13 C 193/2021-27

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Zatloukalovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] o zaplacení 1, 829.387,96 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 1, 829.387,96 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1, 829.387,96 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 900 Kč, do tří dnů ode dne, kdy toto rozhodnutí nabude právní moci.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí ukládajícího žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 1, 829.387,96 Kč s příslušenstvím (úrokem z prodlení). Žalobkyně tvrdila, že pojistitel [právnická osoba], [IČO] uzavřel se společností [právnická osoba] a pojištěnými (mezi nimiž byla i žalobkyně) dne [datum] pojistnou smlouvu o pojištění průmyslových nebezpečí (evidována pod [číslo]). Ke smlouvě byly uzavřeny dodatky, včetně dodatku [číslo] ze dne [datum]. V souvislosti s převodem části pojistného kmene ze společnosti [právnická osoba] došlo k převodu pojistné smlouvy na žalovanou. Žalobkyně, výlučný vlastník pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], k.ú. [obec], obec Karlovy Vary, v budově provozovala obchodní činnost (autorizovaný prodej vozidel) a část budovy pronajímala. Dne [datum] bylo zjištěno, že ve dnech [datum] a [datum] došlo k vodovodní havárii, v části budovy pronajaté podnikající [jméno] [příjmení] (provozující v pronajatých prostorách kadeřnictví a další služby). V důsledku vodovodní havárie došlo k vytopení jak prostor pronajatých paní [příjmení], tak ostatních prostor budovy [adresa] a ke značné škodě na majetku žalobkyně. Žalobkyně pojistnou událost nahlásila žalované, požádala o vyplacení pojistného plnění - z pojištění proti pojistnému nebezpečí voda z vodovodních zařízení se sjednaným ročním limitem plnění 1, 000.000 Kč a zároveň z pojištění nákladů vynaložených v důsledku pojistné události v rozsahu čl. 2 odst. 6 Zvláštních pojistných podmínek (ZPP PR- P 2014/01), kde roční limit plnění činí 10, 000.000 Kč. Žalobkyni bylo vyplaceno pojistné plnění ve výši 1, 050.000 Kč s tím, že tímto byl vyčerpán limit plnění z pojištění proti pojistnému nebezpečí voda z vodovodních zařízení. Co se týče plnění z kapitoly„ pojištění nákladů vynaložených v důsledku pojistné události v rozsahu čl. 2 odst. 6 ZPP PR- P 2014/01“, žalovaná sdělila, že z této kapitoly plnit nebude, a to proto, že v části pojistné smlouvy s názvem„ Roční limity plnění“ jsou sjednány roční limity plnění pro pojistná nebezpečí jako společné (kombinované) pro pojištění majetku, pojištění přerušení provozu a pro náklady v důsledku pojistné události (a roční limit plnění ve výši 10, 000.000 Kč na náklady vynaložené v důsledku pojistné události v rozsahu čl. 2 odst. 6 ZPP PR- P 2014/01 se podle žalované neuplatní; zároveň nemohou být náklady uhrazeny ani v rámci společného ročního limitu pro pojistné nebezpečí voda z vodovodních zařízení, neboť tento byl již zcela vyčerpán). Žalobkyně s takovým výkladem pojistné smlouvy nesouhlasí - v pojistné smlouvě je samostatně stanoven roční limit plnění pro pojistné nebezpečí voda z vodovodních zařízení (str. 4 a 5 dodatku [číslo]) a samostatně roční limit pro pojištění nákladů vynaložených v důsledku pojistné události v rozsahu čl. 2 odst. 6 ZPP PR- P 2014/01 (str. 4 dodatku [číslo]), tato skutečnost je předně zřejmá již ze samotného textu smlouvy. Zvláštní pojistné podmínky navíc obsahují definice jednotlivých pojmů a slovních spojení užívaných v pojistné smlouvě, a to i definici pojmu„ náklady vynaložené v důsledku pojistné události“ a jeho význam pro účely pojistné smlouvy a předmětného pojištění. V souladu s touto definicí je v pojistné smlouvě výslovně uvedeno, že roční limit plnění, pokud jde o„ náklady vynaložené v důsledku pojistné události“, činí 10, 000.000 Kč. Oproti tomu v souvislosti se společnými ročními limity je v pojistné smlouvě použit pouze výraz„ náklady“ (i když žalovaná ve svých vyjádřeních doplňuje dovětek„ v důsledku pojistné události“). Nemůže se však jednat o„ náklady vynaložené v důsledku pojistné události“, v pojistné smlouvě byla zavedena určitá terminologie, byl sjednán význam jednotlivých slovních spojení. Pojistná smlouva a další dokumenty jsou navíc smlouvami (dokumenty) žalované a v případě výkladových rozporů tak musí být smlouva vykládána k tíži žalované. Žalobkyni bylo vyplaceno pojistné plnění ve výši 1, 050.000 Kč, a pokud by v ročním limitu pro pojistné nebezpečí voda z vodovodních zařízení byly zahrnuty i náklady vynaložené v důsledku pojistné události, neměla žalovaná důvod k vyplacení pojistného plnění ve vyšší výši, než činí roční limit. Žalobkyně má proto nárok na vyplacení pojistného plnění i z kapitoly pojištění nákladů vynaložených v důsledku pojistné události v rozsahu čl. 2 odst. 6 ZPP PR- P 2014/01 a konkrétně požaduje zaplacení 1, 829.387,96 Kč bez DPH. Jedná se o náklady vynaložené žalobkyní za sanační a odklízecí práce, odstranění podlah, stavební a montážní práce, vysoušení, pronájem vysoušečů, odvlhčovačů, náklady na prodlužováky, rukavice atd. Žalobkyně k žalobě přiložila přehled nákladů a související faktury. Žalovaná, ač k plnění před podáním žaloby vyzvána, žalobkyni v rozsahu žalobního žádání neplnila.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila odmítnutím žalobou uplatněného nároku. Uvedla, že přijala oznámení o způsobené škodní události, přistoupila k šetření nahlášené škodní události s cílem zjistit, zda žalobkyní popsaná událost splňuje kritéria pro závěr, že se jednalo o událost pojistnou zakládající právo žalobkyně na výplatu pojistného plnění a povinnost žalované pojistné plnění žalobkyni poskytnout. Žalobkyni vzniklo právo na výplatu pojistného plnění, neboť ke vzniku popsané škody skutečně došlo, žalobkyni (pojištěnému) náleží pojistné plnění dle sjednané pojistné smlouvy. Součástí smlouvy bylo ujednání“ Roční limity plnění“, podle kterého jsou limity plnění pro pojistná nebezpečí společné (kombinované) pro pojištění majetku, pojištění přerušení provozu a pro náklady, kdy pojistný limit plnění pro pojistné nebezpečí voda z vodovodních zařízení činí částku 1, 000.000 Kč. Ve smlouvě byl tedy pro pojistné nebezpečí voda z vodovodních zařízení zcela explicitně nastaven společný roční limit plnění pro pojištění majetku, pojištění přerušení provozu a pro náklady po pojistné události na hodnotu 1, 000.000 Kč a tato částka je hraniční pro výši škody z pojistného nebezpečí voda z vodovodních zařízení a pro vzniklé náklady po pojistné události pojistným nebezpečím voda z vodovodních zařízení.“ Roční limity plnění“ u dalších akcentovaných pojistných nebezpečí jako je vichřice / krupobití, tíha sněhu a námrazy, pád stromu, náraz vozidla, kouř, aerodynamický třesk, sesuv půdy a zřícení skal, záplava / povodeň, zemětřesení jsou nastaveny společné roční limity plnění na podstatně vyšší hodnotu (100, 000.000 Kč). Žalobkyně si mohla při sjednaní pojistné smlouvy po dohodě s žalovanou roční limit pro plnění z pojistného nebezpečí“ voda z vodovodních zařízení“ navýšit. Žalovaná proto vyplatila žalobkyni na pojistném plnění částku 1, 050.000 Kč, sestávající z částky 950.000 Kč (za škodu způsobenou pojistným nebezpečím voda z vodovodního zařízení - limit 1, 000.000 Kč mínus sjednaná spoluúčast 50.000 Kč) a z částky 100.000 Kč (zachraňovací náklady dle článku [číslo] odst 1 a 4 VPP M 2014/01 – tyto náklady náleží maximálně do 10 % z horní hranice plnění sjednaného pojištění, z něhož hrozil vznik pojistné události; tyto náklady uplatnila žalobkyně jako náklady v podobě nákladů na“ vysoušení“ dle předložené faktury [číslo] ze dne [datum]). Do pojistné smlouvy bylo vtěleno i“ Prohlášení pojistníka/pojištěného“, z jehož obsahu plyne, že dotčené osoby prohlašují, že převzaly smlouvu a seznámily se se všemi ustanoveními smlouvy, včetně příloh a pojistných podmínek, jejich obsahu rozumí a s rozsahem a podmínkami pojištění souhlasí. Smluvní strany rovněž prohlásily, že si smlouvu před jejím podpisem přečetly, kdy tato byla uzavřena po vzájemném projednání podle jejich vůle určitě a srozumitelně. Žalovaná tedy učinila sporným již samotný základ nároku žalobkyně, popírá však i jeho výši (žalobkyně požadavek dokládá soupisem nákladů vynaložených za sanační a montážní práce, vysoušení, pronájem vysoušečů, odvlhčovačů, náklady na prodlužováky, rukavice atd., k těmto nákladům dokládá faktury, které mají prokazovat vyložené náklady za výše specifikované položky, nijak blíže však netvrdí skutečnosti ohledně účelnosti a nutnosti vynaložených nákladů v souvislosti s následky popsané škodní události - všechny tyto náklady nejsou bezezbytku kryty sjednanou smlouvou; rozpočty faktur jsou rozepsány nedostatečně a netransparentně).

