13 C 242/2022 - 131

Rubrum

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl soudkyní JUDr. Ivou Kučerovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovaným: 1) [Anonymizováno] [Anonymizováno] - [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], IČO [Anonymizováno] sídlem [Adresa žalované] 2) [Jméno žalované] soudce Krajského soudu v Ústí nad Labem sídlem [Adresa žalované] zastoupený obecnou zmocněnkyní [Jméno zmočněnkyně] bytem [Adresa zmočněnkyně] o žalobě na ochranu před diskriminací takto:

Výrok

I. Návrh žalobce, aby 1) žalované byla uložena povinnost zdržet se diskriminace spočívající v tom, aby žalobce vyzývala k úhradě za žádosti ve smyslu zák. č. 106/99 Sb. o svobodném přístupu k informacím a odstranila následky diskriminačního jednání v tom, aby žádostem žalobce dle zák. č. 106/99 Sb. vyhověla a nebyly mu stanoveny poplatky za tyto žádosti a bylo se žalobcem zacházeno rovnocenně jako s ostatními žadateli o informace dle cit. zákona, se zamítá.

II. Návrh žalobce, aby 2) žalovanému byla uložena povinnost zdržet se do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku při výkonu funkce soudce ve správním řízení jednání diskriminační povahy ve věcech vedených u Krajského soudu v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] označováním žalobce za „kverulanta, zneužívající právo na informace“, se zamítá.

III. Návrh žalobce, aby žalovaným byla uložena povinnost společně a nerozdílně zaplatit žalobci náhradu nemajetkové újmy ve výši 450 000 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku, se zamítá.

IV. Žalobce a 1) žalovaná nemají vzájemně právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobce je povinen zaplatit 2) žalovanému na nákladech řízení částku 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce zahájil řízení, v němž se domáhal právní ochrany proti diskriminačnímu jednání žalovaných, kterého se vůči němu dopustili tím, že 1) žalovaná v řízeních ve věci [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], neboť žalobce měl nárok na poskytnutí informací ve smyslu zák. č. 106/99 Sb. o svobodném přístupu k informacím, a to k různým orgánům veřejné správy, resp. povinným subjektům ve smyslu a definice citovaného zákona. Uvedené žádosti byly podávány v průběhu období od roku 2015 do současnosti, a to zcela v souladu s účelem citovaného zákona. Žalovaná požadovala po žalobci úhradu nepřiměřených částek za vyřízení žádosti, které dosahovaly ve výši stovek tisíc korun, když žalobce je osobou bez finančních prostředků, osobou se zdravotním postižením a v době, kdy byly žádosti podávány se nacházel ve výkonu trestu odnětí svobody. Neměl tak přístup k veřejným zdrojům a nemohl si zajistit ani placeného právního zástupce. Žalovaná nevyhodnotila žádosti žalobce dle § 5 citovaného zákona. Postupovala diskriminačně, když nezaložila své rozhodnutí na závěru, že by žalobci měly být poskytnuty požadované informace dle citovaného zákona bezplatně. Jednotlivé žádosti jsou obsahem označených spisů. Ze strany žalované dochází vůči žalobci k porušení jeho práv subsumovaných v § 5 zák. č. 6/2002 Sb. o soudech a soudcích, dále porušení povinnosti vázanosti soudu dle článku 95 odst. 1 Ústavy a principu předvídatelnosti soudních rozhodnutí dle § 6 o. s. ř. tím, že žalobce očekával vypořádání se s jeho námitkami stran bezplatného poskytování požadovaných informací dle zák. č. 106/99 Sb., což se nestalo. Žalovaná se dopustila diskriminačního jednání v označených spisech, neboť postupovala vůči němu nerovně oproti jiným civilním subjektům nebo žadatelům. Nárok proti 2) žalovanému je založen na skutkových tvrzeních o tom, že ve funkci předsedy senátu žalovaného rozhodoval v označených řízeních a při své činnosti porušil zejména § 79 odst. 1 zák. č. 6/2002 Sb. o soudech a soudcích, když nerozhodl v souladu se zákonem, jestliže nedodržel a nezajistil ochranu práv žalobce zaručených antidiskriminačním zákonem a Úmluvou o ochraně práv osob se zdravotním postižením, nerozhodoval nestranně, čímž se sám dopustil diskriminačního jednání vůči žalobci. Žalobce je osobou se zdravotním postižením, invalidita s příjmem okolo [částka], je nemajetný a má celkem [hodnota] vyživovací povinnosti. Ve výkonu trestu odnětí svobody není pracovně zařazen. Žalovaný označil ve správním řízeních [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] žalobce kverulantem a nařčen ze zneužívání zákonných institutů. Jednáním žalovaných bylo zasaženo do jeho lidské důstojnosti, způsobena újma představující zhoršení zdravotního stavu, což vyústilo až v invaliditu I. stupně. Ani v průběhu jednání jednotlivých řízení se zdravotní stav žalobce nezlepšil, dále se zhoršuje, když nebylo dosud upuštěno od namítané diskriminace. Tato situace prohlubuje u žalobce nepříznivý psychický stav. Újma vznikla v přímém důsledku popsaného diskriminačního jednání žalovaných. Žalobce se domáhá, aby se žalovaná 1) zdržela diskriminačního jednání, odstranila jeho následky tím, že mu nebudou stanoveny správní poplatky za podávané žádosti o informace dle zák. č. 106/99 Sb., aby bylo se žalobcem zacházeno rovnocenně jako s ostatními žadateli o informace. Dále vůči 2) žalovanému se žalobce domáhá, aby se zdržel jednání diskriminační povahy v označených věcech označováním žalobce za kverulanta zneužívající právo na informace. Jednání žalovaných zasáhlo do lidské důstojnosti žalobce natolik vážným způsobem, že je opodstatněn nárok na náhradu nemajetkové újmy, kterou žalobce vyčísluje částkou 450 000 Kč, která vychází z obvyklých případů. Povinnost žalovaných k náhradě je společná a nerozdílná.

2. Žalovaní nárok neuznali. Své procesní stanovisko vyjádřili v podání ze dne [datum]. Žalovaná 1) odmítla nárok žalobce v celém rozsahu a navrhla zamítnutí. Nedopustila se vůči žalobci žádného diskriminačního jednání. Postupovala v rámci své úřední licence, tzn. v rámci vyřizování žádostí dle zák. o svobodném přístupu k informacím. V tomto smyslu také vyzvala žadatele o poskytnutí informace, tedy žalobce o zaplacení částky, která odpovídala značnému rozsahu vyhledávání. Žalobce (věci vedeny ve spisech Si) se domáhal poskytnutí informací a trval na tom, aby mu informace byly poskytnuty v listinné podobě a činil tak nad rámec běžných informací. Žalovaná postupovala zcela v rámci úřední nebo zákonné legitimace. Není možné dopustit se úředním postupem diskriminace. Nebylo prokázáno, že by snad proti jiným žadatelům v režimu zák. č. 106/99 Sb. nevyžadovala za poskytnutí informací správní poplatek. Postup 1) žalované byl shledán zcela po právu, neboť došlo k odmítnutí stížnosti žalobce v označených věcech Si Ministerstvem spravedlnosti jako odvolacím orgánem rozhodnutími ze dne [datum]. Žalovaná dále podtrhla, že každá žádost žalobce byla po obsahové stránce pečlivě zkoumána a následně řádně vypořádána. Žádosti byly doručovány z e-mailové komunikace žalobce z adresy [e-mail], případně prostřednictvím poštovních služeb. Je pravdou, že žalobce žádal o poskytnutí informací v listinné podobě. Ze strany žalované byl žalobce ve většině případů s ohledem na rozsah požadovaných informací vyzván k finanční úhradě. Není však pravdou, že by úhrada dosahovala stovek tisíc korun. Výzvy v žádostech za rok 2020 až 2023 za 7 rozsáhlých žádostí dosahovaly v součtu 15 538 Kč. Žalovaná mohla na základě specifikovaných žádostí žalobce bez dalšího pouze vyzvat k uhrazení finančních prostředků za poskytnutí požadovaných informací v listinné podobě, a to přesně v souladu s instrukcí Ministerstva spravedlnosti ze dne 14. 7. 2011, kterou se stanoví Sazebník úhrad za poskytování informací podle zák. o svobodném přístupu k informacím. Přesto tak nikdy žalovaná neučinila. Ba právě naopak v rámci vstřícnosti k žalobci na každý jím položený dotaz poskytla odpověď v elektronické podobě, formou odkazu na příslušné internetové stránky, byla-li informace veřejně dostupná nebo v opačném případě přílohou, jež byla součástí samotného vypořádání. Žalobci nebylo vyhověno pouze v částech, které vyžadovaly ruční projetí podkladů pro zpracování položené otázky. Žalobce tak vždy obdržel jím požadované informace v elektronické podobě zasláním na výše uvedenou e-mailovou adresu a zároveň v listinné podobě bez rozsáhlých příloh prostřednictvím poštovních služeb, kdy mu bylo doručováno do prostoru věznice, kde jím byl vykonáván trest odnětí svobody. Zákon o svobodném přístupu k informacím neukládá způsob, jakým musí být žádost vypořádána. Žalovaná je toho názoru, že pokud byla žádost řádně vypořádána v elektronické podobě a následně její obsah uveřejněn na elektronické úřední desce soudu na veřejně dostupných internetových stránkách justice.cz, tak žalovaná nepostupovala vůči žalobci diskriminačně nebo protizákonně. Naopak k požadavku žalobce přistupovala nadmíru pečlivě a vstřícně. Žalovaná se domnívá, že to byl právě žalobce, kterému byla dána povinnost uhradit finanční prostředky za poskytnutí informací v listinné podobě, neboť mu nepostačovalo pouze poskytnutí v elektronické podobě, ale svým specifickým požadavkem vyžadoval tisk několika desítek stránek, případně zpracování rozsáhlého množství podkladů pro kompletaci a vypořádání žalobcem položené otázky a následné zaslání prostřednictvím poštovních služeb, které jsou rovněž zpoplatněny.

