13 C 22/2020-385

Rubrum

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní JUDr. Annou Tichou ve věci žalobkyně: ; [celé jméno žalobkyně], narozená dne [datum] ; bytem [část obce a číslo], [PSČ] [obec] ; zastoupená advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: ; [celé jméno žalované], narozená dne [datum] ; bytem [adresa žalované] zastoupená advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví takto:

Výrok

I. Podílové spoluvlastnictví žalobkyně [celé jméno žalobkyně], narozené dne [datum], a žalované [celé jméno žalované], narozené dne [datum], k pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], a pozemku parc. [číslo] zahrada, to vše v [katastrální uzemí], [územní celek], zapsané v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], se zrušuje.

II. Pozemek parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], a pozemek parc. [číslo] zahrada, to vše v [katastrální uzemí], [územní celek], zapsané v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], se přikazují do výlučného vlastnictví žalobkyně [celé jméno žalobkyně], narozené dne [datum].

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na vypořádacím podílu částku ve výši 1 483 000 Kč, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozhodnutí.

IV. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 262 173,16 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaná je povinna zaplatit na účet České republiky – Okresního soudu v Hradci Králové na znalečném částku ve výši 48 081,47 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, a to na číslo účtu 6015-821511/0710, variabilní symbol 1311002220.

Odůvodnění

1 Žalobkyně se domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem, které jsou specifikovány ve výroku tohoto rozhodnutí (dále jen předmětná nemovitost) s odůvodněním, že její spoluvlastnický podíl na nemovitostech činí 2/3 a spoluvlastnický podíl žalované činí 1/3. Žalobkyně nabyla svůj spoluvlastnický podíl darováním v srpnu 2019, přičemž od samotného počátku je dohoda spoluvlastníků ohledně předmětných nemovitostí problematická. Nemovitost je rozdělená fakticky na dvě bytové jednotky umístěné v dolním a horním patře o přibližně stejné velikosti. V horní části nemovitosti bydlí syn žalobkyně spolu se svou přítelkyní a jejich dítětem, kdy byt užívají na základě dohody se žalobkyní. V dolní části nemovitosti bydlí [příjmení] [příjmení], původní vlastník spoluvlastnického podílu ve výši 1/3, společně se svou bývalou manželkou který svůj podíl v srpnu 2019 převedl na žalovanou. Otec a matka žalobkyně užívají nemovitost zřejmě na základě dohody se žalovanou, aniž by byly v nějakém smluvním vztahu se žalobkyní. Žalobkyně hradila celou řadu let náklady spojené s užíváním předmětné nemovitosti, tedy daň z celé nemovitosti, poplatky za komunální odpad i spotřebu elektrické energie. Žalovaná poskytuje žalobkyni pouze příspěvky, které ona sama považuje za přiměřené, a nerespektuje skutečnost, že žalobkyně drží majoritní podíl a je třeba jejího souhlasu, pokud disponuje se společnou věcí. Do předmětné nemovitosti nechala žalovaná instalovat podružný elektroměr, žalobkyni o datu instalace neinformovala, i když ji o to žalobkyně žádala. Mezi spoluvlastnicemi není možná jakákoli dohoda, což znemožňuje provádění oprav předmětné nemovitosti i její údržbu. 2 Žalovaná se žalobou nesouhlasila s odůvodněním, že podíl na předmětné nemovitosti neprodá, když toto po přijetí daru rodičům slíbila. Následně změnila své procesní stanovisko a v závěrečném návrhu uvedla, aby předmětná nemovitost byla reálně rozdělena prohlášením vlastníka a pouze za předpokladu, že soud shledá, že reálné rozdělení není možné, navrhla, aby předmětná nemovitost byla přikázána do jejího výlučného vlastnictví a byla jí uložena povinnost k náhradě vypořádacího podílu žalobkyni. 