13 C 335/2021-139

Rubrum

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní JUDr. Annou Tichou ve věci a) žalobců: ; [celé jméno žalobce], narozený dne [datum] ; bytem [adresa žalobce] b) ; [celé jméno žalobce], narozený dne [datum] ; bytem [adresa žalobce] c) ; [celé jméno žalobkyně], narozená dne [datum] ; bytem [adresa žalobkyně] ; všichni zastoupeni advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] d) [celé jméno žalobkyně], narozená dne [datum] bytem [adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: ; [celé jméno žalované], narozená dne [datum] ; bytem [adresa žalované] zastoupená obecným zmocněncem [příjmení] [jméno] [jméno] bytem [adresa] žaloba podle § 170 odst. 1 z. ř. s., že manželka zůstavitele [celé jméno žalované] není zůstavitelovou dědičkou takto:

Výrok

I. Určuje se, že žalovaná [celé jméno žalované] není zůstavitelovou dědičkou ze závěti ze dne 8. 10. 2019.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobcům a), b) a c) náklady řízení ve výši 101 099 Kč k rukám právního zástupce žalobců a), b) a c) do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni d) náklady řízení ve výši 13 552 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně d) do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit na účet České republiky – Okresního soudu v Hradci Králové na svědečném částku 457 Kč, a to na č. účtu 19-821511/0710, variabilní symbol 1311033521, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1 Žalobci se svou žalobou domáhali vůči žalované určení, že žalovaná není zůstavitelovou dědičkou ze závěti ze dne 8. 10. 2019 a následně rozšířili žalobu o určení, že žalovaná není ani zůstavitelovou dědičkou, kdy soud tuto změnu žaloby v souladu s ustanovením § 95 odst. 2 o. s. ř. připustil. Žalobci v žalobě tvrdili, že dne 7. 10. 2020 zemřel zůstavitel [celé jméno žalobce], [rodné číslo], posledně bytem [adresa žalované]. Zůstavitel byl ženatý se žalovanou a zanechal čtyři děti, syny [celé jméno žalobce], [celé jméno žalobce], a dcery [celé jméno žalobkyně] a [celé jméno žalobkyně]. Bylo vedeno řízení o pozůstalosti po zůstaviteli, sp. zn. 34 D 1548/2020, ve kterém bylo zjištěno, že zůstavitel zemřel se zanecháním tří pořízení pro případ smrti, a to prohlášení o vydědění ze dne 8. 10. 2019, závěti ze dne 8. 10. 2019 a prohlášení o vydědění ze dne 5. 10. 2020. Při pořízení prohlášení o vydědění ze dne 5. 10. 2020 nebyla zůstavitelem dodržena forma nezbytná pro sepis prohlášení o vydědění pořízeného soukromou listinou, tzn., jde o neplatné prohlášení o vydědění. Závěť ze dne 8. 10. 2019 a prohlášení o vydědění ze dne 8. 10. 2019 byly sepsány ve stejné allografní formě, za účasti shodných svědků právního jednání. Závětí ze dne 8. 10. 2019 zůstavitel za dědice veškerého majetku povolal manželku [celé jméno žalované]. Žalobce poukázali na ustanovení § 1534 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dle kterého je v případě allografní závěti nutné, aby ji zůstavitel podepsal vlastní rukou a před dvěma svědky současně přítomnými výslovně prohlásil, že listina obsahuje jeho poslední vůli. V daném případě mělo toto proběhnout celkem před dvěma svědky, a to [anonymizováno] [jméno] [jméno] a [jméno] [příjmení]. Dále poukázali na ustanovení § 1540 odst. 1 věta první občanského zákoníku, dle kterého„ Dědic nebo odkazovník není způsobilý svědčit o tom, co se mu zůstavuje.“. Tzn., že žalovaná jako manželka zůstavitele povolaná touto závětí za jediného dědice je nezpůsobilým svědkem. K osobě [jméno] [příjmení] žalobci uvedli, že jde o dlouholetou rodinnou známou, kdy je sousedkou žalované a zůstavitele a jejich vztah se dá přirovnat rodinnému vztahu, když syn [jméno] [příjmení] oslovoval zůstavitele a žalovanou jako prarodiče. S ohledem na uvedené tak vznikají pochybnosti o svědecké způsobilosti [jméno] [příjmení], když dle § 1540 odst. 1 věta druhá občanského zákoníku„ Stejně není způsobilá být svědkem osoba dědici nebo odkazovníkovi blízká, ani zaměstnanec dědice nebo odkazovníka.“ Výše uvedené dle žalobců vede k tomu, že vztah zůstavitele se [jméno] [příjmení], i vztah žalované s ní, naplňuje definici osoby blízké dle § 22 odst. 1 občanského zákoníku„ … jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní.“ Žalobci jsou tedy toho názoru, že ani [jméno] [příjmení] není způsobilým svědkem v dané věci. Konečně se žalobci vyjádřili k osobě [anonymizováno] [jméno] [jméno], který byl rovněž jedním ze svědků předmětné závěti ze dne 8. 10. 2019 s tím, že jim není znám přesný vztah mezi [anonymizováno] [jméno] [jméno] a žalovanou, nicméně z opatrnosti rovněž navrhli aplikaci § 1540 odst. 1 věta druhá o. z. Jednání těchto osob totiž nasvědčuje tomu, že i mezi nimi je velmi blízký vztah. Dle jejich názoru zde vzniká i důvodná pochybnost o tom, zda [anonymizováno] [příjmení] [jméno] nemá na dané věci osobní zájem, když se stal nejprve svědkem závěti ze dne 8. 10. 2019, dle které se měla jediným dědicem stát žalovaná, a následně žalovanou zastupoval v dědickém řízení. S ohledem na shora uvedené mají žalobci za to, že závěť ze dne 8. 10. 