13 C 31/2010-127

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl předsedou senátu Mgr. Petrem Novákem jako samosoudcem ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] pro: náhrada škody ve výši 20 000 000 Kč s přísl. takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 20 000 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení žalované, zvýšené o sedm procentních bodů, za dobu od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení ve výši 3 300 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 20 000 000 Kč s příslušenstvím, z titulu náhrady škody způsobené při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím a nesprávným úředním postupem. Žalobkyně uvedla, že je majoritním vlastníkem pozemku parc. [číslo] na něm stojící budovy [adresa], vše v katastrálním území Vinohrady, zapsáno na listu vlastnictví č. 2045 u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha. Žaloba se týkala územního a stavebního řízení ve vztahu k projektu„ Dostavba a rekonstrukce areálu [příjmení] [jméno], na pozemcích v [obec a číslo] při ulici [ulice], [ulice] a [ulice] č. parc. [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], katastrální území Vinohrady“ (dále jen„ Areál [příjmení] [jméno]“). [ulice] společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] (t. č. sídlem [adresa]), zahájila podáním ze dne [datum] u Magistrátu hlavního města Prahy řízení ve věci umístění stavby [anonymizováno] [příjmení] [jméno]. Dle tvrzení strany žalující Obvodní úřad [obec a číslo], stavební odbor, řádně neoznámil žalobkyni, jako vlastníku sousední budovy a tedy účastníku řízení ve smyslu ustanovení § 36 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb., stavebního zákona (dále jen „stavební zákon“), zahájení územního řízení a neinformoval ji ani v jednom případě o konání ústních jednání spojených s místním šetřením, která proběhla ve dnech [datum] a [datum]. Dne [datum] pak Magistrát hlavního města Prahy vydal rozhodnutí o umístění stavby Areálu [příjmení] [jméno], č. j. 134598/96/OUR/V/Kos (dále jen„ Rozhodnutí o umístění stavby“), které nabylo právní moci dne [datum].

2. Na základě Rozhodnutí o umístění stavby a na základě žádosti společnosti [právnická osoba], jako stavebníka, zahájil Obvodní úřad [obec a číslo] řízení o povolení stavby Areálu [příjmení] [jméno] včetně stavebních úprav stávajících konstrukcí na pozemcích parc. [číslo] (vlastní stavba), [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] (napojení na komunikace, přípojky inženýrských sítí), katastrální území Vinohrady, při ulici [ulice], [ulice] a [ulice] v [obec a číslo]. Dne [datum] se konalo ústní jednání spojené s místním šetřením, nicméně, ani v tomto případě, Obvodní úřad [obec a číslo] žalobkyni neoznámil zahájení stavebního řízení jako účastníku řízení ve smyslu ustanovení § 59 odst. 1 stavebního zákona. Na podkladě Rozhodnutí o umístění stavby, jednání spojeného s místním šetřením ze dne [datum] a na žádost stavebníka vydal Obvodní úřad [obec a číslo], stavební odbor, dne 3. 3. 1997 rozhodnutí č. j. V [číslo] o povolení stavby Areálu [příjmení] [jméno] včetně stavebních úprav stávajících konstrukcí na pozemcích č. pare. [číslo] a 2 (vlastní stavba), [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] (nápojem na komunikace, přípojky inženýrských sítí), katastrální území Vinohrady, při ulici [ulice], [ulice] a [ulice] v [obec a číslo] (dále jen„ [ulice] povolení“).

3. Dle tvrzení žalobkyně [příjmení] úřad [obec a číslo] žalobkyni řádně nedoručil vydané [ulice] povolení, když dne [datum] převzala paní [příjmení], jako oprávněná zástupkyně stavebníka, stavební povolení k osobnímu doručení ostatním účastníkům řízení a následně pouze Obvodnímu úřadu [obec a číslo] doručila doklad, podle něhož účastníci řízení potvrdili přijetí Stavebního povolení a kde se zároveň vzdávají práva na odvolání proti němu. Jedním z těchto účastníků pak měla být i žalobkyně v zastoupení panem [jméno] [příjmení], synem jednatele žalobkyně. Takováto listina pak dle žalobkyně nemohla být dokladem o řádném doručení Stavebního povolení účastníkům řízení. Žalobkyně dále uvádí, že na originálu Stavebního povolení se nachází otisk razítka s textem„ VYPRAVENO“ s datem [datum] bez toho, aby ve spise bylo doložené rozeslání a doručení Stavebního povolení účastníkům řízení. Dále se na originále nachází poznámka„ Převzala za účastníky [číslo] [příjmení] [datum]“, bez toho, aby ve spise byla založena, krom plné moci od stavebníka, jakákoli plná moc od účastníků řízení k tomu, aby paní [příjmení] za ně převzala dané [ulice] povolení. Žalobkyně také uvedla, že dle usnesení Policie České republiky, místní oddělení [obec], ze dne [datum], naplnila paní [příjmení] svým jednáním při doručování panu [jméno] [příjmení] znaky trestného činu poškozování cizích práv dle ust. § 209 odst. 1 písm. a) zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona, ve formě návodu ve smyslu ust. § 10 odst. 1 písm. b) trestního zákona, když úmyslně navedla další osobu, paní [jméno] [příjmení], k padělání podpisu pana [jméno] [příjmení] na prohlášení o vzdání se lhůty k odvolání. I přes výše uvedené pochybění při doručování Stavebního povolení, byla na Stavebním povolení vyznačena doložka právní moci, podle které nabylo [ulice] povolení právní moci dne [datum]. Na základě této doložky právní moci začal stavebník se stavbou Areálu [příjmení] [jméno].

4. Dne [datum] podala žalobkyně k Magistrátu hlavního města Prahy, odboru územního rozhodování, a dne [datum] k Obvodnímu úřadu [obec a číslo], stavebnímu odboru, návrh na povolení obnovy řízení. Těmito návrhy namítala žalobkyně porušení zákona ze strany Magistrátu hlavního města Prahy a Obvodního úřadu [obec a číslo], spočívající v neinformování žalobkyně, jako účastníka řízení, o zahájení územního a stavebního řízení a namítala také to, že stavba nebyla provedena v souladu s Rozhodnutím o umístění stavby a Stavebním povolením, jelikož stavba měla být provedena v rozporu se závaznými technickými podmínkami stanovenými v Rozhodnutí o umístění stavby (konkrétně v bodě 6, bodě 7 a bodě 8). Dne [datum] rozhodl Magistrát hlavního města Prahy, odbor územního plánování, tak, že se obnova nepovoluje. Obvodní úřad [obec a číslo] na návrh na obnovu řízení nereagoval. Rozhodnutí o nepovolení obnovy řízení vydané Magistrátem hlavního města Prahy bylo zasláno Obvodnímu úřadu [obec a číslo], který ho ještě před odesláním žalobkyni zaslal faxem paní [příjmení]. [příjmení] [příjmení] pak ještě ten samý den, tj. [datum], podala Obvodnímu úřadu [obec a číslo] žádost o změnu stavby před jejím dokončením. Následně rozhodnutím ze dne 9. 7. 1998, č. j. [číslo] OS/2303/Li a č. j. [číslo] OS/2303/Li, rozhodl Obvodní úřad [obec a číslo] na žádost stavebníka o povolení změny stavby před jejím dokončením. Ani v řízení o povolení změny stavby před jejím dokončením nebyla žalobkyně, jako účastník řízení, řádně informována a nemohla se k navrhovaným změnám vyjádřit. Dle tvrzení žalobkyně byla takto povolená změna stavby v rozporu s Rozhodnutím o umístění stavby. Z toho důvodu podala žalobkyně dne [datum] námitky k Obvodnímu úřadu [obec a číslo] proti provádění stavby v rozporu s Rozhodnutím o umístění stavby. Po přezkoumání geodetického zaměření skutečného provedení stavby a místním šetření uzavřel Obvodní úřad [obec a číslo], že nedošlo k rozporu s podmínkami rozhodnutí o povolení změny stavby před dokončením.