3. Žalobkyně replikovala tím, že nelze akceptovat výklad pojistné smlouvy, jak jej činí žalovaná, tvrzení žalované jsou zmatečná a nesrozumitelná. Žalovaná žádným způsobem neobjasňuje oprávněnost svého výkladu pojistné smlouvy. Z pojistné smlouvy nevyplývá, že by v ročním limitu pro plnění pro pojistné nebezpečí voda z vodovodních zařízení bylo zahrnuto i pojištění nákladů vynaložených v důsledku pojistné události v rozsahu čl. 2 odst. 6 ZPP PR- P 2014/01 (a tedy že v případě vyplacení pojistného plnění z pojištění proti pojistnému nebezpečí voda z vodovodních zařízení nelze vedle toho požadovat i pojistné plnění z této kapitoly). S ohledem na žalovanou zavedenou definici pojmu„ náklady vynaložené v důsledku pojistné události“ je zřejmé, že v případě„ nákladů“ a„ nákladů vynaložených v důsledku pojistné události“ se nejedná o to samé a pojistné plnění tak lze uplatnit z obou kapitol. Výklad prosazovaný žalovanou nedává smysl i s ohledem na skutečnost, že žalobkyni byly vedle pojistného plnění z pojištění proti pojistnému nebezpečí voda z vodovodních zařízení uhrazeny i„ zachraňovací náklady“ co do částky 100.000 Kč (tj. co do maximální možné částky) - žalovaná tedy na jednu stranu tvrdí, že z pojištění nákladů vynaložených v důsledku pojistné události v rozsahu čl. 2 odst. 6 ZPP PR- P 2014/01 nemůže být žalobci ničeho uhrazeno, neboť tyto náklady jsou již zahrnuty ve společném ročním limitu plnění pro pojištění proti pojistnému nebezpečí voda z vodovodních zařízení a žalobkyně má sjednaný společný roční limit pouze ve výši 1, 000.000 Kč, na druhou stranu ale žalovaná uhradila žalobkyni„ zachraňovací náklady“, tj. náklady vzniklé po pojistné události pojistným nebezpečím voda z vodovodních zařízení, které by dle výkladu žalované měly být zahrnuty již ve společném ročním limitu, a zároveň jejich úhradou došlo k překročení částky 1, 000.000 Kč, kterou dle tvrzení žalované za žádných okolností překročit nelze, neboť je v tomto limitu zahrnuto vše, co souvisí s pojistným nebezpečím voda z vodovodních zařízení. Žalobkyně sporovala i oprávněnost postupu žalované tam, kde z pojistného plnění odečetla částku 50.000 Kč v souvislosti s ujednanou spoluúčastí. I toto jednání žalované je v rozporu s pojistnou smlouvou - podle smlouvy má žalobkyně právo na náhradu škody až co do částky 1, 000.000 Kč, ve skutečnosti však žalovaná tuto částku zjevně nikdy nehradí a pojistné plnění nikdy nemůže přesáhnout 950.000 Kč. Co se týče výkladů pojistné smlouvy, poukázala žalobkyně na to, že pojistnou smlouvu připravila a formulovala žalovaná jako subjekt, který je v dominantním postavení ve vztahu k žalobkyni. Jedná se o odborníka specializujícího se na danou činnost/oblast. Výklad žalované je v rozporu se smyslem pojistné smlouvy, když minimalizuje nárok žalobkyně na výplatu pojistného plnění.

