13 C 199/2021-54

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Zatloukalovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] o zaplacení 25.668 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 25.668 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 25.668 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, do tří dnů ode dne, kdy tento rozsudek nabude právní moci.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 21.761,60 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, do tří dnů ode dne, kdy toto rozhodnutí nabude právní moci.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu [datum] domáhala vydání rozhodnutí ukládajícího žalované povinnost odškodnit žalobkyni majetkovou škodu, jejíž vznik žalobkyně přisuzovala nezákonnému rozhodnutí, resp. nesprávnému úřednímu postupu. Co do podrobností žalobkyně popsala, že dne [datum] bylo proti žalobkyni u Magistrátu města Frýdku [město] zahájeno řízení o přestupku vedené pod sp. zn. MMFM_S [číslo] 2018 ODaSH/BroM, a to pro podezření ze spáchání přestupku podle ust. § 125c odst. 1 písm. d) zák. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, kterého se žalobkyně měla dopustit tím, že se dne [datum] na výzvu policisty odmítla podrobit lékařskému vyšetření ke zjištění, zda není ovlivněna návykovou látkou. K zahájenému řízení se žalobkyně písemně vyjádřila prostřednictvím svého právního zástupce dne [datum], spáchání přestupku odmítla. Ve věci proběhlo dne [datum] v době od 8:00 do 13:21 hod. ústní jednání. Žalobkyně se i poté v řízení prostřednictvím svého právního zástupce písemně vyjadřovala (dne [datum] a dne [datum]). Žalobkyně rovněž využila svého práva vyjádřit se ke všem podkladům shromážděným za účelem vydání rozhodnutí (učinila tak dne [datum]). Rozhodnutím Magistrátu města Frýdku [město] ze dne 5.4.2019, č.j. MMFM 54172/2019 byla žalobkyně uznána vinnou ze spáchání přestupku, za což jí byla uložena sankce zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 12 měsíců, pokuta ve výši 25.000 Kč a povinnost nahradit náklady správního řízení ve výši 1.000 Kč. Správní orgán při rozhodnutí o vině žalobkyně vycházel především z výpovědi zasahujících policistů a z kamerového záznamu, který pořídili zasahující policisté, žalobkyní uplatňované námitky správní orgán nevzal v potaz, ignoroval provedené důkazy podporující verzi žalobkyně (výslechy svědků [příjmení], [příjmení], [příjmení], písemná omluvenka, sms zprávy), některé důkazy odmítl provést zcela, ačkoli jejich provedení bylo pro rozhodnutí v dané věci důležité (např. výslech učitelek dětí obviněné). Správní orgán se nezabýval ani markantními rozpory ve výpovědích zasahujících policistů, vztahem zasahujících policistů k žalobkyni coby obviněné, motivem jejich jednání, ani vysvětlením žalobkyně ve vztahu k pořízenému kamerovému záznamu. K odvolání žalobkyně (podáno dne [datum] prostřednictvím právního zástupce) pak odvolací správní orgán (Krajský úřad Moravskoslezského kraje) rozhodl dne [datum] tak, že zrušil rozhodnutí správního orgánu prvního stupně a řízení zastavil. Učinil tak s odůvodněním, že spáchání tvrzeného přestupku nebylo prokázáno a že jeho spáchání jeví jako velice nepravděpodobné, a to s ohledem na skutečnost, že videozáznam pořízený policisty v délce trvání 12 minut budí dojem secvičené scénky do kamery, že policisté se ve svých výpovědích v zásadních otázkách odchylují, že údajný pozitivní test na přítomnost amfetaminu v těle obviněné byl ve skutečnosti testem negativním a byl zasahujícími policisty nesprávně interpretován a celkově děj zaznamenaný policisty v úředních záznamech při konfrontaci se svědeckými výpověďmi všech svědků a tvrzení obviněné neobstojí a vzbuzuje tolik pochybností o nezaujatosti, objektivitě a řádnosti postupu policistů, že nelze jinak, než řízení zastavit.

2. Žalobkyně také tvrdila, že žalobkyni byl při téže silniční kontrole zasahujícím policistou zadržen řidičský průkaz, o zadržení řidičského průkaz (do doby pravomocného rozhodnutí o přestupku) bylo u Magistrátu města Frýdku [město] vedeno řízení pod sp. zn. MMFM_S [číslo] 2018 ODaSH/Min. Řízení o zadržení řidičského průkazu bylo zahájeno oznámením ze dne 22. 10. 2018, č.j. MMFM 155027/2018, sp. zn. MMFM_S [číslo] 2018 ODaSH/Min. I k tomuto zahájenému řízení se žalobkyně, prostřednictvím svého právního zástupce, vyjádřila (podáním ze dne [datum]). Usnesením Magistrátu města Frýdku [město] ze dne 11. 12. 2018, č.j. MMFM 182003/2018 bylo řízení o zadržení řidičského průkazu zastaveno a řidičský průkaz byl žalobkyni navrácen.

3. Co do podrobností žalobkyně vylíčila, že v pátek [datum] ráno byla jako řidička motorového vozidla zastavena policejní hlídkou ve složení dvou policistů, kteří na žalobkyni, jak se později ukázalo, cíleně čekali. Žalobkyně„ byla podrobena“ dechové zkoušce a testu za účelem zjištění přítomnosti omamných a psychotropních látek v jejím těle, oba výsledky byly negativní. Následovala opakovaná výzva k podrobení se testu na přítomnost omamných a psychotropních látek v těle žalobkyně ze slin. Výsledek drogového testování byl tentokrát dle zasahujících policistů pozitivní, což žalobkyni překvapilo, není a nikdy nebyla uživatelkou drog. S pozitivním výsledkem drogového testu žalobkyně nesouhlasila, žádala policisty o odvoz k odběrům krve do lékařského zařízení, hodlala se bránit proti falešně pozitivnímu výsledku testu. Policisté toto odmítli s ohledem na přítomnost dvou malých synů žalobkyně. Policisté žalobkyni sdělili, že se věc na místě vyřeší jinak, že se„ podepíší papíry“, žalobkyně si sama zajde na testy, věc se předá magistrátu, kde žalobkyně bude mít prostor se s pozitivním testem na drogy vypořádat. Policisté žalobkyni vyzvali, aby před kamerou pronesla slova nesouhlasu, s příslibem, že poté ji hlídka pustí, aby mohla malého syna odvést do školky a sama si pak zajít na testy k lékaři. Ač se žalobkyni postup hlídky„ nepozdával“, přesto podle pokynu na kameru pronesla slova„ odmítám“, v domnění, že odmítá výsledky na místě provedeného orientačního drogového testu a postup zasahující hlídky. Policisté poté žalobkyni zadrželi řidičský průkaz a z místa odjeli, žalobkyně zaopatřila svého malého syna a hned poté došla ke své obvodní lékařce a následně do krevního centra k odběru vzorku moči, výsledek zkoušky vyzníval AMFETAMIN NEGATIVNÍ. K překvapení žalobkyně bylo s žalobkyní zahájeno řízení nikoli po podezření z řízení vozidla pod vlivem návykové látky, ale bylo ji kladeno za vinu, že na výzvu policisty měla krevní testy odmítnout. Správní orgán při zahájení řízení o přestupku vycházel z úředního záznamu sepsaného zasahujícím policistou, v němž bylo v rozporu se skutečností uvedeno, žalobkyně byla ve vozidle sama, že souhlasila s pozitivním testem na přítomnost omamných a psychotropních látek, že se odmítla bez udání důvodu podrobit lékařskému vyšetření spojenému s odběrem krve a že hlídce sdělila, že je příležitostnou uživatelkou marihuany, přitom nic z uvedeného nebyla pravda. Ve správním řízení oba zasahující policisté trvali na tom, že se zákrok udál tak, jak jej popsali v úředním záznamu, na podporu verze o„ skutečném průběhu zákroku“ vypovídali svědci události. Odvolací správní orgán navíc zjistil, že zasahující policisté nesprávně vyhodnotili orientační test na přítomnost omamných a psychotropních látek v těle žalobkyně. Výsledek testu byl ve skutečnosti negativní. Nesprávný úřední postup žalobkyně spatřuje v popsaném postupu policie při provádění zákroku (nesprávné poučení o dalším postupu, nesprávná interpretace výsledku drogové zkoušky, sepsání úředního záznamu v rozporu se skutečností, uvedení žalobkyně do patové situace, při které byla donucena pronést slova odmítám atd.), v zahájení správního řízení, ve kterém byly naprosto ignorovány důkazy svědčící ve prospěch žalobkyně a které vyústilo v nepravomocné rozhodnutí správního orgánu o vině, které bylo až následně pro nezákonnost zrušeno odvolacím správním orgánem. Rozhodnutí o zahájení řízení o přestupku spolu se sdělením obvinění je podle žalobkyně rozhodnutím nezákonným a je na místě žalobkyni kompenzovat všechny náklady, které žalobkyně musela na zrušení nezákonného rozhodnutí a nápravu nesprávného úředního postupu vynaložit. Tyto náklady sestávají z nákladů vynaložených na odborné vyšetření (odběr krve) v částce 500 Kč a z nákladů právního zastoupení v řízení o přestupku. Náklady právního zastoupení čítají odměnu advokáta vyčíslenou dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif („ a. t.“), z tarifní hodnoty 5.000 Kč, za každý úkon právní služby (převzetí a příprava zastoupení, porada s klientem, vyjádření ve věci samé ze dne [datum], další porada s klientem ze dne [datum], vyjádření ve věci samé ze dne [datum], další porada s klientem ze dne [datum], vyjádření ve věci samé ze dne [datum], vyjádření ve věci samé ze dne [datum], další porada s klientem ze dne [datum] a odvolání včetně jeho odůvodnění ze dne [datum]) žalobkyni náleží odměna zástupce v částce 1.000 Kč, za účast na ústním jednání je odměna trojnásobná. Další složku požadované náhrady představuje paušální náhrada hotových výdajů ke všem 13 úkonům právní služby. Všechny položky žalobkyně navýšila o daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % a dospěla tak k náhradě nákladů v částce 20.449 Kč.