3. Žalovaný 2) rovněž navrhl zamítnutí žaloby. Stěžejní je nedostatek jeho pasivní legitimace. V žalobcem označených věcech [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] rozhodoval nikoli jako soukromá osoba, ale za žalovanou 1). Navíc v označených věcech bylo rozhodováno v senátě, nikoliv žalovaný sám za sebe. Z označených spisů nevyplývá, že by byl žalobce označen soudem či kýmkoliv jiným za kverulanta a osobu zneužívající zákonných institutů. Ve věcech označených žalobcem došlo k odmítnutí žaloby pro nepřípustnost, neboť žalobce nesplnil jednu z podmínek řízení před správním soudem a tím je podání stížnosti jako opravného prostředku podle § 16a zák. č. 106/99 Sb. o svobodném přístupu k informacím. Důsledkem odmítnutí žaloby pro nepřípustnost tak bylo nepřiznání osvobození od soudních poplatků a neustanovení zástupce žalobci. Soud se tedy nijak nezabýval tím, zda požadované informace měly být žalobci povinným subjektem poskytnuty či nikoliv, neboť k tomu nebyly splněny podmínky dané zákonem. Pokud žalobce nebyl spokojen s rozhodnutími žalovaného 1), měl možnost podat kasační stížnost. Nejvyšší správní soud by pak posoudil správnost postupu a úvah žalované 1). Žalobce to však neučinil a sám se o tuto možnost připravil. K posuzování správnosti postupu Krajského soudu ve správním soudnictví nejsou příslušné občanskoprávní soudy, neboť k tomu nemají danou pravomoc. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout v celém rozsahu.

4. Žalobce prostřednictvím svého zástupce na podané žalobě setrval. K jednání dne [datum] se nedostavil, důvody nepřítomnosti nesdělil. Předvolání bylo žalobci doručeno do datové schránky dne [datum]. Soud jednal v nepřítomnosti žalobce postupem podle § 101 odst. 3 o. s. ř. Žalobce u jednání byl právně zastoupen.

5. Žalovaní své procesní stanovisko nezměnili, setrvali na zamítnutí žaloby v celém rozsahu u jednání dne [datum].

6. Pro posouzení důvodnosti podané žaloby soud provedl dokazování v tomto směru.

7. Přehledem řízení zpracovaným žalovanými o žalobách žalobce vedených u Krajského soudu v Ústí nad Labem. Přehled řízení si žalobce vyžádal a žalovaná 1) žalobci seznam poskytla. Listina obsahuje spisové značky řízení, vymezení okruhu účastníků na straně žalobce a žalovaného, předmět řízení a stav věci. Přílohou č. 1 rozvrh práce pro rok 2023, výkazy za rok 2020, 2021, 2022 v rozsahu V(MS) vše na předepsaných tiskopisech. Výkaz příjmů a výdajů povinného subjektu za rok 2021 a 2022, plán rozpočtu na rok 2023, výroční zpráva o plnění informační povinnosti podle zák. č. 106/99 Sb. v platném znění za rok 2020, 2021 a 2022, organizační schéma, organizační řád, pracovní řád, spisový a skartační řád, etický kodex, to vše v aktuálním znění. Předpisy BOZP v aktuálním znění, opatření na úspor energií od roku 2020 od nadřízeného orgánu i pro řízené organizační jednotky povinným subjektem. Přílohou č. 2 aktuální seznam soudců, vyšších soudních úředníků, asistentů, soudců a čekatelů v rozsahu – titul, jméno, příjmení, rok narození, vznik a zastávaná funkce u povinného subjektu, členství v KSČ před rokem 1989. Seznam kárných věcí u povinného subjektu proti soudním osobám od roku 2012 do současnosti, seznam trestních věcí u orgánu činných v trestním řízení vedených proti soudním osobám u povinného subjektu od roku 2012 do současnosti, seznam odborných organizací u povinného subjektu včetně názvu, IČO, sídlo, statutární zástupce, aktuální kolektivní smlouva, pravidla, výkazy, čerpání FKSP za rok 2020, 2021 a 2022. Úplný výpis elektronického informačního systému povinného subjektu, ve kterým je uvedena osoba žadatel v různých rolích, a to v rozsahu spisová značka, pověření, soudce či senát, účastníci řízení, titul, jména, příjmení, druh role, předmět a stav řízení, event. nabytí právní moci.

8. Dopisem ze dne [datum] ve věci [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno] žalovaná 1) odpovídala žalobci na jeho žádost ze dne [datum] dle zák. č. 106/99 Sb. o svobodném přístupu k informacím, ve kterém mimo jiné žádal o zaslání rozvrhu práce na rok 2023, interní protikorupční program, etický kodex, to vše v listinné podobě. Žalovaná vyzvala žalobce k úhradě částky 323 Kč na úhradu nákladů s ohledem na to, že žalobce výslovně žádal o poskytnutí informací v listinné podobě. Celková částka zahrnuje náklady na vytištění materiálů požadovaných informací ve výši 234 Kč dle specifikace v této listině uvedené (78 listů na oboustranný tisk ve výši 3 Kč za list). Dále náklady na poštovní služby dle ceníku České pošty za obyčejný balík ve výši 89 Kč. Celkové náklady na poskytnutou informaci při součtu uvedených všech položek ve výši 323 Kč. Při stanovení úhrady žalovaná postupovala dle Instrukce Ministerstva spravedlnosti č. 286/2001 OT – OST, kterou se stanoví sazebník úhrad za poskytování informací dle zák. č. 106/99 Sb. Žalobci byly poskytnuty informace k žádosti v rozsahu aktuálního rozvrhu práce na rok 2023, rozsah výkaznictví povinného subjektu, jmenný seznam škodních událostí u povinného subjektu za rok 2020, 2021, 2021. Interní protikorupční program povinného subjektu v aktuálním znění, katalog a mapa korupčních rizik v aktuálním stavu za rok 2020 až 2022, zpráva o interním a protikorupčním programu povinného subjektu za rok 2021 a 2022. Etický kodex povinného subjektu v aktuálním znění, vnitřní předpisy povinného subjektu o ochraně osobních údajů a ochraně dat při práci na PC s elektronickými daty.

9. Dopisem ze dne [datum] ve věci [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno] žalovaná postupovala dle § 17 zák. č. 106/99 Sb. na žádost žalobce doručenou dne [datum] dle zák. č. 106/99 Sb. Žalobce mimo jiné žádal o zaslání rozvrhu práce soudu na rok 2022, skartační a spisový řád, výkazy agendy trestní, v agendě VTOS a v agendě stížností za rok 2021 a první polovinu roku 2022 a výroční zprávy za rok 2020, 2021 a první polovinu roku 2022, to vše v listinné podobě. Žalovaná vyčíslila náklady v celkové výši 764 Kč dle specifikace v listině označené představující tisk materiálu k požadovaným informacím poštovní služby.

10. Žádost žalobce byla vyřizována pod sp. zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno] s odpovědí žalované dopisem ze dne [datum]. Poskytnout rozvrh práce soudu na rok 2022 v aktuálním znění s tím, že je volně dostupný na internetových stránkách justice.cz, zaslán odkaz na webové stránky. Dále organizační struktura, organizační pracovní, spisový a skartační řád v aktuálním znění odkazem na webové stránky a pro urychlení zasíláme odkaz na webovou adresu. Další žalobcem požadované byly tímto oznámením vypořádány s tím, že žalobce byl upozorněn pro případ, že bude trvat na kompletaci a zaslání v listinné podobě, bude žalovaná požadovat úhradu za tisk stránek a poštovné s ohledem na výzvu zaslanou dne [datum].

11. Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno] byla částečně odmítnuta žádost žalobce o poskytnutí informace ze dne [datum] ve věci zodpovězení výčtu otázek a zaslání podkladů. Informace byla částečně odmítnuta v rozsahu poskytnutí informací týkajících se výkazů, příjmů a výdajů povinného subjektu za rok 2022, plán rozpočtu na rok 2023, výroční zpráva o plnění povinností podle zák. č. 106/99 Sb. v platném znění za rok 2022, data narození soudců, administrativních pracovníků, pracovní řád, etický kodex a předpisy BOZP v aktuálním znění opatření na úspor energií od roku 2020 od nadřízeného orgánu i pro organizační jednotky povinným osobám podle § 15 odst. 1 zák. č. 106/99 Sb. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) citovaného zákona, dle kterého povinný subjekt může omezit poskytnutí informace pokud se vztahuje výlučně k vnitřním pokynům a personálním předpisům povinného subjektu.

12. Žalobce podal proti citovanému rozhodnutí odvolání, kdy výsledek odvolacího řízení u [právnická osoba] žalovaná předložila u jednání dne [datum] Napadené rozhodnutí bylo odvolacím orgánem dne [datum] jako opožděně podané a podané osobou neoprávněnou odmítnuto.

13. Dopisem ze dne [datum] ve věci [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno] vyřizovala žádost žalobce o poskytnutí informace dle zák. č. 106/99 Sb. ohledně rozvrhu práce soudu na rok 2022, jmenného seznamu všech soudců, vyšších soudních úředníků, justičních čekatelů, asistentů soudců a přísedících v rozsahu titul, jméno, příjmení, rok narození, funkce, vznik funkce a členství v KSČ před rokem 1990, jakož o výkazech z trestní, civilní, správní, stížností oblasti za rok 2021, zpráva o plnění informační povinnosti podle zák. č. 106/99 Sb. za rok 2021, přijatá opatření v oblasti ochrany před pandemií Koronaviru Covid 19 od roku 2021 do současnosti v plném znění, plánovaný a skutečný počet soudců v roce 2021, plán na rok 2022, plánovaný a skutečný rozpočet v roce 2021 a plán rozpočtu na rok 2021, osobní údaje o osobě žalobce v rozsahu účast, záznam, spisová značka, odpovědná osoba a skartační lhůta. Žalobci bylo vyhověno částečně. Současně byl upozorněn, že pokud bude trvat na kompletaci a zaslání otázky týkající se rozvrhu práce soudu na rok 2022 v listinné podobě, bude požadována úhrada za tisk stránek a poštovné. Žalobci byla poskytnuta informace o tom, že rozvrh práce je volně dostupný na internetových stránkách justice.cz a pro urychlení byl zaslán odkaz na webovou stránku.

