13 C 19/2024 - 134
Citované zákony (13)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 120 odst. 3 § 128 § 149 odst. 1 § 160 odst. 1 § 251
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 odst. 1 písm. a § 11 odst. 1 písm. d § 11 odst. 1 písm. g § 8 odst. 1 § 13 odst. 1 § 13 odst. 4
- zákoník práce, 262/2006 Sb. — § 109 odst. 1
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Rubrum
Městský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Ing. Tomáše Klusáka a přísedících Hany Šilhavé a JUDr. Dagmar Vyskupové ve věci žalobce:[Jméno žalobce], narozený dne [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované:[Jméno žalované]., IČO: [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o zaplacení 28 730 Kč s příslušenstvím takto:
Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 28 730 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 28 730 Kč od 23. 1. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 27 487 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhal zaplacení žalované částky spolu s příslušenstvím (úrokem z prodlení) z titulu nezaplacené mzdy za měsíce srpen a září 2023. Žalobce uvedl, že u žalované působil od [datum] do [datum] na pozici [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Pracovní poměr ukončil dohodou k [datum]. V době ukončení pracovního poměru žalovaná dlužila žalobci mzdu za měsíce srpen, září a říjen 2023. Dne [datum] žalovaná uhradila žalobci dlužnou mzdu za měsíc říjen 2023, nicméně za měsíc srpen a září nezaplatila ničeho, a proto požaduje žalobce celkem částku 28 730 Kč. Úrok z prodlení žalobce požadoval ode dne podání žaloby.
2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala v plném rozsahu. Uvedla, že mzdu za měsíc srpen uhradila žalobci dne [datum] v místě jeho bydliště v [část obce] a mzdu za měsíc září 2023 žalobci uhradila dne [datum] v [Anonymizováno] na [Anonymizováno] na [adresa] v [město]. Žalobce dlužnou mzdu vždy urgoval, a proto jeho tvrzení, aby dlužnou mzdu vymáhal až takovým zpožděním, není věrohodné. Žalovaná uhradila žalobci mzdu za dlužné měsíce v hotovosti, přičemž uvedené vyplývá z uceleného řetězce nepřímých důkazů. Žalovaná svoji obranu založila na skutečnosti, že žalobce je osobou nevěrohodnou, v exekucích, dříve soudně trestanou. Žalobce chce zaplatit mzdu za uvedené měsíce opětovně, aby se žalované pomstil. Proto žalovaná navrhla, aby soud podanou žalobu v plném rozsahu zamítl.
3. V podrobnostech argumentace účastníků odkazuje soud na jejich písemná podání a přednesy, které jsou součástí spisu a jsou druhé straně sporu známy.
4. Podle § 120 odst. 3 o. s. ř. soud vzal za svá skutková zjištění v podobě shodných skutkových tvrzení účastníků, že žalobce byl u žalované v pracovním poměru od [datum] do [datum] na pozici [Anonymizováno] [Anonymizováno] s hrubou mzdou 17 900 Kč měsíčně. Pracovní poměr žalobce u žalované skončil dohodou ke dni [datum]. Mzda za měsíc říjen ve výši 14 949 Kč byla uhrazena na účet zástupce žalobce dne [datum].
5. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.
6. Žalovaná je obchodní společností, která se zabývá mimo jiné nákupem a prodejem [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] ve [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Společníky a jednateli žalované jsou [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] (výpis z obchodního rejstříku žalované, č. l. 6).
7. Žalobce má evidovaný trvalý pobyt od [datum] na [adresa]. Od roku [rok] do roku [rok] měl trvalý pobyt v [adresa] (výpis z centrální evidence obyvatel žalobce č. l. 69).
8. Mzda byla splatná žalobci vždy patnáctého dne následujícího měsíce po výkonu práce, a to na bankovní účet nebo hotově (pracovní smlouva č. l. 3-4).
9. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné mzdy mimo jiné za srpen 2023 a září 2023 předžalobní výzvou ze dne 27. 11. 2023 (předžalobní upomínka, č. l. 2v). Zástupce žalované sděloval 5. 1. 2024 zástupci žalobce, že jeho mzdové nároky neuznává. Mzda za srpen a září 2023 byla žalobci vyplacena v hotovosti dle zavedené praxe stran (e-mailové komunikace, č. l. 16).
10. Z výplatních lístků za měsíce srpen 2023 a září 2023 vyplývá, že hrubá mzda činila 17 900 Kč a k výplatě náleželo žalobci 14 365 Kč, přičemž je zde uveden způsob výplaty v hotovosti (výplatní lístky, č. l. 7).
11. Dne [datum] žalovaná provedla výběr z bankomatu v [část obce] ve výši 31 000 Kč. Dne [datum] žalovaná provedla výběr z bankomatu na [adresa] ve výši 80 000 Kč (výpis z bankovního účtu, č. l. 21).
12. Z komunikace přes aplikaci WhatsApp (č. l. 18-20) vyplývá, že žalobce od [datum] u jednatele žalované [jméno FO] urgoval nezaplacenou mzdu za měsíce srpen, září a říjen 2023 s tím, že žalobce sděloval, že dostal od [tituly před jménem] [jméno FO] zápočtový list a výplatní pásky k podpisu. Sděloval, že výplatní pásky podepíše až obdrží peníze.
13. Z výdajových pokladních dokladů o výplatě mzdy za říjen a září 2023 (č. l. 94) soud zjistil, že tyto nejsou podepsány žalobcem.
14. Z informace o výsledku kontroly [Instituce] za dne [datum] vyplývá, že žalobci nebyla vyplacena mzda za září 2023 a říjen 2023 (kontrola [Instituce], č. l. 24). Z protokolu o kontrole [Instituce] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná nevyplatila za kontrolované období mzdu celkem čtyřem zaměstnancům. Mimo jiné i žalobci a [jméno FO]. U žalobce se týkalo kontrolované období září a října 2023 a u [jméno FO] říjen až prosinec 2023 (protokol o kontrole [Instituce]). Ze sdělení [Instituce] ze dne [datum] soud zjistil, žalovaná předložila výplatní lístky za období leden až říjen 2023, výdajové pokladní doklady za září a říjen 2023 bez podpisu žalobce. Doklady o vyplacení mzdy za další měsíce kontrolovaného období nebyly ke kontrole předloženy (sdělení [Instituce], č. l. 88).
15. Z výpisu [právnická osoba] k telefonnímu číslu jednatele žalované [tituly před jménem] [jméno FO] soud zjistil, že ten dne [datum] telefonoval v [hodnota] hod. a v [hodnota] žalobci (výpis [právnická osoba] k telefonnímu číslu [tel. číslo], č. l. 101). Ze sdělení [právnická osoba]. ze dne [datum] soud zjistil, že geolokaci telefonu žalobce a jednatele žalované na dotaz dle § 128 o. s. ř. nešlo provést, a to i vzhledem k tomu, že tyto údaje se uchovávají pouze po dobu šesti měsíců (sdělení [právnická osoba], č. l. 107).
16. Z komunikace přes WhatsApp a SMS mezi žalobcem a jednatelem žalované [tituly před jménem] [jméno FO] (č. l. 72-87+ č. l. 102-105) soud zjistil, že žalobce urgoval zaplacení mzdy již v prosinci 2021, poté v listopadu 2022, v dubnu 2023, v červnu 2023. Dne [datum] píše žalobce, že je každý měsíc ve stresu, jestli dostane výplatu. Rovněž žalobce jednateli žalované zasílal tabulku s počtem odpracovaných hodin a s požadavkem na mzdu, a to v částkách 34 800 Kč, 33 900 Kč, 38 000 Kč, 35 000 Kč. Co se týče období v právě projednávané věci, tak z komunikace vyplývá, že [datum] píše žalobce „Dobrý večer, já se jen chtěl zeptat jestli jste posílal těch 5 tisíc na tu moji exekuci? A kdy bude výplata?“ 17. Ze svědecké výpovědi [jméno FO] učiněné na jednání soudu dne [datum] soud zjistil, že byla zaměstnankyní žalované. Mzdu dostávala buď na účet nebo hotově (někdy bylo zpoždění cca 2-3 dny), žádný papír nepodepisovala při výplatě mzdy. Nebylo jí známo, že by žalobce mzdu nedostal. Žalobce rovněž dostával mzdu v hotovosti. Žalobce říkal, že by do zaměstnání nepřišel, kdyby nedostal mzdu. Žalobce říkal, že snad chtěl peníze, aby uhradil něco exekutorovi.
