] (ale schůzku za účasti těchto osob si vybavila) a schůzce ze dne [datum], včetně toho, zda to byla ona, kdo vyhotovoval zápis z jednání z toho dne, či právní zástupce žalované. Druh a charakter vad, které dílo v průběhu jeho provádění a předávání mělo, si již taktéž nevybavila, toliko si vzpomněla, že jich bylo asi deset, kdy tyto byly také opakovaně důvodem, proč expozice nebyla převzata. Též chyběla nějaká dokumentace k předání (asi návod k použití a pravděpodobně i zdrojové kódy). V porovnání s ostatními expozicemi se jednalo asi tak o desetinásobný počet reklamací s tím, že od převzetí do konce roku 2016 byly snad vyhotoveny 3 reklamační protokoly. [jméno] schůzce, kde by měl ředitel žalované prohlásit, že přebírá dílo bez vad, přítomna nebyla, nebo si to alespoň myslí, a ani takové, kde by byli zástupci žalobkyně a ředitel jí poslal vypracovat předávací protokol. Pamatuje si situaci, kdy si tento zkoušel exponáty, ale opětovně není schopna tento moment časově zařadit, nicméně exponáty byly funkční. Zda o tomto byl vyhotovován protokol, si již nevybavila, nicméně dle obsahu schůzky svědkyně určila, že to není žádný z protokolů založených ve spise a jí předložených. Schůzce, kde by bylo po žalobkyni požadováno něco zadarmo, taktéž přítomna nebyla. Ke spuštění expozice došlo dne [datum] s tím, že první nebo již druhý den tato pro vady zkolabovala. Svědkyně vzhledem k tomu, že je jediným právníkem žalované, tak většinou připravuje skoro všechny právní dokumenty, kdy pravděpodobně připravovala i předávací protokol bez uvedení data, ve kterém bylo uvedeno, že dílo je převzato s vadami (č. l. 37 spisu), taktéž Protokol o předání a převzetí ze dne [datum] (č. l. 38 spisu), i nedatovaný Dodatek [číslo] ke smlouvě o dílo (č. l. 40 spisu) a dále protokol o předání a převzetí ze dne [datum] (č. l. 42 spisu). Pokud pak v dodatku a v protokolu o předání a převzetí je uveden datum [datum], tak k tomu svědkyně vysvětluje, že se jednalo toliko o návrh na předání a převzetí díla, který se ale pravděpodobně nekonal. Listiny svědkyně vyhotovovala v případě první schůzky jistě na pokyn [příjmení], dále si to již úplně nepamatovala, ale pokud probíhala kontrola expozice a strany se sešly, připravovala předávací protokol někdy již dokonce dopředu s tím, že pak následně do tohoto byly zaznamenány vady. Pokyny k doplnění dat do protokolů jí dávaly osoby kompetentní za jednotlivá odvětví v rámci jednotlivých kontrol, tzn., pokud se jednalo o listiny např. týkající se IT, pak dával pokyn IT pracovník. Svědkyně uvedla, že od [datum] do předání expozice žalobkyně na této pracovala a též probíhaly kontroly tak, aby mohlo dojít k jejímu co nejbližšímu předání. To že žalovaná neobdržela zdrojové kódy na CD předloženém žalobkyní, zjistil její IT pracovník, ale svědkyně již nevěděla, kdy přesně. Otevření expozice bylo propagováno asi s měsíčním předstihem na billboardech a letácích, neboť tuto chtěli uvést do provozu na narozeniny [příjmení].

7. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], který v době provádění díla vedl programové oddělení žalované, bylo zjištěno, že on byl osobou, která věděla, jak měla expozice fungovat, a měl na starosti to, aby dílo bylo v souladu se zadávací dokumentací, kterou vytvořil. Původní expozice měla vady, nebyla schopna provozu a byla nehotová. Exponáty byly nefunkční, kdy v rámci výběrového řízení měl být vybrán subjekt, který expozici opraví dle představ žalované. Svědek nebyl přítomen předání expozice žalobkyni, ale v rámci následně uzavřené smlouvy o dílo zastupoval žalovanou a jako takový byl přítomen některým jednáním mezi stranami. Na kontrolní dny u žalobkyně jezdil sám a po tom, co již byla expozice v [anonymizováno] (asi od druhé poloviny října), proběhlo několik pokusů o předávání (asi pět nebo šest), kdy je pravděpodobné, že též na většině z nich byl (datumově tyto není schopen zařadit). Na některé ze schůzek byl přítomen i ředitel [příjmení], kdy společně odmítli dané dílo převzít. Skutečné předání díla proběhlo někdy před Vánoci. U uvedení expozice do chodu svědek přítomen nebyl, ale po otevření se zhroutili některé její systémy, konkrétně ten, který jí celou řídil. Vady byly v průběhu reklamovány a žalobkyně je v průběhu odstraňovala. Tyto specifikoval ve vztahu k exponátu páka, rychlost míčů,„ tanec na pod světlených dlaždicích“, veslování, střelba, lyžování a plachtění. Největší problém bylo hlášení návštěvníků k expozicím čárovým kódem ze vstupenky (náramku), když tento problém nebyl nikdy vyřešen. Dalším důvodem pro nepřevzetí díla byla absence softwarových podkladů, a to zdrojových kódů. Tyto byly předány, až někdy těsně před Vánocemi a jsou potřebné proto, neboť expozice byla plánována jako putovní a vzhledem k jejím přesunům je třeba dělat softwarové změny a k těmto je právě třeba zdrojových kódů. Svědek pravděpodobně byl přítomen schůzce, kde byl též [příjmení], [celé jméno svědkyně], [celé jméno svědka] a [příjmení] a jednalo se o pokusu o převzetí díla, kdy se tato konala někdy kolem narozenin [příjmení], kdy žalovaná tlačila na to, aby expozice byla převzata i z tohoto důvodu. Za stejného obsazení, ale dle jeho názoru už bez něj, bylo následně dílo převzato někdy těsně pře Vánoci. [příjmení] ostatně nebyl ani v pozici, že by u tohoto aktu měl být, dílo měl přebrat ředitel. Dle názoru svědka bylo dílo převzato s tím, že bude provozu schopné, kdy ale nejde dopředu odhalit všechny vady, zejména pokud jsou koncovými uživateli zejména děti. Svědek zde toto upřesnil, že exponáty určitý čas samostatně fungovaly dobře, ale ve chvíli, kdy byly spuštěny všechny najednou, tak systém, který je spojoval, zkolaboval. Svědek připustil, že i v průběhu provádění díla zde byly problémy, a žalobkyně se žalované na některé věci dotazovala (např. bylo potřeba předělat způsob řízení exponátů, kdy tento žalobkyně dělala úplně nový, ve vztahu k logice her, i zde byly změny např. u cyklistiky). Svědek dále vysvětlil, že rozlišuje rozdíl mezi kontrolou a předáním, kdy ke kontrole se nevyhotovují předávací protokoly. Kdy dílo nebylo předáno dne [datum] při kontrole, navíc, když je žalobkyně vyzvala toliko ke kontrole a sama zde nebyla přítomna. [příjmení] sám by k tomu datu dílo k převzetí nedoporučil, a pokud by tak neučinil, těžko by ho takto obešel ředitel a podepsal protokol bez tohoto, ale i to není možné vyloučit. Svědek si nebyl vědom, že by k tomuto datu byly předány zdrojové kódy, a taktéž toho, že by žalobkyně žalované avizovala prodlení s dokončením díla.

8. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že se jedná o bývalého zaměstnance žalované (technický manažer, spravoval majetek a budovy a částečně se podílel taktéž na opravě exponátů, u žalované pracoval do září 2017), který měl eventuálního zájemce o opravu expozice s touto seznámit, když v roce 2015 bylo vypsáno výběrové řízení na opravu této. Byly stanoveny dva termíny, a to v prosinci roku 2015 a na začátku ledna 2016, kdy si zájemci mohli expozici prohlédnout v externím skladu ve [obec]. Z prohlídky expozice žalobkyní si svědek vybavil jméno [celé jméno svědka], ale již si nevzpomněl, zda to bylo v prvním či druhém termínu. Prohlídku popsal tak, že inkriminovaný den ráno se sešli kolem deváté či desáté, jeli do [obec] a zde si exponáty prohlédli. Svědek se též účastnil některých jednání se žalobkyní, ale za těchto nebylo dílo předáno, a též pomáhal technicky s řešeními, pokud exponáty byly již v [anonymizováno]. Byl přítomen schůzce asi v listopadu či prosinci roku 2016 společně s [příjmení], [celé jméno svědkyně] a [příjmení], kdy na této schůzce byla snaha se s žalobkyní domluvit na předání, popř. nastavit mimozáruční vztahy, toto trvalo celé odpoledne, skončilo až za tmy kolem 20:00 či 21:00 hodiny s tím, že expozice pro předání nesplňovala požadavky, neboť zde chyběly dokumenty pro splnění předmětu díla a„ za něj“ hlavně nedostali zdrojové kódy. Nutnost těchto vysvětlil svědek tím, že byly potřeba pro editaci programu, nahrání dalšího jazyka atd. Tyto kódy pak byly žalovanou požadovány i u jiných expozic ze stejného důvodu, a je standardní praxí, že jsou potřeba pro předání díla. Nicméně pro spuštění expozice v České republice těchto třeba nebylo. Při schůzce probíhající v zasedací místnosti [anonymizováno], na které byl přítomen svědek, [příjmení], [celé jméno svědkyně] a [příjmení] měla žalobkyně snahu opravit závady expozice, tak aby tato mohla být předána. Došlo též k předání CD-ROMu s dokumenty, které ale nebyly kompletní. Toho dne tak předávací protokol nebyl podepsán. Svědek si pamatoval toliko jednání ze zasedací místnosti, již si nevybavil, že by proběhlo zkoušení expozice.

9. Účastnická výpověď ředitel žalované [jméno] [příjmení] potvrdila, skutečnosti uváděné [příjmení] o genezi celé věci od samého počátku po představy žalované o expozici, kdy výběrové řízení na opravu vyhrála žalobkyně se svojí nejnižší nabídkou. Dle jeho názoru žalobkyně podcenila náročnost opravy, když následně u žalované opakovaně vznášela nárok na proplacení víceprací. Problém byl též s tím, že hotové dílo nebylo možno předvést v prostorách žalobkyně a toto muselo být za tímto účelem převezeno k žalované. To byl také důvod toho, že dílo bylo doděláváno v jejích prostorách. Průběh provádění díla měl na starosti [příjmení], kdy k řediteli se věc dostala až v důležitějších krocích realizace. Žalovaná se snažila převzít dílo co nejdříve, i v návaznosti na běžící reklamní kampaň, kdy v určitém momentu byli s exponáty spokojeni, ale chyběly zdrojové kódy. Klíčový pak byl datum [datum] (došlo k předání zdrojových kódů), kdy se předmětné dílo snažili převzít, ale nakonec k tomuto jednostranně došlo až dne [datum]. Specifikum této zakázky bylo hlavně v tom, že došlo k opakovaným pokusům o její předání. Ředitel si v rámci předávání exponáty obešel a některé vyzkoušel, což je též zdokumentováno, již ale neví, kdy přesně se tak stalo, ale v řádu dnů musela logicky tato akce předcházet datu [datum] (svědek si nepamatuje, že by byl přítomen na schůzce konané dne [datum]). Každopádně v jednu fázi si řekli, že si umí představit, že to dílo převezmou a měla následovat kontrola dokumentů [příjmení] a [celé jméno svědkyně] (manuálu, certifikátů a zdrojových kódů). Nejednalo se, ale o stejný den, protože od žalobkyně bylo ještě něco dodáváno a nakonec bylo zjištěno, že chyběly zdrojové kódy. Žalovaná nebyla nikdy v prodlení, věci byly řešeny obratem, když na díle byl zájem hlavně vzhledem medializaci celé expozice před jejím spuštěním. Reklamní kampaň žalovaná spustila v září roku 2016 vhledem k tomu, že věřila, že žalobkyně dílo stihne předat včas. Výše jmenovaný svědek [příjmení] mu v říjnu ani listopadu nedoporučil dílo převzít. K návrhu Dodatku [číslo] ke shora citované smlouvě o dílo (č. l. 40 spisu) ředitel uvedl, že k tomuto bylo přistoupeno po [datum] v návaznosti na schůzku s žalobkyní a tento měl upravovat budoucí spolupráci mezi subjekty, neboť se žalovaná nechtěla stát vazalem žalobkyně, kdy chtěla, aby na díle zůstala záruka. Tento měl stanovit ceny, za které bude realizován převoz expozice a taktéž řešit i případnou insolventnost žalobkyně, neboť do tohoto doplňku bylo zakomponováno i penále za pozdní plnění s tím, že část tohoto si mohla žalobkyně odpracovat. Ke škodě, která žalované vznikla, uvedl, že toto bylo v rovině zklamání návštěvníků (újma na image), kterým byl dán příslib, kterému nedostáli, neboť nebylo otevřeno včas a ještě pak exponáty nefungovaly, jak měly. Bylo tak potřeba pokračovat v akviziční kampani, kterou žalovaná měla již za ukončenou. Náhrada škody pak má tři roviny, a to za prvé nákladná kampaň na reklamu expozice (cca 400 až 500 tisíc korun), za druhé další kampaň, která musela napravit negativa toho, že nebyla tato spuštěna v daném termínu, a za třetí již zmiňovanou újmu na image (zde škoda jde již v případě obou položek do milionů).

10. Jednatel žalobce [jméno] [příjmení] v rámci své účastnické výpovědi uvedl, že v rámci projednávaného případu on ve věci fungoval spíše jako supervizor koordinace a provozní činnosti, v ostatních věcech zde byl aktivní spíše [celé jméno svědka] (v té době druhý z jednatelů viz dále jeho výpověď). Upozornil též na erudici žalobkyně pro danou práci a shodně se skutkovými tvrzeními připomněl stav expozice před tím, než jí převzali. Z jeho pohledu hlavní příčinou zdržení celého díla byly vícepráce, které byly naprosto nepredikovatelné dopředu, neboť žalobkyně vycházela toliko z informací poskytnutých jí žalovanou, kdy ale realita se od těchto výrazně lišila. Dle něj bylo dílo převzato bez závad a připraveno dne [datum] (byť bez účasti žalobkyně), případné chyby, které se zde objevily, byly takového charakteru, že neznemožňovaly předání samotného díla. Pokud pak ředitel žalované nebyl této schůzce přítomen, jistě byl osobně na té dne [datum]. Zde byl jednatel osobně společně se [celé jméno svědka], [příjmení] a [celé jméno svědkyně]. Ředitel žalované si tehdy celou expozici prošel s tím, že jim sdělil, že tuto přebírá bez výhrad. Ostatní formality měla s žalobkyní vyřešit [celé jméno svědkyně], neboť ředitel musel odjet. Následně byl v kanceláři s touto dáván dohromady předávací protokol, kdy jim ale tato sdělila, že není přítomen nikdo, kdo by byl tento oprávněn podepsat. Za něj tak dílo bylo předáno. To, že přišel dne [datum] email s žádostí o tyto, bylo překvapivé, neboť dle jeho názoru nemusela žalovaná otálet se sdělením této informace tak dlouho. Dále se konala schůzka s žalovanou dne [datum], kde se žalobkyně dozvěděla, že dílo nebylo předáno a byla postavena před fakt, že buď bude akceptovat smluvní pokutu, nebo mohla přistoupit k tomu, že tuto bude kompenzovat prací zadarmo. V podstatě se jednalo o nátlak, kdy za těchto podmínek byla žalovaná ochotna jako termín předání akceptovat [datum]. Jednatel dále uvedl, že v podstatě na schůzce dne [datum] nikdo za žalovanou nesporoval, že k předání díla došlo dne [datum] zpětně k datu [datum], ostatně toto nebylo činěno ani na schůzce v březnu roku 2017, když těmto třem byl přítomen. Dne [datum] nebyl opětovně podepsán protokol z důvodu absence oprávněné osoby k podpisu za žalovanou. Žalobkyně na jeho podepsání dále ani netlačila, neboť vzhledem k jednáním mezi účastníky očekávala, že jí žalovaná vyjde vstříc (nebude požadovat celou výši smluvní pokuty). Jednatel též potvrdil existenci reklamní kampaně žalované, když viděl billboardy někdy na konci roku 2016. A dále, že v období od [datum] do [datum] se na expozici asi nic nedělalo.