4. Nesprávný úřední postup podle žalobkyně tkví také v tom, že jí byl zasahujícími policisty zadržen řidičský průkaz, ač podle ust. § 124 odst. 12 písm. d), § 118b zák. č. 361/2000 Sb. je policista oprávněn zadržet řidičský průkaz pouze v případě, kdy je řidič podezřelý, že řídil motorové vozidlo bezprostředně po užití jiné návykové látky nebo v takové době po požití, kdy ještě byl pod jejím vlivem (§118a odst. 1 písm. d) nebo se přes výzvu policisty odmítl podrobit vyšetření ze zjištění, zda není ovlivněn jinou návykovou látkou (§118a odst. 1 písm. f). Jelikož veškeré drogové testy byly negativní a byly pouze policistou dezinterpretovány (podle žalobkyně vědomě) tak, že byly údajně pozitivní, neexistovalo podezření, že žalobkyně řídí vozidlo pod vlivem návykové látky, resp. toto podezření bylo bezpečně vyvráceno provedením dvou po sobě následujících drogových testů a negativním výsledkem. Policista tak nebyl oprávněn řidičský průkaz na místě zadržet, neboť nebyly naplněny zákonné podmínky pro takový postup. Žalobkyně se ani neodmítla podrobit vyšetření ke zjištění, zda není ovlivněna jinou návykovou látkou, naopak o vyšetření policisty sama žádala a navíc policista s ohledem na negativní výsledek drogového testu nebyl vůbec oprávněn žalobkyni k takovému vyšetření vyzvat, nebyl tedy ani oprávněn řidičský průkaz zadržet. Pokud se tak stalo, stalo se tak nezákonně. Na základě tohoto nezákonného postupu bylo proti žalobkyni zahájeno řízení o zadržení řidičského průkazu, v němž se žalobkyně musela proti nezákonně zadrženému řidičskému průkazu bránit. Je proto na místě žalobkyni kompenzovat náklady, které musela na zrušení nezákonného rozhodnutí a nápravu nesprávného úředního postupu vynaložit. Jedná se o náklady právního zastoupení žalobkyně v řízení o zadržení řidičského průkazu, konkrétně o odměnu advokáta počítanou z tarifní hodnoty 5.000 Kč, činící 1.000 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, porada s klientkou dne [datum], písemné vyjádření ve věci samé ze dne [datum]), jedná se také o paušální náhradu hotových výdajů ke třem úkonům právní služby po 300 Kč, přičemž i tyto položky se navyšují o daň z přidané hodnoty v sazbě 21 %. Dílčí (žalobkyni vzniklá) škoda činí 4.719 Kč.

5. Žalobkyně před podáním žaloby nárok uplatnila u žalované, ta odmítla plnit s argumentací o nedostatku podmínek pro přiznání odškodnění.

6. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Žalobu si vyložila tak, že žalobkyně požaduje odškodnit újmu z titulu nesprávných úředních postupů příslušníků Policie ČR a z titulu nezákonných rozhodnutí Magistrátu města Frýdku [město]. Po rekapitulaci průběhu obou správních řízení uvedla, že nárok na náhradu škody v částce 20.449 Kč žalobkyně pojí s nesprávným úředním postupem příslušníků Policie ČR při kontrole žalobkyně a dále s nezákonným rozhodnutím (tím žalobkyně podle žalované označuje rozhodnutí o zahájení řízení o přestupku). Nárok na odškodnění v částce 4.719 Kč žalovaná vnímá tak, že tato škoda měla dle žalobních tvrzení vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem Policie ČR spočívajícím v zadržení řidičského průkazu a také s nezákonným rozhodnutím (oznámením o zahájení řízení o zadržení řidičského průkazu). Takto formulovanou žalobu žalovaná vyhodnotila za„ zcela neurčitou“ - žalobkyně uplatnila několik nároků se samostatným skutkovým základem, když každý tvrzený nesprávný úřední postup či nezákonné rozhodnutí je třeba dle konstantní judikatury považovat za samostatný nárok, čemuž však neodpovídá souhrnný požadavek na zaplacení jednotné částky představující náhradu za utrpěnou majetkovou škodu.

7. I přes to se však žalovaná vyjádřila alespoň k základu nároku, a to tak, že v daném případě byla vedena dvě odlišná samostatná řízení (řízení o přestupku a řízení o zadržení řidičského průkazu). Předmětem řízení ve věci zadržení řidičského průkazu je posouzení zákonnosti a správnosti zadržení řidičského průkazu, kdežto předmětem řízení o přestupku je prokázání spáchání přestupku obviněným, nezkoumá se v něm předběžné zadržení řidičského průkazu. Faktické zadržení řidičského průkazu žalobkyně na místě bylo učiněno hlídkou Policie ČR, tento postup příslušníků Policie ČR nevyústil v nezákonné rozhodnutí příslušného správního orgánu, a pokud by k nesprávnému úřednímu postupu Policie ČR skutečně došlo, jednalo by se o pochybení výhradně tohoto orgánu, mimo správní řízení. Ministerstvo dopravy je podle zákona ústředním orgánem státní správy ve věcech dopravy a provozu na pozemních komunikacích, z této působnosti je však vyjmuta působnost ve věci dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích, ta je svěřena Ministerstvu vnitra. V případech škod způsobených nesprávným úředním postupem policie je úřadem příslušným jednat jménem státu Ministerstvo vnitra, ústřední orgán státní správy pro vnitřní věci, zejména pro veřejný pořádek a další věci vnitřního pořádku a bezpečnosti ve vymezeném rozsahu, včetně dohledu na bezpečnost a plynulost silničního provozu. Státní správu ve věcech bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích vykonává Ministerstvo vnitra a policie. Ústředním správním úřadem ve věcech provozu na pozemních komunikacích je sice Ministerstvo dopravy, Ministerstvu vnitra však zůstala působnost v oblasti dohledové (nad bezpečností a plynulostí silničního provozu). Proto pokud se měli nesprávného úředního postupu dopustit příslušníci policie při dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích, nelze pro potřeby posouzení nároku dle zák. č. 82/1998 Sb. dovozovat příslušnost žalované, a to i přesto, že policie některé úkony vykonávala podle zák. č. 361/2000 Sb.

