13 C 331/2018-304

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl soudkyní JUDr. Kateřinou Melkovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] pro vydání bezdůvodného obohacení takto:

Výrok

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku ve výši 79 755,28 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od 1.12.2018 z částky 42 249,60 Kč do zaplacení, dále s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 25 209,68 Kč od 22.12.2017 do 30.6.2019 a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 296 Kč od 1.7.2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 17.12.2018 ve znění rozšíření žaloby učiněného podáním ze dne 22.12.2020, kterou soud připustil usnesením ze dne 17.2.2021, č.j. 13C 331/2018-120, které nabylo právní moci dne 11.3.2021, domáhal stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku ve výši 79 755,28 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení. Žalobce v žalobě a dalších svých podáních uvedl, že žalobce a žalovaný jsou bytová družstva, oba účastníci jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. [číslo] včetně budovy [adresa] a pozemku parc. [číslo] včetně budovy [adresa], to vše v k.ú. [část obce], kdy žalovaný je podílovým spoluvlastníkem v rozsahu [číslo] k celku a žalobce je podílovým spoluvlastníkem v rozsahu [číslo] k celku. Nemovité věci jsou zapsány v katastru nemovitostí na LV č. [rok], katastrální pracoviště Praha. Žalobce a žalovaný uzavřeli dne 20.12.2005 smlouvu o užívání společné věci v podílovém spoluvlastnictví vlastníků, kdy se žalobce a žalovaný dohodli, že žalovaný má právo užívání 8 bytových jednotek v 1. nadzemním podlaží a ve 2. nadzemním podlaží s příslušenstvím k uvedeným jednotkám, které tvoří sklepy a sklepní kóje v PP – suterénu uvedených nemovitostí a žalobce má právo užívání 4 bytových jednotek vestavěných v podkroví uvedených nemovitostí včetně lodžií a prostoru nad čtyřmi bytovými jednotkami. V odst. 4.3. poslední věta tohoto ustanovení si účastníci ujednali, že společnými částmi nemovitostí jsou rovněž společné prostory s celkovou plochou 59,2 m2 a další místnosti umístěné ve společných prostorách v 1. podzemním podlaží. Z přílohy [číslo] k uvedené smlouvě – náčrt společných částí a prostor, je zřejmé, že části vyznačené tmavě jsou místnosti vymezené jako společné prostory nemovitostí, které mají celkovou výměru 59 m2. Mezi takto vyznačenými částmi je také místnost nazvaná prádelna, která je podle dohody účastníků součástí společných prostor bez určení užívání žalovanému nebo žalobci. Prostor nazvaný v příloze [číslo] jako prádelna má dle vlastního měření žalobce výměru 11,07 m2 (v průběhu řízení opraveno na 11 m2), avšak užívá jí od roku 2010 pouze žalovaný. V této místnosti totiž zřídil plynovou kotelnu výlučně pro své potřeby, tj. pro potřeby svých členů, uživatelů bytových jednotek a žalobci do této místnosti svévolně zamezil přístup. Žalovaný dále svévolně částečně užívá také prostor nazvaný v příloze [číslo] citované smlouvy jako Sklep BDNŠ, vedle prádelny, který však byl smlouvou o užívání společné věci určen do výlučného užívání pouze žalobci. Z celkové výměry tohoto prostoru 1,43 m2 (v průběhu řízení opraveno na 1,37 m2) nyní využívaného ve prospěch obou účastníků jako sklad pro úklid, tak žalovaný užívá neoprávněně 0,9 m2. V průběhu řízení pak žalobce upravil výměru ploch neoprávněně užívaných žalovaným, místnosti označené jako sklep z výměry 0,9 m2 na 0,86 m2 a u místnosti označené jako prádelna (kotelna) z výměry 4,1 m2 na 4,07 m2. Požadovaná výše bezdůvodného obohacení za období od 1.12.2015 do 30.11.2018 tak po přepočtení za užívání těchto místností nově činí 42 249,60 Kč. Dále žalobce uvedl, že místnost označenou jako Subcentrála o výměře 15,50 m2, žalovaný užívá nejméně od roku 2010 výlučně sám. Zákonný podíl žalovaného na užívání uvedené místnosti činí 63%, čemuž odpovídá výměra ve výši 9,76 m2. Ve zbytku, tj . 5,74 m2, tak užívá žalovaný tuto místnost nad rámec svého spoluvlastnického podílu. Za období od 22.12.2017 do 30.6.2019, tj. do vypovězení smlouvy ze strany žalovaného požaduje žalobce po žalovaném vydání bezdůvodného obohacení v celkové výši 25 209,68 Kč. Dále, co se týče sklepních prostor, tak podle žalovaného činí celková plocha společných prostor 98,81 m2, přičemž žalovaný skutečně užívá 65,15 m2 a žalobce 33,66 m2. Po vypovězení smlouvy k 30.6.2019 spoluvlastnickému podílu žalobce odpovídá plocha 36,56 m2, tj. o 2,90 m2 méně, než jakou plochu ve skutečnosti žalobce užívá. Žalobce tedy za nadužívání prostor v rozsahu 2,9 m2 po žalovaném požaduje za období od 1.7.2019 do 22.12.2020 vydání bezdůvodného obohacení v celkové výši 12 296 Kč. Co se týká výše bezdůvodného obohacení, odpovídá běžnému nájemnému v dané lokalitě za pronájem nebytového prostoru, které podle zjištění žalobce činí 240 Kč/1m2 měsíčně. Žalobce žalovaného vyzval k vydání bezdůvodného obohacení předžalobní výzvou ze dne 8.11.2018, kdy mu stanovil lhůtu k zaplacení do 30.11.2018. Žalobce v dalších podáních ještě uvedl, že místnost sklepa označovaná jako J0 není příslušenstvím bytu přiděleného k užívání žalobci, na rozdíl od sklepů J1 až J12, které jsou příslušenstvím bytů, se nejedná o sklepní kóji, ale o zděnou místnost ve stavební dokumentaci označovanou jako popel, původně zde byly umístěny popelnice, později se sklep přestal používat pro původní účel a někdo z nájemníků si ho tzv. zabral. Pokud je sklep J0 v dohodě o užívání označován jako příslušenství bytu, jedná se o chybu, když to neodpovídá skutečnosti. Dokonce i z pasportu k bytu vyplývá, že sklep J0 není příslušenstvím bytu, neboť není uváděn v započitatelné ploše. K prostoru označovaného jako sklep BDNŠ tzv. pod schody o výměře 1,8 m2 žalobce uvedl, že se nejedná o příslušenství bytu daného do užívání žalobce, jedná se o společný prostor, který byl dle dohody o užívání dán do užívání žalobci. Z pasportu bytu nevyplývá, že jde o příslušenství bytu, žalobce tento prostor samostatně nezakoupil. K místnosti označované jako Subcentrála žalobce uvedl, že se jedná o společný prostor, v němž byla umístěna společná zařízení vstupu tepla a teplé vody včetně napojení na příslušné rozvody bytových jednotek BDDŠ, pro toto zařízení byla využívána do roku 2010, a žalobce neměl jediný důvod požadovat do místnosti přístup, ač se jedná o společný prostor. Žalovaný však po přebudování prádelny na kotelnu využívá prostor Subcentrály výhradně ke svému prospěchu, ačkoliv se jedná o prostor, ke kterému mají oba účastníci právo užívání v rozsahu svých spoluvlastnických podílů. Žalobce měl snahu o možné mimosoudní řešení věci, které však žalovaný odmítal. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil tak, že uplatněný nárok žalobce žalovaný neuznává. Žalovaný nesporuje to, že žalobce a žalovaný jsou podílovými spoluvlastníky uvedené nemovitosti v rozsahu uvedených spoluvlastnických podílů, když žalobce a žalovaný nemovitost nabyli kupní smlouvou ze dne 20.6.2005, [číslo jednací], uzavřenou s [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] se sídlem [adresa]. Žalovaný uvedl, že smlouvou o užívání společné věci v podílovém spoluvlastníků, byla upravena práva a povinnosti účastníků při společném užívání nemovitosti, kdy předmětem smlouvy bylo zejména zabezpečení řádného hospodaření, užívání a správy nemovitosti, jakož i zabezpečení nerušeného užívání bytu s příslušenstvím, užívání společných prostor a zařízení v nemovitosti všem členům obou bytových družstev, kdy v čl. IV. smlouvy bylo definováno právo jejich užívání. Přípisem ze dne 7.3.2019 žalovaný smlouvu vypověděl, a to s odůvodněním, že smlouva nezohledňuje změny k nímž v minulosti došlo. Tříměsíční výpovědní lhůta začala běžet od 1.4.2019 s tím, že uplyne dne 30.6.2019. Co se týká konkrétních žalobních tvrzení, tak žalobce tvrdí, že části vyznačené v příloze smlouvy o užívání tmavě jsou místnosti vymezené jako společné prostory, které mají celkovou výměru 59,2 m2, kdy místnost nazvaná prádelna je součástí těchto prostor bez určení užívání žalovanému nebo žalobci. Dle tvrzení žalobce, tak žalovaný užívá prostor neoprávněně, a to v rozsahu 4,1 m2, resp. po změně skutkových tvrzení z výměry 4,07 m2 a tím se na úkor žalobce bezdůvodně obohacuje. Žalovaný namítá, že v čl. 4 smlouvy je