11. Z výslechu [celé jméno svědka], jednatele žalobkyně v době realizace díla, bylo zjištěno, že tento byl od místa prohlídky, přes podpis smlouvy až po předání tomuto všemu přítomen osobně. Problém s prohlídkou exponátů před uzavřením smlouvy popsal shodně se skutkovými tvrzeními žalobkyně s tím, že této byli dále přítomni [celé jméno svědkyně], [příjmení], [příjmení], [příjmení] a dále [celé jméno svědka] (viz jeho svědecká výpověď dále). Stejně tomu bylo s tvrzeným rozdílem faktického stavu exponátů před započetím díla oproti jeho popsanému stavu ve smlouvě a v jejích přílohách, kdy tento navíc definoval rozdílem 25%. Stejně tak tvrzení svědka o průběhu konání schůzky dne [datum] a předání díla k datu [datum] byla v podstatě naprosto shodná s těmi, co uváděl jednatel [příjmení] (viz výše), snad jen doplnil, že ředitel žalované jako datum předání k [datum] neřekl explicitně. Svědek dále uvedl, že při schůzce byl ještě přítomen [příjmení], vedoucí dílen [anonymizováno], kdy nebyl v podstatě žádný problém s exponáty, který by bránil jejich používání. Jednalo se jen o marginality, či místa ke zlepšení (exponát vracel hodnotu 0,0 na místo 0, nebo citlivosti senzoru na vhoz míče, kde hrála roli intenzita světla). Žádnou jinou vadu z této schůzky si svědek nevybavil, naopak byly vytýkány vady exponátů, které je ale neměly (u exponátu Tanec, kde byly sešlápnuty špatné dlaždice, nikoli, že by tento exponát nefungoval). Následně pak nenaléhal na podepsání předávacího protokolu, neboť věřil v čestné jednání žalované. Svědek dále uvedl, že shora uvedenému [příjmení] a [celé jméno svědkyně] asi týden před touto schůzkou předal na CD návod k expozicím, kdy jeho chybou, zde nebyly nahrány všechny zdrojové kódy. Následně byl na toto upozorněn právním zástupcem a tyto někdy okolo [datum] dozaslal. Zdrojové kódy byly nutné pouze toliko k přeprogramování aplikace v případě nějaké chyby. Svědek dále uvedl, že schůzky s žalovanou probíhaly s [příjmení] a asi dvakrát byla žalobkyně připravena přizvat k předání ředitele žalované, kdy ale [příjmení] rozhodl, že ještě expozice není v takovém stavu, aby mohla být ze strany žalované přebrána, kdy největším problémem byly čtečky čárového kódu (problém s nimi popsal shodně jako žalobkyně), kdy ale o tomto nemohl ředitel žalované vědět, neboť tyto čárové kódy byly již dříve používány v rámci jeho provozu jako vstupenka. Co se týče překážek v realizaci díla, zde svědek zmínil, že exponáty nekomunikovaly, neboť v [anonymizováno] bylo málo kanálů pro komunikaci a bylo tak nutné vyměnit přijímače a vysílače, neboť s tímto nebylo počítáno (viz dále podrobně svědek [celé jméno svědka]), bylo třeba vypracovat novou grafiku do ovládacích prvků, úplně nové zpracovávání elektroniky, u hokeje předělat mantinely, vyvinout nový software i u ostatních exponátů (kdy tento měl být dle zadání vyvíjen toliko u Lyžování) atd. Toto pak generovalo vícepráce, které byly dále komunikovány žalované. Navíc tato reagovala na dotazy žalobkyně ve vztahu k provádění díla se zpožděním, většinou třeba až za týden, požadavek na výměnu tiskárny pak trval asi měsíc. Žalované nikdy neavizovali, že termín i s jí navrhovanými modifikacemi nestihnou, upozornění probíhalo při osobních kontrolách. Ve vztahu k reklamní kampani žalované svědek uvedl, že zaznamenal jeden billboard v [obec].

12. Ve věci byl dále slyšen [celé jméno svědka], který prováděl a provádí programátorské práce a vývoj softwaru pro žalobkyni, a který byl osobně asi v lednu roku 2016 přítomen obhlídce expozice, když byla ještě ve skladech žalované. Potvrdil již uvedené výše, že stav expozice byl těžko zkontrolovatelný vůči tomu, co žalobkyně předpokládala a jak byl definován smlouvou, kdy v dubnu roku 2016 po přijetí exponátů se jim toto potvrdilo. Absentovaly zde zdrojové kódy, aplikace, počítače a SD karty, na kterých byl software nahrán. Tento pak musel být vyvíjen znovu (k ukončení prací na tomto došlo okolo 26. či [datum]). Nicméně svědek připustil, že v samotném výsledku bylo pravděpodobně rychlejší a efektivnější software vyvíjet nový než pracovat s těmi torzy. Rozsah prací nad rámec předpokládaného spočítali na 30 člověkoměsíců (na zakázce pracovalo 7 pracovníků a v říjnu a listopadu, zde byli ještě další 3). Svědek dále uvedl, že jimi vytvořené zdrojové kódy a sestavené soubory přeposílal [celé jméno svědka] a [příjmení], kdy oni měli sestavit na základě těchto výsledné CD. Jednotlivé exponáty fungovaly i bez těchto, neboť spustitelná aplikace byla nainstalovaná na každém z nich a dali se takto i bez zdrojových kódů konfigurovat a provádět jazykové mutace, když návod k tomuto, byl na výše uvedeném CD a svědek též zaměstnance žalované na toto dne [datum] školil. Nicméně pokud by bylo třeba přidat nějakou funkcionalitu do systému, pak již zdrojové kódy byly třeba. Z pohledu svědka největším problémem expozice byl požadavek žalované na to, aby exponáty nebyly drátově propojeny. Rádiový prostor v [anonymizováno] byl přeplněn, s čím nepočítali, byť toto bylo možné dopředu ověřit, a exponáty z toho důvodu spolu nemohly komunikovat. Bylo tak nutné vymyslet nové řešení, vytvořit jiné komunikační pásmo (5 GHz), na toto nakoupit nový hardware a znamenalo to mnoho práce. Standardem bývá, že při instalaci lze sdílet pásma Wi-Fi, která už jsou k dispozici, kdy ale žalovaná si nepřála, aby se připojili na jejich interní Wi-Fi a bylo tedy třeba vytvořit nové pásmo (tato práce trvala dle odhadu svědka, tak jeden člověkoměsíc). Svědek zaregistroval reklamní kampaň na otevření expozice na billboardu u dálnice.