14. Rozhodnutím Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno] – [Anonymizováno] bylo rozhodnuto předsedkyní Krajského soudu [tituly před jménem] [jméno FO] o žádosti žalobce na poskytnutí informace ze dne [datum] ve věci poskytnutí listinných podkladů ve výčtu žadatelem specifikovaných požadavků (8 dotazů) o částečném odmítnutí podle § 11 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 15 odst. 1 zák. č. 106/99 Sb., a to v rozsahu zodpovězení dotazů č. [hodnota] a č. [hodnota].

15. Dopisem ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno] žalovaná odpovídala na žádost žalobce ze dne [datum] o poskytnutí informací v rozsahu zaslání informace ohledně rozvrhu práce na rok 2023 odkazem na internetové stránky justice.cz a pro urychlení zaslán odkaz na webovou stránku. Pro případ, že žalobce bude trvat na kompletaci a zaslání této otázky v listinné podobě, bude požadována úhrada za tisk stránek a poštovné, kdy výzva byla zaslána žalobci dne [datum]. Další požadované informace dle podané žádosti žalobce odkazem na webové stránky a pro případ, že žalobce bude trvat na kompletaci a zaslání této otázky v listinné podobě, bude vyžadována úhrada za tisk stránek a poštovné.

16. Dopisem ze dne [datum] opatřeným podacím razítkem Okresního soudu v Ústí nad Labem ve věci [spisová značka] dne [datum] žalobce požádal o poskytnutí informace v rozsahu 5 otázek v dopise uvedených s tím, že „s ohledem na nezákonné odsouzením nemám přístup k veřejným zdrojům, proto žádám o údaje v listinné podobě, a to bezplatně“. Žádost byla postoupena Krajskému soudu v Ústí nad Labem, jemuž byla adresována.

17. Dopisem ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno] – [Anonymizováno] žalovaná reagovala na žádost žalobce dle zák. č. 106/99 Sb., doručená dne [datum] Krajskému soudu v Ústí nad Labem s požadavkem úhrady nákladů na vyhotovení listinných materiálů a poštovného v celkové výši 353 Kč.

18. Dopisem ze dne [Anonymizováno].[Anonymizováno], doručeným Krajskému soudu v Ústí nad Labem dne [datum] podal žalobce žádost o poskytnutí informací v rozsahu v žádosti uvedeném s tím, že „s ohledem na nezákonné odsouzení si vás dovolím požádat o informace v listinném podobě, a to bezplatně“. V žádosti žalobce požadoval mimo jiné výkazy v trestní, civilní, správní agendě a agendě stížností za rok 2021. Informace byly poskytnuty, jak dokládá dopis žalované ze dne [datum] s připojenými tabulkami o přehledu vyřizování trestní agendy věcí u okresních soudů v Severočeském kraji, přehled o vyřizování trestní agendy T fyzické osoby u okresních soudů, právnické osoby, dále přehled o vyřizování trestní agendy Tm u věcí u okresních soudu , tabulka s přehledem o vyřizování agendy podmíněného propuštění u okresních soudů v Severočeském kraji, vyřizování agendy Rod u okresních soudů kraj Severočeský, skladba neskončených vazeb přehlednou tabulkou u okresních soudů v Severočeském kraji, přehled o vyřizování netrestní agendy civilní u okresních soudů v Severočeském kraji, tabulka s přehledem o vyřizování netrestní agendy D u soudů v Severočeském kraji, tabulka s přehledem o vyřizování agendy E u soudů v Severočeském kraji, agenda netrestní Ec, agenda Epr, agenda Ero, agenda Exe, agenda Nc – exekuční oddíly, agenda P a Nc, agenda Rod. Přehledové tabulky se týkaly období od [datum] do [datum].

19. Dopisem ze dne [datum] ve věci [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno] žalovaná odpovídala žalobci na jeho žádost dle zák. č. 106/99 Sb. doručenou Krajskému soudu v [adresa]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. Vyzvala s ohledem na to, že žalobce požádal o poskytnutí informací v listinné podobě k úhradě nákladů ve výši 1 049 Kč představující oboustranný tisk, celkem 320 listů, kdy na jednu stránku 3 Kč, dále poštovné dle ceníku České pošty za obyčejný balík s ohledem na rozsah poskytnutých informací a položek ve výši 89 Kč. Celkově ve výši 1 049 Kč. Úhrady žalovaná stanovila dle instrukce Ministerstva spravedlnosti ČR ze dne 17. 7. 2021, č. j. 286/2011 – OT – OST.

20. Z e-mailové adresy z podání [č. účtu] [e-mail] žalobce požádal o poskytnutí informací v rozsahu přílohy této žádosti. Požádal o poskytnutí informací v listinné podobě, a to bezplatně na níže uvedenou adresu. [Jméno žalobce], v. r., nar. [Datum narození žalobce], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].

21. Dopisem ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno] – [Anonymizováno] žalovaná odpovídala na žádost žalobce o poskytnutí informací dle zák. č. 106/99 Sb. ze dne [datum] v rozsahu požadovaném na e-mailovou adresu žalobce [e-mail].

22. Rozhodnutím Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno] – [Anonymizováno] rozhodla předsedkyně Krajského soudu v [adresa] [tituly před jménem] [jméno FO] o částečném odmítnutí žádosti žalobce o poskytnutí informace ze dne [datum] dle § 15 odst. 1 zák. č. 106/99 Sb.

23. K tomu lze poznamenat, že rozhodnutí bylo napadeno opravným prostředkem ze strany žalobce, o němž rozhodlo [právnická osoba] dne [datum], kdy stížnost jako opožděně podanou a podanou osobou neoprávněnou odmítlo. Rozhodnutí žalovaná předložila u jednání dne [datum].

24. E-mailovým dopisem z adresy [e-mail] z podání [č. účtu] žalobce požádal o poskytnutí informací dle zák.č . 106/99 Sb. v rozsahu přílohy č. 1 a přílohy č. 2 „vzhledem k nezákonnému odsouzení nemám osobní přístup k veřejným zdrojům, proto si dovoluji požádat o údaje v listinné podobě, a to bezplatně“. Doručovací adresa Vězeňská služba ČR, Věznice [adresa], [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno] [Anonymizováno], [adresa].

25. Z přílohových spisů vedených u Krajského soudu v Ústí nad Labem byly zjištěny tyto skutečnosti.

26. Ve věci sp. zn. [spisová značka] bylo vedeno řízení k návrhu žalobce na ochranu proti nečinnosti správního orgánu. Žaloba směřovala proti žalovanému [Anonymizováno] [Anonymizováno] - [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [Anonymizováno]. Žalobce se domáhal, aby žalovanému bylo přikázáno vydat ve lhůtě 15 dnů rozhodnutí o žádosti žalobce o informace ze dne [datum] a [datum]. Žalobce se dále domáhal, aby žalovanému byla uložena povinnost nahradit mu náklady řízení. Požádal o osvobození od placení jistoty a soudních poplatků v rozsahu 100 % a ustanovení zástupce z řad advokátů. Součástí žaloby byl návrh na nařízení předběžného opatření. Usnesením Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] bylo rozhodnuto v senátě složeném z předsedy [Jméno žalované] a soudců [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] o nepřiznání žalobci osvobození od soudních poplatků, o zamítnutí návrhu žalobce na ustanovení zástupce. Dále byl žalobce vyzván, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení a v případě podání kasační stížnosti proti tomuto rozhodnutí do 15 dnů ode doručení rozhodnutí nejvyššího správního soudu o této kasační stížnosti zaplatil soudní poplatek za žalobu ve výši 2 000 Kč. Dále byl žalobce vyzván, aby do 15 dnů od doručení tohoto usnesení a v případě podání kasační stížnosti proti tomuto usnesení do 15 dnů od doručení rozhodnutí nejvyššího správního soudu o této kasační stížnosti zaplatil soudní poplatek za návrh na nařízení předběžného opatření ve výši 1 000 Kč. Žalobce podal proti usnesení kasační stížnost, o níž bylo rozhodnuto rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka] tak, že napadené usnesení bylo zrušeno a věc vrácena Krajskému soudu v [adresa] k dalšímu řízení. Usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka] předseda senátu [Jméno žalované] vyzval žalobce, aby ve lhůtě 5 dnů od doručení tohoto usnesení prokázal, že před podáním žaloby bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu a splnil tak podmínku pro podání žaloby na ochranu proti nečinnosti správního orgánu dle § 79 odst. 1 zák. č. 150/2002 Sb. soudní řád správní ve znění předpisů pozdějších. Usnesení bylo žalobci doručeno dne [datum], jak dokládá doručenka ve spise založená. Žalobce stvrdil převzetí usnesení svým podpisem. Z obsahu spisu se podává, že žalobce na výzvu soudu nereagoval. Usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka] rozhodl Krajský soud v [adresa] v senátě složeném z předsedy [Jméno žalované] a soudců [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného tak, že žalobu odmítl, žalobci nepřiznal osvobození od soudních poplatků, zamítl návrh žalobce na ustanovení zástupce a o nákladech řízení rozhodl tak, že žádný z účastníků právo na jejich náhradu nemá. Usnesení nabylo právní moci dne [datum].

27. Ze spisu Krajského soudu v [adresa] sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že žalobce dne [datum] doručil Krajskému soudu v [adresa] žalobu na ochranu proti nečinnosti správního orgánu s návrhem na nařízení předběžného opatření. Žaloba směřuje proti žalované, kterou je označena [Anonymizováno] [Anonymizováno] – [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].

28. Usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka] rozhodl Krajský soud v [adresa] v senátě složeném z předsedy [Jméno žalované] a soudců [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] o nepřiznání osvobození od soudních poplatků žalobci, o zamítnutí návrhu na ustanovení zástupce žalobci, vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku za žalobu ve výši 2 000 Kč v případě podání kasační stížnosti a o zaplacení soudního poplatku za návrh na nařízení předběžného opatření ve výši 1 000 Kč. Podáním došlým Nejvyššímu správnímu soudu dne [datum] podal žalobce kasační stížnost s návrhem na zrušení usnesení Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] a návrh na přikázání věci jinému soudu. Rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka] bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc vrácena Krajskému soudu v [adresa] k dalšímu řízení. Usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka] rozhodl předseda senátu Krajského soudu v [adresa] [Jméno žalované] o výzvě žalobce, aby ve lhůtě 5 dnů od doručení tohoto usnesení prokázal, že před podáním žaloby bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu a splnil tak podmínku pro podání žaloby na ochranu proti nečinnosti správního orgánu podle § 79 odst. 1 zák. č. 150/2002 Sb. soudní řád správní ve znění předpisů pozdějších. Usnesení bylo žalobci doručeno dne [datum], převzetí písemností stvrdil svým podpisem na doručence. Z obsahu spisu se podává, že žalobce na výzvu soudu nereagoval. Usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka] rozhodl Krajský soud v [adresa] v senátě složeném z předsedy [Jméno žalované] a soudců [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] o odmítnutí žaloby, o nepřiznání osvobození od soudních poplatků žalobci, o zamítnutí návrhu žalobce na ustanovení zástupce a o nákladech řízení tak, že žádný z účastníků právo na jejich náhradu nemá. Věc je pravomocně skončena dnem [datum].