uvedeno, že společnými částmi nemovitostí jsou rovněž společné prostory s celkovou plochou 59,2 m2 a další místnosti umístěné ve společných prostorách v 1. podzemním podlaží – suterénu a uvedené v čl. III. této smlouvy, viz přílohu [číslo]. V případě oněch dalších místností výměra uvedená není. Není zřejmé, z čeho žalobce dovozuje, že prostor prádelny má tvrzenou výměru. Žalovaný poukázal na to, že prostor prádelny nebyl minimálně od roku 1975 využíván k původnímu účelu, tedy praní, vybavení nebylo funkční, byla odpojena elektřina. Ke změně stavu nedošlo ani poté, co obě bytová družstva nabyla nemovitost do vlastnictví. S ohledem na vybavení, se prostor nedal využívat k jiným účelům, jeho pronájem nebyl vzhledem ke stavu a umístnění reálný. Prostor je jako kotelna provozován od září 2010. Žalobce proti tomu nikdy nevznesl jedinou námitku, je naopak skutečností, že pan [jméno] [příjmení], místopředseda představenstva žalobce, byl o záměru vybudovat plynovou kotelnu pro vytápění a dodávku teplé vody do bytových jednotek, které využívají členové žalovaného, plně informován na představenstvu žalovaného již v prosinci 2009. Přestavba byla vybudována plně na náklady žalovaného. Žalobce se nikdy nedovolával ujednání dle smlouvy, tedy v tom smyslu, že je omezen v užívání prostoru prádelny, žalobce nikdy nevyjádřil svůj nesouhlas, ať již vůči žalovanému či v rámci stavebního řízení, ze strany žalobce nikdo nežádal zpřístupnění prostor. Žalobce tedy s přestavbou a následným užíváním prostoru jako kotelny vyslovil, byť implicitně, souhlas. Je nutno zdůraznit, že kotelna, která se nachází v prostoru prádelny, vytápí rovněž další, vedle ní se nacházející společné prostory nemovitosti, konkrétně sušárnu 1, sušárnu 2 a mandl, takto i jsou prostory označeny v příloze. Veškeré náklady s tím spojené hradí výlučně žalovaný. Pokud by soud dospěl k závěru, že požadavek žalobce s ohledem na užívání tohoto prostoru žalovaným je relevantní, poukazuje žalovaný na skutečnost, že je vždy nutno zabývat se rovněž tím, zda se v předmětném případě jedná o výkon práva v souladu s dobrými mravy, kde v této souvislosti žalovaný poukazuje na nález Ústavního soudu ze dne 5.6.2012, sp. zn. 4 ÚS 3653/11, přičemž žalovaný akcentuje to, že žalobce s užíváním prostoru prádelny k účelům výše uvedeným souhlasil, nikdy proti němu nic nenamítal a nepožadoval po žalobci žádné kompenzace. Pokud se nyní rozhodl své nároky uplatňovat soudní cestou, jde o jednání, kterému by soud neměl poskytnout právní ochranu. Pokud se týká toho, že žalobce namítá, že žalovaný svévolně částečně užívá sklep o výměře 1,43 m2, který se nalézá vedle prostoru prádelny a dle smlouvy náleží do výlučného užívání žalobce, a to v rozsahu neoprávněného užívání 0,9 m2, tak žalovaný poukazuje na to, že někdejší člen představenstva žalobce, pan [jméno] [jméno], kterému byl tento prostor žalobcem jako sklep přidělen, nikdy tento prostor nevyužíval a v roce 2010 se při ústním jednání s členem představenstva žalovaného svého užívacího práva vzdal a nepožadoval přidělení jiného nebytového prostoru. Pan [anonymizováno] takto jednal, protože v bytě od roku 2008 nebydlel a byt pronajímal. Pan [anonymizováno] bez vědomí žalobce využíval jiný sklep, který byl na základě smlouvy o užívání společné věci přidělen do užívání žalobci. Žalovaný uvedený sklep o výměře 1,43 m2 vyklidil se souhlasem pana [jméno] v roce 2012. Prostor byl vyčleněn pro potřeby úklidové firmy, která zajišťuje úklid společných prostor v celé nemovitosti. Žalobce vůči tomu nikdy ničeho nenamítal, prostor je využíván oběma účastníky ve prospěch obou účastníků. Ve světle této skutečnosti je tedy zcela absurdní tvrzení, že by byl žalobce žalovaným omezován v užívání prostoru 2. Prostor 2 není od června 2010 prokazatelně užíván žádným ze spoluvlastníků nemovitosti, když je zpřístupněn úklidové firmě, které však není pronajímán. Úklidové firmě je umožněno, aby si zde skladovala úklidové prostředky. Jiné využití prostoru je nemyslitelné, neboť se v něm nacházejí kohouty teplé a studené vody, vodoměry a klozetová mísa napojená na odpad. Prostor 2 je využíván ve prospěch obou bytových družstev jako sklad pro úklid, jde o volně přístupná prostor, není uzamčen a žalobce i žalovaný mohou užívat. Žalobci ničeho nebránilo, aby prostor využil podle svého a dle dohody o užívání. Pokud žalobce uplatňuje nárok soudní cestou, zjevně se jedná o výkon práva, který je v rozporu s dobrými mravy. Žalovaný dále namítal, že žalobce se v žalobě nezmiňuje o tom, že žalobce výlučně pro svou potřebu užívá prostor o výměře 14,2 m2 jako svou kancelář (prostor 3) je nerozhodné, že příloha na toto výlučné užívání pamatuje, platí totiž, že v souladu s výší spoluvlastnických podílů určených [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] žalovaný uhradil 63% ze sedminásobku ročního nájemného z nadzemního podlaží. Žalovanému vzniká nárok z titulu náhrady újmy způsobené užíváním prostoru 3 žalobcem nad rámec podílu žalobce. Žalovaný uvedl, že obě bytová družstva zaplatila svůj podíl z plochy společných prostor 59,2 m2, pouze jeden sklep náležel žalobci, ostatní sklepy a sklepní kóje náležely žalovanému a vzhledem k tomu, že žalobce požadoval přidělení 3 místností, vyšel mu žalovaný vstříc a souhlasil s vyčleněním dvou sklepů pro potřeby členů žalobce a prostoru označovaného jako nebytový prostor či též kancelář pro potřeby žalobce. Žalovaný k místnosti označované jako sklep J0 uvedl, že se jedná o příslušenství bytu, kdy plocha místnosti byla započtena jako započitatelná plocha pro výpočet spoluvlastnických podílů a pro výpočet ceny, tato skutečnost vyplývá z Přílohy 1 dohody o užívání a z pasportu k bytu. K místnosti sklep BDNŠ – sklep pod schody o výměře 1,8 m2 žalovaný uvedl, že jde o příslušenství bytu daného do užívání žalobci a nikoliv o společný prostor. Dále uvedl, že nelze akceptovat stanovisko žalovaného, že u tohoto prostoru je možno kalkulovat pouze s jednou polovinou výměry, tedy 0,9 m2, z důvodu šikmého stropu. Dle žalovaného z ničeho nevyplývá, že by započitatelná plocha byla 0,9 m2. K místnosti Subcentrály žalovaný uvedl, že se nejedná o společný prostor, když to dovozuje z kupní smlouvy a z výkladu dohody o užívání včetně přílohy. Žalovaný v podáních opakovaně uváděl, že měl zájem na smírném řešení věci, které žalobce odmítal. Konečně žalovaný opakovaně uvedl, že se v předmětném případě jedná o výkon práva v rozporu s dobrými mravy a poukázal příkladmo na nález Ústavního soudu IV. ÚS 3653/11 a zejména na nález Ústavního soudu II. ÚS 1250/20, když konkrétně poukázal na to, že žalovaný zcela nad rámec kupní smlouvy souhlasil s užíváním dalších místností žalobcem (vedením žalobce či družstevníky žalobce) a tuto svou dobrou vůli vtělil do ujednání dle smlouvy o užívání. Po čase pak došlo s vědomím obou účastníků k některým stavebním úpravám a ke změnám v užívání některých prostor, aniž by současně došlo ke změně smlouvy o užívání. Žalobce po léta nic nenamítal a nepožadoval po žalovaném žádné kompenzace, své údajné nároky se rozhodl uplatňovat až po několika letech, a to dokonce soudní cestou. Pro daný případ to znamená, že nerovnováha v právech v neprospěch žalovaného, vzniklá uzavřením smlouvy o užívání (zcela nad rámec kupní smlouvy), by s ohledem na zneužití uzavřené smlouvy o užívání ve prospěch žalobce měla být promítnuta do aplikace korektivu dobrých mravů. Jak uvedeno shora, účelem korektivu dobrých mravů je také mimo jiné povinnost soudů hledat při soudním rozhodování rovnovážný stav mezi smluvními stranami. Pro daný případ to současně znamená, že promítnutí do aplikace korektivu dobrých mravů je namístě také proto, že žalobce dnes zpochybňuje po dlouhá léta přijímané a do textu smluvních ujednání vtělené výměry některých prostor. Žalobce některé výměry zpochybňuje (v neprospěch žalovaného a ve svůj prospěch), aby tak dosáhl svých cílů. Pro daný případ to pak konečně znamená, že pokud některé stavební úpravy a změny v užívání některých prostor byly žalobcem dříve po dlouhá léta akceptovány bez uplatňování jakýchkoliv finančních nároků, je změna postoje žalobce, která vyústila až v podání žaloby, přinejmenším překvapivá a vykazuje znaky účelovosti. Žalovaný byl bezpochyby v dobré víře, že není ve vztahu k žalobci v postavení dlužníka.