4. Soud provedl důkazy listinami předloženými účastníky a důkaz výpisem z obchodního rejstříku žalované (jelikož ten bylo třeba provést ve smyslu ust. § 120 odst. 2 o. s. ř.) a učinil následující skutková zjištění:

5. Z pojistné smlouvy [číslo] soud zjistil, že [právnická osoba], [IČO] (v postavení pojistitele), [právnická osoba], [IČO] (v postavení pojistníka) a žalobkyně (jedna z pojištěných) dne [datum] písemně ujednaly vzájemná práva a povinnosti související s pojištěním průmyslových nebezpečí. Žalobkyně je dle ujednání osobou oprávněnou podle pojistné smlouvy. Součástí smlouvy byly„ Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění majetku“ (VPP M 2014/01) a„ Zvláštní pojistné podmínky pro pojištění průmyslových nebezpečí“ (ZPP PR- P 2014/01). Pojistná nebezpečí byla ujednána takto: požár, přímý úder blesku, výbuch, pád letadla, vichřice / krupobití, tíha sněhu a námrazy, pád stromu, náraz vozidla, kouř, aerodynamický třesk, sesuv půdy a zřícení skal, záplava / povodeň, zemětřesení a voda z vodovodních zařízení (lavina a výbuch sopky z původního výčtu výslovně vyloučeny Zvláštním ujednáním [číslo]). Byl ujednán seznam míst pojištění (příloha [číslo]), do něhož byl zahrnut areál prodejny vozidel a servisu na adrese [adresa žalobkyně]. Došlo také ke sjednání spoluúčasti - pro ostatní živelná pojistná nebezpečí v částce 50.000 Kč (Zvláštní ujednání [číslo]). Na straně čtvrté je zaznamenán obsah ujednání nadepsaný„ Pojištění nákladů“, bezprostředně pod tímto nadpisem je uvedeno„ Pojištění nákladů vynaložených v důsledku pojistné události v rozsahu čl. 2, odst. 6 ZPP PR- P 2014/01“, bezprostředně pod tím je uveden roční limit plnění (10, 000.000 Kč), bezprostředně následuje„ Celkové pojistné za pojištění nákladů“ (0 Kč); bezprostředně pod tím je zaznamenáno ujednání„ Roční limity plnění“ s tím, že níže uvedené sjednané roční limity plnění pro uvedená pojistná nebezpečí jsou společné (kombinované) pro pojištění majetku, pojištění přerušení provozu a pro náklady. Následuje výčet společných ročních limitů (100, 000.000 Kč, 0 Kč u laviny a výbuchu sopky, 1, 000.000 Kč pro pojistné nebezpečí voda z vodovodních zařízení). Uvedená zjištění o obsahu smlouvy jsou v souladu s tím, co vyplývá z„ Rekapitulace pojistných nebezpečí a pojistného, splátky“ na straně deváté, v této pasáží je rovněž uvedeno„ Náklady“. Počátek pojištění byl ujednán na [datum], pojistné období činilo jeden rok, pojištění bylo sjednáno na dobu pěti let. Pojistné na pojistný rok bylo sjednáno v částce 473.049 Kč Smlouva zahrnuje prohlášení pojistníka/pojištěného o tom, že pojistník převzal a před uzavřením pojistné smlouvy byl seznámen se všemi ustanoveními pojistné smlouvy, včetně všech příloh a pojistných podmínek, jejich obsahu rozumí a s rozsahem a podmínkami pojištění souhlasí; pojistník právní předchůdkyni žalované sdělil před uzavřením smlouvy všechny své pojistné potřeby a požadavky, tyto byly právní předchůdkyní žalované zaznamenány a žádné další nemá. Pojistník prohlásil také to, že nabízené pojištění odpovídá jeho požadavkům a pojistnému zájmu, právní předchůdkyní žalované byly úplně zodpovězeny všechny dotazy k sjednávanému pojištění; pojistník prohlásil, že je oprávněn uvedená prohlášení učinit i jménem žalobkyně (a pro ten případ se zavázal, že žalobkyni seznámí s obsahem pojistné smlouvy včetně uvedených pojistných podmínek a s ostatních relevantních dokumentů a informací sdělených pojistitelem). Listina je opatřena podpisy jednajících (za pojistitele a za žalobkyni jednal Mgr. [jméno] [příjmení] – osoba zastupující žalobkyni v tomto soudním sporu).