3 Po provedeném dokazování soud vzal za prokázané následující skutečnosti významné pro rozhodnutí v projednávané věci: 4 Dle výpisu z katastru nemovitostí č. [list vlastnictví] bylo zjištěno, že předmětné nemovitosti jsou zapsány pro [územní celek], [katastrální uzemí] ve spoluvlastnictví obou účastnic, a to pro žalobkyni dvěma třetinami a pro žalovanou jednou třetinou. 5 Právní zástupkyně žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu ze dne 16. 12. 2019, kdy vyzvala žalovanou k doplatku na zálohy na dodávku elektrické energie ve výši 900 Kč za měsíc listopad a prosinec 2019, když otec účastnic se zavázal před jednáním u Okresního soudu v Hradci Králové hradit poměrnou část nákladů ve výši 2 050 Kč, kterou hradil pouze do října 2019, kdy za měsíc listopad a prosinec 2019 zaplatil pouze 1 600 Kč. Dopisem ze dne 8. 1. 2020 informovala právní zástupkyně žalobkyně, že žalobkyně chce zrušit a vypořádat podílové spoluvlastnictví, kdy požaduje předmětné nemovitosti přikázat do svého výlučného vlastnictví, když oddělení nemovitosti na dvě samostatné bytové jednotky by si vyžádalo významné stavební úpravy a nepřiměřenou finanční zátěž. 6 Dopisem ze dne 27. 12. 2019 žalovaná odmítla požadavek žalobkyně na zaplacení částky 900 Kč, kdy neexistuje dle ní žádná dohoda spoluvlastnic ohledně spotřeby energií a úhrady za ně. 7 Žalobkyně ve své účastnické výpovědi uvedla, že spoluvlastnický podíl má od doby, kdy za otce zaplatila dluh, který měl v bance. V nemovitosti již 3 roky nebydlí, protože žije s přítelem na shora uvedené adrese. Do předmětné nemovitosti jezdí za synem a vnučkou. S otcem nemá dobré vztahy. Několik let již k nim jezdí policie, řeší vztahy před komisí, kdy otec je prudší povahy a vadí mu, že není vlastník nemovitosti. Se sestrou rovněž nemá dobré vztahy. Otec na ni nechal spoluvlastnický podíl napsat, protože se s ní nechtěl vypořádat, neboť jí dluží peníze. Za otce zaplatila dluh ve výši přes 600 000 Kč. V přízemí jsou čtyři místnosti plus kuchyň a příslušenství. Zde bydlí její otec a matka. Dále je tam prádelna a garáž. V 1. patře jsou tři místnosti - kuchyň, WC, koupelna a 2 balkony. Dále je na pozemku jedna velká stodola, velká zahrada a velký dvůr. Žalobkyně v předmětné nemovitosti bydlela s bývalým manželem a vychovávala syna [jméno]. Policie k nim opakovaně vyjížděla, naposledy v lednu tohoto roku, kdy jí otec nechtěl dát věc, která jí patří, a zavolal na ni policii. Má z otce strach, když v minulosti jí vyhrožoval, za což byl otec odsouzen. Má peníze na vyplacení spoluvlastnického podílu. Elektřinu za rodiče doplácí ona, je tam jedno odběrné místo. Otec nesouhlasil se zřízením dalšího odběrného místa. Informovala se na reálné dělení nemovitosti a bylo jí řečeno, že je to finančně velmi nákladné, a reálně dělení není možné (např. u vodárny). Na údržbě se podílí syn spolu s přítelkyní. Seká zahradu, sázel brambory. Několikrát se jí stalo, že jí bylo bráněno v užívání nemovitosti. Když má přijet, tak jí otec zamyká branku před nosem, sebral jí i klíč. Neustále jí vyhrožuje. Co se týká popelnic, po celou dobu je platila ona. Rovněž tak na finančním úřadu doplácela daň z nemovitosti. 8 Svědek [příjmení] [příjmení] ve své výpovědi uvedl, že účastnice jsou jeho dcery. V nemovitosti bydlí dole v přízemí spolu s bývalou manželkou. Nahoře bydlí vnuk [jméno], jeho partnerka a jejich dcera. Vztahy mezi nimi hodnotí jako docela dobré. Platí měsíčně 1 600 Kč elektřinu, ročně popelnici 2 000 Kč, a to žalované, která tam vlastní podíl ve výši 1/3, o který se stará. V poslední době jim koupila ledničku, mrazáček, baterii do kuchyně, pomáhá na zahradě a občas nakoupí za 1 000 Kč. Dcera [jméno] za něj nikdy žádný dluh nezaplatila. Dluh v bance, který svědek měl, za něj zaplatil [jméno] [příjmení], manžel dcery [jméno]. Každou chvíli u nich zasahovala policie. Dcera [jméno] tam každou chvilku někoho volala. Neví proč. Předmětnou nemovitost svědek zastavil bance asi před 20 lety. Banka ten dluh vůči němu soudně nevymáhala. Žalobkyně ho přepadla v noci se třemi lidmi a kvůli ní zkrachoval. Byl kvůli ní trestně stíhán a odsouzen na dva měsíce. Tenkrát se dohodli, že jí daruje , z důvodu, že za něj její manžel zaplatil dluh. 9 Svědek [jméno] [příjmení] ve své výpovědi uvedl, že žalobkyně je jeho matkou, žalovaná jeho tetou. Bydlí od narození v rodinném domě nahoře, kdy obývá patro spolu s přítelkyní a dcerou, které jsou dva roky. Dřív tam s ním bydlela matka a předtím i otec. V přízemí bydlí babička s dědou. Pokud se týká vzájemných vztahů, je to náladové. Většinou spolu nevychází. Např. pokud svědek chce něco dělat na zahradě, děda to odmítne s odůvodněním, že je to jeho a že si to takto nepřestavuje. Nemá jinou možnost bydlení. S babičkou vychází docela dobře, ta se toho nijak neúčastní. Pokud se týká údržby nemovitosti, seká trávu, natírá – teď naposledy dělal podbití, čistí okapy. Když matka přijede, děda jí nadává. Stalo se, že jí jednou zabouchl před nosem dveře, Pokud si řeknou, tak jim pomůže. Pokud se týká vztahu jeho matky s tetou, není moc dobrý. Určitě nejsou schopny se domluvit ohledně užívání nemovitosti. 10 Znalec [jméno] [příjmení] stanovil ve svém znaleckém posudku [číslo] [rok] ze dne [datum], že předmětnou nemovitost lze reálně dělit dle jejich spoluvlastnických podílů, kdy objekt má dva samostatné obytné prostory, ve kterých se nachází dvě koupelny, dvě WC i dvě kuchyně. Z tohoto důvodu lze uvažovat s možným rozdělením objektu prohlášením vlastníka na dva plnohodnotně využitelné prostory, které by odpovídaly velikosti současných spoluvlastnických podílů o velikosti 1/3 a 2/3, když právě poměr ploch v rodinném domě je pro podíl 1/3 ve výši 33,12 % a pro podíl 2/3 ve výši 66,88%. Dále lze rozdělit v obdobném podílu objekt stodoly a dvě samostatné garáže přiřadit k nové vzniklým bytovým jednotkám. Společné prostory by tak tvořilo zádveří a chodba a ve spoluvlastnickém podílu by zůstala stavební parcela [číslo]. Reálně lze rozdělit pozemkovou parcelu [číslo]. Veškeré objekty i pozemkovou parcelu lze rozdělit bez zásadních stavebních úprav, pouze konkrétním vymezením stávajících místností, neboť i při místním šetření bylo znalcem shledáno, že větší část z popisovaných a posuzovaných prostor je již nyní využívaná v rozmezí spoluvlastnických podílů, pouze prostory dvou pokojů v prvním nadzemním podlaží vpravo by musely nadále náležet do vlastnického podílu nové jednotky žalobkyně. 11 Znalec [jméno] [příjmení] stvrdil závěry svého znaleckého posudku a na otázku, co znamená rozdělení bez zásadních stavebních úprav, odpověděl, že je to v podstatě rozdělení formou prohlášení vlastníků, na základě kterého vzniknou dvě samostatné bytové jednotky + příslušenství, kde by si vlastníci vymezili společné části. To prohlášení je věc, která se zapisuje do katastru nemovitostí. V případě, že by došlo k reálnému dělení nemovitostí, určitě by nedošlo k poklesu snížení hodnoty nemovitosti, protože by to bylo rozdělené v reálném podílu 1/3: 2/3, kdy by se nemovitost rozdělila v rámci prohlášení vlastníků se zachováním podlahové plochy v poměru 1/3: 2/3. V podstatě je to stejné jako v bytovém domě, kdy byt o velikosti 1+1 je levnější, než byt o velikosti 2+1. Stavební řešení u prohlášení vlastníka není potřeba. Pokud by toto prohlášení vlastníka nebylo, tak vyslovil znalec domněnku, že objekt nelze reálně dělit z důvodu, že by tam byly potřeba protipožární zdi. V tomto případě by byl požadován souhlas stavebního úřadu, který se týká stavebního objektu. Tzn., že pokud by nedošlo k prohlášení vlastníků, objekt nelze