13 C 336/2015 - 930

Rubrum

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Ottou Plachým ve věci žalobkyně: [právnická osoba], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/1] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] proti žalovanému: [právnická osoba], IČO [IČO] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/2] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] o zaplacení 3 179 635 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 792 758 Kč s vyčísleným úrokem z prodlení ve výši 476 780,65 Kč a s úrokem z prodlení z částky 2 063 648 Kč ve výši 7,75 % ročně od [datum] do [datum], ve výši 7,5 % ročně od [datum] do [datum], ve výši 7,05 % ročně od [datum] do [datum], ve výši 7,5 % ročně od [datum] do [datum], ve výši 8 % ročně od [datum] do [datum], ve výši 8,75 % ročně od [datum] do [datum], ve výši 9 % ročně od [datum] do [datum], ve výši 7,25 % ročně od [datum] do [datum], ve výši 7,5 % ročně od [datum] do [datum], ve výši 10,75 % ročně od [datum] do [datum], ve výši 14 % ročně od [datum] do [datum] a dále od [datum] do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky 386 877 Kč, úroku z prodlení z částky 169 497 Kč ve výši 9,75 % ročně od [datum] do [datum], ve výši 10,5 % ročně od [datum] do [datum], ve výši 10,75 % ročně od [datum] do [datum], ve výši 9,25 % ročně od [datum] do [datum], ve výši 8,5 % ročně od [datum] do [datum], ve výši 8 % ročně od [datum] do [datum], ve výši 7,75 % ročně od [datum] do [datum], ve výši 7,5 % ročně od [datum] do [datum], ve výši 7,05 % ročně od [datum] do [datum], ve výši 7,5 % ročně od [datum] do [datum], ve výši 8 % ročně od [datum] do [datum], ve výši 8,75 % ročně od [datum] do [datum], ve výši 9 % ročně od [datum] do [datum], ve výši 7,25 % ročně od [datum] do [datum], ve výši 7,5 % ročně od [datum] do [datum], ve výši 10,75 % ročně od [datum] do [datum], ve výši 14 % ročně od [datum] do [datum] a dále od [datum] do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a úroku z prodlení z částky 2 063 648 Kč ve výši 9,5 % ročně od [datum] do [datum] a ve výši 9,75 % ročně od [datum] do [datum].

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 377 141,84 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v [adresa] náklady řízení v částce 6 646,22 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v [adresa] náklady řízení v částce 40 826,78 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Předmět žaloby, tvrzení žalobkyně:

2. Žalobou došlou Krajskému soudu v [adresa] dne [datum] se žalobkyně po žalovaném původně domáhala zaplacení částky 4 467 287 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že na základě smlouvy o dílo č. [hodnota] ze dne [datum] ve znění dodatku č. [hodnota] ze dne [datum], uzavřené podle obchodního zákoníku, provedla pro žalovaného dílo a cenu díla v celkové výši 8 134 648 Kč vyúčtovala fakturami č. [hodnota] ze dne [datum] na částku 49 143,50 Kč, č. [hodnota] ze dne [datum] na částku 1 090 290 Kč, č. [hodnota] ze dne [datum] na částku 2 582 748,50 Kč, č. [hodnota] ze dne [datum] na částku 2 027 837 Kč, č. [hodnota] ze dne [datum] na částku 320 435 Kč a č. [hodnota] ze dne [datum] na částku 2 063 648 Kč. Žalovaný uhradil dne [datum] částku 49 143,50 Kč a dne [datum] částku 4 000 000 Kč, jiné úhrady neprovedl. Žalobkyně tyto platby započetla podle pravidel dle § 330 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku. K doplacení tak dle žalobkyně zbývala částka 4 207 097 Kč s úrokem z prodlení. S ohledem na prodlení žalovaného žalobkyně vyúčtovala také sjednanou smluvní pokutu za prodlení v sazbě 500 Kč za každý kalendářní den prodlení s úhradou jednotlivých faktur do [datum] v celkové výši 260 190 Kč.

3. Konkrétně žalobkyně v žalobě uplatňovala následující nároky: a) částku 1 536 403,60 Kč s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení (dluh z faktury č. [hodnota] do 90 % limitu ceny díla) a částku 286 610,40 Kč s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení (dluh z faktury č. [hodnota] v rámci zbývajícího limitu 10 % ceny díla), b) částku 320 435 Kč s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení (dlužná faktura č. [hodnota]), c) částku 2 063 648 Kč s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení (dlužná faktura č. [hodnota]), d) smluvní pokutu 2 500 Kč (za prodlení s fakturou č. [hodnota] od [datum] do [datum]), e) smluvní pokutu 58 500 Kč (za prodlení s fakturou č. [hodnota] od [datum] do [datum]), f) smluvní pokutu 44 500 Kč (za prodlení s fakturou č. [hodnota] od [datum] do [datum]), g) smluvní pokutu 59 190 Kč (za prodlení s fakturou č. [hodnota], a to 50 Kč denně za prodlení s částkou 204 863 Kč od [datum] do [datum], tj. 3 200 Kč, 380 Kč denně za prodlení s částkou 1 536 403,60 Kč od [datum] do [datum], tj. 48 640 Kč, a 70 Kč denně za prodlení s částkou 286 610,40 Kč od [datum] do [datum], tj. 7 350 Kč), h) smluvní pokutu 48 000 Kč (za prodlení s fakturou č. [hodnota] od [datum] do [datum]), i) smluvní pokutu 47 500 Kč (za prodlení s fakturou č. [hodnota] od [datum] do [datum]).

4. Celkem tak žalobkyně v žalobě požadovala zaplatit částku 4 467 287 Kč (z toho jistina 4 207 097 Kč, smluvní pokuta 260 190 Kč) se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 536 403,60 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 286 610,40 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 320 435 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 2 063 648 Kč od [datum] do zaplacení.

5. V dalších podáních žalobkyně doplnila, že v průběhu provádění díla obě strany zjistily, že pro zdárný výsledek prováděné rekonstrukce je nutné přednostně provést práce a dodávky nad sjednaný rozsah díla vymezený projektovou dokumentací, neboť tato byla co do výměry opravovaných střešních ploch zatížena chybou asi 300 m2. Strany proto společně vyčlenily práce a dodávky předvídané základní smlouvou, které se neprovedou, aby uvolněné finanční prostředky mohly být využity pro financování oněch nezbytných prací a dodávek, nicméně ani takto získaná úspora včetně použití finanční rezervy na financování veškerých nezbytných prací nepostačovala, a proto strany vedly jednání, kterými rozsah změn, méněprací a víceprací konkretizovaly a oceňovaly a která vyústila v písemný dodatek smlouvy o dílo. Dodatkem proto bylo sjednáno zvýšení původní ceny díla na částku 8 134 648 Kč.

6. Navýšení ceny bylo dle žalobkyně zcela v souladu se zákonem, uzavřenou smlouvou o dílo i vůlí smluvních stran. Nebylo ani v rozporu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, když se jednalo o zakázku malého rozsahu s předpokládanou hodnotou zakázky pod 6 000 000 Kč bez DPH, která nepodléhá režimu tohoto zákona, a zákon problematiku dodatečných stavebních prací u veřejných zakázek malého rozsahu neupravuje. V této souvislosti poukázala na rozhodovací praxi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, podle které vyskytne-li se potřeba dodatečných prací při realizaci veřejné zakázky a celkový finanční objem takových víceprací nepřekročí limitní hodnotu dle zákona, může zadavatel zadat zakázku na vícepráce jako dodatečnou zakázku malého rozsahu, u které nevzniká povinnost ji zadat podle zákona. Zákon o veřejných zakázkách upravuje pouze procesy vedoucí k uzavření smlouvy, která následně sleduje vlastní právní osud dle příslušné právní úpravy, v tomto případě dle obchodního zákoníku. Navíc ani porušení zákona o veřejných zakázkách by nezaložilo neplatnost smlouvy.

7. Dle žalobkyně by jiné než zvolené řešení poškodilo zadavatele (žalovaného) a ohrozilo rekonstruovaný objekt. Předmětné vícepráce nebylo možno od prací dle původního zadání oddělit, práce na sebe navazovaly a navzájem se podmiňovaly. Jakékoliv přerušení prací a zakonzervování nedokončeného díla do doby provedení nového výběrového řízení by bylo nejen neekonomické, ale ohrožovalo by samotnou rekonstruovanou národní památku. Práce probíhaly v prvním čtvrtletí roku [rok] a v době zjištění chyby v projektové dokumentaci byla na palácích odkryta střecha, kdy na [název stavby] se pod střechou nacházely vykládané stropy a na [název stavby] se pod rozkrytou střechou nacházel depozitář zámku. Zadavatel dále opominul spojovací chodbu, která spojovala obě rekonstruované části zámku, a rekonstrukce střechy nad touto chodbou podmiňovala možnost řádného dokončení rekonstrukce obou částí zámku. Z tohoto důvodu nebylo možno s vícepracemi čekat na vyhotovení písemného dodatku ke smlouvě o dílo a na proceduru jeho schvalování v rámci organizační struktury žalovaného. V tomto směru vyšla žalobkyně žalovanému vstříc. Investor požadoval okamžité provedení změny po dohodě o technickém řešení, kdy ještě nebyla uzavřena otázka cenových změn. Finanční dopad byl řešen následně.

8. Požadavek smlouvy na písemné odsouhlasení víceprací před jejich realizací byl naplněn formou zápisů z kontrolních dnů. Písemné vyhotovení dodatku ke smlouvě až po provedení a ocenění veškerých víceprací žalobkyně považuje za výraz striktní transparentnosti provádějící realizaci této zakázky. Za žalovaného podepsal dodatek [jméno FO], který byl v té době ředitelem příslušného územního pracoviště a byl tak oprávněn k jeho podpisu.

9. Smluvní retroaktivitu považuje žalobkyně v tomto případě za dovolenou a zcela namístě. Dle názoru žalobkyně okamžikem předání díla závazek ještě nezanikl, neboť žalovaný nezaplatil a rovněž nebyly mezi účastníky vyřešeny všechny vztahy z provádění víceprací. V předávacím protokolu bylo mj. uvedeno, že cena bude ještě následně dohodnuta, neboť v rámci plnění byly poskytnuty práce nad rozsah požadovaný smlouvou. Navíc nezanikl ani závazek provést dílo. V této věci totiž nejen že byly prováděny dodatečné práce, ale některé smlouvou sjednané práce provedeny nebyly. Beze změny smlouvy o dílo písemným dodatkem tak nelze mít dílo ke dni [datum] za provedené. V době uzavření písemného dodatku tedy závazky stran trvaly a bylo možné je smluvně dodatečně měnit. Dodatek obsahuje i změnu předmětu díla, a to odkazem na zápisy z kontrolních dnů a zápisy ve stavebním deníku. Teprve okamžikem uzavření dodatku lze mít proces předání a převzetí díla za dokončený. Tímto okamžikem byly naplněny i podmínky pro zaplacení 10 % ceny díla vázané na provedení a předání díla. Dodatek byl uzavřen se zpětnou účinností. V okamžiku předání díla nedošlo ke změně smlouvy způsobem, který odpovídá nárokům z vadného plnění, neboť v té době nebylo dílo vadné ani opožděné, když lhůta pro plnění byla dle smlouvy až do [datum].

10. Následně však žalobkyně uvedla, že dle jejího názoru došlo ke změně rozsahu díla způsobem předvídaným ve smlouvě přímo jeho odsouhlasením žalovaným a provedením víceprací, resp. vypuštěním některých prací, a to s odkazem na zápisy z kontrolních dnů a ve stavebním deníku. Ke změně předmětu plnění tak došlo i bez ohledu na následně uzavřený písemný dodatek, který obsahoval zejména dohodu o změně ceny díla. Dle žalobkyně měla podle smlouvy mít „kvalifikovanou“ formu písemného dodatku až konečná dohoda o cenových dopadech provedených víceprací. Dodatek č. [hodnota] se ovšem týkal jak změny ceny díla, tak změny předmětu díla. Nedílnou součástí dodatku byly přílohy, kterými bylo mezi stranami dohodnuto, v čem spočívá změna předmětu díla. Na to pak navazovala dohoda o ceně. Žalobkyně byla dle smlouvy povinna objednatelem požadované vícepráce provést, tato povinnost se nepojila s uzavřením dohody o změně smlouvy. Později žalobkyně uváděla, že dodatek ke smlouvě měl být uzavřen jen o cenových dopadech provedených změn, že smlouva o dílo stanovila pravidla, jak a za jakých podmínek může být měněn objem díla a povinnost uzavření písemného dodatku smlouva stanovila jen o cenových dopadech sjednaných víceprací a méněprací.

11. Účelem dodatku bylo mj. vyjádřit, že dílo je na základě ujednaných změn provedené. Pokud by tomu tak nebylo, nedošlo by vůbec k uzavření dodatku, případně by byly následně notifikovány nedodělky a požadováno jejich odstranění, což se však nestalo.

12. V této souvislosti žalobkyně také uvedla, že i kdyby nebyla dodržena písemná forma dohod o změně předmětu díla, nemohl by se žalovaný dovolávat jejich neplatnosti pro nedostatek formy, když způsob navržení a odsouhlasení změn byl výrazem smluvní autonomie účastníků, oběma vyhovoval a neplatnosti se nemůže dovolávat ten, kdo ji způsobil. Co nejmenší formalizování objektivně potřebných změn bylo vyvoláno požadavkem žalovaného na urychlení předávacího procesu. Prvořadou snahou obou tehdy zcela souladných a kooperujících smluvních stran bylo naplnit účel smysluplné rekonstrukce a předejít vzniku škod. Následnou snahu žalovaného zneužívat této situace k námitkám neplatnosti učiněných právních úkonů pro nedodržení sjednané formy považuje za výkon práva v rozporu s dobrými mravy a se zásadami poctivosti. Z důvodu právní jistoty žalobkyně namítá promlčení práva žalovaného k uplatňování neplatnosti jeho jednostranných pokynů k provedení změn rozsahu díla.

13. I pokud by byl dodatek neplatný, má žalobkyně za to, že cena díla byla určena dle rozpočtu, a proto nárok na zaplacení víceprací vyplývá ze zákona.

14. Platební podmínky smlouva upravuje tak, že práce a dodávky budou účtovány a fakturovány na základě skutečně provedených prací a dodávek a s tím, že objednatel na základě této fakturace hradí cenu do 90 % celkové ceny díla a zbývajících 10 % po předání a převzetí díla. Takto sjednané platební podmínky neodpovídají svou povahou zálohovým fakturám. Veškerá fakturace ze strany žalobkyně byla podložena vzájemně odsouhlasenými soupisy skutečně provedených prací a dodávek. Faktury byly přebírány a kontrolovány oprávněným zmocněncem žalovaného [tituly před jménem] [jméno FO], který pro žalovaného vykonával inženýrskou činnost. Doručení faktur nastalo ke dni, kdy byly faktury předány tomuto zástupci žalovaného, tím se dostaly do dispoziční sféry žalovaného. Byla ujednána 30 denní splatnost. Pokud by pro věc bylo významné, kdy byly faktury a soupisy skutečně provedených prací předávány mezi žalovaným a jeho zmocněncem, dovolává se žalobkyně vysvětlovací povinnosti žalovaného.

15. Smluvní pokuta byla sjednána smlouvou ve výši 500 Kč za každý den prodlení s včasným zaplacením faktury, tyto žalobkyně uplatňuje za každou jednotlivou fakturaci samostatně. Úroky z prodlení ani smluvní pokuta fakturaci nepodléhají. Fakturace sjednaná ve smlouvě se jednoznačně týká pouze placení prací a dodávek.

16. Na výzvu soudu žalobkyně uvedla, jaké práce byly provedeny nad rámec smlouvy o dílo. V případě [název stavby] bylo rozhodující zjištění chyby ve výkazu výměr, když ve výkazu výměr bylo uvedeno 512 m2, střecha ale má ve skutečnosti výměru 840 m2. Bylo tak nesprávně vypočteno množství řeziva na opravy krovu a jeho doplnění, bednění, pojistné fólie, latí, tašek, měděného oplechování. Dále na tomto objektu nemohly být zrušeny vikýře ve střešní rovině, proto bylo přistoupeno k úpravě osazením nových oken (7 ks) a bylo provedeno oplechování z měděného plechu na střeše vikýře i na jeho bocích. [název stavby] došlo pouze k drobným úpravám, ve výkazu výměr byla chyba pouze 7 m2. Dále byly řešeny úpravy [název stavby], nad rámec smlouvy bylo požadováno oplechování celého úžlabí a přístup do úžlabí, byly požadovány drobné zednické úpravy ve styku lucerny se zbytkem věže. Spojovací chodba nebyla vůbec součástí základní smlouvy o dílo, z důvodu propojení obou staveb a zatékání musela být provedena ve stejné skladbě jako střechy objektů. Dále musely být opraveny zdi, na které spojovací chodba navazuje. Kromě toho měl být dle požadavku objednatele dne [datum] zámek otevřen pro veřejnost (ačkoliv práce měly dle smlouvy trvat až do [datum]), proto musely být provedeny další práce. Pro otevření zámku bylo nutné vyklidit a uklidit místo zařízení staveniště, přestěhovat se do nových prostor, vybudovat nové oplocení, předělat lešení, vybudovat stříšky a podchody pro pohyb návštěvníků (tyto práce žalobkyně označovala jako ostatní práce).

17. Výkaz výměr byl součástí zadávací dokumentace a projektant žalovaného jej učinil součástí projektové dokumentace, na kterou pak odkazuje smlouva. Právě projektantem uznaná chyba ve výkazu výměr zapříčinila zásadní rozsah víceprací.

18. Pro případ posouzení nároku jako bezdůvodného obohacení by dle žalobkyně měla peněžitá náhrada odpovídat obvyklé ceně vynakládané za výkony téhož druhu v daném místě a čase. Poukázala na judikaturu Nejvyššího soudu, podle které výše bezdůvodného obohacení nemůže odpovídat rozdílu hodnot nemovitosti před investicí a po ní, jestliže žádný z účastníků neplatné smlouvy o dílo není vlastníkem nemovitosti. Vlastníkem opravovaného objektu není žalovaný, nýbrž stát – Česká republika. Dle další judikatury se tato varianta vypořádání majetkového prospěchu použije při plnění z neplatného právního úkonu. Takto by se mělo postupovat i v případech, kdy právní důvod pro provedení výkonů stavební činnosti neexistoval, ale kdy docházelo k plnění zhotovitele s vědomím a souhlasem objednatele.

19. Dále žalobkyně uvedla, že kdyby byla shledána neplatnost dohody stran o provedení víceprací a dodatku ke smlouvě o dílo, eventuelně pro tento případ požaduje přiznat celkem částku 2 543 205 Kč s úrokem z prodlení (včetně dluhu z faktury dle smlouvy a smluvní pokuty). Výše bezdůvodného obohacení představuje ekvivalent obvyklé ceny nákladů, které by musel žalovaný vynaložit na výkony provedené žalobkyní nad rozsah předmětu díla dle smlouvy o dílo. Dle žalobkyně rozsah prací provedených nad rámec projektové dokumentace nelze mít za pouhá související plnění ve vztahu ke sjednanému rozsahu díla, a to již s ohledem na jejich rozsah, neboť fakticky vedl k opravě celé střechy [název stavby] o výměře 840 m2, ačkoliv původně sjednaný a rozpočtovaný objem oprav se týkal pouze části této střechy 512 m2, vedl k odlišnému řešení úprav [název stavby] a ke zcela nové opravě spojovací chodby. Šlo tak rozsahem a technickým řešením o samostatné plnění odlišitelné od plnění dle smlouvy.

20. Žalobkyně také vyslovila názor, že kdyby ujednání účastníků ve smlouvě o dílo o povinnosti provést vícepráce a zaplatit je odděleně od sjednané ceny díla mělo být posuzováno jako neplatné pro obcházení zákona o veřejných zakázkách, pak by závěr o neplatnosti musel dopadat i na smlouvu o dílo a celý uplatněný nárok by musel být posouzen jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení.

21. Pokud by byl dodatek ke smlouvě o dílo neplatný pro rozpor se zákonem o veřejných zakázkách, měl by dle žalobkyně být její nárok posouzen také jako nárok na náhradu majetkové újmy, která žalobkyni vznikla v důsledku porušení postupu zadavatele veřejné zakázky, tedy z hlediska odpovědnosti žalovaného za škodu vzniklou porušením jeho povinnosti a souvisejícím způsobením neplatnosti dodatku.

22. Následně žalobkyně ještě uvedla, že na dodatek ke smlouvě o dílo je nutno nahlížet také jako na uznání závazku, když verifikuje skutečnosti, které byly mezi stranami dohodnuty a které nastaly před jeho podpisem. Je tak na žalovaném, aby vyvrátil existenci tohoto závazku. Za uznání závazku je třeba považovat také částečné plnění na tyto závazky.

23. Pokud jde o náklady řízení, tak dle žalobkyně nejsou účelně vynaloženými náklady na právní zastoupení žalovaného advokátem, když žalovaný je státní příspěvkovou organizací a předmět řízení se týká běžného výkonu jeho práv a povinností při údržbě a obnově nemovitých kulturních památek. Není důvod, aby výkon práv a povinností přenášel na advokáta. K tomu odkázala na judikaturu Ústavního soudu.

24. Vyjádření žalovaného:

25. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil. Namítal, že žalobkyně netvrdí, jaké dílo pro žalovaného provedla, kdy byla splatná dohodnutá cena díla. Poukázal na to, že pokud dle předložených důkazů mělo dojít k odevzdání a převzetí stavby dne [datum], není to v souladu s tím, že teprve poté měly být smluvní vztahy účastníků modifikovány dodatkem č. [hodnota] ze dne [datum].

26. Žalovaný uvedl, že mezi účastníky skutečně byla uzavřena smlouva o dílo č. [číslo smlouvy] ze dne [datum]. Smlouva byla uzavřena na základě předchozího výběrového řízení a na základě pevné nabídky ceny díla ze strany žalobkyně. Takto byla sjednána veřejná zakázka malého rozsahu na zakázku „[název stavby]“. Cena díla činila 6 070 454 Kč včetně DPH. Tato cena byla stanovena jako nejvýše přípustná a bylo ji možné překročit pouze při splnění podmínek stanovených ve smlouvě. Ke zvýšení ceny tak mohlo dojít jen za situace předvídané ve smlouvě o dílo v části IV. odst. 4.2 a 4.3, kde bylo sjednáno, že veškeré vícepráce, změny, doplňky nebo rozšíření nad rámec projektové dokumentace musí být vždy před jejich realizací písemně odsouhlaseny objednatelem, a teprve poté je objednatel uhradí odděleně nebo v rámci rozšíření předmětu díla. Zvýšení by ovšem muselo být jen v takovém rozsahu, který nepřekročí zadání veřejné zakázky malého rozsahu, neboť jakékoliv jiné zvýšení by znamenalo další výběrové řízení. Žalovaný je však přesvědčen, že k žádné úpravě smlouvy o dílo nedošlo a že platí pevně stanovená cena díla dle smlouvy částkou 6 070 454 Kč.