8. K nárokování újmy v částce 4.719 Kč žalovaná namítla také to, že správní orgán je podle zákona (ust. § 118a odst. 1 zák. č. 361/2000 Sb.) povinen zahájit řízení o zadržení řidičského průkazu, teprve po zahájení řízení přezkoumává důvody zadržení a uplatňuje správní uvážení v tom směru, zda řidičský průkaz zadrží či nikoliv. Samotné zahájení řízení proto nemůže být nezákonným rozhodnutím (zákon zahájení řízení správnímu orgánu přímo ukládá), případná možnost správního uvážení pak připadá v úvahu až přímo v souvislosti s vydáním či nevydáním rozhodnutí o zadržení řidičského průkazu. V řízení o zadržení řidičského průkazu se navíc nejedná o sdělení obvinění (o přestupku ani o trestném činu), nelze proto na věc aplikovat žalobkyní citovaný nález Ústavního soudu, sp. zn. II. ÚS 1099/19, ze dne [datum]. Oznámení zahájení řízení o zadržení řidičského průkazu nesplňuje formální náležitosti rozhodnutí (proto jej nelze označit za nezákonné), ale nemožnost použití žalobkyní odkazovaných nálezů také vyvrací aplikaci ust. § 8 zák. č. 82/1998 Sb. V řízení o zadržení řidičského průkazu bylo Magistrátem vydáno jediné rozhodnutí - usnesení o zastavení řízení o zadržení řidičského průkazu žalobkyně, toto rozhodnutí nebylo jako pravomocné zrušeno či změněno příslušným orgánem. V řízení o zadržení řidičského průkazu není dána existence jakéhokoli odpovědnostního titulu. S odkazem na usnesení Ústavního soudu ve věci sp. zn. II. ÚS 1470/19 žalovaná uvedla, že samotná okolnost zahájení přestupkového řízení pro svou nižší společenskou závažnost ve srovnání s řízením trestním nezakládá odpovědnost státu podle zák. č. 82/1998 Sb. jen z toho důvodu, že nedošlo k uznání viny či k uložení sankce za přestupek.

9. Z procesní opatrnosti se pak k ve vztahu k uplatněné škodě žalovaná vyjádřila tak, že v každém jednotlivém řízení je zapotřebí samostatně zkoumat, zda zahájení přestupkového řízení či procesní postup správních orgánů v jeho průběhu, které by nevyústily v pravomocné meritorní rozhodnutí správních orgánů o projednávaném přestupku, je možné paušálně považovat za nesprávný úřední postup, resp. nezákonné rozhodnutí a tedy spojovat s případným uplatněním nároku na náhradu škody. Je vždy zapotřebí zkoumat jak daný postup příslušných orgánů veřejné moci v rámci konkrétního řízení, tak i účelnost a přiměřenost vynaložených nákladů. K výši škody, resp. k nákladům přestupkového řízení, žalovaná brojila proti nákladům tvrzeně vzniklým v souvislosti s „ právními poradami“ uskutečněnými ve dnech [datum], [datum], [datum] a [datum]. První porada s klientem není podle přesvědčení žalované samostatným úkonem právní služby„ ve smyslu § 10“ a.t., tato první porada (jakkoli dlouhá) je již zahrnuta v úkonu„ převzetí a příprava zastoupení“, jde-li o zastoupení na základě plné moci. Z předložených podkladů není ani zřejmé, co bylo předmětem daných porad a nelze tak objektivně posoudit naplnění podmínky existence příčinné souvislosti a také podmínky jejich účelnosti vyplývající z ust. § 31 zák. č. 82/1998 Sb. Náklady musejí být vynaloženy přímo na odstranění nezákonného rozhodnutí nebo nápravu nesprávného úředního postupu, nepostačuje, pokud byly vynaloženy pouze v souvislosti s daným pochybením. Úkony spočívající v poradě s klientem či účasti na ústním jednání nelze podle žalované považovat za takové, jež by směřovaly přímo k odstranění jakéhokoli rozhodnutí. Ze samotného charakteru odvolání vyplývá, že tento úkon směřuje výlučně k odstranění jednoho konkrétního rozhodnutí – žalobkyni nelze přisoudit nárok na náhradu nákladů vynaložených za podání odvolání ze dne [datum], neboť toto odvolání směřovalo ke změně či zrušení rozhodnutí správního orgánu ze dne [datum], které však nelze považovat za nezákonné. Žalobkyně nárokovanou výši škody dokládá několika fakturami, z faktur však není zřejmé, za jaké úkony byly uvedené částky žalobkyní uhrazeny, ani zda se tak stalo v souvislosti s předmětným přestupkovým řízením či řízením o zadržení řidičského průkazu. Z toho žalovaná vyvozuje, že žalobkyně dostatečným způsobem neprokázala, že jí tvrzená majetková škoda skutečně vznikla. Žalobkyni nelze odškodnit ani náklady v částce 500 Kč, vynaložené za odborné vyšetření spočívající v odběru krve za účelem zjištění, zda byla ovlivněna nějakou návykovou látkou - žalobkyně se k lékařce na vyšetření krve dostavila pouze dne [datum], tedy předtím, než bylo správní řízení (přestupkové či řízení o zadržení řidičského průkazu) vůbec zahájeno. Vyšetření neproběhlo v příčinné souvislosti s jakýmkoli postupem správního orgánu.

10. V průběhu ústního jednání substitučně zmocněná zástupkyně žalobkyně uvedla, že úplatu za poskytnuté právní služby, kterou právní zástupce vyúčtoval žalobkyni, žalobkyně právnímu zástupci zcela zaplatila, přičemž jiné právní služby (než ty poskytnuté v souvislosti s dvěma dotčenými správními řízeními) právní zástupce žalobkyni neposkytoval.

11. Na základě provedeného dokazování soud učinil tato skutková zjištění:

12. Policejní orgán (Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje, územní odbor [město], obvodní oddělení [město]) doručil dne [datum] Magistrátu města Frýdku – [město] oznámení o přestupku, sepsané dne [datum] (oznámení o přestupku č.j. KRPT-241146-10/P 2018 [číslo]). Podle oznámení byla žalobkyně podezřelou ze spáchání přestupku podle ust. § 125c odst. 1 písm. d) zák. č. 361/2000 Sb., který měl záležet v tom, že se odmítla podrobit vyšetření, zda při řízení vozidla nebyla ovlivněna alkoholem nebo jinou návykovou látkou, a to po proběhnuvší silniční kontrole (dne [datum] v 7:40 hod.).„ Oznamovatelem“ byl policista [jméno] [příjmení],„ svědkem“ byl policista [jméno] [příjmení]. Z oznámení přestupku sepsaného dne [datum] policistou [příjmení] soud zjistil, že tato osoba písemně zaznamenala údaje o datumu, času a průběhu silniční kontroly, a sice tak, že žalobkyně, řidička motorového vozidla, byla vyzvána a podrobila se orientačnímu vyšetření ke zjištění, zda není ovlivněna alkoholem ve smyslu zák. č. 65/2017 Sb. (výsledek dechové zkoušky byl zaznamenán tak, že bylo zjištěno 0 ‰), byla také vyzvána a podrobila se orientačnímu vyšetření ke zjištění, zda není ovlivněna jinou návykovou látkou, orientační vyšetření bylo provedeno pomocí testu DRUGWIPE 5S, zaznamenán byl pozitivní výsledek na amfetamin. Žalobkyni byla policejní hlídkou zakázána další jízda a byl jí na místě zadržen řidičský průkaz (potvrzení o zadržení řidičského průkazu). Záznam o pozitivním výsledku na amfetamin se podává i z úředního záznamu sepsaného dne 19. 10. 2018, č. j. KRPT-241146-1/P 2018 [číslo]. Žalobkyně dne [datum] zmocnila k zastupování JUDr. [jméno] [příjmení], [příjmení], advokáta (plná moc ze dne [datum]), ten dne [datum] zmocnil advokátní koncipientku k nahlížení do spisu policejního orgánu č.j. KRPT [číslo] PŘ/2018-0702 (substituční plná moc ze dne [datum]). Samotné nahlížení proběhlo dne [datum] (úřední záznam ze dne [datum], č.j. KRPT [číslo] PŘ/2018-0702). Na fotografiích založených na č.l. 13 a 14 spisu č.j. KRPT [číslo] PŘ/2018-0702 je zachycen snímek použitého testu DrugWipe 5S, který ve všech zobrazovaných polích vykazuje toliko jednu čárku.