18. Ze svědecké výpovědi [jméno FO] učiněné na jednání soudu dne [datum] soud zjistil, že jednatel žalované [tituly před jménem] [jméno FO] je její manžel. V první polovině listopadu 2023 se u jejich bytu objevil pan [jméno FO] spolu žalobcem. [jméno FO] sháněl manžela kvůli nezaplacené mzdě. [jméno FO] dále uváděl, že žalobci manžel dluží zápočtový list. Žalobce celou dobu mlčel a neříkal nic. Svědkyně uvedla, že žalobci manžel vyplácel mzdu v hotovosti někde v [Anonymizováno] pár let zpět. Žalobce snad měl být v exekuci. Mzdu manžel vyplácel v hotovosti, jelikož mají malou firmu. Manžel formality ohledně podpisu výplaty neřešil.
19. Ze svědecké výpovědi [tituly před jménem] [jméno FO] učiněné na jednání soudu dne [datum] soud zjistil, že u pracuje u [právnická osoba]. U žalované prováděla kontrolu od února 2024, šetřili i oblast odměňování. U žalobce uzavřeli, že mu nebyla vyplacena mzda za září a říjen 2023, jelikož výdajové doklady za tyto měsíce byly bez jeho podpisu. Zaměstnanců bez uhrazené mzdy bylo u žalované více. Zda bylo něco zpětně uhrazeno svědkyně nevěděla, jelikož námitky proti kontrole podán nebyly. Ohledně výplaty mzdy žalobce za srpen 2023 si svědkyně blíže na nic nevzpomněla.
20. Ze svědecké výpovědi [jméno FO] učiněné na jednání soudu dne [datum] soud zjistil, že u žalované pracoval brigádně 2-3 roky zpět. Žalobce je jeho bývalý soused, jeho rodiče mají dům vedle něj. V době jeho působení u žalované jednatel [tituly před jménem] [jméno FO] mzdu nevyplácel řádně, jelikož byl ve finanční tísni. V bydlišti [tituly před jménem] [jméno FO] byl urgovat mzdu celkem 3x. Jednou jednatel žalované sděloval, že je ve finanční tísni. Jednou mu otevřela jeho manželka s dítětem, které sděloval, že mu její manžel dluží mzdu. Potřetí se tam vypravil s žalobcem, kterého vyzvedl cestou v [část obce]. Žalobce mu sdělil, že potřebuje řešit finanční hotovost za odvedenou práci. Jednateli žalované žalobce rovněž sděloval, že nebyla uhrazena částka rovněž na exekuci. Potřetí také viděli manželku jednatele. Mzda u žalované byla vyplácena hotově. Podnět na [Instituce] za něj zpracovala jeho přítelkyně, jelikož on nemá rád počítače. Před podpisem pracovní smlouvy byl u žalované tzv. načerno. Po podpisu smlouvy vše probíhalo s podpisem.