6. Dodatkem [číslo] k pojistné smlouvě [číslo] je prokázáno, že [právnická osoba], [IČO] (v postavení pojistitele), [právnická osoba], [IČO] (v postavení pojistníka) a žalobkyně (jedna z pojištěných) dne [datum] písemně ujednaly, resp. došlo k doplnění opatření a doporučení z rizikové prohlídky u žalobkyně, s tím, že ostatní ujednání v pojistné smlouvě se nemění. Shodně jako v pojistné smlouvě [číslo] je upraven rozsah pojištění, shodně je upraveno ujednání o„ Pojištění nákladů“ a o ročních limitech plnění, rovněž jako jednotlivá prohlášení pojistníka/pojištěného. Listina je opatřena podpisy jednajících, za žalobkyni i tehdy jednal Mgr. [jméno] [příjmení].

7. Z listiny nadepsané„ Zvláštní pojistné podmínky pro pojištění průmyslových nebezpečí – požární pojištění (ZPP PR- P 2014/01)“ soud zjistil, že tyto mají přednost před ustanoveními všeobecných pojistných podmínek (článek 1); do článku 2 odst. 6 je vtěleno ujednání, podle něhož pro případ, že je sjednáno pojištění budov a jiných staveb, vztahuje se pojištění i na náklady vynaložené v důsledku pojistné události dle bodů a) až h) (náklady na vyklizení, náklady na stržení, náklady na vyklizení, stržení a izolaci v důsledku působení radioaktivních izotopů, náklady na hašení, náklady na likvidaci (bez zeminy), náklady na likvidaci (včetně zeminy), náklady jiného druhu vynaložené po pojistné události, které jsou specifikovány v pojistné smlouvě), s tím, že pokud není v pojistné smlouvě dohodnuto jinak, nahradí právní předchůdkyně žalované prokazatelně vynaložené náklady v důsledku pojistné události dle bodů a) až h) a nákladů na přemístění a ochranu v důsledku pojistné události, s ročním limitem plnění ve výši 10, 000.000 Kč; tyto náklady přitom dle odst. 7 nejsou zachraňovacími náklady.

8. Z listiny nadepsané„ Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění majetku (VPP M 2014/01)“ soud zjistil, že tato zahrnuje v článku 2 výklad pojmů, mezi nimiž není pojem„ náklady“; v článku 5 (odst. 4) je uvedeno, že pojistnou smlouvu nelze s výjimkou převodu pojistného kmene postoupit na třetí osobu bez souhlasu druhé smluvní strany; horní hranice pojistného plnění je vymezena pojistnou částkou nebo limitem pojistného plnění, pojistnou částku nebo limit pojistného plnění určuje pojistník na vlastní odpovědnost, pojistnou částku stanoví pojistník tak, aby odpovídala pojistné hodnotě pojištěného majetku v době uzavření pojistné smlouvy (článek 7 odst. 2); je-li v pojistné smlouvě ujednáno, že oprávněné osobě půjde určitá část úbytku majetku k tíži, není pojistitel povinen v rozsahu takto ujednané spoluúčasti poskytnout pojistné plnění, výše spoluúčasti je uvedena v pojistné smlouvě nebo příslušných pojistných podmínkách, není-li ujednáno jinak, spoluúčast se odečítá od pojistného plnění při každé pojistné události (článek 8); zájemce o pojištění, pojistník a pojištěný jsou při jednání o uzavření pojistné smlouvy nebo o její změně povinni odpovědět pravdivě a úplně na písemné dotazy pojistitele týkající se sjednávaného pojištění a povinni sdělit pojistiteli v písemné formě všechny podstatné okolnosti, které jsou jim známy a které mají význam pro rozhodnutí pojistitele, jak ohodnotí pojistné riziko, zda je pojistí a za jakých podmínek, pojistník a pojištěný jsou povinni oznámit pojistiteli bez zbytečného odkladu změnu pojistného rizika nebo zánik pojistného nebezpečí (článek 11); pojistné plnění je splatné do 15 dnů po ukončení šetření nutného ke zjištění existence a rozsahu povinnosti pojistitele plnit (článek 12 odst. 5). Listina zahrnuje i výklad„ Zachraňovacích nákladů“, jimiž se rozumí účelně vynaložené náklady: a) na odvracení bezprostředně hrozící pojistné události, b) na zmírnění následků již nastalé pojistné události, vynaložené v důsledku plnění povinnosti odklidit poškozený pojištěný majetek nebo jeho zbytky z hygienických, ekologických či bezpečnostních důvodů; vynaložil-li tyto náklady pojistník nebo pojištěný účelně, má proti pojistiteli právo na jejich náhradu, jakož i na náhradu škody, kterou v souvislosti s touto činností utrpěl; není-li ujednáno jinak, pojistitel nahradí zachraňovací náklady a škodu utrpěnou v souvislosti s činností uvedenou v odst. 1 článku 13 maximálně do výše 10 % z horní hranice plnění sjednané pro pojištění, ze kterého hrozil vznik pojistné události nebo ze kterého nastala pojistná událost, s níž souvisí vynaložení zachraňovacích nákladů nebo vznik škody; o vyplacenou náhradu zachraňovacích nákladů a náhradu škody podle odst. 1a článku 13 se horní hranice pojistného plnění nesnižuje (článek 13).