13. Z předvolání k ústnímu jednání ze dne [datum] a připojené doručenky soud zjistil, že Magistrát města Frýdku – [město], odbor dopravy a silničního hospodářství, oddělení dopravně správních agend, touto písemností zpravil žalobkyni o tom, že zahajuje řízení o přestupku a předvolává ji k ústnímu jednání na den [datum] v 9 hod. Žalobkyně byla předvolána jako obviněná z přestupku podle ust. § 125c odst. 1 písm. d) zák. č. 361/2000 Sb., kterého se měla dopustit tím, že dne [datum] řídila motorové vozidlo, v rámci silniční kontroly se po pozitivním orientačním testu na přítomnost jiných návykových látek než alkoholu provedeným testerem DrugWipe 5 S přes výzvu policisty odmítla podrobit lékařskému vyšetření spojenému s odběrem biologického materiálu ke zjištění, zda při řízení nebyla ovlivněna jinou návykovou látkou než alkoholem.

14. Žalobkyně se písemně vyjádřila k zahájenému řízení o zadržení řidičského průkazu prostřednictvím zmocněného advokáta (vyjádření k zahájenému řízení o zadržení řidičského průkazu datované [datum]), připojila i„ Zdravotní záznam“ sepsaný dne [datum] lékařkou MUDr. [jméno] [příjmení], [příjmení], z něhož se podává, že žalobkyně se dne [datum] dostavila do ambulance jmenované lékařky, žádala o laboratorní vyšetření; v 10:30 hod. byl proveden drogový screening s negativním výsledkem na přítomnost amfetaminu.

15. Žalobkyně se rovněž písemně vyjádřila prostřednictvím zmocněného advokáta k zahájenému řízení o přestupku (vyjádření k zahájenému řízení o přestupku ze dne [datum]). O tom, že ústní jednání dne [datum] se konat nebude a je nařízen nový termín ústního jednání ([datum] v 8 hod.), byla žalobkyně zpravena předvoláním k ústnímu jednání ze dne [datum] JUDr. [příjmení] [příjmení], [příjmení], advokát dne [datum] zmocnil ke všem úkonům ve správním řízení vedeném u Magistrátu města Frýdku – [město], odboru dopravy a silničního hospodářství, sp. zn. MMFM_S [číslo] 2018 ODaSH/BroM advokátní koncipientku Mgr. [jméno] [příjmení] (substituční plná moc ze dne [datum]), ta pak stejného dne nahlížela do správního spisu (protokol ze dne [datum]). Dne [datum] proběhlo před správním orgánem nařízené ústní jednání, za přítomnosti Mgr. [jméno] [příjmení], advokátní koncipientky, protokolace započala v 8:06 hod. a byla ukončena v 13:21 hod. (protokol o ústním jednání ze dne [datum]). JUDr. [příjmení] [příjmení], [příjmení], advokát sepsal a doručil správnímu orgánu, po předchozí výzvě správního orgánu, sdělení žalobkyně (sdělení na výzvu správního orgánu ze dne [datum]). Žalobkyně se prostřednictvím zástupce písemně vyjadřovala i k provedenému dokazování (vyjádření datované [datum]). V návaznosti na vyrozumění o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí ze dne [datum] se žalobkyně, prostřednictvím zmocněného advokáta, písemně vyjádřila podáním ze dne [datum].

16. Usnesením Magistrátu města Frýdku – [město], odboru dopravy a silničního hospodářství, oddělení dopravně správních agend ze dne 11. 12. 2018, č. j. MMFM 182003/2018 správní orgán zastavil řízení o zadržení řidičského průkazu žalobkyně, neboť odpadl důvod řízení (správní orgán podle odůvodnění rozhodnutí dospěl k závěru, že pro zadržení řidičského průkazu žalobkyně do doby pravomocného rozhodnutí o přestupku nejsou v dané věci dány důvody tzv. materiálního charakteru, při vyhodnocení kritéria společenské škodlivosti správní orgán dospěl k závěru, že žalobkyně se prakticky ihned po skončení policejního zákroku dobrovolně podrobila lékařskému vyšetření.

17. Rozhodnutím Magistrátu města Frýdku [město], odboru dopravy a silničního hospodářství, oddělení dopravně správních agend ze dne ze dne 5. 4. 2019 č.j. MMFM 54172/2019 správní orgán uznal žalobkyni vinnou z přestupku podle ust. § 125c odst. 1 písm. d) zák. č. 361/2000 Sb., uložil ji pokutu ve výši 25.000 Kč a zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 12 měsíců. Proti citovanému rozhodnutí podala žalobkyně prostřednictvím zmocněného advokáta včasné odvolání (odvolání proti rozhodnutí o přestupku ze dne [datum]), které doplnila podáním ze dne [datum] (doplnění odvolání ze dne [datum]).

18. O odvolání žalobkyně rozhodoval Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor dopravy a chytrého regionu, který rozhodnutím ze dne 3. 9. 2019, č.j. MSK 62811/2019, které nabylo právní moci dne [datum], zrušil napadené rozhodnutí a řízení zastavil. Odvolací správní orgán své rozhodnutí založil na tom, že odepření lékařského vyšetření spojeného s odběrem biologického materiálu ke zjištění možného ovlivnění jinými návykovými látkami bylo v prvostupňovém řízení spornou otázkou, o skutkovém stavu jsou takové pochybnosti, že ani další dokazování by je nemohlo odstranit. Odvolací správní orgán poukázal na to, že ve spise je skutečně fotografie zjevně použitého testeru, ale ten nevykazuje pozitivitu na žádnou zjišťovanou látku. Odvolací správní orgán opatřil do spisu návod na použití předmětného testeru, podle kterého by přítomnost daných látek byla potvrzena dvěma červenými čárkami v políčku u označení AM/MET. Z fotografie je však zřetelné, že dvě čárky nejsou v žádném ze tří možných políček. Uvedené zjištění ověřila oprávněná úřední osoba dne [datum] u policejního orgánu, který potvrdil, že ani v barevném provedení nevykazuje nafocený tester pozitivitu na žádnou návykovou látku. Jiná fotodokumentace k jinému testeru se přitom v elektronickém spise nenacházela. Odvolací správní orgán vyslovil pochybnost o tom, zda policisté byli vůbec znalí práce s testerem a vyhodnocením výsledku. Dále se pak nabízí úvaha, jestli skutečně nebyla obviněná testována dvakrát, jak sama tvrdila ve svých vyjádřeních, aniž by rozporovala tester ve spise, tedy opět jsou zde pochybnosti o pravdivosti tvrzení policisty [příjmení] z ústního jednání, který jako svědek vypověděl, že test na omamné a psychotropní látky byl proveden u obviněné jednou, kdy on sám měl být podle záznamu testující osobou. Odvolací správní orgán současně vyslovil i pochybnost o existenci důvodného podezření ze strany policistů stran toho, zda žalobkyně byla pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky. Videozáznam pořízený policisty jako důkaz o odmítnutí podrobit se lékařskému vyšetření v trvání pouhých 12 vteřin budil u odvolacího správního orgánu dojem secvičené scénky do kamery a policisty zaznamenaný děj vyvolával u odvolacího správního orgánu pochybnosti o nezaujatosti, objektivitě a řádnosti postupu policistů. Odvolací správní orgán také zdůraznil, že u přestupků daného typu (vyvolané až v reakci na jednání a chování policistů) jsou dány zvýšené nároky jak na jejich zadokumentování, tak na případné svědectví ze strany policistů, přičemž v (odvolacím správním orgánem) posuzované věci nebylo těmto požadavkům dostáno a důkazy provedené v řízení nebyly podle odvolacího správního orgánu dostatečné pro usvědčení žalobkyně z předmětného přestupku.

