13 C 303/2019-307

Rubrum

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní JUDr. Annou Tichou ve věci a) žalobců: ; [titul] [celé jméno žalobce], narozený dne [datum] ; bytem [adresa žalobce] b) ; [celé jméno žalobkyně], narozená dne [datum] ; bytem [adresa žalobkyně] ; oba zastoupeni advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: ; [titul] [celé jméno žalovaného], narozený dne [datum] ; bytem [adresa žalovaného] ; zastoupený advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 423 692 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 423 692 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 423 692 Kč od 17. 8. 2019 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Pokud se žalobci domáhali po žalovaném zaplacení 10% úroku z prodlení z částky 423 692 Kč za den 16. 8. 2019, žaloba se zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobcům náklady řízení ve výši Kč k rukám právního zástupce žalobců do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1 Žalobci se domáhali po žalovaném zaplacení částky 423 692 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že jsou manželé a poskytli žalovanému, který je jejich zetěm, na základě ústně sjednané smlouvy o zápůjčce mimo jiné finanční prostředky ve výši 423 692 Kč Tyto finanční prostředky zaslali žalobci dne 9. 4. 2018 dle dohody se žalovaným na jím sdělené platební údaje a byly poskytnuty na dostavbu rodinného domu ve společném jmění žalovaného a jeho manželky, resp. na úhradu služeb v souvislosti s dostavbou rodinného domu. Žalovaný přislíbil vrácení finančních prostředků po obdržení finančního plnění – dotace - v rámci programu„ Nová zelená úsporám“ poskytovaného Ministerstvem životního prostředí. Částka získaná v rámci tohoto dotačního projektu měla plně pokrýt zápůjčku poskytnutou mu žalobci. Žalovaný obdržel dotace v období 7/ 2018 na svůj osobní účet, k němuž jako jediný měl dispoziční oprávnění. E-mailem ze dne 7. 8. 2018 vyzval žalobce a) žalovaného ke sdělení, zda již obdržel zažádané dotace, a to právě v souvislosti s částkou vyplacenou dle smlouvy o zápůjčce. Dne 9. 8. 2018 žalovaný e-mailem sdělil, že dotace mají být vyplaceny ve lhůtě cca 3 týdnů a potvrdil, že po jejich obdržení zápůjčku vrátí. E-mailem ze dne 4. 9. 2018 vyzval žalobce a) žalovaného ke sdělení stavu věci. Žalovaný e-mailem z téhož dne znovu sdělil, že čeká vyplacení peněz ve lhůtě cca 3 týdnů s tím, že dotaci má potvrzenou a žádal o posečkání. Žalobce a) dále žádal zaplacení zapůjčených finančních prostředků a předžalobní výzvou ze dne 31. 7. 2019, která byla žalovanému doručena dne 2. 8. 2019, vyzvali žalobci žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce k vrácení finančních prostředků v žalované výši ve lhůtě 14 dnů od jejího doručení. Přípisem ze dne 30. 8. 2019 prostřednictvím své právní zástupkyně žalovaný nárok žalobců odmítl. 2 Žalovaný ve svém vyjádření navrhl zamítnutí žaloby s odůvodněním, že nárok žalobců neuznává. Namítl, že se jedná o nárok vůči společnému jmění žalovaného a jeho manželky, což plyne ze samotné žaloby i z přiložené faktury vystavené [právnická osoba] [anonymizováno], která je vystavena na oba manžele. Účastníci nejednali o poskytnutí půjčky, kdy finanční prostředky byly poskytnuty žalobcem a) přímo na účet této společnosti, nikoli na účet žalovaného, který by je posléze převedl na účet dodavatele. Zdůraznil, že mezi ním a manželkou panují neuspokojivé vztahy, neboť jsou v rozvodovém řízení a výzva k zaplacení byla žalovanému doručena v bezprostřední časové návaznosti na doručení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 1. 7. 2019, č. j. [číslo jednací], kterým bylo potvrzeno rozhodnutí okresního soudu o tom, že žalovaný má právo se stýkat s vnuky žalobců v přiměřeném rozsahu. Dle názoru žalovaného se jedná o plnění, které bylo poskytnuto v režimu ustanovení § 2997 odst. 1 věta druhá zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.). Žalovaný v případě, že by soud shledal vymáhanou pohledávku jako oprávněnou, namítl, že tato pohledávka zanikla započtením. Žalovaný spolu se svou manželkou průběžně poskytl žalobcům finanční prostředky, které žalobci přislíbili zhodnotit. Splatnost této půjčky byla sjednána tak, že poskytnuté finanční prostředky budou vráceny v průběhu výstavby rodinného domu žalovaného a jeho manželky, a to zhodnocené. Žalobci a) byly poskytnuty tyto částky: -) 125 000 Kč bezhotovostním převodem dne 23. 5. 2011 -) 125 000 Kč bezhotovostním převodem dne 24. 5. 2011 - 100 000 Kč bezhotovostním převodem dne 9. 11. 2011 - 35 000 Kč bezhotovostním převodem dne 11. 1. 2012 - 13 000 Kč bezhotovostním převodem dne 11. 1. 2012 - 75 000 Kč bezhotovostním převodem dne 23. 7. 2012 - 25 000 Kč bezhotovostním převodem v 07/ 2012 z bankovního účtu [anonymizováno] [příjmení], ke kterému žalovaný nemá dispoziční oprávnění 3 O režimu výnosů zpracoval žalobce a) tabulku, kterou předal žalovanému. Dohoda byla, že tyto finanční prostředky žalobci vydají žalovanému v průběhu dostavby domu [adresa] ve [část obce], ale nestalo se tak. Žalovaný si musel vzít v průběhu stavby další úvěr, a proto bylo poskytnuto plnění ze strany žalobců. K vrácení jistiny této pohledávky vyzval žalovaný žalobce formou e-mailu žalobce a) dne 15. 