2. Z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze oddíl [titul], vložka [číslo] má soud za prokázané, že žalobce je obchodní firmou s předmětem podnikání pronájem nemovitostí, bytových a nebytových prostor a základní služby s tímto pronájmem spojené, zapsaný v obchodním rejstříku s datem vzniku a zápisu 6.5.1998.

3. Z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze oddíl [titul], vložka [číslo] má soud za prokázané, že žalovaný je obchodní firmou s předmětem činnosti zajišťování bytových potřeb svých členů dle stanov, zapsaný v obchodním rejstříku s datem vzniku a zápisu 24.6.2004.

4. Z informativního výpisu z Katastru nemovitostí, LV č. [rok] má soud za prokázané, že vlastnické právo k pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba, a pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba, jsou podíloví spoluvlastníci, a to [název žalované] (dále v textu také jen [anonymizováno]), jehož spoluvlastnický podíl činí [číslo] (žalovaný) a [anonymizována dvě slova] [příjmení] [jméno] (dále v textu také jen [anonymizováno]), jehož spoluvlastnický podíl činí [číslo] (žalobce).

5. Z kupní smlouvy ze dne 20.2.2005, která byla uzavřena mezi [anonymizována dvě slova] [obec a číslo], coby prodávajícím, a na straně druhé s [anonymizována dvě slova] [ulice] a [anonymizována dvě slova] [příjmení] [jméno], coby kupujícími, má soud za prokázané, že žalobce a žalovaný koupili dům [adresa] a [adresa] a pozemek parc. [číslo] parc. [číslo], vše v k. ú. [část obce], když v čl. I. bod 4 kupní smlouvy je výslovně uvedeno, že„ předmětem smlouvy je prodej domu [adresa] a [adresa] a pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] vše v k. ú. [část obce]“. V čl. II. je uvedena zjištěná cena domů [adresa] a [adresa], která činí 3 057 040 Kč a zjištěná cena pozemků činí 472 630 Kč a dále je zde uvedeno, že [název žalované] přejímá jako kupující ideální spoluvlastnický podíl v rozsahu [číslo] a [anonymizována dvě slova] [příjmení] [jméno] ideální spoluvlastnický podíl [číslo]. V kupní smlouvě byla dohodnuta kupní cena pro každého z kupujících, a to v rozsahu jejich ideálních spoluvlastnických podílů. V čl. V. smlouvy oba kupující prohlásili, že je jim znám stav předmětu kupní smlouvy a že jej kupují, jak stojí a leží, a že jsou jim známy znalecké posudky popisující podrobný popis stavu předmětu smlouvy včetně jeho součástí a příslušenství.

6. Z dokumentu nazvaného [obec] postupu při prodeji obytných domů zpracované podle schválené koncepce bytové politiky [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] pro rok 2001 a následující období schválené usnesením zastupitelstva [anonymizována dvě slova] dne 17.9.2002, má soud za prokázané, že při prodeji obytných domů se prodejní cena stanovila jako součet uvedených cen za 1 m2 započitatelné plochy bytů, ceny nebytových prostor, plochy společně užívaných prostor (místností domů, jeho vybavení) a ceny pozemků, kdy cena společně užívaných prostor je stanovena za 1 m2 podlahové plochy místností domovního vybavení včetně prostor vhodných pro případnou půdní vestavbu ve výši 50% ceny za 1 m2 plochy bytu.

7. Z dopisu [anonymizována dvě slova] [obec a číslo], Úřad městské části, odbor správy obecního majetku, adresovaného předsedovi [anonymizována dvě slova] [příjmení] [jméno], panu [jméno] [příjmení] ze dne 31.10.2003, má soud za prokázané, že byly provedeny úpravy týkající se velikosti spoluvlastnických podílů a z toho vyplývající i nové opravené ceny, a to kupní ceny domu [adresa], kdy u nemovitosti [adresa] v k. ú. [část obce] je uvedeno, že údaje pro výpočet spoluvlastnických podílů jsou započitatelná plocha družstevních bytů dle stavební dokumentace včetně poloviny plochy lodžií, dále byly započteny hambálkové prostory dle platné smlouvy o hambalkách a dále byla započitatelná plocha původních bytů s polovinou plochy sklepních kójí. Podíl právnické osoby, kterou založí„ staronájemci“ je [číslo], podíl pro [anonymizována dvě slova] [příjmení] [jméno] je [číslo]. Výsledná cena podílu 37% na domech [adresa] se skládá z ceny za 59,2 m2 společných prostor v částce 49 284 Kč, za pozemek parc. [číslo] o výměře 180 m2 a pozemek parc. [číslo] o výměře 133 m2 v ceně 87 437 Kč a sedminásobek ročního nájemného z nebytového prostoru o velikosti 14,2 m2. Výsledná cena nemovitosti činí pro žalobce 152 168 Kč.

8. Z dopisu [anonymizována dvě slova] [obec a číslo], Úřad městské části, odbor správy obecního majetku, adresovaného předsedovi Bytového družstva [ulice], panu [jméno] [příjmení] ze dne 29.10.2003, má soud za prokázané, že byly provedeny úpravy týkající se velikosti spoluvlastnických podílů a z toho vyplývající i nové opravené ceny, a to kupní ceny domu [adresa], kdy u nemovitosti [adresa] v k. ú. [část obce] je uvedeno, že údaje pro výpočet spoluvlastnických podílů jsou započitatelná plocha družstevních bytů dle stavební dokumentace včetně poloviny plochy lodžií, dále byly započteny hambálkové prostory dle platné smlouvy o hambalkách a dále byla započitatelná plocha původních bytů s polovinou plochy sklepních kójí. Podíl právnické osoby, kterou založí„ staronájemci“ je [číslo], podíl pro Bytové družstvo [příjmení] [jméno] je [číslo]. Výsledná cena podílu 63% na domech [adresa] se skládá z ceny za plochu započitatelné bytové plochy, dále z ceny za 59,2 m2 společných prostor a za pozemek parc. [číslo] o výměře 180 m2 a pozemek parc. [číslo] o výměře 133 m2 a sedminásobek ročního nájemného z nebytového prostoru o velikosti 14,2 m2. Výsledná cena nemovitosti činí pro žalovaného 2 850 420 Kč.

9. Z dokumentu nazvaného jako rekapitulace prostor v 1. podzemním podlaží ze dne 18.11.2005 adresovaného pro [anonymizováno] [příjmení], má soud za prokázané, že byly v tomto dokumentu rekapitulovány prostory v 1. podzemním podlaží a byl učiněn návrh na jejich užívání, kdy ke společnému užívání byly navrženy prostory za 1) sušárna 1, 2) sušárna 2, 3) prádelna, 4) žehlírna, 5) WC, 6) sklad, 7) úklidová komora jako místnosti využitelné k rozdělení v poměru vlastnických podílů, 8) využitelný prostor o výměře 1,56 m2, 9) sklep žalobce o výměře 1,82 m2, 10) sklad (sklep) o výměře 9,11 m2, 11) vstup, měření tepla a TUV bytového družstva o výměře 15,67 m2, 12) sklad (sklep) o výměře 9,11 m2, 13) využitelný prostor pod schody o výměře 1,82 m2 a konečně nebytový prostor ve spoluvlastnictví obou bytových družstev – kancelář v nájmu žalobce o výměře 12,44 m2.

10. Z dopisu adresovaného [anonymizována dvě slova] [ulice] – [anonymizováno] [jméno] [příjmení], místopředsedou představenstva pro [anonymizována dvě slova] [příjmení] [jméno], ze dne 24.11.2005, má soud za prokázané, že představenstvo žalovaného projednalo podklady, kdy žalovaný navrhuje pro další využití místností v 1. podzemním podlaží nemovitostí [adresa] vycházet z původního materiálu žalovaného ze dne 11.11.2005, při respektování naměřených ploch a oficiálních údajů, které jsou uvedeny v kupní smlouvě a v pasportech nemovitosti. Dispozice jednotlivých místností ve stavební dokumentaci a v písemném materiálu [anonymizována dvě slova] neodpovídá skutečnému stavu v domě. Žalovaný se dále v dopise vyjádřil, že sklad označený [číslo] (vodoměr hl. uzávěry) neexistuje, prostor [číslo] je chodba, místnost [číslo] není započítávána do žádné plochy – jsou zde hlavní vstupy rozvodu tepla a TUV včetně měřidel. Místnost je přístupná pouze zaměstnancům [anonymizována dvě slova] a tento stav bude zachován i do budoucna. V kopii stavební dokumentace je místnost označena jako Subcentrála a toto označení odpovídá jejímu určení. Dále využitelný prostor pod schody [číslo] je část chodby pod schodištěm, kdy sklep [číslo] byl vybudován dodatečně bez souhlasu nájemníků domu a uznán správcem jako sklep o rozloze 1 m2 a představenstvo žalovaného tento stav nezpochybňuje. Dále je zde uvedeno, že rozměry místností ve stavební dokumentaci plně nekorespondují s naměřenými hodnotami místností v domě. Dále je v dopise uvedeno ke společným prostorám v bodě nazvaném jako společné prostory, že dle stanoviska [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] a předloženého návrhu smlouvy o společné správě nemovitostí, zpracované [anonymizováno] [příjmení] [jméno] se jedná o pět místností – prádelna, mandl, dvě sušárny a kočárkárna (přehodnocena na nebytový prostor, její rozloha dle pasportu a kupní smlouvy činí 14,2 m2). Podle kupní smlouvy se jedná o celkovou plochu 59,2 m2, která byla započtena do celkové ceny nemovitostí v podílu 63% žalovaný a 37% žalobce. Dále je v dopise uvedeno, že co se týká dalších místností, které, když se jedná o místnosti, které nebyly přiděleny do užívání nájemníkům, a které nebyly zahrnuty do ceny nemovitostí, a to sklepy S9 a S10 a dále dva sklepy, každý s plochou 9,2 m2, což do této skupiny řadíme i sklep žalobce s plochou 1,8 m2, který nebyl započítán do ceny nemovitostí. Odpovídající podíl žalobce činí 8 m2, kdy žalovaný nabízí možnost využívání sklepa o rozloze 9,2 m2 vedle schodiště nemovitosti [adresa]. Dále je v dopise uvedeno, že představenstvo žalovaného nesouhlasí s výstavbou dalších místností, tak jak je navrženo v předloženém materiálu, a to prostor [číslo] [číslo] upřednostňuje využívání stávajících místností v rozsahu dle výše vlastnických podílů.