29. Ze spisu Krajského soudu v [adresa] sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že žalobce dne [datum] doručil Krajskému soudu v [adresa] žalobu na ochranu proti nečinnosti správního orgánu, návrh na nařízení předběžného opatření, která směřuje proti žalované [Anonymizováno] [Anonymizováno] – [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka] rozhodl Krajský soud v [adresa] v senátě složeném z předsedy [Jméno žalované] a soudců [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] o nepřiznání osvobození od soudních poplatků žalobci, o zamítnutí návrhu na ustanovení zástupce, o výzvě k zaplacení soudního poplatku za žalobu ve výši 2 000 Kč v případě podání kasační stížnosti a zaplacení soudního poplatku ve výši 1 000 Kč za návrh na nařízení předběžného opatření. Podáním doručeným Nejvyššímu správního soudu dne [datum] podal žalobce proti citovanému usnesení kasační stížnost, návrh na zrušení usnesení a návrh na přikázáni věci jinému senátu. Rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], bylo napadené usnesení zrušeno a věc vrácena Krajskému soudu v [adresa] k dalšímu řízení. Usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka] rozhodl předseda senátu Krajského soudu v [adresa] [Jméno žalované] a vyzval žalobce, aby ve lhůtě 5 dnů od doručení tohoto usnesení prokázal, že před podáním žaloby bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení o správním orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu a splnil tak podmínku pro podání žaloby na ochranu proti nečinnosti správního orgánu podle § 79 odst. 1 zák. č. 150/2002 Sb. soudní řád správní ve znění předpisů pozdějších. Usnesení bylo žalobci doručeno dne [datum] a převzetí písemnosti stvrdil svým podpisem na doručence. Z obsahu spisu se podává, že žalobce na výzvu soudu nereagoval. Usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka] rozhodl Krajský soud v [adresa] v senátě složeném z předsedy [Jméno žalované] a soudců [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] o odmítnutí žaloby a nepřiznání osvobození od soudních poplatků žalobci, o zamítnutí návrhu na ustanovení zástupce a o nákladech řízení tak, že žádný z účastníků právo na jejich náhradu nemá. Věc je pravomocně skončena dne [datum].

30. Závěr o skutkovém stavu věci.

31. Žalobce založil svá skutková tvrzení na tom, že žalovaná 1) se vůči němu dopustila diskriminačního jednání při vyřizování jeho žádosti o poskytování informací dle zák. č. 106/99 Sb., když po něm požadovala úhradu nákladů za vyřizování stížností, ač žalobce je osobou zdravotně znevýhodněnou, osobou nemajetnou bez výraznějších příjmů, a proto jeho žádosti měly být vyřizovány bezplatně. Žalovaná postupovala vůči žalobci nerovně proti jiným civilním subjektům nebo žadatelům a měli mu být tedy poskytovány informace bezplatně, když žalobce splnil podmínky pro osvobození od soudních poplatků. Ve spojitosti s touto skutečností, pokud žalovaná požadovala po žalobci úhradu poplatků či nákladů, tak postupovala v rozporu se zákonem. Jednání 2) žalovaného považuje za jednání nezákonné vůči své osobě, neboť ve věcech vedených u Krajského soudu v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] nedodržel a nezajistil ochranu práv žalobce zaručených Antidiskriminačním zákonem, Úmluvou o ochraně práv se zdravotním postižením, nerozhodoval nestraně. Rozhodoval tak v pozici předsedy senátu, označil žalobce za kverulanta a osobu zneužívající právo na informace. Podání žalobce byla odmítnuta, čímž mu byla způsobena újma představující zhoršení zdravotního stavu. Jednání žalovaných považuje za jednání nezákonné. V důsledku toho žalobci vznikla újma, bylo zasaženo do jeho lidské důstojnosti, došlo ke zhoršení jeho zdravotního stavu, což vyústilo v invaliditu I. stupně. Nebylo upuštěno od diskriminačního jednání. Situace na straně žalobce se nepříznivě odráží v jeho psychickém stavu. Situace se prohlubuje. Tvrzená újma vznikla v přímém důsledku diskriminačního jednání žalovaných.

32. Důvodnost podané žaloby soud posuzoval na základě vylíčených skutkových okolností, přihlédl k provedenému dokazování. Důkazy soud hodnotil podle § 132 o. s. ř. a dospěl k závěru, že žalobě není možno přiznat opodstatnění. Žalobu vůči oběma žalovaným soud zamítl z dále rozvedených důvodů a vyjádřeného právního posouzení.

33. Právní posouzení věci.

34. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 106/99 Sb. zák. o svobodném přístupu k informacím povinnými subjekty, které mají podle tohoto zákona povinnost poskytovat informace vztahující se k jejich působnosti, jsou státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a veřejné instituce.

35. Podle § 3 odst. 1 citovaného zákona žadatelem pro účely tohoto zákona je každá fyzická i právnická osoba, která žádá o informace.

36. Podle § 4 odst. 1 citovaného zákona povinné subjekty poskytují informace na základě žádosti nebo zveřejněním.

37. Podle § 6 odst. 1 citovaného zákona pokud žádost o poskytnutí informace směřuje k poskytnutí zveřejněné informace, může povinný subjekt co nejdříve, nejpozději však do 7 dnů místo poskytnutí informace sdělit žadateli údaje umožňující vyhledání a získání zveřejněné informace, zejména odkaz na internetovou stránku, kde se informace nachází.

38. Podle § 14 odst. 1 citovaného zákona žádost je podána dnem, kdy jí obdržel povinný subjekt.

39. Podle § 17 odst. 1 citovaného zákona povinné subjekty jsou v souvislosti s poskytováním informací oprávněny žádat úhradu ve výši, která nesmí přesáhnout náklady spojené s pořízením kopií, opatřením technických nosičů dat a s odesláním informací žadateli. Povinný subjekt může vyžádat i úhradu za mimořádně rozsáhlé vyhledání informací.

40. Podle § 17 odst. 3 citovaného zákona v případě, že bude povinný subjekt za poskytnutí informace požadovat úhradu, písemně oznámí tuto skutečnost spolu s výší úhrady žadateli před poskytnutím informace. Z oznámení musí být zřejmé, na základě, jakých skutečností a jakým způsobem byla výše úhrady povinným subjektem vyčíslena. Součástí oznámení musí být poučení o možnosti podat proti požadavku úhrady nákladů za poskytnutí informace stížnost podle § 16a odst. 1 písm. d), ze kterého je patrné, v jaké lhůtě lze stížnost podat, od kterého dne se tato lhůta počítá, který nadřízený orgán o ní rozhoduje a u kterého povinného subjektu se podává.

41. Podle § 17 odst. 4 citovaného zákona nesplní-li povinný subjekt vůči žadateli oznamovací povinnost podle § 3, ztrácí nárok na náhradu nákladů.

42. Podle § 17 odst. 5 citovaného zákona poskytnutí informace podle odst. 3 je podmíněno zaplacením požadované úhrady. Pokud žadatel do 60 dnů ode dne oznámení výše požadované úhrady úhradu nezaplatí, povinný subjekt žádost odloží. Po dobu vyřizování stížnosti proti výši požadované úhrady lhůta podle věty druhé neběží.

43. Podle § 81 odst. 1 obč. zák., zák. č. 89/2012 Sb. v účinném znění, dále obč. zák., chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv, každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého.

44. Podle § 81 odst. 2 obč. zák. ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost a čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

45. Podle § 82 odst. 1 obč. zák. člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.

46. Podle § 2956 obč.zák. vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněného ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.

47. Podle § 5 odst. 1 zák. č. 6/2002 Sb. o soudech a soudcích, každý se může domáhat ochrany svých práv před soudem zákonem stanoveným způsobem.

48. Podle článku 95 odst. 1 zák. č. 1/93 Sb. Ústava České republiky, soudce je při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

49. Podle § 6 zák. č. 99/63 Sb. v účinném znění, občanský soudní řád, v řízení postupuje soud předvídatelně a v součinnosti s účastníky řízení tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná a aby skutečnosti, které jsou mezi účastníky sporné, byly podle míry jejich účasti spolehlivě zjištěny. Ustanovení tohoto zákona musí být vykládáno i používáno tak, aby nedocházelo k jejich zneužívání.

50. Podle § 79 odst. 1 zák. č. 6/2002 Sb. soudci a přísedící jsou při výkonu své funkce nezávislí a jsou vázáni pouze zákonem. Soud je povinen vykládat jej podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a rozhodovat v přiměřených lhůtách bez průtahů, nestranně a spravedlivě a na základě skutečností zjištěných v souladu se zákonem.

51. Podle § 2914 obč. zák., zák. č. 89/2012 Sb. kdo při své činnosti použije zmocněnce, zaměstnance nebo jiného pomocníka, nahradí škodu jím způsobenou stejně jako by jí způsobil sám. Zavázal-li se však někdo při plnění jiné osoby provést určitou činnost samostatně, nepovažuje se za pomocníka; pokud ho však tato jiná osoba nepečlivě vybrala nebo na něho nedostatečně dohlížela, ručí za splnění jeho povinností k náhradě škody.

52. Podle článku 17 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny.

53. Podle článku 17 odst. 5 Listiny základních práv a svobod státní orgány a orgány územní samosprávy jsou povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti. Podmínky a provedení stanoví zákon.