reálně dělit. Při prohlášení vznikají dvě samostatné bytové jednotky. Součástí návrhu na katastr musí být i vymezení společných prostor, společná konstrukce objektu, nákres bytových jednotek + příslušenství. Dvě samostatné bytové jednotky musí splňovat veškeré náležitosti samostatných bytových jednotek. V tom stavu, jak se to nachází, tak prohlášením vlastníka zádveří a chodba by zůstaly jako společné prostory a následně by se vymezily dvě bytové jednotky. Protipožární řešení by bylo potřeba v případě, když z jednoho rodinného domu by vznikly dva rodinné domy. Pokud se týká stavebního řešení, jediným a nejjednodušším řešením je prohlášení vlastníka. Pokud by mělo dojít ke vzniku dvou samostatných objektů – reálné rozdělení všech nemovitostí, musely by vzniknout dva samostatné objekty o rozměrech 1/3: 2/3 k celku buď obestavěného celku, nebo podlahové plochy. V tomto případě by dělení muselo být ve svislé rovině. Muselo by se vybudovat schodiště, přístupy do samostatných objektů, což není reálné, neboť by to vyžadovalo povolení stavebního úřadu, projektovou dokumentaci a stavební náklady. Do prvního patra by byl přístup po schodišti a celé to patro by náleželo do podílu 2/3. Chodba v přízemí by patřila do společných prostor. Lze to zapsat do katastru nemovitostí. Pokud se týká zdroje vody, tak je dům napojen na studnu, která je v zahradě a na ulici je veřejný vodovod. Studna je buď na dvoře, nebo na kraji zahrady. Pokud by se dělila studna, tak by se musela vyčlenit, aby ji měl každý ve spoluvlastnictví dle poměru podílu, nebo by se musela vyčlenit výměra zahrady, aby studna spadala do každé z oddělených zahrad v poměru dle podílu. Musí být k tomu geometrický plán a souhlas stavebního úřadu s rozdělením pozemku. Prohlášením vlastníka vznikají bytové jednotky. Reálným dělením vznikají samostatné objekty. 12 Znalec [jméno] [příjmení] znaleckým posudkem [číslo] [rok] ze dne [datum] stanovil obvyklou cenu předmětných nemovitostí na částku 4 495 000 Kč. 13 Ke vzneseným námitkám žalobkyně byl ve věci [celé jméno znalce] vypracován revizní znalecký posudek [číslo] který stanovil obvyklou cenu předmětných nemovitostí na částku 4 449 000 Kč. 14 Žalobkyně doložila: 15 rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 33 Cm 259/2006 ze dne 24. 4. 1997, dle kterého otec účastnic [příjmení] [příjmení] byl zavázán povinností zaplatit [anonymizována čtyři slova] částku 315 883 Kč z titulu úvěrové smlouvy. Tento závazek byl zajištěn zástavním právem na předmětnou nemovitost v [obec] 16 smlouvu o zaplacení závazku ze dne [datum] včetně dodatku uzavřenou mezi žalobkyní a [právnická osoba], na základě které žalobkyně přistoupila k závazku pana [příjmení] vůči [anonymizována čtyři slova] ve výši přesahující 300 000 Kč, kdy se zavázala splatit nesplacený zůstatek úvěru ve výši 302 810,92 Kč ve splátkách 17 rozsudek Okresního soudu v Hradci Králové č. j. 15 C 9/2002-15 o nahrazení projevu vůle pana [jméno] [příjmení] tak, že panu [příjmení] byla uložena povinnost uzavřít se žalobkyní darovací smlouvu na spoluvlastnický podíl na nemovitostech v [obec]. Tímto žalobkyně prokázala, že se s panem [příjmení] dohodla o darování spoluvlastnického podílu na předmětné nemovitosti za to, že za něho (společně se svým tehdejším manželem) zaplatila dluh vůči [anonymizováno] 18 notářský zápis sepsaný [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářkou se sídlem v [obec], sp. zn. [anonymizováno] [číslo], [spisová značka] o sepsání darovací smlouvy na spoluvlastnický podíl k předmětným nemovitostem mezi [jméno] [příjmení] jako dárcem a žalobkyní jako obdarovanou, kdy [příjmení] [příjmení] daroval id. 2/3 předmětných nemovitostí žalobkyni 19 usnesení Okresního státního zastupitelství v [obec] ze dne [datum], kterým bylo odloženo trestní oznámení pana [jméno] [příjmení] jako nedůvodné. Tímto žalobkyně prokázala nepravdivost výpovědi svědka pana [příjmení], který tvrdil, že žalobkyně, resp. třetí osoby, na pokyn žalobkyně zaútočily na svědka [příjmení] 20 potvrzení [ulice] [anonymizováno] [obec] [anonymizováno] ze dne 1. 