5. Následně v rozmezí od [datum] do [datum] vydal Obvodní úřad [obec a číslo] sérii kolaudačních rozhodnutí, jimiž bylo povoleno užívání stavby Areálu [příjmení] [jméno] (kolaudační rozhodnutí ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]). Dne [datum] přitom rozhodl Městský soud v Praze v řízení o žalobě proti Stavebnímu povolení tak, že řízení zastavil. V odůvodnění pak uvedl, že doložka právní moci na daném Stavebním povolení je zmatečná a [ulice] povolení doposud nenabylo právní moci a proto nebyly splněny podmínky pro přezkum rozhodnutí soudem. Toto rozhodnutí bylo Obvodnímu úřadu [obec a číslo] doručeno dne [datum]. Dne [datum] zaslal Obvodní úřad [obec a číslo] sedmnácti účastníkům stavebního řízení dopis se Stavebním povolením, kterým je žádal o potvrzení jeho přijetí a vzdání se práva na odvolání, kdy ale z adresátů, jako jedinou z účastníků, vynechal žalobkyni. Dne [datum] se uskutečnila schůzka žalobkyně se zástupci stavebního odboru a stavebníka, kde byly projednávány důsledky„ všech kroků, rozhodnutí a jednání“, ale žalobkyni tam nebylo sděleno, že [datum] byl rozeslán onen dopis sedmnácti účastníkům. Na závěr Městského soudu v Praze reagoval Obvodní úřad [obec a číslo] až [datum] oznámením o dodatečném doručování rozhodnutí, obsahující sdělení, že [ulice] povolení bude doručováno veřejnou vyhláškou dle ust. § 69 odst. 2 stavebního zákona. Dle názoru žalobkyně není doručení veřejnou vyhláškou v takovém případě možné, neboť dle ust. § 59 odst. 1 stavebního zákona se stavební povolení oznámí stejným způsobem, jako zahájení stavebního řízení.

6. Žalobkyně podala spolu s dalšími účastníky správního řízení námitky proti Stavebnímu povolení. Úřad městské části [obec a číslo] (dříve [příjmení] úřad [obec a číslo]) postoupil spis k dalšímu řízení Magistrátu hlavního města Prahy, jako orgánu odvolacímu. Dne [datum] bylo rozhodnutím Magistrálu hlavního města Prahy, č. j. S-MHMP [číslo] 2006 OST/Kš, [ulice] povolení změněno tak, že řízení o povolení stavby Areálu [příjmení] [jméno] včetně stavebních úprav stávajících konstrukcí na pozemcích parc. [číslo] (vlastní stavba), [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] (napojení na komunikace, přípojky inženýrských sítí), katastrální území Vinohrady, při ulici [ulice], [ulice] a [ulice] v [obec a číslo] se podle ust. § 88 odst. 2 stavebního zákona zastavuje. Toto rozhodnutí bylo žalobkyni doručeno dne [datum] a nabylo právní moci dne [datum]. Proti tomuto rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy podal stavebník spolu s dalšími žalobci žalobu k Městskému soudu v Praze, který dne [datum] žalobu zamítl pod sp. zn. 8 Ca 98/2007. Proti rozsudku Městského soudu v Praze podali výše uvedení žalobci kasační stížnost, která byla Nejvyšším správním soudem zamítnuta rozsudkem ze dne 23. 6. 2011, č. j. [číslo jednací]. Navzdory výše uvedenému neučinil Úřad městské části [obec a číslo] žádné kroky k nápravě protiprávního stavu spočívajícím v tom, že stavba Areálu [příjmení] [jméno] byla po vydání rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy ze dne [datum] provedena bez řádného stavebního povolení a nezahájil řízení o odstranění stavby. Co víc, ke stížnosti žalobkyně na nečinnost Úřadu městské části [obec a číslo] ze dne [datum], informoval Úřad městské části [obec a číslo] dne [datum] žalobkyni, že ve věci nemůže činit žádné správní úkony, neboť nemá k dispozici kompletní spis, který byl postoupen Městskému soudu v Praze.

7. Dle tvrzení žalobkyně tím, že Obvodní úřad [obec a číslo] nepostupoval řádně při doručování Stavebního povolení, vyznačil na Stavebním povolení doložku právní moci, nezastavil řízení o vydání Stavebního povolení, ačkoli [ulice] povolení nenabylo právní moci, když zjistil, že započala stavba Areálu [příjmení] [jméno], zamlčoval žalobci podstatné skutečnosti ve stavebním řízení a vydal kolaudační rozhodnutí i přes to, že k předmětné stavbě dosud nenabylo právní moci [ulice] povolení, vznikla žalobkyni škoda. Tato škoda se skládá ze dvou složek. První složkou je škoda způsobená žalobkyni nedodržením výškových, hmotových a jiných limitů pro výstavbu Areálu [příjmení] [jméno], především však nedodržením jeho rozměrů, neboť tím došlo k zastínění a v důsledku snížení tržní hodnoty nemovitosti žalobkyně. Toto snížení tržní hodnoty se pak týká všech nadzemních jednotek v budově, které jsou orientovány východním směrem, tj. jednotek [číslo] – 18. Druhou je pak škoda způsobená tím, že v důsledku výstavby Areálu [příjmení] [jméno] nemohla žalobkyně realizovat plánovanou přístavbu obchodních prostor či garáží ve vnitrobloku budovy na pozemku parc. [číslo] na hranici s pozemkem parc. [číslo] kterou žalobkyně plánovala již v dubnu 1997. Žalobkyně při určení výše škody snížením tržní hodnoty nemovitosti vychází ze znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum], který si nechala zpracovat u Ing. [jméno] [příjmení]. Žalobkyně požaduje částku 4 705 400 Kč (rozdíl mezi cenou v případě neprovedení výstavby Areálu [příjmení] [jméno] 94 470 880 Kč a po provedení výstavky 89 765 480 Kč). Při určení výše škody způsobené nemožností realizovat přístavbu ve vnitrobloku vyčísluje žalobkyně škodu ve formě ušlého zisku podle znaleckého posudku [číslo] 2011 zpracovaného dne 26. 7 2011 Ing. [jméno] [příjmení] na částku ve výši 45 536 000 Kč. Celkovou výši škody tak žalobkyně vyčísluje částkou 50 241 400 Kč. V tomto řízení uplatňuje žalobkyně nárok na náhradu škody ve výši pouze 20 000 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky za dobu od [datum] do zaplacení, který se skládá z částky ve výši 4 705 400 Kč za snížení hodnoty jednotek a částky ve výši 15 294 600 Kč za znemožnění realizace plánované přístavby.

8. Na výzvu soudu se žalovaná vyjádřila k podané žalobě tak, že se nedomnívá, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu či k nezákonnému rozhodnutí s tím, že Obvodní úřad [obec a číslo] nezastavil stavební řízení k Areálu [příjmení] [jméno], protože v době, kdy by tento procesní úkon mohl zastavit probíhající stavbu, měl úřad za to, že [ulice] povolení je pravomocné. Žalovaná upozornila na to, že k závěru, že [ulice] povolení nenabylo právní moci, dospěl Městský soud v Praze až usnesením ze dne [datum]. Proto v letech 1998 až 2001 vydával Obvodní úřad [obec a číslo] kolaudační rozhodnutí, neboť se domníval, že [ulice] povolení nabylo právní moci. Žalovaná také uvedla, že žalobkyně nebyla zahrnuta do okruhu účastníků v řízení o povolení změny stavby před jejím dokončením, jelikož Obvodní úřad [obec a číslo] dospěl k závěru, že její vlastnická práva k sousední nemovitosti nemohou být touto změnou dotčena, protože atika Areálu [příjmení] [jméno] byla směrem do ulice [ulice] navýšena pouze o 8 cm, kterýžto výškový rozdíl pak nemohl mít dopad do vlastnického práva žalobkyně. Žalovaná pak vyjádřila názor, že stavba byla provedena v souladu se Stavebním povolením a rozhodnutím o povolení změny stavby před jejím dokončením a že stavebně správní stav byl dán již Rozhodnutím o umístění stavby, které nabylo právní moci dne [datum] a nebylo nikdy změněno či zrušeno. Žalovaná dále uvedla, že právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím má pouze ten, kterému jako účastníkovi řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, které nabylo právní moci a bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno, vznikla tímto jednáním škoda. Jelikož [ulice] povolení nenabylo nikdy právní moci a nebylo tudíž zrušeno jako pravomocné, není splněna základní podmínka pro vyvozování odpovědnosti za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím.