19. To, že aby test DrugWipe 5 S vykazoval pozitivitu na přítomnost omamné látky (amfetaminu) v těle žalobkyně, musel by vykazovat dvě červené čárky v poli u označení AM/MET, soud zjistil i z obsahu návodu na práci s testem DrugWhite 5S.

20. Ze záznamu datovaného dnem [datum], sepsaného na hlavičkovém papíře zástupce žalobkyně, soud zjistil, že uvedeného dne listinu opatřily svými podpisy žalobkyně (klient) a Mgr. [jméno] [příjmení], advokátní koncipientka jednající za advokátní kancelář [právnická osoba], [IČO]. Listina zahrnuje ujednání o časové odměně advokáta a o výši zálohy, kterou se žalobkyně zavázala zaplatit.

21. Potvrzením o poradě ze dne [datum] je prokázáno, že uvedeného dne proběhla mezi žalobkyní a jejím právním zástupcem porada v čase od 8:20 hod. do 9:45 hod., a to v souvislost s řízením o přestupku vedeném u Magistrátu města Frýdku – [město], sp. zn. MMFM_S [číslo] 2018 ODaSH/Min.

22. Potvrzením o poradě ze dne [datum] je prokázáno, že uvedeného dne proběhla mezi žalobkyní a jejím právním zástupcem porada v čase od 13 hod. do 14:57 hod., a to v souvislost s řízením o přestupku vedeném u Magistrátu města Frýdku – [město], sp. zn. MMFM_S [číslo] 2018 ODaSH/BroM. Potvrzením o poradě ze dne [datum] je prokázáno, že uvedeného dne proběhla mezi žalobkyní a jejím právním zástupcem porada v čase od 9 hod. do 10:20 hod., a to v souvislost s řízením o přestupku vedeném u Magistrátu města Frýdku – [město], sp. zn. MMFM_S [číslo] 2018 ODaSH/BroM. Potvrzením o poradě ze dne [datum] je prokázáno, že uvedeného dne proběhla mezi žalobkyní a jejím právním zástupcem porada v čase od 9 hod. do 10:36 hod., a to v souvislost s řízením o přestupku vedeném u Magistrátu města Frýdku – [město], sp. zn. MMFM_S [číslo] 2018 ODaSH/BroM. Potvrzením o poradě ze dne [datum] je prokázáno, že uvedeného dne proběhla mezi žalobkyní a jejím právním zástupcem porada v čase od 10:05 hod. do 11:20 hod., a to v souvislost s řízením o přestupku vedeném u Magistrátu města Frýdku – [město], sp. zn. MMFM_S [číslo] 2018 ODaSH/BroM.

23. Z faktury - daňového dokladu č. 2018 soud zjistil, že [právnická osoba], Advokátní kancelář, vyúčtovala žalobkyni dne [datum] k zaplacení částku 12.654 Kč, a to za právní služby, po zohlednění zaplacených záloh. Z faktury - daňového dokladu [číslo] soud zjistil, že [právnická osoba], Advokátní kancelář, vyúčtovala žalobkyni dne [datum] k zaplacení částku 14.520 Kč, a to za právní služby. Z faktury - daňového dokladu [číslo] soud zjistil, že [právnická osoba], Advokátní kancelář, vyúčtovala žalobkyni dne [datum] k zaplacení částku 9.075 Kč, a to za právní služby. Z faktury - daňového dokladu [číslo] soud zjistil, že [právnická osoba], Advokátní kancelář, vyúčtovala žalobkyni dne [datum] k zaplacení částku 9.075 Kč, a to za právní služby.

24. Příjmovým pokladním dokladem ze dne [datum] je prokázáno, že uvedeného dne MUDr. [jméno] [příjmení], [příjmení], za [právnická osoba] písemně potvrdila, že žalobkyně zaplatila cenu 500 Kč za vyšetření, s poznámkou o tom, že žalobkyně absolvovala test moče na přítomnost drog.

25. Žalobkyně písemností datovanou dnem [datum] uplatnila, prostřednictvím svého zástupce, u žalované nárok na náhradu majetkové škody (25.668 Kč) a požadavek na odškodnění nemajetkové újmy peněžitým zadostiučiněním v částce 7.950 Kč, písemnost byla doručena žalované, dle záznamu v připojené doručence ([příjmení] datové zpráv [číslo]), dne [datum]. Žalovaná odmítla poskytnout odškodnění majetkové i nemajetkové újmy, s přesvědčením o nesplnění zákonných předpokladů pro přiznání odškodnění (vyjádření k žádosti ze dne [datum]).

26. Soud neprováděl další dokazování, neboť skutkový stav byl náležitě objasněn důkazy provedenými, jiné důkazy neměly potenciál ozřejmit žádnou spornou skutečnost a jejich provádění tak bylo nadbytečné.

27. Mezi účastníky nebylo sporu o průběhu a výsledku řízení o přestupku a správního řízení o zadržení řidičského průkazu. Účastníci se však rozcházeli v pohledech na existenci předpokladů pro vznik odpovědnosti žalované za škodu ve smyslu zák. č. 82/1998 Sb., žalovaná pak podpůrně zpochybňovala i výši tvrzené škody.

28. Na podkladě dílčích skutkových zjištění dospěl soud ke skutkovému závěru, který lze shrnout tak, že žalobkyně byla v říjnu roku 2018 zastavena policejní hlídkou, v souvislosti s čímž byla vyzvána k podrobení se orientačnímu vyšetření ke zjištění, zda není ovlivněna alkoholem či jinou omamnou látkou. Oběma orientačním vyšetřením se žalobkyně dobrovolně podrobila. Policisté písemně zaznamenali negativní výsledek alkoholové zkoušky a pozitivní výsledek testování zaměřeného ke zjištění přítomnosti jiné omamné látky v těle žalobkyně, konkrétně zaznamenali pozitivitu na přítomnost amfetaminu v těle žalobkyně. Policisté na místě žalobkyni zadrželi řidičský průkaz. Správní orgán v návaznosti na oznámení policejního orgánu vyrozuměl žalobkyni oznámením ze dne [datum] o zahájení řízení o přestupku (záležejícího v odmítnutí žalobkyně podrobit se lékařskému vyšetření ke zjištění přítomnosti omamných látek v jejím těle). Současně správní orgán zahájil řízení o zadržení řidičského průkazu do doby skončení řízení o přestupku. V řízení o přestupku se lišila verze skutkových událostí podávaná žalobkyní se skutkovou verzí líčenou zasahujícími policisty. Správní orgán prvního stupně, za situace zásadních rozporů a za situace, kdy obsahem spisu byla fotografie zachycující negativní výsledek testu zaměřeného na zjištění ovlivnění žalobkyně omamnými látkami (amfetaminem), uznal žalobkyni vinnou ze spáchání přestupku a uložil ji za spáchání přestupku sankce. Žalobkyně již v říjnu roku 2018 vyhledala právní pomoc advokáta, jemuž se zavázala platit časovou smluvní odměnu. Advokát zmocněný žalobkyní (i prostřednictvím svých substitutů) poskytl žalobkyni právní služby záležející (dle výsledků provedeného dokazování) v samotném převzetí, resp. přípravě zastoupení žalobkyně v jednotlivých správních řízeních, činil za ni písemná podání adresovaná správnímu orgánu (v řízení o přestupku učinil čtyři samostatná vyjádření, ve správním řízení o zadržení řidičského průkazu učinil jedno písemné vyjádření), vykonával porady s žalobkyní (první doložená porada proběhla v říjnu roku 2018 v souvislosti se správním řízením o zadržení řidičského průkazu, jednalo se jedinou poradu vykázanou v souvislosti s dotčeným řízením; další čtyři doložené porady probíhaly dle předložených záznamů v souvislosti s řízením o přestupku). Za žalobkyni také sepsal odvolání proti odsuzujícímu rozhodnutí správního orgánu prvního stupně v řízení o přestupku, neodůvodněné odvolání pak písemně doplnil. K odvolání žalobkyně proběhlo odvolací správní řízení, jehož výsledkem bylo shora popsané zrušení odsuzujícího rozhodnutí a zastavení řízení o přestupku. Právní zástupce žalobkyni vyúčtoval cenu za poskytnuté služby, a to doloženými fakturami, žalobkyně vyúčtované ceny zaplatila. Jiné právní služby nebyly advokátem žalobkyni poskytovány. Řidičský průkaz byl žalobkyni vrácen již před zastavením řízení o přestupku, na podkladě rozhodnutí správního orgánu o nenaplnění materiálních předpokladů pro takový postup. Žalobkyně zaplatila 500 Kč za odborné lékařské vyšetření, kterému se podrobila bezprostředně poté, co jí policisté zadrželi řidičský průkaz.