54. Podstata žalobních tvrzení je založena na tom, že oba žalovaní se vůči žalobci dopustili diskriminačního jednání, které vůči 1) žalované spatřuje v tom, že při vyřizování jeho žádostí o informace podle zák. č. 106/99 Sb. nezohledňovala, že žalobce je osobou nemajetnou, zdravotně znevýhodněnou a měl nárok na poskytování informací bezplatně. Žalovaná neřešila osobní a majetkovou situaci žalobce ve vztahu k tomu, že je osvobozen od soudních poplatků a za tohoto stavu je i osvobozen od povinnosti platit žalované náklady za poskytované informace. Žalovaná takto žalobce znevýhodňovala oproti jiným žadatelům. Dále žalované vytýká porušení zák. o soudech a soudcích, zák. č. 6/2002 Sb. v § 5, kdy považovala žalobce za osobu zneužívající právních institutů, přičemž dle citovaného ustanovení zák. každý se může domáhat ochrany svých práv před soudem zákonem stanoveným způsobem. Dále žalované vytýká porušení článku 95 odst. 1 Ústavy České republiky o vázanosti soudce při rozhodování zákonem. Dále vytýká porušení povinnosti soudu postupovat předvídatelně podle § 6 o. s. ř., zák. č. 99/63 Sb. Prostředky právní ochrany proti diskriminaci žalobce dovozuje ze zák. č. 198/99 Sb. Antidiskriminační zákon. Domáhá se, aby se žalovaná zdržela diskriminačního jednání vůči němu spočívající ve vybírání poplatků za žádosti o poskytování informací a vzhledem k tomu, že tento zásah trvá, upustila od projevů diskriminace.

55. Vůči 2) žalovanému spatřuje žalobce diskriminační jednání v tom, že v postavení předsedy senátu Krajského soudu v Ústí nad Labem ve věcech vedených pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] žalobce označil za kverulanta a osobu zneužívající zákonných institutů, kdy nezákonně byly jeho žaloby v těchto věcech odmítnuty. Vytýká žalovanému dále to, že nerozhodoval v souladu se zákonem, nedodržel a nezajistil ochranu práv žalobce zaručených Antidiskriminačním zákonem a Úmluvou o ochraně práv osob se zdravotním postižením, nerozhodoval nestranně. Porušil tak zejména § 79 odst. 1 zák. č. 6/2002 Sb. o soudech a soudcích. Žalovaní svým postupem zasáhli do osobnosti a důstojnosti žalobce. Zásah žalobce vnímá jako velmi citelný, v důsledku, něhož došlo ke zhoršení jeho zdravotního stavu, co vyústilo až k invaliditu I. stupně. Újma vznikla v přímém důsledku popsaného diskriminačního jednání žalovaných. Žalobce se domáhá ochrany svých práv spolu s náhradou nemajetkové újmy, neboť zásah vnímá jako nadmíru citelný a požaduje náhradu v penězích.

56. Jednotlivá žalobcem tvrzená porušení povinností žalovaných, která dle žalobce vykazují znaky diskriminačního jednání, soud posoudil následovně.

57. Žalobce vytýká 1) žalované, že při vyřizování jeho žádostí o poskytování informací dle zákona č. 106/99 Sb. se dopustila diskriminačního jednání tím, že vyžadovala od žalobce náhradu nákladů, ač mu měly být informace poskytovány bezplatně.

58. Soud považuje za vhodné naznačit, že diskriminace (nerovnost) obecně znamená uplatňování rozdílných podmínek, rozlišování, omezení nebo odnětí práv určité kategorie osob pro společenské nebo ekonomické postavení, národnost, rasu, náboženství, pohlaví, politické názory apod. Záměrné znevýhodnění určitých subjektů vytvářením nerovných podmínek. Zmínit je možno např. Listinu základních práv a svobod, dle které jsou v České republice lidé svobodní a rovni v důstojnosti a právech. Základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnosti nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení. Zákonná omezení základních práv a svobod musí platit stejně pro všechny případy, které splňují stanovené podmínky.

59. Antidiskriminační zákon, zák. č. 198/2009 Sb., jehož aplikace se žalobce v tomto řízení dovolává, není dle názoru soudu použitelný na posuzovanou věc. Není naplněna žádná z kategorií, na než by se tento zákon dle předmětu úpravu v § 1 odst. 1 citovaného zákona vztahoval. Citovaný zákon dopadá na situace týkající se vymezení práv na nerovné zacházení a zákaz diskriminace ve věcech práva na zaměstnání a přístupu k zaměstnání, přístupu k povolání, podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, pracovních, služebních poměrů a jiné závislé činnosti včetně odměňování, členství v odborových organizacích, radách zaměstnanců, členství a činnosti v profesních komorách, přiznání a poskytování sociálních výhod, přístupu ke zdravotní péči a jejím poskytování, přístupu ke vzdělání a jeho poskytování včetně odborné přípravy, přístupu ke zboží a službám včetně bydlení, pokud jsou nabízeny veřejnosti nebo při jejich poskytování.

60. Z uvedeného lze seznat, že o žádnou z uvedených kategorií se v posuzované věci nejedná.

61. Diskriminační jednání žalovaných spatřuje žalobce v souvislosti s vyřizováním jeho žádostí o poskytování informací dle zák. č. 106/99 Sb. Právně je možno posuzovat diskriminaci v režimu obč. zák., zák. č.89/2012 Sb.

62. Podle § 81 ve spojení s § 82 obč. zák. je chráněna osobnost člověka včetně jeho přirozených práv. Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy. Právní ochranu poskytuje § 82 odst. 1 citovaného zák.

63. Osobnost člověka je i z hlediska ústavních garancí nedotknutelná. Každý zásah do ní proto vyžaduje právní důvod. Při existenci právního důvodu při zachování proporcionality zásahu, jde o zásah oprávněný.

64. Dle občanského zákona je odpovědnost za případný zásah dána jako odpovědnost objektivní, a to jen pro zdržovací a odstraňovací povinnost původce zásahu. Vznik práva dotčeného zásahem předpokládá podle § 82 odst. 1 citovaného zákona bez zřetele na zavinění původce zásahu, splnění tří podmínek – a) neoprávněný zásah do osobnosti člověka, který je objektivně způsobilý porušit či jen ohrozit osobnost člověka, b) dotčení (porušení či ohrožení) osobnosti člověka v její fyzické a psycho – sociální integritě, c) příčinou souvislost mezi neoprávněným zásahem a dotčením osobnosti člověka. Neoprávněný zásah je objektivní kategorií, kdy jde o rozpor mezi tím, jak bylo fakticky postupováno a tím, jak podle práva postupováno být mělo. Při hodnocení neoprávněnosti zásahu není rozhodný subjektivní pocit jednotlivce, ale objektivní posouzení testem běžného člověka. Neoprávněný zásah je třeba hodnotit objektivně vzhledem ke každé konkrétní situaci, tedy konkrétní uplatnění objektivního kritéria, a to k osobě dotčené (rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky 30 Cdo 4431/2007). Právo domáhat se upuštění od zásahu je podmíněno trváním, pokračováním či reálnou hrozbou opakování zásahu. Nepřichází proto v úvahu u jednorázových a již dokonaných zásahů. Podstatou restituční žaloby je odstranění závadného stavu restitucí ve stav před zásahem. Podmínky úspěchu žaloby spočívají jednak v trvání následku, jednak v reálné možnosti odstranění žalovaným. Přímým původcem je ten, kdo se neoprávněného zásahu svým konáním či opomenutím dopustí a sám nese vlastní odpovědnost.

65. Žalobce tvrdí, že 1) žalovaná při vyřizování žádostí o informace, které podával od roku 2015 do současnosti, vyžadovala úhradu nákladů, ač informace měly být poskytovány bezplatně.

66. Žalobce ve vztahu se 1) žalovanou vystupoval jako žadatel o informace dle zák. č. 106/99 Sb. Žádosti žalovaná zapisovala a vyřizovala v rejstříku Si, který je určen pro žádosti o poskytnutí informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím včetně žádosti o vylustrování věcí vedených k osobě nebo na osobu u soudu a zpracování povinně zveřejňovaných informací na úřední desku soudu podle § 3a včetně vypracování výroční zprávy podle § 18 zákona o svobodném přístupu k informacím. Právní úprava tohoto rejstříku je zakotvena v Instrukci Ministerstva spravedlnosti ze dne 3. 12. 2001, č. j. 205/2001 – Org1/2002 NS v § 238 odst. 1 písm. c).

67. Postup při vyřizování žádostí je upraven v zák. č. 106/99 Sb. v § 14. Podání žádosti o informace je bezplatné a není předmětem žádného správního poplatku určeného zákonem o správních poplatcích.

68. V posuzované věci žalovaná prokázala, jak bude dále rozvedeno, že žádosti vyřizovala zákonným způsobem. Na dotazy žalobce v žádosti poskytovala odpověď v souladu se zákonem buď v elektronické podobě, formou odkazu na příslušné internetové stránky, byla-li informace veřejně dostupná nebo přílohou, jež byla součástí samotného vypořádání. Žalobci nebylo vyhověno pouze v částech, které vyžadovaly ruční projetí podkladů pro zpracování položené otázky. Uvedené skutečnosti soud naznačuje nad rámec posuzovaného, neboť žalobce v rámci podané žaloby nevytýká obsahové vyřizování žádostí, ale vytýká, že žalovaná mu neposkytovala informace bezplatně a požadovala po něm úhradu nákladů. K této otázce soud poskytne následné odůvodnění.

69. Ustanovení § 17 odst. 1 zák. č. 106/99 Sb. umožňuje povinnému subjektu, tedy 1) žalované, žádat úhradu nákladů vzniklých s vyřizováním informace. Z dikce citovaného ustanovení vyplývá právo, nikoliv povinnost povinného subjektu tuto úhradu žádat. Pokud povinný subjekt žádá úhradu nákladů, musí dodržet postup dle § 17 odst. 3 citovaného zákona a žadatele vyrozumět o tomto požadavku současně s určením výše předpokládaných nákladů s tím spojených. K tomu se váže právní režim vládního nařízení č. 173/2006 Sb. o zásadách stanovení úhrad, licenčních odměn za poskytování informací, které vymezuje v § 3 odst.

3. Povinný subjekt může v sazebníku stanovit a) částku, do jejíž výše nebude po žadateli úhradu nákladů vzniklých na základě jedné žádosti požadovat, b) další případy, v nichž nebude po žadateli úhradu nákladů vzniklých na základě jedné žádosti požadovat.