11. Ze Smlouvy o užívání společné věci v podílovém spoluvlastnictví vlastníků uzavřené podle § 136 a násl. zák. č. 40/1964 Sb. (občanský zákoník) uzavřené mezi spoluvlastníky žalobcem a žalovaným ze dne 20.12.2005 (dále v textu také jen Smlouva o užívání), včetně přílohy [číslo] této smlouvy označované jako 1. podlaží [adresa] – orientační náčrt společných částí a prostor, má soud za prokázané, že dle bodu 4.3. poslední odstavec, společnými částmi nemovitosti jsou rovněž společné prostory s celkovou plochou 59,2 m2 a další místnosti umístěné ve společných prostorách v 1.PP – suterénu a uvedené v článku III. smlouvy – viz. přílohu [číslo]. Dle bodu 4.5. smlouvy, společné části a společné prostory nemovitostí, uvedené v odst. 4.3., mají právo volně užívat a povinnost podílet se na jejich opravách, údržbě a modernizaci včetně úhrady takto vzniklých nákladů obě smluvní strany z titulu spoluvlastnického práva. V bodě IV. bod 4.1. se žalobce a žalovaný dohodli na užívání bytů v nemovitostech [adresa] a [adresa] tak, že žalovaný má právo užívání 8 bytových jednotek v 1. NP a 2. NP s příslušenstvím k uvedeným bytovým jednotkám, které tvoří sklepy a sklepní kóje v suterénu nemovitostí a žalobce má právo užívání 4 bytových jednotek vestavěných v podkroví uvedených nemovitostí včetně lodžií a prostoru nad 4 bytovými jednotkami.

12. Z přílohy [číslo] Smlouvy o užívání společné věci, označené jako orientační náčrt společných částí a prostor, má soud za prokázané, že legenda k dohodě definovala místnosti vymezené kupní smlouvou jako společné prostory nemovitosti a další místnosti umístěné ve společných prostorách. Na základě dohody se účastníci dohodli, že budou užívat společně prostory označované jako sušárna 1, sušárna 2, mandl, prádelna, žalobce bude užívat místnosti označované jako nebytový prostor – kancelář [anonymizováno], sklep označovaný jako sklep [anonymizováno] umístěný vedle prádelny, dále sklep umístěný mezi Subcentrálou a schodištěm vchodu [číslo] dále prostor označovaný jako sklep pod schody umístěný mezi sklep S8 a schodištěm vchodu 701, a žalovanému bylo dán do užívání sklep označovaný jako J0, dále sklep označovaný jako S10 umístěný vedle prádelny, a sklep označovaný jako S9 umístěný mezi Subcentrálou a schodištěm vchodu 701. U místnosti označované jako Subcentrála je uvedeno, že se jedná o místnost se se vstupy tepla a TUV včetně napojení na příslušné rozvody do bytových jednotek [anonymizováno] umístěná ve společných prostorách.

13. Ze sdělení [anonymizována dvě slova] [obec a číslo], Úřad městské části odbor výstavby ze dne 19.11.2009, má soud za prokázané, že k žádosti žalovaného o stanovisko k výměně zdroje vytápění v bytovém domě [adresa], kdy ve věci výměny zdroje vytápění, a to při přechodu z dálkového na plynový pro 8 bytových jednotek v uvedeném domě, kdy se jedná o instalaci kondenzačního plynového kotle, který bude umístěn v nepoužívané prádelně v suterénu domu, bylo sděleno, že stavebních úprav nepodléhá ohlášení, ani nevyžaduje stavební povolení s tím, že se jedná o udržovací práce; sdělení bylo zasláno žalobci i žalovanému.

14. Z dopisu adresovaného žalobcem žalovanému ze dne 22.2.2018 nazvaného, jako návrh na majetkoprávní vyrovnání za využívání společných prostor má soud za prokázané, že žalobce v tomto dopise uvedl, že dle kupní smlouvy se za společné části nemovitých věcí považují společné prostory s celkovou plochou 59,2 m2 a další místnosti umístěné ve společných prostorách v 1. podzemním podlaží – suterénu a uvedené v čl. III. této smlouvy, kdy dle přílohy 1 kupní smlouvy je orientační náčrt společných částí a prostor, kdy jsou rovněž společnými částmi sušárna 1, sušárna 2, prádelna a mandl. Prostor označený jako sklad je určen jako prostor přidělený do užívání žalobce. Dále společnou část budovy označenou jako prádelna v příloze č. 1 užívá pouze žalovaný pro své potřeby a žalobci byl svévolně zamezen přístup do tohoto společného prostoru budovy, kde žalovaný následně zřídil kotelnu, která je užívána pro jeho potřeby. Další společnou část budovy označenou jako sklad změnil žalovaný z prostoru výhradně určeného k používání žalobci na sklad pro uklízečku. Žalobce dále uvedl, že jelikož mu bylo svévolně znemožněno podílet se na užívání označeného společného prostoru v rozsahu spoluvlastnického podílu, dochází k bezdůvodnému obohacení na úkor žalobce. Dále je zde uvedeno, že bez souhlasu žalobce bylo změněno užívání prostoru skladu a v důsledku toho také dochází k bezdůvodnému obohacení na úkor žalobce. Žalobci tak vzniká škoda ve výši odpovídající obvyklému nájemnému, která lze za uvedené prostory v dané lokalitě požadovat. Žalobce dále v tomto dopise navrhl možné řešení daného stavu.

15. Z dopisu ze dne 12.11.2018 adresovaného právním zástupcem žalobce žalovanému, má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného na základě předžalobní upomínky k vydání bezdůvodného obohacení v částce 43 200 Kč, a to za období od 1.12.2015 do 31.11.2018, kdy žalobce vyzval k úhradě do 30.11.2018; žalobce uvedl, že do společných částí budovy patří mimo jiné prádelna a do užívání žalobce patří prostor vymezený jako sklep o výměře 1,43 m2, který se nalézá vedle prádelny; prádelna je o výměře 11,07 m2 a je součástí společných prostor bez určení přidělení do užívání jednoho nebo druhého subjektu, nicméně prostor užívá výlučně žalovaný pro své potřeby a žalobci byl zamezen přístup do těchto prostor. Nejméně od roku 2012 znemožňuje žalovaný žalobci podílet se na užívání společného prostoru označeného jako prádelna v rozsahu 37%. Dále sklep o výměře 1,43 m2, který dle uzavřené smlouvy náleží do výlučného užívání žalobce, byl bez souhlasu žalobce vyčleněn pro potřeby úklidové firmy, která zajišťuje úklid společných prostor v uvedených budovách. Žalobce v této výzvě uvedl, že nad rámec spoluvlastnického podílu a na úkor žalobce žalovaný užívá prostory o výměře 5 m2.

16. Z inzerce [webová adresa] ze dne 10.12.2018 má soud za prokázané, že pronájem výrobní haly v ulici [ulice], [obec a číslo] byl inzerován za částku 313 Kč 1 m2 a pronájem výrobní haly v ulici [ulice], [obec a číslo] byl inzerován za 150 Kč 1 m2.

17. Z dopisu žalovaného adresovaného žalobci ze dne 7.3.2019 nazvaného jako výpověď smlouvy, má soud za prokázané, že žalovaný vypověděl smlouvu o užívání společné věci uzavřené v roce 2005 a to s tříměsíční výpovědní dobou.

18. Ze sdělení [anonymizována dvě slova] [obec a číslo], Úřad městské části, odbor výstavby ze dne 9.12.2021, které bylo adresováno žalobci, má soud za prokázané, že odbor výstavby svým povolením nestanovuje, zda bude část stavby společným prostor či nikoliv. Dále je zde uvedeno, že v souladu se stavebně právními předpisy lze stavbu či její část užívat pouze v souladu s účelem uvedeným v kolaudačním rozhodnutí, kolaudačním souhlasu či oznámení o užívání stavby. Pokud stavba nevyžaduje kolaudaci, lze ji užívat jen k účelu vymezenému v povolení stavby. Pro stavební úřad je tedy relevantní účel užívání uvedený v příslušném rozhodnutí či opatření a související projektové dokumentaci. Konkrétní pojem funkce prostoru se v čase vykládá různě, neexistuje pojmová definice, ale pouze ustálená praxe.

19. Z dopisu [anonymizována dvě slova] [obec a číslo], Úřad městské části ze dne 30.11.2021, má soud za prokázané, že odbor správy majetku, oddělení bytu a nebytových prostor, k prodeji domu [adresa] v k. ú. [část obce], tento sdělil, že součet všech podlahových ploch jednotek započitatelných do spoluvlastnického podílu tvoří základ pro podíl na všech společných částech, tedy všechny ostatní plochy, které nejsou součástí výpočtu, jsou společnou částí a společné všem, tedy oběma družstvům.