2019 je neplatná pro nedostatek formy, když vzhledem k § 1540 odst. 1 občanského zákoníku byly svědky této závěti žalovaná a [jméno] [příjmení], a o způsobilosti třetího svědka existují důvodné pochybnosti. Žalobci dále uvedli, že zdravotní stav zůstavitele nebyl ke dni sepsání závěti takový, aby mohl listinu s předmětným obsahem sestavit, kdy již trpěl značnou demencí, která se projevovala např. v tom, že nepoznával jednotlivé potomky, tyto si pletl mezi sebou, pročež k tomuto jevu začalo docházet již od roku 2018. Jeho zdravotní stav byl zhoršen opakovanými hospitalizacemi, kterým byl podroben v rámci své těžké nemoci. Žalobci tak mají za to, že ani jeho zdravotní stav a duševní zdraví nesvědčily pro to, aby byl schopen učinit předmětnou závěť a pochopit důsledky v ní uvedené. To mimo jiné vyplývá i z jejího obsahu, kdy by nikdy zůstavitel nevydědil své děti a nikdy by nemohl prohlásit, že jeho dva synové se dědictví vzdali, což se nezakládalo na pravdě a spíše to je připravená věta ze strany závětí obmyšlené osoby. K prohlášení o vydědění ze dne 5. 10. 2020 se žalobci vyjádřili jen krátce, když je na první pohled dle nich zřejmé, že v daném případě nejsou splněny zákonné náležitosti a takové prohlášení tedy musí být neplatné. Svědky tohoto prohlášení o vydědění jsou žalovaná a [jméno] [příjmení] (tj. rodinná známá zůstavitele i žalované). V dané situaci tedy žalovaná (jako dědic ze závěti ze dne 8. 10. 2019) svědčila prohlášení o vydědění. Analogicky k § 1540 odst. 1 věta první o. z. však o tomto nebyla způsobilá svědčit, když na vydědění dědičky [celé jméno žalobkyně] měla prokazatelně osobní zájem, protože závětí ze dne 8. 10. 2019 byla ustanovena jediným dědicem pozůstalosti. Žalovaná je tedy prokazatelně nezpůsobilým svědkem. Žalobci jsou dále přesvědčeni, že závěť ze dne 8. 10. 2019 i prohlášení o vydědění ze dne 5. 10. 2020 jsou si podle textu velice podobné listiny, které pravděpodobně psala stejná osoba (patrně [anonymizováno] [jméno]), který je zároveň nezpůsobilým svědkem, a dále žalobci mají za to, že již v době sepisu závěti trpěl zůstavitel stařeckou demencí, a činil tak v době, kdy již nebyl s ohledem na svůj zdravotní stav schopen rozpoznat následky svého jednání, tedy i z tohoto důvodu lze považovat předmětnou závěť jako neplatnou. Žalobci za účelem doložení těchto skutečností přiložili zdravotní dokumentaci zůstavitele. S ohledem na shora uvedené, zejména pak na skutečnost, že závěť zůstavitele je neplatná pro nedostatek formy, jsou tedy žalobci toho názoru, že pro vypořádání pozůstalosti by mělo být využito zákonné posloupnosti dle § 1633 a násl. o. z. 2 Žalovaná k žalobě uvedla, že s ní nesouhlasí a závěť je dle jejího názoru platná. Se zůstavitelem žila ve společné domácnosti od 19. 6. 1986, manželství uzavřeli 27. 9. 1996. Z jejich manželství se děti nenarodily, zůstavitel měl čtyři děti z prvního manželství. Ty se o otce nezajímaly, a pokud projevily zájem, většinou šlo o finanční půjčky. Ji, jako manželku jejich otce, nepřijaly. Manžel neměl již v roce 2019 z chování dětí dobré pocity, a proto začal řešit postupně své majetkové poměry ohledně jejich společného bytu a zahrádky s chatou. V té době byl velice aktivní, neboť řešil problémy kolem přístupových cest k jejich domu, a pomáhal jim i [anonymizováno] [jméno] s řešením ohledně přístupu k domu pro všechny jeho obyvatele. Manžel ho požádal, aby pro něj napsal koncept pro vydědění dcer a závěť, aby měl vše v pořádku. Pokud se týká podpisu [anonymizováno] [jméno] a [jméno] [příjmení], ani jeden z nich není osobou blízkou, ani nemůže profitovat na majetku řešeném v dědictví. Trvá na tom, že je oprávněnou dědičkou v souladu se závětí podepsanou dne 8. 10. 2019. 3 Žalobce a) ve své účastnické výpovědi uvedl, že otce navštěvoval pravidelně dle možností jednou až dvakrát do měsíce. Byli i v telefonickém kontaktu a měli k sobě velmi kladný vztah. Zdravotní stav otce v posledních letech nebyl ideální. Asi tak od r. 2018 si ho pletl s jeho bratrem. Není pravdou, jak tvrdí žalovaná, že se k otci chovali neuctivě a nevěnovali mu potřebnou péči, když byla žalovaná v nemocnici. Jeho sestra [jméno] přespala u otce dvě noci a dva dny. [příjmení] [jméno] tam spal jednu noc a strávil tam den. On otci vařil a nosil jídlo. [příjmení] [jméno] byla osobně s žalovanou a zařizovala příspěvek na péči, který žalovaná pobírala minimálně jeden rok. Je si téměř jist, že žalovaná nikdy nevyužila žádné placené služby ke zvýšení komfortu života jeho otce. [příjmení] [jméno] vozila často otce do nemocnice, což je v rozporu s tím, co zde tvrdila žalovaná. Ví o tom, že jeden z lékařů uvedl, že zdravotní stav otce by mohl být příznivější, kdyby měl lepší hygienu, což mohla zajistit placená služba. V době, kdy žalovaná byla v nemocnici, mu otec řekl, že jeho žena nechce, aby v domě byli cizí lidé. Zdůraznil mu, že pobírají příspěvek na služby a na neplacené služby chodila pečovatelka. Věděl z rodinných rozhovorů, že otec píše závěť, ale obsah závěti neznal. Dlouhodobě otec hovořil o tom, že píše závět. Jediné, co věděl, bylo, že otec říkal, že v závěti bude věcné břemeno pro jeho manželku, s čímž nikdo ze žalobců neměl problém. Není pravdou, že by