7. 2019. K úhradě nedošlo. 4 Ke vznesené námitce započtení žalobci odmítli existenci pohledávky a namítli neplatnost započtení. Žalovaný se o své vůli chtěl podílet na investování žalobců v letech 2011 – 2012, když nepravdivě uvedl, že tak mohl učinit sám. Žalovaný neměl uzavřenou komisionářskou smlouvu a neměl potřebný finanční obnos, aby tak mohl učinit sám, což žalovaný věděl. Jedinou možností, jak se podílet na investici, bylo připojení se k portfoliu žalobců. Zároveň jako lživé tvrzení žalovaného označili žalobci jeho tvrzení, že se žalobci zavázali údajně zapůjčené finanční prostředky vrátit se zhodnocením v průběhu výstavby rodinného domu. 5 Z provedených důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 6 Žalobce a) ve své účastnické výpovědi uvedl, že oba manželé zapůjčili peníze žalovanému a jeho manželce, kteří tyto peníze potřebovali na dočasnou dobu na uhrazení faktury firmě [právnická osoba], což bylo podmínkou pro kolaudační rozhodnutí a následně podmínkou pro vyplacení zelené dotace. Vrácení peněz bylo přislíbeno v případě, když budou splněny podmínky a přijde jim dotace. Splatnost byla domluvena při příchodu na účet žalovaného. To znamená, že jakmile peníze přijdou na jeho účet, tak on jim je přepošle. Výše dotace byla 530 000 Kč, žalobci jim půjčili 430 000 Kč, takže nebyl důvod, proč by jim nemohli peníze splatit. Půjčka se měla vrátit z prostředků zelené dotace. Dotace byly vyplaceny na osobní účet žalovaného. V e-mailové korespondenci toto žalovaný přislíbil. Následně žalobci zjistili, že dotace jim již byla vyplacena, přesto si žalovaný vymýšlel zástupné důvody, proč nelze půjčku vyplatit. Peníze žalobci posílali na základě údajů, které jim předal žalovaný přímo na účet firmy [právnická osoba] Byly tam i nějaké další práce. V roce 2010 žalobce a) svým jménem uzavřel komisionářskou smlouvu na investování financí. Do roku 2012 zde investoval peníze. Koncem roku 2012 byla tato investice zmařena, když peníze byly zpronevěřeny a za tuto zpronevěru byl odsouzen [titul]. [příjmení]. Žalovaný se po opakované urgenci chtěl k této investici připojit a zhodnotit úspory, takže přes jejich účet přešly společné peníze žalovaného a jeho manželky na tento investiční produkt. Jsou to ty částky, které byly doloženy, a bylo to v letech 2011 a 2012. Žalobci mu nic neslibovali, nic negarantovali, ani neměli žádné finanční prostředky, které by umožnily mu něco platit. Žalovaný s manželkou u nich bydleli od roku 2009 do roku 2018. Žalovaný s manželkou spolu nežijí. Je pravdou, že dcera má nového partnera, se kterým má potomka. Dispoziční právo k účtům měl pouze žalovaný, což bylo uvedeno i vůči té dotaci. Z tohoto důvodu není žalována i dcera, když neměla dispoziční právo k účtům. Podmínky byly ujednány pouze ústně a bylo potvrzeno písemnou formou od žalovaného, že budou vráceny finanční prostředky. Dcera neměla finanční prostředky, takže je nemohla vrátit. Dále žalobce a) uvedl, že neměli k dispozici smlouvu, kterou měl uzavřenou pan [příjmení] s panem [příjmení], ale ví, že ty prostředky tam byly poukázány. Chtěli finanční prostředky po panu [příjmení] vrátit, když se připojil k trestnímu stíhání proti panu [příjmení], ale ta zpronevěra byla tak velká, že nemělo cenu ty prostředky požadovat zpět. Žalobci měli uzavřenou smlouvu s panem [příjmení], požadovali po něm vrácení peněz, ale soudně to po panu [příjmení] nevymáhali, protože by zaplatili spoustu peněz na soudní poplatky a věděli, že ta činnost by byla marná. O těchto skutečnostech žalovaný věděl. Se žalovaným smlouvu o poskytnutí prostředků písemně nepodchytili, on nechtěl. Kvalitativní rozdíl mezi těmito dvěma investicemi je ten, že žalobci žalovanému nic neslíbili, když bude investovat, ale on jim slíbil vrácení peněz. Žalobce a) osobně žalovanému nic neslíbil, žalovaný viděl komisionářskou smlouvu a viděl ty podmínky. Žalovaný má vysokoškolské ekonomické vzdělání a je svéprávný, aby posoudil investované prostředky. Žalovaný viděl podmínky smlouvy, samozřejmě každá investice se může zhodnotit i znehodnotit. Samozřejmě každá investice je určena k tomu, aby byla zhodnocena, ale zde nebyly garance na 100 % zhodnocení. Investice může být i znehodnocena, ale to, že dojde k podvodu, to žalobci nemohli předvídat. 7 Žalobkyně b) ve své účastnické výpovědi potvrdila, že žalovanému a jeho manželce při dostavbě domu došly finance. Aby mohli uplatnit dotace, museli mít proplacenou fakturu firmě [právnická osoba] a provedenou kolaudaci, a teprve poté mohli požádat o dotace. Žalovaný požádal manžela, aby peníze zaplatil přímo té firmě. Bylo domluveno, že až stát vyplatí žalovanému dotace, tak jim ta půjčka bude vrácena. Takže manžel zaplatil fakturu firmě [právnická osoba] Byla to půjčka, kdy manžel vyšel vstříc manželům [příjmení], aby mohli doplatit fakturu firmě [právnická osoba] Začátkem srpna začali žalovaného urgovat o vrácení půjčky, kdy jim tvrdil, že dotace ještě nepřišly. Žalobci zjistili, že dotace byla již dávno vyplacena. Proto požadovali vrácení peněz. Pokud se týká investování peněz, ty žalobci investovali v dobré víře, že budou zhodnoceny s tím, že může být kladný výsledek i mínusový výsledek. V roce 2011 je žalovaný požádal, že by se chtěl také