20. Z první strany smlouvy o nájmu bytu, uzavřené mezi žalovaným, coby pronajímatelem a [jméno] [příjmení], coby členem bytového družstva, má soud za prokázané, že pronajímatel přenechal nájemkyni za úplatu do užívání družstevní byt specifikovaný v nájemní smlouvě s tím, že součástí bytu je příslušenství, které je v čl. 2 smlouvy specifikováno jako dva sklepy a jedna sklepní kóje s celkovou podlahovou plochou 14 m2 umístěné v 1. podzemním podlaží.

21. Z listiny označené jako pasport bytu [číslo] nájemce [příjmení] [jméno] má soud za prokázané, že je zde uvedena v kolonce další místnost sklepní kóje o celkové ploše 1,8 m2 a je zde uvedena kolonka započitatelná plocha pro nájem 0,90 m2.

22. Z evidenčního listu pro výpočet úhrady za užívání bytu pro uživatele [příjmení] [jméno] č. bytu 201 na adrese [ulice a číslo], má soud za prokázané, že je zde uvedena sklepní kóje o celkové výměře 1,8 m2, jedná se o evidenční list ze dne 18.1.2006.

23. Z pasportu bytu ze dne 8.7.2003 pro byt [číslo] nájemce [jméno] [příjmení], má soud za prokázané, že je zde uvedeno v rozpisu místností sklepní kóje o celkové ploše 15 m2, v kolonce započitatelná plocha pro nájem 7,50 m2.

24. Z dokumentu nazvaného jako pasport bytu z roku 2003 má soud za prokázané, že se jedná o pasport k prostoru označenému jako nebytový prostor sklad ostatní, plocha prostoru je uváděna ve výměře 14,20 m2.

25. Z projektové dokumentace Státního ústavu pro projektování z 19.5.1983, má soud za prokázané, že místnost označovaná žalobcem a žalovaným jako sklep J0 byl v projektové dokumentaci označován jako –„ Popel“. Prostor označovaný žalobcem a žalovaným jako nebytový prostor, byl v projektové dokumentaci označován jako„ Kočárky“.

26. Ze zápisu z jednání představenstva [anonymizována dvě slova] [ulice] – žalovaný, ze dne 7.12.2009, má soud za prokázané, že bylo jednáno v rámci přípravy výstavby vlastní kotelny.

27. Z výpovědi smlouvy o užívání společné věci ze dne 4.3.2019, má soud za prokázané, že žalovaný adresoval žalobci výpověď smlouvy o využívání společné věci, která byla uzavřena dne 20.12.2005 mezi žalobcem a žalovaným, a to dle § 136 a násl. zák. č. 40/1964 Sb., a to s ohledem na to, že platná smlouva v současnosti nezohledňuje změny k nimž v minulosti došlo s tím, že žalovaný projevil zájem o uzavření nové smlouvy.

28. Z dopisu ze dne 23.11.2018 adresovaného žalovaným žalobci nazvaného jako výzva k jednání, má soud za prokázané, že žalovaný reagoval na předžalobní výzvu žalobce, přičemž žalovaný navrhl situaci řešit na společném jednání a celou situaci projednat, přičemž tento návrh byl veden zájmem o další nekonfliktní spolupráci obou [anonymizována dvě slova].

29. Z dopisu právního zástupce žalovaného adresovaného právnímu zástupci žalobce ze dne 18.12.2018, má soud za prokázané, že právní zástupce žalobce mimo jiné v reakci na předžalobní výzvu uvedl, že má za to, že je potřeba začít jednat o případné revizi smlouvy s cílem uzavření dodatku ke smlouvě, tak, aby byly narovnány vzájemné vztahy žalobce a žalovaného, aby bylo předejito budoucím sporům s tím, že vedení případného soudního sporu je shledáváno jako mimořádně nešťastné, mimo jiné proto, že v dalších letech se očekává realizace dalších oprav a nemovitostí, na kterých se žalobce a žalovaný budou finančně podílet, což předpokládá jejich nekonfliktní spolupráci.

30. Z nesporných tvrzení účastníků řízení (ústní jednání 3.5.2021 na čl. 148 spisu), má soud za prokázané, že prostory označené jako sklep J1 až sklep J12 a dále sklepní prostory označené jako S1 až S8 jsou příslušenstvím bytu a nejsou tedy společnými prostorami a nejsou předmětem sporu. Dále účastníci učinili nesporným, že prostor označený jako sušárna 1, sušárna 2 a mandl jsou společné prostory, které jsou užívány žalobcem a žalovaným společně, a to na základě dohody o užívání společné věci. Dále účastníci učinili nesporným, že společné prostory dále tvoří sklep umístěný napravo od Subcentrály a dále sklep označený jako S9 umístěný nalevo od Subcentrály a umístěný zároveň vedle schodiště a dále sklep označený jako S10 umístěný vedle prádelny, kdy se jedná o společné prostory, které jsou užívány v souladu s dohodou o užívání společné věci.

31. Z dopisu [anonymizována dvě slova] [obec a číslo], Úřad městské části – odbor správy majetku ze dne 23.2.2022 adresovaného žalovanému (čl. 233 spisu), má soud za prokázané, že odbor správy majetku sdělil, že na základě posouzení všech dokumentů lze konstatovat uvedené závěry, a to, že součástí kupní ceny při prodeji předmětného domu žalobci a žalovanému bylo součástí kupní ceny 59,2 m2 společně užívaných prostor (místnosti domovního vybavení – kočárkárna, sušárny, prádelna, žehlírna), za kterou obě bytová družstva zaplatila kupní cenu, která odpovídala výši jejich spoluvlastnických podílů. Obě bytová družstva si tak zakoupila mimo jiné, pouze společné prostory s plochou 59,2 m2. Dále odbor správy majetku uvedl, že pokud jde o právo na užívání dalších místností v 1. podzemním podlaží mimo společně užívané prostory s plochou 59,2 m2 [anonymizována dvě slova] [příjmení] [jméno] máme za to, že toto právo nevyplývá z žádného nám známých dokumentů, případnému užívání by byla nezbytná dohoda s [anonymizována dvě slova] [ulice].

32. Z dopisu [anonymizována dvě slova] [obec a číslo], Úřad městské části – odbor správy majetku ze dne 30.6.2022 adresovaného předsedovi představenstva žalobce a na vědomí místopředsedovi představenstva žalovaného má soud za prokázané, že odbor správy majetku poupravuje závěr nastíněný v dopise ze dne 6.5.2022, a to tak, že pokud jde o právo na užívání dalších místností v 1. podzemním podlaží mimo společně užívaných prostor s plochou 59,2 m2 uvádí„ máme za to, že toto právo v souvislosti s prodejem domu nevyplývá z žádného nám známých dokumentů nejen pro žalobce, tak jak bylo v dopisu původně uvedeno, ale zřejmě ani pro žalovaného, když odpovídající užívací titul ohledně předmětných prostor pravděpodobně vůbec neexistuje“ (dopis na čl. 245 spisu).

33. Ze zápisu z místního šetření ze dne 17.6.2022 na čl. 249 spisu, má soud za prokázané, že účastníci místního šetření potvrzují svým podpisem správnost měření místnosti v suterénu domu [ulice a číslo], [obec a číslo] prostor bývalé kanceláře žalobce (prostor označovaný účastníky také jako nebytový prostor), kdy rozměr místnosti je 10,69 m2. Účastníky místního šetření byl za žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], za žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení] a dále účastníkem byla [anonymizováno] [jméno] [příjmení] za správcovskou firmu [právnická osoba]

34. Z nesporných tvrzení účastníků řízení má soud za prokázané, že výměra místnosti označované jako nebytový prostor nebo také jako kancelář [anonymizováno] má výměru 10,69 m2 a je v užívání [anonymizováno] cca od roku 1999. Místnosti sklepa J0 nebo také v podkladech označována jako Popel, je o výměře 4,58m2 a tuto místnost má fakticky v užívání nájemnice bytu [anonymizováno] paní [příjmení]. Rozměr místnosti označované jako sušárna 1 je 13,85m2, rozměr místnosti označované jako sušárna 2 je 13,79m2 a výměra místnosti označované jako mandl je 6,19m2 Tyto tři místnosti v rozhodném období užívali účastníci společně. Místnost nazývaná jako prádelna a po přebudování označovaná také jako kotelna je o výměře 11m2. Místnost bývalé prádelny označované také jako kotelna má v užívání žalovaný a takto jí měl od doby, kdy byla přebudována na kotelnu, tedy od roku 2010. Prostor sklep, označovaný sklep S10 je o výměře 2,74m2 a je a byl v rozhodném období v užívání žalovaného. Prostor označovaný jako sklep nebo také místnost úklid je o výměře 1,37m2 a je využíván od roku 2010 oběma bytovými družstvy společně, ač měl být původně podle dohody o užívání společných prostor ve výlučném užívání žalobce. Dále prostor sklepa označovaný jako sklep [anonymizováno] umístěný vedle Subcentrály a schodiště je o výměře 9,18m2, místnost byla v rozhodném období v užívání [anonymizováno]. Prostor místnosti označované jako Subcentrála je o výměře 15,50m2, místnost označovaná jako Subcentrála je a byla v rozhodném období v užívání žalovaným, klíče od této místnosti má předseda představenstva žalovaného a nikdo jiný do ní nemá přístup. Výměra místnosti označované jako sklep S9 umístěna vedle Subcentrály a schodištěm vchodu 701 je 9,15m2 a v rozhodném období byla v užívání [anonymizováno].