27. K uzavření dodatku č. [hodnota] ze dne [datum] žalovaný uvedl, že dílo bylo dokončeno a žalovaným převzato dne [datum], přičemž ze zápisu o odevzdání a převzetí stavby vyplývá, že sjednaný rozsah díla byl proveden, veškeré odchylky od schválené projektové dokumentace byly zakresleny, došlo k vyklizení staveniště. Další ujednání vyjádřila, že zde nejsou žádná vzájemná práva a nároky k dalšímu vypořádání, když cena podle smlouvy o dílo činila 6 070 454 Kč a zbývá doplatit částku 320 435 Kč. Smlouva tak byla naplněna a nebylo možné očekávat provádění nějakých dalších činností. Přesto se následně objevil dokument s názvem dodatek č. [hodnota] ke smlouvě o dílo č. [číslo smlouvy] ze dne [datum], který uvádí cenu za provedené vícepráce ve výši 2 065 648 Kč. Dodatek nepodepsal ředitel [tituly před jménem] [jméno FO], ale [jméno FO] jako zastupující ředitel. Žalovaný však nezpochybňuje oprávnění [jméno FO] k uzavření dodatku. Žalovaný považuje dodatek za neplatný, neboť by obcházel zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, zejména jeho § 12, podle kterého je veřejnou zakázkou malého rozsahu taková zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne 6 000 000 Kč bez DPH. Hodnota veřejné zakázky však byla dodatkem navýšena na více než 6 800 000 Kč bez DPH, v takovém případě je možné uzavřít smlouvu teprve na základě výsledku provedeného zadávacího řízení, k čemuž však nedošlo. Dodatek ani nemohl mít žádný předmět plnění, nelze dospět k závěru, že by smlouva o dílo, která byla již v té době naplněna, mohla být takto modifikována. Nebyly ani splněny podmínky původní smlouvy pro zvýšení ceny. Žalovaný také zpochybnil pravost dodatku.

28. Dle žalovaného sice došlo k jistým posunům oproti původní projektové dokumentaci, ale veškeré změny byly řešeny tím, že zhotovitel vyšel objednateli vstříc vypouštěním řady prací, které uvolnily finanční prostředky pro nápravu zjištěné disproporce, současně původní smlouva předpokládala finanční rezervu.

29. Žalovaný také uvedl, že sice byla chyba ve výkazu výměr a kontrolním rozpočtu, nikoliv však v projektové dokumentaci, obsahující detailní zaměření krovu a půdorysu, kde byla výměra správná. Základem byla dle žalovaného právě tato projektová dokumentace.

30. Podle žalovaného předáním díla dne [datum] došlo k zániku závazku, jeho splnění, a proto již nebylo možné smlouvu o dílo měnit dodatkem. I když předmět díla zcela splněn nebyl, neboť nebyly provedeny některé práce, k předání stejně došlo, protože se s tím žalovaný spokojil. Předáním díla se závazek změnil způsobem, který odpovídá nárokům věřitele vzniklým z vadného plnění. K jiné změně dojít nemohlo. Řešením nemohla být změna smlouvy o dílo. Nároky z vadného plnění vůči žalobkyni nikdy nevznesl. Dále uvedl, že dodatek mění cenu díla, ale nijak nemění předmět díla. Žalobkyně tedy dílo ve sjednaném rozsahu neprovedla, proto jí nevznikl nárok na zaplacení konečné ceny díla. Po předání díla žalobkyně již na předmětu díla nic nečinila.

31. Ke dni předání díla byla sjednaná a pevná cena 6 070 454 Kč vypořádána do částky 5 750 019 Kč, bez jakéhokoliv nároku na smluvní pokuty či úroky z prodlení, a dosud zde nebyla splatná zbývající část ceny v částce 320 435 Kč. Tomu odpovídá i konečná faktura č. [hodnota], která obsahovala přehled uskutečněných plateb a na základě které zbýval doplatek 320 435 Kč. Žalovaný odmítá postup žalobkyně uvedený v žalobě s odkazem na § 330 obchodního zákoníku, neboť ten odporuje tomu, co je uvedeno v konečné faktuře č. [hodnota], podle které byly veškeré faktury zúčtovány podle plateb žalovaného a mělo být uhrazeno již pouze 320 435 Kč. Dle žalovaného nelze postupovat podle § 330 obchodního zákoníku, neboť není splněna hypotéza právní normy předpokládající existenci několika závazků dlužníka. Mezi účastníky byl jediný závazkový vztah. Mimo to citované ustanovení dopadá na platby, které jsou nižší, v tomto případě ale byly poskytnuty platby vyšší. Bylo také výslovně stanoveno, že zhotovitel nemá právo na zálohovou fakturu, a pokud žalobkyně takové faktury vystavila, bylo ponecháno na vůli žalovaného, zda tyto zálohové faktury proplatí či nikoliv. Žalobkyně tedy mohla fakturovat, ale šlo vždy o zálohové plnění, když dílo dokončeno nebylo, a žalovanému tak nevznikala povinnost plnit a nemohlo nastat prodlení se zaplacením. Dle smlouvy mohla být faktura pouze jedna, a to faktura konečná. Dobrovolné zaplacení ostatních faktur nemohlo přivodit smluvní sankce. Ve smlouvě také bylo sjednáno, že faktura je podkladem pro jakékoliv placení, musí být tedy podkladem pro uplatnění nároku na případné příslušenství či smluvní pokutu. U smluvních pokut bylo sjednáno, že jsou splatné do 7 dnů od doručení vyúčtování. Žalobkyně však žalovanému nikdy nedoručila fakturu, která se týkala úroků z prodlení či smluvní pokuty, již z tohoto důvodu jí právo na zaplacení vzniknout nemohlo a nelze tyto nároky započítávat. V době placení zde nebyla výzva k zaplacení úroků z prodlení. Nelze provádět zápočet na nesplatnou pohledávku. Ani v závěrečném protokolu o předání díla ani v konečné faktuře nebylo uvedeno nic o tom, že by zde byl jiný nárok, než nárok na zaplacení doplatku ceny díla. Žalobkyně v konečné faktuře provedla zápočet vystavených faktur a na ně připadajících plateb a již provedené zápočty nelze měnit. Konečná faktura vyjádřila veškeré finanční nároky žalobkyně k datu [datum], tedy po dokončení a předání díla.

32. Platby žalovaného byly určeny číslem faktury, pouze platba ve výši 4 000 000 Kč byla specifikována jednáním mezi účetními obou účastníků, tato připadala na faktury č. [hodnota] a č. [hodnota] a zčásti na fakturu č. [hodnota]. Je vyloučeno, aby žalobkyně přes výslovné určení žalovaného, na co platba náleží, prováděla tvrzené zápočty.

33. Žalovaný také nesouhlasil s tvrzeními žalobkyně ohledně doručení jednotlivých faktur, neboť [tituly před jménem] [jméno FO] byl zplnomocněn pouze k inženýrské a projektové činnosti. Teprve následně po souhlasném stanovisku [tituly před jménem] [jméno FO] byly faktury doručovány žalovanému, faktury žalovanému doručoval přímo [tituly před jménem] [jméno FO].

34. Žalovaný je toho názoru, že veškeré práce byly provedeny na základě smlouvy o dílo, tedy byly touto smlouvou kryty. Pokud žalobkyně odkazuje na položkový rozpočet, tak ten nevymezoval předmět díla. Předmět díla vymezuje projektová dokumentace, ve které není žádných pochybení.

35. Dále žalovaný poukázal na to, že žalobkyně vyfakturovala i práce, které nebyly provedeny. To vyplývá z toho, že žalobkyně v příloze dodatku č. [hodnota] uznala tyto položky jako tzv. mínusové. Přesto konečná faktura odpovídala plně sjednané ceně díla, ačkoliv část díla v rámci hledání úspor provedena nebyla, ale byla provedena část jiná.

36. Pokud by měl být nárok žalobkyně posouzen jako bezdůvodné obohacení, je třeba je ocenit jako rozdíl tržních cen nemovitostí před a po provedení prací. V tomto směru poukázal žalovaný na to, že je odbornou organizací státní památkové péče, která nemá vlastní majetek, ale hospodaří s majetkem státu, přičemž jedná vlastním jménem v právních vztazích týkajících se majetku. Má tedy za to, že žalovaný je v postavení vlastníka a nemůže se uplatnit výjimka uváděná žalobkyní pro stanovení výše bezdůvodného obohacení v případě, kdy žádný z účastníků neplatné smlouvy o dílo není vlastníkem nemovitosti. Dále provedení tzv. víceprací postrádalo jakýkoliv právní důvod, když smlouva o dílo byla splněna. Dodatek uzavřený následně byl absolutně neplatný a nic podle něj nebylo splněno. Proto není možno použít judikaturu, na kterou odkazovala žalobkyně a která se týká vypořádání z neplatných smluv o dílo.

37. K tomu žalovaný dále uvedl, že ke vzniku nároku zhotovitele na zvýšenou cenu díla v případě jeho rozšíření nebo změny je nezbytná předchozí dohoda objednatele a zhotovitele, tedy dohoda o změně smlouvy o dílo. Pokud nebyly splněny smluvené podmínky pro úhradu víceprací, jež nelze považovat za samostatné dílo, nelze tento nedostatek nahradit uplatněním nároku na vydání bezdůvodného obohacení.

38. Dle smlouvy měly být veškeré vícepráce, změny, doplňky či rozšíření vždy před jejich realizací písemně odsouhlaseny objednatelem. K tomu však nedošlo, zápisy z kontrolních dnů ani zápisy ve stavebním deníku nedokládají žádnou změnu smlouvy v jejím předmětu a ceně. Jelikož byla smlouva o dílo uzavřena jako veřejná zakázka, musely být jakékoliv změny učiněny písemnou formou, jinak jsou neplatné. Pokud žalobkyně uvádí, že dle smlouvy byla povinna požadované práce provést, tak toto ustanovení vytrhává z kontextu a pomíjí, že to platilo pouze tehdy, pokud již došlo ke změnám, doplňkům nebo rozšíření předmětu díla způsobem ve smlouvě uvedeným. Nic takového však učiněno nebylo, byla nutná písemná forma, ke změně smlouvy o dílo tak nedošlo.

39. V případě uváděných víceprací šlo pouze o to, že některé práce budou vypuštěny a nahrazeny něčím jiným, aby bylo dílo dokončeno. O nic jiného než o opravu střechy zámku nešlo. Nelze to považovat za sjednání nějakého samostatného předmětu smlouvy.

40. Žalovaný uvedl, že jelikož byl dodatek ke smlouvě učiněn k obejití zákona o veřejných zakázkách, nemůže mít žádných účinků, tím méně, že by měl uznávat nějaký závazek, přičemž není jasné, co by tím závazkem mělo být. (č.l. 853v)

41. Dodatek považuje za neurčitý, neboť v něm není uvedeno, jaké práce měly být provedeny, odkazuje na zápisy z kontrolních dnů a ve stavebním deníku, ze kterých to ovšem také zjistit nelze. Podkladem pro fakturaci mělo být ověření provedených prací, to u poslední faktury chybí (č.l. 893). Žalovaný zpochybnil pravost předložených položkových rozpočtů (č.l. 312).

42. Žalovaný dále namítal, že změny žaloby činěné žalobkyní v průběhu řízení jsou nepřehledné, není jasné, co a vůči čemu žalobkyně započítává a co vede žalobkyni k tomu, že již provedené zápočty nadále různým způsobem mění. Žalovanému není jasné, co žalobkyně žádá, když jednak tvrdí, že provedla dílo, jednak předkládá soupis plnění, o nichž beze změny žaloby prohlašuje, že jde o plnění bez právního důvodu. Žalobkyně požaduje alternativně dvě různé částky, ale volně zaměňuje svá tvrzení, pokud jde o právní důvody, a nelze dovodit, který je vlastně předmětem jednání. Žaloba není projednatelná, neboť ze stejných skutkových okolností nelze dospět k různým částkám.

43. Žalovaný také namítl promlčení.

44. Pokud jde o náklady řízení, tak žalovaný nesouhlasí s tím, že náklady na jeho právní zastoupení advokátem nejsou účelné. Uvedl, že daný spor nespadá do jeho veřejnoprávní kompetence, jeho procesní obrana v této věci není výkonem jeho práv a povinností. Žalovaný je příspěvkovou organizací zřízenou Ministerstvem kultury a dostává pouze příspěvek na své personální náklady, provozní náklady hradí z výnosů své činnosti. Proto není důvodu, proč by nemohl využít externí zastoupení advokátem. Dále žalovaný uvedl, že žalobkyně v řízení před věcně příslušným soudem zatěžovala řízení obsáhlými podáními, aniž v nich však reagovala na požadavky a výzvy soudu, a soud z podstatné části musel žalobkyni vést ke srozumitelnému vymezení předmětu řízení a jeho skutkovému odůvodnění. Podstatné části jednání soudu byly věnovány opakovaným poučením žalobkyně a vyčerpány nutností vyjasňovat nepřehledná tvrzení a úkony žalobkyně. Protože tyto náklady vznikaly liknavým postupem žalobkyně, jde o náklady žalobkyní zcela zbytečně vyvolávané a vzniklé zaviněním žalobkyně, je dle žalovaného namístě aplikace § 147 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“).

45. Průběh řízení:

46. Jak bylo uvedeno, žaloba byla podána u Krajského soudu v [adresa]. Krajský soud v [adresa] jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne [datum], č. j. [spisová značka], mj. žalovanému uložil zaplatit žalobkyni částku 179 000 Kč (výrok I.). Proti tomuto výroku nebylo podáno odvolání a nabyl tak právní moci dne [datum]. Rozsudek vycházel z právního názoru, že dodatek je neplatný pro rozpor se zákonem (§ 324 odst. 3 obchodního zákoníku), neboť byl uzavřen až poté, co došlo k předání díla, a zákon neumožňuje po předání díla smlouvu dohodou měnit. Konečnou fakturu nepovažoval za splatnou, neboť dílo nebylo provedeno bez vad. Pokud jde o ostatní faktury, soud shledal, že již bylo žalobkyni zaplaceno více, než na co jí vznikl nárok. Přiznaná částka 179 000 Kč představuje smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každý den prodlení, a to z faktury č. [hodnota] za [hodnota] dnů prodlení od [datum] do [datum], z faktury č. [hodnota] za [hodnota] dnů prodlení od [datum] do [datum] a z faktury č. [hodnota] za [hodnota] dnů prodlení od [datum] do [datum] (je namístě poznamenat, že zde soud částečně překročil žalobní návrh, když žalobkyně z faktury č. [hodnota] za uvedené období požadovala nižší smluvní pokutu).

47. Proti rozsudku podala odvolání žalobkyně, žalovaný se neodvolal. Ve vyjádření k odvolání ze dne [datum] žalovaný uvedl, že sice nesdílí závěry soudu prvního stupně, ale částečně akceptuje úroky z prodlení a smluvní pokutu ve vztahu ke konečné faktuře č. [hodnota] a platební povinnost uložená soudem tyto dopady pokrývala. Proto žalovaný neměl důvod k podání odvolání.

48. Tento rozsudek byl v zamítavé části zrušen Vrchním soudem v Praze jako soudem odvolacím a vrácen soudu prvního stupně k dalšímu řízení (usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka]).

49. Poté byla věc předložena Vrchnímu soudu v Praze k rozhodnutí o věcné příslušnosti. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], rozhodl, že k projednání a rozhodnutí věci jsou v prvním stupni příslušné okresní soudy. Následně byla věc postoupena Okresnímu soudu v [adresa] jako soudu místně příslušnému.

50. Zdejší soud poté ve věci opakovaně rozhodoval a jeho rozsudky byly k odvolání žalobkyně opakovaně zrušeny Krajským soudem v [adresa] jako soudem odvolacím. V posledním usnesení ze dne [datum], č. j. [spisová značka], odvolací soud rozhodl o zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci k dalšímu řízení s tím, že věc v dalším řízení projedná a rozhodne jiný soudce. V tomto usnesení odvolací soud uložil soudu I. stupně, aby se opětovně zaměřil na posouzení platnosti dodatku č. [hodnota] smlouvy o dílo, kdy nebude vázán předchozím názorem odvolacího soudu o absolutní neplatnosti tohoto dodatku pro obcházení zákona o veřejných zakázkách (zde odvolací soud odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 7. 2013, sp. zn. 33 Cdo 594/2012). Bude tedy třeba zjišťovat, zda mezi stranami došlo ke změnám smlouvy o dílo v jejím předmětu způsobem upraveným v příslušných bodech smlouvy o dílo, případně zda lze v dané věci použít zákonnou úpravu dle § 549 obchodního zákoníku. Pokud soud I. stupně dojde k závěru, že změny díla nebyly uzavřeny platně, posoudí případné bezdůvodné obohacení a jeho rozsah s přihlédnutím k judikatuře Nejvyššího soudu a Ústavního soudu. Bude se zabývat tím, zda žalovaný využil právo určit, na který závazek směřuje své platby, a zda tedy byla žalobkyně oprávněna započíst jednotlivá plnění nejdříve na úroky. Na základě toho posoudí oprávněnost nároku na zaplacení smluvních pokut a zda tyto byly vyúčtovány v souladu se smluvními ujednáními. Odvolací soud také upozornil na to, že soud I. stupně rozhodoval o eventuálním petitu. Odvolací soud je toho názoru, že se v této věci nejedná o žalobu s eventuálním petitem. Pokud žalobkyně uvedla, že se pro případ posouzení věci dle pravidel o vypořádání bezdůvodného obohacení domáhá zaplacení částky 2 543 205 Kč s úroky z prodlení, nedomáhala se, aby bylo rozhodnuto o jejím dalším požadavku, ale pouze navrhovala, aby v případě posouzení neplatnosti dohody stran o dodatku č. [hodnota] bylo o žalobě rozhodnuto dle pravidel vypořádání bezdůvodného obohacení. Je věcí právního posouzení soudem, z jakého titulu nárok přizná.

51. V dalším řízení tedy věc projednal jiný soudce, který postupoval dle § 119 odst. 3 o.s.ř. (přičemž listinné důkazy zopakoval), doplnil dokazování a ve věci rozhodl.

52. Úpravy žaloby, současný předmět řízení:

53. Žalobkyně následně opakovaně brala žalobu částečně zpět a rozšiřovala o smluvní pokutu za další období. První částečné zpětvzetí bylo reakcí na platby žalovaného ze dne [datum] a [datum] (žalovaný uhradil dne [datum] částky 1 700 565 Kč a 320 435 Kč a dne [datum] částku 310,50 Kč, viz dále).

54. Soud změny žaloby připustil a řízení částečně zastavil dle provedených úkonů žalobkyně. V tomto směru soud pro stručnost odkazuje na usnesení ze dne [datum], č. j. [spisová značka], kde byly jednotlivé změny a zpětvzetí podrobně popsány a současně bylo uvedeno, jaké nároky zůstávají předmětem řízení. Tam také soud uvedl, proč jsou účinná i rozhodnutí Krajského soudu v [adresa] jako věcně nepříslušného soudu I. stupně o připuštění změn a o částečném zastavení řízení.

55. Dále pak ještě na jednání dne [datum] vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 10 711 Kč z faktury č. [hodnota] a soud v tomto rozsahu řízení zastavil.

56. Pokud jde o současný předmět řízení, nelze pominout, že rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 27. 10. 2010, č. j. 20 Cm 4/2008-327, bylo žalobě částečně vyhověno do částky 179 000 Kč a rozsudek je v tomto rozsahu pravomocný (jak bylo uvedeno výše), tedy je pro soud i účastníky závazný. Závazný je však pouze výrok rozsudku (§ 159a odst. 1 o.s.ř.), nikoliv jeho odůvodnění. To nachází svůj odraz v tom, že nelze podat odvolání jen proti důvodům rozhodnutí (§ 202 odst. 3 o.s.ř.). Proto nelze vycházet z toho, jak byla v rozsudku přiznaná částka odůvodněna. Jak bylo uvedeno, žalovaný nepodal proti tomuto rozsudku odvolání, neboť sice nesouhlasil s odůvodněním, ale měl za to, že uložená povinnost odpovídá tomu, co by měl žalobkyni uhradit. Proto (správně) shledal, že nemá důvod podávat odvolání. Pouze proti odůvodnění by se odvolat nemohl. Pokud by soud měl vycházet i z odůvodnění, bylo by to vůči žalovanému krajně nespravedlivé, protože by to znamenalo, že se nemůže bránit proti odůvodnění, ale následně by z tohoto odůvodnění mělo být vycházeno. Takto jistě postupovat nelze. Proto soud uzavírá, že lze vycházet skutečně pouze z výroku, tedy z toho, že již bylo pravomocně přiznáno 179 000 Kč, nikoliv z toho, jak bylo přiznání této částky odůvodněno. Přiznanou částku tak soud v konečném rozhodnutí zohlední tak, že o ni poníží to, co by mělo být žalobkyni přiznáno z žalovaných nároků.

57. Jak již uvedl Krajský soud v [adresa] jako soud odvolací ve svém posledním rozhodnutí, v této věci nebyl uplatněn eventuální návrh. Pokud žalobkyně uváděla, že eventuálně pro případ posouzení nároku jako bezdůvodného obohacení navrhuje, aby jí byla přiznána částka 2 543 205 Kč, tak tímto pouze vyslovila svůj názor, kolik by jí mělo být přiznáno v případě, kdyby nárok byl právně posouzen podle pravidel o vypořádání bezdůvodného obohacení. Jinak se však domáhá stále téhož na základě stejného skutkového stavu. Právní posouzení věci je na soudu a soud není vázán tím, jak účastník po právní stránce svůj nárok kvalifikuje. O žádný další nárok se tedy nejedná.

58. K datu rozhodnutí soudu tak byly předmětem řízení následující nároky: a) částka 169 497 Kč s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení (dluh z faktury č. [hodnota]), b) částka 2 063 648 Kč s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení (dluh z faktury č. [hodnota]), c) smluvní pokuta 58 500 Kč (za prodlení s fakturou č. [hodnota] od [datum] do [datum]), d) smluvní pokuta 44 000 Kč (za prodlení s fakturou č. [hodnota] od [datum] do [datum]), e) smluvní pokuta 224 490 Kč (za prodlení s fakturou č. [hodnota] od [datum] do [datum]) [konkrétně 50 Kč denně za prodlení z částkou 204 863 Kč od [datum] do [datum], tj. 3 200 Kč, 380 Kč denně za prodlení z částkou 1 536 403,60 Kč od [datum] do [datum], tj. 48 640 Kč, 70 Kč denně za prodlení z částkou 286 610,40 Kč od [datum] do [datum], tj. 6 650 Kč, 380 Kč denně za prodlení z částkou 1 536 403,60 Kč od [datum] do [datum], tj. 11 400 Kč, 70 Kč denně za prodlení z částkou 286 610,40 Kč od [datum] do [datum], tj. 2 100 Kč, 500 Kč denně za období od [datum] do [datum], tj. 152 500 Kč], f) smluvní pokuta 63 000 Kč (za prodlení s fakturou č. [hodnota] od [datum] do [datum]), g) smluvní pokuta 556 500 (za prodlení s fakturou č. [hodnota] od [datum] do [datum]).

59. Celkem tedy byla předmětem žaloby částka 3 179 635 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 169 497 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z částky 2 063 648 Kč od [datum] do zaplacení.

60. Jelikož bylo pravomocně rozhodnuto o zaplacení částky 179 000 Kč, je třeba to následně zohlednit v rámci důvodných nároků (a tedy přiznat o tuto částku méně). Soud zde ještě koriguje to, co nesprávně uvedl v usnesení ze dne [datum], č. j. [spisová značka], totiž že vzhledem k pravomocnému přiznání této částky bude nadále rozhodováno o zaplacení částky 3 000 635 Kč s příslušenstvím. Nebylo totiž zohledněno, že tato částka 179 000 Kč (kterou již žalovaný zaplatil), může být započtena nejen na jistinu, ale i na úrok z prodlení.