se žalobce a) zřekl dědictví. Potvrdil, že otec byl velmi náladový. Měl stavy, kdy hodně nadával na politické dění. Byl hodně negativní a velmi často zmatený. Opakovaně sděloval stále stejnou věc. Běžně se stávalo, když přišel na návštěvu, že již ve dveřích si žalovaná stěžovala, že má s otcem peklo, blábolí nesmysly a opakuje totéž stále dokola. Žalovaná ho prakticky nikdy nepožádala o pomoc s péčí o otce, s výjimkou toho, kdy byla v nemocnici, kdy jí všichni nabídli pomoc a pomáhali, jak již uvedl. Prakticky ho nepožádali nikdy o pomoc na chatě s ohledem na jeho zdravotní stav. Před smrtí otce ho navštívit nemohli, protože to bylo v době Covidu a nemocnice byla uzavřená. Zajímali se o jeho zdravotní stav, a z tohoto důvodu kontaktoval žalovanou, která mu řekla, že informace o jeho zdravotním stavu získat nemohou. Proto šel za lékařkou, která mu sdělila, že informace o zdravotním stavu otce smí dostávat pouze žalovaná. Otec mu k tomuto opatření uvedl, že o ničem neví. Byla u toho i jeho sestra [jméno]. To bylo při předposlední hospitalizaci. 4 Žalobce b) ve své účastnické výpovědi uvedl, že s otcem měl vztah velmi dobrý a potvrdil vše, co uvedl jeho bratr, tedy žalobce a). Za otcem jezdil s ohledem na časovou vzdálenost tak čtyřikrát až šestkrát do roka. V r. 2019 otec zapomínal a pletl si jména. Byli spolu i v pravidelném telefonickém kontaktu. Jeho otec byl svůj, přesně jak to říkal bratr. Rodinné problémy nijak neřešili. Otce viděl naposledy ještě před Covidem, když za ním byli na návštěvě v nemocnici. Otec hovořil o tom, že nějakou závěť bude dělat, že žalovaná bude mít v bytě břemeno na dožití. V posledních letech ho žalovaná nežádala o pomoc pro otce. Když s otcem telefonoval, kolikrát se dozvěděl, že je nebo byl v nemocnici, o čemž nevěděl. V době, kdy žalovaná byla v nemocnici, byl s otcem jako jeho opora, pobýval u něj přes noc i přes den. 5 Žalobkyně c) ve své účastnické výpovědi uvedla, že o závěti věděla od otce, který se o tom zmiňoval skoro při každé její návštěvě, což bylo jednou za týden, maximálně jednou za 14 dnů. Otec byl hodně lítostivý. Téměř pokaždé brečel. Kladl jí na srdce, aby tam žalovaná měla břemeno na dožití. S tím nikdo ze žalobců neměl problém. Byli rádi, že se o něj stará. Měla s otcem dobrý vztah, i se žalovanou. Otec chtěl, aby byl byt psán na ni a nepřál si, aby byl prodán. Říkala mu, že s tím nemá problém, ale že byt má a dva by neutáhla, že by ho musela pronajímat. Co bylo v té závěti, to neví a vůbec neví, co je to za závěť z r. 2019 O tátu se starala dobře. Oba vozila, kam si přáli. Oba vozila na chatu. Nikdy to nebylo tak, že by odmítla pomoc. Jezdila za ním i v noci, což může dosvědčit její přítel. Volali otci i záchranku. O otce se starala po dobu, kdy žalovaná byla v nemocnici. Byla tam dvě noci a tři dny po celou dobu. Opakovaně mluvila s doktory až do doby předposlední hospitalizace otce, kdy jí neumožnili s lékařem mluvit. Do té doby tam byla zapsaná jako druhá osoba, která má být informována o zdravotním stavu otce. Bylo to, jak říkal bratr, kdy lékařka se podívala do papírů a řekla, že otec podepsal, že informace o jeho zdravotním stavu bude mít pouze žalovaná. Když se vrátila do pokoje a ptala se otce, tak on vůbec nevěděl, o co jde, že nic takového nepodepsal a o ničem neví. Rozhodně nesouhlasila s tvrzením žalované, že by za otcem chodila jednou za čas pro finanční prostředky, neboť je finančně zabezpečená. Peníze, které jí táta dal, nejprve odmítla, ale oni jí je vnutili. Chtěla si tehdy koupit auto. Řekla, že si peníze na auto půjčí a následně je vrátí. [jméno] za synem do Ameriky, kde žila, a po návratu (2 – 3 měsíce) peníze chtěla vrátit, což otec odmítl s tím, že je jediná, která nic nedostala. Ohledně povahy otce uvedla, že byl hodně úzkostlivý, řešil nesmysly, vystříhával si černou kroniku, byl hodně negativní. Od otce nedostala žádné pokyny, jak by měla jednat po jeho smrti. Ukázal jí pouze místo, kde byly uloženy peníze. Říkal, že tam je asi 300 000 Kč a že by měly stačit na pohřeb jeho a jeho manželky. Několikrát byla svědkem toho, že si otec pletl sourozence, ji si také občas spletl. Téměř pokaždé, když přišla, si žalovaná stěžovala na to, že ho nezvládá psychicky i fyzicky. K osobě otce se vyjádřila tak, že muselo být po jeho, nechtěl si nechat poradit. Pořád něco řešil, třeba okolo domu. Před jeho smrtí otce nenavštívila, nebylo jí to umožněno. O listině o vydědění nic nevěděla. 