35. Ze sdělení odboru výstavby [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] ze dne 19.11.2009, má soud za prokázané, že k žádosti o stanovisko k výměně zdroje vytápění v bytovém domě [adresa] odbor výstavby sdělil, že ve věci výměny zdroje vytápění a TUV při přechodu z dálkového na plynový pro osm bytových jednotek v uvedeném domě, kdy se jedná o instalaci kondenzačního plynového kotle o výkonu do 50 kW s vývodem spalin na střechu domu, který bude umístěn v nepoužívané prádelně v suterénu domu, tak odbor výstavby sdělil, že práce nepodléhají ohlášení, ani nevyžadují stavební povolení. Dále odbor výstavby sdělil, že je záměr třeba projednat s [anonymizována dvě slova] a postupovat dle jejich pokynů a při provádění prací je nutné dodržovat technické normy a předpisy.

36. Z dalších, v řízení provedených důkazů, soud nevzal za prokázané žádné právně významné skutečnosti.

37. Na základě provedeného dokazování, z nesporných tvrzení účastníků a ze shodných vyjádření účastníků má soud za prokázaný následující skutkový stav.

38. Žalobce a žalovaný jsou [anonymizována dvě slova], kterým svědčí spoluvlastnické právo k nemovitostem parc. [číslo] jehož součástí je stavba, a to dům [adresa] a pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba, a to dům [adresa]. Žalobce je menšinovým spoluvlastníkem, kdy jeho ideální spoluvlastnický podíl činí [číslo], žalovaný je podílovým spoluvlastníkem v rozsahu [číslo]. Spoluvlastnické právo k uvedeným nemovitostem nabyli žalobce a žalovaný na základě kupní smlouvy uzavřené s prodávajícím - [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] dne 20.2.2005, kdy předmětem smlouvy byl prodej domu [adresa] a [adresa] a pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] vše v k. ú. [část obce]. Kupní cena byla stanovena [anonymizována dvě slova] [obec a číslo], [ulice] část schválila již v roce 2002 zásady postupu při prodeji obytných domů zpracované podle schválené koncepce bytové politiky [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] pro rok 2001 a následující období. Kupní cena podílu žalobce 37% na domech [adresa] se skládala z ceny za 59,2 m2 společných prostor v částce 49 284 Kč, za pozemek parc. [číslo] o výměře 180 m2 a pozemek parc. [číslo] o výměře 133 m2 v ceně 87 437 Kč a sedminásobek ročního nájemného z nebytového prostoru o velikosti 14,2 m2. Výsledná cena nemovitosti činila pro žalobce 152 168 Kč. Kupní cena podílu žalovaného 63% na domech [adresa] se skládala z ceny za plochu započitatelné bytové plochy, dále z ceny za 59,2 m2 společných prostor a za pozemek parc. [číslo] o výměře 180 m2 a pozemek parc. [číslo] o výměře 133 m2 a sedminásobek ročního nájemného z nebytového prostoru o velikosti 14,2 m2. Výsledná cena nemovitosti činila pro žalovaného 2 850 420 Kč Kupní smlouva stanovila výši spoluvlastnických podílů žalobce a žalovaného, údaji rozhodnými pro výpočet spoluvlastnických podílů byla započitatelná plocha družstevních bytů dle stavební dokumentace včetně poloviny plochy lodžií, dále byly započteny hambálkové prostory dle platné smlouvy o hambalkách a dále započitatelná plocha původních bytů s polovinou plochy sklepních kójí. V 1.PP domu [adresa] a [adresa] se nachází jednak sklepy a sklepní kóje, které tvoří příslušenství bytů a dále se zde nachází další místnosti. Konkrétně se v suterénu domu nachází sklepy a sklepní kóje označované J1 až J12 a dále sklepy označované S1 až S8, kdy ohledně těchto sklepních prostor není mezi účastníky sporu, když se jedná o příslušenství bytů. Dále se v suterénu domu, kromě uvedených sklepů a sklepních kójí, nachází další místnosti, a to konkrétně prostor označovaný účastníky původně jako nebytový prostor [anonymizováno] (nebo také jako kancelář) o výměře 10,69 m2, sklep označovaný účastníky jako J0 (nebo také„ popel“) o výměře 4,58 m2, dále místnost označovaná jako sušárna 1 o velikosti 13,85 m2, dále místnost označovaná jako sušárna 2 o velikosti 13,79 m2, dále místnost označovaná jako mandl o velikosti 6,19 m2, dále místnost označovaná jako prádelna o velikosti 11 m2, dále vedle prádelny místnost označovaná jako sklep S10 o velikosti 2,74 m2, dále vedle místnosti prádelny sklep označovaný jako sklep [anonymizováno] (nebo také„ místnost úklid“) o velikosti 1,37 m2, dále místnost označovaná jako Subcentrála o velikosti 15,50 m2, dále místnost sousedící se Subcentrálou a umístěná mezi Subcentrálou a schodištěm označovaná jako sklep [anonymizováno] o velikosti 9,18 m2, dále místnost umístěná mezi místností Subcentrály a schodištěm u vchodu [číslo] označovaná jako sklep S9 o velikosti 9,15 m2 a místnost umístěná vedle sklepa S8 označovaná jako sklep [anonymizováno] o velikosti 1,8 m2. Žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvy o užívání společné věci v podílovém spoluvlastnictví vlastníků, kdy v čl. IV. vymezili v bodě 4.3., že společnými částmi nemovitostí jsou mimo jiné rovněž společné prostory s celkovou plochou 59,2 m2 a další místnosti umístěné ve společných prostorách v 1. PP – suterénu a uvedené v čl. III. této smlouvy – viz příloha [číslo] kdy přílohou [číslo] je orientační náčrt společných částí a prostor. Dle uzavřené smlouvy o užívání společné věci v podílovém spoluvlastnictví vlastníků, bod 4.5. společné části a společné prostory nemovitostí uvedené v odst. 4.3., mají právo volně užívat a povinnost podílet se na jejich opravách, údržbě a modernizaci včetně úhrady takto vzniklých nákladů obě smluvní strany z titulu spoluvlastnického práva. Na základě této dohody ve spojení s přílohou [číslo] orientační náčrt společných částí a prostor se účastníci dohodli tak, že společně účastníci budou užívat prostory označované jako sušárna 1, sušárna 2, mandl, prádelna; dále se dohodli, že žalobce výlučně bude užívat místnosti označované jako nebytový prostor – kancelář [anonymizováno], dále místnost označovanou jako sklep [anonymizováno] o výměře 1,37 m2 (umístěný vedle prádelny), dále sklep umístěný mezi Subcentrálou a schodištěm vchodu [číslo] o velikosti 9,18 m2 a dále prostor umístěný mezi sklepem označovaným jako S8 a schodištěm vchodu 701 označovaný jako sklep [anonymizováno] (nebo také jako sklep pod schody) - prostor o výměře 1,8 m2; a dále se dohodli, že žalovaný výlučně bude užívat místnosti - sklep označovaný jako J0 o výměře 4,58 m2, dále sklep označovaný jako S10 umístěný vedle prádelny o výměře 2,74 m2, a sklep označovaný jako S9 o výměře 9,15 m2 umístěný mezi Subcentrálou a schodištěm vchodu 701. Ohledně místnosti Subcentrály nebylo ve Smlouvě o způsobu užívání uvedeno ničeho, místnost o výměře 15,5 m2 fakticky užívá žalovaný a má ji pod uzamčením. Místnost označovanou jako sklep [anonymizováno] o výměře 1,37 m2 umístěnou vedle prádelny fakticky užívají pro potřeby uskladnění věcí uklízečky jako úklidovou místnost oba účastníci, místnost je pro potřeby úklidu používána od roku 2012, poté co sklep vyklidil pan [jméno], člen žalobce. Oproti dohodě místnost označovanou jako sklep J0 o výměře 4,58 m2 užívá jako příslušenství bytu paní [příjmení], členka [anonymizována dvě slova] [ulice] a nájemkyně bytu ve vlastnictví bytového družstva [ulice]. V místnosti označované jako prádelna o výměře 11 m2 pak žalovaný vybudoval v roce 2010 kotelnu, o výstavbě kotelny žalobce věděl, tuto místnost fakticky užívá žalovaný. K datu 30.6.2019 došlo k zániku dohody o užívání společných prostor uzavřené v roce 2005, a to na základě výpovědi žalovaného.

39. Soud hodnotil provedené důkazy jednotlivě, jakož i ve vzájemných souvislostech, přičemž dospěl k následujícímu právnímu závěru.

40. Podle § 3028 odst.1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Dle odst. 2 téhož, není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle odst. 3 téhož ustanovení, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

41. Podle § 136 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31.12.2013 (dále jen občanský zákoník), věc může být v podílovém spoluvlastnictví více vlastníků.

42. Podle § 137 občanský zákoník, podíl vyjadřuje míru, jakou se spoluvlastníci podílejí na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví ke společné věci. Podle odst. 2 není-li právním předpisem stanoveno nebo účastníky dohodnuto jinak, jsou podíly všech spoluvlastníků stejné.

43. Podle § 139 odst. 1 občanský zákoník z právních úkonů týkajících se společné věci jsou oprávněni a povinni všichni spoluvlastníci společně a nerozdílně. Podle odst. 2 téhož o hospodaření se společnou věcí rozhodují spoluvlastníci většinou, počítanou podle velikosti podílů. Při rovnosti hlasů nebo nedosáhne-li se většiny anebo dohody, rozhodne na návrh kteréhokoliv spoluvlastníka soud.