13. Na základě provedených důkazů a nesporných skutečností mezi účastníky dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. V rámci vypsané veřejné soutěže žalobkyní proběhly ve dnech [datum] a [datum] prohlídky expozice, kterých se zúčastnila i žalobkyně za účelem zjištění stavu této. Exponáty byly v rozloženém stavu a zabaleny do folie (viz černobílé fotografie (č. l. 31 a 32 spisu blíže nedatované) a svědecká výpověď minimálně [celé jméno svědka]). Následně byla mezi účastníky dne [datum] uzavřena smlouva o dílo (č. l. 10 spisu), jejímž předmětem byla oprava interaktivních exponátů expozice„ EDUTORIUM MATEMATIKA“, kdy v článku 1.2 se žalobkyně zavázala opravit vady váznoucí na jednotlivých exponátech expozice a uvést tuto do takového stavu, aby výsledný stav odpovídal stavu specifikovaném v příloze [číslo] shora uvedené smlouvy (technická specifikace expozice), zde v bodu 4 odst. 4 je uvedeno, že čtečka čárových kódů použitá v expozici musí umět číst čárový kód, který bude na vstupenkách žalované. Podrobná specifikace vad, jejíž odstranění je předmětem díla, byla pak uvedena v příloze [číslo] této smlouvy (podrobná specifikace vad) a v příloze [číslo] (znalecký posudek Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum]). V bodě 1.3 této smlouvy bylo sjednáno, že bude-li součástí díla jakýkoli software včetně úprav stávajícího softwaru, je zhotovitel povinen objednateli dodat či zajistit také veškeré potřebné licence a povolení k takovému softwaru tak, aby bylo umožněno řádné užívání díla. V bodě 1.4 pak bylo ujednáno, že dílo má být provedeno v kvalitě a provedení, které plně vyhovuje jeho účelu, k němuž má být používáno, tedy pro návštěvnickou veřejnost včetně dětské veřejnosti. Smluvní cena za provedení díla pak činila částku ve výši [částka] včetně DPH dle bodu 2.1 smlouvy. Dle bodu 2.2 takto stanovená cena byla pevná a neměnná a plně pokrývající veškeré náklady zhotovitele spojené s provedením díla. Tato cena pak mohla být měněna toliko formou písemně číslovaných a datovaných dodatků podepsaných oběma stranami. Dle ustanovení bodu 2.4 smlouvy vzniklo právo na vystavení konečné faktury znějící na celou zbývající část ceny díla až poté, co oprávněné osoby smluvních stran podepíší protokol o předání a převzetí díla. Dle bodu 3.2 se žalobkyně zavázala dílo provést a předat včetně veškeré dokumentace a podkladů a veškerého softwaru licencí a užívacích práv nejpozději do 7 měsíců od data podpisu této smlouvy. Dle bodu 3.3 byla žalobkyně v případě zhotovení či úpravy softwaru povinna dodat rovněž zdrojové kódy k dodanému či upravenému softwaru. Dle bodu 3.8 se žalobkyně zavázala provést dílo řádně a včas, a to v takové jakosti provedení, které plně vyhovuje účelu patrnému z této smlouvy a zadávací dokumentace k zadávacímu řízení. Dle bodu [číslo] byla žalobkyně povinna žalovanou okamžitě písemnou formou informovat v případě, že by mělo dojít k prodlení s termínem provedení a předáním díla. Dle bodu [číslo] si strany dohodly, že o předání a převzetí díla včetně veškeré dokumentace bude vyhotoven protokol o předání a převzetí, kdy za okamžik předání a převzetí díla se považuje okamžik podpisu tohoto protokolu. V bodě [číslo] pak žalobkyně prohlásila, že se plně seznámila s rozsahem, povahou a účelem díla a místem plnění, a že jsou jí známy veškeré technické, kvalitativní a jiné podmínky provádění díla. Žalobkyně zde dále prohlásila, že všechny informace dodané žalovanou shledala plně vhodnými, a že sjednané podmínky pro provádění díla včetně jeho ceny a termínu a předání zohledňuje všechny smlouvou ustanovené podmínky a okolnosti, a to včetně těch, které žalobkyně jako subjekt odborně způsobilý k provedení díla, měl nebo mohl předvídat, přestože nebyly v době uzavření smlouvy zřejmé, a přestože nebyly obsaženy v informacích od objednatele nebo z nich nevyplývaly. Dle bodu [číslo] smlouvy, pokud by se dodatečně ukázalo jako nezbytné zajistit dodání dodatečných prací, zboží nebo služeb, a to za účelem řádného splnění předmětu smlouvy či provozování díla či dosažení jeho obvyklých parametrů či funkcí, byla žalobkyně povinna na své náklady a na své nebezpečí dodat veškeré takové práce, zboží nebo služby, přestože nejsou výslovně sjednány v této smlouvě. Veškeré takové práce, zboží nebo služby se pak budou považovat za práce v rozsahu povinností žalobkyně dle této smlouvy a jsou zahrnuty do sjednané smluvní ceny. Jakékoli práce, zboží nebo služby, jejichž dodávka se stane nezbytnou v důsledku chyby, opomenutí nebo zanedbání žalobkyně nebude podléhat nutnosti uzavření dodatku k této smlouvě ani navyšovaní plateb nad rámec sjednané smluvní ceny. V bodě 5.3 pak byla sjednána záruka za jakost díla v délce 24 měsíců. V bodě 5.4 smlouvy si strany sjednaly, že žalovaná není povinna po převzetí nebo co nejdříve po převzetí díle uskutečnit jeho prohlídku za účelem zjištění jeho vad. Dle bodu 5.9 smlouvy byla žalobkyně povinna odstranit vady i v případě, že zpochybňovala svoji odpovědnost za tyto, kdy následně pokud se zjistilo, že za vadu neodpovídá, žalovaná jí byla povinna uhradit účelně vynaložené a řádně zdokumentované náklady na odstranění této. Dle ustanovení bodu [číslo] smlouvy nebyla žalovaná do doby odstranění vad povinna uhradit žalobkyni dosud nezaplacenou část ceny za dílo. Dle bodu 6.1 smlouvy vznikl žalované vůči žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,5 % ze smluvní ceny za každý započatý den prodlení. Stejná výše smluvní pokuty pak byla sjednána v bodě 6.2 v případě porušení povinnosti odstranit jakoukoli z vad ve lhůtě dle smlouvy. Dle bodu 6.5 smlouvy byla smluvní pokuta splatná do 14 dnů od doručení vyúčtování smluvní pokuty žalobkyni. Dle bodu 9.1 v případě, že se vyskytla překážka v provedení díla, zejména prodlení žalované s poskytnutím součinnosti, která by mohla mít jakýkoli dopad do termínu provedení a předání díla či splnění jiných povinností, měla žalobkyně povinnost o této překážce objednatele písemně informovat, a to nejpozději do tří kalendářních dnů od okamžiku, kdy se tato překážka vyskytla. Pokud nedošlo k písemné notifikaci, zanikají veškerá práva žalobkyně, která se na existenci příslušné překážky váží, zejména žalobkyně nebude mít nárok na jakékoli posunutí termínu provedení a předání díla. Dle bodu 9.3 byla žalovaná oprávněna nejednostranně započíst proti pohledávkám žalobkyně z této smlouvy či v souvislosti s těmito jakékoli své pohledávky, a to nejisté i neurčité. Žalobkyně dále dílo prováděla, kdy toto bylo na konci října převezeno do prostor žalované. V průběhu pak probíhala komunikace mezi účastníky emailovou komunikaci mezi účastníky, např. emailem ze dne [datum] (č. l. 24 spisu), kde [jméno] [příjmení] žádá o zlepšení pochopitelnosti načítání házených míčů. A k tomuto exponátu ještě další email [datum], reagující na email [příjmení] ze dne [datum], který se dotazoval, zda displej exponátu může ukazovat například tři hody. Ze strany žalobkyně pak odpovídáno, že toto stávající displej neumožňuje, ale bude nahrazen jiným s touto funkcí. A další email od [příjmení] žalobkyni (č. l. 27 p. v.), kde tento uvádí, že přemýšlel o širokoúhlé kameře a rozvádí její význam pro exponát, není zde zřejmé, z jakého data email je, a k čemu konkrétnímu se vztahuje. Další email ze dne [datum] (č. l. 35 spisu) zaslaný žalobkyní žalované, kde je toliko konstatováno, že používaný standard čárového kódu není zdaleka ideální a lepší by bylo použít jiný. V emailu ze dne [datum] (č. l. 36) opětovně od žalobkyně k žalované, kde je žádána informace, zda je možné tisknout čárový kód na vstupenky v jiném standardu (rozdílnost tisku čárových kódů na tiskárně žalované a v souladu s normou dokládá