9. Žalovaná také uvedla ve vztahu k nároku na náhradu škody způsobené nedodržením výškových, hmotových a jiných limitů Areálu [příjmení] [jméno], že rozhodnutím o změně stavby před dokončením byly schváleny pouze minimální odchylky výšky stavby oproti výšce stanovené v Rozhodnutí o umístění stavby, z jehož vydání žalobkyně škodu neodvozuje, a že pokud se stavebník odchýlil při realizaci stavby od příslušných rozhodnutí, pak za škodu způsobenou těmito odchylkami odpovídá pouze stavebník. Žalovaná navíc upozornila, že žalobkyně není dle údajů v katastru nemovitostí vlastníkem jednotek [číslo]. Tedy došlo-li ke snížení hodnoty těchto jednotek, pak tato škoda vznikla jejich vlastníkům a nikoli žalobkyni. Ohledně nároku na náhradu škody způsobené nemožností realizovat přístavbu ve vnitřním traktu budovy žalovaná uvedla, že z předložených dokumentů nevyplývá, že by žalobkyně podala u stavebního úřadu návrh na zahájení správního řízení, jelikož pouze zažádala o vyjádření k záměru. Tato žádost pak byla vyřízena prvním zástupcem starosty Městské části [obec a číslo], nikoli tedy stavebním úřadem. Na základě takovéhoto vyjádření pak dle žalované nelze dovodit, že bylo žalobkyni znemožněno realizování dané přístavby.

10. Žalovaná také vznesla námitku promlčení, neboť nárok na náhradu škody se promlčí ve tří leté promlčecí lhůtě počítané ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Dle tvrzení žalované se žalobkyně o škodě dozvěděla nejpozději v roce 1998, kdy k takovému názoru měl dospět i Městský soud v Praze v rozsudku ze dne 10. 6. 2010, sp. zn. 8 Ca 98/2007.

11. Žalobkyně ohledně námitky uvedla, že se o škodě a o tom, kdo ji způsobil, dozvěděla až z rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 15. 1. 2007 č. j. S-MHMP [číslo] 2006 OST/Kš, kterým bylo změněno rozhodnutí stavebního odboru Obvodního úřadu [obec a číslo] tak, že se řízení o povolení stavby zastavuje, které jí bylo doručeno dne [datum] a které nabylo právní moci dne [datum]. Z tohoto rozhodnutí se pak žalobkyně dozvěděla, že stavba byla provedena v rozporu se zákonem bez stavebního povolení. Z tohoto důvodu má dle žalobkyně plynout tří letá promlčecí lhůta od [datum], kdy se žalobkyně měla poprvé dozvědět o tom, kdo je odpovědný za způsobenou škodu, přičemž žalobkyně podala nárok na předběžné projednání nároku na náhradu škody u žalované k poštovní přepravě dne [datum] a tento jí byl doručen dne [datum], tj. v průběhu tří leté promlčecí lhůty. Žalobkyně pak podala žalobu k poštovní přepravě dne [datum] a soudu byla doručena dne [datum]. Žalobkyně tedy nesouhlasí se závěrem žalované, že právo žalobkyně na náhradu škody je promlčeno. Žalobkyně poukázala také na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 10. 6. 2010, sp. zn. 8 Ca 98/2007, kde soud uvedl, že není zřejmé, jaký rozsah Stavebního povolení byl žalobkyni dne [datum] znám. Tento závěr pak měl potvrdit i Nejvyšší správní soud. Žalobkyně tedy, ač o stavbě Areálu [příjmení] [jméno] věděla, neznala obsah Stavebního povolení, které jí nebylo nikdy řádně doručeno.

12. Žalobkyně také nesouhlasí s tvrzením žalované, že Obvodní úřad [obec a číslo] nezastavil stavební řízení v době, kdy mohl zabránit provedení stavby, neboť měl za to, že [ulice] povolení nabylo právní moci. Žalobkyně uvádí, že Obvodnímu úřadu [obec a číslo], jako orgánu státní správy, jsou známy právní předpisy a že v případě, kdy úřad zvolil nepřijatelnou formu doručování Stavebního povolení, pak je nepřijatelné, aby mohl vycházet z toho, že rozhodnutí nabylo právní moci. Zároveň úvahy o tom, kdy mělo reálný smysl rozhodnout o zastavení řízení, jsou bezpředmětné, když zákon stanoví, kdy může být o zastavení řízení rozhodnuto. Ve svém vyjádření žalovaná také dle žalobkyně opomíjí, že některá kolaudační rozhodnutí byla vydána až po vydání usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum]. Žalobkyně také nesouhlasí se stanoviskem o jejím vyloučení z řízení o povolení změny stavby před jejím dokončením z důvodu, že se Obvodní úřad [obec a číslo] domníval, že výškový rozdíl je příliš malý na to, aby významně zasáhl do vlastnického práva žalobkyně. Žalobkyně považuje takovouto úvahu za projev libovůle správního orgánu.

13. Žalobkyně v reakci na vyjádření žalované také uvedla, že sice proti Rozhodnutí o umístění stavby nebylo formálně brojeno, ale že [ulice] povolení a rozhodnutí o povolení změn před dokončením stavby jsou s tímto Rozhodnutím o umístění stavby v rozporu. Žalobkyně také nesouhlasí s názorem žalované, že za odchylky provedení stavby oproti Stavebnímu povolení a rozhodnutí o změně stavby před jejím dokončením odpovídá pouze stavebník, a to proto, že Obvodní úřad [obec a číslo] se stavebníkem úzce spolupracoval a jeho odchylky od rozhodnutí promptně schvaloval, a tak mu napomáhal při vědomí, že [ulice] povolení nenabylo právní moci. Ohledně námitky, že žalobkyně nevlastní některé z v žalobě uvedených jednotek žalobkyně uvedla, že v době vzniku škody tyto jednotky vlastnila, a tedy tím došlo ke škodě na jejím majetku, nikoli na majetku stávajících vlastníků. Nakonec, ohledně námitky, že žalobkyně nepředložila doklad o tom, že podala u stavebního úřadu návrh na zahájení správního řízení ohledně záměru provést stavbu ve vnitrobloku, žalobkyně uvádí, že doložila, že záměr vybudovat stavbu měla a tento záměr projednávala s Městskou částí [obec a číslo], kdy v průběhu tohoto jednání byla poučena, že by stavba nesplnila podmínky minimálních odstupů mezi stavbami. Poté postrádalo smysl zahajovat řízení u stavebního úřadu.