9. Z listiny nadepsané„ Informace o výplatě pojistného“ soud zjistil, že právní předchůdkyně žalované dne [datum] sepsala vyrozumění adresované společnosti [právnická osoba] (jednalo se o pojišťovacího makléře, jak vyplývá z makléřské doložky otištěné na druhé straně shora citované pojistné smlouvy), v němž uvedla, že výše pojistného plnění činí 1, 050.000 Kč, výše plnění byla stanovena do výše limitu na pojistné nebezpečí voda vytékající z vodovodního zařízení s odpočtem spoluúčasti a s náklady zachraňovacími do výše 10 % (100.000 Kč).

10. O tom, že roční limit 1, 000.000 Kč je hraniční, zpravila právní předchůdkyně žalované i pana [příjmení] (jemu adresovaným nedatovaným dopisem), jakož i právního zástupce žalobkyně (dopis právní předchůdkyně žalobkyně sepsaný dne [datum]).

11. Žalobkyně sepsala přehled plnění, která poskytla svým dodavatelům (1, 829.387,96 Kč bez DPH), s přiřazením označení jednotlivých dodávek a čísel faktur, kterými bylo plnění, které žalobkyně dle svých tvrzení konzumovala, žalobkyni vyúčtováno.

12. Žalobkyni byla dne [datum] společností [právnická osoba], [IČO] vyúčtována cena 735.151 Kč za„ sanační a odklízecí práce“ (faktura – daňový doklad [číslo]) a sepsala položkový přehled provedených stavebních prací („ Soupis provedených prací“ sestavený dne [datum]). Stejná společnost vyúčtovala žalobkyni dne [datum] cenu 1, 350.256 Kč za„ stavební práce“ (faktura – daňový doklad [číslo]). Stejná společnost sepsala položkové přehledy provedených stavebních prací, které byly převzaty dne [datum] („ Soupis provedených prací“ sestavený dne [datum] a„ soupis provedených prací“ sestavený dne [datum]), přičemž součtem nákladů (227.975,26 Kč a 1, 122.281,23 Kč) soud dospěl k výsledné výši nákladů 1, 350.256 Kč. Stejná společnost vyúčtovala žalobkyni dne [datum] cenu 326.937 Kč za„ stavební a montážní práce“ (faktura – daňový doklad [číslo]) a sepsala položkový přehled provedených stavebních prací, které byly převzaty dne [datum] („ Soupis provedených prací“ sestavený dne [datum]).

13. Společnost MP - [právnická osoba], [IČO] vyúčtovala žalobkyni dne [datum] cenu 4.872 Kč, resp. cenu 5.895,12 Kč včetně DPH (v sazbě 21 %) za„ pronájem vysoušeče“ v období od [datum] do [datum] (faktura – daňový doklad [číslo]). 14. [právnická osoba], [IČO] vyúčtovala žalobkyni dne [datum] cenu 12.800 Kč, resp. cenu 15.488 Kč včetně DPH (v sazbě 21 %) za zapůjčení dvou průmyslových vysoušečů na 16 dnů (faktura – daňový doklad [číslo]). 15. [příjmení] [jméno] [příjmení], [IČO] vyúčtovala žalobkyni dne [datum] cenu 35.612,96 Kč, resp. cenu 43.091,68 Kč včetně DPH (v sazbě 21 %) za dodávku zboží vloženého položkového rozpočtu; jednalo se o rukavice, vysoušeče, prodlužováky (daňový doklad – faktura [číslo]). Vysoušeče a prodlužováky žalobkyně vrátila („ Zápůjční list smlouvy [číslo] V [číslo]“, („ Zápůjční list smlouvy [číslo] V [číslo]“), dodání rukavic žalobkyni bylo písemně stvrzeno dne [datum] („ Dodací list [číslo] V [číslo]“).

16. Společnost svt [anonymizováno] GmbH vyúčtovala žalobkyni k zaplacení za vykonané práce (vysoušení, lokalizace podlahového topení, termografie a„ obecné“ činnosti) částku 22.997,54 EUR (faktura [číslo]).

17. Z předžalobní výzvy soud zjistil, že zástupce žalobkyně dne [datum] sepsal výzvu adresovanou žalované, k zaplacení částky 1, 829.387,96 Kč, pod výstrahou soudního uplatnění pohledávky pro případ nezaplacení ve lhůtě do [datum].

18. Výpisem z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka [číslo] je prokázáno, že podle zápisu v obchodním rejstříku se žalovaná sloučila fúzí se zanikajícími společnostmi [ulice] pojišťovna [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], zapsanou v obchodním rejstříku u Městského soudu v Praze, sp. zn. B [rok], a [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], zapsanou v obchodním rejstříku u Městského soudu v Praze, sp. zn. B [číslo]. Na žalovanou coby nástupnickou společnost přešlo jmění zanikajících [právnická osoba] pojišťovna [právnická osoba] a [právnická osoba] Nástupnická společnost [právnická osoba] vstoupila do právního postavení zanikajících [právnická osoba] pojišťovna [právnická osoba] a [právnická osoba]

19. Pokud jde o závěr o skutkovém stavu, lze pro stručnost v souhrnu odkázat na shora vyložená dílčí skutková zjištění, které soud učinil z provedeného dokazování.

20. Jiné dokazování soud neprováděl, neboť takový postup by kolidoval se zásadou hospodárnosti řízení a nezatěžování účastníků, za situace, kdy soud naznal, že žalobě žalobkyně není už co do jejího základu možné vyhovět z níže vyložených důvodů (a další dokazování by tento závěr soudu nemohlo zvrátit).

21. Podle ust. § 1721 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („o. z.“), ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. Podle ust. § 1723 odst. 1 o. z., závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá. Podle ust. § 1724 odst. 1 o. z., smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.

22. Podle ust. § 2758 odst. 1 o. z., pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

23. Podle ust. § 2814 odst. 1 o. z., ujedná-li se, že se pojistné plnění omezí horní hranicí, určí se tato hranice pojistnou částkou nebo limitem pojistného plnění.