vzorek těchto (na č. l. 34 spisu), z kterého jsou skutečnosti tvrzené žalobkyní patrné. V emailu ze dne [datum] (č. l. 36 p. v.) sděluje [příjmení] žalované (byť není patrné, na co konkrétně reaguje), že prošel zaslané informace a vyjádření, že je obtížné se vyjádřit vzhledem k čerpaným dovoleným, navrhuje schůzky, kdy ale ani její termín není schopen sdělit. V emailu žalobkyně adresovanému [příjmení] ze dne [datum], tato píše, že zasílá zápis z minulé kontroly a žalovaná má otestovat nové kódy. Jednalo se o rekci na mail [příjmení] ze dne [datum], kterým zasílal žalobkyni zápis z kontroly ze dne [datum]. A dále došlo k opakovanému pokusu o předání díla, což dokládají příslušné zápisy o tomto, a to zápis z kontrolního dne datovaný [datum] (č. l. 25 spisu), podepsaný oběma účastníky, kde je uvedeno, že žalobkyně provádí úpravy na expozici pro její lepší demontovatelnost a software je připravován celý znovu s ohledem na jeho větší editovatelnost a funkčnost. Pod bodem 15) je zde uvedeno, že též proběhla diskuze nad vícepracemi, kdy žalobkyně měla poslat jejich přehled a je zde konstatováno, že je žalovaná musí odsouhlasit. Tyto jsou vyčísleny (č. l. 26 spisu) na částku [částka], ke každému z exponátů samostatně a byly zaslány emailem žalované ke schválení dne [datum] (č. l. 26 p. v.). Dalším je Zápis z kontrolního dne [číslo] ze dne [datum] podepsaný toliko žalovanou (č. l. 28 spisu), z kterého vyplývá, že žalovaná nesouhlasí s uplatněnými vícepracemi (viz výše), resp. s označením těchto prací za vícepráce. Je zde uvedeno, že žalobkyně prohlašuje, že se skutečně jedná o vícepráce, neboť tyto činnosti nebyly obsaženy v dokumentaci k zakázce, skutečnosti o tomto stavu exponátů byly žalobkyni zatajeny a ona sama je nemohla odhalit, když nejsou ani v předávacím protokolu ani ve znaleckém posudku jako součásti smlouvy o dílo. Dále je zde uvedeno, že žalovaná nesouhlasí s tím, že stav expozice byl neoznámen, kdy obsahem smlouvy o dílo je uvedení expozice do požadovaného výstavního stavu, kdy žalovaná pro toto poskytla veškerou součinnost při výběrovém řízení. Soud měl k dispozici ještě jednu verzi tohoto zápisu, tentokrát vůbec nepodepsanou (č. l. 30 spisu), kde předchozí věta není vůbec uvedena, rozdíl těchto dvou zápisů je též v bodě 7) ohledně pořizování záznamů a dále v bodě 14, který zní: Termín dokončení je závislý na součinnosti zadavatele, když tento bod není uveden ve verzi podepsané žalovanou (č. l. 28 spisu). Pozměnění tohoto dokumentu ze strany žalované pak potvrdil i shora slyšený svědek [celé jméno svědka], který byl autorem toho zápisu na č. l. 30 spisu. Další Zápis z jednání účastníků jimi oběma podepsaný je ze dne [datum] (smluvně upravený termín předání díla viz výše – pozn. soudu), z tohoto vyplývá, že tento byl svolán za účelem předání a převzetí díla, kdy ale toto není připravené k předání, z důvodu vad zde uvedených. Zápis z kontroly expozice ze dne [datum] nepodepsaný žádným z účastníků, uvádí, že vzhledem ke stavu expozice nedošlo ke kontrole všech exponátů a bylo dohodnuto, že nebude ředitel žalované vyzván k převzetí expozice, kdy jsou zde vyjmenovány vady jednotlivých exponátů, kdy toliko dva byly shledány bez závad. [příjmení] [příjmení] adresovaný žalobkyni dne [datum] (č. l. 92 spisu) pak říká, že žalovaná byla v zásadě s expozicí ke dni [datum] spokojena, nicméně zde byly ještě body k doladění, a trvají dále výhrady ke stabilitě softwaru, kdy v příloze emailu byl zápis z kontroly expozice ze dne [datum] (č. l. 93 a 94 spisu), kde je patrné, že tohoto se žalobkyně neúčastnila a jsou zde vyjmenovány závady expozice s návrhem domluvení termínu setkání s ředitelem žalované. Autenticitu těchto listin pak potvrdil sám slyšený svědek [příjmení]. Z Protokolu o předání a převzetí díla ze dne [datum] (č. l. 38 spisu) opětovně ale nepodepsaného ani jednou ze stran (dle tvrzení žalobkyně zaslaným žalovanou emailem dne [datum] v 16:07 hod) bylo zjištěno, že dílo mělo být opětovně převzato žalovanou k tomuto datu, ale s vadami, zde specifikovanými a uvedenými termíny, do kterých tyto mají být odstraněny. Identický dokument, tentokrát jednostranně podepsaný žalovanou, ale datovaný [datum] (č. l. 42 spisu) obsahuje oproti tomu výše na konci dodatek, že„ Dílo bylo přebráno objednatelem ke dni [datum]“ V návrhu Dodatku [číslo] ke shora citované smlouvě o dílo nepodepsaného a nedatovaného, dle tvrzení žalobkyně této žalovanou zaslaného dne [datum] (č. l. 40 spisu) konkrétně jeho bodu 1.1 je uvedeno, že objednatel převzal dne [datum] dílo, kdy toto bylo přibráno s některými vadami, které byly uvedeny do protokolu o předání a převzetí díla ze dne [datum], úvodem pro sepsání tohoto dodatku bylo to, že se strany neshodly, zda se v konkrétním případě jedná o vadu či nikoliv. Dle bodu 1.2 a tohoto dodatku je žalobkyně v prodlení [datum] do [datum] (29 dní) a na základě tohoto ustanovení uznává smluvní pokutu za prodlení ve výši [částka]. Dle bodu 1.3 se žalobkyně měla zavázat ke splatnému poskytnutí u práv, kdy tyto byly limitovány 500 hodinami práce. V protokolu o předání a převzetí díla (č. l. 37 spisu) nedatovaného a nepodepsaného (dle žalobkyně sepsaného p. [celé jméno svědkyně] dne [datum], což tato nevyloučila), je uvedeno:„ K dnešnímu dni bylo dílo převzato bez vad a nedodělků“. Tento potvrzuje slyšený jednatel [příjmení] a svědek [celé jméno svědka] jako výstup ze schůzky konané dne [datum]. Z dopisu žalobkyně řediteli žalované (č. l. 43 spisu), nedatovaného, (žalobkyně tvrdila, že byl řediteli zaslán [datum]) vyplývá žalobkyní přiznané zpoždění díla o 26 dní, tedy dva dny na exponát. Prokazatelně pak byly zdrojové kódy zaslány žalované dne 20. 12. [číslo] v 15:28 emailem od žalobkyně adresovaným právnímu zástupci žalované (č. l. 91 spisu), kterým byl zaslán internetový odkaz k jejich zpřístupnění. Toto pak proběhlo na emailovou výzvu právního zástupce žalované z [datum] (č. l. 91 spisu). V zápisu z jednání ze dne [datum] (č. l. 44 spisu) podepsaného oběma stranami, je konstatován spor o datum předání expozice žalované ([datum] či 20. 12. [číslo]) strany se zde ale dohodly, že tento má stejné účinky jako předávací protokol ve smyslu bodu [číslo] smlouvy o dílo, tedy že žalobkyně je oprávněna fakturovat zbývající část ceny díla ve smyslu ustanovení bodu 2. 4 smlouvy o dílo. Již zde je obsaženo upozornění na možné vyúčtování smluvních pokut za pozdní provedení díla. Fakturou ze dne [datum] [číslo] znějící na částku [částka] se splatností dne [datum] vyúčtovala žalobkyně zbytek částky za provedené dílo (cena díla [částka] mínus uhrazená záloha ve výši [částka]). Žalovaná vyzvala žalobkyni k uhrazení smluvní pokuty, a to opakovaně výzvami ze dne [datum] (č. l. 87 spisu + 88 - dodejka, zde byla délka prodlení 8 dní od [datum] do [datum] – 8 dní vynásobeno 0,5% z částky ceny díla tedy [částka], celkem tak smluvní pokuta za toto období účtovaná žalobkyni činila [částka]) a [datum] (č. l. 46 a 95 spisu (zde včetně převzetí žalobkyní), zde byla délka prodlení 42 dní od [datum] do [datum] – 42 dní vynásobeno 0,5% z částky ceny díla tedy [částka], celkem tak smluvní pokuta za toto období účtovaná žalobkyni činila [částka]), kdy následně jednostranně započetla svoji pohledávku ve výši [částka] (součet výše uvedených částek) v podobě smluvní pokuty za období od [datum] do [datum] jednostranným započtením datovaným dne [datum] (č. l. 96 spisu, a 97 – doklad o doručení), oproti shora uvedené pohledávce žalobkyně (viz faktura). Žalobkyně brojila proti provedenému zápočtu dopisem ze dne [datum] (č. l. 142 spisu), kdy zopakovala své předchozí argumenty, stejně tak učinila žalovaná (viz dopis v reakci na výše uvedené č. l. 139 spisu)