21. Z účastnické výpovědi žalobce učiněné na jednání soudu dne [datum] a [datum] soud zjistil, že pracoval u žalované nejprve bez smlouvy. Problémy s výplatou mzdy byly už od roku 2021. V roce 2021 to jednatel žalované vždycky doplatil, takže čekal, že to tak bude i dále. Mzda mu byla vyplácena vždy v hotovosti od pana [jméno FO] a vždy podepisoval výplatní pásky. Bylo zvykem u žalované vyplácení v hotovosti, nicméně jeho otci to chodilo na účet. Ke svým majetkovým poměrům žalobce uvedl, že měl exekuci. Jednatel žalované o tom věděl a měl odvádět z jeho mzdy 5 000 Kč měsíčně na tu exekuci. Žalobce měl sjednanou mzdu na úplné minimum, nicméně ve skutečnosti měl pobírat 200 Kč na hodinu. Žalobce zjistil, že jednatel žalované neposílá nic na exekuci, a proto se k němu vypravil s panem [jméno FO]. Ta schůzka zhruba proběhla, jak ji popsala jeho manželka. V rámci této schůzky pan [jméno FO] sdělil panu [jméno FO], že nemá pracovní smlouvu a co po něm vlastně chce, nicméně panu [jméno FO] tu dlužnou částku zaplatil. Jemu sděloval, že ty exekuce posílal. Zápočtový list si měl vyzvednout na vrátnici. Zápočtové listy na vrátnici vyzvedl, ty výplatní pásky nepodepsal a nevrátil a odnesl je rovnou svému advokátovi. K výplatě mzdy docházelo vždy v pracovní době. Ke svému konci u žalované uvedl, že si hledal na internetu, že může skončil až asi za dva měsíce po nevyplacení mzdy, takže proto to řešil až tak později. Co se týče toho října, tak to už nepracoval, to měl dovolenou. V září také nechodil do práce, předstíral, že má covid a že je nemocný. Jednateli sděloval, že do práce chodit nebude, pokud nedostane zaplaceno. K předestřeným výplatním páskám uvedl, že si to úplně přesně už nepamatuje, ale že prostě měl dovolenou. Ke svému bydlišti žalobce uvedl, že bydlel v [adresa], a to u rodičů. Neměl nikdy podnájem v [město]. Mimo to pracoviště mu vyplácena mzda nebyla nikdy. [adresa] je jeho evidenční adresa. Exekuci má na částku 38 000 Kč. Ve výkonu trestu byl asi [hodnota] měsíců někdy v roce [rok]. Nikdy nebydlel v [část obce]. V tom daném období měl přítelkyni v [část obce], u které někdy přespával (období 2018-2023). V [část obce] má tetu se strejdou. Nezaplacenou mzdu v rozhodném období řešil hlavně osobně, protože i z té komunikace vyplývá, že často ty zprávy zůstaly bez odpovědi nebo jednatel žalované nebral telefon. Co se týče inkriminovaného hovoru z [datum], žalobce uvedl, že neví, co v daný den spolu řešili, možná práci. Srážka dle výplatního lístku 1 450 Kč byla uvedeno jako minimum z jeho mzdy, domluva byla na posílání 5 000 Kč. Jeho skutečná mzda u žalované byla cca 35 000 Kč měsíčně čistého s tím, že podepisoval výplatní pásku na to minimum, ale v hotovosti mu jednatel žalované vyplácel 200 Kč za hodinu. Z doložené komunikace vyplývají tabulky, kde psal jednateli žalované počet odpracovaných hodin a nárokovanou skutečnou mzdu. Komunikační kanály pro komunikaci s jednatelem žalobce byly WhatsApp, SMS, volali si, pak osobně. Možná i [Anonymizováno]. V [část obce] dělal u tety kuchyň, proto ho tam nabíral pan [jméno FO]. Dále uvedl žalobce k odpracovaným hodinám uvedl, že někdy přišel, protože chtěl své peníze, ale nezůstal třeba celý počet hodin. Nicméně asi tedy ten počet hodin souhlasí.