6 Žalobkyně d) ve své účastnické výpovědi potvrdila, co již uvedli ostatní žalobci. Potvrdilo se jí, že paní [celé jméno žalované] jde jenom po penězích. Proto nebyla oblíbená, žalovaná ji neměla ráda. Kolikrát jí zatajila, že otec je v nemocnici, takže měla se sourozenci dohodu, že ji o tom informovali. Ona sama měla s otcem velmi dobrý vztah. Připustila, že před 30 lety měli nějaké problémy, které trvaly 2 – 3 roky. Tehdy otci napsala dopis, kdy se nesmířil s tím, že odešla kvůli paní [celé jméno žalované]. Tenkrát se jí narodil syn a otec se kvůli paní [celé jméno žalované] nepřišel na vnouče ani podívat. Byla tehdy rozrušená. V r. 2009 jí otec nabídl, že jí zaplatí auto. Předložila čestné prohlášení podepsané otcem, že se jednalo o dar. Pracuje u dopravního podniku, tak nemohla často za otcem chodit, ale chodila za ním i do nemocnice spolu se synem, za což syna obdivovala, neboť kvůli paní [celé jméno žalované] se otec nechoval jako děda, protože mu to neumožnila. Zdravotní stav otce v r. 2019 byl velice špatný. Když za ním šla dvakrát do měsíce nebo si telefonovali, tak si ji pletl se sestrou [jméno]. Byl zmatený, nadával, vystřihoval si noviny, byl náladový, bylo mu hodně špatně, kolikrát nevěděl, co se děje. Za hodinu jí třeba desetkrát povídal to samé. Spoustu věcí si vůbec nepamatoval. Otec jí říkal, že by byl rád, aby paní [celé jméno žalované] v bytě dožila, což brali jako samozřejmost. Určitě nevěděla o obsahu závěti z r. 2019. Se žalovanou společně řešila situaci s umístěním otce. Paní [celé jméno žalované] po ní nikdy nepožadovala pomoc. Otec jí nabízel v nemocnici peníze na nábytek. Tehdy paní [celé jméno žalované] udělala scénu, že pan [celé jméno žalobce] rozdává peníze a do 15 dnů zde byla sepsaná závěť a listina o vydědění. 7 Žalovaná ve své účastnické výpovědi uvedla, že v době podepsání závěti, kdy je navštívil [anonymizováno] [jméno], byl manžel v docela dobrém zdravotním stavu. Řekl jí, že musí něco udělat proto, aby zůstala zajištěná, kdyby se s ním něco stalo. Manžel byl těžký diabetik. Musel mít kontrolu ve dne v noci, píchal si 4x denně inzulin. Obyčejně dostal v noci záchvat, kdy se o něj musela postarat a zklidnit ho. Do poslední chvíle jezdil autem, když již nemohl, tak je jejich autem odvážel přítel paní [příjmení] nebo její bratr, kterému vždy zavolala, a to i v noci. Manžel měl problémy s močovými cestami, kdy mu zjistili velký nádor a dávali mu pouze pár měsíců života. Nakonec to manžel přežil dva roky. Ona sama měla velké zdravotní problémy, přechodila infarkt. Když musela do nemocnice, žádala potomky, aby s ním zůstali, když manžel vyhrožoval, že si dá velkou dávku inzulinu. Když žádala potomky, aby se o manžela postarali, řekli jí, ať dá klíče k sousedce. Manžel v noci dostal glykemický záchvat, bouchal na sousedku. [anonymizováno] [příjmení] nezná. Manžel chtěl sepsat závěť, a když poznal [anonymizováno] [jméno], tak si ho za tímto účelem pozval. Souhlasila, ať ji napíše podle svého svědomí. Manžel sepsal závěť ručně, ale třásla se mu ruka, tak ji napsal obecný zmocněnec. Manžel závěť přečetl, že s ní souhlasí, že je v pořádku a pak ji podepsal. Potom ji podepsala ona, paní [příjmení] a [anonymizováno] [jméno], kdy pro paní [příjmení] došla. Při podpisu závěti byli přítomni všichni čtyři, tzn. žalovaná, manžel, paní [příjmení] a [anonymizováno] [jméno]. Ten den jinou listinu nepodepisovala. O tom, že svědkyně [příjmení] popřela podepsání listin o vydědění, nic neví a nemůže to dosvědčit, když u podpisu, kdy se podepisovaly listiny o vydědění, nebyla. Podpisy jsou na těchto listinách proto, že když přišel [anonymizováno] [jméno], tak je podepsala před ním. Prohlášení o vydědění [celé jméno žalobkyně] na čísle listu 34 sepsal [anonymizováno] [jméno], než manžela dala odvézt do nemocnice, protože měl jít na kapačku. Tuto listinu předložila manželovi k podpisu, kdy on byl v nemocnici a chtěl ji přinést podepsat. Myslí, že to bylo toho 5. a byla tam s ní švagrová [jméno] [příjmení]. [příjmení] [příjmení] to podepisovala, když to podepsala i ona. To bylo, když ji přinesla z nemocnice, toho 5. nebo kolikátého, už neví. 8 Ve věci byl vyslechnut obecný zmocněnec žalované [příjmení] [jméno] [jméno] jako svědek, kdy byl žalovanou zproštěn mlčenlivosti, který uvedl, že před osmi lety řešil docházku do domu, kam někteří lidé neměli přístup, a při této příležitosti se seznámil s panem [celé jméno žalobce]. Žádný bližší vztah k němu neměl. Nenavštěvovali se, ani k nim nejezdil na chatu. Soudem byla předložena závěť (opis na čísle listu 37), kdy uvedl, že je na této závěti jeho podpis. Zůstavitel ho telefonicky požádal, jestli by se mohl u něj zastavit, že potřebuje vyřešit závěť. Přijel do jeho bytu, kde byl zůstavitel přítomen, přítomna byla i jeho manželka. Svědek mu napsal koncept té závěti, jak by to mělo vypadat, a původně chtěl, aby ji napsal zůstavitel vlastnoručně. Zůstavitel toto odmítl. Řekl, že to přepisovat nebude, že se mu to líbí, jak to je, že ji takto akceptuje a je ochoten to podepsat. Svědek mu řekl, že tam musí být podpisy dvou nezávislých osob. Pan [celé jméno žalobce] řekl, že to není problém, že zavolá sousedku. Paní [celé jméno žalované] zazvonila na sousedku a řekla jí, aby přišla podepsat závěť. První ji podepsal pan [celé jméno žalobce], potom paní [celé jméno žalované], pak [jméno] [příjmení] a naposledy svědek. Pan [celé jméno žalobce] řekl, že je to jeho poslední vůle, že je to jeho přání, aby manželka dostala všechno, protože se o něj starala 26 let jako manželka a 10 let jako družka, že jí náleží vše a děti se o něj nestaraly tak, jak by měly. Svědek žádný majetkový prospěch z této činnosti neměl a ani nemá. Dále uvedl, že pro zůstavitele sepsal asi čtyři nebo pět listin, kdy na základě nečinnosti a nepomoci svých dětí zůstavitel chtěl, aby se vydědily obě dcery. Svědek mu to vždy sepsal jako dokument, aby si to napsal vlastní rukou. Následně opět při nepomoci dětí chtěl zůstavitel napsat dokument, to se opakovalo několikrát. Ten den se podepisovala pouze závěť. K prohlášení o vydědění, které bylo svědku předloženo, uvedl, že pravděpodobně to bylo podepsáno i ten den, že si to již nepamatuje. V době podpisu závěti byl zůstavitel ve velmi dobrém stavu, plně při smyslech, byl poměrně hodně zdráv. Rovněž svědek čestným prohlášením uvedl, že není v žádném příbuzenském vztahu s rodinou [celé jméno žalované], nemá s touto rodinou žádné bližší vztahy a nelze jeho osobu považovat za osobu blízkou. 