70. V souladu s citovaným vládním nařízením byla vydána Instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 17. 7. 2011, č. j. 286/2011 – OT – OST, kterou byl stanoven sazebník úhrad za poskytování informací dle zák. č. 106/99 Sb. Instrukce pro povinný subjekt, tedy pro žalovanou je závazným dokumentem. Je pro žalovanou právní titulem pro uplatňování nákladů spojených s vyřizováním informací. Instrukce vymezuje náklady na pořízení kopií, náklady na pořízení technických nosičů dat, nákladů na odeslání informací žadateli, náklady na mimořádně rozsáhlé vyhledání informací. V § 5 odst. 2 upravuje vyhledávání informací trvající celkově méně než 1 hodinu, pak tyto nelze považovat za mimořádně rozsáhlé a povinný subjekt není oprávněn požadovat úhradu dle § 4 sazebníku. V této souvislosti je vhodné dále uvést, že dle zák. č. 106/99 Sb. jsou povinné subjekty povinny na žádosti žadatelů informace poskytovat. Na straně druhé jsou oprávněny ( nikoliv povinny ) za vyřizování těchto informací požadovat od žadatele úhradu nákladů s tím spojených. Nelze připustit, aby náklady spojené s vyřizováním žádostí byly přenášeny na stát, kdy oproti tomu samotné podání žádosti je pro žadatele zcela bezplatné, prosto jakýchkoliv nákladů či výdajů.

71. Zdůraznit je třeba, že se nejedná o správní poplatky, ale o náhradu nákladů, které představují hotové výdaje – poštovné, tisk dokumentů, povinnému subjektu vzniklé. Nelze přehlédnout skutečnost, že mnohdy vyhledávání a vyřizování žádostí o informace je spojeno s časovou náročností, vyhledáváním informací, případně dostupností v archivech apod., vzhledem k tomu, o jaké informace se jedná. Zákon proto rozlišuje i poskytování informací v zásadě v obecném, nerozsáhlém vyhledávání a oproti tomu charakterizuje kritérium mimořádně rozsáhlého vyhledávání informací. Mimořádně rozsáhlé vyhledávání informací bude znamenat pro povinný subjekt zátěž převyšující obvyklou míru, a to s ohledem na konkrétní podmínky a poměry u povinného subjektu (např. velikost administrativního operátu, materiální vybavení apod.) s ohledem na množství požadovaných informací nebo na jejich různorodou povahu a stáří (Nejvyšší správní soud, rozhodnutí sp. zn. 6 As 326/2016). Obecným kritériem u mimořádně rozsáhlého vyhledávání informací je zejména časová náročnost vyhledávání informací v širším slova smyslu (nález Ústavního soudu České republiky sp. zn. III. ÚS 3339/20). Náklady na mimořádně rozsáhlé vyhledávání informací upravuje § 7 vládního nařízení č. 173/2006 a v režimu povinného subjektu, kterým je žalovaná, Instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 17. 7. 2011, č. j. 286/2011 – OT – OST v § 4. Následkem nezaplacení úhrady ze strany žadatele (ve lhůtě 60 dnů ode dne oznámení výše požadované úhrady) je odložení žádosti podle § 17 odst. 5 zák. č. 106/99 Sb. Proti tomu v případě, že povinný subjekt nesplní oznamovací povinnost vůči žadateli podle § 17 odst. 3 citovaného zákona, tedy vyzvat k úhradě včetně vyčíslení předpokládané výše nákladů, ztrácí nárok na úhradu nákladů podle § 17 odst. 4 citovaného zákona. V naznačených směrech je možno vidět proporcionalitu mezi právy a povinnostmi obou stran. Tedy subjektu povinného, který vyřizuje žádosti a subjektu oprávněného, kterým je žadatel o poskytování informací dle zák. č. 106/99 Sb.

72. V poměrech posuzované věci soud dospěl k následujícímu závěru. 1) žalovaná zcela legitimně v souladu s právem postupovala při vyřizování žádosti žalobce o poskytování informací. Žalobce vyzvala k úhradě nákladů podle § 17 citovaného zákona, vyčíslila náklady s tím spojené, náklady specifikovala, poučila žalobce o opravném prostředku, kterým je stížnost. Zák. č. 106/99 Sb. hovoří o oprávnění povinného subjektu žádat úhradu nákladů, tedy nejedná se o úhradu správního poplatku, když samotné podání žádosti je, jak shora zmíněno, bezplatné. Sdílí v zásadě shodný režim jako úhrada nákladů.

73. Tvrzení o tom, že osvobození od soudních poplatků přiznané žalobci v souzené věci usnesením Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] zakládá právní titul pro osvobození od placení nákladů za vyřizování jeho žádostí dle zák. č. 106/99 Sb, není opodstatněné. Soudní či správní poplatky sledují jiný režim než úhrada vynaložených nákladů. Nelze ztotožňovat osvobození od soudních poplatků přiznané účastníkovi v daném soudním řízení a náklady vynaložené v souvislosti s vyřizováním informací dle zákona č. 106/99 Sb., které navíc není řízením soudním.

74. Řízení ve věci poskytování informací dle zák. č. 106/99 Sb. je řízením dle citovaného zákona ve spojení s rozhodováním o opravných prostředcích (§ 16 citovaného zákona, které sdílí režim zákona o správním řízení soudním – zák. č. 150/2002 Sb.) ve spojení s řízením podle správního řádu, zák. č. 500/2004 Sb.

75. V řízení při vyřizování písemných žádostí o poskytnutí informace (§ 14 zák. č. 106/99 Sb.) nejde o zaplacení soudních poplatků za žádosti či úkony a nedopadá proto na ně právní úprava zák. č. 549/91 Sb. zák. o soudních poplatcích. Zák. č. 106/99 Sb. má samostatnou právní úpravu, dle které povinné subjekty postupují. Připomenout je možno i shora uvedené, že žádost samotná je pro žadatele zcela bezplatná a ani nevyžaduje speciální požadavky na obsah této žádosti (§ 14 odst. 2 citovaného zákona). Proti tomu povinný subjekt má zákonem stanovené povinnosti o žádosti rozhodnout a o tom, jakým způsobem o žádosti rozhodnout. Žádosti může zcela vyhovět, popř. žádosti vyhoví pouze částečně. V tom případě o částečném odmítnutí žádosti je povinen rozhodnout (§ 15 zák. č. 106/99 Sb.) s náležitostmi v tomto ustanovení citovanými včetně možnosti oprávněného subjektu podat opravný prostředek, kterým je odvolání podle § 16 odst. 1 citovaného zákona.

76. Žalovaná prokázala, že žádosti žalobce o poskytování informací dle zák. č. 106/99 Sb. vyřizovala zákonným způsobem. Nedopustila se vůči žalobci diskriminačního jednání. Ve věci vedené pod sp. zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno] vyřizovala žádost žalobce doručenou Krajskému soudu v [adresa] dne [datum]. Odpověděla dopisem ze dne [datum], v němž poskytla žalobci požadované informace v rozsahu podané žádosti s tím, že částečně byla jeho žádost odmítnuta rozhodnutím předsedkyně Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno] – [Anonymizováno]. Toto rozhodnutí žalobce napadl opravným prostředkem, který byl posouzen [právnická osoba]. Rozhodnutím ze dne [datum] byla stížnost odmítnuta jako opožděně podaná a podaná osobou neoprávněnou, jak žalovaná u jednání dne [datum] doložila. Žalovaná vyzvala žalobce k úhradě nákladů oznámením dle § 17 zák. č. 106/99 Sb. s přihlédnutím k tomu, že žalobce výslovně požadoval poskytnout informaci v listinné podobě, což si vyžádalo s tím spojené náklady. Žalovaná zde vyčíslila náklady na vytištění materiálu v rozsahu celkové částky 353 Kč (133 stran textu rozvrhu práce na rok 2022 v aktualizovaném znění, roční výkazy 18 stran textu, bezpečnostní opatření stran ochrany před nákazou Covid 19 za rok 2021 24 stran textu, v případě oboustranného tisku celkem 88 listů) a v souladu s Instrukcí Ministerstva spravedlnosti částkou 3 Kč na list. Dále náklady poštovného.

77. Ve věci [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno] žalovaná vyřizovala žádost žalobce o poskytnutí informace ze dne [datum]. Odpověděla dopisem ze dne [datum]. Poskytla žalobci požadované informace v rozsahu podané žádosti. Vzhledem k tomu, že žalobce opět žádal o poskytnutí informace v listinné podobě, dopisem ze dne [datum] - oznámením podle § 17 zák. č. 106/99 Sb. vyzvala žalobce k úhradě nákladů specifikovaných v tomto oznámení, kdy celková částka dosáhla 764 Kč.

78. Ve věci [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno] vyřizovala žalovaná žádost žalobce doručenou Krajskému soudu v [adresa] dne [datum]. Oznámením dle § 17 zák. č. 106/99 Sb. ze dne [datum] vyzvala žalobce k úhradě nákladů vzhledem k tomu, že žalobce požádal o poskytnutí informací v podobě listinné. Náklady vyčíslené ve výši 1 049 Kč s poučením o opravném prostředku. Žádost žalobce byla částečně odmítnuta, o čemž bylo vydáno rozhodnutí dne [datum], č. j. Si 19/2023, Žalobcem podaný opravný prostředek byl vyřizován [právnická osoba]. Rozhodnutím ze dne [datum] byla stížnost odmítnuta jako opožděná podaná a podaná osobou neoprávněnou.

79. Ve věci [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno] vyřizovala žádost žalobce podanou Krajskému soudu v [adresa] dne [datum]. Oznámením ze dne [datum] vyzvala žalobce k úhradě nákladů, kdy požádal o poskytnutí informací v listinné podobě. Celková částka vyčíslena na 323 Kč. Žádosti bylo vyhověno částečně dopisem žalované ze dne [datum]. Částečně odmítnuta rozhodnutím ze dne [datum], č. j. Si 220/2023 – 4. Ministerstvem spravedlnosti, který rozhodoval o stížnosti žalobce, byla stížnost odmítnuta jako opožděně podaná a podaná osobou neoprávněnou. Rozhodnutí vydáno [datum].