14. Soud zjistil, že řízení o odstranění stavby sice bylo zahájeno, ale bylo zastaveno rozhodnutím Úřadu městské části [obec a číslo], odboru výstavby, č. j. OV/202/07, neboť v mezidobí nabylo právní moci rozhodnutí odboru výstavby Úřadu městské části [obec a číslo] ze dne 6. 8. 2013, č. j. OV/1126/13, kterým bylo vydáno stavební povolení k Areálu [příjmení] [jméno] v opakovaném stavebním řízení. Žalobkyni bylo doručováno prostřednictvím veřejné vyhlášky. Toto rozhodnutí bylo ve zkráceném přezkumném řízení zrušeno rozhodnutím Magistrátu hlavního města Prahy, odboru stavebního a územního plánu, č. j. MHMP [číslo] SUP/Lš, ze dne 7. 7. 2014. Toto rozhodnutí bylo následně zrušeno rozhodnutím Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 7. 11. 2014, č. j. MMR-33055/2014-83/2567. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně žalobu u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 6 A 9/2015. Usnesením ze dne 2. 12. 2015, č. j. 13 C 31/2010-73, Obvodní soud pro Prahu 1 toto řízení přerušil do pravomocného skončení řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 6 A 9/2015. Po nabytí právní moci rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 2. 2019, č. j. 6 A 9/2015-146, ve kterém Městský soud v Praze rozhodnutí Ministerstva pro místní rozvoj zrušil a věc vrátil Ministerstvu k dalšímu řízením, rozhodl Obvodní soud pro Prahu 1 usnesením ze dne 13. 6. 2019, č. j. 13 C 31/2010-88, o tom, že v řízení se pokračuje a vyzval účastníky ke sdělení aktuálních procesních stanovisek.

15. Ve svém procesním stanovisku žalobkyně uvedla, že na žalobě stále trvá, dosud jí žalovanou nebylo zaplaceno ničeho a zrekapitulovala žalobní nárok a skutkový stav tak, jak byl uveden v žalobě a v následných vyjádřeních žalobkyně v řízení. Žalobkyně také soudu sdělila, že proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 2. 2019, č. j. 6 A 9/2015-146, podal stavebník (obchodní společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa žalobkyně], která nahradila v roli stavebníka [právnická osoba] development s.r.o., [IČO]), kasační stížnost, o které v době vyjádření nebylo dosud rozhodnuto. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 18. 2. 2019, č. j. 6 A 9/2015-146, bylo pak opět potvrzeno, že Úřad městské části [obec a číslo] postupoval zcela nesprávně, pokud vedl řízení o vydání stavebního povolení v opakovaném stavebním řízení.

16. Žalovaná ve svém procesním stanovisku odkázala na svá předchozí vyjádření ve věci a zrekapitulovala průběh řízení před správními soudy a řízení o dodatečném stavebním povolení. Žalovaná také poukázala na chybějící příčinnou souvislost mezi napadeným jednáním správních orgánů a tvrzenou škodou, neboť vadně stanovený okruh účastníků ve správním řízení sám o sobě žalobkyni škodu nezpůsobil. Dle tvrzení žalované, i kdyby žalobkyni bylo [ulice] povolení řádně doručeno již v roce 1997, její odvolání by bylo zamítnuto a byla by realizována stavba ve stejném rozsahu, jak ostatně předpokládalo Rozhodnutí o umístění stavby. Žalovaná dále poukázala na judikaturu Nejvyššího soudu stanovující, že odpovědnost státu je subsidiární a pokud se stavebník odchýlí při realizaci stavby o příslušných rozhodnutích, pak za škodu odpovídá on.

17. Ve své reakci na vyjádření žalované žalobkyně, kromě opakování své reakce z předchozích vyjádření v tomto řízení, uvedla, že je toho názoru, že případ lze posoudit jak jako škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím, tak podle ustanovení o náhradě škody způsobené nesprávným úředním postupem, když [ulice] povolení sice nenabylo právní moci, ale z důvodu chybného vyznačení doložky právní moci vyvolávalo pro žalobkyni stejné důsledky, jako kdyby právní moci skutečně nabylo a posléze bylo zrušeno. Ohledně námitky nedostatku příčinné souvislosti mezi jednáním a rozhodovací činností správních orgánů a tvrzenou škodou uvedla, že nelze předjímat výsledek řízení, které neproběhlo. Žalobkyně také upozornila na to, že oproti Rozhodnutí o umístění stavby je celkové navýšení kóty stavby 3,90 m a že v rozporu s tímto rozhodnutím umístil stavebník na 2.NP budovy IV na hranici s garážemi nacházejícími se na pozemku [číslo] v majetku žalobkyně dvě velká okna, proti jejichž zbudování žalobkyně také brojila.

18. K námitce promlčení žalobkyně po poučení soudu nad rámec svých předchozích podání uvedla, že žalobkyně nemohla vědět o tom, kdo za vzniklou škodu odpovídá dříve, než jí bylo doručeno dané rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy ze dne [datum], neboť teprve tehdy bylo postaven najisto, že Areál [příjmení] [jméno] byl proveden bez řádného stavebního povolení. Před jeho vydáním stavební řízení stále pokračovalo a žalobce si tak nemohl být jist, zda šlo skutečně o nesprávný úřední postup, a tedy zda stát odpovídá za vzniklou škodu. Žalobkyně trvá na tom, že rozhodnutí o vydání stavebního povolení s nesprávně vyznačenou doložkou právní moci jako pravomocné navenek působilo, a proto by se na něj mělo vztahovat ustanovení ohledně náhrady škody způsobené nezákonným rozhodnutím. Žalobkyně také uvedla, že i v případě promlčení žalobního nároku považuje námitku promlčení jako za odporující dobrým mravům s odkazem na judikaturu Ústavního soudu (nález sp. zn. II. ÚS 76/17, ze dne [datum]), a to proto, že žalobkyně namítala porušení zákona a provádění stavby v rozporu s udělenými oprávněními v průběhu stavebního řízení, svá práva tak od počátku bránila a bylo by nespravedlivé, aby dlouhé trvání řízení znemožnilo žalobkyni vymoci svá práva soudně. Žalobkyně tak námitku promlčení v situaci, kdy přes 20 let v důsledku pochybení stavebního úřadu stojí černá stavba a stavební úřad se na rozdíl od žalobkyně nesnaží v situaci zjednat nápravu, považuje za v rozporu s dobrými mravy a výraz zneužití práva.

19. Žalovaná ve své reakci zdůraznila, že předmětné stavební povolení nikdy nenabylo právní moci, a tak na něj nelze vztáhnout ustanovení ohledně náhrady škody způsobené nezákonným rozhodnutím, kdy zde není splněna zákonná podmínka pro vyvozování odpovědnosti státu. V takovém případě pak platí, že se nárok na náhradu škody promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ní odpovídá. Žalovaná ale uvedla, že nesouhlasí s tvrzením žalobkyně, že se o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá, dozvěděla až z rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy ze dne [datum], ale, jak ostatně uvedla již dříve, o rozhodných skutečnostech věděla už [datum], kdy podala stížnost proti postupu výstavby Areálu [příjmení] [jméno]. Navíc, i kdyby se o rozhodných skutečnostech dozvěděla až později, nejzazším takovým okamžikem by pak bylo z usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 2. 2001, č. j. 38 Ca 129/2000-32, které jí bylo doručeno dne [datum] a kterým soud zastavil řízení o žalobě na zrušení Stavebního povolení, neboť [ulice] povolení nebylo řádně doručeno, a proto dosud nenabylo právní moci. Žalovaná také nesouhlasí s námitkou žalobkyně, že vznesená námitka promlčení je v rozporu s dobrými mravy a výrazem zneužitím práva, když žalovaná marné uplynutí promlčecí lhůty nikterak nezavinila a žalobkyně byla po celou dobu právně zastoupena.

20. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Soudu bylo předloženo oznámení o zahájení územního řízení ze dne [datum] vedené Magistrátem hlavního města Prahy, odborem územního rozhodování, které se týká rekonstrukce a dostavby Areálu [příjmení] [jméno]. Z připojeného rozdělovníku je patrné, že žalobkyně nebyla mezi účastníky, kterým bylo doručováno. Z rozhodnutí o umístění stavby ze dne [datum] vydaného Magistrátem hlavního města Prahy, odborem územního rozhodování, sp. zn. [číslo], kterým bylo rozhodnuto o umístění stavby Areálu [příjmení] [jméno], soud zjistil, že v jeho bodu 6 je stanovena podmínka, že objekt výškově a hmotově naváže na stávající objekt na pozemku parc. [číslo] k. ú. [část obce], a stanovuje, že výšková úroveň atiky ustoupeného patra má být cca 297,84 m. n. m., v bodu 7, že objekt naváže na objekt na pozemku parc. [číslo] nejvyšší stupeň ploché střechy bude 298,36 m. n. m. a v bodu 8 rozhodnutí stanovilo parametry budovy ve vnitřním traktu, která měla být postavena až k hranici pozemku parc. [číslo] její podlaží měla půdorysně ustupovat od této hranice. Z ničeho neplyne, že by toto rozhodnutí bylo zasláno přímo žalobkyni. Na rozdělovníku je pouze uveden [jméno] [příjmení].

21. Ze žádosti o vydání stavebního povolení ze dne [datum] plyne, že tato žádost byla doručena Obvodnímu úřadu [obec a číslo] dne [datum]. Z rozhodnutí Obvodního úřadu pro Prahu 3, stavebního odboru, ze dne [datum] soud zjistil, že se jedná o předmětné [ulice] povolení, které bylo vydáno na rekonstrukci a stavbu Areálu [příjmení] [jméno], kterým se povolila dostavba Areálu [příjmení] [jméno] včetně stavebních úprav stávajících konstrukcí na pozemcích parc. [číslo] (vlastní stavba), [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] (napojení na komunikace, přípojky inženýrských sítí). Soud seznal, že na Stavebním povolení je vyznačeno, že nabylo právní moci dne [datum]. Na Stavebním povolení je také napsáno, že jej„ převzala za účast. ř. [číslo] [příjmení]“, a to dne [datum]. Ke Stavebnímu povolení je připojen rozdělovník, ze kterého je patrno, že mezi účastníky řízení, kterým to bylo [ulice] povolení doručováno, je žalobkyně zastoupená [jméno] [příjmení], jako zmocněným zástupcem. Dokument také obsahuje podpis pana [jméno] [příjmení] na dokumentu, kde se zároveň vzdává práva na odvolání proti vydanému Stavebnímu povolení, ale bez uvedení data tohoto podpisu. Z prohlášení paní [příjmení] ze dne [datum] je patrný popis toho, jak paní [příjmení] opatřila podpis„ pana [jméno] [příjmení]“ na doručence Stavebního povolení. [příjmení] [příjmení] zde prohlašuje, že se v bytě pana [příjmení] objevila paní [příjmení] s tím, že má pro pana [jméno] [příjmení] dokument k podepsání a po zjištění jeho nepřítomnosti vyzvala paní [příjmení] k imitaci jeho podpisu. Po naléhání ze strany paní [příjmení] paní [příjmení] dokument nakonec podepsala. K dokumentu je také přiložena plná moc od stavebníka. Usnesením Policie České republiky ze dne [datum] byla odložena věc trestného činu poškozování cizích práv, který spáchala paní [příjmení] když napodobila podpis pana [jméno] [příjmení], a to z důvodu vydání rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii. Z textu je patrné, že ačkoli pan [jméno] [příjmení] měl plnou moc na správu nemovitosti, převzetí Stavebního povolení nepodepsal.

22. Z předloženého návrhu žalobkyně na povolení obnovy řízení o umístění stavby ze dne [datum], podaným k přepravě dle dodejky dne [datum], plyne, že se žalobkyně u Obvodního úřadu [obec a číslo] domáhala obnovy územního řízení, neboť jednatel žalobkyně i pan [jméno] [příjmení] [jméno] povolení nepřevzali, neboť byli v zahraničí, přičemž na konci předchozího roku jednatel žalobkyně zjistil, že na pozemku probíhá výstavba. Taková výstavba pak není v zájmu žalobkyně, jako vlastníka bezprostředně sousedící nemovitosti. Žalobkyně v návrhu zmiňuje, že dne 25. 2. 1998 ze spisu č. j. Výst. 415/97/Li, tj. spisu řízení o povolení stavby, vedeného Obvodním úřadem [obec a číslo], zjistil jednatel žalobkyně nedostatky v doručování Stavebního povolení. V návrhu také uvádí, že fyzickou prohlídkou žalobkyně zjistila fyzické rozdíly oproti Stavebnímu povolení a referuje přímo na odstavec 4 Stavebního povolení. Soud je toho názoru, že z tohoto nahlížení do spisu se žalobkyně určitě musela seznámit s obsahem Stavebního povolení. Rozhodnutím Magistrátu hlavního města Prahy z [datum] nebyla obnova územního řízení povolena. Žalobkyně ze stejných důvodů podala také návrh na povolení obnovy řízení o povolení stavby dne [datum] u Obvodního úřadu [obec a číslo], který urgovala dopisem ze dne [datum] a [datum]. Návrh na obnovu stavebního řízení podala žalobkyně také u Magistrátu hlavního města Prahy, a to podáním ze dne [datum].

23. Podáním ze dne [datum] podal stavebník žádost o změnu stavby před dokončením spolu s připojenou technickou dokumentací. Rozhodnutím stavebního odboru Obvodního úřadu [obec a číslo] ze dne [datum] byla povolena změna stavby Areálu [příjmení] [jméno] před jejím dokončením, a to co se týče mj. změny výšek atik staveb V a III. Toto rozhodnutí dle názoru soudu vypadá jako reakce na předchozí stížnosti žalobkyně.

24. Z předložené stížnosti účastníka řízení proti postupu výstavby areálu v rozporu se stavebním povolením a územním rozhodnutím ze dne [datum] soud zjistil, že už v listopadu roku 1998 podala žalobkyně stížnost stavebnímu odboru Obvodního úřadu [obec a číslo], ve které tvrdí, že by měla být účastníkem řízení a že výstavba probíhá v rozporu se Stavebním povolením a Rozhodnutím o umístění stavby, jelikož je stavba vyšší, než bylo povoleno. Zde žalobkyně odkazuje na bod 7 Rozhodnutí o umístění stavby a odstavec 4 Stavebního povolení. Žalobkyně v něm také cituje konkrétní rozchody a zmiňuje, že si zadala provedení odborného měření, které zjistilo výškový rozchod. Žalobkyně uvedla, že tento výškový rozchod znehodnotí její nemovitost (a zejména pak luxusní byt v posledním podlaží) zastíněním. Žalobkyně tímto žádá o provedení kontroly státního stavebního dohledu. Soudu z této listiny plyne, že žalobkyni musel být v listopadu 1998 znám obsah Rozhodnutí o umístění stavby a Stavebního povolení, na něž výslovně odkazuje. Žalobkyně k tomu uvedla, že jí byly známy jen nějaké části, nikoli celý dokument a že předložená stížnost neprokazuje, že žalobkyně měla k dispozici celý dokument. Není ale schopna zjistit, kdo tyto informace žalobkyni sdělil.

25. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 13. 2. 2001, č. j. 38 Ca 129/2000-32, soud řízení o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala po Obvodním úřadu [obec a číslo], stavebním odboru, zrušení Stavebního povolení, zastavil, neboť [ulice] povolení nebylo řádně doručováno, a proto nenabylo právní moci. Toto usnesení nabylo právní moc dne [datum]. Žalobkyně k tomuto usnesení uvedla, že sice věděla z tohoto rozhodnutí, že na Stavebním povolení byla nesprávně vyznačena doložka právní moci, ale dané [ulice] povolení jí stále nebylo řádně doručeno, tedy neznala jeho obsah. Dále nesprávný úřední postup žalované pokračoval, když i po vydání tohoto usnesení vydávala kolaudační rozhodnutí a snažila se dodatečně opatřit dané [ulice] povolení doložkou právní moc a zhojit tak své pochybení.