připojit, což mu manžel umožnil. Když přišly od žalovaného peníze na účet, tak je obratem, případně v rozmezí několika dní manžel přeposlal. V roce 2012 to byla částka 500 000 Kč, koncem tohoto roku prosakovaly informace, že hlavní garant pan [příjmení] má problémy a následně byl i odsouzen. Žalovaný o tom věděl po celou dobu, že ty peníze jsou pryč. Pokud se týká investice, vyplacení peněz nebylo časově garantováno. Pokud by žalovaný včas požádal o vyplacení, tak mu ty peníze mohly být vráceny. Komisionářskou smlouvu nepodepisovala, neví, jak bylo proplácení investic nastaveno. Vyplacení peněz bylo možné pouze do roku 2012 Pan [anonymizováno] se připojil i za ně v rámci vymáhání pohledávky vůči panu [příjmení]. Panu [příjmení] dávali své peníze, byla to jejich volba, věděl o tom i žalovaný, kdy pana [příjmení] znal. 8 Žalovaný ve své účastnické výpovědi uvedl, že byla provedena úhrada faktury, na kterou v té době neměl peníze, aby se nepozastavila stavba, když tchán se nabídl, že tu fakturu za ně zaplatí. Není pravdou, že úhrada této faktury byla podmínkou pro získání dotace, byla z důvodu toho, aby se nepozastavil průběh stavby, protože v té době žalovaný ještě nemohl čerpat hypoteční úvěr, který měl rozjednaný. Dohoda o vrácení peněz, které zaslal žalobce firmě [právnická osoba], mezi námi nebyla. Od počátku za početí stavby vždy dožadoval informaci o vrácení peněz poskytnutých v letech 2011 a 2012. Vždy dostal informaci, že peníze obdrží, ale že nastal problém s výplatou, když pan [příjmení] je musí dostat z ciziny do ČR. Na totéž se ptal tchána v době, kdy potřeboval peníze na proplacení faktury firmě [právnická osoba], jestli jsou ty peníze k dispozici, kdy mu řekl, že ne a nabídl se proplatit fakturu sám. O vrácení finančních prostředků nic sjednáno nebylo, pouze se dohodli tak, že kdyby potřeboval nějaké finanční prostředky, tak zaplacení dotací je v dohledné době. To bylo v době, kdy měli bezproblémové vztahy a bydleli ještě u žalobců. V květnu 2018, když se odstěhovali, nastal zásadní obrat jejich vztahu k němu, kdy s ním nekomunikovali. V červnu 2018 mu manželka oznámila, že se chce s ním rozvést, začali jednat o smírné dohodě mezi nimi, kdy manželka mu přislíbila, že dohodu předloží. Nestalo se tak a mezi tím dostal od tchána požadavek, kdy po něm požadoval finanční prostředky, které zaplatil firmě [právnická osoba] Chtěl o tom jednat, ale v rámci vypořádání společného jmění manželů. Potvrdil, že v letech 2011 a 2012 poskytli finanční prostředky, to bylo rok po svatbě, kdy mu tchán sdělil, že zhodnocuje finanční prostředky prostřednictvím [titul]. [příjmení] a že též může zhodnotit i jeho finanční prostředky. [titul]. [příjmení] znal žalovaný z náhodných návštěv, nevěřil mu a i s ohledem na jeho vzdělání by mu nikdy neposlal 500 000 Kč. Tchán mu garantoval, že se jedná o jistou investici, která se mu vrátí. Až do května 2018, kdy se odstěhovali od žalobců, se žalobci přátelili s [titul]. [příjmení], navštěvovali se, takže neměl pochyb, že by peníze neměl dostat. Věděl, že [titul] [příjmení] byl trestně stíhán, ale nevěděl o žádné vazbě mezi [titul]. [příjmení] a [titul]. [příjmení]. Nikdy nebyl informován o tom, že se jedná o zmařenou investici a že by ty peníze neměl nikdy dostat. Pokud se týká e-mailové komunikace ze dne 7. 8. 2018 a dne 9. 8. 2018 na čísle listu 6, tak k vysvětlení obsahů žalovaný uvedl, že ve své odpovědi z 9. 8. 2018 hovoří o vyplacení dotace, kdy slíbil, že jim peníze zašle, jak bylo původně dohodnuto při jejich domluvě, že pokud budou žalobci v tísni, že jim je vyplatí. Žalobce jej požádal o vyplacení z důvodu, že chtějí se žalobkyní rekonstruovat dům. Dotace měl žalovaný použít buď na dostavbu domu, nebo podle dohody je vrátit žalobcům, tedy poslat pro potřebu jejich rekonstrukce. Žalobci mu oznámili, že chtějí v domě rekonstruovat vodu. Pokud se týká e-mailu ze 4. 9. 2018, tak připustil, že měl dotace již vyplacené, ale chtěl dosáhnout dohody s manželkou o vypořádání majetku, protože se bál, že bude krácen. Uvedl žalobcům nepravdivou informaci ze zištných důvodů. Žalovaný potvrdil, že dotace v roce 2018 mu přišly v červenci 2018 ve výši 535 000 Kč na jeho účet. Potvrdil, že nikdo kromě něj nemá k tomuto účtu dispoziční právo. Peníze ve výši 500 000 Kč poslal na účet tchánovi, zda je poslal panu [příjmení], neví a neví, kam přišly. Jeho požadavek na vrácení peněz investovaných v letech 2011 a 2012 byl vznesen ústně, tak v délce tří měsíců měli dobré vztahy. Dále žalovaný potvrdil, že v letech 2015 a 2016 byly uzavřeny dvě darovací smlouvy, jejichž předmětem bylo poskytnutí daru jeho manželce ve výši 1,7 mil. Kč a 1,8 mil. Kč od žalobců. Původně částka 3,5 mil. Kč měla být půjčka ze strany žalobců jim oběma jako manželům, kterou měli žalobcům vracet. Následně žalobci věc přehodnotili jako dar. Darovací smlouvy žalovaný musel podepsat, protože mu byly předloženy a bydlel v jejich domě. Žalovaný uvedl, že má teoretické zkušenosti s investováním, je ekonom. Za výplatu peněz mu ručili žalobci, bylo mu řečeno, že jím poskytnuté prostředky jsou na investování. Nikdy se neptal, na jaký investiční produkt byly investovány peníze, nezajímalo ho to, protože nahlédl do smlouvy a měl garanci vrácení peněz. Tchán mu garantoval, že dojde k výplatě a v komisionářské smlouvě žádná rizika nebyla uvedena. Peníze chtěl vrátit ústní formou. 