9 Svědkyně [jméno] [příjmení] ve své výpovědi uvedla, že od července 2016 zná paní [celé jméno žalované], je to její sousedka. Znala i pana [celé jméno žalobce]. Měli spolu pouze sousedský vztah. Když manželé [celé jméno žalobce] potřebovali pomoc, tak jim ona a její přítel vypomohli. Tzn., že když měli těžké nákupy, tak jim je donesli, když paní [celé jméno žalované] potřebovala s panem [celé jméno žalobce] k lékaři a přítel měl čas, tak je odvezl k doktorovi, když potřebovali na chalupě posekat trávu, tak jim ji přítel posekal. K předložené závěti svědkyně uvedla, že závěť viděla a podepsala ji. K okolnostem podepsání závěti uvedla, že jednou přišla paní [celé jméno žalované], že ji vyslal manžel, že by chtěl sepsat závěť. Svědkyně šla k nim do bytu, kde byl přítomen pan advokát, pan [celé jméno žalobce] a ona. Pan [celé jméno žalobce] řekl, že chce sepsat závěť, aby manželka byla zabezpečená, kdyby se s ním něco stalo. Pan [celé jméno žalobce] řekl, že by chtěl odkázat byt a chalupu své manželce. Tu závěť před svědkyní podepsal. Z té závěti nemá vůbec nic. Závěť četl pan [celé jméno žalobce]. V ten den se vůbec nic jiného nepodepisovalo. Jako svědek figurovala svědkyně pouze u této závěti. Nepodepisovala listiny o vydědění. K předloženému prohlášení o vydědění na čísle listu 34 a prohlášení o vydědění na čísle listu 40 svědkyně uvedla, že se nejedná o její podpisy. Nikdy nebyla za panem [celé jméno žalobce] v nemocnici. Jméno [anonymizováno] [příjmení] jí nic neříká. V době podpisu závěti byl pan [celé jméno žalobce] po psychické stránce velice vitální, luštil křížovky. Rovněž svědkyně čestným prohlášením uvedla, že není v žádném příbuzenském vztahu se žalovanou. 10 Svědkyně [jméno] [příjmení] ve své výpovědi uvedla, že navštívili zůstavitele ve Fakultní nemocnici v [obec] dne 6. 10. 2020, kdy žalovanou přivezla autem, protože pan [celé jméno žalobce] [datum] zemřel. Bylo to v době Covidu, kdy byl zákaz návštěv. [jméno] už byl v nemocnici hospitalizován od soboty a žalované bylo umožněno jej v úterý v 11 hodin na onkologii navštívit. Při příchodu do nemocnice se jich ujala sociální pracovnice, která je uvedla do místnosti, kam za chvíli přišel mladý doktor, jehož jméno si svědkyně nepamatuje. Seznámil je se zdravotním stavem zůstavitele, kdy jim řekl, co již věděly, jako že má cukrovku, že je v paliativní péči onkologického oddělení apod. a že jeho stav je stabilizovaný, i když vážný. Rozhodně neřekl, že by se blížilo jeho úmrtí. Následně jim předestřel návrh, kdy by měl být převezen do hospicu v [obec]. S tímto návrhem žalovaná nesouhlasila z důvodu, že by za ním nemohla chodit, protože on byl na ni fixovaný. Svědkyně jako další řešení navrhla umístění v LDN v [obec]. Jednání se přestávalo panu doktorovi líbit a jim se přestal líbit jeho postoj. Jednání ze strany doktora vůči žalované svědkyně hodnotila jako vyhrocené. Dále svědkyně uvedla, že oznámily panu doktorovi, že na přání pana [celé jméno žalobce] nesou dokument, který chce on podepsat. Na to doktor řekl, že si myslí, že to není úplně vhodné, ale že je to jejich záležitost. Svědkyně už nevěděla, jestli je lékař na neplatnost podpisu upozornil. Žalovaná šla sama navštívit zůstavitele, svědkyně na ni čekala. Svědkyně zdůraznila, že jim doktor nesdělil, že zdravotní stav zůstavitele je vážný. Svědkyně potvrdila, že věděla o tom, že žalovaná nese zůstaviteli listinu, ve které vydědil svou nejmladší dceru. Žalovaná jí to řekla ten den, kdy za zůstavitelem jely do nemocnice s tím, že ji o to požádal manžel, že to chce podepsat. Nevěděla důvod vydědění dcery, ani to nečetla, protože ji tyto záležitosti rodiny [příjmení] nezajímaly. Paní [celé jméno žalované] ji nežádala, aby listinu o vydědění podepsala jako svědek. Když vyšla žalovaná ven, říkala, že byl zůstavitel ve výborném stavu a ptal se, jestli mu nese ten dokument o vydědění. Chtěl po ní, aby zůstala déle, což v té době nešlo. Následně se spolu bavily o tom, že nedopustí, aby zůstavitel skončil v [obec]. Žalovaná jí řekla, že pokud nevyjde LDN zde v [obec], že si ho vezme domů a objedná pečovatelskou službu. S ohledem na vyhrocené chování doktora se objednaly na návštěvu u přednosty onkologické kliniky a chtěly si stěžovat na jednání tohoto doktora a nabídnout alternativy ohledně umístění zůstavitele. Druhý den svědkyně jela k ní domů, mezi tím jí telefonicky lékař oznámil, že pan [celé jméno žalobce] zemřel. Následně svědkyně byla se žalovanou i u notářky, kde předkládala dokumenty, jako závět