61. K námitkám žalovaného ohledně projednatelnosti žaloby:

62. Soud se neztotožňuje s námitkami žalovaného co do určitosti, resp. projednatelnosti žaloby. Pokud žalobkyně namítala, že žalobkyně netvrdila, jaké dílo pro žalovaného provedla, tak to skutečně v žalobě absentovalo, tam se uvádělo pouze provedení díla na základě označené smlouvy. Ovšem tato smlouva byla k žalobě připojena a ostatně žalovaný ani na počátku řízení neměl žádné pochybnosti o tom, o jaké dílo se jedná. Následně byla tato tvrzení doplňována, předkládány další důkazy, konkrétně tvrzeno, jaké práce byly provedeny nad rámec původní smlouvy. Je tedy zcela jasné, čeho se žalobkyně domáhá.

63. Pokud žalovaný namítal, že změny žaloby činěné žalobkyní v průběhu řízení jsou nepřehledné, tak soud má za to, že tyto změny byly dostatečně určité. Bylo o nich finálně rozhodnuto usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka], ve kterém bylo jasně uvedeno, jaké nároky jsou aktuálně předmětem řízení.

64. Pokud žalovaný namítá, že žalobkyně požaduje alternativně dvě různé částky opřené o dva různé právní důvody a nelze dovodit, který je vlastně předmětem jednání, lze odkázat na to, co bylo v tomto směru uvedeno výše ohledně eventuálního návrhu. Žalobkyně se domáhá stále stejného nároku na základě stejného skutkového stavu, tj. zaplacení peněžní částky za provedené práce dle smlouvy o dílo. To, že žalobkyně uvádí skutková tvrzení i pro případ, kdyby nárok měl být právně posouzen jako bezdůvodné obohacení (tj. kdyby smlouva či dodatek nebyly platné), a vyslovuje názor, jaká částka by jí měla být za takové situace přiznána, na tom nic nemění. Právní důvod uplatněného nároku není podstatnou náležitostí žaloby (§ 79 odst. 1 o.s.ř.) a soud právním hodnocením věci ze strany účastníků není vázán. Je zde tedy jediný nárok a je na soudu, jak jej právně posoudí.

65. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti:

66. Ze smlouvy o dílo č. [hodnota] datované [datum] bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi žalovaným jako objednatelem a žalobkyní jako zhotovitelem. V úvodu bylo uvedeno, že zástupcem pověřeným jednáním ve věcech smluvních a současně osobou oprávněnou k uzavření smlouvy a případných dodatků o změně smlouvy je za žalovaného ředitel územního odborného pracoviště v [adresa] [tituly před jménem] [jméno FO] a za žalovaného jednatel [jméno FO]. Zástupcem pověřeným jednáním ve věcech technických a současně osobou oprávněnou jednat a podepisovat ve věcech technických byl za žalovaného [jméno FO] – provozně ekonomický náměstek, za žalobkyni [tituly před jménem] [jméno FO] a [jméno FO] (body 1.1. – 1.4. smlouvy). Předmět díla byl označen jak stavební práce a dodávky v rozsahu projektové dokumentace „[název stavby]“, s odkazem na projekty pro stavební povolení a realizaci stavby vypracované [tituly před jménem] [jméno FO] v lednu [rok] ([jméno FO]) a v červnu [rok] ([jméno FO]) (bod 3.1. smlouvy). Zhotovitel měl v rámci předmětu plnění a sjednané ceny zabezpečit veškeré práce, dodávky, služby, výkony a média, kterých je třeba k provedení a dokončení předmětu smlouvy (bod 3.4.). Dále bylo sjednáno, že dojde-li při realizaci předmětu díla k jakýmkoliv změnám, doplňkům nebo rozšíření předmětu díla na základě požadavků objednatele za podmínky, že navržené změny nezhoršují kvalitu díla, na což musí zhotovitel upozornit, je objednatel povinen předat zhotoviteli soupis těchto změn (a to i zápisem do stavebního deníku). Zhotovitel ocení případné vícepráce nebo méněpráce podle jednotkových cen použitých pro návrh ceny díla a o těchto změnách uzavřou obě strany dodatek ke smlouvě, ve kterém dohodnou i případnou úpravu termínu předání díla (bod 3.5.). V části smlouvy nadepsané „Cena díla“ byla cena sjednána na částku 6 070 454 Kč včetně DPH s tím, že je stanovena dohodou smluvních stran a je doložena přílohou č. [hodnota] a 2 – rozpočet, který je nedílnou součástí smlouvy a odpovídá výsledku veřejné soutěže ze dne [datum]. Cena je stanovena jako nejvýše přípustná a je možné ji překročit pouze při splnění podmínek v této smlouvě stanovených (bod 4.1.). Dále bylo uvedeno, že veškeré vícepráce, změny, doplňky nebo rozšíření nad rámec dostupné projektové dokumentace musí být vždy před jejich realizací písemně odsouhlaseny objednatelem (bod 4.3.) a že zhotovitel je povinen objednatelem požadované vícepráce provést, přičemž objednatel vícepráce uhradí odděleně anebo v rámci rozšíření předmětu díla (bod 4.4.). Bylo sjednáno, že dílo bude dokončeno do [datum] (bod 5.1.). Zhotovitel splní svou povinnost provést dílo jeho řádným ukončením a předáním objednateli. Ukončeným dílem se rozumí dílo, které nebude vykazovat žádné vady a nedodělky (bod 5.3.). V části nadepsané „platební podmínky“ bylo uvedeno, že podkladem pro placení je faktura, provedené práce a dodávky budou fakturovány na základě skutečně provedených prací, dodávek (bod 6.1.). Splatnost faktury bude do 30 dnů ode dne doručení objednateli. Platba se považuje za provedenou dnem předání příkazu k úhradě peněžnímu ústavu objednatele (bod 6.2., totéž bod 6.4.). Dále bylo uvedeno, že zhotovitel nemá právo na zálohovou fakturu (bod 6.3.). Byly uvedeny náležitosti, které má faktura mít (bod 6.5.). Bylo sjednáno, že objednatel uhradí fakturaci dále provedených prací a dodávek na základě vzájemně odsouhlasených soupisů skutečně provedených prací a dodávek do výše 90 % celkové ceny díla vč. DPH, zbývajících 10 % bude vyfakturováno a uhrazeno po dokončení a protokolárním předání předmětu plnění a po odstranění všech vad a nedodělků na převzatém díle (bod 6.6.). Konečná faktura může být objednateli zaslána až po úspěšném přejímacím řízení podle položkového rozpočtu provedených prací, který bude nedílnou součástí faktury. Kromě náležitostí uvedených v bodě 6.3. musí faktura obsahovat výslovný název „konečná faktura“, celkovou sjednanou cenu bez DPH, DPH a cenu celkem s DPH, soupis všech uhrazených faktur (zálohových) a částku zbývající k úhradě bez DPH, DPH a s DPH. Bez kterékoliv z těchto náležitostí konečná faktura nebude proplacena (bod 6.7.). Dále bylo sjednáno, že objednatel je oprávněn fakturu vrátit ve lhůtě její splatnosti v případě, že bude obsahovat nesprávné údaje nebo bude neúplná. K proplacení dojde až po odstranění sporných údajů či jejich doplnění a lhůta splatnosti začne plynout dnem doručení opravené faktury (bod 6.8.). V části IX. věnované smluvním pokutám bylo mj. sjednáno, že za včasné nezaplacení faktury zaplatí objednatel smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každý den prodlení (bod 9.8.). Splatnost smluvních pokut byla sjednána na 7 dnů ode dne doručení jejich vyúčtování (bod 9.10.). Dále bylo dohodnuto, že o předání a převzetí díla bude sepsán písemný protokol (bod 10.1.). V závěru smlouvy bylo dohodnuto, že smlouva se řídí obchodním zákoníkem (bod 13.1.). Měnit nebo doplňovat text této smlouvy je možné jen formou písemných dodatků, které budou platné, jestliže budou řádně potvrzeny a podepsány oprávněnými zástupci obou smluvních stran (bod 13.2.).

67. Z dodatku č. [hodnota] ke smlouvě o dílo č. [hodnota] datovaného [datum] bylo zjištěno, že v tomto je uvedeno, že jej uzavírá žalovaný jako objednatel a žalobkyně jako zhotovitel. Žalovaný má být dle záhlaví zastoupený [tituly před jménem] [jméno FO], ředitelem. Dále je však jako zástupce žalovaného pověřený jednáním ve věcech smluvních i technických uveden [jméno FO] – zastupující ředitel (body 1.1. – 1.4. dodatku). Po uvedení označení stavby se uvádí, že se mění část IV. smlouvy – cena díla, bod 4.

1. Je zde uvedeno, že cena za zhotovení předmětu smlouvy je stanovena dohodou smluvních stran a je doložena přílohou č. [hodnota] – rozpočet, který je nedílnou součástí této smlouvy a odpovídá výsledku veřejné soutěže ze dne [datum]. Na základě požadavku investora byl rozsah prací rozšířen, specifikace rozsahu je v zápisech z KD a zápisech v SD. Cena je doložena položkovým rozpočtem. Cena za provedené vícepráce je 2 063 648 Kč včetně DPH, celková cena díla je 8 134 102 Kč včetně DPH. Ostatní ujednání smlouvy zůstávají beze změny. Za žalovaného dodatek podepsal [jméno FO], za žalobkyni jednatel [jméno FO].

68. Z položkového rozpočtu k vícepracím bylo zjištěno, že v tomto jsou uvedeny prováděné práce v členění podle jednotlivých objektů. V rekapitulaci k položkovému rozpočtu se uvádí cena dle SoD 6 070 454 Kč, odpočet rezervy –166 604 Kč, [jméno FO] 142 363 Kč, [jméno FO] 1 375 404 Kč, spojovací chodba 363 628 Kč, ostatní 348 856 Kč, celkem 8 134 102 Kč. Tyto částky odpovídají položkovým rozpočtům jednotlivých objektů, položkový rozpočet k položce „ostatní“ předložen nebyl. K obsahu těchto rozpočtů viz též dále u zjišťovacího protokolu č. [hodnota] k vícepracím (odst. 92 rozsudku).

69. Z průvodní listiny k dodatku č. [hodnota] bylo zjištěno, že zaměstnanec žalovaného pan [příjmení] patrně zasílal tento dodatek žalobkyni dne [datum].

70. Ze zápisu z kontrolního dne konaného [datum] bylo zjištěno, že na tomto byl probírán způsob provádění díla, technická řešení. Dle zápisu byla zvažována výměna střešních tašek za břidlici menšího formátu, k odsouhlasení mělo dojít následně na základě nabídky dodavatele. Za objednatele byl přítomen technický dozor [tituly před jménem] [jméno FO] a projektant [tituly před jménem] [jméno FO], dále [tituly před jménem] [příjmení], správce zámku [tituly před jménem] [příjmení], nebyl však přítomen [jméno FO]. Zápis je podepsán patrně všemi přítomnými. Zápis předložený žalobkyní obsahuje ručně psané poznámky, že jednotlivé požadavky byly splněny a že tašky zůstávají.

71. Ze zápisu z kontrolního dne konaného [datum] bylo zjištěno, že na tomto byl probírán způsob provádění díla, technická řešení. Z technických důvodů bylo upuštěno od omítání komínů na [název stavby], bylo dohodnuto pod hřebenem osadit provětrávací tašky. Dále se uvádí, že přeměřením střechy vyšlo najevo, že v rozpočtu PD došlo k chybnému určení plochy střechy. Spolu s požadavkem výměny krytiny na krčku mezi oběma paláci, který nebyl předmětem projektu vůbec, se jedná o rozdíl v rozsahu cca 300 m2. S ohledem na výši finančních prostředků, které má investor k dispozici, a v zájmu úspěšného dokončení výměny krytiny byly s projektantem dohodnuty práce, které bude možné provést až v rámci další etapy. Jedná se o restaurátorskou opravu kamenných prvků obou štítů a stažení dráty systémem HELI. Uvádějí se další práce, kde je možné ušetřit finanční prostředky (revize výpisu dřeva; projektant ustupuje od požadavku provést dřevěnou podlahu v celém rozsahu v horním podkroví s tím, že budou provedeny pouze pásy; ošetření Bochemitem nebude prováděno u vnitřních trámů; budou osazeny pouze kratší kusy ocelových L profilů). Za objednatele byl přítomen technický dozor [tituly před jménem] [jméno FO] a projektant [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [příjmení], správce zámku [tituly před jménem] [příjmení], p. [příjmení]. [jméno FO] přítomen nebyl. Zápis je podepsán patrně všemi přítomnými. Stejnopis předložený žalobkyní obsahuje navíc oproti stejnopisu žalovaného ručně psané poznámky, např. že bylo provedeno nebo že (provětrávací) tašky nebudou.

72. Ze zápisu z kontrolního dne konaného [datum] bylo zjištěno, že na tomto byl opět probírán způsob provádění díla, technická řešení, co bylo provedeno. Uvádí se, že větrací tašky nebudou osazeny, místo toho budou v záklopu otvory. Bylo dohodnuto, že s ohledem na zahájení sezony [datum] bude v rámci dobré spolupráce se zhotovitelem umožněn přístup do dolního zámku pro veřejnost za podmínek, že bude provedena demontáž části lešení u vstupu do dolního zámku. Dále se uvádí, že v minulém týdnu proběhlo jednání na stavbě za účasti ředitele [právnická osoba], zhotovitele a TDI, předmětem jednání byly změny projektu. Bylo dohodnuto, že zhotovitel do konce měsíce předloží aktualizovaný výkaz výměr ke kontrole TDI, výkaz bude zpracován s přihlédnutím ke stanovisku projektanta z minulého jednání o možných úpravách, které mohou ušetřit finanční prostředky. Bude zohledněna úprava zastřešení nad vstupem do dvora, současně bylo dohodnuto, že nebude proveden dřevěný záklop doplňovaných hambalků v půdním prostoru [název stavby]. Za objednatele byl přítomen technický dozor [tituly před jménem] [jméno FO], správce zámku [tituly před jménem] [příjmení], p. [příjmení], p. [příjmení], opět nebyl přítomen [jméno FO]. Zápis je podepsán patrně všemi přítomnými.

73. Ze zápisu z prohlídky stavby ze dne [datum] bylo zjištěno, že tohoto dne měla proběhnout prohlídka dolního zámku před zahájením návštěvnické sezony. Uvádí se, že v souladu s předchozími dohodami bylo nádvoří zámku vyklizeno v rozsahu plochy dostupné veřejnosti a odděleno provizorními zábranami. Dále bylo dohodnuto, jak mají práce pokračovat s ohledem na návštěvníky, jak mají být odděleny prostory. Za žalovaného byli přítomni [tituly před jménem] [příjmení] a [tituly před jménem] [jméno FO], zápis je podepsán patrně všemi přítomnými.

74. Ze zápisu z jednání konaného dne [datum] bylo zjištěno, že měla být proveden prohlídka stavby po dokončení opravy. Jsou zapsány požadavky projektanta na dokončení zajištění krovu, na Janově paláci je požadavek projektanta na položení ztužující podlahy v redukované podobě podle zápisu z [datum]. Uvádí se, že jinak je možno konstatovat, že práce byly dokončeny v dobré kvalitě a ke spokojenosti projektanta. Za žalovaného byli přítomni projektant [tituly před jménem] [jméno FO] a správce zámku [tituly před jménem] [příjmení], nebyl přítomen [jméno FO].

75. Ze zápisu o odevzdání a převzetí stavby ze dne [datum] bylo zjištěno, že podle tohoto zápisu mělo dojít k předání předmětného díla. Tento den mělo být vyklizeno staveniště. V kolonce „důvody nedodržení lhůt zahájení a dokončení výstavby“ je uvedeno, že provedení záklopu v půdě na [název stavby] bylo zápisem ze dne [datum] zrušeno, projektant na něm dle zápisu z [datum] trvá; bude prověřeno statikem a v případě rozhodnutí o realizaci se dohodne v samostatném termínu. V kolonce „odchylky od schválené PD a jejich důvody“ je uvedeno, že jsou zakresleny do projektové dokumentace [tituly před jménem] [jméno FO]. Vady a nedodělky dle zápisu nejsou. Uvádí se, že práce byly provedeny v souladu s dokumentací. V kolonce „dodatečně požadované práce a dodávky a způsob jejich zajištění“ se uvádí, že jsou zakresleny do projektové dokumentace na základě zápisů ve stavebním deníku a kontrolních dnů, oceněny odděleně od smlouvy o dílo. Cena dle smlouvy o dílo je uvedena 6 070 454 Kč, splátkové listy ke dni přejímacího řízení 5 750 019 Kč, zbývající částka 320 435 Kč. Za žalobkyni zápis podepsal [tituly před jménem] [jméno FO], za žalovaného zápis podepsal [tituly před jménem] [jméno FO] (následně však byl předložen znalecký posudek, jehož přílohou byl tento zápis i s podpisem [jméno FO], viz dále).

76. Ze stavebního deníku bylo zjištěno, že tento obsahuje zápisy za období od [datum] (předání staveniště) do [datum]. Převážně obsahuje denní zápisy o tom, jaké práce probíhaly v jednotlivých dnech. Jsou tam uváděny i práce na spojovací chodbě (poprvé [datum]). Dle podpisů činil zápisy převážně (patrně) [tituly před jménem] [jméno FO]. Dále jsou tam zápisy technického dozoru o provádění kontrol. Zápis z [datum] se zmiňuje o technickém řešení některých prvků, je zmiňován také spojovací krček mezi paláci, kde má patrně dojít k výměně krytiny (není zcela čitelné). V zápisu z [datum] se uvádí, že proběhlo jednání za účasti mj. [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], předmětem jednání měly být vícepráce předložené zhotovitelem stavby: 1) v projektové dokumentaci chybí spojovací chodba mezi paláci, 2) v projektové dokumentaci je výměra střechy [název stavby] 512 m2, skutečnost 840 m2, 3) v projektové dokumentaci je nedostatečná výměra měděného plechu. Zhotovitel požádal, aby dané skutečnosti byly v co nejkratší době vyřešeny s ohledem na postup dokončení stavby. U tohoto zápisu je jediný podpis, patrně [tituly před jménem] [jméno FO]. V zápisu z [datum] se uvádí, že podle dohody bude [datum] demontována část lešení tak, aby byla zahájena sezona zámku od [datum]. Zápis technického dozoru z [datum] uvádí soupis vad a nedodělků, mj. na spojovací chodbě. Poslední zápis je z [datum], kde se uvádí, že tohoto dne byly odstraněny veškeré vady a nedodělky specifikované v zápisech ze dne [datum] a [datum], vyjma záklopu na půdě – [název stavby], který nepožadoval investor stavby. Tento zápis je podepsán patrně [tituly před jménem] [jméno FO].

77. Ze zprávy o stavu plnění předmětné smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že v této se uvádí, že k uvedenému dni jsou práce na [název stavby] dokončeny a na [název stavby] provedeny ze 70 %, dále jsou provedeny ze 70 % dodatkové práce vzniklé chybou ve výměrách, tento dodatek je ve výši cca 1,1 – 1,3 mil. Kč. Předpokládaný termín dokončení je [datum] a dále je zajištěno zahájení návštěvní sezony od [datum]. Dále se uvádí, že v současné době je žalovaný v platební neschopnosti z důvodu převodu finančních prostředků z Ministerstva financí, předpoklad pro placení díla je [hodnota]. Za žalobkyni zápis podepsal jednatel [jméno FO], za žalovaného ředitel územního pracoviště [adresa] [jméno FO].

78. Z výzvy k podání nabídky ze dne [datum] bylo zjištěno, že tímto žalovaný vyzýval k podání nabídky veřejné zakázky malého rozsahu na akci „[adresa], [název stavby] a [název stavby], oprava střechy a krovu“, dle projektové dokumentace. Bylo uvedeno, že objem prací odpovídá výkazu výměr, který měl být nedílnou součástí této výzvy.

79. Z osvědčení objednatele vyhotoveného kastelánem [tituly před jménem] [příjmení] dne [datum] bylo zjištěno, že v tomto se uvádí, že žalobkyně prováděla pro žalovaného v termínu od [datum] do [datum] realizaci veřejné zakázky (předmětného díla). Je stručně popsáno, jaké práce byly provedeny. Uvádí se, že celkové náklady stavby podle smlouvy o dílo činily 6 070 454 Kč. Práce byly provedeny odborně v odpovídající kvalitě a dohodnutých termínech.

80. Z písemného vyjádření projektanta [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] bylo zjištěno, že se v něm uvádí, že při provádění výměny krytiny na [název stavby] bylo shledáno, že nesouhlasí skutečná výměra střešní roviny s údajem, který je obsažen v kontrolním rozpočtu a výkazu výměr pro výběrové řízení na dodavatele stavby. Při zpracování propočtu na základě podkladů, které byly k dispozici, došlo zřejmě ke špatnému odhadu výšky hřebene při výpočtu střešní roviny či matematické chybě, čímž vznikla položka 512 m2 uvedená v propočtu. Během projektové přípravy projektant zaměřil celý krov, vytvořil detailní půdorys a řez a dokumentaci předal rozpočtářce. Ta místo toho, aby plochu střechy spočítala podle projektové dokumentace (vyšla by výměra okolo 795 m2), přebrala údaj z propočtu a použila jej do rozpočtu a výkazu výměr. Na rozdíl přišla stavba a bylo to zohledněno v zápisu z kontrolního dne [datum] s tím, že projektant vytipoval práce, které bude možné provést v další etapě opravy a které nejsou přímo nezbytné, aby bylo možné výměnu krytiny dokončit po finanční stránce.

81. Z faktury č. [hodnota] ze dne [datum] bylo zjištěno, že touto žalobkyně fakturovala žalovanému částku celkem 49 143,50 Kč (38 238 Kč, náklady spojené s umístěním stavby 8 % 3 059 Kč, DPH 7 846,50 Kč) s odkazem na soupis provedených prací na akci „[název stavby]“. Soupis provedených prací měl být přílohou. Datum splatnosti je uvedeno [datum].

82. Ze soupisu provedených prací bez uvedeného data bylo zjištěno, že v tomto jsou uvedeny náklady na bourání v částce celkem 38 238 Kč. Tento soupis je podepsán jen za žalobkyni.

83. Z faktury č. [hodnota] ze dne [datum] bylo zjištěno, že touto žalobkyně fakturovala žalovanému částku 1 090 290 Kč s odkazem na soupis provedených prací, který má být přílohou. Datum splatnosti je uvedeno [datum]. Faktura obsahuje ručně připsané „souhlasím“, datum [datum] a nečitelný podpis (který však laicky odpovídá podpisu [tituly před jménem] [jméno FO] na předložených dokumentech – např. zápis o předání stavby ze dne [datum], mandátní smlouva ze dne [datum], plná moc k mandátní smlouvě).

84. Ze zjišťovacího protokolu č. [hodnota] za období [období], včetně položkového rozpočtu k [datum], bylo zjištěno, že zde byly uvedeny celkové náklady v daném měsíci 1 090 289,90 Kč, přičemž provedené práce, resp. materiály, byly rozepsány dle jednotlivých budov ([název stavby]. Protokol ani rozpočet nejsou za žalovaného nikým podepsány. Na poslední straně se nachází razítko žalovaného „došlo dne [datum]“.