9 Svědek [titul]. [příjmení] [příjmení] ve své výpovědi uvedl, že k rodině [příjmení] má přátelský vztah. Žalovaného zná, kdy mu byl představen při návštěvě [anonymizováno]. Svědek potvrdil, že uzavřel smlouvu v roce 2010 se žalobci, kdy jejím předmětem bylo zhodnocení finančního vkladu. Manželé [celé jméno žalobce] se prostřednictvím jeho osoby účastnili zhodnocovacího procesu. Původně se mělo jednat o 1 000 000 Kč, ve skutečnosti neví. Svědek uvedl, že pokud ví, tak finanční prostředky byly pouze od žalobců. Se žalovaným ohledně zhodnocení vkladu neuzavíral žádnou smlouvu. Žalovaný po něm nikdy nepožadoval vrácení peněz. Ze zhodnocovacího procesu byl obviněn [titul]. [příjmení], který byl v r. 2012 odsouzen k 9 letům odnětí svobody. Samozřejmě vložil finanční prostředky také. Žádné se mu nevrátily. Postižených bylo řádově asi 300. Potvrdil, že uplatnil náhradu škody. Pouze v případě manželů [příjmení] byl zprostředkovatelem, u jiných osob nikoliv. V r. 2011 se [titul]. [celé jméno žalovaného] zúčastnil školení o investování finančních prostředků právě při tom zhodnocení. V tomto případě, pokud se v rodině sdružily prostředky, to nemůže vědět. Neví, kam byly vloženy prostředky žalovaného. Po odsouzení p. [příjmení] vycházel svědek spolu se žalobci z rozhodnutí krajského soudu. Pokud by byla náhrada, tak od p. [příjmení], a to nešlo. [celé jméno žalobce] byli natolik slušní, že věděli o celé situaci, než by požadovali finanční prostředky. Svědek uvedl, že na komisionářské smlouvě je jeho podpis, a pokud se týká obsahu té smlouvy, potvrdil, že je pravděpodobnost, že se jedná o tutéž smlouvu, kterou svědek uzavřel se žalobci. 10 Svědkyně [jméno] [příjmení] ve své výpovědi uvedla, že žalobci jsou jejími rodiči. Žalovaný v době výslechu byl jejím manželem. V letech 2011 – 2012, to byla doba, kdy zkoušeli investovat do takového projektu, který nevyšel. Jednalo se o její naspořené peníze z doby před manželstvím, z jejího stavebního spoření a i z manželova stavebního spoření a nejspíš i o nějaké peníze z jejich úspor. K výši částky uvedla, že mohlo jít o 300 000 – 500 000 Kč. Zjistili možnosti investování přes její rodiče, kteří již předtím investovali. Manžel se o tuto investici začal zajímat. Vlastně na jeho popud peníze investovali, ale přes jejího otce, který je pouze přeposílal p. [příjmení]. Takže dohoda byla určitě s p. [příjmení]. Rodiče je následně o investování vyrozuměli. Nějakou dobu čekali, jestli peníze začnou vydělávat. Potom zjistili, asi od pana [příjmení], že to bylo celé podvod, že se jim nevrátí ani ty vložené peníze. Žalovaný určitě diskutoval s jejími rodiči, jestli se ty peníze vrátí a jak to s p. [příjmení] vypadá, a to asi v r. 2013, kdy se dozvěděli o tom, že p. [příjmení] zavřeli a že to byl podvod. Potvrdila, že rodiče jí darovali celkem 3 500 000 Kč za účelem nákupu stavebního pozemku a za účelem počátku stavby. V prosinci 2018 se od žalovaného s dětmi odstěhovala. Od té doby spolu nežijí. Mají mezi sebou majetkové spory. Svědkyně uvedla, že určitě nebyla dohoda mezi nimi jako manželi a rodiči, že by se tito zaručili peníze jim vrátit. 11 Výpisem z účtu žalobce a) č. [bankovní účet] za období od 1. 4. 2018 do 30. 4. 2018 a fakturou vystavenou [právnická osoba] s.r.o. č. 2018 na jméno [titul] [celé jméno žalovaného] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne 19. 3. 2018 se dnem splatnosti 2. 4. 2018 za rozpracovanost stavby ke dni 20. 3. 2018 bylo zjištěno, že byla zaplacena částka 423 692 Kč na účet této společnosti. 12 E-mailem ze dne 4. 9. 2018 vyzval žalobce a) žalovaného ke sdělení stavu věcí. Žalovaný e-mailem z téhož dne znovu sdělil, že čeká vyplacení peněz ve lhůtě cca 3 týdnů s tím, že dotaci má potvrzenou a žádal o posečkání. E-mailem ze dne 7. 8. 2018 vyzval žalobce a) žalovaného ke sdělení, zda již obdržel zažádané dotace, a to právě v souvislosti s částkou vyplacenou dle smlouvy o zápůjčce. Dne 9. 8. 2018 žalovaná e-mailem sdělil, že dotace mají být vyplaceny ve lhůtě cca 3 týdnů a potvrdil, že po jejich obdržení zápůjčku vrátí. 13 Žalobci zaslali žalovanému prostřednictvím svého právního zástupce předžalobní výzvu k zaplacení dluhu ze dne 31. 7. 2019, ve které vyzvali žalovaného k vrácení zapůjčených finančních prostředků ve výši 423 692 Kč nejpozději ve lhůtě 14 dnů od doručení této výzvy. Žalovaný převzal předžalobní výzvu dne 2. 8. 2019 proti podpisu. 14 Dopisem ze dne 30. 8. 2019 žalovaný prostřednictvím své právní zástupkyně jednostranně započetl pohledávku ve výši 498 000 Kč, kterou poskytl se svou manželkou žalobcům bezhotovostním převodem, dále namítl, že se jedná o plnění, které bylo poskytnuto v režimu ustanovení § 2997 odst. 1 věta druhá zákona č. 89/2012 Sb., když žalobci uhradili dluh žalovaného a jeho manželky přímo ve prospěch dodavatele, přičemž faktura byla vystavena žalovanému a jeho manželce, a že se jedná o formu odvety za to, že žalovaný uplatňuje svá práva ohledně styku s jeho nezletilými dětmi, o čemž bylo rozhodnuto pravomocně odvolacím soudem. 15 Žalobci reagovali prostřednictvím svého právního zástupce dopisem ze dne 11. 9. 