a vydědění starší a mladší dcery. Upozornily asistenta notářky, že vydědění podepsal pan [celé jméno žalobce] den před svou smrtí, takže nebude mít právní hodnotu. On odpověděl, že o tom rozhodne notářka. Následně ani dokumenty nebyly připuštěny. Svědkyně uvedla, že se nejednalo o žádný podvod ze strany žalované. Ta byla jediná, kdo se o manžela staral. Svědkyně rovněž potvrdila, že pan [celé jméno žalobce] měl svoji povahu, že jednou byl dobře naladěný, jednou hůře naladěný. Když měl s dětmi negativní zkušenosti, tak se na ně zlobil a když byl dobře naladěný, mluvil o nich hezky, takže to bylo jednou nahoru a jednou dolů. Svědkyně dále uvedla, že zůstavitel měl zdravotní problémy, jako cukrovku a neurologické problémy, které vyvrcholily onkologickým nálezem, ale rozhodně netrpěl demencí. Ona sama ho v září navštívila, když měl svátek, a přinesla mu dárek. Byl velice potěšen. Jeho zdravotní stav byl spojen s tím, že měl cévky, ale vždy byl v pořádku, v čistotě. O tom, že by měl pan [celé jméno žalobce] trpět demencí, svědkyně četla ze zprávy z jednání, kdy jí žalovaná ukázala zápis z jednání. Svědkyně popřela, že by s někým probírala, jak má vypovídat. Co zde uvedla, za tím si plně stojí. 11 Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] ve své výpovědi uvedl, že jméno a příjmení [celé jméno žalobce] mu nic neříká. Obecně k věci uvedl, že pokud pacient nebyl schopen podepsat nějaký právní dokument, tak on vždy poučil zúčastněné. Stalo se mu to v jednotkách případů u hospitalizovaných pacientů v době, kdy pracoval ve fakultní nemocnici v letech 2015 – 2021. Poté, co mu byla předložena lékařská zpráva založená na čísle listu 24 – 26, uvedl, že na tuto situaci si vzpomněl. Byl to pro něj velice nepříjemný zážitek, i když to není ojedinělé. Rozumí, že lidé jsou ve stresu, pokud jim umírá blízký člověk. V případě, že je z jejich strany vznesen takovýto dotaz ohledně podepsání listiny, tak pokud pacienti berou antipsychotika, poučuje tyto osoby, že pacienti nejsou schopni podpisu, protože léky jim snižují schopnost k právním úkonům, ale nic nezakazuje. K lékům citovaným v lékařské zprávě uvedl, že při procesu umírání má umírající člověk často bolesti a projevuje se u něj neklid a zmatenost. Proto je mu podávána na utlumení bolesti léčba, a to morfin, který se dávkuje a nastavuje pomalu, aby u pacienta zmizel pocit bolesti. Rovněž se u takového pacienta projevuje úzkost ze smrti, proto se mu podává opiát s anxiolytikem, který se rovněž dávkuje pomalu. Kromě žádoucích účinků při podávání těchto léků na utlumení strachu, úzkosti a bolesti se nedá vyhnout jiným nežádoucím účinkům, hlavně při podávání anxiolytika, které způsobuje amnézii, tedy ztrátu paměti a útlum vědomí pacienta. Zůstavitel užíval Haloperidol, což je antipsychotikum, které se podává v době nástupu terminálního deliria, které se projevuje u pacientů pár dnů před smrtí. 12 Z dědického spisu vedeného Okresním soudem v Hradci Králové pod sp. zn. 34 D 1548/2020 ohledně pozůstalostního řízení zůstavitele [celé jméno žalobce] bylo zjištěno, že zůstavitel [celé jméno žalobce] zemřel dne 7. 10. 2020. Zůstavitel podepsal závěť datovanou dnem 8. 10. 2019, ve které dědicem jeho veškerého majetku ustanovil žalovanou, se kterou žil již více než 33 let a která má v jejich společné domácnosti doživotní užívací právo na základě notářského zápisu [anonymizováno] [číslo]. [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce] se zřekli samostatně dědického podílu a dcera [celé jméno žalobkyně] byla zbavena dědického podílu na základě prohlášení o vydědění ze dne 8. 10. 2019. 13 Z Prohlášení o vydědění (ve spisu na čísle listu 34) bylo zjištěno, že zůstavitel dne 5. 10. 2020 podepsal vydědění své dcery [celé jméno žalobkyně], narozené [datum], a jako důvod vydědění uvedl, že mu dcera neposkytuje dlouhodobě potřebnou pomoc, přestože v minulosti od něj obdržela částku 150 000 Kč na pořízení bytu. Nezajímá se o jeho zdravotní stav, přestože je vážně a dlouhodobě nemocný. Její chování je neomluvitelné a v přímém rozporu s dobrými mravy. Jako svědci jsou podepsáni žalovaná a [jméno] [příjmení], nebyla tedy dodržena forma nezbytná pro sepis prohlášení o vydědění pořízeného soukromou listinou, tzn. jde o neplatné prohlášení o vydědění. 14 Z Prohlášení o vydědění (ve spisu na čísle listu 40) bylo zjištěno, že zůstavitel dne 8. 10. 2019 podepsal vydědění své dcery [jméno] [příjmení], narozené [datum], a jako důvod vydědění uvedl, že mu dcera neposkytuje dlouhodobě potřebnou pomoc, a od 30. 7. 2000 odmítá jakýkoli styk s jeho osobou s tím, že pro ni jako otec již zemřel, a to přestože je vážně zdravotně nemocný a byl opakovaně hospitalizován ve fakultní nemocnici. Nezajímá se o jeho zdravotní stav, přestože je vážně a dlouhodobě nemocný. Její chování je neomluvitelné a v přímém rozporu s dobrými mravy. Jako svědci jsou podepsáni žalovaná, [anonymizováno] [jméno] a [jméno] [příjmení]. 15 Usnesením Okresního soudu v Hradci králové č. j. 34 D 1548/2020–89 ze dne 5. 11. 