14. Dle ustanovení § 2586 odst. 1 občanského zákoníku (dále jen o. z.) se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro odběratele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

15. Dle ustanovení § 2604 o. z. je dílo provedeno, je-li dokončeno a předáno.

16. Dle ustanovení § 2605 odst. 1 o. z. je dílo dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad.

17. Dle ustanovení § 2610 odst. 1 o. z. právo na zaplacení díla vzniká provedením díla.

18. Dle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

19. Dle ustanovení § 2050 o. z. může soud nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

20. Dle ustanovení § 1982 odst. 1 o. z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh.

21. Dle ustanovení § 1982 odst. 2 o. z. u započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

22. Po právním posouzení shora popsaného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je nedůvodná. Mezi účastníky bylo nesporné, že mezi nimi byla uzavřena shora popsaná smlouva o dílo, co bylo jejím předmětem, jaká byla cena díla a datum jeho předání. Mezi stranami není též sporu o tom, že dílo bylo předáno, zůstalo otázkou k jakému datu. Nárok žalobkyně na zaplacení ceny díla ve výši jí požadované a fakturované, tak je dán dle shora uvedených ustanovení zákona, tedy provedením díla. Ostatně toto nebylo ani ze strany žalované sporováno, kdy ale tato v rámci procesní obrany namítla započtení své pohledávky z titulu smluvní pokuty za částku žalovanou dle bodu 9.3 smlouvy o dílo (způsob a výpočet smluvní pokuty odpovídal smlouvě a lze odkázat na skutková tvrzení žalované obsažená v jejím podání z [datum] (č. l. 137 spisu) (odstavec 13, strana 12 nahoře tohoto rozsudku), když žalobkyně byla v prodlení s předáním díla. K tomuto ale žalobkyně tvrdila, že k předání díla došlo sice se zpožděním k datu [datum], ale ne její vinou, když žalovaná za prvé požadovala úpravy díla a výrobu jeho jednotlivých komponentů nad rámec sjednaných prací ve smlouvě o dílo, za druhé exponáty nebyly ve stavu deklarovaném žalovanou a rozsah rozdílu mezi jejich stavem a tím deklarovaným žalobkyní ve smlouvě a jejích přílohách nemohla žalobkyně vzhledem k způsobu uskladnění exponátů před podepsáním smlouvy odhalit, za třetí, že žalovaná zdržovala provádění díla svými prodleními, tím že včas neodpovídala na dotazy žalobkyně (neposkytla patřičnou součinnost) a za čtvrté, že žalobkyně v podstatě odmítla podepsat předávací protokol, resp. tento slíbila podepsat k datu [datum] a toto následně neučinila. Zde nutno říci, že nic ze shora uvedeného se žalobkyni nepodařilo v řízení dostatečně prokázat, neboť žádným z provedených důkazů nebylo potvrzeno žádné ze shora uvedených tvrzení. V této fázi dlužno říci, že ve vztahu ke slyšeným svědkům si soud uvědomuje, že řada jich je v aktuálním pracovním poměru s žalovanou, či žalobkyní, případně jsou to bývalí zaměstnanci, kdy i v tomto kontextu pohlížel soud na jejich věrohodnost. Logicky tak označení svědci tou či druhou stranou potvrdili jejich skutková tvrzení. Nicméně žalobkyně to, že došlo k předání díla k datu [datum], opřela toliko o důkaz účastnickou výpovědí (jednatel a bývalý jednatel), kdy i ta musí být brána se zřetelem na to, kdo jí podává, tedy jedna strana sporu. Dále pak jednotlivě k tvrzeným důvodům prodlení.

23. V řízení byla provedena celá řada důkazů k tomu, že žalovaná žalobkyni zadávala úkoly nad rámec smlouvy o dílo, když soud připouští, že toto bylo jistě částečně prokázáno emailovou komunikací mezi účastníky zmíněnou výše a též emaily zaslanými v období od [datum] do [datum] – č. l. 160 až 162 spisu a též svědeckou výpovědí [celé jméno svědka]). Je zde ale nutno míti na zřeteli, že tyto dokládají toliko, že žalovaná tyto požadavky vznesla, již ale není patrné (byť to žalobkyně tvrdí), zda tyto byly skutečně provedeny, v jakém rozsahu a o kolik tyto jednotlivě prodloužili dobu provádění díla. A dále, že tyto nespadaly pod ustanovení bodu [číslo] smlouvy o dílo, které právě na tyto situace pamatovalo a uvádělo, že i když dodatečně vyjde najevo potřeba dalších prací, a to za účelem řádného splnění předmětu smlouvy či provozování díla či dosažení jeho obvyklých parametrů či funkcí, byla žalobkyně povinna na své náklady a na své nebezpečí dodat veškeré takové práce, zboží nebo služby, přestože nejsou výslovně sjednány v této smlouvě. Žalobkyni se tedy výše uvedené nepodařilo prokázat, když k tomuto navrhla vypracování znaleckého posudku, který ale z důvodu na její straně nebyl soudem proveden (k tomu viz dále)

24. K nemožnosti zjištění reálného stavu exponátů před uzavřením smlouvy - Pokud žalobkyně argumentovala tím, že k jejímu řádnému seznámení s exponáty nemohlo dojít z toho důvodu, že šlo o nefunkční torza, která byla neodborně rozmontována a uskladněna v na kusy ve skladu, kde jejich prohlídka proto nebyla možná, zde nezbývá než uvést, že za prvé tento argument se u žalobkyně objevil až ve chvíli, kdy byla v prodlení, do té doby a ani toto z žádného důkazu (a to z výpovědí svědků) nevyplývá, že by vůči tomuto něco namítala, či po žalobkyni žádala vhodnější podmínky, možné zapojení exponátů do elektrické sítě, či něco podobného. Nic z dříve uvedeného nepožadovala a ani jí to nebylo ze strany žalované odepřeno či zakázáno. Pokud pak žalobkyně sebe označila za společnost, která má v této oblasti velké zkušenosti, již v této fázi (a to i vzhledem k tomu, že obhlídky se účastnili osoby za žalovanou, které k tomuto byly povolány – [celé jméno svědka], [příjmení] a [celé jméno svědka]) jí muselo být jasné, v jakém stavu expozice je, a to bez ohledu na zadávací dokumentaci. Kdy z výslechu minimálně jednatelů bylo zřejmé, že tito sice nějaké povědomí o obsahu minimálně příloh smlouvy měli, ale jistě se s těmito detailně neseznámili. Žalobkyně si tak exponáty pravděpodobně skutečně prohlédla až po jejich převozu k ní do společnosti, kdy ale toto nemůže jít k tíži žalované, navíc za stavu, kdy ve smlouvě dále žalobkyně prohlásila, že se s expozicí seznámila a její znám její stav (bod 1.6 smlouvy).

25. K prodlení žalované: I zde nutno říci, že žalobkyně svá kusá tvrzení o tom, že žalovaná neposkytovala řádnou součinnost, neprokázala. Pokud byl zmiňován problém s čtečkou čárových kódů, z přílohy [číslo] bodu 4., odst. 4 jasně vyplývá, že čtečka použitá u exponátů měla být schopna číst čárový kód tisknutý na zařízení žalované. Argumentace s prodlením v této věci je pak ze strany žalobkyně ve vztahu k tomuto ustanovením zcela lichá. Z ostatních provedených důkazů (zejména emailů, ale i svědeckých výpovědí) nevyplývá, že by bylo reagováno v nějaké nepřiměřeně dlouhé době, když i slyšený [celé jméno svědka] sám uvedl, že žalovaná odpovídala na dotazy do týdne (v případě tiskárny na čárové kódy do měsíce, ale k tomu viz výše). Navíc, i kdyby byla žalovaná v prodlení, nebylo tvrzeno ani prokázáno, že byla na ohrožení termínu dokončení díla ze strany žalobkyně upozorňována (soud jí o tomto též poučoval, vyplývá též z článku [číslo] a 9.1 smlouvy). Opětovně nezbývá než připomenout, že bylo na žalobkyni, pokud měla v kontextu výše uvedeného pocit, že dílo nebude dokončeno včas, měla na to žalovanou upozornit, což však neučinila.

26. K odmítnutí podpisu předávacího protokolu: Ani toto tvrzení žalobkyně neprokázala, neboť sice oba jednatelé uvedli, že ředitel žalované snad i opakovaně (ale ani toto nebylo prokázáno), ale minimálně dne [datum], nechal [celé jméno svědkyně] připravit předávací protokol s tím, že dílo přebírá bez závad, nicméně vzhledem k tomu, že následně odešel, tento nepodepsal. I k tomuto momentu, který nebyl potvrzen žalovanou ani jejími svědky (ale jak uvedeno výše, soud k jejich věrohodnosti musel přistupovat s ohledem na jejich vztah k žalované) pak slyšený [celé jméno svědka] uvedl, že ředitel žalované, to že dílo přebírá, neřekl explicitně. Naopak z výslechu [příjmení] vyplývá, že toto pro vady ani nemohlo být zpětně k datu [datum] přebráno, když toto řediteli nedoporučil. Z jeho emailu z [datum] pak jednoznačně vyplývá (byť žalobkyně pro svoji argumentaci použila jen jeho první část (k tomu viz dále), že expozice má problémy se stabilitou systému, což bez větších technických znalostí může i soud konstatovat za poměrně zásadní vadu díla. V kontextu provedených důkazů, tak je zřejmé, že dílo nebylo ve stavu k předání. Ostatně toto potvrzuje i následný postup žalobkyně, která sice tento vysvětluje, tím, že věřila v čestné jednání žalované, nicméně žádným způsobem sama žalovanou nevyzvala k předání díla a podpisu protokolu o předání, když pokud by žalovaná i po tomto bez uvedení důvodu dílo nechtěla převzít, dalo by se uvažovat o tom, že dílo bylo předáno. Žalobkyně ale tento postup ani netvrdila, ani neprokazovala, naopak vysvětlovala a to poměrně nelogicky, proč tento naopak nezvolila (a to i v kontextu toho, že na předání byla vázána fakturace nemalé částky ve výši [částka]).