2019, kdy odmítli tvrzení žalovaného, že se jedná o reakci či odvetu na opatrovnické řízení týkající se jejich vnuků, ale o poslední pokus domoci se svého práva. Odmítli, že by se nárok měl hodnotit jako bezdůvodné obohacení a trvali na stanovisku, že se jedná o zápůjčku. Rovněž odmítli dohodu žalobců se žalovaným ohledně zhodnocení poskytnutých finančních prostředků a jednostranný zápočet provedený žalovaným. 16 Výpisem z běžného účtu [právnická osoba] znějícího na jméno žalovaného bylo prokázáno, že na účet žalovaného byla dne 23. 7. 2018 připsána částka 535 000 Kč od [anonymizováno]. 17 Výpisem ze sporožirového účtu [právnická osoba] znějícího na jméno [jméno] [příjmení] za období od 1. 7. 2012 do 31. 7. 2012 bylo prokázáno, že z jejího účtu byla dne 23. 7. 2012 odeslána částka 25 000 Kč na účet číslo [bankovní účet] na základě příkazu k úhradě. 18 Z komisionářské smlouvy předložené žalobci (na čísle listu 89) bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalobcem a) jako komitentem a [anonymizována tři slova] [titul]. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako komisionářem dne 7. 11. 2010. Bylo sjednáno, že komisionář sjednává pro komitenta bankovní vklady a vstupy do fondů v Evropě vlastním jménem a na jeho účet, upisovací období bylo 350 dnů, minimální jednorázová investice byla ve výši 100 000 Kč, doporučený investiční horizont byl na 350 dnů, běžný vstupní poplatek byl sjednán na 2 %, poplatek za správu byl sjednán ve výši 1,35 % a jako zastupitelé byli uvedení oba žalobci. Výše vkladu byla sjednána na 1 160 000 Kč na 70 dnů s denním výnosem 0,115 % při 350 dnech výnosových operací, vklad je opakovaně vložen a smlouva trvá dalších 70 denní cyklus, pokud komitent 58. den nepožádá o vyplacení, kromě vkladů v prvním roce trvání smlouvy. Po této výpovědi je 70. den vyplacena dohodnutá částka. Dále bylo kromě jiného sjednáno, že komisionář neručí za obchodní úspěch nad 2 % za cyklus. 19 Z výpisů z účtů [právnická osoba] na jméno žalobce a) bylo zjištěno, že na účet žalobce a) byly poskytnuty tyto částky: -) 125 000 Kč bezhotovostním převodem dne 23. 5. 2011 -) 125 000 Kč bezhotovostním převodem dne 24. 5. 2011 -) 100 000 Kč bezhotovostním převodem dne 9. 11. 2011 -) 35 000 Kč bezhotovostním převodem dne 11. 1. 2012 -) 13 000 Kč bezhotovostním převodem dne 11. 1. 2012 -) 75 000 Kč bezhotovostním převodem dne 23. 7. 2012 -) 25 000 Kč bezhotovostním převodem v 23. 7. 2012 20 Z darovací smlouvy ze dne 7. 3. 2015 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalobci a) a b) jako dárci a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jako obdarovanou. Předmětem smlouvy byl dar ve výši 1 700 000 Kč do výlučného vlastnictví obdarované, která tento dar přijala a darovaná finanční částka jí měla být poukázána na ve smlouvě specifikovaný účet. Žalovaný podpisem na této listině potvrdil, že se jedná o dar rodičů výlučně [anonymizováno] [jméno] [příjmení], jeho manželce, a že tato částka bude poukázána na účet vedený na jeho jméno. 21 Z darovací smlouvy ze dne 5. 11. 2016 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalobci a) a b) jako dárci a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jako obdarovanou. Předmětem smlouvy byl dar ve výši 1 800 000 Kč do výlučného vlastnictví obdarované, která tento dar přijala a darovaná finanční částka jí měla být poukázána na ve smlouvě specifikovaný účet. Žalovaný podpisem na této listině potvrdil, že se jedná o dar rodičů výlučně [anonymizováno] [jméno] [příjmení], jeho manželce, a že tato částka bude poukázána na účet vedený na jeho jméno. 22 Usnesením Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 28. 2. 2013 byl obviněný [jméno] [příjmení] vzat do vazby. Z rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 13. 5. 2015, č. j. [spisová značka] [číslo], bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] byl uznán vinným kromě jiného, že [jméno] [příjmení], [datum narození], tr. bytem [adresa], která dne 2. 6. 2010 v [obec] s podnikatelským subjektem [jméno] [příjmení] [jméno] uzavřela komisionářskou smlouvu [číslo] 2010 (od 1. 1. 2012 převedenou na komisionářskou smlouvu [číslo] se [právnická osoba], [anonymizováno]), na jejímž základě v období od 27. 5. 2010 do 31. 12. 2011 nejméně v osmi případech vložila na účet č. [bankovní účet] celkovou částku 11 411 000 Kč, způsobil škodu ve výši 7 990 691 Kč (s přihlédnutím k nejméně sedmnácti výběrům v objemu 3 420 309 Kč učiněným [jméno] [příjmení] v období od 18. 2. 2011 do 7. 8. 2012) a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání devíti let. V odůvodnění tohoto rozsudku slyšený svědek [příjmení] [příjmení] potvrdil, že v průběhu roku 2012 začal obžalovaný [jméno] [příjmení] brzdit výplaty klientů, popsal i mechanismus působení fondů. Rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 11. 2015 byl obžalovaný [jméno] [příjmení] odsouzen k trestu trvání devíti let kromě jiného a bylo rozhodnuto o trestu propadnutí náhradní hodnoty. Rozsudek nabyl právní moci dne 5. 11. 2015. 23 O skutkovém stavu lze učinit závěr, že žalobci poskytli žalovanému a jeho manželce [příjmení] [jméno] [příjmení], kteří byli tehdy manželé, finanční prostředky ve výši 423 692 Kč Tyto finanční prostředky byly poskytnuty dne 9. 