2021 bylo uloženo dětem zůstavitele, tedy všem žalobcům, aby ve lhůtě dvou měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto usnesení podali u Okresního soudu v Hradci Králové proti žalované žalobu, že manželka zůstavitele není zůstavitelovou dědičkou ze závěti ze dne 8. 10. 2019. Usnesení nabylo právní moci dne 26. 11. 2021. Žaloba byla podána u soudu dne 30. 11. 2021. 16 Z lékařské zprávy [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 20. 1. 2022 předložené žalovanou bylo zjištěno, že [celé jméno žalobce] od roku 2018 netrpěl demencí dle dostupné dokumentace. 17 Z lékařské zprávy Fakultní nemocnice [obec] ze dne 7. 10. 2020 předložené žalobci bylo zjištěno, že u zůstavitele vzhledem ke zhoršení zdravotního stavu bylo zahájeno sociální šetření, sociální pracovnice [anonymizováno] [příjmení] 5. 10. 2020 kontaktovala manželku, tedy žalovanou. Byla domluvena osobní schůzka se žalovanou a švagrovou pacienta na 6. 10., kdy byl vysvětlen zdravotní stav zůstavitele a další postup. Rodina lékaři sdělovala nutnost podpisu zůstavitele pod právní dokument – vydědění dcery, rodina byla opakovaně poučena o právní neplatnosti takového podpisu vzhledem k intermitentní zmatenosti pacienta a kontinuálnímu podání opiátu s anxiolytikem, kdy rodina doporučení nerespektuje. 18 Z lékařské zprávy Fakultní nemocnice [obec] ze dne 2. 10. 2019 předložené žalobci bylo zjištěno, zůstavitel byl hospitalizován ve fakultní nemocnici od 22. 9. 2019 do 2. 10. 2019, kdy se konstatuje jeho onemocnění s nejistou prognózou. Zůstavitel si nevzpomínal na rodinnou anamnézu, nevěděl, jestli jeho otec zemřel, kdy a jak zemřeli jeho rodiče, jak zemřel bratr, nebyl si jistý. 19 Žalobci podali na žalovanou trestní oznámení na podezření z její strany ze spáchání trestného činu poškození cizích práv, maření spravedlnosti a podvod. 20 Při hodnocení provedených důkazů soud postupoval podle § 132 občasného soudního řádu, tj. každý důkaz hodnotil jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přitom přihlížel ke všemu, co za řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci a svědci. 21 V řízení bylo prokázáno spisem zdejšího soudu sp. zn. 34 D 1548/2020 o pozůstalosti po zůstaviteli, že zůstavitel zemřel se zanecháním tří pořízení pro případ smrti, a to prohlášení o vydědění ze dne 8. 10. 2019, závěti ze dne 8. 10. 2019 a prohlášení o vydědění ze dne 5. 10. 2020. Při pořízení prohlášení o vydědění ze dne 5. 10. 2020 nebyla zůstavitelem dodržena forma nezbytná pro sepis prohlášení o vydědění pořízeného soukromou listinou, v tomto případě jde o neplatné prohlášení o vydědění. Pokud se týká závěti ze dne 8. 10. 2019 a prohlášení o vydědění ze dne 8. 10. 2019, tyto byly sepsány ve stejné allografní formě a za účasti shodných svědků právního jednání, tedy za účasti žalované, [anonymizováno] [jméno] a [jméno] [příjmení] Poslední jmenovaná svědkyně však při svém výslechu uvedla, že prohlášení o vydědění ze dne 8. 10. 2019 nepodepsala, podepsala pouze závěť ze dne 8. 10. 2019. Závětí ze dne 8. 10. 2019 zůstavitel za dědice veškerého majetku povolal manželku [celé jméno žalované]. 22 Soud neuvěřil výpovědi svědka [příjmení] [jméno] i žalované, že závěť [anonymizováno] [jméno] pouze sepsal jako koncept a následně měl zůstavitel prohlásit, že tuto závěť akceptuje a je ochoten ji podepsat, když bylo prokázáno, že ještě před poučením [anonymizováno] [jméno], že na závěti musí být podpisy dvou nezávislých osob, měl zůstavitel označit jako dalšího svědka [jméno] [příjmení], a tuto svědkyni měla po prohlášení zůstavitele jít žalovaná zavolat, přičemž ze závěti je jednoznačné, že [jméno] [příjmení] zde již jako svědkyně podpisu na této závěti byla předepsána. Navíc v této závěti je již uvedeno, že dcera zůstavitele [celé jméno žalobkyně], tedy žalobkyně d), byla zbavena dědického podílu na základě prohlášení o vydědění ze dne 8. 10. 2019, když svědkyně [jméno] [příjmení] popřela, že by podepsala toto prohlášení o vydědění a svědek [příjmení] [jméno] ve své výpovědi jednoznačně uvedl, že„ ten den se podepisovala pouze ta závěť.“. Je tedy dost nepravděpodobné, že by si zůstavitel nepamatoval, že před podpisem závěti podepisoval i prohlášení o vydědění žalobkyně d). Rovněž svědkyně, která měla toto prohlášení ze dne 8. 10. 2019 o vydědění žalobkyně d) podepsat, což popřela, prohlásila ve své výpovědi, že tento den podepisovala pouze závěť. 23 Ostatní svědecké výpovědi soud v tomto řízení nehodnotil, když provedené důkazy se vztahují k žalobě na určení, že žalovaná není zůstavitelovou dědičkou vůbec, s odkazem na ustanovení § 1481 o. z., kdy z dědického práva je vyloučen, kdo se dopustil činu povahy úmyslného trestného činu proti zůstaviteli, jeho předku, potomku nebo manželu nebo zavrženíhodného činu proti zůstavitelově poslední vůli, zejména tím, že zůstavitele k projevu poslední vůle donutil nebo lstivě svedl, projev poslední vůle zůstaviteli překazil nebo jeho poslední pořízení zatajil, zfalšoval, podvrhl nebo úmyslně zničil, ledaže mu zůstavitel tento čin výslovně prominul. Žalobci podali na žalovanou trestní oznámení na podezření z její strany ze spáchání trestného činu poškození cizích práv, maření spravedlnosti a podvod. Soud toto řízení vyloučil k samostatnému řízení, když je třeba vyčkat výsledků trestního řízení, tedy rozhodnutí, zda došlo ze strany žalované k činu povahy úmyslného trestného činu proti zůstaviteli ve smyslu ustanovení § 1481 o. z. 24 Na základě provedeného dokazování učinil soud následující právní závěr: 25 Dle § 1497 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen o. z., zůstavitel musí svou vůli projevit tak určitě, že nestačí, aby jen přisvědčil návrhu, který mu byl učiněn. 