7. 2020 o tom, že příjmy žalobkyně jsou dostatečné ke splácení úvěru ve výši 1 100 000 Kč a potvrzení [právnická osoba] na nabídku hypotéky do výše 1 200 000 Kč 21 Žalovaná doložila nabídku Hypotéky [obec] [anonymizováno] na maximální výši úvěru 3 100 000 Kč. 22 Soud zhodnotil důkazy podle své úvahy, a to každý jednotlivě a všechny ve své vzájemné souvislosti, a učinil tento skutkový závěr: 23 Žalobkyně a žalovaná jsou podílovými spoluvlastníky výše uvedených nemovitostí - pozemku parc. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba [adresa] (rodinný dům), a pozemku parc. [číslo] (zahrada), to vše v k. ú. [obec], [územní celek], zapsané v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], přičemž spoluvlastnický podíl žalobkyně činí 2/3 a spoluvlastnický podíl žalované činí 1/3. Žalobkyně nabyla svůj spoluvlastnický podíl darováním; ve skutečnosti se o darování nejednalo, neboť darování podílu na předmětné nemovitosti bylo provedeno za protiplnění žalobkyně svému otci, za kterého žalobkyně zaplatila dluhy, kdy nesplacená částka úvěru, který si vzal její otec, činila 302 810,92 Kč. Žalovaná nabyla svůj spoluvlastnický podíl darováním v srpnu 2019. Předmětná nemovitost je fakticky rozdělená na dvě bytové jednotky umístěné v dolním a horním patře o přibližně stejné velikosti. V horní části nemovitosti bydlí syn žalobkyně se svou přítelkyní a jejich dítětem, kdy předmětný byt užívají na základě dohody se žalobkyní. V dolní části nemovitosti bydlí pan [příjmení] [příjmení], původní vlastník spoluvlastnického podílu ve výši 1/3, který svůj podíl v srpnu 2019 převedl na žalovanou, a to společně se svou bývalou manželkou, tedy rodiče obou účastnic. 24 V řízení bylo dále prokázáno, že mezi účastnicemi ohledně zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví nebyla možná dohoda. Žalobkyně navrhovala od začátku zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví tak, že nemovitosti budou přikázány do jejího výlučného vlastnictví a žalované vyplatí vypořádací podíl. Žalovaná nárok žalobkyně nejprve neuznávala, později navrhla reálné dělení nemovitostí a v případě, že by to nebylo možné, navrhla, aby předmětné nemovitosti byly přikázány do jejího výlučného vlastnictví s tím, že by vyplatila žalobkyni její vypořádací podíl. Navrhovala zamítnutí žaloby. Z průběhu dokazování a samotného vyjádření účastníků je prokázáno, že vztahy mezi účastnicemi jsou napjaté a společné soužití je vyloučeno. Tato skutečnost vyplynula z účastnické výpovědi žalobkyně, ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], otce účastnic, ale i ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], syna žalobkyně. Oba hodnotí vztahy mezi účastnicemi jako ne zcela dobré. Soud uvěřil obsahu výpovědí těchto svědků, když jsou potvrzovány i písemnou komunikací mezi účastnicemi a nebyl prokázán opak jejich výpovědí. 25 Soud vycházel z revizního znaleckého posudku, který stanovil obvyklou cenu předmětných nemovitostí na částku 4 449 000 Kč, když dle názoru soudu není možné reálné dělení věci prohlášením vlastníků (zde odkaz na znalecký posudek [jméno] [příjmení]). 26 Po hmotněprávní stránce soud věc posoudil následovně: 27 Dle § 1140 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen o. z., nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. 28 Dle § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích. 29 Dle § 1147 odst. 1 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. 