85. Z faktury č. [hodnota] ze dne [datum] bylo zjištěno, že touto žalobkyně fakturovala žalovanému částku 2 582 748,50 Kč s odkazem na soupis provedených prací, který má být přílohou. Datum splatnosti je uvedeno [datum]. Faktura předložená žalobkyní obsahuje ručně připsané „souhlasím“, datum [datum] a nečitelný podpis (opět patrně podpis [tituly před jménem] [jméno FO]). Stejnopis faktury předložený žalovaným však obsahuje připsaný text „potvrzuji věcnou správnost [jméno FO]“, datum [datum] a podpis (patrně [tituly před jménem] [jméno FO]). (Soud zdůrazňuje, že [datum] by bylo dříve, než měla být vystavena faktura.)

86. Ze zjišťovacího protokolu č. [hodnota] za období [období], včetně položkového rozpočtu k [datum], bylo zjištěno, že zde byly uvedeny celkové náklady v daném měsíci 2 582 748,60 Kč, přičemž provedené práce, resp. materiály, byly rozepsány dle jednotlivých budov. Protokol ani rozpočet předložený žalobkyní nebyl za žalovaného nikým podepsán. Následně však žalovaný předložil vlastní stejnopis, kde je za žalovaného podpis s datem [datum], patrně se jedná o podpis [tituly před jménem] [jméno FO].

87. Z faktury č. [hodnota] ze dne [datum] bylo zjištěno, že touto žalobkyně fakturovala žalovanému částku 2 027 837 Kč s odkazem na soupis provedených prací, který má být přílohou. Datum splatnosti je uvedeno [datum]. Faktura obsahuje ručně připsané „souhlasím“, datum [datum] a nečitelný podpis (opět patrně podpis [tituly před jménem] [jméno FO]). Dále je tam razítko žalovaného, ručně psané datum [datum] a jiný nečitelný podpis.

88. Ze zjišťovacího protokolu č. [hodnota] za období do [datum], včetně položkového rozpočtu k [datum], bylo zjištěno, že zde byly uvedeny celkové náklady v daném měsíci 2 027 837 Kč, přičemž provedené práce, resp. materiály, byly rozepsány dle jednotlivých budov. Protokol je za žalovaného podepsán s datem 22. 3., podpis je patrně [tituly před jménem] [jméno FO].

89. Z konečné faktury č. [hodnota] ze dne [datum] bylo zjištěno, že touto žalobkyně fakturovala žalovanému částku 320 435 Kč. Je uvedeno, že žalobkyně fakturuje na základě „SoD“ a soupisů provedených prací zbývající částku. Je uvedena cena SoD vč. DPH 6 070 454 Kč, dále jsou uvedeny jednotlivé faktury a jimi fakturované částky a že zbývá 320 435 Kč. V této faktuře není uvedena celková sjednaná cena bez DPH a DPH, jak požadovala smlouva. Datum splatnosti je uvedeno [datum]. Faktura obsahuje ručně připsané „souhlasím“, datum [datum] a nečitelný podpis (opět patrně podpis [tituly před jménem] [jméno FO]).

90. Ze zjišťovacího protokolu č. [hodnota] za období do [datum] bylo zjištěno, že zde byly uvedeny náklady v daném měsíci 320 435 Kč. Celkové náklady od zahájení jsou uvedeny 6 070 454 Kč. Protokol je za žalovaného podepsán, patrně se jedná o podpis [tituly před jménem] [jméno FO], datum podpisu není uvedeno. Z připojeného výkazu výměr bylo zjištěno, že zde byly uvedeny celkové náklady ve výši 6 070 454 Kč, přičemž provedené práce, resp. materiály, byly rozepsány dle jednotlivých budov ([název stavby]). Byla tam zahrnuta i rezerva 140 003 Kč bez DPH.

91. Z faktury č. [hodnota] ze dne [datum] bylo zjištěno, že touto žalobkyně fakturovala žalovanému částku 2 063 648 Kč s odkazem na dodatek č. [hodnota]. Ve faktuře je jinak uvedena pouze fakturována částka bez DPH a DPH. Přílohou měla být rekapitulace víceprací a zjišťovací protokol. Faktura obsahuje ručně připsané „souhlasím“, datum, kde však není čitelný měsíc – jde buď o [datum] – a nečitelný podpis (laicky odpovídá podpisu [jméno FO] na předložených dokumentech – např. dodatek č. [hodnota], mandátní smlouva ze dne [datum], zpráva o stavu plnění smlouvy ze dne [datum]). Dále je tam razítko žalovaného.

92. Ze zjišťovacího protokolu č. [hodnota] o provedených stavebních vícepracích za období [období] bylo zjištěno, že zde byly uvedeny celkové náklady v daném měsíci 2 063 648 Kč. Protokol je za žalovaného podepsán, patrně se jedná o podpis [jméno FO], datum podpisu není uvedeno. Z připojených položkových rozpočtů k vícepracím bylo zjištěno, že v těchto jsou uvedeny prováděné práce v členění podle jednotlivých objektů. Jedná se o stejné rozpočty, jaké byly uvedeny výše (u dodatku č. [hodnota]). V rekapitulaci k položkovému rozpočtu se uvádí odpočet rezervy –166 604 Kč, [název stavby] 142 363 Kč, [název stavby] 1 375 404 Kč, spojovací chodba 363 628 Kč, ostatní 348 856 Kč, celkem 2 063 648 Kč. Tyto částky odpovídají položkovým rozpočtům jednotlivých objektů, položkový rozpočet k položce „ostatní“ předložen nebyl. Položkové rozpočty však obsahují i záporné položky, tj. některé práce či materiály jsou odečítány. V případě [název stavby] se jedná o položky „zakrývání střechy plachtou“ (4 992 Kč), „zednická výpomoc pro tesaře“ (42 525 Kč), „doplnění střešní vazby vč. rezervy“ (1 617 Kč), „doplnění stropů vč. rezervy“ (23 331 Kč), „řezivo dle tabulek“ (38 812 Kč), „spojovací prostředky“ (6 071 Kč). V případě [název stavby] se jedná o položky „dozdívky, doplnění říms, doplnění zdiva“ (216 461 Kč), „statické zajištění nároží – systém HELI“ (42 020 Kč), „dodávka oceli 11 373“ (28 895 Kč), „oprava kamenické výzdoby štítu restaurátorem – přední a zadní štít“ (130 000 Kč).

93. Uvedené bylo porovnáno s předchozími zjišťovacími protokoly (resp. výkazy výměr). Všechny tyto záporné položky byly obsaženy ve finálním výkazu výměr (připojenému ke konečné faktuře), kde byly uvedeny tyto částky, příp. vyšší částky u jednotlivých položek. Bylo také zjištěno, že většina těchto položek byla uvedena v dřívějších položkových rozpočtech. V položkovém rozpočtu k faktuře č. [hodnota] byly uvedeny položky – [název stavby] – „dozdívky, doplnění říms, doplnění zdiva“ 216 461 Kč, „dodávka oceli 11 373“ 30 111 Kč (ačkoliv celkové náklady měly činit dle finálního výkazu výměr 78 447 Kč a 48 336 Kč již bylo uvedeno v rozpočtu k faktuře 023). V položkovém rozpočtu k faktuře č. [hodnota] byla uvedena položka [název stavby] – „zakrývání střechy plachtou“ 6 240 Kč (ačkoliv celkové náklady měly činit dle finálního výkazu výměr 12 480 Kč a 6 240 Kč již bylo uvedeno v rozpočtu k faktuře 014), „zednická výpomoc pro tesaře“ 16 804 Kč (ačkoliv celkové náklady měly činit dle finálního výkazu výměr 42 525 Kč), „doplnění střešní vazby vč. rezervy“ 51 975 Kč (ačkoliv celkové náklady měly činit dle finálního výkazu výměr 101 475 Kč a 49 500 Kč již bylo uvedeno v rozpočtu k faktuře 014), „doplnění stropů vč. rezervy“ 26 465 Kč (ačkoliv celkové náklady měly činit dle finálního výkazu výměr 56 762 Kč a 30 300 Kč již bylo uvedeno v rozpočtu k faktuře 014), „řezivo dle tabulek“ 43 550 Kč (ačkoliv celkové náklady měly činit dle finálního výkazu výměr 83 692 Kč a 40 142 Kč již bylo uvedeno v rozpočtu k faktuře 014), „spojovací prostředky“ 6 812 Kč (ačkoliv celkové náklady měly činit dle finálního výkazu výměr 13 091 Kč a 6 279 Kč již bylo uvedeno v rozpočtu k faktuře 014). Z toho tedy vyplývá, že v položkových rozpočtech k fakturám č. [hodnota], [hodnota] a [hodnota] byly uvedeny položky, které byly následně při vyúčtování víceprací odečteny.

94. Z dopisu žalovaného ze dne [datum], vypracovaného ředitelkou [tituly před jménem] [jméno FO], bylo zjištěno, že v tomto sděluje žalobkyni, že vrací fakturu č. [hodnota] na částku 2 063 648 Kč. Namítá, že konečná cena díla byla vyúčtována konečnou fakturou č. [hodnota] ze dne [datum], následně již nebyly provedeny žádné práce, není důvod cokoliv dalšího účtovat. Dle žalovaného nebyly splněny smluvní podmínky odůvodňující zvýšení ceny díla, vícepráce nebyly před jejich realizací písemně odsouhlaseny oprávněnou osobou, tj. tehdejším ředitelem [tituly před jménem] [jméno FO]. Dodatek považuje za neplatný. V době uzavření dodatku již nebyl [tituly před jménem] [jméno FO] ředitelem, takže nebyl oprávněn jej podepsat ani k tomu zmocnit jinou osobu, přesto jej měl uzavírat, byť fakticky jej podepsal [jméno FO]. Dodatek nebyl podepsán oprávněným zástupcem žalovaného, absentuje řádné potvrzení dodatku, které smlouva vyžadovala. Jestliže žalobkyně vystavila konečnou fakturu, učinila tím projev vůle, že jejím vystavením, resp. zaplacením je celková cena díla zcela vypořádána, včetně případných víceprací. Žalovaný má také za to, že došlo k jednání, které přinejmenším obchází zákon, protože pokud by nabídka obsahovala konečnou cenu, která vyplývá z dodatku, tj. 8 134 102 Kč, zakázku by zcela jistě získal jiný subjekt. Fakturu tak považuje za neoprávněnou.

95. Z dopisu žalobkyně ze dne [datum] bylo zjištěno, že tímto v reakci na obdržený dopis sděluje žalovanému, že s žalovaným nesouhlasí, faktura č. [hodnota] byla vystavena oprávněně, proto ji opět posílají.

96. Z dopisu žalovaného ze dne [datum] bylo zjištěno, že tímto sděluje žalobkyni, že trvá na sděleném stanovisku a fakturu č. [hodnota] opětovně vrací.

97. Z výpisů z účtu žalobkyně bylo zjištěno, že jí dne [datum] došla od žalovaného platba 49 143,50 Kč pod variabilním symbolem [var. symbol], dne [datum] došla od žalovaného platba 4 000 000 Kč pod variabilním symbolem [var. symbol], dne [datum] došla od žalovaného platba 1 700 565 Kč pod variabilním symbolem [var. symbol] a platba 320 435 Kč pod variabilním symbolem [var. symbol], dne [datum] došla od žalovaného platba 310,50 Kč pod variabilním symbolem [var. symbol].

98. Z výpisu z účtu zástupce žalobkyně (má se jednat o depozitní účet, kam chodí platby pro klienty) bylo zjištěno, že dne [datum] došla od žalovaného platba 179 000 Kč pod variabilním symbolem [var. symbol].

99. Z výpisů z účtu žalovaného bylo zjištěno, že odeslal žalobkyni (na č. účtu uvedené ve fakturách) dne [datum] částku 4 000 000 Kč pod variabilním symbolem [var. symbol], dne [datum] částku 1 700 565 Kč pod variabilním symbolem [var. symbol] a částku 320 435 Kč pod variabilním symbolem [var. symbol].

100. Z přehledu faktur a plateb předloženého žalovaným bylo zjištěno, že faktura č. [hodnota] měla být zapsána do knihy faktur dne [datum], faktura č. [hodnota] měla být převzata p. [jméno FO] dne [datum] a zapsána do knihy faktur dne [datum], faktura č. [hodnota] měla být převzata p. [jméno FO] dne [datum] a zapsána do knihy faktur dne [datum], faktura č. [hodnota] měla být převzata p. [jméno FO] dne [datum] a zapsána do knihy faktur dne [datum], faktura č. [hodnota] měla být převzata p. [jméno FO] dne [datum] a zapsána do knihy faktur dne [datum], faktura č. [hodnota] měla být zapsána do knihy faktur dne [datum]. Dále jsou tam údaje o zaplacení faktur s odkazem na bankovní výpisy, ty odpovídají tomu, co vyplývá z uvedených výpisů z účtu (data plateb odpovídají datům, kdy platby došly na účet žalobkyně). Je zde dále poznámka, že sumou 4 000 000 Kč bylo zaplaceno 1 090 290 Kč na fakturu 014, 2 582 748,50 Kč na fakturu 023 a 326 961,50 Kč na fakturu 046.

101. Z výpisu ručních úhrad předloženého žalovaným bylo zjištěno, že je tam zapsána úhrada částky 326 961,50 s datem [datum], var. symbol [var. symbol], úhrada částky 2 582 748,50 Kč s datem [datum], var. symbol [var. symbol], úhrada částky 1 090 290 Kč s datem [datum], var. symbol [var. symbol].

102. Ze zápisu o finanční kontrole předloženého žalovaným ohledně úhrady 2 582 748,50 Kč bylo zjištěno, že tato platba se měla týkat smlouvy o dílo ze dne [datum], je tam uvedeno datum zápisu do knihy faktur [datum], dále že bylo věcně přezkoušeno [datum] s podpisem (patrně se jedná o podpis [tituly před jménem] [jméno FO]). Mělo být zúčtováno dne [datum]. Dále je tam poznamenáno datum [datum].

103. Z přípisu žalobkyně ze dne [datum], včetně průvodního dopisu ze dne [datum], bylo zjištěno, že tímto žalobkyně vyúčtovala žalovanému smluvní pokutu za prodlení se zaplacením faktury č. [hodnota] za období od [datum] do [datum] v částce celkem 341 500 Kč a vyzvala žalovaného k jejímu zaplacení s tím, že je splatná sedmým dnem od doručení vyúčtování. Dle předložené dodejky bylo toto vyúčtování doručeno žalovanému (Územnímu odbornému pracovišti [adresa]) dne [datum].

104. Ze jmenovací listiny ze dne [datum] bylo zjištěno, že generální ředitel žalovaného jmenoval [jméno FO] do funkce provozně ekonomického náměstka územního odborného pracoviště [adresa] s účinností od [datum].

105. Ze jmenovací listiny ze dne [datum] bylo zjištěno, že generální ředitel žalovaného jmenoval [jméno FO] do funkce ředitele územního odborného pracoviště [adresa] s účinností od [datum].

106. Ze jmenovací listiny ze dne [datum] bylo zjištěno, že generální ředitel žalovaného jmenoval [tituly před jménem] [jméno FO] ředitelkou územního odborného pracoviště [adresa] s účinností od [datum].

107. Z mandátní smlouvy č. [hodnota] ze dne [datum] bylo zjištěno, že tuto uzavřel žalovaný jako mandant (zastoupený [jméno FO]) s [tituly před jménem] [jméno FO] jako mandatářem. Předmětem smlouvy byl závazek [tituly před jménem] [jméno FO] obstarat pro žalovaného inženýrskou činnost na akci „[název stavby], [název stavby]“. [tituly před jménem] [jméno FO] měl mj. zajišťovat projednání dodatků a změn projektu, které nezvyšují náklady stavby, přičemž všechny dodatky a změny budou předloženy s vlastním vyjádřením a doporučením mandantovi; kontrolu věcné a cenové správnosti a úplnosti oceňovacích podkladů a faktur a kontrolu jejich souladu s podmínkami smlouvy; kontrolu stavby, postupu prací; přípravu podkladů pro odevzdání a převzetí stavby a účast na jednáních o odevzdání a převzetí; přípravu podkladů pro případnou aktualizaci smlouvy o dílo; zabezpečení předávacího a přejímacího řízení dokončené stavby, kontrolu správnosti a úplnosti předávaných dokladů (bod 2.2 smlouvy). Bylo ujednáno, že mandatář není oprávněn jménem mandanta uzavírat smlouvy, dodatky ke smlouvám nebo činit další závazné kroky mimo rozsah činnosti stanovený smlouvou (bod 8.1 smlouvy).

108. Z plné moci, která měla být přílohou č. [hodnota] k mandátní smlouvě č. [hodnota], bylo zjištěno, že tímto zmocnil žalovaný [tituly před jménem] [jméno FO] k jeho zastupování ve všech záležitostech týkajících se předmětné stavby, a to v rozsahu uzavřené mandátní smlouvy na výkon inženýrské činnosti.

109. Z výpočtových tabulek předložených [tituly před jménem] [jméno FO] při jeho výslechu, včetně příloh, bylo zjištěno, že dle těchto byly vypočteny celkové náklady na stavbu na 8 104 592,62 Kč včetně DPH (z toho [název stavby] 1 995 017,59 Kč, [název stavby] 5 745 946,73 Kč, spojovací chodba 363 628,30 Kč). V tabulkách jsou uvedeny přípočty a odpočty jednotlivých prací, resp. materiálů. Přílohy obsahují výpočty hodin práce, výpočty materiálu, řeziva.

110. Z projektu č. [hodnota] zpracovaného [tituly před jménem] [jméno FO] pro akci „[název stavby]“, datovaného [datum], bylo zjištěno, že jeho obsahem byla technická zpráva, výkresová část, rozpočet a požárně bezpečnostní řešení. Z technické zprávy vyplývá, že předmětem projektu byla oprava krovu a střechy, mělo dojít k výměně stávající šindelové střechy za původní, kterou byla taška bobrovka, a k opravě souvisejících konstrukcí. Je popisován stávající stav, navrhované úpravy. Výkresová část obsahuje 3 výkresy, a to: půdorys 2 patra, detail zajištění povalů; půdorys krovu, příčný řez krovem; věž – půdorys krovu, příčný řez. Na výkresech jsou poznámky k pracím, které mají být provedeny. Rozpočet obsahuje nacenění celkových nákladů, jedná se o položkový rozpočet, je tam vypsáno i množství potřebného materiálu. Celkové náklady jsou vypočteny na 1 304 320 Kč včetně DPH. Požárně bezpečnostní řešení popisuje projekt s ohledem na požární bezpečnost staveb.

111. Z projektu č. [hodnota] zpracovaného [tituly před jménem] [jméno FO] pro akci „[název stavby]“, datovaného [datum], bylo zjištěno, že jeho obsahem byla technická zpráva, výkresová část, rozpočet a požární zpráva. Z technické zprávy vyplývá, že předmětem projektu byla především výměna stávající šindelové krytiny za původní materiál, a to tašky bobrovky korunového krytí. Z důvodu vyššího zatížení je dále nutné provést konstrukční úpravy krovu. Původní konstrukce bude zachována, ale bude nutné ji upravit, aby přenesla vyšší zatížení. Jsou popsány plánované úpravy. Mj. se uvádí osazení rozpěrných hambalků s dřevěnou podlahou. Kromě těchto úprav se dále navrhuje změna polohy pultových vikýřů, výměna měděných prvků (žlaby a svody), kamenická oprava kamenných článků na štítech, omítnutí komínových těles. Výkresová část obsahuje 2 výkresy: půdorys spodního podlaží podkroví; půdorys krovu, příčný řez krovem, detail zajištění, výpis materiálu. Na výkresech jsou poznámky k provádění prací. Rozpočet obsahuje nacenění celkových nákladů, jedná se o položkový rozpočet, je tam vypsáno i množství potřebného materiálu. Celkové náklady jsou vypočteny na 4 274 100 Kč včetně DPH. V případě střešní krytiny (demontáž, nová krytina) se počítá s plochou 512 m2. Požární zpráva (požárně bezpečnostní řešení) popisuje projekt s ohledem na požární bezpečnost staveb.

112. Žalobkyně předložila totožné projekty ve dvou složkách s poznámkou „skutečné provedení“ a záznamem „provedeno dle PD, zápisů v SD a KD stavby“ s razítkem a podpisem [tituly před jménem] [jméno FO]. Složka projektu pro [název stavby] neobsahuje rozpočet, navíc je tam listina s výpočtem řeziva navíc pro věž 0,359 m3 a [název stavby] 0,389 m3. Výkresy obsahují navíc poznámky k provedení stavby, výpočet konstrukcí. Složka projektu pro [název stavby] také neobsahuje rozpočet. Výkres půdorysu krovu obsahuje několik poznámek k novému provedení s odkazem na zápisy z KD, dále jsou tam tabulky s výpočtem tesařských a klempířských konstrukcí.

113. Ze složky označené „[název stavby]“ bylo zjištěno, že tato obsahuje e-mail ze dne [datum], ve kterém sděluje [jméno FO], že posílá upravenou cenovou nabídku na akci [název stavby]., další snížení ceny již nemůže nabídnout. Jedná se tedy patrně o e-mail zaměstnance žalobkyně zaslaný žalovanému. Přílohou e-mailu měl být rozpočet. Následují výkazy výměr, kde jsou uvedeny náklady na [název stavby] celkem 1 965 926 Kč a na paláce [název stavby] 4 104 528 Kč (celkem tedy 6 070 454 Kč). U paláce [název stavby] se počítá s výměrou střechy 512 m2. Následuje rozhodnutí žalovaného jako zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky k zakázce „[název stavby]“ ze dne [datum], kde se uvádí, že nabídkou nejlépe splňující kritéria vymezená v podmínkách soutěže je nabídka žalobkyně, kdy nabídková cena bez DPH činí 5 101 222 Kč. Ve složce je dále obsažen tzv. slepý výkaz výměr (bez uvedených cen), kde je také u střechy [název stavby] uveden rozměr střechy 512 m2.

114. Z výpisu z katastru nemovitostí k datu [datum] bylo zjištěno, že Česká republika je evidovaná mj. jako vlastník pozemku parc. č. st. [číslo popisné], jehož součástí je stavba č.p. [číslo popisné] (nemovitá kulturní památka), vše v obci a k.ú. [adresa], přičemž příslušnost hospodařit s majetkem státu je zapsána pro žalovaného. Jako nabývací titul pro žalovaného je zapsáno Rozhodnutí o splynutí organizace Ministerstva kultury ČR č. j. [číslo jednací] ze dne [datum].

115. Z výpisu z obchodního rejstříku ohledně žalobkyně bylo zjištěno, že je obchodní společností, jejímž předmětem podnikání bylo v letech [rok] mj. provádění staveb včetně jejich změn, udržovacích prací na nich a jejich odstraňování. V předmětném období byli jednateli žalobkyně [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], [jméno FO].

116. Z výpisu z registru ekonomických subjektů ČSÚ ohledně žalovaného bylo zjištěno, že je příspěvkovou organizací, jeho činností je provozování kulturních památek, historických staveb a obdobných turistických zajímavostí.