26. Ze žádosti o potvrzení skutečností převzetí stavebního povolení a vzdání se odvolání účastníkem řízení ze dne [datum] zaslané účastníkům řízení Úřadem městské části [obec a číslo] plyne, že nebylo zasíláno žalobkyni. V reakci na tuto žádost pak jsou přiložena prohlášení účastníků řízení ze srpna až září roku 2001 a příslušné dodejky. Z předložených kolaudačních rozhodnutí potom vyplývá, že Obvodní úřad [obec a číslo] vydal kolaudační rozhodnutí k Areálu [příjmení] [jméno] dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]. Kolaudačním rozhodnutím ze dne [datum] bylo povoleno užívání mimo jiné společných prostor stavby č. III. a V. Kolaudačním rozhodnutím ze dne [datum] pak bylo schváleno užívání mimo jiné výtahu stavby č. V., a to až do 7. patra a bytových a nebytových jednotek v budovách I., III. a V., včetně těch, které se nachází v 7. patře budovy. Pozdější kolaudační rozhodnutí se týkají již pouze několika jednotlivých částí stavby, jako jsou sklepní kóje, sklady u vykládací rampy a několika bytových a administrativních jednotek. Soud z těchto kolaudačních rozhodnutí usoudil, že stavba musela být dostavena a získala své konečné podoby nejpozději dne [datum], kdy došlo ke kolaudaci naprosté většiny bytových a nebytových jednotek v budovách včetně výtahu. Z dopisu zástupce místostarosty Městské části [obec a číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že bylo žalobkyni sděleno, že nesouhlasí se stavbou přístavku ve vnitrobloku, protože neúměrně zahušťuje prostor vnitrobloku a nesplňuje odstup od okolních staveb.

27. Ve vysvětlení Úřadu městské části Prah 3 Policie České republiky ze dne [datum] úřad uvádí, že ačkoliv tehdy zvolený způsob doručování Stavebního povolení se z dnešního pohledu jeví jako krajně nevhodný, nelze říci, že by takový způsob doručování písemností ve správním řízení byl tehdy platným správním řádem přímo vyloučen. Dopisem ze dne [datum], doručeném Městské části pro [část Prahy] [datum], informuje společnost [právnická osoba], že dne [datum] obdržela dopis Městské části pro [část Prahy] kterém byla upozorněna, že [ulice] povolení dosud nenabylo právní moci. Z vyjádření odboru výstavby Úřadu městské části [obec a číslo] z [datum] pro Policie České republiky plyne, že usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 2. 2001, sp. zn. 38 Ca 129/2000-32, mu to bylo doručeno dne [datum] a převzetí referenti potvrdili dne [datum]. Z oznámení o dodatečném doručení rozhodnutí ze dne [datum] posílaném Úřadem městské části [obec a číslo] plyne, že si úřad byl vědom, že [ulice] povolení nenabylo právní moci a hodlal ho dodatečně doručovat. Není patrné, zda tento dopis byl doručen žalobkyni, neboť na dokumentu je pouze otisk razítka s textem„ vypraveno [datum]“.

28. Z předložených námitek proti stavebnímu povolení žalobkyně z [datum], doručených Úřadu městské části [obec a číslo] dne [datum], soud zjistil, že již v říjnu roku 2006 žalobkyně namítala, že provedení stavby bylo evidentně provedeno v rozporu se Stavebním povolením, které jasně ukládá, aby stavba hmotově a výškově navazovala na sousedící projekt situovaný v [příjmení] ulici na pozemku parc. [číslo] což ukládá stavebníkovi i Rozhodnutí o umístění stavby. Z předložených námitek je patrné, že si žalobkyně nechala vypracovat technický posudek, ze kterého má vyplývat, že výška Areálu [příjmení] [jméno] je přinejmenším o 0,58 m vyšší, než připouští [ulice] povolení a Rozhodnutí o umístění stavby. Už tehdy žalobkyně také tvrdila, že jí tímto vznikla škoda ve formě snížení hodnoty nemovitosti žalobkyně vyčíslená na částku 16 200 000 Kč a v omezení plánované výstavby ve vnitrobloku, která byla vyčíslena částkou 19 143 000 Kč. Skutková tvrzení jsou tedy stejná jako v projednávané věci. Námitky také směřují proti vydaným kolaudačním rozhodnutím a postupu stavebního úřadu v rozporu se zákonem č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, neboť tyto nemohly být vydány, když [ulice] povolení nenabylo právní moci.

29. Rozhodnutím Magistrátu hlavního města Prahy ze dne [datum] bylo řízení o povolení stavby zastaveno, neboť předmětné [ulice] povolení dosud nenabylo právní moci a stavba tak byla provedena bez stavebního povolení. Předložený dokument obsahuje také rozdělovník a obálku, ze které je patrné, že žalobkyni bylo toto rozhodnutí doručováno prostřednictvím jejího právního zástupce a bylo odesláno dne [datum]. Z dokumentu ale není známo, kdy bylo doručeno. Žalobkyně k důkazu prohlásila, že zjistila, že doložka na Stavebním povolení byla nesprávně vyznačena poprvé z tohoto rozhodnutí, a tedy teprve od jeho doručení jí počíná běžet promlčecí lhůta. To se dle názoru soudu příčí s tvrzením žalobkyně k usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 2. 2001, č. j. 38 Ca 129/2000-32, kde uvedla, že jí z něj bylo známo, že na Stavebním povolení byla nesprávně vyznačena doložka právní moci.

30. Dopisem ze dne [datum] podala žalobkyně stížnost na nečinnost postupu správního orgánu, na kterou jí [ulice] část [obec a číslo] odpověděla dne [datum] tak, že nemůže činit žádné správní úkony, protože nemá k dispozici kompletní spisový materiál.

31. Dne [datum] byla žalobkyní podána Ministerstvu pro místní rozvoj žádost o předběžné projednání nároku na náhradu škody, ze které je patrné, že skutková tvrzení jsou shodná s žalobou. Připojena byla také dodejka prokazující, že byla žádost doručena žalované dne [datum]. Žalobkyně pak obdržela odpověď žalované dne [datum], tvrzení zde uvedené také korespondují s následnými vyjádřeními žalované v projednávané věci, dle poštovního razítka na obálce bylo předáno k přepravě dne [datum].

32. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 10. 6. 2010, č. j. 8 Ca 98/2007-84, zamítl žalobu stavebníka a dalších žalobců proti rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy ze dne [datum], kterým změnil rozhodnutí o Stavebním povolení tak, že stavební řízení zastavil. Rozsudkem ze dne [datum], č. j, 5 As 25/2011-140, Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost proti výše uvedenému rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum]. V obou těchto rozhodnutích přitom soudy došly k závěru, že [ulice] povolení nikdy nenabylo právní moci.

33. V podnětu k zahájení přezkumného řízení ze dne [datum] žalobkyně upozorňuje na rozpory stavby oproti podmínkám stanoveným v Rozhodnutí o umístění stavby a brojí proti stavebnímu povolení vydaným v opakovaném stavebním řízení dne [datum].

34. Z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 2. 2019, č. j. 6 A 9/2015-146, soud zjistil, že tímto rozsudkem bylo zrušeno rozhodnutí Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 7. 11. 2014, č. j. MMR-33055/2014-83/2567, ve věci opakovaného řízení o vydání stavebního povolení k Areálu [příjmení] [jméno]. V tomto opakovaném stavebním řízení stavební úřad stavbu rozhodnutím ze dne 6. 8. 2013, č. j. OV/1126/13, povolil. Proti tomuto rozhodnutí poté podala žalobkyně podnět k přezkumnému řízení, ve kterém Magistrát hlavního města Prahy, odbor stavební, dne [datum] rozhodnutí stavebního úřadu zrušil. Ministerstvo pro místní rozvoj rozhodnutím ze dne 7. 11. 2014, č. j. MMR-33055/2014-83/2567, rozhodnutí Magistrátu zrušilo a přezkumné řízení zastavilo. Nadále tedy trvá, že stavební povolení k Areálu [příjmení] [jméno] nenabylo právní moci.