29. Podle ust. § 1 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

30. Podle ust. § 5 zák. č. 82/1998 Sb., stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

31. Podle ust. § 7 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

32. Podle ust. § 13 odst. 2 zák. č 82/1998 Sb., právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

33. Podle ust. § 26 zák. č. 82/1998 Sb., pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

34. Podle ust. § 124 odst. 12 písm. d) zák. č. 361/2000 Sb., při dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích jsou příslušníci Policie ve služebním stejnokroji oprávněni zejména zadržet řidičský průkaz podle § 118b. Podle ust. § 118b odst. 1 zák. č. 361/2000 Sb., policista je oprávněn z důvodů uvedených v § 118a odst. 1 písm. a) až h) zadržet řidičský průkaz; po zadržení řidičského průkazu oznámí policista bez zbytečného odkladu zadržení řidičského průkazu registru řidičů, u zahraničních řidičů příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. Podle ust. § 118b odst. 2 zák. č. 361/2000 Sb., po dobu zadržení řidičského průkazu nesmí držitel řidičského oprávnění řídit motorové vozidlo.

35. Podle ust. § 118a odst. 1 zák. č 361/2000 Sb., policista může při dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích přikázat řidiči motorového vozidla jízdu na nejbližší, z hlediska bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, vhodné místo k odstavení vozidla a zabránit mu v jízdě použitím technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla (dále jen„ technický prostředek“) nebo odtažením vozidla, jestliže řidič (d) je podezřelý, že řídil motorové vozidlo bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, kdy ještě byl pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky; (f) se přes výzvu podle § 5 odst. 1 písm. g) odmítl podrobit vyšetření podle zvláštního právního předpisu ke zjištění, zda není ovlivněn jinou návykovou látkou. Podle ust. § 5 odst. 1 písm. g) zák. č. 361/2000 Sb., řidič je kromě povinností uvedených v § 4 dále povinen podrobit se na výzvu policisty, vojenského policisty, zaměstnavatele, ošetřujícího lékaře nebo strážníka obecní policie vyšetření podle zvláštního právního předpisu ke zjištění, zda není ovlivněn jinou návykovou látkou než alkoholem.

36. Podle ust. § 20 odst. 1 zák. 65/2017 Sb., orientačnímu vyšetření a odbornému lékařskému vyšetření je povinna se podrobit osoba, u které je důvodné podezření, že pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky vykonává nebo vykonávala činnost, při níž by mohla ohrozit život nebo zdraví svoje nebo jiné osoby nebo poškodit majetek. Podle ust. § 20 odst. 2 zák. č. 65/2017 Sb., v případě, že povinná osoba podle odstavce 1 orientační vyšetření odmítne nebo takové vyšetření nelze provést nebo úspěšně dokončit, provede se odborné lékařské vyšetření. Pokud odborné lékařské vyšetření osoba odmítne, hledí se na ni, jako by byla pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky.

37. Podle ust. § 118c odst. 1 věta první zák. č. 361/2000 Sb., obecní úřad obce s rozšířenou působností do 5 pracovních dnů ode dne doručení oznámení o zadržení řidičského průkazu podle § 118b zahájí řízení, na základě něhož lze rozhodnout o zadržení řidičského průkazu do doby pravomocného rozhodnutí o přestupku nebo o trestném činu; jde-li o podezření ze spáchání trestného činu, zahájí řízení po předchozím souhlasu státního zástupce.

38. Podle ust. § 31 odst. 1 – 4 zák. č. 82/1998 Sb., náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. Poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu.

39. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

40. Úspěch žaloby o náhradu majetkové či nemajetkové újmy proti státu závisí na současném splnění tří podmínek, a to (1.) podmínky existence nesprávného úředního postupu či nezákonného rozhodnutí, (2.) podmínky vzniku majetkové či nemajetkové újmy a (3.) podmínky existence vztahu příčinné souvislosti mezi nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím a vznikem majetkové či nemajetkové újmy na straně žalobce.

41. Soud jednal s Ministerstvem dopravy jako s organizační složkou státu, která je podle ust. § 124 odst. 1 zák. č. 361/2000 Sb. ústředním orgánem státní správy ve věcech provozu na pozemních komunikacích. Ministerstvo dopravy je z tohoto důvodu ve smyslu § 6 odst. 1 a odst. 2 písm. b) zák. č. 82/1998 Sb. ústředním orgánem státní správy, do jehož působnosti náleží odvětví státní správy, v němž došlo k nesprávnému úřednímu postupu a újmě na straně žalobkyně. Takový postup soudu je v souladu se závěry vyplývajícími z rozhodnutí Městského soudu v Praze ve věci sp. zn. 30 Co 27/2020 ze dne 25. 3. 2021.

42. Co se týče požadavku žalobkyně na odškodnění v částce 20.449 Kč (v souvislosti s řízením o přestupku), vycházel soud při posouzení tohoto dílčího nároku žalobkyně z těchto úvah: Jelikož podezření policejního orgánu o tom, že žalobkyně spáchala přestupek, nebylo podloženo, měl již správní orgán prvního stupně řízení o přestupku zastavit. Jelikož policejní orgán, který v souladu se shora citovanými právními předpisy vyzval žalobkyni, aby se podrobila orientačnímu vyšetření za účelem zjištění obsahu jiné návykové látky v těle žalobkyně, žalobkyně se tomuto orientačnímu vyšetření dobrovolně podvolila a policejní orgán zjevně nedisponoval podkladem pro to, aby mohl učinit závěr o pozitivním výsledku orientačního testu (měl k dispozici toliko negativně vyznívající výsledek testu, přesto však opakovaně písemně zaznamenal, že učinil zjištění o pozitivním výsledku testu), nebyl dán důvod, aby policejní orgán vyzýval žalobkyni k tomu, aby se podrobila odbornému lékařskému vyšetření. Správní řízení, jehož předmětem bylo posoudit, zda se žalobkyně dopustila přestupku tím, že se na výzvu policisty odmítla podrobit lékařskému vyšetření ke zjištění, zda není ovlivněna návykovou látkou, mělo být zastaveno, jelikož správní orgán neobjasnil skutkový stav tak, aby bylo zřejmé, že žalobkyně se vytýkaného jednání dopustila. Zásadním se jeví a ze skutkového děje zřetelně vyzařuje skutečnost, že policisté zcela zřejmě pochybili při vyhodnocování výsledku testu (ač disponovali testem s negativním výsledkem, z neznámého důvodu s ním z hlediska dalšího svého postupu nakládali jako s testem vykazujícím pozitivitu žalobkyně na přítomnost amfetaminu v těle žalobkyně). Tyto okolnosti měly být zřejmé správnímu orgánu rozhodujícímu v prvostupňovém řízení, nijak je však nezohlednil, naopak uznal žalobkyni vinnou ze spáchání přestupku, když aby takové rozhodnutí mohl učinit, musel by mít řádně objasněn skutkový stav. Ohledně skutkového stavu však podle zhodnocení odvolacího správního orgánu panovaly tak zásadní pochybnosti, že závěr o vině žalobkyně neměl být přijat. K tíži žalobkyně nelze přičítat to, že odvolací správní orgán podle ust. § 90 odst. 1 písm. a) zák. č. 500/2004 Sb. prvostupňové rozhodnutí zrušil, řízení zastavil a v odůvodnění vyslovil nadbytečnost dalšího dokazování, aniž by současně dovodil, že žalobkyně se vytýkaného jednání nedopustila (přestupek se nestal). Žalobkyně nemůže být odepřením nárokovaného odškodnění„ sankcionována“ za to, že ve správním řízení nedošlo k řádnému objasnění skutkového stavu a odvolací správní orgán svým (pro žalobkyni jednoznačně příznivě vyznívajícím) rozhodnutím vyloučil možnost dalšího dokazování, tedy pokusu o odstranění zásadních pochybností o skutkovém stavu (který mohl vyznít i ve prospěch žalobkyně). Bylo proto na místě přisvědčit argumentaci žalobkyně záležející v tom, že je pro posouzení věci zásadní, že v řízení o přestupku se nepotvrdilo původní podezření policejního orgánu, že žalobkyně spáchala přestupek. V důsledku tohoto postupu je nutno nahlížet na oznámení o zahájení řízení o přestupku (ze dne [datum]) spojené se sdělením obvinění žalobkyně z přestupku a na něj navazující řízení o přestupku jako na nezákonné. Za období od zahájení přestupkového řízení proto žalobkyni musí být přiznána náhrada majetkové škody v podobě náhrady nákladů obhajoby, které jí v příčinné souvislosti s vedením řízení o přestupku vznikly.