4. 2018 na žalovaným sdělené platební místo za účelem úhrady služeb a materiálu souvisejících s dostavbou rodinného domu, kdy poskytnutí těchto finančních prostředků žalobci prokázali výpisem z účtu a fakturou vystavenou na manžele [příjmení] [právnická osoba] [anonymizováno] E-mailovou korespondencí mezi žalobcem a) a žalovaným bylo prokázáno, že žalobce a) vyzval žalovaného k vrácení poskytnutých finančních prostředků, žalovaný žádal o poskytnutí lhůty a potvrdil, že zápůjčku vrátí. Žalovaný ve své účastnické výpovědi potvrdil, že obdržel dotace ve výši 535 000 Kč. Jeho tvrzení bylo prokázáno i výpisem z účtu žalovaného [číslo] kdy dotace byly připsány na účet dne 23. 7. 2018 ve výši 535 000 Kč. Žalovaný ve své účastnické výpovědi uvedl, že sice o vrácení finančních prostředků mezi účastníky nebyla žádná dohoda, nicméně existovala dohoda o tom, že pokud by žalobci potřebovali finanční prostředky, budou vráceny ze zaplacené dotace. Toto jeho tvrzení však soud považuje za účelové, když v e-mailové korespondenci shora citované potvrdil e-mailem z 9. 8. 2018, že po obdržení dotací zápůjčku vrátí. Tvrzení žalovaného o tom, že zápůjčka nebyla poskytnuta, se změnilo až poté, co byla podána předmětná žaloba. V řízení nebylo toto tvrzení žalovaného nijak prokázáno, tedy nebyla prokázána jiná dohoda mezi stranami týkající se zaslaných finančních prostředků. Sám žalovaný ve své účastnické výpovědi potvrdil k vysvětlení e-mailové korespondence z 9. 8. 2018, že přislíbil peníze zaslat, jak bylo původně dohodnuto, a pokud se týká e-mailu ze 4. 9. 2018, zde výslovně uvedl, že žalobcům poskytl nepravdivou informaci ze zištných důvodů, když dotace mu na účet přišly v červenci 2018 ve výši 535 000 Kč. Žalovaný se v rámci tohoto řízení bránil tvrzením, že v případě, že by soud shledal vymáhanou pohledávku jako oprávněnou, tak tato pohledávka zanikla započtením, kdy prokazoval, že spolu se svou manželkou průběžně poskytli žalobcům finanční prostředky, které žalobci přislíbili zhodnotit. Tvrdil, že splatnost této půjčky byla sjednána tak, že poskytnuté finanční prostředky budou vráceny v průběhu výstavby rodinného domu žalovaného a jeho manželky, a to zhodnocené. Prokazoval výpisy z účtu [právnická osoba], že na účet vedený na jméno žalobce a) byly poskytnuty částky v celkové výši 498 000 Kč v období od 23. 5. 2011 do 23. 7. 2012. Tuto částku pak jednostranně započetl vůči žalované pohledávce žalobců. 24 K této pohledávce je třeba uvést, že žalovaný existenci své pohledávky za žalobci začal tvrdit až v průběhu tohoto řízení. Uváděl ve své účastnické výpovědi, že se dotazoval opakovaně žalobce a) jednou za tři měsíce na tuto pohledávku. Nikdy nebyl informován, že se jedná o zmařenou investici, a že by tyto peníze neměl nikdy dostat. Soud toto jeho tvrzení posuzuje jako nevěrohodné, když v řízení bylo prokázáno, že v letech 2011 – 2012 žalobci obdrželi na účet žalobce a) finanční prostředky žalovaného. Žalobci shodně ve své účastnické výpovědi odmítli tvrzení, že by se mělo jednat o půjčku žalovaného. V této souvislosti prokázali uzavření komisionářské smlouvy shora uvedené s tím, že v té době společně investovali finanční prostředky prostřednictvím žalobce a). Výslechem svědka [titul]. [jméno] [příjmení] a odsuzujícího rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové [titul]. [jméno] [příjmení] bylo prokázáno, že tyto finanční prostředky byly zpronevěřeny. Svědek [titul]. [příjmení] [příjmení] toto potvrdil ve své svědecké výpovědi. Potvrdil, že se žalovaným žádnou smlouvu o zhodnocení vkladu neuzavíral. Žalovaný po něm nikdy nepožadoval vrácení peněz a potvrdil, že ze zhodnocovacího procesu byl obviněn [titul]. [příjmení], kdy došlo ke zpronevěření těchto vložených finančních prostředků. Soud uvěřil výpovědi tohoto svědka ohledně zpronevěření vložených finančních prostředků žalobci, když toto jeho tvrzení je prokazováno i listinnými důkazy a není prokázán opak jeho výpovědi. 25 Svědkyně [jméno] [příjmení] potvrdila, že v letech 2011 – 2012 se žalovaným zkoušeli investovat do projektu, který nevyšel. Možnost investování zjistili přes její rodiče, tedy oba žalobce, kdy žalovaný se o tuto investici zajímal a na jeho popud investovali peníze přes jejího otce, který je pouze přeposílal panu [příjmení]. Následně zjistili, že se jedná o podvod a potvrdila, že asi v r. 2013, kdy pana [příjmení] zavřeli za podvod, se o této skutečnosti dozvěděli. Soud vycházel z účastnických výpovědí obou žalobců i této svědkyně, když vzal obsah jejich výpovědi za pravdivý, neboť průběh jimi popisovaný potvrzují výpisy z účtu, uzavřená komisionářská smlouva, výslech svědka [titul]. [příjmení] a rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové o odsouzení [titul]. [jméno] [příjmení]. 