22. Z účastnické výpovědi jednatele žalované [tituly před jménem] [jméno FO] učiněné na jednání soudu dne [datum] soud zjistil, že mzda u žalované byla vyplácena v hotovosti. Ta mzda byla vyplácena buď na pracovišti v [Anonymizováno] na [Anonymizováno] nebo na [adresa], někdy v terénu. Několikrát mzdu žalobci vyplácel na [adresa] v [část obce] s tím, že jsem tam vybíral ty peníze v bankomatu a pan žalobce byl do minuty u toho bankomatu. Sám se mu žalobce chlubil, že tam opravuje kuchyň. Co se týče těch sporných měsíců, tak 1x došlo k výběru z bankomatu na [adresa], jednou na [adresa], takže v tom září to bylo vyplaceno na té [adresa] a za ten říjen to bylo vybráno na té [adresa], v říjnu bylo tedy zaplaceno na té [Anonymizováno]. Podpisy na výplatnici žalovaná nedisponuje. Zápočtové listy si žalobce vyzvedl někdy v prvním týdnu v listopadu. Někdy má žalovaná problémy s cash flow, a proto mzda byly vyplacena se zpožděním do 5 pracovních dnů. Otci žalobce mzdu uhradil až na základě soudního rozhodnutí. K předávání peněz na té [adresa] jednatel žalované uvedl, že tam žalobce přebýval. Byl tam bankomat, takže peníze vybral a žalobce tam byl tak do minuty. Žalobce v rozhodných měsících nechyběl v zaměstnání kvůli covidu. Měl něco se zubem nebo musel na pohřeb. Odpracované dny sedí s výplatními páskami. Jednou jej žalobce navštívil doma spolu s panem [jméno FO]. Žalobce sděloval, že by potřeboval peníze na tu exekuci a zmínil i ten zápočtový list. Ohledně mzdy na výplatní pásce a reálné mzdy žalobce jednatel žalované uvedl, že to zaokrouhloval. Mzdu za říjen 2023 uhradil se zpožděním, protože byl v důsledku komunikace žalobce naštvaný, a proto to chtěl podržet ať to stojí, co to stojí.
23. Z účastnické výpovědi jednatelky žalované [jméno FO] učiněné na jednání soudu dne [datum] soud zjistil, že žalobci mzda byly vyplácena v hotovosti, jelikož na tom trval. Mzdu vyplácen druhý jednatel [tituly před jménem] [jméno FO]. U žalované se nepodepisovali výplatní lístky. Výdajové pokladní doklady od žalobce chtěla podepsat kvůli evidenci výplaty mezd. Data tam doplnila podle toho, kdy mohlo dojít k výplatě peněz. V průběhu roku 2023 měli finanční problémy, mzdy vyplácely se zpožděním. Jednatelka nevěděla, proč [Instituce] evidoval dlužnou mzdu paní [jméno FO], když této vše uhradili s menším zpožděním. S žalobcem komunikovala v tom listopadu 2023 ohledně výstupních papírů. Žalobce přišel s tím, že mu nebyla vyplacena mzda, vyhrožoval inspekcí práce. Jednatelka mu řekla, že to není pravda. Žalobce vždy urgoval vyplacení mzdy. Prostřednicím aplikace WhatsApp sdělovala žalobci, že za srpen a září 2023 od něj podepsané výplatní lístky má. Někdy totiž dávali zaměstnancům podepsat výplatní lístky, aby to měli v pořádku ohledně dokladů. Žalobce se měl zdržovat snad někde v [část obce]. Žalobce někdy podepisoval výplatní pásky.
24. Z dohody o konci pracovního poměru (č. l. 5), výpisu z bankovního účtu zástupce žalobce, sdělení [právnická osoba] (č. l. 111), soud nezjistil pro věc žádné rozhodné skutečnosti.
25. Další dokazování soud neprováděl s ohledem na zásadu procesní ekonomie řízení. Žalovanou navrhnuté důkazy k prokázání uceleného řetězce soud provedl. Co se týče neprovedených výplatních lístků za ostatní období, tak dle soudu se jednalo o výplatní lístky vytisknuté ze systému žalované, a proto nemohli podat ucelenou představu o praxi žalované při podepisování výplatních pásek.
26. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci.
27. Žalobce byl u žalované v pracovním poměru od [datum] do [datum] na pozici [Anonymizováno] [Anonymizováno] s hrubou mzdou 17 900 Kč měsíčně. Žalovaná vyplácela žalobci mzdu hotově. Žalovaná se dlouhodobě dostávala do prodlení s úhradou mzdy, což žalobce často urgoval u jednatele žalované [tituly před jménem] [jméno FO]. [Instituce] provedl u žalované kontrolu mj. i na úseku odměňování, přičemž zjistil, že žalovaná nevyplatila mzdu více zaměstnancům. Z výsledků provedeného dokazování nelze dospět k závěru, že žalovaná zaplatila žalobci mzdu za srpen a září 2023.