24. Podle ust. § 545 o.z., právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran.

25. Podle ust. § 555 odst. 1 o. z., právní jednání se posuzuje podle svého obsahu.

26. Podle ust. § 556 odst. 1, 2 o. z., co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen; při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.

27. Po provedeném dokazování nebyla žaloba shledána důvodnou.

28. Mezi právní předchůdkyní žalované (v postavení pojistitele), pojistníkem [právnická osoba] a žalobkyní (jako jednou z pojištěných) vznikl na podkladě mezi nimi uzavřené pojistné smlouvy závazek vyznačující se povinností pojistníka platit pojistiteli pojistné a povinností pojistitele (právní předchůdkyně žalované a později žalované) poskytnout žalobkyni pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost). Ke vzniku pojistné události došlo (v nemovitosti zahrnuté do výčtu míst, na které se pojištění vztahuje, došlo k úniku vody z vodovodního zařízení, vlivem čehož došlo ke škodám na majetku žalobkyně). Žalovaná svou povinnost poskytnout pojistné plnění splnila v rozsahu odpovídajícím tomu, že zohlednila ujednaný společný limit pojistného plnění. Žalobkyně se však domnívala, že společný limit se tak, jak argumentuje žalovaná, neuplatní a je na místě žalobkyni přisoudit další plnění.

29. Účastníci se tedy v základu přeli o výklad pojistné smlouvy, konkrétně pak o to, zda ujednání o ročním limitu plnění (1, 000.000 Kč) omezuje (vedle rozsahu pojistného plnění pro pojištění majetku a pojištění přerušení provozu) také rozsah pojistného plnění pro náklady vynaložené v důsledku pojistné události v rozsahu článku 2 odst. 6 ZPP PR- P 2014/01 (výklad prosazovaný žalovanou), či zda ujednání o ročním limitu plnění (1, 000.000 Kč) se na náklady vynaložené v důsledku pojistné události v rozsahu článku 2 odst. 6 ZPP PR- P 2014/01 vůbec neuplatní, a tedy je na místě žalobkyni poskytnout pojistné plnění v souvislosti s vynaložením těchto nákladů, limitované (samostatně) částkou 10, 000.000 Kč (výklad prosazovaný žalobkyní).

30. Jednání po obsahové stránce neurčitá nebo co do formy (užití výrazových prostředků) nesrozumitelná, u nichž pro vadu projevu nelze stanovit právní následky, které by byly způsobilé účastníky zavazovat, označuje zákon za zdánlivá (nicotná). Projev vůle není určitý, nejsou-li použité výrazy dostatečně konkrétní a jasné, takže nelze určit, jaké právní následky má projevená vůle vyvolat. Nesrozumitelnost je spjata s výrazy, jimž nelze porozumět, takže obsah projevené vůle zůstává zahalen tajemstvím. Neurčitost nebo nesrozumitelnost se může týkat celého právního jednání, nebo jen některé jeho části. Nicotnost působí ex lege a soud k ní přihlédne i bez návrhu účastníků z úřední povinnosti. K závěru o zdánlivosti právního jednání pro neurčitost či nesrozumitelnost však soud přistoupí jen tehdy, nepodaří-li se mu výkladem celého právního jednání nebo jeho části podle § 555 a násl. o. z. ozřejmit, k jakým právním následkům projevená vůle účastníků směřovala (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 6. 2020, sp. zn. 33 Cdo 99/2020). Výkladu přitom podléhá zásadně každé právní jednání, bez ohledu na to, zda se navenek jeví jako jednoznačné (jasné). Je tomu tak již proto, že sám závěr o jednoznačnosti (jasnosti) určitého právního jednání je výsledkem jeho výkladu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 4. 2021, sp. zn. 27 Cdo 3424/2019). Právní jednání se posuzuje podle svého obsahu (ust. § 555 odst. 1 o. z.). Ustanovení § 555 odst. 1 o. z. formuluje východisko výkladu jakéhokoliv právního jednání; podstatný je jeho obsah, nikoliv např. jeho označení či pojmenování (srov. např. odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2017, sp. zn. 29 Cdo 61/2017, uveřejněného pod [číslo] ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2019).

31. Projev vůle, který byl v posuzované věci výslovný, se vykládá podle úmyslu (záměru) jednajícího, jestliže druhá strana takový úmysl (záměr) poznala nebo o něm musela vědět; není-li možné zjistit úmysl (záměr) jednajícího, přisuzuje se jednajícímu v projevu vůle takový úmysl (záměr), jaký by mu zpravidla přikládala (rozumí se v dobré víře a v souladu s dobrými mravy) osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen (ust. § 556 odst. 1 o. z.). Kromě úmyslu jednajícího se při výkladu projevu vůle přihlíží také k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co projevu vůle předcházelo, a k tomu, jak strany daly následně najevo, jaký obsah a význam projevu vůle přikládají (ust. § 556 odst. 2 o. z.). Zákon (konkr. ust. § 557 o. z.) podporuje žalobní argumentaci o tom, že byl-li při výslovném projevu vůle použit výraz, který sám o sobě připouští různý výklad, a nepodaří-li se výše uvedeným postupem vyjasnit projev vůle, měl by se vyložit k tíži toho, kdo výrazu použil jako první.