117. Z výkladového stanoviska Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k zadávání víceprací, z rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], a rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], bylo zjištěno, že Úřad zastává právní názor, že pokud se v průběhu realizace veřejné zakázky na stavební práce vyskytne potřeba rozšířit předmět zakázky (realizovat dodatečné stavební práce), je nutno na takové rozšíření pohlížet jako na novou veřejnou zakázku. Pokud celkový objem víceprací nepřekročí limitní hodnotu stanovenou v § 12 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách, mohou být zadány jako veřejná zakázka malého rozsahu, na kterou se uplatní výjimka dle § 18 odst. 3 zákona (v tehdy platném znění). Od hodnoty víceprací však nelze odečítat hodnotu méněprací.

118. Soud konstatuje, že z obsahu uvedených listinných důkazů nebylo zjištěno nic, co by zpochybňovalo jejich pravost. Ostatně ani účastníci v tomto směru nic nenamítali (jedinou výjimkou byly předložené položkové rozpočty, jejichž pravost zpochybnil žalovaný; k tomu viz dále). Tyto důkazy tedy soud považuje obecně za věrohodné.

119. Svědek [jméno FO] vypověděl, že v minulosti byl provozním u žalované, po odchodu dřívějšího ředitele byl jmenován jeho zástupcem a následně ředitelem, a to jenom na dobu určitou, než bude jmenován nový ředitel, protože nesplňoval požadavky na vzdělání pro tuto funkci. Když byl jmenován ředitelem, práce už probíhaly. To zásadní, k čemu tam došlo, bylo, že se až po odkrytí střechy zjistilo, že je rozdíl mezi projektem a skutečnou výměrou střechy, kdy by zhotovitel musel dokoupit či dodělat podstatně větší část střechy. Dále tam nebyla zohledněna spojovací část. To všechno bylo zjištěno za situace, kdy byla odstraněna střecha, odkryty depozitáře. Proto bylo třeba to ihned řešit. A to také vzhledem k tomu, že chtěli stihnout zahájení návštěvnické sezóny. Řešilo se to na kontrolních dnech, bylo to zaznamenáno ve stavebním deníku. Byly tam asi ještě nějaké další vícepráce, ale to si již nepamatuje. Na chybu v plánované výměře se přišlo ve chvíli, kdy bylo odstraněno dočasné zakrytí střechy a bylo v plánu střechu pokládat. Bylo zjištěno, že nakoupený materiál nestačí, proto se střecha přeměřila a zjistilo se, že výkaz výměr neodpovídá. Byly tam i některé vícepráce a zároveň méněpráce, protože až po odkrytí střechy bylo vidět, jak to vlastně vypadá a co je třeba udělat. Jednali o tom se zástupcem zhotovitele, který chodil na kontrolní dny. S ohledem na povahu objektu nebylo možné vyčkávat, bylo třeba v práci pokračovat, aby do zámku nenapršelo. Na půdě tam byl depozitář, byl tam nějaký nábytek, možná i obrazy. Proto se postupovalo co nejrychleji. Se zástupcem zhotovitele jednal přímo on, jezdil na kontrolní dny, možná nebyl na všech, ale určitě tam byl, když se toto zjistilo. Byl u toho i stavební dozor, který mu dával podklady. Bylo dohodnuto, že se sepíšou vícepráce, které je nutné udělat. O tom byl pořízen samostatný zápis, myslí si, že to bylo zapsáno i do stavebního deníku. Při přejímce se pak tyto práce vykázaly. Všechny vícepráce dohodli předem, věděli o tom, co je třeba udělat. Zapisovalo se to do zápisů z kontrolních dnů a do stavebního deníku. Firma nedělala sama nic, co by nebylo schváleno a požadováno. Neví, jak to bylo smluvně podchyceno, to si už nepamatuje. Ví, že na závěr byl udělán soupis. Cenové dopady se řešily. Když se to zjistilo, sděloval to nadřízenému v Praze. Ví, že se sepsal dodatek ke smlouvě o dílo, kde to bylo podchycené. Počítalo se s tím, že to bude dražší. Pokud jde o úspory, tak to byly v podstatě věci, u kterých se po odkrytí zjistilo, že je není třeba dělat. Před provedením víceprací tam byl nějaký odhad, kolik to zhruba bude stát, ale finálně to bylo možné vyčíslit až poté, co to bylo doděláno a mohlo se to ocenit podle finálního výkazu výměr. Pak se uzavřel dodatek, tedy až po dokončení stavby. Pamatuje si, že byl velký tlak na to, aby práce, které by mohly ohrožovat návštěvníky, byly ukončeny do 1. dubna, resp. do zahájení sezóny. Nepamatuje si, jestli s tím byly spojeny nějaké vícepráce nebo jestli to mělo mít nějaké cenové dopady. Již si nepamatuje, jak to mělo být s fakturací před uzavřením dodatku. V té době byl hlavní zájem dokončit střechu co nejdříve s tím, že cenové dopady se dořeší následně. Nešlo čekat, protože by zůstala odkrytá střecha a hrozily by značné škody. Samozřejmě bylo jasné, že to bude muset být zaplaceno. Stavební dozor, který tam byl prakticky každý den, ověřoval, jaké práce musí být udělány. Myslí si, že zápisy do stavebního deníku nebo z kontrolních dnů podepisoval, určitě to podepsal, když se toho účastnil. U předání díla byl. Již si nevzpomíná, jak to bylo s placením faktur, není si jistý, jestli nešly přes Prahu. Neví, jak věc pokračovala poté, co skončil jako ředitel, protože přišla nová ředitelka a on u [právnická osoba] skončil.

120. Svědkovi byl soudem předložen dodatek č. [hodnota] ke smlouvě o dílo ze dne [datum], svědek potvrdil, že tento uzavřel, je tam jeho podpis. Uvedl, že tam určitě byl položkový rozpočet. Následně mu byl předložen položkový rozpočet k vícepracím, k tomu svědek uvedl, že to odpovídá, na základě toho byl zpracován dodatek.

121. Výpověď svědka [jméno FO] soud považuje za věrohodnou. Svědek odpovídal spontánně a z jeho chování při výpovědi nebylo pozorováno nic, co by svědčilo o snaze nevypovídat pravdivě. Svědek zjevně nemá žádný zájem na výsledku sporu a obsah jeho výpovědi v podstatě odpovídá dalším provedeným důkazům.

122. Se souhlasem účastníků soud vycházel také z výslechů provedených před věcně nepříslušným soudem (analogicky dle § 226 odst. 2 o.s.ř.). 123. [tituly před jménem] [jméno FO] na jednání dne [datum] vypověděl, že na základě mandátní smlouvy pracoval pro žalovaného jako technický dozor na předmětné stavbě. Účastnil se kontrolních dnů, domlouval se na úpravách a změnách, jak případně vyplývaly z postupu stavby. Bylo nutné provádět řadu drobných změn, které se ukazovaly např. po odkrytí střechy. Vzpomíná si na zásadní změnu, kdy se zjistilo, že střecha [název stavby] je větší, než se původně předpokládalo ve smlouvě. Pokud jde o fakturaci, tak pravidelně od zhotovitele obdržel zjišťovací protokol a fakturu za určité období, poté provedl kontrolu, zda faktura odpovídá věcnému plnění a zda cena odpovídá provedeným pracím. Po provedené kontrole fakturu se zjišťovacím protokolem buď odevzdal žalovanému nebo ji vrátil žalobkyni, to si již nepamatuje. Vše bylo v pořádku, problém nastal až ve chvíli, kdy nastaly dohody o vícepracích. Když se během stavby zjistil rozpor ve skutečném množství a rozpočtu, s čímž přišel v průběhu stavby zhotovitel, tak se to začalo řešit. Projektant změnu odsouhlasil s tím, že chyba je ve výkazu výměr. Bylo dohodnuto, že se bude pokračovat v pracích, bylo nepříznivé počasí, hrozila škoda, s tím, že finanční dopady se budou řešit následně. Bylo dohodnuto, že se všichni budou snažit obnovit práce, které se nebudou provádět, aby se tak snížil finanční dopad změny (zde patrně bylo myšleno omezit práce, pozn. soudce). Pokud jde o změny na stavbě, tak vypracoval tabulku, kterou soudu předkládá spolu s celkovou rekapitulací a přílohami. Měl za to, že se cena v zásadě zvýšila na 8 104 592,62 Kč. Tuto tabulku předal tehdejšímu řediteli žalovaného panu [jméno FO] jako podklad pro změnu ceny za dílo. Neví, zda byl uzavřen dodatek ve smlouvě. Jednání o dodatku se neúčastnil, nebyl oprávněn dojednávat změny smlouvy či dodatky. [jméno FO] fakturách a zjišťovacích protokolech je uvedeno, co bylo fakticky provedeno. Má za to, že zjišťovací protokol byl i u konečné faktury, když u této faktury uvedl, že souhlasí s fakturací. Na této faktuře je podepsán. V okamžiku vydání konečné faktury již bylo jasné, že konečná cena za dílo bude vyšší. Došlo k dohodě mezi objednatelem a zhotovitelem, že bude fakturována uvedená částka, byť tato neodpovídala fakticky provedeným pracím. Ale byly provedeny jiné práce, v jiném rozsahu. Bylo dohodnuto, že se cena vyjasní při dalším vyúčtování, k němuž zpracoval podklady. Poslední fakturu neviděl, neviděl ani její přílohy.

124. Při svém druhém výslechu na jednání dne [datum] [tituly před jménem] [jméno FO] vypověděl, že spolupráce se zhotovitelem byla dobrá. Pokud jde o soupis víceprací předložený žalobkyní, tak tyto vícepráce žalobkyní provedeny byly. Na [název stavby] byla skutečně provedena větší střecha, upraveny vikýře, na [název stavby] byla upravována věž, provedena úprava lucerny, spojovací chodba nebyla původně vůbec předmětem smlouvy, ale vše bylo dohodnuto jako vícepráce. V souvislosti se zahájením nové sezony se muselo předělat lešení, vyklidit staveniště, aby návštěvníci mohli chodit po zámku. Tyto požadavky byly žalovaným vzneseny až v průběhu díla. Některé práce, které byly původně předmětem smlouvy o dílo, provedeno nebyly. Jednalo se např. o zrušení statického zabezpečení zdiva, omezení rozsahu dřevěných záklopů na půdě, kamenické opravy na štítech [název stavby], možná omítky komínů. [adresa] toho se dělalo něco jiného, co je předmětem víceprací. Dále byly v rozpočtu položky, které nebyly přesně specifikovány, např. zednická výpomoc pro tesaře, nepředvídané práce. Tyto položky byly nahrazeny položkami s přesným výpočtem konkrétních prací a materiálu. Při ocenění dodatku vycházel vždy z ceny v původním rozpočtu a z následných přípočtů a odpočtů. Jednotkovou cenu bral z původního rozpočtu a tou vynásobil skutečné množství. Vycházel z dokumentů předložených zhotovitelem a v mnoha případech si prováděl sám kontrolní měření. Kromě výměry střechy zjistil i jiné rozdíly mezi projektem a skutečností, např. v řezivu, klempířských konstrukcích, tyto propočítal. Poté, co bylo zjištěno, že plocha střechy je asi o 300 m2 větší, než v projektu, tak sám projektant navrhl, aby byly vynechány některé původně dohodnuté práce. 125. [tituly před jménem] [jméno FO] na jednání dne [datum] vypověděl, že s některými pracemi v soupisu víceprací předloženém žalobkyní souhlasí, s některými nikoliv, např. u [název stavby] byly výkazy materiálu pro krov zohledněny v rozpočtu bez chyby. Pokud jde o spojovací chodbu a ostatní práce, k tomu se nemůže vyjádřit, protože s nimi neměl nic společného. Projekt vyhotovil dobře, ale bohužel paní [příjmení] udělala špatně rozpočet. Má za to, že na chybu v rozpočtu mohl přijít zadavatel i zhotovitel ještě před uzavřením smlouvy. Špatným výpočtem výměry střechy na [název stavby] došlo k tomu, že bylo špatně vypočteno i množství bednění, folie, latí, tašek. Oproti původní představě byla během zhotovování díla vypuštěna restaurátorská oprava kamenných prvků obou štítů, podlaha na hambalkách, stažení dráty systémem HELI, místo průběžného ocelového L profilu byly do konstrukce osazeny pouze kratší kusy, bylo upuštěno od omítání komínů.

126. Znalecké posudky:

127. Ze znaleckého posudku č. [hodnota] ze dne [datum], vypracovaného [právnická osoba] jako znaleckým ústavem, bylo zjištěno, že znaleckým úkolem bylo dokumentační a fyzické posouzení rozsahu prací a dodávek předmětného díla a vyčíslení obvyklé ceny. Objednatelem posudku byl žalovaný. Závěr znaleckého posudku je takový, že obvyklé náklady na vícepráce nad původní projekt činily 1 238 681 Kč, celkem činily obvyklé náklady díla včetně víceprací 5 952 129 Kč. Součástí posudku je propočet dle jednotlivých položek. Znalecký posudek neobsahuje doložku dle § 127a o.s.ř. Mezi přílohami posudku byl mj. zápis o odevzdání a převzetí stavby ze dne [datum] (viz odst. 75 rozsudku), na kterém je i podpis [jméno FO].

128. Z předložené komunikace mezi účastníky navzájem a znaleckým ústavem a ze záznamů z jednání účastníků týkající se uvedeného znaleckého posudku (dopis zástupce žalovaného ze dne [datum], zápis o projednání dalšího postupu ze dne [datum], dopis zástupce žalovaného ze dne [datum], dopis žalovaného ze dne [datum], dopis zástupce žalovaného ze dne [datum], dopis zástupce žalobkyně ze dne [datum], dopis znaleckého ústavu ze dne [datum], zápis z projednání dalšího postupu ze dne [datum], dopis zástupce žalobkyně ze dne [datum], dodejky k tomuto dopisu, dopis zástupce žalovaného ze dne [datum], emailová komunikace z [datum] a [datum], dopis žalovaného ze dne [datum], dopis žalovaného ze dne [datum], dopis znaleckého ústavu ze dne [datum], dopis žalovaného ze dne [datum], dopis zástupce žalobkyně ze dne [datum], dodejky k tomuto dopisu, e-mailová komunikace z [datum] a [datum]) bylo zjištěno, že účastníci jednali o možném mimosoudním vyřešení věci a dohodli se, že nechají vypracovat znalecký posudek ke zjištění ceny dokončeného díla podle skutečného provedení stavby. Zadavatelem posudku byl žalovaný. Dopisem ze dne [datum] žádal zástupce žalobkyně žalovaného o reklamaci vad znaleckého posudku. Namítal, že ve znaleckém posudku chybí práce, které byly skutečně provedeny, nebo naopak se rozpočet odkazuje na práce, které prováděny nebyly. Rozpočet vychází z nákladů dle rozpočtu projektanta, ačkoliv úkolem bylo nacenit skutečně provedené práce. Např. se uvádí přesun vikýřů, statické zajištění nároží, nebo asfaltové pásy, které se neprováděly, u zakrývání střechy výměra jen 500 m2, i když je 840 m2, některé položky nejsou přesně specifikovány, není zahrnuta úprava na věži, nejsou správně položky. Žalovaný tyto námitky předal znaleckému ústavu k vyjádření. Na to odpověděl znalecký ústav dne [datum] tak, že neshledal determinanty podmiňující oprávněnost těchto námitek, konkrétně nic dalšího k těmto námitkám neuvedl. Dopisem ze dne [datum] zástupce žalobkyně žádal žalovaného o reklamaci vad posudku a svolání reklamačního řízení, když vyjádření znaleckého ústavu považuje za bezobsažné. Považuje za nutné domáhat se, aby bylo dodrženo zadání posudku a posudek v tomto směru doplněn či přepracován. Zástupce žalovaného na to sdělil, že žalovaný považuje znalecký posudek za správný, znalec se s námitkami vypořádal, když neuznal jejich relevanci.

129. K tomuto posudku je třeba uvést, že nelze vycházet z jeho odborných závěrů. Jak bylo uvedeno, znalecký posudek neobsahuje doložku o vědomosti si následků nepravdivého znaleckého posudku dle § 127a o.s.ř. Ostatně v době, kdy byl vypracován, zákon neumožňoval použít znalecký posudek předložený účastníky. Za této situace je třeba na tento posudek hledět jako na jakýkoliv jiný listinný důkaz. Tento posudek dále soud nepovažuje za věrohodný. Jak bylo uvedeno, žalobkyně proti tomuto posudku vznesla konkrétní věcné námitky, spočívající zejména v tom, že posudek nezohledňuje některé provedené práce nebo naopak uvádí práce, které provedeny nebyly. S těmito námitkami se znalecký ústav nijak nevypořádal, když pouze povšechně uvedl, že neshledal jejich oprávněnost. Proč byly započítány práce, které dle žalobkyně nebyly provedeny, nebo naopak nebyly započítány práce, které provedeny být měly, blíže nevysvětluje. Předmětné námitky, i kdyby snad nebyly oprávněné, si nepochybně zasloužily bližší reakci (např. zda bylo na místě ověřeno, že práce byly či nebyly činěny). Reakce znaleckého ústavu námitky nijak nevyvrací, a tak zůstávají značné pochybnosti o správnosti posudku. Lze však uvést, že dle právního názoru soudu (jak bude uveden dále) nebyly závěry tohoto posudku pro věc podstatné.

130. Soud také ve věci ustanovil znalecký ústav [právnická osoba], k vypracování znaleckého posudku z oboru ekonomika a stavebnictví. Znaleckým úkolem bylo určit výši nákladů, které by v dubnu roku [rok] vynaložil objednatel na provedení díla (prací) specifikovaných žalobkyní, přičemž se má vycházet z rozsahu skutečně provedených prací (dle ohledání na místě). Závěr znaleckého posudku č. [hodnota] ze dne [datum] je takový, že žalovaný by v dubnu roku [rok] vynaložil náklady ve výši 2 154 278 Kč. Součástí posudku je podrobný rozpočet.

131. Žalovaný se k tomuto posudku vyjádřil tak, že podle jeho názoru znalecký posudek nesplňuje základní náležitosti, chybí specifikace toho, co znalec vlastně zkoumal, s čím porovnával a z jakých hodnot vycházel, jaké ekonomické či stavebně technické údaje zjišťoval. Pokud jde o uváděné náklady, tak nelze dovodit, o jaké náklady se mělo jednat, zda byly vynaloženy a na co, zda jde o náklady účelné. Není zřejmé, k čemu znalec přihlížel, z čeho své poznatky čerpal, ani jakou metodu pro své závěry použil.

132. Soud následně vyzval znalecký ústav k doplnění posudku, resp. vysvětlení, jakým způsobem dospěl k závěru znaleckého posudku. Ve vyjádření ze dne [datum] znalecký ústav uvedl, že pro popis a specifikaci prací použil cenovou soustavu [právnická osoba], kdy se jedná o databázi obvyklých cen stavebních prací. Dále uvedl, že se podrobně vyjádřil k tvrzením žalobkyně, do rozpočtu byly zahrnuty položky, které odpovídaly skutečně provedeným pracím, položky, které byly fakturovány vadně a nepřesně, použity nebyly. Byly zpracovány podrobné položkové rozpočty, které jsou nedílnou součástí posudku. Provedené práce jsou popsány a je možno je velmi podrobně přezkoumat.

133. Pokud jde o tento znalecký posudek, soud se do určité míry ztotožňuje s námitkami žalovaného. Posudek neuvádí, zda a jakým způsobem bylo ověřeno skutečné provedení jednotlivých prací, a to ani zcela obecně. Poznámka v posudku, že projektová dokumentace neobsahuje základní délkové kóty a že rozměry byly ověřovány z výkresu a pomocnými výpočty, vzbuzuje pochybnosti, zda a jak znalecký ústav skutečné provedení ověřoval (zejména proč se nevycházelo ze skutečného zaměření na místě). Ani v následném vyjádření toto znalecký ústav nijak neobjasňuje. Znalecký ústav neuvádí, z čeho dovozuje obvyklé ceny za jednotlivé práce, teprve v dodatečném vyjádření odkazuje na použití cenové soustavy [právnická osoba], kdy se má jednat o databázi obvyklých cen stavebních prací. Neuvádí však ani to, zda byla použita cenová úroveň k datu provedení díla nebo k datu zpracování posudku (a v takovém případě zda to odpovídá době provádění díla). A lze poukázat na poznámku ve znaleckém posudku, že náklady na umístění stavby byly započteny v celkové výši 8 % rozpočtových nákladů v souladu s přílohou smlouvy o dílo. Proč se vychází ze smlouvy a nikoliv z použité cenové soustavy, zda tyto náklady odpovídají obvyklým nákladům, znalecký posudek opět nijak nevysvětluje.

134. Lze tedy shrnout, že jsou zde důvodné pochybnosti o správnosti znaleckého posudku, které by vyžadovaly jeho doplnění, případně alespoň vysvětlení posudku při výslechu (§ 127 odst. 1, 2 o.s.ř.). Jelikož však soud dospěl k závěru, že odborná otázka, kterou měl znalecký posudek zodpovědět, není pro rozhodnutí ve věci podstatná, soud znalecký ústav k doplnění posudku nevyzýval.

135. Neprovedené důkazy:

136. Soud pro nadbytečnost neprovedl důkazy, které žalobkyně navrhovala k prokázání provedených víceprací a posouzení jejich hodnoty, příp. hodnoty nemovitosti pro případ, že by provedení prací mělo být posouzeno jako bezdůvodné obohacení (výslechy osob, které byly přítomny u kontrolních dnů, tj. [tituly před jménem] [příjmení], [tituly před jménem] [příjmení], pana [příjmení], pana [příjmení], vyžádání kompletní dokumentace o stavu zámku, znalecký posudek na stanovení ceny zámku před a po provedení víceprací, znalecký posudek k ocenění veškerých prací), a důkazy, které navrhoval žalovaný k prokázání méněprací a jejich hodnoty, příp. ke skutečnému rozsahu víceprací (výslech vedoucího investorského a stavebního oddělení žalovaného [jméno FO], místní ohledání, znalecký posudek na posouzení prací provedených nad rámec smlouvy o dílo). S ohledem na zaujatý právní názor soud shledal, že tyto skutečnosti nejsou pro rozhodnutí ve věci podstatné.

137. Soud nezopakoval výslech [tituly před jménem] [jméno FO], který navrhovala žalobkyně k prokázání dat doručení faktur žalovanému, resp. ohledně předávání faktur a soupisů skutečně provedených prací mezi [tituly před jménem] [jméno FO] a žalovaným, a dále ohledně jednání stran v průběhu díla. [tituly před jménem] [jméno FO] již o těchto skutečnostech vypovídal před Krajským soudem a nelze očekávat, že by jeho opětovná výpověď (navíc s odstupem dalších více než 10 let) přinesla cokoliv nového.

138. Pokud žalobkyně navrhovala, aby žalovaný předložil originály faktur, a to k prokázání data jejich doručení, tak žalovaný sdělil, že originály nemá k dispozici, disponuje jen kopiemi. Uvedl, že originály byly již předloženy soudu. Soud však konstatuje, že originály faktur ve spisu založeny nejsou, z obsahu spisu nevyplývá, že by někdy byly založeny do spisu. Každopádně pokud žalovaný nemá originály faktur k dispozici, tento důkaz nemohl být proveden.