28. Zjištěný skutkový stav podřadil soud pod následující zákonná ustanovení.
29. Za vykonanou práci zaměstnanci přísluší mzda, plat nebo odměna z dohody za podmínek stanovených tímto zákonem, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak (§ 109 odst. 1 zákoníku práce).
30. Právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je zcela důvodná, jelikož žalovaná v řízená neprokázala, že žalobci vyplatila mzdu za srpen a září 2023. Dle soudu nebyl předložen přímý důkaz o výplatě mzdy žalovanému za uvedené měsíce. Z provedených nepřímých důkazů nešlo dospět k závěru o výplatě mzdy v hotovosti v tvrzených termínech, v požadované výši, na zmiňovaných místech.
31. Soud při svém hodnocení vyšel z následujících východisek.
32. Ve sporu o zaplacení mzdy má žalobce jako zaměstnanec břemeno tvrzení o tom, že mezi ním a žalovaným zaměstnavatelem byl uzavřen pracovní poměr a že pro zaměstnavatele vykonal práci. Brání-li se oproti požadavku na zaplacení mzdy žalovaný zaměstnavatel námitkou, že zaměstnanec, se kterým sjednal pracovní poměr, pro něj práci nevykonal, nemá (nemůže mít) ohledně tohoto tvrzení důkazní povinnost (prokazovat lze jen to, co se stalo, nikoliv to, co se nestalo), ale nese břemeno tvrzení, že podle jím vedené evidence odpracované doby zaměstnanec v době, kdy měl podle svého tvrzení vykonat práci, nepracoval, a má povinnost označit k tomuto tvrzení důkazy (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 3989/2011).
33. Žalobce prokázal, že mu vznikl pracovní poměr u žalované a že práci pro žalovanou vykonal. Žalovaná nepopírala, že žalobce pro ni práci za uvedené měsíce vykonal, ale nesouhlasila s jeho tvrzením, že mu nevyplatila mzdu.
34. Dle soudu žalovanou ohledně tvrzení o zaplacení mzdy žalobci za měsíce srpen a září 2023 tížilo břemeno důkazní.
35. Procesní smysl důkazního břemene vyniká především v takové důkazní situaci, kdy aktivní účastníci beze zbytku splní svou povinnost tvrzení a povinnost důkazní. Jeho pravým cílem je umožnit soudu vydat rozhodnutí i v těch případech, kdy určitá skutečnost, ve sporu rozhodná, nebyla (ve smyslu, že zpravidla ani být nemohla) dokázána, tedy v případech, kdy výsledky hodnocení důkazů neumožňují soudu přijmout ani závěr o pravdivosti této skutečnosti, ale ani závěr o tom, že by byla nepravdivá. Rovněž v těchto případech (v tzv. důkazní nouzi) musí soud rozhodnout v neprospěch toho účastníka, v jehož zájmu bylo podle hmotného práva prokázat tvrzenou skutečnost (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 28. 2. 2002 sp. zn. 21 Cdo 762/2001, který byl uveřejněn pod č. 86 v časopise Soudní judikatura, roč. 2002).
36. Žalovaná se z provedených důkazů snažila vytvořil ucelený řetězec nepřímých důkazů, který by prokázal zaplacení mzdy.
37. Nepřímým důkazem je takový důkaz, který dokazuje skutečnost jinou, ale takovou, ze které je možné usuzovat, zda se stala či nestala skutečnost, která je předmětem dokazování; objasňuje tedy dokazovanou skutečnost pomocí jiné skutečnosti, která má k dokazované skutečnosti jen nepřímý vztah (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2014, sp. zn. 21 Cdo 2682/2013, uveřejněný pod číslem 93/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní).