26 Soud naopak neuvěřil tvrzení žalovaného o existenci této pohledávky vůči žalobcům, když žalovaný svá tvrzení ohledně toho, že se dotazoval na vrácení finančních prostředků průběžně každé tři měsíce žalobce a), nijak neprokázal. Rovněž s ohledem na jeho ekonomické vzdělání soud vyslovuje pochybnost o tom, že by se od r. 2012 nijak nezajímal o zhodnocení vložených finančních prostředků, a že nikdy nebyl informován o tom, že se jedná o zmařenou investici, a ty peníze, že by neměl nikdy dostat. Veškerá jeho obrana zůstala pouze v rovině tvrzení, kdy žalovaný tvrdil ve své účastnické výpovědi, že znal [titul]. [příjmení], ale jemu, že by nikdy tyto finanční prostředky nezaslal. Uvedl, že žalobce a) mu měl garantovat vrácení finančních prostředků. Své tvrzení ohledně garance vrácení finančních prostředků ze strany žalobců nijak neprokázal. Soud jeho výpovědi neuvěřil, když žalovaný neoznačil jediný důkaz o tom, že by tyto finanční prostředky požadoval od roku 2012 vrátit, pouze odkazoval na smluvní ujednání. Toto jeho tvrzení je v rozporu s jeho jednáním, kdy dne 7. 3. 2015 a dne 5. 11. 2016 žalovaný podepsal darovací smlouvy, na základě kterých žalobci obdarovali manželku žalovaného prostředky v celkové výši 3 500 000 Kč, a přitom nepožadoval vrácení těchto finančních prostředků, když měl mít vlastní pohledávku vůči žalobcům z údajné zápůjčky. Soud tedy jeho tvrzení ohledně existence pohledávky způsobilé k započtení vůči žalobcům, které měl zapůjčit žalobcům v letech 2011 až 2012, s ohledem na zjištěný skutkový stav neuvěřil. Soud v této souvislosti nehodnotil námitku žalovaného, že výzva k zaplacení této dlužné částky byla žalovanému zaslána v souvislosti na probíhající opatrovnické řízení, kdy žalovaný má právo stýkat se s vnuky žalobců, když pro danou věc je tato skutečnost právně nevýznamná a nijak nemůže ovlivnit výsledek tohoto sporu s ohledem na zjištěný skutkový stav věci. 27 Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné rozhodné skutečnosti pro posouzení věci. 28 Žaloba je důvodná. 29 Po právní stránce posoudil soud projednávanou věc následovně: 30 Při právním posouzení věci soud vyšel z ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník). Podle něj platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Soud má za to, že shora popsaným jednáním účastníci řádně uzavřeli smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. občanského zákoníku. Podle ní žalobci coby zapůjčitelé přenechali žalovanému a jeho manželce [příjmení] [jméno] [příjmení] coby vydlužitelům částku ve výši 423 692 Kč v jejich prospěch, a to úhradou na žalovaným sdělené platebních údaje, zákon nevylučuje dohodu stran ohledně plnění na jiný účet, než účet vydlužitele (viz užití dle libosti. V této souvislosti soud poukazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 33 Cdo 3756/2013:„ reálná podstata smlouvy o půjčce je naplněna i tehdy, poukáže-li věřitel ze smlouvy o půjčce podle smluvního ujednání s dlužníkem (dohody o platebním místě) peněžitou částku na účet dlužníkova věřitele, přičemž dlužník se zaváže mu takto poskytnutou částku ve sjednané lhůtě vrátit; uskutečněním převodu je pak splněna podmínka předání předmětu půjčky dlužníkovi (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2012, sp. zn. 33 Cdo 671/2011)“. S ohledem na zjištěný skutkový stav má tedy soud za prokázané, že ze strany žalobců došlo k přenechání (předání) peněz dlužníkovi (žalovanému a jeho manželce), a tím ke vzniku smlouvy o zápůjčce. 31 Žalovaný se zavázal tuto částku žalobcům ve stanovené lhůtě vrátit, tedy po obdržení dotace (viz jeho projevená vůle v e-mailové korespondenci a ostatně i v účastnické výpovědi žalovaného), což neučinil. Soud v dané věci nepřihlédl k námitce žalovaného vznesené v závěrečném návrhu, že žalobkyně b) není aktivně legitimována v žalobě, když zapůjčené finanční prostředky byly součástí společného jmění manželů a je nepodstatné, zda byl účet veden pouze na jednoho z manželů. Soud rozhodl o povinnosti žalovaného vrátit půjčené peněžní prostředky žalobcům, kteří jsou v této věci pasivně legitimováni, kdy je pouze na žalobcích, zda budou žalovat oba manžele, či pouze jednoho z nich, neboť oba jako dlužníci jsou zavázáni společně a nerozdílně (viz § 1872 o.z.) a věřitel, v tomto případě žalobci, mohou požadovat celé plnění buď na všech spoludlužnících, či pouze na jednom z nich. 32 Oprávněný je též požadavek žalobců na zaplacení zákonných úroků z prodlení z této částky podle § 1970 občanského zákoníku, kdy soud přiznal žalobcům právo na placení úroků od 17. 8. 2019, tedy následující den poté, co měl být dluh splacen (žalovaný převzal předžalobní výzvu dne 2. 8. 2016 a byla mu dána lhůta 14 dnů na zaplacení, která skončila dne 16. 8. 2019, tzn., že žalovaný je v prodlení až ode dne 17. 8. 2019, nikoli již od 16. 8. 2019. Proto soud v této části žalobu částečně zamítl (viz výrok II.). Jejich výši pak soud určil podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na zjištěný skutkový stav soud žalobě v rozsahu uvedeném ve výroku I. vyhověl. 33 Žalovaný vznesl námitku započtení, kdy tvrdil, že spolu se svou manželkou průběžně poskytli žalobcům finanční prostředky, které žalobci přislíbili zhodnotit. Žalobci a) byly poskytnuty bezhotovostním převodem na účet finanční prostředky ve výši 448 000 Kč. Splatnost této půjčky byla sjednána tak, že poskytnuté finanční prostředky budou vráceny v průběhu výstavby rodinného domu žalovaného a jeho manželky, a to zhodnocené. K vrácení jistiny této pohledávky vyzval žalovaný žalobce a) formou e-mailu ze dne 15. 7. 2019. 