30 Soud návrhu žalované na reálné rozdělení předmětné nemovitosti nevyhověl, neboť má za to, že reálné dělení není v tomto případě možné. Znalec [jméno] [příjmení] ve svém posudku uvedl, že předmětnou nemovitost lze reálně dělit, a to prohlášením vlastníka na dva plnohodnotně využitelné prostory, které by odpovídaly velikosti současných spoluvlastnických podílů o velikosti 1/3 a 2/3, když právě poměr ploch v rodinném domě je pro podíl 1/3 ve výši 33,12 % a pro podíl 2/3 ve výši 66,88 %. Dále lze rozdělit v obdobném podílu objekt stodoly a dvě samostatné garáže přiřadit k nové vzniklým bytovým jednotkám. Společné prostory by tak tvořilo zádveří a chodba a ve spoluvlastnickém podílu by zůstala stavební parcela [číslo]. Reálně lze rozdělit pozemkovou parcelu [číslo]. Veškeré objekty i pozemkovou parcelu lze rozdělit bez zásadních stavebních úprav, pouze konkrétním vymezením stávajících místností. Znalec [příjmení] [příjmení] ve svém posudku nijak nezohlednil hodnotu nemovitosti v současném stavu a hodnotu nemovitosti v případě, že by došlo k jejímu rozdělení na dvě bytové jednotky, jak má na mysli ustanovení § 1144 odst. 1 o. z. 31 Zároveň se znalec vůbec nezabývá tím, jaké stavební řešení by bylo třeba provést k rozdělení stavby na dvě bytové jednotky, kdy znalec počítá dopředu se společnými prostorami, jako je např. chodba a zádveří, kdy ze společné chodby by vlastníci obou bytových jednotek měli přístup do všech pokojů v prvním nadzemním podlaží. To znamená, že by se nejednalo o oddělené jednotky a nemohly by tak být fakticky ani právně vymezeny jako dvě samostatné jednotky. Pokud jde o garáže a budovu stodoly, ze znaleckého posudku [anonymizováno] [příjmení] nikterak nevyplývá, jak by fakticky měly být tyto objekty rozděleny, když nejsou vymezeny jako samostatné stavby. Znalecký posudek [anonymizováno] [příjmení] rovněž neuvádí, jaké náklady by bylo třeba na rozdělení nemovitostí vynaložit (stavební úpravy, geometrické plány, projektová dokumentace, technická dokumentace, správní poplatky, náklady na právní služby zejména spojené s přípravou prohlášení vlastníků apod.). Náklady na rozdělení nemovitosti je přitom třeba posuzovat nejenom objektivně, ale i subjektivně, včetně ochoty vlastníků takové náklady vynaložit. Z objektivního hlediska je třeba zkoumat, zda tyto náklady na rozdělení věci nejsou nepřiměřené vzhledem k celkové hodnotě nemovitých věcí. Tyto skutečnosti znalec následně ani nevysvětlil při stvrzení znaleckého posudku při jednání soudu. 32 Ze závěrů tohoto znaleckého posudku je jednoznačné, že reálné dělení předmětné nemovitosti by mohlo být provedeno pouze na základě souhlasného prohlášení vlastníků předmětné nemovitosti, což je jednoznačně vyloučeno, protože žalobkyně s tímto reálným dělením nesouhlasí, a nedala tedy souhlas spoluvlastníka. Tzn., že nelze toto reálné dělení bez existence souhlasného prohlášení obou spoluvlastnic provést. 33 Navíc v této souvislosti žalobkyně uvedla, že se nechce podílet na nákladech, které by byly nutné při reálném dělení, a znalec ani tyto náklady nevyčíslil, když jediným řešením pro reálné dělení spatřoval v souhlasném prohlášení obou spoluvlastnic. V této souvislosti soud rovněž jako žalobkyně odkazuje na platnou judikaturu Nejvyššího soudu České republiky, a to např. na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 879/2019:„ Ve světle shora uvedených závěrů dovolacího soudu vyjádřených v rozhodnutích sp. zn. 22 Cdo 92/2005, sp. zn. 22 Cdo 892/2006, sp. zn. 22 Cdo 960/2006 ve spojení s rozhodnutími sp. zn. 22 Cdo 3105/2014 či sp. zn. 3 Cz 18/88 je totiž právě z hlediska ochoty vynaložení nákladů na provedení nezbytných stavebních úprav spojených s rozdělením nutné považovat dotčené nemovitosti v daném případě za nedělitelné.“ 34 Dále soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 22 Cdo 3105/2014:„ K tomu, kdy je reálné rozděleni věci dobře možné, se Nejvyšší soud (s odkazy na předchozí judikaturu) vyslovil např. v rozsudku ze dne 30. 