139. Pokud se žalobkyně domáhala uložení vysvětlovací povinnosti žalovanému ohledně data doručení faktur žalovanému, resp. jejich předání mezi [tituly před jménem] [jméno FO] a žalovaným, k tomu soud neshledal důvod. Zásadně platí, že důkazní břemeno ohledně určité skutečnosti má ta strana, která z ní dovozuje pro sebe příznivé následky. Vysvětlovací povinnost je institutem výjimečným, jejím smyslem je řešení tzv. informačního deficitu procesní strany v civilním řízení. Vysvětlovací povinnost protistrany může nastoupit v situacích, kdy strana zatížená důkazním břemenem objektivně nemá a nemůže mít k dispozici informace o skutečnostech významných pro rozhodnutí ve sporu, avšak protistrana tyto informace k dispozici má. Vysvětlovací povinnost ovšem nelze ztotožňovat s povinností strany nezatížené důkazním břemenem k iniciativě působící proti sobě samé (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2016, sp. zn. 23 Cdo 1711/2016). Tyto podmínky v dané věci splněny nejsou, neboť žalobkyně nepochybně mohla mít k dispozici průkaz o doručení faktur. Žalobkyně si např. mohla nechat doručení potvrdit nebo faktury zasílat poštou s dodejkou. Pokud žalobkyně předávala faktury [tituly před jménem] [jméno FO] (i když z plné moci nevyplývalo jeho oprávnění přebírat faktury za žalovaného) a spoléhala se na to, že je předá žalovanému, a proto ani nezná (a nemůže prokázat) datum jejich doručení žalovanému, jde to k její tíži. Důkazní břemeno ohledně data doručení faktur tak tíží žalobkyni. 140. [jméno FO] základě provedených důkazů a shodných tvrzení účastníků (§ 120 odst. 3 o.s.ř.) soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

141. Účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o dílo č. [číslo smlouvy], jejímž předmětem byla oprava krovu a střechy na [název stavby], a to na [název stavby] (to vyplývá zejména z předložené smlouvy a shodných tvrzení účastníků). Předmět díla byl specifikován odkazem na projekty vypracované [tituly před jménem] [jméno FO] v [datum] ([název stavby]) a v [datum] ([název stavby]). Projekty byly předloženy a je třeba zmínit, že předložený projekt pro [název stavby] byl datovaný [datum], nikoliv [datum]. Mezi účastníky však bylo nesporné, že právě toto je ten správný projekt, na který odkazuje smlouva o dílo (a ostatně tento projekt předložily obě strany). Zde se tedy zjevně jednalo o chybu v psaní. Co do obsahu lze odkázat na výše uvedené. Smlouvu za žalovaného uzavíral tehdejší ředitel územního pracoviště [tituly před jménem] [jméno FO].

142. Vlastníkem předmětného zámku byla v té době Česká republika, přičemž žalovaný byl příslušný hospodařit s tímto majetkem státu (výpis z katastru nemovitostí).

143. S účinností od [datum] se stal novým ředitelem územního odborného pracoviště v [adresa] [jméno FO], který jím byl až do [datum] (jmenovací listina ze dne [datum], jmenovací listina pro [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum]).

144. Stavební dozor na stavbě vykonával pro žalovaného [tituly před jménem] [jméno FO] (zejména mandátní smlouva ze dne [datum], jeho výpověď, zápisy z kontrolních dnů), kterému byla udělena plná moc k zastupování, a to výslovně jen v rozsahu uzavřené mandátní smlouvy (předmětná plná moc). V mandátní smlouvě bylo sjednáno, že není oprávněn za žalovaného uzavírat smlouvy nebo dodatky ke smlouvám, a že případné dodatky a změny měl předkládat s doporučením žalovanému. Nebylo sjednáno, že by byl oprávněn přebírat za žalovaného faktury (dle mandátní smlouvy měl provádět jen jejich kontrolu). Byl však oprávněn zabezpečit předávací a přejímací řízení dokončené stavby.

145. V průběhu provádění díla byly řešeny způsoby provedení díla a určité úpravy. Po odkrytí střechy na [název stavby] pak bylo účastníky zjištěno, že neodpovídá rozměr střechy, který byl uveden v projektu. Zatímco v projektové dokumentaci (resp. v rozpočtu, který byl součástí projektové dokumentace) se počítalo s plochou střechy 512 m2, skutečná plocha byla větší asi o 300 m2. Důvodem byla chyba ve výkazu výměr. Účastníci se ve spolupráci s projektantem snažili omezit předpokládané práce tak, aby došlo k úspoře finančních prostředků, byly vyčleněny určité práce, které se provádět nebudou. Protože vzhledem k ročnímu období hrozilo, že přes odkrytou střechu naprší do paláce, byl na straně žalovaného zájem, aby práce pokračovaly co nejrychleji. Bylo dohodnuto, že se bude pokračovat s tím, že cenové dopady budou vyřešeny až následně. Žalovaný také požadoval výměnu střechy na spojovací chodbě mezi paláci, dále žádal, aby s ohledem na zahájení návštěvnické sezony od [datum] byl umožněn přístup návštěvníků do [název stavby], což vyžadovalo předělání lešení, vyklizení staveniště, vybudování provizorních zábran atd. (Tyto skutečnosti prokazují výpovědi svědků, zápisy z kontrolních dnů, zápis z prohlídky stavby dne [datum], zápis z jednání dne [datum], zápisy ve stavebním deníku, písemné vyjádření projektanta [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], zpráva o stavu plnění smlouvy ze dne [datum], výpočtové tabulky předložené [tituly před jménem] [jméno FO] při jeho výslechu, projekty. Mezi důkazy nejsou v tomto směru rozpory.)

146. K předání díla došlo dne [datum], jak vyplývá ze zápisu o odevzdání a převzetí stavby z tohoto dne. Za žalovaného dílo přebíral [tituly před jménem] [příjmení] [Anonymizováno] [jméno FO] (zápis s jeho podpisem, který byl přílohou znaleckého posudku). V zápisu nebyly uvedeny žádné vady ani nedodělky. Uvádí se tam však, že došlo k odchylkám od projektové dokumentace a že byly provedeny dodatečné práce a dodávky, které mají být oceněny odděleně od smlouvy o dílo.

147. Zejména z výpovědi tehdejší ředitele [jméno FO] a stavebního dozoru [tituly před jménem] [jméno FO] má soud za prokázané, že dílo bylo provedeno podle požadavků žalovaného. [jméno FO] vypověděl, že o všem jednal se zástupcem zhotovitele, že všechny vícepráce dohodli předem, žalobkyně nedělala nic, co by nebylo schváleno a požadováno, přičemž stavební dozor ověřoval, jaké práce musí být udělány. [tituly před jménem] [jméno FO] potvrdil, které práce byly provedeny navíc či naopak provedeny nebyly. Provádění, resp. vypuštění některých prací potvrdil i projektant [tituly před jménem] [jméno FO]. Existenci dohody nepřímo potvrzuje i zpráva o stavu plnění smlouvy ze dne [datum] podepsaná [jméno FO], která se zmiňuje o provádění dodatečných prací a předpokládané ceně za tyto dodatečné práce. O tom, že dílo bylo provedeno přesně podle požadavků žalovaného, pak svědčí také skutečnost, že došlo k převzetí díla bez jakýchkoliv výhrad (přičemž ze zápisu je zjevné, že byly provedeny další práce, které mají být dodatečně uhrazeny). Mezi účastníky bylo nesporné, že po převzetí díla nebyl žádný požadavek žalovaného na dokončení díla nebo odstranění vad a že po podpisu předávacího protokolu již žádné práce neprobíhaly. A ostatně to, že dílo bylo provedeno dle požadavků žalovaného, prokazuje také skutečnost, že následně byl uzavřen dodatek č. [hodnota] ke smlouvě (ve kterém bylo uvedeno, že rozsah prací byl rozšířen na základě požadavku investora).

148. V této souvislosti vyvstává otázka, jak to mělo být se záklopem na půdě (tj. dřevěná podlaha) na [název stavby], který je jako jediná neprovedená věc zmiňován v zápise o převzetí stavby. Ovšem nikoliv v části zápisu věnované vadám a nedodělkům, ale v části jiné. V podstatě není pochyb, že tyto záklopy měly být také předmětem díla dle smlouvy (zjevně se jedná o dřevěnou podlahu na rozpěrných hambalcích uváděnou v projektu). V zápise o převzetí stavby se uvádí, že provedení záklopu v půdě na [název stavby] bylo zápisem ze dne [datum] zrušeno, projektant na něm dle zápisu z [datum] trvá; bude prověřeno statikem a v případě rozhodnutí o realizaci se dohodne v samostatném termínu. V zápise z kontrolního dne konaného [datum] se uvádí, že projektant ustupuje od požadavku provést dřevěnou podlahu v celém rozsahu v horním podkroví s tím, že budou provedeny pouze pásy. V zápisu z kontrolního dne konaného [datum] je uvedeno, že bylo dohodnuto, že nebude proveden dřevěný záklop doplňovaných hambalků v půdním prostoru [název stavby]. V zápisu z jednání konaného dne [datum] je uvedeno, že projektant požadoval položení ztužující podlahy v redukované podobě podle zápisu z kontrolního dne [datum]. Ve stavebním deníku se v posledním zápisu z [datum] uvádí, že nebyl proveden záklop na půdě [název stavby], který nepožadoval investor stavby. Z výše uvedeného vyplývá, že záklop nebyl proveden v souladu s požadavkem žalovaného. Žalovaný dílo převzal, podepsal zápis o převzetí, kde se uvádí, že provedení záklopu bylo zrušeno. Nebylo to uvedeno v rámci vad a nedodělků. Provedení záklopu dle tohoto zápisu požadoval projektant, nikoliv žalovaný, i ze zápisu z kontrolních dnů a ze stavebního deníku vyplývá, že tento požadavek vznesl jen projektant (přičemž nebylo ani tvrzeno, že by byl oprávněn za žalovaného jednat). V zápise o převzetí stavby se uvádí, že to bude prověřeno a v případě rozhodnutí o realizaci se dohodne v samostatném termínu. Tedy dílo bylo v té době provedeno tak, jak požadoval žalovaný, a pokud by se následně rozhodl pro provedení i tohoto záklopu, mělo to být dohodnuto dodatečně. Jak bylo uvedeno výše, po převzetí díla již žalovaný nevznesl žádné požadavky na dokončení díla či odstranění vad. Neprovedení záklopu tedy také bylo v souladu s dohodou účastníků.

149. Lze tedy shrnout, že soud má za prokázané, že veškeré změny vůči původní projektové dokumentaci byly mezi účastníky dohodnuty a že dílo bylo k datu převzetí stavby provedeno tak, jak se účastníci dohodli.

150. Na druhou stranu z provedeného dokazování je zjevné, že mezi účastníky v době do předání díla nebyla uzavřena žádná písemná dohoda o změně díla, resp. tato nebyla uzavřena [jméno FO] jako tehdejším ředitelem územního odborného pracoviště. Pokud žalobkyně v tomto směru odkazovala na zápisy z kontrolních dnů, tak na těch se sice probíraly změny díla, ale na žádném z nich nebyl přítomen [jméno FO]. Pokud žalobkyně odkazovala na zápisy ve stavebním deníku, tak tam jednak není uvedeno nic, co by mohlo být považováno za dohodu o změně díla (např. v zápisu ze dne [datum] se uvádí vady v projektové dokumentaci s tím, že zhotovitel požádal o jejich řešení), zejména však žádný ze zápisů nepodepsal [jméno FO]. I když se [jméno FO] domníval, že se účastnil kontrolních dnů a zápisy z nich podepisoval, tak zde se evidentně mýlil. Na žádném z předložených zápisů není mezi přítomnými uveden a kdyby existoval nějaký další zápis s jeho podpisem, jistě by byl v průběhu řízení předložen (nebylo však ani tvrzeno, že by nějaký další zápis existoval). Přes výzvu soudu žalobkyně ani netvrdila, že by zde byla jiná osoba oprávněná dojednávat za žalovaného změny smlouvy. Dle mandátní smlouvy [tituly před jménem] [jméno FO] k dojednávání změn oprávněn nebyl, což ostatně také uvedl při svém výslechu.

151. Následně dne [datum] byl uzavřen dodatek ke smlouvě o dílo, který za žalovaného uzavřel [jméno FO] jako tehdejší ředitel. Předmětem dodatku bylo zejména navýšení ceny díla na částku 8 134 102 Kč (jak vyplývá z tohoto dodatku, co do jeho přesného obsahu viz výše). Žalovaný zpochybňoval pravost předloženého dodatku, soud však shledal, že ta byla prokázána. Je zde především výpověď [jméno FO], který potvrdil, že tento dodatek uzavřel. Existenci tohoto dodatku prokazuje i průvodní listina k dodatku č. [hodnota] vyhotovená zaměstnancem žalovaného panem [příjmení] ze dne [datum] a dopis nové ředitelky žalovaného [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], kde se o obsahu tohoto dodatku zmiňuje, tedy zjevně jej měla k dispozici.

152. Soud má za prokázané, že předložený položkový rozpočet k vícepracím je tím pravým rozpočtem, na který dodatek odkazuje. To vyplývá už jen z toho, že dodatek výslovně na položkový rozpočet odkazuje a předložený položkový rozpočet odpovídá částce (celkové ceně) uvedené v dodatku. Žalovaný ani netvrdil, že by zde tedy měl být nějaký jiný rozpočet, který je tím pravým. Přitom byl předložen i zjišťovací protokol k těmto vícepracím podepsaný [jméno FO], [jméno FO] vypověděl, že položkový rozpočet tam určitě zpracován byl a že předložený rozpočet odpovídá. Obsah položkového rozpočtu odpovídá i tomu, co bylo o rozsahu prací zjištěno z dalších důkazů – kromě větší rozlohy střechy např. to, že se nedělalo statické zajištění nebo oprava kamenické výzdoby (tyto položky jsou zde odečítány).

153. Žalobkyně průběžně vystavovala žalovanému faktury. Jednalo se o fakturu č. [hodnota] na částku 49 143,50 Kč, fakturu č. [hodnota] na částku 1 090 290 Kč, fakturu č. [hodnota] na částku 2 582 748,50 Kč, fakturu č. [hodnota] na částku 2 027 837 Kč, konečnou fakturu č. [hodnota] na částku 320 435 Kč, fakturu č. [hodnota] na částku 2 063 648 Kč (jak vyplývá z těchto faktur). To ostatně mezi účastníky nebylo sporné, žalovaný tyto faktury evidoval, také na ně hradil (vyjma poslední faktury).

154. Mezi účastníky však bylo sporné, kdy byly tyto faktury doručeny žalovanému. V této souvislosti soud považuje za podstatné, kdy byly faktury doručeny přímo žalovanému, nikoliv [tituly před jménem] [jméno FO], když ten nebyl dle předložené plné moci oprávněn k přebírání faktur. V tomto směru žalobkyně doručení faktur neprokázala. [jméno FO] č. [hodnota] není žádný záznam o převzetí, další faktury obsahují jen podpis [tituly před jménem] [jméno FO]. Na zjišťovacím protokolu č. [hodnota] za období [datum] (k faktuře č. [hodnota]) sice bylo razítko žalovaného „došlo dne [datum]“, ale to nutně nemusí znamenat, že tohoto dne byla žalovanému doručena i předmětná faktura. Pouze faktura č. [hodnota] byla zjevně podepsána [jméno FO]. Zde ovšem není čitelné datum podpisu, mohlo by se jednat o [datum] nebo [datum]. Dřívější možné datum by odpovídalo datu uzavření dodatku. Druhé datum by zase spíše odpovídalo datu, kdy měla být tato faktura zapsána do knihy faktur žalovaného ([datum] dle přehledu faktur a plateb předloženého žalovaným). Pokud by se mělo jednat o dřívější datum, bylo by zvláštní, že by tuto fakturu přebíral [jméno FO], zatímco [tituly před jménem] [jméno FO] měl ve stejný den přebírat konečnou fakturu č. [hodnota] (tedy proč by obě faktury nepřevzala stejná osoba, příp. proč by [tituly před jménem] [jméno FO] nepodepsal zjišťovací protokol i k poslední faktuře). Z dalších důkazů tedy nelze dovodit, které datum je správné. [tituly před jménem] [jméno FO] ani [jméno FO] si již nepamatovali, jak to bylo s předáváním faktur. I když žalovaný připouštěl, že mu faktury předával [tituly před jménem] [jméno FO], z provedeného dokazování nevyplývá, kdy se tak fakticky stalo. Žalobkyně přes poučení ze strany soudu nenavrhla další důkazy k prokázání těchto skutečností a soud neshledal důvod k přesunu důkazního břemene na žalovaného (resp. k uložení vysvětlovací povinnosti žalovanému), jak bylo uvedeno výše.

155. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neprokázala dřívější doručení faktur, soud vychází z dat, která byla uvedena v přehledu faktur a plateb předloženém žalovaným (jako data zápisů do knihy faktur), tj. že faktura č. [hodnota] byla doručena žalovanému dne [datum], faktura č. [hodnota] dne [datum], faktura č. [hodnota], faktura č. [hodnota] dne [datum], konečná faktura č. [hodnota] dne [datum]. V případě faktury č. [hodnota] soud vychází z data doručení [datum], tj. z pozdějšího z možných dat uvedených na této faktuře.

156. Soud má za prokázané, že položkové rozpočty (soupisy provedených prací, včetně zjišťovacích protokolů) jsou těmi správnými, na které odkazují jednotlivé faktury. Pouze v případě faktury č. [hodnota] není připojený soupis provedených prací ověřen nikým ze strany žalovaného, uvedená částka však odpovídá. V případě faktury č. [hodnota] také není zjišťovací protokol podepsán nikým za žalovaného (obsahuje ale razítko žalovaného), na fakturu však [tituly před jménem] [jméno FO] zapsal, že souhlasí, tedy zjevně připojený soupis prací (položkový rozpočet) odsouhlasil. Uvedená částka opět odpovídá. U dalších faktur je zaznamenán souhlas [tituly před jménem] [jméno FO] na faktuře a současně byl předložen jím podepsaný zjišťovací protokol. [jméno FO] faktuře č. [hodnota] je pak zapsaný souhlas [jméno FO], který podepsal i zjišťovací protokol, jenž měl být přílohou této faktury.

157. Jak však bylo uvedeno výše, ve zjišťovacím protokolu k vícepracím byly obsaženy i záporné položky, tj. byly odečítány některé práce či materiály. Ty odpovídají tomu, co bylo zjištěno z dalších důkazů (např. že se nedělalo statické zajištění nebo oprava kamenické výzdoby). Z porovnání s předchozími zjišťovacími protokoly vyplynulo, že v položkových rozpočtech k fakturám č. [hodnota] byly uvedeny položky, které byly následně při vyúčtování víceprací odečteny (v podrobnostech viz odst. 92, 93 rozsudku). V těchto položkových rozpočtech tedy byly uvedeny (a v předmětných fakturách vyúčtovány) i práce, které fakticky provedeny nebyly.

158. Žalovaný uhradil žalobkyni dne [datum] částku 49 143,50 Kč pod variabilním symbolem [var. symbol], dne [datum] částku 4 000 000 Kč pod variabilním symbolem [var. symbol], dne [datum] částku 1 700 565 Kč pod variabilním symbolem [var. symbol], dne [datum] částku 320 435 Kč pod variabilním symbolem [var. symbol], dne [datum] částku 310,50 Kč pod variabilním symbolem [var. symbol] (výpisy z účtu žalobkyně a z účtu žalovaného, přehled faktur a plateb žalovaného, přičemž data plateb žalovaného odpovídají datům připsání na účet žalobkyně). Následně žalovaný ještě zaplatil žalobkyni dne [datum] částku 179 000 Kč pod variabilním symbolem [var. symbol] (jak vyplývá z výpisu z účtu zástupce žalobkyně). Žalovaný ani netvrdil, že by tuto částku odeslal dříve.

159. Žalovaný tvrdil, že platba ve výši 4 000 000 Kč ze dne [datum] byla určena na faktury č. [hodnota], č. [hodnota] a zčásti na fakturu č. [hodnota] a že to bylo specifikováno jednáním mezi účetními obou účastníků. Zejména z přehledu faktur a plateb žalovaného lze dovodit, že takový úmysl žalovaný skutečně měl (uvádí se tam, že sumou 4 000 000 Kč bylo zaplaceno 1 090 290 Kč na fakturu [hodnota], 2 582 748,50 Kč na fakturu [hodnota] a 326 961,50 Kč na fakturu [hodnota]). Z ničeho však nevyplývá, že by žalovaný toto sdělil žalobkyni, resp. že by jakkoliv upřesnil, na co má být platba určena. Přes poučení soudem žalovaný nijak neprokázal, že určení platby bylo projednáno mezi účetními, jak tvrdil.

160. Právní hodnocení věci:

161. Podle § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. Proto soud věc posuzoval podle právních předpisů platných do [datum].

162. Pokud jde o smlouvu o dílo č. [číslo smlouvy] ze dne [datum], tak soud vychází z toho, že tato se řídí zákonem č. 513/1991 Sb., obchodním zákoníkem, a to podle jeho § 261 odst. 2, když se jedná o závazkový vztah mezi podnikatelem a státní organizací, přičemž smlouva se týká uspokojování veřejných potřeb (oprava kulturní památky). Ve smlouvě si také účastníci výslovně sjednali, že tato se řídí obchodním zákoníkem, což zákon dovoluje (§ 262 odst. 1 obchodního zákoníku), v každém případě se tak smlouva obchodním zákoníkem řídí. V otázkách neupravených obchodním zákoníkem se pak dle § 1 odst. 2 obchodního zákoníku použije občanskoprávní předpis, tj. zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“).

163. Tuto smlouvu soud považuje za platnou smlouvu o dílo dle § 536 a násl. obchodního zákoníku, když touto smlouvou se žalobkyně zavázala provést opravu stavby a žalovaný se zavázal zaplatit za dílo sjednanou cenu. Předmět díla byl sjednán odkazem na projekty. Jak bylo uvedeno výše, sice bylo ve smlouvě chybně uvedeno datum projektu pro [název stavby], ale tato chyba v psaní nemá vliv na platnost smlouvy (§ 37 odst. 3 obč. zák.). Připojené projekty se jeví co do specifikace díla jako dostatečně určité, ostatně ani účastníci v tomto směru nic nenamítali, naopak shodně uvedli, že ohledně předmětu díla nebyly žádné nejasnosti. Tedy byl sjednán předmět díla i cena díla. Nebyly shledány žádné důvody pro neplatnost této smlouvy, ty ostatně nebyly ani namítány.

164. Mezi účastníky však byl sporný význam některých ustanovení smlouvy. Jednalo se zejména o způsob změny smlouvy, podmínky pro zaplacení příp. víceprací a platební podmínky (zda byla žalobkyně oprávněna vystavovat před dokončením díla faktury, resp. zda byl žalovaný povinen je platit, zda byla faktura nutná i pro uplatnění jiných nároků než ceny díla). Soud dále považuje za ne zcela jasné ze smluvního textu, jaké měly být důsledky nedostatku náležitostí zejména konečné faktury. To má význam právě z důvodu, že konečná faktura neměla všechny sjednané náležitosti (nebyla tam uvedena celková sjednaná cena bez DPH a DPH, jak požadovala smlouva v bodu 6.7.). Vzhledem k pochybnostem o významu smlouvy bylo nutné přistoupit k výkladu smlouvy dle § 266 obchodního zákoníku.

165. Podle § 266 odst. 1 obchodního zákoníku projev vůle se vykládá podle úmyslu jednající osoby, jestliže tento úmysl byl straně, které je projev vůle určen, znám nebo jí musel být znám.

166. Podle § 266 odst. 2 obchodního zákoníku v případech, kdy projev vůle nelze vyložit podle odstavce 1, vykládá se projev vůle podle významu, který by mu zpravidla přikládala osoba v postavení osoby, které byl projev vůle určen. Výrazy používané v obchodním styku se vykládají podle významu, který se jim zpravidla v tomto styku přikládá.