38. Nepřímý důkaz sám o sobě zpravidla nevede – vzhledem ke svému zprostředkovanému vztahu ke skutečnosti, která je předmětem dokazování – k jejímu prokázání; výsledkem jeho hodnocení ve spojení s dalšími nepřímými důkazy tvořícími systém, jehož jednotlivé články jsou v souladu mezi sebou i s dokazovanou skutečností, však takový závěr být může (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2014, sp. zn. 21 Cdo 2682/2013).
39. Skutečnost prokazovanou pouze nepřímými důkazy lze mít za prokázanou, jestliže na základě výsledků hodnocení těchto důkazů lze bez rozumných pochybností nabýt jistoty (přesvědčení) o tom, že se tato skutečnost opravdu stala (že je pravdivá) nestačí, lze-li usuzovat pouze na možnost její pravdivosti, na její pravděpodobnost (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2014, sp. zn. 21 Cdo 2682/2013).
40. Jak již soud uvedl, tak přímý důkaz o výplatě mzdy za období srpen a září 2023 žalovaná soudu nepředložila. Co se týče nepřímých důkazů, tak žalovaná svoji obranu stavěla na tom, že jednatel žalované dne [datum] provedl výběr z bankomatu v [část obce] ve výši 31 000 Kč a zaplatil tento den žalobci mzdu za srpen 2023. Uvedenou skutečnost měl potvrzovat, že v daný den v podvečer spolu jednatel žalované a žalobce telefonicky hovořili. Dále dne [datum] jednatel žalované provedl výběr z bankomatu na [adresa] ve výši 80 000 Kč a na [Anonymizováno] v [Anonymizováno] žalobci vyplatil mzdu za září 2023. Dále se žalovaná snažila vytvořit konstrukci o nevěrohodnosti žalobce, který si svá tvrzení o nezaplacené mzdě vymyslel ze msty, a požadoval tedy mzdu zaplatit podruhé. Rovněž je dle žalované nepravděpodobné, že by u žalované vydržel tak dlouho a neurgoval více zaplacení dlužném mzdy.
41. Soud na základě provedeného dokazování a hodnocení jednotlivých důkazů ve vzájemné souvislosti má za to, že nelze nabýt jistoty (přesvědčení) bez rozumných pochybností, že došlo k zaplacení mzdy za srpen a září ve tvrzených termínech [datum] a [datum]. Dle soudu právě z provedeného dokazování tyto pochybnosti plynou. Nelze už vůbec hovořit o tom, že by provedené důkazy vytvářeli ucelený systém, jehož jednotlivé články jsou v souladu mezi sebou i s dokazovanou skutečností (výplatě mzdy).
42. Dle soudu výběry z bankomatů sami o sobě neprokazují ničeho ve vztahu k úhradě mzdy v požadované výši, ani v tvrzených termínech. Pokud je sice tvrzený výběr [datum] v den výplatního termínu a žalobce s jednatelem žalovaného spolu 2x mluvili po 18 hodině, tak z toho automaticky nelze dovodit, že se spolu žalobce a jednatel žalované tento den setkali a mzda byla žalobci v tento den uhrazena v požadované výši. Vybraná částka nesouhlasí ani s požadovanou mzdou. Rovněž údajná výplata hned první den výplatního termínu působí zvláštně a v rozporu se skutkovým zjištěním, že mzda byla často vyplácena se zpožděním v důsledku problémů žalované s cash flow (výpověď obou jednatelů žalované). Co se týče konstrukce úhrady mzdy [datum] za měsíc září, tak ta je ještě více narušena výsledky provedeného dokazování. Pokud by totiž k úhradě mzdy tento den skutečně došlo, je zcela v rozporu s elementární logikou, aby žalobce již dne [datum] psal jednateli žalované, kdy bude výplata. Verzi žalobce o nezaplacené mzdě rovněž podporuje svědek [jméno FO]. Žalobce se s panem [jméno FO] vypravili za jednatelem žalované domů někdy na podzim. Svědek [jméno FO] rovněž neměl zaplaceno za práci a žalobce mu sděloval, že potřebuje řešit finanční hotovost za odvedenou práci. Pokud žalobce před manželkou jednatele žalované svoji dlužnou mzdu výslovně nezmínil a při setkání mlčel, tak z toho nelze automaticky dovodit, že mzda zaplacena byla.