4. 2009, sp. zn. 22 Cdo 2474/2006 Judikatura dovolacího soudu je ustálena ve výkladu dělení věci a nákladů (zvláště stavebních) s tím spojených ve smyslu § 142 odst. 1 obč. zák. Objektivní hledisko nákladnosti případného dělení bylo vyloženo již starší judikaturou (k tomu srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSSR ze dne 24. ledna 1968, sp. zn. 4 Cz 3/68, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, 1968, pod pořadovým č. 61) tak, že před případným rozdělením věci soudním rozhodnutím je třeba zvážit, nakolik lze po spoluvlastnících požadovat vynaložení nákladů spojených s reálným rozdělením společné věci s tím, že pokud by rozdělení věci nebylo uskutečnitelné bez nákladných stavebních úprav, jednalo by se z tohoto hlediska o věc reálně nedělitelnou; stejný názor pak byl vyjádřen i v judikatuře současné (k tomu srovnej usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 3. srpna 2005, sp. zn. 22 Cdo 92/2005, uveřejněné v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu, C. H. Beck - dále jen Soubor - pod pořadovým č. C 3425, dále např. rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 22 Cdo 892/2006 a sp. zn. 22 Cdo 960/2006, uveřejněná na internetových stránkách Nejvyššího soudu - www.nsoud.cz) a lze jej považovat za výraz ustálené soudní praxe. Nicméně i kdyby se nejednalo o náklady rozsáhlé, neznamená to bez dalšího, že je rozdělení věci dobře možné, neboť je nutno přihlížet i ke stanoviskům spoluvlastníků. I zde je judikatura konstantní potud, že před případným rozdělením věci je soud povinen zabývat se tím, zda jsou dosavadní spoluvlastníci (nebo někteří z nich) ochotni hradit náklady na rozdělení věci. Jestliže by žádný ze spoluvlastníků nebyl ochoten vynaložit nic na provedení nezbytných stavebních úprav, musela by být stavba považována z tohoto hlediska za nedělitelnou (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30. června 1988, sp. zn. 3 Cz 18/88, uveřejněný pod č. 45/1991 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek).“ 35 Při rozhodování o reálné dělitelnosti předmětných nemovitostí je třeba také zohlednit hledisko vztahů spoluvlastníků, kdy v dané věci bylo prokázáno a je i nesporné mezi účastnicemi, že vztahy mezi nimi nejsou dobré. I zde soud shodně jako žalobkyně odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 22 Cdo 879/2019:„ Závěr, že vzájemné vztahy podílových spoluvlastníků mohou být okolností vylučující rozdělení domu na bytové jednotky, přijímá současná rozhodovací praxe bez jakýchkoliv pochybností (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 9. 2015, sp. zn. 22 Cdo 1618/2015, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2016, sp. zn. 22 Cdo 5345/2015, dostupné na [webová adresa]).“ K výše uvedenému žalobkyně dále odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 22 Cdo 1618/2015:„ Soud přistoupí k takovému rozdělení jen v případě, kdy vztahy mezi účastníky při užívání domu jsou po delší dobu nekonfliktní a jejich neshody nevyžadují rozhodování soudu podle § 139 obč. zák. (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. dubna 2004, sp. zn. 22 Cdo 559/2004 uvedený právní názor se uplatní i při rozhodování podle § 1144 o. z.)“ 36 Soud tedy s ohledem na nemožnost reálného dělení předmětných nemovitosti tyto nemovitosti přikázal ve smyslu § 1147 o. z. žalobkyni, když vzal v úvahu, že žalobkyně je většinovým spoluvlastníkem předmětné nemovitosti, nemovitost užívala po delší dobu, než žalovaná, kdy zde bydlela se svým bývalým manželem, a následně tuto nemovitost užívá po dohodě se žalobkyní její syn spolu se svou rodinou. Dále to byla právě žalobkyně, která se větší měrou zapříčinila o zachování předmětné nemovitosti v rodině, neboť předmětnou nemovitost zatížil její otec zástavním právem a dluh, který si vzal u bankovního ústavu, nesplácel. Nebýt žalobkyně, pravděpodobně by došlo k výkonu zástavního práva vztahujícího se k předmětné nemovitosti. Žalobkyně prohlásila, že má zájem na zachování stávajícího stavu, kdy syn bude užívat nemovitost spolu s rodinou a zachová užívání nemovitosti i pro své rodiče. 