26 Dle § 1534 závěť, kterou zůstavitel nenapsal vlastní rukou, musí vlastní rukou podepsat a před dvěma svědky současně přítomnými výslovně prohlásit, že listina obsahuje jeho poslední vůli. 27 Dle § 1540 (1) Dědic nebo odkazovník není způsobilý svědčit o tom, co se mu zůstavuje. Stejně není způsobilá být svědkem osoba dědici nebo odkazovníkovi blízká, ani zaměstnanec dědice nebo odkazovníka. (2) K platnosti ustanovení závěti učiněného ve prospěch některé z osob uvedených v odstavci 1 se vyžaduje, aby je zůstavitel napsal vlastní rukou, nebo aby je potvrdili tři svědci. 28 S ohledem na zjištěný skutkový stav má soud za to, že žalovaná neprokázala, že je zůstavitelovou dědičkou ze závěti ze dne 8. 10. 2019. Žalovaná byla v souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 24 Cdo 2592/2021, na jednání soudu dne 5. 4. 2022 poučena, že je na ní, aby prokazovala pravost závěti ze dne 8. 10. 2019, tedy aby prokázala, že závěť ze dne 8. 10. 2019 je pravým projevem vůle zůstavitele. Tuto závěť zůstavitel vlastnoručně nenapsal. Žalovaná soudu zaslala vyjádření ze dne 12. 4. 2022, kde navrhla jako důkazy pouze čestná prohlášení svědků [příjmení] [jméno] [jméno] a [jméno] [příjmení], oddací list a závěť. Bylo prokázáno výpovědí svědka [příjmení] [jméno], že tento přivezl k panu [celé jméno žalobce] koncept závěti, se kterým měl pan [celé jméno žalobce] souhlasit. S ohledem na ustanovení § 1497 NOZ soud má za to, že takovýto projev vůle zůstavitele není v souladu s požadavky, které na něj klade zákon, když závěť by měla být sepsána za přítomnosti zůstavitele, a je vyloučena situace, že by zůstavitel pouze přisvědčil návrhu, který mu byl předložen. Z výpovědí svědků [příjmení] [jméno] [jméno] a [jméno] [příjmení] nebylo prokázáno, že by zůstavitel projevil celou vůli, jak je v závěti uvedena, oba včetně žalované se obecně vyjádřili jen k tomu, že zůstavitel měl projevit, že je to jeho vůle, kterou však nijak navenek nereprodukoval. Zjištěný skutkový stav odpovídá situaci, kdy závěť sepsaná obecným zmocněncem byla předpřipravena bez účasti zůstavitele (viz zjištěný skutkový stav a předpřipravené jméno svědkyně [jméno] [příjmení] na této závěti). Soud proto žalobě na určení, že žalovaná není zůstavitelovou dědičkou ze závěti ze dne 8. 10. 2019, v celém rozsahu vyhověl. 31 Výrok pod bodem II. vychází z ustanovení § 142 odst. 1) o. s. ř., kdy žalobci a) – c) byli ve věci plně úspěšní, a proto mají právo na náhradu nákladů řízení. Žalobci účtují odměnu advokáta za jeden úkon právní služby ve výši dle § 9 odst. 3 písm. a) ve spojení s ustanovením § 7 odst. 5 počítané z tarifní hodnoty 35 000 Kč, s tím, že při zastupování více účastníků řízení činí odměna advokáta odměnu za každého z účastníků ponížená o 20 % na základě ustanovení § 12 odst. 4 advokátního tarifu, tedy za každý úkon právní služby částku ve výši 6 000 Kč, tedy za celkem 13 úkonů právní služby částku ve výši 78 000 Kč (převzetí věci a příprava k zastoupení, sepis žaloby, sepis podání – návrh na rozšíření účastníků ve věci samé ze dne 2. 3. 2022, účast při jednání soudu dne 5. 4. 2022 a 3. 5. 2022, sepis vyjádření k průběhu dokazování ze dne 6. 5. 2022, nahlížení do spisu dne 21. 10. 2022, účasti při jednání soudu dne 10. 1. 2023, sepis vyjádření doplnění žaloby ze dne 12. 1. 2023, účast při jednání soudu dne 8. 2. 2023, 7. 3. 2023 a 19. 4. 2023 a sepis závěrečného návrhu ve věci ze dne 21. 4. 2023), 13 režijních paušálů po 300 Kč v celkové výši 3 900 Kč, 21% DPH ve výši 17 199 Kč a soudní poplatek ve výši 2 000 Kč. Celková výše nákladů řízení žalobců a) – c) činí 101 099 Kč. 32 Výrok pod bodem III. vychází z ustanovení § 142 odst. 1) o. s. ř., kdy žalobkyně d) byla ve věci ve věci plně úspěšná, a proto má právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení představují náklady za zastoupení dle vyhlášky č. 177/96 Sb. celkem za 4 úkony (převzetí a příprava zastoupení, účast u jednání soudu dne 7. 3. 2023 a 19. 4. 2023, sepis závěrečného návrhu ve věci ze dne 24. 2. 2023) po 2 500 Kč dle § 9 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 7 odst. 5 počítané z tarifní hodnoty 35 000 Kč ve výši 2 500 Kč za jeden úkon, celkem 10 000 Kč, dále dle § 13 odst. 4 citované vyhlášky po 300 Kč, celkem 1 200 Kč, včetně 21% DPH ve výši 2 352 Kč. Celkové náklady řízení žalobkyně d) činí 13 552 Kč. 33 Výrok pod bodem IV. se opírá o ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř., kdy stát má proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení podle výsledků řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V dané věci byla žalovaná neúspěšná, proto je povinna zaplatit vynaložené náklady státu představující náklady na svědečné ve výši 457 Kč.