27. Soud ale nemá za prokázané ani tvrzení žalobkyně ve vztahu k datu předání díla, byť opožděnému, ale k datu [datum]. Pokud žalobkyně takto argumentuje (v podání na č. l. 154 spisu) a jako důkaz tohoto uvádí protokol o předání na č. l. 38, toto nedává smysl, když v žalobě samotné je již uvedeno, že to je protokol z [datum] zaslaný žalobkyni [datum], těžko tak může prokazovat předání k datu [datum]. Navíc za situace, kdy za žalobkyni zde nebyl na této schůzce toho dne nikdo přítomen (potvrzeno samotnou žalobkyní), těžko tak mohly být předávány i zdrojové kódy. Ostatně i sám [celé jméno svědka] ve své výpovědi uvádí, že zdrojové kódy skutečně všechny k datu domnělého předání nebyly předány. Soud též připomíná, že žalobkyně neprokázala své tvrzení o tom, že k datu [datum] bylo dílo bez vad (ostatně k tomu i viz výše bod 26. tohoto rozsudku), když toto vyplývá toliko z nepodepsaného předávacího protokolu. Žalovaná připustila, že dílo bylo způsobilé k převzetí, ale rozhodně neuvedla k výše uvedenému datu. Z emailové komunikace účastníků (email [příjmení] týkající se tohoto data č. l. 90 spisu ze dne [datum], sice uvádí, že jsou zde toliko drobnosti k doladění, to uváděla žalobkyně správně, ale již pomíjí jeho druhou část, kde se tento zmiňuje o nestabilitě softwaru. Toto o bezvadnosti díla rozhodně nesvědčí, naopak na tuto vadu byla žalobkyně upozorňována žalovanou opakovaně (viz výše). Dílo zcela jistě bylo možné předat s vadami dle ustanovení bodu [číslo] smlouvy, ale výlučně z rozhodnutí žalované.

28. Předání díla a jeho bezvadnost se snažila žalobkyně prokázat vůbec nepodepsanými listinami případně jen jednou ze stran, kdy v tomto směru nelze než konstatovat, že tyto dokládají eventuální vůli jedné ze stran (tedy autora textu) k tomu danému okamžiku, nicméně neznamenají při jejich neakceptaci druhou ze stran, že se jedná o definitivní nabídku. Pokud pak následně dojde ke změně podmínek, případně je situace vyhodnocena jinak, nejsou již pro stranu eventuálně závazné. V tomto směru pak soud odkazuje na žalobkyní předložený důkaz Dodatkem [číslo] shora citované smlouvy o dílo, kterým se žalobkyně snaží prokázat, že dílo bylo předáno k datu [datum]. Nutno mít na paměti, že tento dodatek nebyl datován a měl přijít žalobkyni emailem dne [datum], jak bylo prokázáno, k tomuto datu nedošlo zcela jistě k předání expozice (viz výše svědecké výpovědi a ostatně i opravená skutková tvrzení žalobkyně, která sama tvrdí, že mělo být dílo převzato až dne [datum] ale zpětně k datu [datum]), kdy dodatek toliko dokládá vůli žalované k tomuto datu expozici zpětně převzít (stejně jak toto bylo konstruováno žalobkyní v jejích skutkových tvrzeních viz předchozí závorka), ale za podmínek v dodatku uvedených. Dle obsahu dodatku se tak bez pochyby nejedná o konstatování toho, co se fakticky stalo, ale toho, jak se zpětnou účinností mohou být vztahy mezi účastníky konsolidovány (potvrzeno i ředitelem [příjmení] a [celé jméno svědkyně]). Ostatně toto je zcela patrné i z toho, že stejný den tedy [datum] byl žalobkyni od žalované zaslán i protokol o předání a převzetí díla datovaný právě [datum] (viz výše skutková zjištění), kde jsou vypsány zjištěné vady a datum k jejich odstranění není nikdy dříve než [datum]. V tomto kontextu je stejně nelogický argument žalobkyně, že již v tom výše zmíněném protokolu z [datum] doručeném [datum] emailem žalobkyni, je zmínka o tom, že chybí zdrojové kódy, a že mají být dodány do [datum], když je zcela zřejmé, že tento dokument nebyl vyhotovován k tomuto datu, a opětovně byl nějakým shrnutím do té doby (ale míněno tím do [datum]) probíhajících vztahů a komunikace mezi účastníky. Stejně tak z této listiny žalobkyně vyvozuje, že kódy tedy k danému datu musely být předány, když ale toto tato listina prokazovat ze shora uvedených důvodů vůbec nemůže a jiné důkazy k tomu, že se tak skutečně stalo, žalobkyně nepředkládá (toliko tvrzení jednatele, že je předal, kdy není jasné, kdy a ještě byly neúplné). Není tak prokázáno, že k datu [datum] kódy byly předány a těžko pak po žalované chtít, aby si tyto překontrolovala a eventuálně jejich nedostatek vytkla, jak celou věc žalobkyně konstruuje. Žalovaná tak ale nemohla ani porušit ustanovení bodu 5.4 smlouvy o dílo, na což žalobkyně upozorňuje, když zde je přímo řečeno, že žalovaná není povinna při převzetí, nebo co nejdříve po převzetí díla provést jeho prohlídku za zjištěním jeho vad. Ostatně o tom, že by byly kódy nutně předány dříve, nesvědčí ani žalobkyní označený důkaz emailem žalované ze dne [datum] (č. l. 91 spisu), kde je skutečně uvedeno, že žalovaná žádá zaslání zdrojových kódů, a to za účelem úplnosti předaných zdrojových kódů. Nicméně toto jednak neprokazuje, pokud budeme předpokládat, že již byly kódy předány, to kdy k tomu došlo, a dále tohle vyjádření může též znamenat to, že bude prověřeno, co bude teprve zasláno. Ostatně žalovaná tvrdí, že kódy byly předány až dnem následujícím, a žalobkyně neprokázala jiné datum. Nicméně i kdyby zdrojové kódy byly předány před datem [datum], je prokázáno, že nebyly kompletní.

29. Závěrem lze tedy shrnout, že žalobkyně byla s provedením díla v prodlení do [datum] bez zavinění žalované (viz minimálně Zápis z jednání ze dne [datum], a tvrzení žalobkyně k tomuto datu). V období od [datum] do [datum] pak byla v prodlení s dodáním zdrojových kódů, když tyto si žalovaná vymínila ve smlouvě, konkrétně v bodě 3.3, kde jsou shrnuty všechny dokumenty, které mají být předány společně s dílem. A žalovaná po právu vyúčtovala smluvní pokutu, když tuto následně započetla. Soud provedený zápočet shledal platným, neboť žalovanou účtovaná smluvní pokuta, tedy způsob jejího výpočtu a předpoklady jejího vzniku byly splněny, viz výše ustanovení smlouvy o dílo bod 6. 1 a skutečnosti uvedené výše. Žalovaná žalobkyni vyzvala k úhradě smluvní pokuty ve lhůtě, kdy žalobkyně tuto neuhradila, smluvní pokuta se stala splatnou a byla tak započitatelná za pohledávku žalobkyně plynoucí z vystavené splatné faktury, když se jednalo o plnění stejného druhu a započtení neodporovalo ustanovení § 1987 o. z. Vzhledem k tomu, že byla žalovaná se svojí procesní obranou úspěšná v plném rozsahu, nezbylo soudu než žalobu zamítnout (výrok I. tohoto rozsudku).