35. Z výše uvedených listinných důkazů plyne, že již v návrhu na povolení obnovy řízení o umístění stavby ze dne [datum] žalobkyně uvádí, že stavba Areálu [příjmení] [jméno] je v rozporu s vydaným Stavebním povolením a Rozhodnutím o umístění stavby, kde také odkazuje přímo na konkrétní části těchto rozhodnutí. Soud neshledal jako přesvědčivé vyjádření žalobkyně, že v té době neměla k dispozici celé [ulice] povolení a Rozhodnutí o umístění stavby, ale pouze jejich části bez toho, aby sdělila, jak se k těmto částem dostala a jaké části to byly. Naopak z textu návrhu na povolení obnovy řízení vyplývá, že jednatel žalobkyně byl dne 25. 2. 1998 nahlížet do spisu č. j. Výst. 415/97/Li, tj. spisu řízení o povolení stavby, kde muselo být založeno přinejmenším předmětné [ulice] povolení. V podané stížnosti proti postupu výstavby areálu v rozporu se stavebním povolením a územním rozhodnutím ze dne [datum] potom žalobkyně odkazuje také na konkrétní části Stavebního povolení a Rozhodnutí o umístění stavby a zmiňuje škodu, která jí výstavbou Areálu [příjmení] [jméno] vznikla. Konečně potom usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum], které nabylo právní moc dne [datum], dospěl soud k názoru, že na Stavebním povolení byla nesprávně vyznačena doložka právní moci. Dnem [datum] tak žalobkyni musel být znám obsah Stavebního povolení, to, že nesprávným úředním postupem na něm byla vyznačena doložka právní moci. Soud je dále toho názoru, že o těchto skutečnostech věděla žalobkyně nejpozději dne [datum] (respektive [datum]), kdy žalobkyně doručila námitky proti stavebnímu povolení Úřadu městské části [obec a číslo], kde žalobkyně poukazuje na rozpor v provedení stavby oproti Stavebnímu povolení, nesprávnost vyznačení doložky právní moci a vyčísluje škodu takto způsobenou spočívající zastínění její nemovitosti a znemožnění výstavby plánované přístavby ve vnitrobloku. Soud tedy neshledal přesvědčivým tvrzení žalobkyně, že zjistila, že doložka právní moci na Stavebním povolení byla nesprávně vyznačená teprve z rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy ze dne [datum].

36. V řízení byly provedeny další důkazy, z nichž však nevyplynuly skutečnosti významné pro rozhodnutí soudu v projednávané věci. K těmto patří dokumenty, které žalobkyně soudu předložila k prokázání rozporu v postavené stavbě oproti Rozhodnutí o umístění stavby a Stavebnímu povolení a vzniku zastínění a nemožnosti postavit plánovanou přístavbu. Jedná se pak o technickou zprávu ze dne [datum], která se týká kontrolního měření Areálu [příjmení] [jméno] a technickou zprávu zpracovanou Ing. [jméno] [příjmení] týkající se zaměření domu v [příjmení] 4 a sousední novostavby Areálu [příjmení] [jméno] z ledna 1999. Dále soud k důkazu provedl dopis pana [příjmení] [jméno] adresovaný jednateli žalobkyně ze dne [datum], který obsahuje výsledky průzkumu na různých odděleních Magistrátu hlavního města Prahy, z nichž vyplývá možnost vybudovat ve vnitrobloku dvě podlaží z toho jedno podzemní. Přikládá vypracovanou studii dvou variant. Ze studie přístavby [adresa] v [příjmení] ulici z března 2002, která byla zpracována architektem [příjmení] a [příjmení], je pak patrné, že se již jedná o rozpracovanější studii, než byla ta z roku 1997. Z vyjádření zástupce starosty Městské části [obec a číslo] z [datum] plyne, že mu byla studie zaslána, když místostarosta žádá o doplnění studie o zákresy, které byly dopisem architekta [příjmení] ze dne [datum] adresovaným zástupci starosty Městské části [obec a číslo] doplněny. Na to je panu [příjmení] dne [datum] sděleno zástupcem místostarosty, že po prostudování požadovaného doplnění podkladů nesouhlasí se stavbou, protože neúměrně zahušťuje prostor vnitrobloku a nesplňuje odstup od okolních staveb. Žalobkyně na podporu svých tvrzeních o vzniku škody předložila také znalecké posudky, které z důvodu chybějících náležitostí znaleckých posudků, tedy prohlášení znalců o tom, že znalci jsou si vědomi následků podání nepravdivého znaleckého posudku, byly prováděny pouze jako listinné důkazy. Jednalo se o posudek Ing. [jméno] [příjmení] [číslo] ze dne [datum], který se týkal výpočtu tržní hodnoty bytových jednotek po výstavbě Areálu [příjmení] [jméno] a v případě, že by tento areál postaven nebyl. Dále žalobkyně předložila posudek Ing. [jméno] [příjmení] [číslo] 2011, ze dne [datum], který se týká stanovení škody žalobkyně a výše obohacení investora Areálu [příjmení] [jméno]. K prokázání vlastnictví jednotek v době vydání Stavebního povolení a výstavby Areálu [příjmení] [jméno] žalobkyně doložila také výpisy z katastru nemovitostí k budově [adresa], stojící na parc. [číslo] katastrální území Vinohrady, a to konkrétně k datu [datum], [datum], [datum] a [datum], a jednotlivé převodní smlouvy k jednotkám [číslo] kterými žalobkyně tyto jednotky převedla do vlastnictví třetích osob za cenu (s výjimkou jedné bytové jednotky) výrazně nižší, než na kterou znalec ocenil, že klesla tržní hodnota jednotek. Soudu bylo také předloženo prohlášení vlastníka budovy z února 2010 vymezující jednotlivé jednotky v budově.

37. Provedení úředního záznamu o podání vysvětlení pana [příjmení] [jméno] [jméno] a Ing. Arch. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] soud pro nadbytečnost zamítl, neboť bylo prováděno rozhodnutí Policie České republiky, které výsledek šetření prokazuje dostatečně. Stejně tak soud považoval za nadbytečný dopis ze dne [datum] od žalobkyně pro Obvodní úřad [obec a číslo], kterým žádá o schůzku.

38. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto. Žalobkyně dovozuje tvrzenou škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím z vydání Stavebního povolení dne [datum], dle zákona č. 58/1969 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu státu nebo jeho nesprávným úředním postupem. Pokud jde o nesprávný úřední postup, tak se žalobkyně domáhá náhrady škody dle zákona č. 82/1998 Sb., odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Tvrzená škoda vznikla žalobkyni v důsledku nesprávného vyznačení doložky právní moci na Stavebním povolení; ostatní namítaný úřední postup správních orgánů je od tohoto nesprávného postupu odvozen. Vyznačení doložky právní moci na rozhodnutí, které pravomocné není, pak soud posoudil v souladu s konstantní judikaturou jako nesprávný úřední postup (k tomu např. srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 890/2004 ze dne 19. 5. 2005, rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. 6 Co 704/97 ze dne 8. 7. 1997, usnesení Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1617/18 ze dne [datum]). Soud tedy neshledal jako přiléhavé tvrzení žalobkyně, že by [ulice] povolení z důvodu vyznačené doložky právní moci mělo být považováno z hlediska náhrady škody jaké nezákonné rozhodnutí, neboť pro takovýto postup není splněna zákonná podmínka požadující, aby pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem (ust. § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb.). Jelikož předmětné [ulice] povolení nikdy nenabylo právní moci, soud nárok žalobkyně posoudil jako nárok na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem.