43. Pochybností z provedeného dokazování je celá řada. Svědkyně [jméno FO] hovoří o tom, že jí mzda byla hrazena se zpožděním cca 2-3 dny, nicméně žalovaná není schopna doložit v rámci kontroly [Instituce] z [měsíc] [rok], že jí vyplatila mzdu za říjen až prosinec 2023. Z výslechu obou jednatelů navíc vyplývá, že žalovaná mívala potíže s finančními prostředky v průběhu roku 2023. Jednatel žalované dále zaplatil mzdu za říjen 2023 otci žalobce až na základě soudního rozhodnutí. Dále uvedl, že zaplatil žalobci mzdu za říjen 2023 se zpožděním, protože na něj byl naštvaný. Celá praxe odměňování zaměstnanců u žalované vzbuzuje mnoho pochybností v podobě úhrady mzdy zaměstnancům se zpožděním (komunikace WhatsApp), v hotovosti ve výši zřejmě jiné než dle výplatního lístku (tabulky žalobce + výpověď jednatele [tituly před jménem] [jméno FO]), někdy došlo k podpisu výplatního lístky jindy nikoliv (výpověď druhé jednatelky).
44. Co se týče zpochybňování věrohodnosti žalobce např. tím, že byl osobou dříve soudně trestanou, vůči jednateli žalované vedl komunikaci hrubšího rázu, nebo že svoji docházku popisoval barvitějším způsobem, nelze automaticky dovodit ve spojení s dalším dokazováním, že si celou konstrukci o nezaplacení mzdy vymyslel. Dle soudu uvedené spíše svědčí o dlouhodobé frustraci žalobce z neustálého zpoždění výplaty za odvedenou práci, z čehož pro něj plynuly trable spojené s hrazením nájemného či uspokojováním potřeb běžného života (např. jídlo).
45. Zjištěné skutečnosti tak vzbuzují celou řadu pochybností o pravděpodobnosti úhrady mzdy žalobci.
46. Soud uzavřel, že na základě provedeného dokazované nelze dospět k závěru, že žalovaná zaplatila žalobci mzdu za srpen a září 2023.
47. Soud proto podané žalobě v plném rozsahu výrokem I. vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci žalovanou částku se zákonnými úroky z prodlení, a to ode dne podání žaloby, jelikož žalovaná již v této době byla v prodlení s úhradou mzdy (§ 1970 o. z ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Lhůtu k plnění pak soud stanovil třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř).
48. Výrok II. je odůvodněn skutečností, že žalobci náleží náhrada nákladů řízení proti žalované jako účastníkovi řízení, který ve věci úspěch neměl (§ 142 odst. 1 o. s. ř).
49. Náklady žalobce tvoří odměna za zastoupení ve výši 2 260 Kč/úkon – 10 úkonů, tj. 22 600 Kč podle § 7 bod 5 ve spojení s § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“), dále paušální náhrada výdajů ve výši 300 Kč za každý úkon právní služby podle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu za úkony do 31. 12. 2024, jimiž jsou příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, žaloba, vyjádření ve věci samé ze dne 20. 5. 2024, účast na jednání před soudem dne [datum], účast na jednání před soudem dne [datum] (2 úkony, jednání nepřesáhlo 4 hodiny) v celkové výši 2 100 Kč, dále paušální náhrada výdajů ve výši 450 Kč za každý úkon právní služby podle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu za úkony po 1. 1. 2025, a to účast na jednání před soudem dne [datum] (2 úkony, jednání nepřesáhlo 4 hodiny), podání ve věci samé ze dne 2. 3. 2025, v celkové výši 1 350 Kč (shora uvedené úkony dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) advokátního tarifu). Za paušální náhrady tedy celkem 3 450 Kč. Rovněž má žalobce právo na náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 437 Kč. Náhradu nákladů řízení v celkové výši 27 487 Kč uložil soud zaplatit žalované, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).
Poučení
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.