30. Pokud pak bylo navrhováno vypracování znaleckého posudku k určení objemu prací, který musela žalobkyně dle jejího tvrzení nad rámec stanovený smlouvou vykonat, a taktéž na prokázání eventuálního prodlení žalované, v tomto směru pak soudu nezbylo nic jiného než tento neprovést, neboť usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] bylo žalobkyni ve výroku III. uloženo uhradit zálohu na náklady důkazu ve výši [částka], což byla částka ověřená u znalce, jako předpokládaná cena znaleckého posudku, kterou měl i soud za přiměřenou vzhledem k tomu jak měl být stanoven znalecký úkol a byly položeny otázky znalci. Žalobkyně pak opakovaně žádala o prodloužení lhůty ke složení této zálohy, a to nejdříve podáním ze dne [datum] s žádostí o prodloužení lhůty do [datum], dále podáním došlým soudu dne [datum] s žádostí o prodloužení lhůty do [datum], podáním ze dne [datum] s žádostí o prodloužení lhůty do [datum] a podáním ze dne [datum] s žádostí o dodatečném lhůtu do [datum] s poznámkou, že eventuálně bude postačovat termín do [datum]. Soud pak nařídil ústní jednání na den [datum], ale ani k datu konání ústního jednání nedošlo k uhrazení shora uvedené zálohy za znalecký posudek (tedy ani ke slibovanému datu [datum]). Soudu tak nezbylo nic jiného, než v souladu s ustanovením paragrafu 141 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), dle kterého lze - li očekávat náklady důkazu, který účastník navrhl, uloží předseda senátu tomuto účastníku, není-li osvobozen od soudních poplatků, aby před jeho provedením složil zálohu podle předpokládané výše nákladů, jinak nelze důkaz navrhovaný účastníkem provést, o tom musí být účastník poučen. Žalobkyně již v usnesení o ustanovení znalce ze dne 22. 12. 2020 č. j. 13 C 183/2017 - 287 byla poučena o tom, že má - li za to, že je u ní dán předpoklad pro osvobození od soudních poplatků může toto navrhnout (navíc byla právně zastoupena). Ze strany soudu byla dne [datum] poučena (doručeno [datum]), že pokud nebude uhrazena záloha za znalecký posudek, tento nebude zadán, a soud při svém rozhodnutí vyjde toliko z důkazů, které má k dispozici. Na toto žalobkyně opakovaně reagovala žádostí o prodloužení lhůty (viz výše). Z těchto pak nevyplývá, že by zde byly splněny podmínky pro osvobození od placení soudních poplatků, když minimálně v podání z [datum] uvádí, že předmětnou částku již měla k dispozici, ale tuto musela použít na jiný účel. Z výše uvedeného je tak zřejmé, že u žalobkyně nebyly dány předpoklady pro osvobození od placení soudního poplatku a nebylo tak na místě řízení opakovaně zdržovat s ohledem na nezaplacenou zálohu na pořízení znaleckého posudku. Zde lze též odkázat na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 28 Cdo 987/2017 ze dne 6. 3. 2018 nebo Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. 4 Cmo 60/2011 ze dne 19. 5. 2011.

31. Pokud se pak soud zabýval návrhem žalobkyně na moderaci smluvní pokuty, zde musí být splněno několik předpokladů současně. Jednak tato musí být nepřiměřeně vysoká a pohledávka na její zaplacení musí v okamžiku rozhodování soudu existovat. V daném případě již toto nebylo splněno, neboť provedeným zápočtem zanikla předmětná pohledávka a v době rozhodování soudu žádná smluvní pokuta již neexistovala a soud tedy neměl, co moderovat. V tomto směru lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 32 Odo 1007/2006, 23 Cdo 3789/2011, či 23 Cdo 2400/2012. Ze stejného důvodu pak byl zamítán důkazní návrh žalované na vypracování znaleckého posudku na ocenění nemajetkové újmy spojené s pozdním předáním díla. Nicméně zde nutno též uvést, že nepřiměřeně vysoká smluvní pokuta nemůže z důvodu své nepřiměřené výše zakládat neplatnost příslušného ustanovení o smluvní pokutě z důvodu porušení dobrých mravů, tak jak se toho dovolávala žalobkyně, nýbrž může být důvodem toliko k použití moderačního oprávnění soudu. A zde též nutno říci, že i kdyby soud dospěl k jinému závěru než výše (neexistenci smluvní pokuty) musel by přihlédnout k hodnotě a významu zajišťované povinnosti a snížení by mohl provést až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. Moderovat by dále mohl toliko výslednou částku smluvní pokuty, nikoli vlastní způsob jejího určení (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 1734/2012) a musel by též hodnotit, zda ze strany žalované nedošlo k porušení ustanovení o zákazu zneužití práva, neboť jeho zjevné zneužití nepožívá ochrany. V tomto případě pak, ale žalovaná soudu předložila dostatek důkazů o tom, že jednak se jednalo v podstatě o prestižní událost, spojenou s výročím existence žalované (narozeninami k datu [datum]) a dále, že prokazatelně měla náklady minimálně na opakování reklamy, tak aby byli opětovně přilákáni návštěvníci a zcela logicky došlo k újmě na její image, vzhledem k tomu, že část exponátů nebyla funkční v podobě, jak bylo deklarováno (ostatně toto nepopírá ani žalobkyně, navíc i ona sama a jí navržení svědci potvrdili to, že reklamní kampaň celorepublikově proběhla). V daném případě je tak pochopitelné, že s vědomím tohoto rizika, žalovaná úměrně tomuto nastavila výši smluvní pokuty (jen doložený náklad na reklamu fakturami žalované činí v souhrnu částku [částka]). Ze shora uvedeného je tak patrné, že to že žalovaná si včasné předání díla pojistila smluvní pokutou v takovéto výši (0,05 % denně), odpovídalo významu očekávané události a nelze tak uzavřít, že by se jednalo jednak o nepřiměřeně vysokou pokutu či zjevné zneužití práva ze strany žalované.

32. O náhradě nákladů řízení (výrok II. tohoto rozsudku) bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142a o. s. ř., kdy žalovaná, která byla ve věci zcela úspěšná, má vůči žalobkyni právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalované sestávají z 22 úkonů právní služby po [částka] dle ustanovení § 7 ve spojení s § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen a. t.) (1. převzetí a příprava právního zastoupení - dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., 2. vyjádření se k žalobě - dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., 3. vyjádření na výzvu soudu – sdělení výsledku mediace - dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., 4. účast na jednání soudu dne [datum] - dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., 5. + 6. +7 účast na jednání soudu dne [datum] od 9:30 do 15:25 hodin - dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., 8. vyjádření ve věci samé ze dne [datum] - dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., 9. účast na jednání soudu dne [datum] - dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., 10. vyjádření ve věci samé ze dne [datum] - dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., 11. vyjádření ve věci samé ze dne [datum] - dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., 12. +13. + 14. + 15. účast na jednání soudu dne [datum] od 9:03 do 15:43 hodin - dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., 16. vyjádření ve věci samé ze dne [datum] - dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., 17. vyjádření ve věci samé ze dne [datum] - dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., 18. vyjádření ve věci samé ze dne [datum] - dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., 19. vyjádření ve věci samé ze dne [datum] - dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., 20. vyjádření ve věci samé ze dne [datum] - dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., 21. návrh ve věci samé ze dne [datum] - dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a 22. účast na jednání soudu dne [datum] - dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., počítané z tarifní hodnoty ve výši [částka], dále tomu odpovídajících 22 režijních paušálů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a 21 % DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. počítané ze součtu úkonů a režijních paušálů ve výši [částka] Celkem tak náklady řízení žalovaného představuje částka [částka] Lhůta k plnění byla žalobkyni stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. Zbylé dva úkony a jim odpovídající režijní paušály účtované žalovanou za vyjádření ze dne [datum] (toliko sdělení jednou větou, že k dohodě mezi účastníky nedošlo) a ze dne [datum] (sdělení toliko kontaktu na svědkyni) nepovažuje soud za účelně vynaložený náklad ze strany žalované.

33. Výrok III. tohoto rozsudku je pak odůvodněn ustanovením § 148 odst. 1 o. s. ř., když k datu vyhlášení rozsudku, ještě nebyla soudu známa celková částka nákladů zálohovaných státem, a proto o těchto bude rozhodnuto samostatným usnesením, když podle výsledku řízení je k jejich úhradě povinna žalobkyně.