39. Žalobkyně tvrdí, že jí tímto nesprávným úředním postupem spočívajícím v nesprávném vyznačení doložky právní moci na rozhodnutí, které právní moci nenabylo, byla způsobena škoda, spočívající ve snížení tržní hodnoty bytových jednotek toho času ve vlastnictví žalobkyně a zabráněním realizace přístavby komerčních prostor či garáží ve vnitrobloku nemovitosti žalobkyně. Tato tvrzená škoda pak musela žalobkyni vzniknout nejpozději dostavěním Areálu [příjmení] [jméno]. Jak soud zjistil z kolaudačních rozhodnutí (viz odst. 26 tohoto rozsudku), stavba Areálu [příjmení] [jméno] byla dokončena nejpozději dne [datum], kdy došlo ke kolaudaci naprosté většiny bytových a nebytových jednotek v budovách včetně výtahu. Pozdější kolaudační rozhodnutí se týkala již pouze několika jednotlivých částí stavby, jako jsou sklepní kóje, sklady u vykládací rampy a několika bytových a administrativních jednotek. Kolaudace těchto několika jednotek pak již nemohla mít vliv na míru zastínění nemovitosti žalobkyně, jelikož stavba již nabyla konečné podoby. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že žalobkyni vznikla tvrzená škoda zastíněním nemovitosti a nemožností vybudování přístavby ve vnitrobloku nejpozději dne [datum].

40. Podle přechodných ustanovení obsažených v ust. § 36 zákona č. 82/1998 Sb., platí, že „ (o) dpovědnost podle tohoto zákona se vztahuje na škodu způsobenou rozhodnutími, která byla vydána ode dne účinnosti zákona, a na škodu způsobenou ode dne účinnosti zákona nesprávným úředním postupem. Odpovědnost za škodu způsobenou rozhodnutími, která byla vydána přede dnem účinnosti zákona, a za škodu způsobenou přede dnem účinnosti zákona nesprávným úředním postupem se řídí dosavadními předpisy.“ U škody způsobené nesprávným úředním postupem tak nerozhoduje, kdy k nesprávnému úřednímu postupu došlo, ale rozhodným okamžikem pro použití zákona o odpovědnosti státu je okamžik vzniku škody (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 5470/2007 ze dne 30. 3. 2010). Vzhledem k tomu, že žalobkyní tvrzená škoda vznikla dne [datum], tj. až po účinnosti zákona č. 82/1998 Sb., která nastala dne [datum], bude soud posuzovat nárok žalobkyně podle zákona č. 82/1998 Sb.

41. Podle ust. § 32 odst. 1 zákona č. 82/1992 Sb. platí, že„ (n) árok na náhradu škody podle tohoto zákona se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá.“ K počátku běhu promlčecí lhůty je tak zapotřebí, aby se žalobkyně dozvěděla o škodě, která jí vznikla a o tom, kdo za ni odpovídá.

42. Co se týče vědomí žalobkyně o vzniklé škodě, tak soud uvedl výše, že škoda žalobkyni vznikla nejpozději dne [datum], kdy byla zkolaudována většina Areálu [příjmení] [jméno] a jeho stavba tak musela být v té době již dokončena. Pokud tedy již stála daná budova, musela se žalobkyně dozvědět o zastínění nemovitosti ve svém vlastnictví v tuto dobu. Ohledně nemožnosti realizace přístavby soud zjistil, že žalobkyni bylo sděleno dopisem zástupce místostarosty Městské části [obec a číslo] ze dne [datum], že nesouhlasí se stavbou přístavku ve vnitrobloku, protože neúměrně zahušťuje prostor vnitrobloku a nesplňuje odstup od okolních staveb. Soud se tak domnívá, že se žalobkyně musela dozvědět o tvrzené škodě zastíněním nemovitosti dne [datum] a tvrzené škodě nemožnosti realizace přístavku dne [datum]. Nicméně nejpozději se o tvrzené škodě musela žalobkyně dozvědět dne [datum], kdy podala námitky proti stavebnímu povolení (či [datum], kdy je úřadu doručila), ve kterých žalobkyně vyčíslila škodu, která jí vznikla v důsledku zastínění nemovitosti snížením její tržní hodnoty částkou 16 200 000 Kč a v důsledku omezení plánované výstavby ve vnitrobloku částkou 19 143 000 Kč.

43. Co se týče vědomí žalobkyně o tom, kdo za škodu odpovídá, tak je soud toho názoru, že se žalobkyně musela prokazatelně dozvědět o tom, že stavba Areálu [příjmení] [jméno] byla prováděna na základě Stavebního povolení, na kterém byla nesprávně vyznačena doložka právní moci dne [datum], kdy nabylo právní moci usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 2. 2001, č. j. 38 Ca 129/2000-32, ve kterém soud řízení o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala po Obvodním úřadu [obec a číslo], stavebním odboru, zrušení Stavebního povolení, zastavil, s odůvodnění, že [ulice] povolení nebylo řádně doručováno, a proto nenabylo právní moci. Nicméně nejpozději se o tom, kdo škodu způsobil, dozvěděla žalobkyně opět dne [datum], když podala námitky proti stavebnímu povolení (či opět [datum], kdy je úřadu doručila), ve kterých výslovně uvádí, že nesprávným úředním postupem byla na Stavebním povolení vyznačena doložka právní moci a že jí tímto jednáním vznikla škoda. V tomto ohledu není významné, zda bylo [ulice] povolení žalobkyni řádně doručeno, neboť pro běh promlčecí lhůty je významná faktická znalost žalobkyně o vzniklé škodě a o tom, kdo za ní odpovídá. Nadto soud dospěl k názoru, že žalobkyni musel být v této době již znám obsah daného Stavebního povolení (viz odst. 35 tohoto rozsudku). Soud tedy dospěl k závěru, že promlčecí lhůta začala běžet nejpozději dne [datum] a jako taková marně uplynula dne [datum], jelikož žalobkyně doručila žalované návrh na předběžné projednání nároku na náhradu škody až [datum], tedy až po uplynutí promlčecí lhůty.

44. Soud také neshledal důvodným tvrzení žalobkyně, že námitka promlčení se příčí dobrým mravům. Z konstantní judikatury vyplývá, že vznesení námitky promlčení zásadně dobrým mravům neodporuje; mohou však nastat situace, kdy uplatnění této námitky je výrazem zneužití práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil a vůči němuž by za takové situace zánik nároku v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 643/04 ze dne [datum] či nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 76/17 ze dne [datum]). Za situace, kdy žalobkyně je podnikatelem a byla ve správním i soudním řízení právně zastoupena, soud neshledal důvod, proč by měla být námitka promlčení posouzena jako rozporná s dobrými mravy.

45. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně o okolnostech významných pro běh promlčecí lhůty, tj. o tom, že ke škodě došlo a kdo jí způsobil, dozvěděla nejpozději dne [datum], uplynula promlčecí lhůta k uplatnění nároku na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem podáním návrhu na předběžné projednání nároku na náhradu škody dle ust. § 32 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. před tím, než byl takový nárok doručen žalované. Proto soud ve výroku I. tohoto rozsudku žalobu, kterou se žalobkyně domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 20 000 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení žalované, zvýšené o sedm procentních bodů, za dobu od [datum] do zaplacení, zamítl.

46. Výrok II. tohoto rozsudku se opírá o ust. § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého platí, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Jelikož ve věci zcela uspěla žalovaná, soud jí přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů. Nezastoupené žalované přísluší pouze paušální náhrada hotových výdajů dle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř., ve spojení s vyhl. č. 254/2015 Sb., ve výši 300 Kč za úkon. Soud přiznal žalované tuto náhradu za jedenáct úkonů a to za písemné vyjádření k žalobě ze dne [datum], přípravu účasti na jednání, přípravné jednání konané dne [datum], vyjádření ze dne [datum], jednání konané dne [datum], vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], jednání konané dne [datum], vyjádření ze dne [datum], jednání konané dne [datum] a jednání konané dne [datum]. Žalované tak přísluší náhrada nákladů řízení ve výši 3 300 Kč.

47. O lhůtě k plnění ve výroku II. soud rozhodl v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když není důvod odchýlit se od obecné třídenní pariční lhůty.

Poučení