34 Soud tuto námitku započtení posoudil jako nedůvodnou. Jediné, co žalobce z těchto svých tvrzení prokázal, byl převod finančních prostředků na účet žalobce a) v letech 2011 až 2012, což žalobci nepopírají. Tvrzení žalovaného, že se mělo jednat o zápůjčku a splatnost této zápůjčky měla nastat v průběhu výstavby rodinného domu žalovaného a jeho manželky zůstala pouze v rovině jeho tvrzení. Žalovaný rovněž tvrdil, že opakovaně v průběhu let se dotazoval na svou pohledávku, konkrétně ve své účastnické výpovědi uvedl, že:„ za výplatu peněz mu ručili žalobci, a že mu bylo řečeno, že jím poskytnuté prostředky jsou na investování. Nikdy se neptal, na jaký investiční produkt byly investovány peníze, nezajímalo ho to, protože nahlédl do smlouvy a měl garanci vrácení peněz“. Žalovaný má ekonomické vzdělání a připustil, že má i teoretické zkušenosti s investováním. Žalovaný svá tvrzení nijak neprokázal, nedoložil žádný důkaz o tom, že by mu žalobci ručili za výplatu peněz a garantovali mu jejich vrácení a že by se dotazoval žalobců ohledně této pohledávky. Žalovaný potvrdil, že viděl komisionářskou smlouvu, tedy věděl, že se nejedná o zápůjčku žalobcům, ale pouze jejich prostřednictvím chtěl své finanční prostředky zhodnotit. Tuto svou vědomost i potvrdil svým jednáním, kdy žalovaný v průběhu let 2015 a 2016, konkrétně 7. 3. 2015 a dne 5. 11. 2016 podepsal darovací smlouvy, na základě kterých žalobci obdarovali svou dceru [anonymizováno] [příjmení] částkou ve výši 3 500 000 Kč, aniž by se v této souvislosti domáhal vrácení jím údajně půjčených peněz žalobcům. Soud v této souvislosti odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 684/2020 a výklad ustanovení § 1987 odst. 2 o.z., dle kterého nejistou nebo neurčitou ve smyslu § 1987 odst. 2 o.z. je zpravidla pohledávka ilikvidní, tj. pohledávka, která je co do základu a/nebo výše sporná (nejistá), a jejíž uplatnění vůči dlužníku (věřiteli pasivní pohledávky) formou námitky započtení vyvolá (namísto jednoznačného, tj. oběma dotčenými stranami akceptovaného zániku obou pohledávek v rozsahu, v jakém se kryjí) spory o existenci či výši aktivní pohledávky. Likvidita aktivní pohledávky je hmotněprávním předpokladem započtení; není-li aktivní pohledávka„ jistá a určitá“, odporuje započtení ustanovení § 1987 odst. 2 o.z. a je zpravidla (relativně) neplatné. Dovolá-li se věřitel pasivní pohledávky vůči dlužníku relativní neplatnosti jeho právního jednání (jednostranného započtení), účinky započtení nenastanou (pasivní pohledávka nezanikne). 35 Ze znění tohoto textu vyplývá jednoznačně, že aby bylo možné pohledávku jednostranně započíst, musí být tato pohledávka likvidní, tedy musí být možné co do základu i výše snadno prokazatelná, a to v tomto případě není. Vzhledem k neexistenci této žalovaným tvrzené pohledávky vůči žalobcům ji nelze jednostranně započíst na pohledávku žalobců. Soud tedy shledal námitku neplatnosti jednostranného započtení ze strany žalobce jako oprávněnou, když nelze jednostranně započíst neexistující pohledávku. 36 S ohledem na výše uvedené soud žalobě, pokud se týká žalované jistiny, v celém rozsahu vyhověl, částečně žalobu zamítl v části požadovaného příslušenství (viz shora zjištěný skutkový stav). 37 O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř., kdy žalobci měli ve věci plný úspěch a mají právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. 38 Náklady řízení představují náklady soudní poplatek ve výši 21 185 Kč a za zastoupení advokátem dle vyhlášky č. 177/96 Sb. za následující úkony: -) účtovaný úkon právní služby ve výši 16 032 Kč (§ 7 ve spojení s § 12 odst. 4, vyhlášky MS ČR č. 177/1996 Sb.) - 16 úkonů právní služby z tarifní hodnoty 423 692 Kč v celkové výši 256 512 Kč, a to: -) příprava a převzetí právního zastoupení na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb -) výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem ze dne 31. 7. 2019 a ze dne 11. 9. 2019 -) písemné podání ve věci samé (žaloba) ze dne 8. 10. 2019 -) písemné podání ve věci samé (vyjádření žalobců k výzvě soudu ze dne 3. 1. 2020) ze dne 13. 1. 2020 -) účast na jednání před soudem dne 19. 2. 2020 -) písemné podání ve věci samé (doplnění rozhodných skutečností, námitka promlčení) ze dne 18. 3. 2020 -) písemné podání ve věci samé (vyjádření žalobců k přípisu žalovaného ze dne 16. 3. 2020) ze dne 26. 6. 2020 -) účast na jednání před soudem dne 29. 7. 2020 (jednání přesáhlo dvě hodiny) – 2 úkony -) účast na jednání před soudem ze dne 22. 9. 2020 -) písemné podání ve věci samé (vyjádření žalobců k přípisu žalovaného ze dne 16. 11. 2020) ze dne 8. 12. 2020 -) účast na jednání před soudem ze dne 9. 12. 2020 -) účast na soudním jednání ze dne 10. 2. 2021 -) písemné podání ve věci samé (vyjádření žalobců k důkaznímu návrhu žalovaného) ze dne 25. 2. 2021 -) písemné podání ve věci samé (závěrečný návrh) ze dne 25. 2. 2021 -) účast na jednání před soudem ze dne 13. 4. 2021 -) účtovaný úkon právní služby ve výši 8 016 Kč (0,5 úkonu) za účast při jednání, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí dne 20. 4. 2021 -) účtovaná paušální náhrada hotových výdajů 300 Kč (ustanovení § 13 odst. vyhlášky MS ČR č. 177/1996 Sb.) za 17 úkonů ve výši 5 100 Kč -) DPH za právní služby ve výši 21 % ve výši 56 621,88 Kč 39 Žalobci celkem účtují na náhradě nákladů soudního řízení 347 434,88 Kč.

Poučení