167. Podle § 266 odst. 3 obchodního zákoníku při výkladu vůle podle odstavců 1 a 2 se vezme náležitý zřetel ke všem okolnostem souvisejícím s projevem vůle, včetně jednání o uzavření smlouvy a praxe, kterou strany mezi sebou zavedly, jakož i následného chování stran, pokud to připouští povaha věcí.

168. Podle § 266 odst. 4 obchodního zákoníku projev vůle, který obsahuje výraz připouštějící různý výklad, je třeba v pochybnostech vykládat k tíži strany, která jako první v jednání tohoto výrazu použila.

169. Jak vyplývá z citovaných zákonných ustanovení, projev vůle se vykládá primárně podle úmyslu jednající osoby, jestliže tento úmysl byl nebo musel být znám druhé straně (ochrana dobré víry druhé strany vyžaduje, aby bylo přihlíženo jen k takovým okolnostem, které mohla vnímat). Zkoumá se jazykové vyjádření právního úkonu, přičemž se přihlíží k vůli účastníků za podmínky, že tato není v rozporu s tím, co plyne z jazykového vyjádření úkonu. Výkladem lze pouze zjišťovat obsah právního úkonu, nelze jím projev vůle měnit či doplňovat. Při nemožnosti zjištění hlediska subjektivního (úmysl jednajícího či jednajících) přichází na řadu hlediska objektivní (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2011, sp. zn. 23 Cdo 3404/2008, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. 32 Cdo 3573/2018). Při výkladu smlouvy je také třeba vycházet z předpokladu, že strany jednaly racionálně (mj. je třeba projev vůle vykládat tak, aby nevyústil v nesmyslné závěry), a vycházet z toho, že smlouvy jsou stranami uzavírány proto, aby platily a strany dosáhly jimi zamýšleného výsledku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 8. 2018, sp. zn. 32 Cdo 4533/2016).

170. Soud proto vyzval účastníky, aby uvedli skutečnosti, které by mohly mít vliv na výklad smlouvy. Účastníci sice každý předložili vlastní výklad smlouvy, příp. uvedli, co sami zamýšleli, avšak netvrdili, že by tento úmysl byl znám druhé straně. Jelikož tedy nebyly tvrzeny skutečnosti rozhodné podle § 266 odst. 1 obchodního zákoníku, bylo nutné smlouvu vykládat objektivně, tj. jak by se projev vůle jevil osobě, které byl určen (§ 266 odst. 2 obchodního zákoníku), přičemž částečně bylo možné přihlédnout k následnému chování stran (§ 266 odst. 3 obchodního zákoníku). Nebyly tvrzeny ani zjištěny jiné skutečnosti rozhodné z hlediska § 266 odst. 3 a 4 obchodního zákoníku (jak probíhalo jednání o uzavření smlouvy, kdo první použil jednotlivé výrazy).

171. Pro úplnost soud uvádí, že i když žalovaný při uzavírání smlouvy nevystupoval jako podnikatel, nelze jej považovat za spotřebitele dle § 52 odst. 3 obč. zák. ve znění do [datum], neboť spotřebitelem v daném pojetí může být jen fyzická osoba (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 1. 2019, sp. zn. 33 Cdo 1295/2018). Proto se neuplatní pravidlo v § 55 odst. 3 obč. zák. o výkladu ve prospěch spotřebitele.

172. Pokud jde o případné změny či rozšíření předmětu díla, tak to bylo ve smlouvě upraveno zejména v jejím bodu 3.5., kde bylo sjednáno, že dojde-li při realizaci předmětu díla k jakýmkoliv změnám, doplňkům nebo rozšíření předmětu díla na základě požadavků objednatele za podmínky, že navržené změny nezhoršují kvalitu díla, na což musí zhotovitel upozornit, je objednatel povinen předat zhotoviteli soupis těchto změn (a to i zápisem do stavebního deníku). Zhotovitel ocení případné vícepráce nebo méněpráce podle jednotkových cen použitých pro návrh ceny díla a o těchto změnách uzavřou obě strany dodatek ke smlouvě, ve kterém dohodnou i případnou úpravu termínu předání díla. Samo o sobě se toto smluvní ustanovení jeví jako dostatečně jasné. Mluví se zde o navržených změnách (přičemž zhotovitel má upozornit na případnou nevhodnost požadavků), že má zhotovitel práce ocenit a následně mají strany o těchto změnách uzavřít dodatek ke smlouvě. Tím je zjevně myšleno o těchto změnách jako celku. Význam se jeví takový, že až na základě nacenění zhotovitelem bude případně uzavřen dodatek (tedy až poté se objednatel rozhodne, zda skutečně změny sjedná). Nelze tomu tedy rozumět tak, že by dodatek měl být uzavírán jen o ceně (cenových dopadech změn), jak tvrdila žalobkyně. Ostatně i zmínka o případné úpravě termínu předání díla jasně svědčí pro závěr, že dodatek měl být uzavřen o změnách jako celku, tedy že teprve uzavřený dodatek ke smlouvě měl být smluvním podkladem pro provádění víceprací. Přitom bylo sjednáno, že dodatky ke smlouvě musí mít písemnou formu (bod 13.2. smlouvy). Pochybnosti o významu uvedeného bodu smlouvy však vzbuzují další body smlouvy v části týkající se ceny díla, a to bod 4.3., kde bylo uvedeno, že veškeré vícepráce, změny, doplňky nebo rozšíření nad rámec projektové dokumentace musí být vždy před jejich realizací písemně odsouhlaseny objednatelem, a bod 4.4., kde bylo uvedeno, že zhotovitel je povinen objednatelem požadované vícepráce provést, přičemž objednatel vícepráce uhradí odděleně anebo v rámci rozšíření předmětu díla. Proč bylo sjednáno, že změny mají být před jejich realizací odsouhlaseny objednatelem, když dle bodu 3.5. měl být beztak nutný písemný dodatek smlouvy? Proč bylo sjednáno, že vícepráce budou uhrazeny odděleně nebo v rámci rozšíření předmětu díla, když to opět mělo být řešeno dodatkem? A co je myšleno tím, že zhotovitel je povinen provést požadované vícepráce? Tato smluvní ujednání se jeví být přinejmenším nadbytečná a nereflektující ujednání v bodu 3.5. smlouvy. Na druhou stranu z nich nelze dovodit, že by se mělo jednat o odchýlení od bodu 3.5. smlouvy, příp. že by to mělo dopadat na nějaké další dříve neupravené případy. Vzhledem k tomu, že v bodu 3.5. smlouvy bylo podrobně upraveno, jak mají příp. změny probíhat, a z dalších bodů smlouvy (nadto v části týkající se ceny díla) nevyplývá jasná vůle se od této smluvní úpravy odchýlit, kloní se soud k tomu, že uvedené mělo jen doplňovat dřívější bod smlouvy. Tedy že v bodu 4.3. bylo zdůrazněno, že vícepráce nemohou být prováděny bez předchozího písemného souhlasu objednatele (patrně z důvodu právní jistoty, tj. jasně vyloučit vícepráce bez předchozího písemného odsouhlasení). Pokud bylo v bodu 4.4. sjednáno, že zhotovitel je povinen provést požadované vícepráce, to je dle názoru soudu nutné vykládat právě v návaznosti na bod 3.5. smlouvy, tedy že se jedná o vícepráce, ohledně kterých již byla uzavřena dohoda (resp. dodatek ke smlouvě). Rozhodně tomu nelze rozumět tak, že by se mělo jednat o jakékoliv vícepráce. Za situace, kdy není nijak vymezen např. rozsah možných víceprací, by to v podstatě znamenalo, že se zhotovitel zavazuje provést úplně cokoliv, co bude objednatel požadovat (zcela bez ohledu na náročnost a rozsah práce, časové možnosti, náklady atd.). Na něco takového by racionální zhotovitel jistě nepřistoupil. Takový výklad proto soud vylučuje. Pokud pak jde o dohodu, že vícepráce budou uhrazeny odděleně anebo v rámci rozšíření předmětu díla (taktéž bod 4.4.), kloní se soud opět k tomu, že to pouze navazuje na bod 3.5. smlouvy, který se týkal změn i jejich nacenění. Není jasné, čeho dalšího by se to mělo týkat, když nelze dovodit, že by mohlo dojít k vícepracím i za jiných podmínek. Snad zde mělo jít opět z důvodu právní jistoty o jasné sjednání, že vícepráce mají být zaplaceny (pochopitelně vícepráce sjednané a provedené dle smlouvy). Případně mohlo být myšleno, že buď dojde k navýšení ceny díla jako celku (v rámci rozšíření předmětu díla), nebo bude sjednána cena samostatně jen za vícepráce (bude hrazeno odděleně). Nějaký jiný význam tohoto bodu smlouvy zpochybňuje i skutečnost, že se zde vůbec neřeší, jak by měla být stanovena cena víceprací. Přitom otázku nacenění víceprací řeší právě bod 3.5. smlouvy. I vzhledem k tomu, že cena díla byla sjednána jako nejvýše přípustná s tím, že je možné ji překročit pouze při splnění podmínek v této smlouvě stanovených (bod 4.1.), lze se klonit k názoru, že nemělo docházet k jakýmkoliv vícepracím, aniž by nejprve byly sjednány dopady na cenu díla. To tedy nasvědčuje tomu, že rozhodující je právě ujednání v bodu 3.5. smlouvy a smyslem bodu 4.4. není se od dřívějšího ujednání odchýlit.

173. Soud tedy dospěl k takovému výkladu příslušných bodů smlouvy, že ke změnám předmětu smlouvy (jejímu rozšíření či omezení, resp. provedení víceprací) mohlo dle smlouvy o dílo dojít jen na základě dohody účastníků, přičemž v této dohodě (dodatku) měly být zároveň sjednány i cenové dopady. Tato dohoda musela mít písemnou formu, jak bylo uvedeno.

174. Je pravdou, že účastníci se následně takto nechovali, když se dohodli na změnách ústně, žádnou písemnou dohodu neuzavřeli a před provedením víceprací se nedohodli ani na jejich ceně. Z ničeho ale nevyplývá, že by tak činili proto, že to považovali za postup souladný se smlouvou o dílo. Z výslechu [jméno FO] spíše vyplývá, že požadavky smlouvy se v té době neřešily, byla snaha postupovat co nejrychleji, protože hrozila škoda, cenové dopady se měly řešit teprve následně. Ostatně dle smlouvy nemohlo být žádných pochyb o tom, že vícepráce musejí být předem písemně odsouhlaseny, ani to účastníci nerespektovali. Zde tak soud neshledává důvod pro odchýlení se od výše uvedeného výkladu.

175. V této souvislosti vyvstává ještě otázka významu ujednání, že dodatky musí být řádně potvrzeny a podepsány oprávněnými zástupci obou stran (bod 13.2.), tj. co je myšleno oním potvrzením. Zde není vůbec jasné, co by to mělo být, když logicky již samotným podpisem je vyjádřen souhlas s dodatkem. Žalovaný tvrdil, že zmínka o řádném potvrzení byla pojata do smlouvy z důvodu, že ke změnám předmětu díla bylo vyžadováno souhlasné stanovisko ústředního pracoviště v Praze. To ovšem ze smlouvy nijak dovodit nelze a žalovaný ani netvrdil, že by tento úmysl byl znám druhé straně. Objektivním výkladem pak nelze dospět k ničemu dalšímu, než že je zde dáván důraz na to, že dodatek může uzavřít jen oprávněný zástupce dle smlouvy. Nic dalšího zde dovodit nelze.

176. Mezi účastníky bylo dále sporné, jak to mělo být s vystavováním faktur, když žalovaný tvrdil, že dle smlouvy mohla být vystavena jen konečná faktura a že žalobkyně nebyla oprávněna vystavovat dřívější faktury. V bodu 6.6. smlouvy bylo sjednáno, že objednatel uhradí fakturaci provedených prací a dodávek na základě vzájemně odsouhlasených soupisů skutečně provedených prací a dodávek do výše 90 % celkové ceny díla, zbývajících 10 % bude vyfakturováno a uhrazeno až po dokončení a předání díla (a po odstranění příp. vad a nedodělků). Potud by nebyly žádné pochybnosti, zdá se být zcela jasné, že objednatel je oprávněn fakturovat provedené práce až do výše 90 % celkové ceny díla. Pochybnosti vzbuzuje bod 6.7. smlouvy, kde se uvádí, že konečná faktura musí obsahovat soupis všech uhrazených faktur (zálohových). Přitom podle bodu 6.3. smlouvy zhotovitel nemá právo na zálohovou fakturu. Skutečně tak vyvstává otázka, zda dřívější faktury (tj. před vystavením konečné faktury) smlouva považuje za zálohové, a zda tedy má platit, že zhotovitel nemá právo vystavit tyto faktury. Takový výklad by však zjevně byl v rozporu se zamýšleným významem smlouvy. Pokud by byl úmysl stran takový, že zhotovitel skutečně nemá právo vystavit jinou fakturu, než konečnou, pak by postrádalo smysl, aby si současně účastníci sjednali podmínky pro vystavování faktur v bodu 6.6. smlouvy, podle kterého je zhotovitel oprávněn před dokončením díla fakturovat do 90 % celkové ceny díla, nebo aby třeba jen sjednávali náležitosti faktur (bod 6.5.), když náležitosti konečné faktury byly uvedeny až dále (bod 6.7.). Dále se obecně zálohou rozumí platba poskytnutá předem, tj. v případě smlouvy o dílo než se začne provádět dílo (např. záloha na materiál). Tomu však neodpovídá fakturace sjednaná v bodu 6.6. smlouvy, kdy faktury měly být vystaveny na základě skutečně provedených prací a dodávek (tj. nejednalo se o zálohu na budoucí práce, ale měly být hrazeny práce již provedené). Je zde i bod 6.1. smlouvy, kde se uvádí, že provedené práce a dodávky budou fakturovány na základě skutečně provedených prací a dodávek – to opět nasvědčuje tomu, že může být fakturováno i v průběhu provádění díla (postrádalo by to smysl, pokud by měla být vystavena jen konečná faktura na celkovou sjednanou cenu díla). Výkladu, podle kterého nebyla žalobkyně oprávněna vystavovat faktury před dokončením díla, neodpovídá ani následné chování účastníků, kdy žalovaný vystavené faktury hradil (byť opožděně), aniž by se proti vystavování těchto faktur v té době jakkoliv vymezil. Lze se tedy domnívat, že v bodu 6.7. smlouvy došlo k chybě, kdy byly ony dílčí faktury označeny nesprávně jako zálohové (koneckonců by postrádalo smysl už jen to, aby bylo sjednáno, že konečná faktura má obsahovat soupis zálohových faktur, když na vystavení zálohových faktur neměl zhotovitel právo). Soud tedy smlouvu vykládá tak, že pokud se v bodu 6.3. smlouvy hovoří o zálohové faktuře, je tím myšleno, že žalobkyně nemá právo na zálohu před počátkem provádění díla. Již provedené práce však byla žalobkyně oprávněna fakturovat v průběhu díla tak, jak bylo sjednáno v bodu 6.6. smlouvy.

177. Žalovaný také vyslovil názor, že dle smlouvy měla být faktura podkladem pro jakékoliv placení, že tedy musela být podkladem pro uplatnění nároku na případné příslušenství či smluvní pokutu. S takovým výkladem se soud neztotožňuje. Předmětný bod smlouvy, na který odkazuje žalovaný, se nachází v části smlouvy nadepsané „platební podmínky“, která upravuje placení ceny za dílo. Předmětný bod 6.1. zní tak, že podkladem pro placení je faktura, a že provedené práce a dodávky budou fakturovány na základě skutečně provedených prací, dodávek. Již to nasvědčuje tomu, že se to týká jen placení za provedení díla. Nikde ve smlouvě pak není zmínka o tom, že faktura je nutná pro uplatnění smluvní pokuty či dokonce příslušenství. V bodu 9.10. smlouvy bylo sjednáno, že smluvní pokuty jsou splatné do 7 dnů ode dne doručení jejich vyúčtování. Hovoří se tedy o vyúčtování, není použit pojem faktura, navíc je zde uvedena splatnost 7 dnů, zatímco splatnost faktur byla sjednána na 30 dnů (bod 6.2. smlouvy). Obecně pak není vůbec obvyklé fakturovat smluvní pokutu nebo dokonce úrok z prodlení. Soud tedy uzavírá, že ze smlouvy nevyplývá, že by byla nutná faktura pro uplatnění nároku na smluvní pokutu či úrok z prodlení. V případě smluvní pokuty byla sjednána jen nutnost jejího vyúčtování (nikoliv ve formě faktury).

178. Konečně je zde určitá nejasnost, jaké měly být následky nedostatku náležitostí konečné faktury. V bodu 6.7. smlouvy totiž bylo sjednáno, že bez kterékoliv z uvedených náležitostí konečná faktura nebude proplacena. V následujícím bodu 6.8. pak bylo uvedeno, že objednatel je oprávněn fakturu vrátit ve lhůtě její splatnosti v případě, že bude obsahovat nesprávné údaje nebo bude neúplná, a že k proplacení dojde až po odstranění sporných údajů či jejich doplnění. To zjevně směřuje na faktury obecně. Je pak otázka, zda se bod 6.8. vztahuje i na konečnou fakturu. Zda tedy má platit jen úprava v bodu 6.7., tedy patrně že jakékoliv nedostatky konečné faktury vedou bez dalšího k tomu, že proplacena nebude (aniž by bylo nutné ji vracet dle bodu 6.8. smlouvy), nebo má platit i zde úprava v bodu 6.8., tj. i v tomto případě je nutné v případě nedostatků fakturu vrátit ve lhůtě splatnosti. Pak by se ovšem uvedení toho, že v případě nedostatků nebude konečná faktura uhrazena, jevilo jako nadbytečné (oprávnění vrátit ji z důvodu jakéhokoliv nedostatku vyplývá již ze samotného bodu 6.8.). Ze smlouvy nic dalšího v tomto směru dovodit nelze. Ze systematiky smlouvy (tj. řazení jednotlivých bodů) lze spíše dovodit, že bod 6.8. se měl týkat všech dříve uvedených faktur, tj. i faktury konečné. Smyslem uvedeného textu v bodu 6.7. smlouvy mohlo být jen zdůraznit, že konečná faktura má mít všechny uvedené náležitosti. K tomuto výkladu se tak soud přiklonil. Lze ještě poznamenat, že žalovaný i přes výše uvedený nedostatek (neuvedení celkové sjednané ceny bez DPH a DPH) konečnou fakturu proplatil, tedy i následné chování žalovaného by svědčilo pro tento výklad. Soud tedy dospěl k závěru, že bod 6.8. smlouvy se týkal všech faktur, tj. i faktury konečné.

179. Žalobkyně se v souvislosti s výkladem smlouvy dovolávala judikatury Ústavního soudu týkající se priority výkladu, který nezakládá neplatnost smlouvy (např. nálezy Ústavního soudu ze dne 7. 4. 2011, sp. zn. I. ÚS 2061/08, ze dne 26. 1. 2016, sp. zn. II. ÚS 2124/14, ze dne 6. 3. 2020, sp. zn. II. ÚS 3379/19). Je pravdou, že judikatura Ústavního soudu je zcela konstantní v tom, že vždy je třeba upřednostnit výklad smlouvy či smluvního ujednání, který zachovává jejich právní účinky, před výkladem, jenž jim je upírá. Soud je přesvědčen, že těmto požadavkům dostál, když se pokusil o výklad sporných ustanovení smlouvy, namísto toho, aby je např. označil za neurčité a proto neplatné (§ 37 odst. 1 obč. zák.). Žalobkyně se ovšem této judikatury dovolávala v poněkud jiném významu – směřovala totiž k tomu, aby smlouva byla vyložena tak, aby to odpovídalo následnému postupu účastníků ohledně provádění víceprací (příp. neprovádění méněprací). Nic takového však z odkazované judikatury nevyplývá, ta požaduje, aby byl konkrétní právní úkon vykládán tak, aby byla zachována platnost právě tohoto úkonu (přitom tomuto požadavku by vyhověl jak výklad, který by umožňoval pouze písemné změny, tak výklad, který by umožňoval i změny neformální). Rozhodně z předmětné judikatury nevyplývá, že by výklad měl být takový, aby ospravedlnil další následné úkony účastníků. Rozhodující je především skutečná vůle stran v okamžiku uzavírání smlouvy (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 8. 2018, sp. zn. 32 Cdo 4533/2016). Následné chování účastníků je jedním z hledisek při výkladu smlouvy (neboť může svědčit o úmyslu účastníků v době uzavření smlouvy) a soud se i tímto aspektem zabýval. Rozhodně však následné chování stran nemůže zcela převážit nad ostatními hledisky.

180. Vzhledem k výše uvedenému lze učinit následující závěry ohledně nároku na zaplacení případných víceprací dle předmětné smlouvy o dílo. Ve smlouvě byla sjednaná cena díla na částku 6 070 454 Kč s odkazem na rozpočet. Současně bylo sjednáno, že cena je stanovena jako nejvýše přípustná a je možné ji překročit pouze při splnění podmínek v této smlouvě stanovených (bod 4.1.). Z toho vyplývá, že se nejedná o cenu určenou rozpočtem neúplným nebo nezávazným, žalobkyně jako zhotovitel se tak nemůže domáhat zvýšení ceny podle § 547 odst. 2, 3 obchodního zákoníku. Sjednanou cenu bylo možné navýšit jen při splnění podmínek stanovených ve smlouvě, přičemž dle smlouvy bylo možné smlouvu měnit (a tedy i navýšit cenu) jen formou písemného dodatku, jak bylo uvedeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 5. 2005, sp. zn. 32 Odo 1177/2004, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 11. 2008, sp. zn. 32 Cdo 2601/2007). Ke změně smlouvy tak byla nutná písemná dohoda účastníků.

181. Pokud žalobkyně v této souvislosti odkazovala na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2959/2013, kde byl vysloven právní názor, že povinnost zhotovitele provést vícepráce vzniká, dojde-li k jejich sjednání způsobem stanoveným ve smlouvě, a to bez ohledu na to, bude-li následně uzavřen či nikoliv písemný dodatek, neboť povinnost zhotovitele provést vícepráce se podle smlouvy nijak s touto formou nepojí, tak toto usnesení se týkalo jiného skutkového stavu. V dané věci totiž povinnost provést vícepráce skutečně nebyla dle smlouvy vázána na uzavření dodatku (uvádělo se tam, že zhotovitel je povinen tyto práce provést s tím, že následně bude o těchto vícepracích uzavřen dodatek). Nebyl tam tedy vysloven názor, že k provedení víceprací není v žádném případě nutný písemný dodatek. Naopak se tam jasně uvádí, že povinnost provést vícepráce vzniká, dojde-li k jejich sjednání způsobem stanoveným ve smlouvě. V této věci smlouva uzavření dodatku vyžadovala, jak bylo uvedeno.