32. V posuzované věci však nebyl použit výraz připouštějící různý výklad. Účastníky projevená vůle není nejasná, nejednoznačná či obtížně srozumitelná, nevznikají žádné pochybnosti o tom, co chtěli účastníci přesně vyjádřit a jaké právní následky má jejich projev vůle vyvolat. Pojem„ náklady“ užitý v souvislosti s ujednáním o společném ročním limitu plnění, resp. obsah tohoto pojmu, je jednoznačný. To, že v pojistné smlouvě není (znovu) v ujednání o společném limitu pojistného plnění za slovní výraz„ náklady“ připojen dovětek„ vynaložené v důsledku pojistné události v rozsahu čl. 2, odst. 6 ZPP PR- P 2014/01“, není ani nijak matoucí (či nejasné, neurčité, nesrozumitelné), neboť bezprostředně nad touto pasáží je v textu, bezprostředně pod nadpisem„ Pojištění nákladů“, rozepsáno, o jaké„ náklady“ se jedná („ Pojištění nákladů vynaložených v důsledku pojistné události v rozsahu čl. 2, odst. 6 ZPP PR- P 2014/01“). Jelikož je pak přímo pod dotčenou pasáží textu uvedeno, že pojistný limit je společný i pro„ náklady“, pak nelze přisvědčit žalobkyni, že by vznikaly jakékoliv pochybnosti o obsahu ujednání o společném limitu pojistného plnění. Jiný výklad ani není dost dobře možný, právě i s ohledem na úpravu textu, soustředěnost provázaných ujednání na jednom místě – na stejné straně smlouvy, bezprostředně za sebou. Pojem„ náklady“ navíc není samostatně ve smlouvě definován v tom smyslu, že by mu byl smluvními stranami přisouzen výkladovým pravidlem zvláštní obsah – odlišný od toho, na co lze usuzovat právě z ujednání o„ Pojištění nákladů“. Soud tak dospěl k závěru, že použité slovní výrazy v ujednání o společném limitu pojistného plnění jsou vyjádřeny dostatečně určitě (jednoznačně), a přitom si ani vzájemně, ani jiným pojmům a výrazům, neodporují. Soud tak nemá pochybnost o tom, jakou vůli chtěli jednající projevit a jaké následky chtěli svým jednáním vyvolat, přitom tento význam je na místě respektovat, neměnit jej či relativizovat jej v zájmu toho, aby se žalobkyni dostalo dalšího pojistného plnění. Žalobkyně v žalobě uvedla, že to, že na jednom místě (v textu zachycujícím obsah smluvních ujednání) bylo uvedeno„ náklady vynaložené v důsledku pojistné události“ a o pár řádků dále pouze„ náklady“, znamená, že se nemůže jednat„ o to samé“. Touto argumentací však pomíjí to, co soud vyložil shora o celkovém vyznění dotčených ujednání, když přehlíží, že i podle nadpisu ujednání o pojištění nákladů zjevně mělo být pod výrazem„ náklady“ chápáno ty náklady, které vynaloží v důsledku pojistné události v rozsahu čl. 2 odst. 6 ZPP PR- P 2014/01.

33. Žalobkyně byla při uzavírání smlouvy zastoupena advokátem, právním profesionálem. Ten by jistě, pochyboval – li by o obsahu smluvního ujednání či nevěděl – li by, jaký konkrétní obsah má ujednání, které stvrzuje svým podpisem, co konkrétně tedy„ náklady“ zahrnují, pokud se jimi nemyslí ty náklady, které budou vynaloženy v důsledku pojistné události v rozsahu článku 2 odst. 6 ZPP PR- P 2014/01, již při uzavírání pojistné smlouvy dne [datum] či později, při podpisu dodatku [číslo] (co do dotčených ujednání v totožném znění), upozornil na nejednoznačnost použitého výrazu, v zájmu předejití budoucích výkladových obtíží, které nyní žalobkyně jeho ústy formuluje. Právní profesionál opatřil pojistnou smlouvu (i dodatek) zahrnující prohlášení o tom, že pojistník byl seznámen se všemi ustanoveními pojistné smlouvy, včetně všech příloh a pojistných podmínek, jejich obsahu rozumí a s rozsahem a podmínkami pojištění souhlasí, že právní předchůdkyni žalované byly sděleny před uzavřením smlouvy všechny pojistné potřeby a požadavky, že nabízené pojištění odpovídá požadavkům a pojistnému zájmu pojistníka, že právní předchůdkyní žalované byly úplně zodpovězeny všechny dotazy k sjednávanému pojištění. Tato prohlášení přitom právní profesionál činil nejen za pojistníka, ale i za žalobkyni. V tomto ohledu není použitelná argumentace žalobkyně o tom, že i přes prohlášení v pojistné smlouvě je na místě použít výklad contra preferentem (ust. § 557 o. z.), když jak bylo vyloženo shora, nejedná se o případ použití výrazu s nejednoznačným obsahem (výkladem). Ani to, že do smlouvy bylo vtěleno ujednání o společném limitu pojistného plnění v částce 1, 000.000 Kč (a jiné společné limity činily částku 10, 000.000 Kč či 0 Kč), nemá význam, vzhledem ke smluvní autonomii a tomu, že bylo především na pojistníkovi a žalobkyni, aby v souladu se svým písemně stvrzeným prohlášením vyhodnotili pojistný zájem a své požadavky. Právní předchůdkyně žalované nebyla povinna„ vnucovat“ žalobkyni jinou výši společného limitu pro pojistné nebezpečí voda z vodovodních zařízení.