80. Důkazy žalovanou předložené jednoznačně vypovídají o tom, že žalovaná postupovala vůči žalobci v souladu se zák. č. 106/99 Sb. Žádosti vyřizovala zákonným způsobem. Pokud požadovala po žalobci úhradu nákladů spojených s poskytováním a vyřizováním žádostí, postupovala zcela legitimním způsobem. Náklady vyčíslila v souladu s právními předpisy, a to nařízením vlády č. 173/2006 Sb. ve spojení s Instrukcí Ministerstva spravedlnosti ze dne 17. 7. 2011, č. j. 286/2011 – OT – OST.

81. Žalovaná se při vyřizování žádostí dle zákona č. 106/99 Sb. nedopustila diskriminačního jednání. Žalovaná prokázala ve věcech shora označených, že postupovala zákonným způsobem. Tvrdil-li žalobce, že při vyřizování žádostí podaných v letech 2015 do současnosti se žalovaná dopustila diskriminačního jednání tím, že požadovala úhradu nákladů, ač mu měly být informace poskytovány bezplatně, soud k tomu uvádí následující. Žalobce neoznačil konkrétní jím podávané žádostí v uvedeném období, neuvedl jednotlivé případy vyřizování žádostí a pochybení žalované. Pokud žalovaná prokázala, že v období 2020 až 2023 vyřizovala žádosti zcela v souladu se zákonem, nelze se domnívat a nic tomu nenasvědčuje, že v období předcházejícím či následném by postupovala jiným, žalobcem tvrzeným nezákonným, resp., diskriminačním jednáním. Nad to lze zmínit to, že žalobce si jistě byl vědom zákonné úpravy vyřizování žádostí dle zákona č. 106/99 Sb., neboť je osobou práva znalou, má vysokoškolské právnické vzdělání, je bývalým advokátem, jak bylo soudem zjištěno z přílohových spisů vedených u Krajského soudu v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka].

82. Ohledně znevýhodnění žalobce oproti jiným subjektům soud uvádí následující. Žalobce neoznačil jiný subjekt v jeho postavení, vůči němuž žalovaná úhradu nákladů nepožadovala, pokud tvrdil, že v jiných případech takto žalovaná postupovala.

83. K žalobcem tvrzenému poskytování informací bezplatně soud uvádí následující. Zák. č. 106/99 Sb. neupravuje institut osvobození od úhrad za poskytování informací podle zák. č. 106/99 Sb. Úhrady za vynaložené náklady svou podstatou mají jiný účel a sdílejí také jinou právní úpravu oproti soudním poplatkům či správním poplatkům, které plní funkci jinou. I touto optikou je třeba vnímat nepochybně rozdíl mezi vyžadováním zaplacení soudních či správních poplatků v určitém typu soudních či správních řízení oproti vyžadování úhrady nákladů, v daném případě dle zák. č. 106/99 Sb.

84. Případné „osvobození“ lze dovozovat z dikce § 5 odst. 2 Instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 17. 7. 2011, č. j. 286/2011-OT-OST. V případě, že vyhledávání informací trvá méně než 1 hodinu, nelze to považovat za mimořádně rozsáhlé. Povinný subjekt není oprávněn v takovém případě požadovat úhradu dle § 4 sazebníku.

85. V posuzované věci soud shledal, že žádosti žalobce o poskytování informací s ohledem na okruh požadovaných informací byly mimořádně rozsáhlé, o čemž vypovídají předložené důkazy. Nelze dospět k závěru, že by v daném případě nebyla žalovaná oprávněna náklady požadovat. Vyřizování žádosti ve věci [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], kdy žalobce výslovně trval na poskytování informací v listinné podobě, dosahovalo 133 stran textu, resp. 18 stran textu, 24 stran textu, celkem 88 listů na oboustranný tisk, což nepochybně při zpracování, čemuž předcházelo vyhledávání samostatných informací, trvalo nikoliv méně než 1 hodinu. Vyřizování žádosti ve věci [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], kdy žalobce výslovně požadoval poskytnutí informací v listinné podobě, dosahovalo celkem 225 listů oboustranného tisku., čemuž předcházelo vyhledávání samotných informací. Nepochybně nikoliv méně než 1 hodinu. Ve věci [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno] žalobce výslovně požadoval poskytnutí informací v listinné podobě. V případě oboustranného tisku se jednalo o 320 listů. Nepochybně nikoliv méně než 1 hodinu, když je třeba vzít v úvahu vyhledávání požadovaných informací. Ve věci [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno] žalobce trval na poskytnutí informací v listinné podobě, což si vyžádalo vyhledávání informací a tisk oboustranný v počtu 78 listů. Stranou nelze ponechat náklady poštovného. Za každou odeslanou zásilku částka 89 Kč.

86. Soud uzavřel, že žalovaná právem požadovala po žalobci úhradu nákladů za poskytování a vyřizování jeho žádosti o informace dle zák. č. 106/99 Sb. Postupovala zákonným a úředním způsobem. Nebylo prokázáno, že by vůči žalobci v obdobném postavení postupovala jinak, tedy že by úhradu nákladů nepožadovala. Žalobce neznevýhodnila a nedopustila se jednání diskriminační povahy. Na podporu může být i vyřízení opravného prostředku Ministerstvem spravedlnosti ( rozhodnutí ze dne 2.1.2024 ). Proti částečnému odmítnutí žádosti o poskytnutí informací podal žalobce opravný prostředek. Odvolací orgán nevyhověl, resp. jeho stížnost odmítl jako opožděně podanou a podanou osobou neoprávněnou. Zmínit lze i skutečnost, že tvrzení žalobce o tom, že výše nákladů žalovanou požadovaných dosahovala stovek tisíc korun, bylo vyvráceno. V žádostech vyřizovaných v letech 2020 až 2023 za 7 rozsáhlých žádostí dosahovaly v úhrnu náklady částku 15 538 Kč.

87. Vytýká-li žalobce, že žalovaná při vyřizování informací porušila § 5 odst. 1 zák. č. 6/2002 Sb., dle kterého každý se může domáhat ochrany svých práv před soudem zákonem stanoveným způsobem, lze uvést následující. Řízení dle zák. č. 106/99 Sb. je řízením v režimu citovaného ustanovení zákona. Informace jsou vyřizovány povinným subjektem, který není v postavení soudce. Žádosti o informace nejsou vyřizovány v soudním řízení. Žalovaná se nemohla porušení citovaného ustanovení zákona dopustit.

88. Vytýká-li žalobce porušení § 95 odst. 1 zák. č. 1/93 Sb. Ústava České republiky, je třeba uvést, že při vyřizování žádosti o informace povinný subjekt, tedy žalovaná, vystupovala jako správní orgán, postupovala dle zákona č. 106/99 Sb. Postup dle zákona č. 106/99 Sb. není řízení soudním, v němž by žalovaná vystupovala v postavení soudce, který by rozhodoval o právech či povinnostech účastníků řízení.

89. Vytýká-li žalobce porušení § 6 o. s. ř., zák. č. 99/63 Sb. (o. s. ř.) týkající se předvídatelnosti soudu v rámci soudního řízení, opětovně lze uvést, že postup při vyřizování informací podle zák. č. 106/99 Sb. není řízením před soudem. Nelze aplikovat právní úpravu zákona č. 99/63 Sb. Nejedná se o typ řízení, na něhož by dopadal právní režim citovaného zákona.

90. Zmínit je možno i tu skutečnost, že žalovaná svým postupem podle zák. č. 106/99 Sb. neporušila právo žalobce vyplývající z článku 17 Listin základních práv a svobod. K tomu soud zmiňuje následující. Naplnění ústavního práva na informace dle článku 17 Listiny základních práv a svobod je klíčovým prvkem vztahu mezi státem a občanem. Proto zák. č. 106/99 Sb. o svobodném přístupu k informacím vychází z pravidla, že informace se (až na výjimky) poskytují. Omezení či podmiňování této informační povinnosti podléhá restriktivnímu výkladu a musí být řádně odůvodněno (důkazní břemeno leží na povinných subjektech). To platí i o poplatnosti (mimořádně rozsáhlém) vyhledávání informací (§ 17 citovaného zákona). Přístup k informacím má být svobodný bez jakéhokoliv, včetně finančního zatížení. Poplatnost souvisí s tím, že vyhledávání informací bude pro povinný subjekt zátěží nad míru obvyklou, kvůli konkrétním podmínkám povinného subjektu, množství požadovaných informací nebo jejich povaze. Povinný subjekt proto musí odůvodnit, proč se jedná o mimořádně rozsáhlé vyhledávání (§ 17 odst. 1 zák. č. 106/99 Sb.) a nejde o vyhledávání běžné (zvláště jde-li o informace potřebné k jeho každodenní činnosti) (Nejvyšší správní soud 1 As 281/2020).

91. V poměrech posuzované věci je k tomu možno uvést následující. Žalovaná poskytovala informace v souladu s citovaným zákonem. Žádostem žalobce vyhovovala. V případech, kdy bylo možno žádosti zcela vyhovět, informace poskytla. V případě, kdy vyhověla pouze částečně, vydala rozhodnutí o částečném odmítnutí. Rozsah žalobcem požadovaných informací, jeho požadavek v listinné podobě, představoval mimořádně rozsáhlé vyhledávání informací. Žalovaná zákonným způsobem odůvodnila požadavek na úhradu nákladů i jejich vyčíslení. Žalovaná neporušila článek 17 Listiny základních práv a svobod.

92. Návrhu žalobce vůči 1) žalované soud nemohl vyhovět. Žalobu zamítl v celém rozsahu, tedy včetně požadavku na náhradu nemajetkové újmy v penězích, neboť pro takové rozhodnutí nebyly s ohledem na shora vyjádřené shledány zákonné důvody. Shrnuto. Žalovaná při vyřizování žádostí žalobce o poskytování informací ve sledovaném období postupovala zákonným způsobem, naplnila všechny podmínky zák. č. 106/99 Sb. V postupu žalované nebyly shledány žádné prvky nezákonného jednání, resp. jednání, které by naplňovalo znaky jednání diskriminačního. Žalovaná neporušila ani jiná žalobcem vytýkaná porušení právních norem, jak v tomto rozsudku odůvodněno.