37 Při rozhodování o nákladech řízení soud vycházel z toho, že ve sporech o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je procesní úspěch ve věci třeba posuzovat podle více hledisek; je třeba vzít v úvahu výsledek řízení a poměřit jej s návrhy stran v průběhu řízení. Úspěch ve věci je třeba hodnotit nejen ve vztahu k samotné žalobě, ale i k celému průběhu řízení, k závěrečným procesním stanoviskům účastníků řízení a s případným přihlédnutím k tomu, zda ze strany účastníka řízení nejde o zneužití jeho procesních práv. Rozhodnutí o tom, zda a nakolik byl účastník procesně úspěšný, tak závisí na úvaze soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 26. 7. 2017, sp. zn. 22 Cdo 2767/2017, či usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 10. 9. 2014, sp. zn. 22 Cdo 3389/2014, rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 22 Cdo 245/2014, sp. zn. 22 Cdo 2860/2017 a celá řada dalších). Vzhledem k výše uvedenému tak soud rozhodl o nákladech řízení dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni přiznal plnou náhradu jejích nákladů. Soud v tomto případě neshledal žádné důvody, které by vycházely z předprocesního jednání žalované, pro použití moderačního práva soudu upraveného v § 150 o. s. ř., ani pro aplikaci § 143 o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30. 5. 2017, sp. zn. 22 Cdo 935/2017). 38 Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně způsob vypořádání spoluvlastnictví navrhovala od samotného počátku, soud přiznal žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 22 Cdo 3253/2014 platí, že ve věci zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je třeba podle § 8 odst. 5 advokátního tarifu vycházet při stanovení tarifní hodnoty z ceny celé věci po odečtení ceny podílu klienta (spoluvlastníka), směřuje-li návrh na přikázání věci klientovi, v daném případě tedy z částky 1 483 000 Kč, přičemž náhrada nákladů řízení žalobkyně zahrnuje: a) soudní poplatek ve výši 7 000 Kč b) zálohu za znalecký posudek ve výši 11 000 Kč c) odměnu advokáta ve výši 185 380 Kč (13 x 14 260 Kč (převzetí právního zastoupení, výzva, podání žaloby, 4 x vyjádření ve věci samé, 6 x účast na soudním jednání) d) režijní paušál za 13 úkonů právní služby, 13 x 300 Kč, tj. 3 900 Kč e) 6 x cestovné z [obec] do [obec] a zpět (celková ujetá vzdálenost 12 x 119 km) vozidlem Škoda Octavia 2.0 TDI, rok výroby 2008, průměrná spotřeba 6,2 l /100 km, tj. 2 x cesta v roce 2020 celkem ve výši 2 938 Kč, 3 x cesta v roce 2021 celkem ve výši 4 344 Kč, 1 x cesta v roce 2022 ve výši 1 634 Kč, tj. celkem 8 916 Kč f) náhrada za promeškaný čas za 6 x trasa [obec] – [obec] a zpět, 12 x 300 Kč, tj. 3 600 Kč g) 21% DPH 42 377,16 Kč (základ daně je 201 796 Kč) 39 Celkem náklady žalobkyně činí částku 262 173,16 Kč, kterou soud v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil neúspěšné žalované nahradit k rukám zástupkyně žalobkyně. Lhůta k plnění výroku II. byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. 40 Výrokem III. soud přiznal státu náklady na znalečné dle ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř., kdy stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V dané věci žalobkyně byla plně úspěšná, a proto povinnost hradit náklady řízení státu, přechází na žalovanou. Náklady za podání znaleckých posudků ve věci včetně účasti znalce u jednání činí celkem 48 081,47 Kč.

Poučení