34. Z hlediska subjektivní metody výkladu smluvních ujednání soud při zjišťování, zda strany pojistné smlouvy společně sdílely určitý úmysl a chtěly dát smluvním ujednáním určitý význam, zohledňoval shora uvedené skutečnosti, přičemž zvýšený význam má grafická úprava textu smlouvy a provázanost na sebe navazujících ujednání, jakož i to, že právě dodatkem [číslo] zůstala jak podoba, tak celkové vyznění smluvních ujednání, nedotčeny (dodatek [číslo] opatřený podpisem právního profesionála jednajícího za žalobkyni opakoval stejné smluvní ujednání, aniž by proti němu žalobkyně vznesla jakékoliv výhrady). Není nijak matoucí ani to, co zdůrazňovala žalobkyně ve vztahu k pojistnému limitu sjednanému pro„ Pojištění nákladů“ (v částce 10, 000.000 Kč). Tento údaj odpovídá podpůrně sjednanému limitu (článek 2 odst. 6 ZPP PR- P 2014/01), přičemž navazujícím ujednáním o společném limitu (1, 000.000 Kč) je skutečně, jak ostatně také dovozovala žalobkyně, rozsah pojistného plnění omezen nižší horní hranicí. Ujednání není v textu ani nijak skryto, vizuální zpracování textu působí tak, že pojistný limit 1, 000.000 Kč nemohl být ani přehlédnut. Nelze odhlížet ani od skutečnosti, že některé společné limity (jiné než pro pojistné nebezpečí voda z vodovodních zařízení) byly ujednány na částku 10, 000.000 Kč (rovnající se samostatně nastavenému limitu pro pojištění nákladů) či na 0 Kč (zde je vazba na vyloučená pojistná nebezpečí laviny a výbuchu sopky – v případě těchto pojistných nebezpečí by žalobkyni nenáleželo žádné pojistné plnění), tedy sjednaný samostatný limit pro pojištění nákladů není ve vztahu k ustanovení o společných limitech ani z tohoto pohledu matoucí. V případě jiných (ve smlouvě uvedených) pojistných nebezpečí než pro pojistné nebezpečí voda z vodovodních zařízení by žalobkyně mohla nárokovat pojistné plnění neomezené limitem 1, 000.000 Kč (uvedené se netýká pojistného nebezpečí laviny a výbuchu sopky).

35. Soud nemá pochybnost o společném úmyslu smluvních stran (žalobkyně a žalované), když žalobkyně ostatně ani nepřednesla, co konkrétně si pod výrazem„ náklady“ užitým v ujednání o společném limitu žalobkyně představovala. I za situace, že by smluvní ujednání nebylo možné vyložit na základě společného úmyslu smluvních stran, má soud za to, že posuzovanému projevu vůle by rozumně uvažující osoba (ve stejném postavení jako žalobkyně) dala význam takový, jak bylo shora vyloženo. Hledisko rozumně uvažující osoby (ust. § 556 odst. 1 věta druhá o. z.) není na místě chápat v obecném významu, má být s ohledem na ust. § 556 odst. 1 o. z. individualizováno - zvažováno v kontextu okolností daného případu. I ve vztahu k této úvaze lze připomenout, že žalobkyně byla zastoupena nikoliv průměrně rozumnou osobou, ale právním profesionálem, odborníkem, u něhož je na místě předpokládat vyšší míru znalostí a zkušeností, vysokou úroveň kontraktačních zkušeností a obratnosti v této oblasti, a to právě s ohledem na jeho příslušnost k profesní (advokátní) skupině.

36. Žalobkyně se mýlí, pokud se domnívá, že žalovaná si vlastní argumentaci podrývá tím, že poskytla žalobkyni pojistné plnění v částce 1, 050.000 Kč, když společný limit byl sjednán na 1, 000.000 Kč. Z provedeného dokazování vyplynulo, že smluvní strany sjednaly již v pojistné smlouvě (Zvláštní ujednání [číslo]) spoluúčast v částce 50.000 Kč, přičemž podle článku 8„ Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění majetku (VPP M 2014/01)“ není žalovaná povinna v rozsahu takto ujednané spoluúčasti poskytnout pojistné plnění. Tím je odůvodněn postup žalované, kterým ponížila pojistné plnění o 50.000 Kč (a poskytla tak žalobkyni pojistné plnění v částce 950.000 Kč). Plnění žalované v částce 100.000 Kč pak odpovídá zachraňovacím nákladům, které žalovaná nahradila v souladu s ujednáním v článku 13 VPP M 2014/01, přičemž o vyplacenou náhradu (10 % z částky 1, 000.000 Kč) se dle výslovného smluvního ujednání horní hranice pojistného plnění nesnižuje (tedy žalovaná, dospěla-li k závěru o tom, že je na místě žalobkyni náklady nahradit, tak byla povinna tak učinit i za situaci, že poskytnutým plněním došlo k překročení pojistného limitu 1, 000.000 Kč).

37. Jelikož žalovaná již před zahájením řízení poskytla žalobkyni pojistné plnění ve výši odpovídající horní hranici pojistného plnění podle ujednaného omezení, je zřejmé, že zde nemůže být další pojistné plnění, které by žalobkyně mohla z titulu téže pojistné události nárokovat.

38. Ze shora popsaných důvodů nezbylo než žalobu jako nedůvodnou zamítnout, a to jak co do jistiny domnělého dluhu, tak co do příslušenství (nárokovaného úroku z prodlení), neboť jeho osud se odvíjí od osudu jistiny dluhu. S ohledem na nedůvodnost žaloby co do jejího základu nebylo na místě se podrobněji zabývat tím, jaké prostředky a v souvislosti s čím konkrétním žalobkyně vynaložila a zda tyto jsou kryty sjednaným pojištěním.

39. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., procesně úspěšné žalované náleží náhrada nákladů řízení proti procesně neúspěšné žalobkyni. Náhrada nákladů řízení žalované je tvořena paušální náhradou hotových výdajů ve smyslu ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které právně nezastoupenému účastníkovi řízení, který nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za každý úkon dle ust. § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky, přičemž v posuzované věci jsou těmito úkony vyjádření žalované k žalobě, příprava na jednání a účast zástupce žalované na jednání před soudem, celkem tedy činí náhrada nákladů řízení procesně úspěšné žalované částku 900 Kč (3 x 300 Kč).

40. Uloženou povinnost je žalobkyně povinna splnit ve lhůtě určené podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

Poučení