43. Pokud jde o požadavek žalobkyně na odškodnění v částce 4.719 Kč, vycházel soud z toho, že žalobkyni byl při silniční kontrole zadržen řidičský průkaz, ač pro takový postup nebyly dány zákonné předpoklady, již s ohledem na negativní výsledek orientačního vyšetření (z provedeného dokazování nevyplynulo, že by policisté disponovali jiným než negativní výsledek indikujícím testem), přičemž v podrobnostech lze odkázat na shora vyložené závěry soudu o tom, v čem spočívala nesprávnost postupu policejní hlídky. Za této situace pak nelze jinak než vyhodnotit, že nebyly naplněny předpoklady pro zadržení řidičského průkazu žalobkyně. Je bezpředmětné, že policisté do úředního záznamu zanesli informaci o tom, že test vykazoval pozitivitu, když pro takový závěr nebyl podle obsahu spisu dán objektivní důvod. To, že žalobkyně nebyla při řízení motorového vozidla pod vlivem návykové látky amfetamin, vyplynulo z výsledku lékařského vyšetření, kterému se žalobkyně dobrovolně, obratem po zadržení řidičského průkazu, podrobila. Ačkoliv žalobkyně nejednala protiprávně, byl jí řidičský průkaz zadržen. Lze přisvědčit žalované, že navazující zahájení správního řízení o zadržení řidičského průkazu bylo povinností správního orgánu, tedy samotné zahájení řízení nemůže být nesprávným úředním postupem. Není přípustné, aby v důsledku toho, že orgán veřejné moci při dopravní kontrole nesprávně vyhodnotí výsledek testu na přítomnost omamné látky a nesprávně zaznamená svůj postup a svá zjištění, nesl negativní materiální následky jednotlivec, v posuzované věci žalobkyně (když takovou nepřípustnost ve vztahu k falešné pozitivitě testu, na níž se policisté oproti posuzované věci ani nijak„ nepodíleli“, dovodil Ústavní soudu ve svém nálezu vydaném ve věci sp. zn. IV. ÚS 2009/20). Žalobkyně přitom v důsledku nesprávného úředního postupu vynaložila náklady na hájení svých porušených práv, do nichž bylo postupem orgánu veřejné moci zasaženo. Je proto dána příčinná souvislosti mezi žalobkyní vynaloženými náklady na nápravu nesprávného úředního postupu, a proto je na místě žalobkyni přisoudit náhradu za účelně vynaložené náklady právního zastoupení.

44. Žalobkyní tvrzená škoda v částce 500 Kč, odpovídající žalobkyní vynaloženým nákladům na lékařské vyšetření realizované za účelem vyloučení (nepodložené) pozitivity žalobkyně na přítomnost amfetaminu v jejím těle, je v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem (jak byla jeho existence shora dovozena), neboť žalobkyně tyto náklady vynaložila v zájmu vyloučení nesprávného předpokladu policejního orgánu o pozitivitě žalobkyně (nevynaložila – li by je, neměla by k dispozici tolik potřebný důkaz o negativitě na přítomnost amfetaminu). Je přitom bez právního významu, že žalobkyně tyto náklady vynaložila před zahájením správního řízení o zadržení řidičského průkazu, a to i s ohledem na to, že podstatnými z hlediska odpovědnostního titulu jsou skutečnosti předcházející zahájení správního řízení. Výsledky lékařského vyšetření žalobkyně použila na svoji obranu i v řízení o přestupku, nejedná se tedy ani z tohoto pohledu o náklady neúčelně vynaložené či vynaložené bez souvislosti se zásahem veřejné moci do práv žalobkyně.

45. Soud se s ohledem na závěr o existenci odpovědnostního titulu ve vztahu k jednotlivým tvrzeným škodám proto dále zabýval otázkami vzniku jednotlivých dílčích škod, jejich výší a příčinné souvislosti mezi odpovědnostním titulem a tvrzenými újmami (příčinné souvislosti ve skutkové rovině).

46. Nejjednodušší je situace ve vztahu k nákladu vynaloženému na lékařské vyšetření, a to s ohledem na to, že se jedná o jeden (jednotný) výdaj žalobkyně, nikoliv souhrn dílčích výdajů. Lze v zájmu stručnosti odkázat na shora uvedené a pouze doplnit, že žalobkyně tyto náklady prokazatelně vynaložila, zmenšením majetku žalobkyně o toto plnění vznikla žalobkyni škoda ve výši 500 Kč. Dána je i existence příčinné souvislosti, jak bylo vyloženo shora.

47. K témuž závěru, tj. k závěru o prokazatelně vzniklé škodě a existenci příčinné souvislosti, soud dospěl i ve vztahu ke škodě spočívající v nákladech na právní zastoupení žalobkyně, a to ve vztahu k oběma odpovědnostním titulům. Co se týče účelnosti vynaložených nákladů, za ty lze považovat pouze náklady do výše částky, která odpovídá mimosmluvní odměně a náhradě výdajů podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., jiné náklady (náklady přesahující takovou částku) již nejsou v příčinné souvislosti s nezákonným rozhodnutím, resp. nesprávným úředním postupem státu.

48. Jak soud zjistil, žalobkyně v rámci své obrany vyhledala odbornou pomoc advokáta a vynaložila v souvislosti s tím náklady (advokát poskytující žalobkyni právní služby žalobkyni vyúčtoval cenu za poskytnuté služby jednotlivými fakturami a z vyjádření substituta u jednání soudu vyplývá, že vyúčtované plnění bylo žalobkyní advokátovi zaplaceno). Žalovaná však svou argumentací pomíjí, že skutečná škoda může záležet i ve vzniku dluhu (ust. § 2952 o. z.). Byť ust. § 31 zák. č. 82/1998 Sb. hovoří o účelně vynaložených nákladech řízení, hotových výdajích a odměně za zastupování, což by mohlo nasvědčovat požadavku na doloženou úhradu těchto nákladů, nelze přehlédnout, že zákonodárce nepovažoval za potřebné v souvislosti s přijetím nového občanského zákoníku zákon č. 82/1998 Sb. jakkoliv novelizovat, tudíž ani nelze dovozovat jeho úmysl upravit definici škody podle zákona č. 82/1998 Sb. do budoucna odlišně od obecné úpravy obsažené v občanském zákoníku (k tomu srov. [příjmení], P., [příjmení], V. Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 274 - 284: V. [příjmení]).