44. Podle § 121 odst. 2, občanský zákoník, příslušenstvím bytu jsou vedlejší místnosti a prostory určené k tomu, aby byly s bytem užívány.

45. Podle § 1 zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (dále jen zákon o vlastnictví bytů), ve znění účinném do 31.12.2013, tento zákon upravuje spoluvlastnictví budovy, u něhož spoluvlastník budovy je vlastníkem bytu nebo nebytového prostoru jako prostorově vymezené části budovy a zároveň podílovým spoluvlastníkem společných částí budovy.

46. Podle § 2 zákona o vlastnictví bytů se pro účely tohoto zákona rozumí nebytovým prostorem místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k jiným účelům než k bydlení; nebytovými prostory nejsou příslušenství bytu nebo příslušenství nebytového prostoru ani společné části domu.

47. Podle téhož ustanovení jsou společnými částmi domu části domu určené pro společné užívání, zejména základy, střecha, hlavní svislé a vodorovné konstrukce, vchody, schodiště, chodby, balkóny, terasy, prádelny, sušárny, kočárkárny, kotelny, komíny, výměníky tepla, rozvody tepla, rozvody teplé a studené vody, kanalizace, plynu, elektřiny, vzduchotechniky, výtahy, hromosvody, společné antény, a to i když jsou umístěny mimo dům; dále se za společné části domu považují příslušenství domu (například drobné stavby) a společná zařízení domu (například vybavení společné prádelny).

48. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve znění účinném od 1.1.2014 (dále jen NOZ), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 téhož ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

49. Podle § 2 odst. 3 NOZ výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

50. Podle § 1121 NOZ každý ze spoluvlastníků je úplným vlastníkem svého podílu.

51. Podle § 1122 odst. 1 NOZ podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci. Podle odst. 2 téhož ust., velikost podílu vyplývá z právní skutečnosti, na níž se zakládá spoluvlastnictví nebo účast spoluvlastníka ve spoluvlastnictví. To spoluvlastníkům nebrání, aby si velikost podílů ujednali jinak; takové ujednání musí splňovat náležitosti stanovené pro převod podílu.

52. V daném případě se žalobce domáhal bezdůvodného obohacení s původním tvrzením, že žalovaný užívá ve větším rozsahu předmětné společné prostory v domě, než odpovídá jeho spoluvlastnickému podílu, a to konkrétně místnost označovanou jako prádelna a místnost vedle prádelny o velikosti 1,37 m2 označovanou jako sklep [anonymizováno]. V prvé řadě je třeba říci, že vzhledem k tomu, že žalobce a žalovaný se stali spoluvlastníky předmětného domu [adresa] na základě kupní smlouvy v roce 2005 a v tomto roce uzavřeli i smlouvu o užívání společných prostor, tedy za účinnosti občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., soud posuzoval spoluvlastnický vztah a uzavřenou dohodu o užívání dle tehdy platných předpisů, a to ve smyslu výše cit. ust. § 3028 NOZ.

53. Soud se vzhledem k rozporným tvrzením účastníků ohledně společných prostor v domě, resp. ohledně některých místností v 1. PP domu, před vyřešením otázky případného nadužívání, zabýval tím, jaké místnosti a o jaké výměře (když i zde byl původně mezi účastníky spor) se v 1.PP vůbec nachází, jakého jsou charakteru a jaké tedy společné prostory účastníci coby spoluvlastníci vlastní. Konkrétně ohledně místnosti označované jako nebytový prostor nebo též kancelář [anonymizováno], účastníci nejprve uváděli, že se jedná o nebytový prostor, dále žalovaný namítal, že měli tento prostor oba účastníci užívat společně, když se jednalo o prostor, který byl zahrnut do kalkulace kupní ceny, žalobce naopak tvrdil, že tento prostor dle dohody účastníků měl k výlučnému užívání a dále byl spor mezi účastníky ohledně samotného charakteru prostoru označovaného jako sklep J0, kdy žalovaný tvrdil, že se jedná o příslušenství bytu a nikoliv o společný prostor.

54. Předně je třeba akcentovat to, že účastníci si na základě kupní smlouvy uzavřené v roce 2005 koupili celý dům [adresa], tedy včetně všech prostor se v domě nacházejících. Všechny místnosti v suterénu domu žalobce a žalovaný nabyli na základě kupní smlouvy do spoluvlastnictví. Pokud žalovaný argumentoval tím, že účastníci zakoupili pouze 59,2 m2 společných prostor, neboť kupní cena nemovitosti se mimo jiné odvíjela od ceny 59,2 m2 společných prostor, je tato skutečnost zcela nerozhodná pro vznik vlastnického práva ke všem prostorám v domě, tvorba kupní ceny a výše kupní ceny byla věcí vůle účastníků v rámci uzavřené kupní smlouvy. Jestliže při výpočtu kupní ceny bylo kalkulováno s 59,2 m2 společných prostor, neznamená to, že účastníci nabyli pouze 59,2 m2, taková úvaha žalovaného odporuje předmětu koupě dle textu kupní smlouvy a koneckonců i zápisu do katastru nemovitostí. Pro nabytí vlastnického (resp. spoluvlastnického) práva k celému domu, je zcela nerozhodné, jak byla stanovena kupní cena a v jaké výši (koneckonců tvorba kupní ceny byla odpovědností především prodávajícího). Jak již bylo popsáno shora v 1.PP se nachází, kromě prostor sklepů a sklepních kójí, označovaných J1-J12 a S1-S8, které tvoří příslušenství bytů, další prostory. Obecně pokud účastníci sporovali charakter místností, je třeba odkázat na rozsudek nejvyššího soudu sp.zn. 26 Cdo 1538/2004, kdy„ při posouzení tohot, zda se v tom či onom konkrétním případě jedná o byt či nebytový prostor (i pro účely občanskoprávních vztahů), se musí vycházet ze stavebněprávních předpisů. Rozhodující je přitom kolaudační stav, nikoli faktický způsob využívání. Tentýž závěr je pak nutno uplatnit i ve vztahu ke společným prostorám domu. Zároveň je zřejmé, že společnými rostorami domu nejsou bytu (včetně jejich příslušenství), ani nebytové prostory. Jsou-li společné prostory objektivně určeny kolaudačním rozhodnutím, toto jejich určení nemůže být změněno (a tudíž nemohou být tomuto způsobu užívání dle § 688 občanského zákoníku odňaty) rozhodnutím vlastníka, a to ani se souhlasem všech nájemců bytů v domě“. Pokud účastníci sporovali charakter místnosti označované jako J0, nebo také popel, soud dospěl k závěru, že se nejedná o příslušenství bytu, jak tvrdil žalovaný. V řízení sice bylo prokázáno, že prostor užívá členka žalovaného, nájemnice bytu v předmětném domě, paní [příjmení], nicméně z ničeho nevyplývá, že se jedná o příslušenství bytu. Prostor byl kolaudován jako místnost tzv. popel, jednalo se o společný prostor, účel užívání však nebyl nikterak změněn, z ničeho nevyplývá, že by byl prostor určen k trvalému užívání s bytem jako příslušenství bytu. Ani z pasportu bytu paní [příjmení] nevyplývá, že se jedná o příslušenství bytu, vyplývá z něj pouze to, že ho užívá. Co se týká dalšího prostoru, a to prostoru označovaného jako nebytový prostor [anonymizováno] nebo také kancelář, je třeba říci, že se nejedná o nebytový prostor ve smyslu výše citovaného § 2 zákona o vlastnictví bytů, neboť nebyl stavebním úřadem určen k nebytovým účelům. Jedná se o prostor kolaudovaný jako tzv. kočárkárna, tedy ve smyslu výše citovaného ust. § 2 odst. 2 zákona o vlastnictví bytů jde o společný prostor. Ohledně výměry tohoto prostoru byl mezi účastníky původně spor, žalobce původně tvrdil výměru 10,56 m2, žalovaný tvrdil 14,2 m2, tak jak bylo uváděno [anonymizována dvě slova] [obec a číslo], coby prodávajícím. V průběhu řízení po přeměření místnosti účastníci učinili nesporným, že výměra činí 10,69 m2.

55. Další problematickou místností v 1. PP je místnost tzv. Subcentrály, kdy o této místnosti je v příloze [číslo] Smlouvy o užívání uvedeno pouze tolik, že se jedná o prostor umístěný ve společných prostorách se vstupy tepla a teplé vody pro bytové jednotky [anonymizováno]. Soud pak dospěl k závěru, že se jedná o společný prostor v domě ve smyslu výše cit. § 2 zákona o vlastnictví bytů, když se nejedná o příslušenství bytu ani o nebytový prostor, ale jednalo se de facto o prostor kotelny, byť po přebudování místnosti prádelny na kotelnu v roce 2010, ztratila svůj původní účel. Kotelny jsou pak uváděny cit. § 2 zákona o vlastnictví bytů v příkladném výčtu společných prostor. Pokud pak žalovaný tvrdil, že se jedná o výlučné vlastnictví žalovaného, z ničeho toto nevyplývá, neboť se nejedná o prostor, který by byl vymezen jako samostatná nemovitá věc (jak takto mohou být vymezeny bytové či nebytové jednotky), která by mohla být samostatně předmětem právních vztahů. Na to, že se jedná o společný prostor, nemůže mít vliv ani to, že v místnosti Subcentrály byly umístěny vlastní rozvody pro vytápění bytů [anonymizováno] a nyní jsou zde uzavírací ventily, jak poukazoval žalovaný, je třeba mít na paměti, že ani byty nejsou ve výlučném vlastnictví, když je třeba odlišovat vlastnictví a užívání, navíc i rozvody jako takové jsou společnou částí, jak vyplývá nejen z ust. § 2 odst. 2 zákona o vlastnictví bytů, tak i z dohody o užívání.