93. Nárok mezi žalobcem a 2) žalovaným soud posoudil takto. Žalobce vytýká 2) žalovanému, že jako soudce Krajského soudu v [adresa] v postavení předsedy senátu vyřizoval věci pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] nezákonně, nepostupoval nestranně, nezákonně žaloby odmítl. Nad to žalobce označil za kverulanta a osobu zneužívající zákonných institutů.

94. Z přílohových spisů vedených Krajským soudem v [adresa] pod shora označenými spisovými značkami bylo zjištěno, že žalobce se domáhal ochrany proti nečinnosti žalovaných. Ve věci [spisová značka] jím byla označena [Anonymizováno] [Anonymizováno] - [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [Anonymizováno], ve věci [spisová značka] [Anonymizováno] [Anonymizováno] - [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], ve věci [spisová značka] [Anonymizováno] [Anonymizováno] -[Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno] v [Anonymizováno]). Žalobce se domáhal, aby žalovaným bylo uloženo ve lhůtě 15 dnů rozhodnout o žádosti žalobce o informace ze dne [datum] a ze dne [datum]. Podání žalobce bylo posouzeno jako kasační stížnost podaná proti usnesení Krajského soudu v [adresa] v označených věcech ze dne [datum]. Ve věci sp. zn. [spisová značka] pod č. j. [spisová značka], ve věci sp. zn. [spisová značka] pod č.j. [spisová značka], ve věci sp. zn. [spisová značka] pod č.j. [spisová značka]). 2) žalovaný vystupoval jako předseda senátu (soudci [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO]) při rozhodování usneseními ze dne [datum], která byla napadena opravným prostředkem žalobce, tedy kasační stížností. V pozici soudce rozhodl 2) žalovaný usneseními ze dne [datum], č. j. [spisová značka], ze dne [datum], č. j. [spisová značka], ze dne [datum], č. j. [spisová značka].

95. Řízení ve věci [spisová značka] skončilo pravomocným usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka] o odmítnutí žaloby, o nepřiznání osvobození od soudních poplatků, o zamítnutí návrhu na ustanovení zástupce a o nákladech řízení. Usnesení bylo vydáno v senátě složeném z předsedy [Jméno žalované], tedy 2) žalovaného a soudců [tituly před jménem] [jméno FO] a [jméno FO].

96. Řízení ve věci [spisová značka] skončilo pravomocným usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka], odmítnutím žaloby, o nepřiznání osvobození od soudních poplatků, o zamítnutí návrhu na ustanovení zástupce a o nákladech řízení. Rozhodnuto bylo v senátě složeném z předsedy [Jméno žalované], Ph.D, tedy 2) žalovaného a soudců [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO].

97. Řízení ve věci [spisová značka] skončilo pravomocným usnesením Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] o odmítnutí žaloby, o nepřiznání osvobození od soudních poplatků, o zamítnutí návrhu na ustanovení zástupce a o nákladech řízení. Rozhodnuto bylo v senátě složeném z předsedy [Jméno žalované], tedy 2) žalovaného a soudců [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO].

98. Ve věcech shora označených 2) žalovaný nevystupoval jak soukromá osoba, nýbrž v pozici zaměstnance Krajského soudu v [adresa]. Rozhodoval v senátě, případně v pozici samosoudce. Vztah mezi soudem a soudcem, k němuž je soudce přidělen k výkonu funkce, je vztahem pracovním.

99. Právní posouzení 100. Podle § 84 odst. 1 zák. č. 6/2002 Sb. pracovní vztah soudce vzniká dnem, který je stanoven jako den nástupu do funkce a zaniká dnem zániku funkce soudce.

101. Podle § 63 zák. č. 6/2002 Sb. soudce jmenuje do funkce prezident republiky.

102. Podle § 9 zák. č. 262/2006 Sb. v účinném znění, zák. práce za Českou republiku ( dále jen „stát“ ) v pracovněprávních vztazích jedná a práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů vykonává organizační složka státu, která jménem státu v základním pracovněprávních vztahu (§3) zaměstnance zaměstnává.

103. Podle § 3 zák. práce závislá práce může být vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu, není-li upravena zvláštními právními předpisy. Základními pracovněprávními vztahy jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr.

104. Podle § 36 odst. 1 o.s.ř., zák. č. 99/63 Sb. v účinném znění v řízení před soudem jedná a rozhoduje senát nebo jediný soudce ( samosoudce ). Všichni členové senátu jsou si při rozhodování rovni.

105. Podle § 36 odst. 2 o.s.ř. rozvrh práce určí, který senát nebo který jediný soudce ( samosoudce ) věc projedná a rozhodne.

106. Podle § 36a odst. 3 o.s.ř. v řízení před krajským soudem jako soudem prvého stupně jedná a rozhoduje samosoudce, senát jedná a rozhoduje v řízení v prvním stupni, stanoví-li tak zákon, a v odvolacím řízení.

107. V poměrech posuzované věci to znamená následující. 2) žalovaný ve věcech shora označených vystupoval jako zaměstnanec 1) žalované, tzn. soudce Krajského soudu v [adresa]. Zaměstnavatelem 2) žalovaného je stát – Česká republika, zastoupena organizační složkou, kterou je Krajský soud v [adresa]. Dle rozvrhu práce na rok 2021 jednal a rozhodoval o žalobách žalobcem podaných v postavení předsedy senátu a v postavení jediného soudce ( samosoudce ). Řízení před krajským soudem bylo řízením v prvním stupni. 108. 2) Žalovaný jednal jako zaměstnanec svého zaměstnavatele, jímž je 1) žalovaná. Pokud by 2) žalovaný jako zaměstnanec způsobil škodu, odpovědnost by stíhala 1) žalovanou jako zaměstnavatele podle § 2914 obč. zák.

109. V souzené věci 2) žalovaný není nositelem hmotného práva. Na jeho straně jde o nedostatek pasivní věcné legitimace. Není-li účastník soudního řízení nositelem hmotného práva, jde o nedostatek věcné legitimace. Na straně žalobce se hovoří o aktivní věcné legitimaci. Na straně žalovaného o pasivní věcné legitimaci. Nedostatek věcné legitimace vede k zamítnutí žaloby.

110. Soud dospěl k závěru, že 2) žalovaný není účastníkem pasivně legitimovaným. Žaloba proti němu nemůže být důvodná. Žalobu soud zamítl v celém rozsahu.

111. Nadto lze dodat, že z obsahu přílohových spisů Krajského soudu v [adresa] shora označených nevyplývá tvrzení žalobce o tom, že by byl označován za kverulanta a osobu zneužívající práva na informace.

112. Nad všechna shora popsaná vyjádření lze uvést následující. V projednávané věci není soud v postavení přezkumu rozhodnutí na základě řádného či mimořádného opravného prostředku. Není nadán posuzováním rozhodovací činnosti v označených věcech, jak žalobce svou žalobu proti 2) žalovanému konstruuje s odůvodněním, že žalovaný se vůči němu dopustil diskriminačního jednání spočívajícího v tom, že porušil zejména § 79 odst. 1 zák. č. 6/2002 Sb., když nerozhodl v souladu se zákonem, nedodržel a nezajistil ochranu práv žalobce zaručenou antidiskriminačním zákonem a Úmluvou o ochraně práv osob se zdravotním postižením, nerozhodoval nestranně. To vše vedlo k nezákonnému odmítnutí jeho žalob.

113. Závěrem soud shrnuje, že výsledky provedeného dokazování umožnily učinit závěr o tom, že žalobě nebylo možno přiznat opodstatnění. Žalobu jako nedůvodnou soud zamítl v celém rozsahu.

114. Postupem podle § 142 odst. 1 o. s. ř., zák. č. 99/63 Sb. v účinném znění soud rozhodl o nákladech řízení.

115. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

116. Žalobce je možno považovat za účastníka neúspěšného. Proti tomu uspěli oba žalovaní. Měli by proti žalobci právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení k účelnému bránění práva. Žalovaná 1) se tohoto práva vzdala. Soud rozhodl ve vztahu mezi žalobcem a 1) žalovanou tak, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá. 2) žalovaný požadoval náhradu nákladů řízení představující paušální náhradu v rozsahu dvou úkonů. Náklady řízení byly přiznány podle § 1 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. Podle § 1 odst. 3 písm. a) cit. vyhl. úkon představující písemné podání ve věci samé ( ze dne [datum] ), podle § 1 odst. 3 písm. c) cit. vyhl. účast na jednání dne [datum]. Výše úkonu vychází z § 2 odst. 3 cit. vyhlášky částkou 300 Kč. Náklady řízení ve výši 600 Kč byly 2) žalovanému jako úspěšnému účastníkovi přiznány.

117. Žalobce byl zavázán k plnění ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení je žalobce povinen zaplatit k rukám 2) žalovaného podle § 149 odst. 3 o.s.ř.

118. Podle § 149 odst. 3 o.s.ř. zastupoval-li účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, jiný zástupce než podle § 137 odst. 2, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji účastníkovi. 119. 2) žalovaný byl zastoupen obecnou zmocněnkyní ( § 24 odst. 1 o.s.ř. ). Náklady řízení je žalobce povinen zaplatit 2) žalovanému.

120. Důvody pro odepření náhrady nákladů řízení zcela, popřípadě zčásti soud neshledal.

121. Podle § 150 o.s.ř. jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů zcela nebo zčásti přiznat.

122. V souzené věci soud neshledal důvody pro použití § 150 o.s.ř. Citované ustanovení lze použití v mimořádných situacích ke zmírnění tvrdostí, které by případně dolehly na účastníka, jemuž by úhrada nákladů řízení mohla způsobit nepřiměřenou zátěž, zejména finanční. Jde o dva okruhy oblastí, a to okolnosti případu a poměry účastníka. V souzené věci soud takové okolnosti neshledal. Žalobce, vysokoškolsky vzdělaný, bývalý advokát s právnickým vzděláním zahájil řízení, v němž po provedeném dokazování nebyl úspěšný. Poměry žalobce. Poživatel invalidního důchod s invaliditou prvního stupně od [datum] ve výši [částka] měsíčně, tři vyživovací povinnosti, bez dalších výraznějších příjmů. Žalobci byla uložena povinnost zaplatit 2) žalovanému náklady řízení ve výši 600 Kč. Výše nákladů řízení dle názoru soudu nemůže žalobce zatížit natolik, aby byl ohrožen na své majetkové či sociální situaci.

Poučení