49. Mimosmluvní odměna advokáta za jeden úkon právní služby činí vzhledem k předmětu poskytovaných právních služeb 1.000 Kč, ve vztahu k právním službám poskytnutým v obou správních řízeních (ust. § 10 odst. 1, § 7 bod 3. a.t.). Soud shora vyložil, jaké konkrétní úkony právní služby byly zástupcem žalobkyně realizovány. V řízení o přestupku zástupce žalobkyně učinil 11 úkonů právní služby, a to převzetí a příprava zastoupení (ust. § 11 odst. 1 písm. a) a.t.), účast na jednání před správním orgánem (délka tohoto jednání má za následek, že odměna se zvyšuje na trojnásobek – ust. § 11 odst. 1 písm. g) a.t.), čtyři porady (ust. § 11 odst. 1 písm. c) a.t.), čtyři písemná vyjádření ve věci samé (ust. § 11 odst. 1 písm. d) a.t.), jedno odvolání včetně jeho doplnění (ust. § 11 odst. 1 písm. k) a.t.). Soud vyhodnocoval účelnost a přiměřenost vynaložených nákladů. Jednotlivé vykázané (potvrzeními doložené) porady mezi žalobkyní a jejím právním zástupcem (ust. § 11 odst. 1 písm. c) a.t.) vždy předcházely jinému realizovanému úkonu právní pomoci. Byť by každá z doložených porad byla realizována třeba toliko za účelem obstarání pokynu klienta k realizaci dalšího úkonu a dalšího postupu advokáta, žalobkyni by s ohledem na ust. § 11 a.t. náležela náhrada za každý jeden úkon právní služby. Tedy pokud jde o hledisko obsahové (o obsahovou náplň vykázaných porad), soud o účelnosti vynaložení těchto nákladů pochybnosti nemá, a to už z toho důvodu, že jednotlivé vykázané porady bezprostředně předcházely jiným úkonům právní pomoci. Shora vyslovený předpoklad o tom, že advokát si běžně obstarává pokyn klienta pro další postup ve věci a i za tím účelem může (resp. z logiky věci musí) porada proběhnout, lze rozvinout tak, že z povahy věci lze předpokládat, že klient musí být advokátem před formulací pokynu náležitě poučen, musí mu být poskytnuto potřebné vysvětlení apod.; v tomto ohledu vykazované porady svou délkou nijak nepřevyšují obecný předpoklad o délce porady předcházející doloženým úkonům právní služby, z hlediska skutkové i právní složitosti poskytovaných právních služeb, kde soud nemohl odhlížet od toho, že žalobkyně se svou obranou snažila vyvracet usvědčující materiály nashromážděné policií. Zabývat se za této situace podrobněji obsahem porad je nadbytečné, soud by tak činil za situace, pokud by vykazované porady zřejmě nesouvisely s konkrétním postupem advokáta ve věci, o což se v posuzované věci nejedná.„ První“ doložená porada z [datum] navázala na to, že již dne [datum] sepsali žalobkyně a právní zástupce záznam o obsahu jejich ujednání a žalobkyně udělila zástupci písemnou plnou moc, tedy k poradě (v materiálním slova smyslu) mezi žalobkyní a advokátem muselo dojít již dne [datum].

50. Realizace písemných podání, která ve věci činil zástupce žalobkyně, vyplývá z obsahu správních spisů, žalovaná je koneckonců ani nesporovala. Ke každému úkonu právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč (13 x 300 Kč, ust. § 13 odst. 1, 4 a. t.) a obě položky (jak odměna zástupce, tak paušální náhrada hotových výdaj se navyšují o daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % (ust. § 23a zák. č. 85/1996 Sb., ust. § 14a odst. 1 a.t.) Náklady řízení, které žalobkyni vznikly v řízení o přestupku, tak dle pravidel pro výpočet mimosmluvní odměny a náhrady hotových výdajů, činí celkem 20.449 Kč (odměna zástupce 13.000 Kč, paušální náhrada hotových výdajů 3.900 Kč, náhrada za daň z přidané hodnoty v částce 3.549 Kč).

51. Ve vztahu k nákladům řízení vzniklých žalobkyni v souvislosti s řízením o zadržení řidičského průkazu soud vzal do úvahy, že zástupce žalobkyně realizoval tři úkony právní služby po 1.000 Kč (převzetí a příprava zastoupení na základě smlouvy o právní pomoci, vyjádření ve věci samé, jedna doložená porada), odměna zástupce se navyšuje o paušální náhradu hotových výdajů (3 x 300 Kč) a vše se pak navyšuje o daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % (819 Kč), celkem tyto náklady činí 4.719 Kč.

52. Soud se ještě zabýval tím, zda se některé úkony právní služby neprolínají, zda tedy každý jeden vykázaný úkon právní služby je úkonem samostatným (a tedy účelným), nicméně neshledal, že by zástupce žalobkyně v obou řízeních předkládal obsahově totožná podání, naopak každým písemným podáním individualizoval obranu žalobkyně vzhledem k předmětu a stadiu toho kterého správního řízení, byť základ argumentace mohl být (resp. z logiky věci musel být) společný. Z uvedeného je zřejmé, že žalobkyní požadované odškodnění jak v částce 20.449 Kč, tak v částce 4.719 Kč, odpovídá výši mimosmluvní odměny, kterou žalobkyně mohla nárokovat, aniž by její požadavek kolidoval s kritériem účelnosti vynaložených nákladů právního zastoupení.

53. Z provedeného dokazování vyplynulo, že zástupce žalobkyně ve dvou případech nahlížel do spisu. Žalobkyně po žalované nenárokovala odměnu zástupce a související náhrady v souvislosti s těmito dvěma úkony právní služby (když o tom, že se může za určitých okolností jednat o samostatné úkony právní služby, svědčí i závěry rozhodovací praxe Ústavního soudu, jak se podává např. z jeho nález ve věci sp. zn. I. ÚS 4012/18). Soud však, vázán žalobním návrhem (ust. § 153 odst. 2 o.s.ř.), nemohl tento návrh žalobkyně k tíži žalované překročit.

54. Jelikož výsledkem řízení je závěr soudu o tom, že žalobkyni náleží náhrada škody sestávající ze všech tří dílčích nároků (20.449 Kč, 4.719 Kč i 500 Kč), bylo na místě žalobkyni požadované odškodnění přisoudit, a to včetně úroku z prodlení, neboť žalovaná prodlévá počínaje dnem [datum] se splněním svého peněžitého dluhu (ust. §§ 1968, 1970 o.z.). Dluh žalované se stal splatný dnem [datum], uplynutím šestiměsíční lhůty od doručení žádosti žalobkyně o přiznání požadovaného odškodnění. Výše úroku z prodlení byla určena s respektem k pravidlu vyplývajícímu z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

55. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 21.761,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2.000 Kč a nákladů zastoupení advokátem. V té souvislosti je na místě žalobkyni přiznat odměnu zástupce stanovenou podle ust. § 8 odst. 1, § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 25.668 Kč. Za každý jeden úkon právní služby (tj. za převzetí a přípravu zastoupení, sepis žaloby, repliku žalobkyně k vyjádření žalované, účast na jednání před soudem – ust. § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) a. t.) žalobkyni náleží odměna zástupce ve výši 2.140 Kč Náklady právního zastoupení se dále navyšují o náhradu hotových výdajů, a to jak paušální ke každému úkonu právní služby (4 x 300 Kč dle ust. § 13 odst. 1, 4 a. t.), tak náhradu dále rozepsaných jízdních výdajů a náhradu za promeškaný čas strávený cestou zástupce žalobkyně k jednání soudu a zpět (za celkem 16 půlhodin se jedná o náhradu v částce 1.600 Kč dle ust. § 14 odst. 1 písm. a). odst. 3 a.t.). Jízdní výdaje tvoří náhrada za spotřebované palivo a náhrada za opotřebení vozidla užitého na cestě k jednání soudu ze sídla zástupce žalobkyně k soudu a zpět (tj. vozidla tov. zn. škoda, [registrační značka]), na trase o délce celkem 750 km, při zohlednění ceny paliva, tj. automobilového benzinu, průměrné spotřeby vozidla, tj. 5,2 l [číslo] km, dle předloženého osvědčení o registraci vozidla, a průměrné ceny automobilového benzinu 95 oktanů (37,10 Kč) a náhrady za opotřebení (4,70 Kč/km) dle vyhl. č. 511/2021 Sb. Celkem jízdní výdaje činí 4.971,89 Kč. Jednotlivé položky se navyšují o daň z přidané hodnoty v sazbě 21 %.

56. Uložené povinnosti je žalovaná povinna splnit ve lhůtách určených dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

Poučení