56. Konečně pokud žalovaný poukazoval na to, že prostor označovaný jako sklep [anonymizováno] (umístěný mezi sklepem S8 a schodištěm vchodu [adresa]) je příslušenstvím bytu, které užívá člen žalobce, pan [příjmení], tak soud s tímto nemůže souhlasit, neboť opět z provedených důkazů nevyplývá, že se jedná o prostor, který byl určen k trvalému užívání spolu s bytem jako příslušenství (nevyplývá to ani z pasportu bytu), naopak z provedených důkazů (příloha 1 Smlouvy o užívání) vyplynulo, že jde o sklep ve společných prostorách, který byl dán do užívání žalobce. Ostatně ani v bodě IV. bod 4.

1. Smlouvy o užívání, tam kde se účastníci dohodli ohledně užívání bytů, není uvedeno, že byty v užívání žalobce mají příslušenství v podobě sklepů, tak jak o tom naopak je hovořeno u bytů daných do užívání žalovanému. Jestliže žalobci svědčilo na základě uzavřené dohody o užívání právo uvedený prostor užívat, svědčilo mu i právo přenechat prostor k užívání svému členovi. To však nic nemění na charakteru prostoru jako společného. Co se pak týká výměry tohoto prostoru, který je fakticky 1,8 m2, kdy žalobce uváděl, že je třeba kalkulovat s jednou polovinou, tedy o výměře 0,9 m2, s tím, že se jedná o započitatelnou plochu a z poloviny výměry bylo vycházeno při tvorbě kupní ceny domu, soud opětovně uvádí, že je zcela nerozhodné, jak byla stanovena kupní cena a z jakého důvodu při její kalkulaci byla použita polovina výměry prostoru, pro stanovení celkové výměry společných prostor, je třeba vycházet z podlahové plochy jednotlivých místností.

57. Soud tedy dospěl k závěru, že veškeré společné prostory nemovitosti tvoří tyto místnosti: 1) místnost označovaná jako nebytový prostor / kancelář [anonymizováno] o výměře 10,69 m2, 2) místnost sklepa J0 / Popel o výměře 4,58m2 3) sušárna 1 o výměře 13,85m2, 4) sušárna 2 o výměře 13,79m2 5) mandl o výměře 6,19m2 6) prádelna/kotelna o výměře 11m2. 7) sklep S10 o výměře 2,74m2 8) sklep/místnost úklid o výměře 1,37m2 9) sklep [anonymizováno] umístěný vedle Subcentrály a schodiště vchodu [adresa] o výměře 9,18m2, 10) místnost Subcentrála o výměře 15,50m2, 11) sklep S9 o výměře 9,15m2 12) sklep [anonymizováno] o výměře 1,8 m2.

58. Celková plocha společných prostor tak činí plochu o výměře 99,84 m2, žalobce a žalovaný jsou oprávněni ve smyslu výše cit. zákoných ustanovení k společné věci každý v rozsahu svého spoluvlastnického podílu, žalobce tedy v rozsahu 37% z celkové plochy společných prostor, což představuje plochu o výměře 36,94 m2 a žalovaný v rozsahu 63%, což představuje plochu o výměře 62,89 m2.

59. V daném případě, jak výše uvedeno, některé společné prostory užívali oba účastníci společně, jiné byly ve výlučném užívání toho kterého z účastníků. V rozhodném období byly ve společném užívání na základě dohody, (účinné do 30.6.2019) užívány pouze prostory sušárny 1, sušárny 2, mandl a sklep/úklid. K prostoru sklep/úklid je třeba říci, že v průběhu řízení účastníci učinili nesporným, že tento prostor je užíván společně oběma účastníky ku prospěchu obou účastníků. Společně měl být užíván ještě prostor prádelny/kotelny, a to dle dohody o užívání a dále prostor Subcentrály, prostor Subcentrály však na základě zákona ve smyslu výš cit. § 132 občanského zákoníku a nikoliv na základě dohody, když užívání tohoto prostoru nebylo předmětem uzavřené dohody o užívání. Žalobce vedle společně užívaných prostor výlučně sám dále užíval na základě dohody o užívání prostor nebytový prostor/kancelář, sklep [anonymizováno] vedle subcentrály, sklep vedla sklepa S8. Žalovaný vedle společně užívaných prostor výlučně sám na základě dohody o užívání užíval sklep S10, sklep [anonymizováno] vedle Subcentrály a dále v rozporu s dohodou prostor prádelny/kotelny. K prostoru prádelny/kotelny je třeba říci, že žalobce sice věděl o přebudování prádelny na kotelnu, nic to nemění na tom, že dohodou o užívání bylo dohodnuto užívání společné. Žalovaný dále výlučně užíval prostor Subcentrály. Žalobce tedy fakticky užíval celkovou plochu všech společných prostor o výměře 34,68 m2 a žalovaný celkovou plochu všech společných prostor o výměře 65,15 m2. Žalovaný tedy užíval o 2,26 m2 více, než činí jeho spoluvlastnický podíl a v tomto rozsahu nadužíval společné prostory na úkor žalobce, který měl právo na užívání plochy o výměře 36,94 m2.

60. V daném případě tedy žalovanému vzniklo bezdůvodné obohacení za nadužívání o 2,26 m2 více než činí jeho spoluvlastnický podíl. Nicméně soud dospěl k závěru, že požadavek žalobce na vydání bezdůvodného obohacení je v rozporu s dobrými mravy ve smyslu výše citovaného ust. § 2 NOZ. Ostatně jak poukázal i žalovaný dle nálezů Ústavního soudu je třeba vždy zkoumat případný rozpor s dobrými mrav, a to s přihlédnutím ke konkrétním případům. V daném případě, s přihlédnutím ke všem zejména skutkovým okolnostem, kdy oba účastníci původně vycházeli jednak z chybných výměr, kdy nesporná specifikace byla učiněna až v průběhu tohoto řízení, dále žalovaný a žalobce vycházeli z ne zcela přesné specifikace společných prostor v kupní smlouvě, kde bylo zavádějícím způsobem operováno s tím, že účastníci koupili 59,2 m2 společných prostor, kupní smlouva žádným způsobem nedefinovala společné prostory, dohoda o užívání uzavřená mezi účastníka obsahovala nesprávné údaje, zejména co se týká charakteru místností a výměry. Zcela zásadní a podstatné ve věci je fakt, že žalobce a žalovaný byli s faktickým užíváním srozuměni a po dlouhou dobu stav užívání bez jakýchkoliv problémů akceptovali a respektovali. V tomto směru je třeba odkázat na přiléhavý nález Ústavního soudu II. ÚS 1250/20, kde soud mimo jiné uvedl, že„ náhle se pak v nesouladu s předchozím ujednáním domáhat změny toho, na čem smluvní strany dlouhá léta participovaly, co akceptovaly a co respektovaly, je potom přinejmenším překvapivé a vykazuje to znaky účelovosti. Všichni účastníci si musí být vědomi své odpovědnosti ve smluvních vztazích. Snažit se po dlouhé době zpochybňovat druhou smluvní stranu, když se dodržování dohodnutého přestane hodit, znamená porušení smlouvy i jednání proti dobrým mravům…….. Stabilita ujednání a dlouhodobé dodržování uzavřené smlouvy a chování v souladu s dohodnutým dodává danému případu z ústavněprávního jinou kvalitu. Smluvní strany po dlouhou dobu považovaly smlouvu za platnou a postupovaly podle ní, a žalovaný stěžovatel byl tak bezpochyby v dobré víře, že smlouva je platná a investoval proto do úprav a vybavení bytu, který, jak věřil, bude moci posléze považovat za vlastní.“ Soud tedy v daném případě dospěl ke konečnému závěru, že žalobci nelze nárok na vydání bezdůvodného obohacení přiznat a žalobu zamítl pro rozpor s dobrými mravy, tak aby bylo dosaženo jistého rovnovážného stavu (srov. nález Ústavního soudu II. ÚS 1250/20). Ze všech výše uvedených důvodů soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

61. Výrokem II. soud rozhodl tak, že náhradu nákladů řízení jinak procesně úspěšnému žalovanému nepřiznal. K tomuto postupu soud přikročil z toho důvodu, že požadavek žalobce uplatněný žalobou soud považuje za v rozporu s dobrými mravy. Dále pak při posuzování důvodů pro odmítnutí přiznání náhrady nákladů řízení jinak procesně úspěšnému účastníkovi je třeba ve smyslu judikatury Nejvyššího soudu třeba přihlížet i k celkovému postoji účastníků řízení, a to včetně soudního řízení. V daném případě nelze přehlédnout, že ačkoliv žalobce opakovaně deklaroval snahu o smírné řešení věci, byl to žalovaný, který opakovaně projevenou vůli žalobce odmítl, nakonec i před vyhlášením rozsudku žalobce nabízel v rámci smíru zpětvzetí žaloby s tím, že si každý z účastníků ponese náklady řízení, i to žalovaný odmítl. Nelze přehlédnout ani postoj žalovaného týkající se prostoru Subcentrály, kdy žalovaný slovně deklaroval vůli k společnému užívání prostoru, nicméně fakticky žalobci užívání neumožnil, klíče od prostor žalobci až do skončení řízení nepředal.

Poučení