182. Dále je nutné uvést, že smlouva o dílo výslovně určila osoby, které jsou oprávněné k uzavření případných dodatků ke smlouvě, přičemž za žalovaného byl touto osobou jen ředitel územního odborného pracoviště v [adresa] [tituly před jménem] [jméno FO]. Tím došlo k vymezení, že k jednání nejsou v žádném případě oprávněny jiné osoby (§ 15 odst. 1, [právnická osoba] zákoníku). Jelikož krátce po uzavření smlouvy přestal být [tituly před jménem] [jméno FO] ředitelem územního pracoviště a novým ředitelem se stal [jméno FO], je třeba vycházet z toho, že na něj přešlo oprávnění sjednávat případné změny smlouvy. Jelikož žalovaný výslovně uvedl, že nezpochybňuje oprávnění [jméno FO] k uzavření dodatku, nepovažoval soud za nutné blíže zkoumat rozsah jeho oprávnění v rámci organizační struktury žalovaného. Jedinou osobou oprávněnou dohodnout za žalovaného případnou změnu smlouvy tak byl [jméno FO].

183. Jak bylo uvedeno výše, žalovaný také udělil plnou moc [tituly před jménem] [jméno FO], který měl vykonávat inženýrskou činnost. V rozsahu plné moci tak byl [tituly před jménem] [jméno FO] oprávněn jednat za žalovaného (§ 31, § 32 obč. zák.). Plná moc co do rozsahu oprávnění odkazovala na mandátní smlouvu, přitom tato jej neopravňovala za žalovaného uzavírat dodatky ke smlouvě či přebírat faktury, jak bylo uvedeno výše.

184. Jak bylo také uvedeno, účastníci se následně dohodli na změnách smlouvy. Za žalovaného tyto změny sjednal [jméno FO], který k tomu byl oprávněn. Avšak žádná změna nebyla sjednána písemnou formou, jak vyžadovala smlouva. Pokud žalobkyně uváděla, že požadavku písemné formy by vyhovovaly i zápisy z kontrolních dnů či do stavebního deníku, s tím soud souhlasí, ale žádný z těchto zápisů nepodepsal [jméno FO], který jako jediný byl oprávněn případné změny sjednat.

185. Podle § 272 odst. 2 obchodního zákoníku platí, že obsahuje-li písemně uzavřená smlouva ustanovení, že může být měněna nebo zrušena pouze dohodou stran v písemné formě, může být smlouva měněna nebo zrušena pouze písemně. Vzhledem k tomu, že nedostatek písemné formy právního úkonu je důvodem neplatnosti určeným na ochranu všech jeho účastníků, neuplatní se § 267 obchodního zákoníku vymezující tzv. relativní neplatnost ve sféře obchodněprávních vztahů, kdy je důvod neplatnosti určen pouze na ochranu některého z nich. Je proto třeba použít obecná pravidla o relativní neplatnosti právních úkonů obsažená v § 40a obč. zák., podle něhož se právní úkon, který nemá formu dohodnutou účastníky, považuje za platný, pokud se ten, kdo je takovým úkonem dotčen, jeho neplatnosti nedovolá, přičemž neplatnosti se nemůže dovolávat ten, kdo ji sám způsobil (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 2. 2015, sp. zn. 32 Cdo 451/2013). V některých případech tak může být vyloučena možnost strany dovolat se porušení doložky o písemné formě změny smlouvy. Tak tomu bude např. tehdy, kdy strana vlastním chováním vzbudí v druhé smluvní straně důvodnou důvěru v to, že jednáno bude bezformálně, resp. že toto jednání akceptuje, nebo když bez výhrad přijme či poskytne plnění dle neformálně změněné smlouvy. V takových případech je nutno mít na zřeteli princip důvěry, podle něhož se poskytuje ochrana té osobě, která činila právní úkon s důvěrou v určitý, jí druhou stranou prezentovaný skutkový stav. Ten, kdo vyvolal určité jednání, se nesmí ex post dovolávat vad jednotlivých úkonů, které sám způsobil (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2021, sp. zn. 23 Cdo 398/2020).

186. Žalovaný nedostatek písemné formy namítal, a to jak před zahájením řízení (v dopisu ze dne [datum] namítal, že nedošlo k písemnému odsouhlasení víceprací), tak v tomto řízení, kdy uváděl, že jakékoli změny smlouvy musely být učiněny písemnou formou, jinak jsou neplatné. K tomu žalobkyně uváděla, že žalovaný se nemůže dovolávat neplatnosti změn pro nedostatek formy, když způsob navržení a odsouhlasení změn byl výrazem smluvní autonomie účastníků, oběma vyhovoval a neplatnosti se nemůže dovolávat ten, kdo ji způsobil.

187. S přihlédnutím k výše uvedeným judikatorním závěrům soud shledal, že žalovaný se v této věci nemůže dovolávat neplatnosti následných dohod o změně smlouvy pro nedostatek formy. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaný jednal s žalobkyní o změnách neformálně, což bylo zejména z důvodu zjištění chyby v projektu za situace, kdy byla odkryta střecha a hrozila škoda, přičemž v zájmu žalovaného bylo řešit situaci co nejrychleji. Kromě řešení důsledků chyby v projektu žalovaný vznášel požadavky na provedení dalších prací, mj. na opravu střechy spojovací chodby nebo na vyklizení části stavby z důvodu otevření zámku pro návštěvníky. Z důvodu úspor byly některé práce vypuštěny. Žalobkyně požadované práce prováděla, žalovaný si toho byl vědom, ničeho nenamítal, nakonec také dílo bez výhrad převzal. Cenové dopady měly být řešeny dodatečně, bylo jasné, že vícepráce musí být zaplaceny (nehledě na to, že následně – po převzetí díla – žalovaný také uzavřel dodatek ke smlouvě, kde bylo z důvodu změn dojednáno navýšení ceny). Žalovaný tedy v žalobkyni vzbudil dojem, že bude jednáno bezformálně, takto také sám jednal, plnění dle sjednaných změn přijal. Proto se nyní nemůže dovolávat neplatnosti změn smlouvy pro nedostatek formy dle § 272 odst. 2 obchodního zákoníku v návaznosti na § 40a obč. zák., když tento nedostatek sám způsobil.

188. Žalovaný dále namítal, že jelikož byla smlouva o dílo uzavřena jako veřejná zakázka, musely být jakékoliv změny učiněny písemnou formou, jinak jsou neplatné. S tím soud nesouhlasí. V rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2016, sp. zn. 32 Cdo 433/2015, byl vysloven právní názor, že dohoda o změně smlouvy o dílo uzavřené mezi zadavatelem veřejné zakázky a uchazečem o veřejnou zakázku, pro jejíž uzavření zákon vyžaduje písemnou formu, musí být podle § 40 odst. 2 obč. zák. uzavřena taktéž v písemné formě, a to pod sankcí absolutní neplatnosti dle § 40 odst. 1 obč. zák. To však není tento případ, neboť předmětná smlouva o dílo nemusela být dle zákona uzavřena v písemném formě. Dle § 7 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění do [datum], platilo, že veřejná zakázka, kterou je zadavatel povinen zadat podle tohoto zákona, musí být realizována na základě písemné smlouvy. Dle § 18 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách zadavatel nebyl povinen zadávat podle tohoto zákona veřejné zakázky malého rozsahu, byl však povinen dodržet zásady uvedené v § 6 (tj. zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace). Dle § 12 odst. 6 zákona o veřejných zakázkách se veřejnou zakázkou malého rozsahu rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne v případě veřejné zakázky na stavební práce 6 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty (určení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na stavební práce upravovaly § 13 a § 16 zákona o veřejných zakázkách). V této věci se jednalo o veřejnou zakázku malého rozsahu, jak vyplývá z výzvy k podání nabídky veřejné zakázky malého rozsahu ze dne [datum] a z projektové dokumentace, kde byla cena oprav obou křídel naceněna dohromady na méně než 6 000 000 Kč včetně DPH. Mezi účastníky ani nebylo sporné, že se jednalo o veřejnou zakázku malého rozsahu. Tuto zakázku tedy žalovaný nebyl povinen zadat podle zákona o veřejných zakázkách, a proto se na ni ani nevztahovala povinnost uzavřít písemnou smlouvu dle § 7 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách (neboť tato povinnost je výslovně stanovena jen pro zakázky, které je zadavatel povinen zadat podle tohoto zákona). Nejedná se tak o případ dle § 40 odst. 1 obč. zák. Jelikož se smlouva řídila obchodním zákoníkem, řídí se forma změn smlouvy § 272 odst. 2 obchodního zákoníku, jak bylo uvedeno.

189. Z výše uvedeného vyplývá, že účastníci se v průběhu provádění díla platně dohodli na změnách tohoto díla (jinými slovy na změně práv a povinností ze smlouvy o dílo), došlo tedy k platné změně smlouvy dle § 516 odst. 1 obč. zák. Z toho také vyplývá, že dílo bylo k datu jeho předání řádně ukončeno, neboť jej žalobkyně provedla v souladu s těmito dohodami (tak, jak mělo být dle změněné smlouvy provedeno). Následným předáním díla bez vad a nedodělků žalovanému dne [datum] tak žalobkyně jako zhotovitel splnila svou povinnost provést dílo (§ 554 odst. 1 obchodního zákoníku). Tímto okamžikem také byly splněny smluvní podmínky, aby žalobkyně mohla vyfakturovat zbývající cenu díla (resp. oněch 10 %, které nebyla oprávněna fakturovat dříve).

190. Zde je ještě namístě uvést, že pokud by se následně účastníci nedohodli na změně ceny za dílo v důsledku změn díla, řídily by se dopady na cenu díla § 549 odst. 2 obchodního zákoníku, tedy žalovaný by musel zaplatit cenu přiměřeně zvýšenou nebo sníženou vzhledem ke změnám. Platí totiž, že nesjednají-li si strany důsledky změny díla na jeho cenu, řídí se povinnost objednatele zaplatit zvýšenou cenu ustanovením § 549 odst. 2 obchodního zákoníku. Sjednáním důsledků změny díla na výši jeho ceny je třeba rozumět dohodu o konkrétním snížení či zvýšení ceny díla (o jeho nové ceně) nebo alespoň stanovení způsobu určení příslušné změny ceny. Upravují-li ujednání smlouvy o dílo toliko postup, jímž lze dospět k dohodě o změně ceny díla, nikoliv řešení pro případ, že se takovou dohodu při sjednání změny díla uzavřít nezdaří, nejde o ujednání, jímž by strany § 549 odst. 2 obchodního zákoníku vyloučily či se od něho odchýlily (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2011, sp. zn. 32 Cdo 1818/2011, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2959/2013). Jak je uvedeno výše, smlouva o dílo předpokládala, že k dohodě o ceně dojde v souvislosti s dohodou o změnách díla. Nijak však neupravuje, jaké mají být důsledky na cenu pro případ, kdy dojde k dohodě o změnách, ale nikoliv současně k dohodě o ceně. V takovém případě je tak nutné postupovat podle zákona, tj. podle § 549 odst. 2 obchodního zákoníku.

191. Následně došlo dne [datum], tj. až po předání díla, k uzavření dodatku č. [hodnota], ve kterém se účastníci dohodli na změně ceny díla, a to na částku 8 134 102 Kč. Tento dodatek soud také posoudil jako platnou změnu smlouvy dle § 516 odst. 1 obč. zák., a to změnu ceny. Dodatek je dostatečně určitý, je jasné, co strany mění. Z dodatku je zřetelný i důvod, proč k této změně dochází, když se uvádí, že na základě požadavku investora byl rozsah prací rozšířen, co do specifikace se odkazuje na zápis z „KD“ a „SD“ (zjevně kontrolní dny a stavební deník), dále je odkazováno na položkový rozpočet. Tento dodatek tedy navazuje na předchozí ústní dohody o změně díla, jedná se o dohodu o navýšení ceny v důsledku sjednaných a provedených změn. Dodatek uzavřely za obě strany osoby, které k tomu byly dle smlouvy o dílo oprávněny.

192. Žalovaný namítal, že dodatek je neplatný, neboť předáním díla dne [datum] došlo k zániku závazku jeho splněním, a proto již nebylo možné smlouvu o dílo měnit dodatkem. S tím se soud neztotožňuje, a to už jen proto, že k datu předání díla všechny závazky ze smlouvy nezanikly. Jednak nebyly zaplaceny všechny vystavené faktury, zejména však nebyly vypořádány cenové dopady vyplývající z dohodnutých změn předmětu díla. Není žádných pochyb o tom, že dokud nedojde k zániku závazku, nic nebrání účastníkům změnit jeho obsah (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2012, sp. zn. 23 Cdo 4001/2010). Pokud zde stále trval závazek k finančnímu plnění (a to nejen sjednané ceny díla, ale i zvýšené ceny díla dle § 549 odst. 2 obchodního zákoníku), nic nebránilo účastníkům, aby se dohodli na změně ceny díla (v podstatě na cenových dopadech provedených změn díla).

193. V této souvislosti lze také poznamenat, že v oblasti soukromého práva je obecně přípustná smluvní retroaktivita (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2015, sp. zn. 23 Cdo 5457/2014). Z toho soud dovozuje, že zákon obecně nezakazuje změnu smlouvy ani za situace, kdy smlouva jako celek již byla splněna, a tedy práva a povinnosti z ní zanikly. Každopádně to nebyl tento případ, když přinejmenším závazek k zaplacení ceny díla stále trval.

194. Z dodatku nevyplývá, že strany měly v úmyslu jej uzavřít se zpětnou účinností, jak tvrdila žalobkyně. To z jeho obsahu vůbec dovodit nelze. Tímto dodatkem tedy došlo ke změně smlouvy (existujících práv a povinností) s účinností od data uzavření dodatku (§ 44 odst. 1, § 43c odst. 2 obč. zák.).

195. Žalovaný dále namítal, že dodatek je neplatný pro rozpor se zákonem o veřejných zakázkách, příp. pro obcházení tohoto zákona, když dodatkem byla cena navýšena na více než 6 000 000 Kč bez DPH, proto se již nejednalo o zakázku malého rozsahu a takovou smlouvu by bylo možné uzavřít jen na základě provedeného zadávacího řízení, ke kterému však nedošlo. Ani tuto námitku soud neshledává důvodnou. To v prvé řadě proto, že porušení zákona o veřejných zakázkách nevede bez dalšího k neplatnosti smlouvy, která měla být uzavřena na základě zadání veřejné zakázky. Tyto smlouvy mohou být z důvodu nedodržení postupů podle zákona o veřejných zakázkách považovány za neplatné pouze v případech, kdy je [právnická osoba] (dále jen „[právnická osoba]“) uložen zákaz plnění smlouvy (v podrobnostech viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 7. 2013, sp. zn. 33 Cdo 594/2012). Tedy ani kdyby uzavřením dodatku došlo k porušení zákona o veřejných zakázkách, k jeho neplatnosti by to nevedlo, když [právnická osoba] neuložil zákaz plnění smlouvy (to nebylo ani tvrzeno). Ze stejného důvodu nelze shledat dodatek neplatným pro obcházení zákona o veřejných zakázkách. Pokud k neplatnosti nevede samo o sobě ani přímé porušení zákona o veřejných zakázkách, pak nemůže být důvodem neplatnosti ani snaha o jeho obcházení (důvody uvedené v odkazovaném rozsudku Nejvyššího soudu platí i v tomto případě). Lze také poznamenat, že na straně účastníků zjevně nebyl úmysl obcházet zákon o veřejných zakázkách, ale řešit problémy vzniklé v důsledku chyby v projektové dokumentaci a zjištěné až v průběhu zhotovování díla.

196. Soud má dále za to, že v dané věci k porušení zákona o veřejných zakázkách nedošlo, zejména když zákon nezakazuje zadat případné dodatečné práce (vícepráce) jako samostatnou zakázku. Lze tak souhlasit s názorem vysloveným v uvedených rozhodnutích [právnická osoba], že pokud cena dodatečných stavebních prací (víceprací) nepřekročí limit stanovený pro zakázku malého rozsahu, nemusí se ani tyto vícepráce zadávat podle zákona o veřejných zakázkách. Každopádně vzhledem k výše uvedenému to není zásadní.

197. Žalovaný namítal, že z judikatury vyplývá, že soud může dospět k závěru o neplatnosti smlouvy pro porušení zákona o veřejných zakázkách, vyjma těch, které např. nemohly mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky. V tomto směru odkazoval na již uvedený rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 7. 2013, sp. zn. 33 Cdo 594/2012, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 9. 2011, sp. zn. 23 Cdo 1588/2010. S tím se soud neztotožňuje. V prvním z odkazovaných rozsudků Nejvyšší soud uvedl, že smlouvy mohou být z důvodu nedodržení postupů podle zákona o veřejných zakázkách považovány za neplatné (neplatnost z jiných důvodů tím není dotčena) pouze v případech, kdy je [právnická osoba] uložen zákaz plnění smlouvy. Důvodem pro toto řešení je především situace, kdy [právnická osoba] sice zjistí správní delikt umožňující vyslovení zákazu plnění smlouvy, ale tento zákaz z důvodů hodných zvláštního zřetele nevysloví, čímž se má de facto umožnit dokončení plnění smlouvy. Bylo by nelogické v takovém případě považovat smlouvu za neplatnou. O platnosti či neplatnosti smlouvy [právnická osoba] přímo nerozhoduje, zůstává zde pravomoc soudu. Současně však nemůže dojít k prohlášení neplatnosti smlouvy na základě ostatních porušení zákona o veřejných zakázkách, které např. nemohly mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Úmysl zákonodárce byl nepostihovat porušení podmínek zákona o veřejných zakázkách sankcí absolutní neplatnosti smlouvy ve smyslu občanskoprávních předpisů, ale pouze spojovat s takovým porušením odpovědnost v rovině správněprávní (uložení zákazu plnění či finanční sankce). Nejvyšší soud tedy jasně uvádí, že jednak může být smlouva shledána neplatnou jen tehdy, když [právnická osoba] uloží zákaz plnění, jednak že nemůže dojít k prohlášení neplatnosti smlouvy na základě ostatních porušení zákona o veřejných zakázkách (s porušením tohoto zákona je spojena odpovědnost jen v rovině správněprávní). Není zde tedy vůbec možnost shledat smlouvu neplatnou pro porušení zákona o veřejných zakázkách, pokud [právnická osoba] neuloží zákaz plnění. Pokud se uvádí, že neplatnost z jiných důvodů není dotčena, je tím evidentně myšlena neplatnost z jiných důvodů než pro porušení zákona o veřejných zakázkách. V druhém z odkazovaných rozsudků se pak jednalo o věc, která se řídila dřívější právní úpravou, a Nejvyšší soud se tam otázkou porušení zákona o zadávání veřejných zakázek nezabýval.

198. Dále žalovaný namítal, že dodatek považuje za neurčitý, neboť v něm není uvedeno, jaké práce měly být provedeny, dodatek odkazuje na zápisy z kontrolních dnů a ve stavebním deníku, ze kterých to ovšem také zjistit nelze. K tomu soud uvádí, že je zcela jasné, že tímto dodatkem dochází k navýšení ceny díla, v tomto směru dodatek neurčitý není. Případné neuvedení, jaké práce měly být provedeny, by nebylo důvodem neplatnosti, neboť ve smlouvě nemusí být vyjádřen důvod plnění (§ 495 obč. zák.). Soud však má za to, že i důvod navýšení ceny za dílo je dostatečně zřejmý, jak bylo uvedeno.

199. Nad rámec uvedeného soud ještě poznamenává, že tento dodatek by obstál i za situace, kdyby zde nebyla předchozí (platná) dohoda o změně předmětu díla. Z tohoto dodatku je totiž zjevný úmysl stran dodatečně „zasmluvnit“ změny, ke kterým došlo (ohledně kterých se odkazuje na zápisy z kontrolních dnů a ve stavebních deníku), a vzhledem k těmto dohodnout navýšení ceny díla. Je třeba přihlédnout k tomu, že k uzavření dodatku došlo až po převzetí díla (kdy nebyly uvedeny žádné vady ani nedodělky). Odkazované zápisy obsahovaly záznamy o provedených změnách. Pokud by se měl zvolit takový výklad, který zachová platnost dodatku (viz výše uvedené nálezy Ústavního soudu), jistě je možný takový výklad, že tímto dodatkem mělo dojít jak k dojednání navýšení ceny díla, tak ke změně předmětu díla (resp. k dohodě, že dílo je provedeno s fakticky provedenými odchylkami, které odpovídají vůli smluvních stran). Za takové situace by také nepochybně byla otevřená možnost měnit i předmět díla, neboť pokud by do okamžiku předání nedošlo k dohodě o změně předmětu díla, tak by v době předání dílo nebylo řádně provedeno dle § 554 obchodního zákoníku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 3. 2002, sp. zn. 29 Odo 11/2001), když i dle smlouvy bylo ukončeným pouze dílo, které nebude vykazovat žádné vady a nedodělky (bod 5.3. smlouvy). Nedošlo by tak k zániku povinnosti provést dílo dle § 324 odst. 1 obchodního zákoníku. Nehraje roli, že by předáním vadného díla došlo dle § 324 odst. 3 obchodního zákoníku ke změně obsahu závazku tak, že odpovídá nárokům věřitele vzniklým z vadného plnění, neboť i v takovém případě trvá povinnost řádně provést dílo (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 5. 1999, sp. zn. 33 Cdo 894/1998).

200. Výše uvedené lze shrnout tak, že dodatkem č. [hodnota] došlo k platné změně smlouvy podle § 516 odst. 1 obč. zák., a to ke změně ceny díla na částku 8 134 102 Kč. Žalovaný tedy byl povinen tuto částku žalobkyni zaplatit, resp. žalobkyně byla oprávněna celkovou cenu díla v této výši vyúčtovat, jak bylo sjednáno ve smlouvě.

201. Žalovaný dále uváděl, že dle zápisu o odevzdání a převzetí stavby ze dne [datum] tam neměla být žádná vzájemná práva a nároky k dalšímu vypořádání, když na cenu díla mělo zbývat doplatit částku 320 435 Kč, a že žalobkyně vystavením konečné faktury učinila projev vůle, dle kterého zaplacením této faktury bude celková cena díla zcela vypořádána, včetně případných víceprací (to bylo namítáno v dopise ze dne [datum]). S tím nelze souhlasit. Pokud jde o zápis o odevzdání a převzetí stavby, tak tam se uvádělo, že dodatečně požadované práce a dodávky budou oceněny odděleně od smlouvy o dílo, tedy bylo jasné, že zde jsou ještě další nároky, kromě doplatku ceny díla (v původně sjednané výši). Konečná faktura č. [hodnota] zněla na částku 320 435 Kč (tj. zbývající částka do původně sjednané ceny díla) a byla vystavena dne [datum], tedy před uzavřením dodatku. Ani z jednoho nelze dovodit, že by úmyslem žalobkyně bylo vzdát se práva na zaplacení provedených víceprací. Nehledě na to, že vzdát se práva by bylo možné pouze dohodou, a to v písemné formě (§ 574 odst. 1 obč. zák.). K takové dohodě nedošlo, naopak byl následně uzavřen dodatek o navýšení ceny díla.

202. Soud se dále neztotožňuje s názorem žalobkyně, že na dodatek je nutno nahlížet také jako na uznání závazku ve smyslu § 323 odst. 1 obchodního zákoníku, což uváděla s odkazem na nálezy Ústavního soudu ze dne 7. 4. 2011, sp. zn. I. ÚS 2061/08, a ze dne 10. 3. 2020, sp. zn. III. ÚS 392/20. V obou uvedených věcech šlo o značně specifické případy (což i Ústavní soud uvádí) a z těchto nálezů nelze dovozovat, že by jakákoliv smlouva či dodatek navazující na dřívější vztahy měla být automaticky považována za uznání dluhu. V obou rozhodnutích se zdůrazňuje nutnost respektování autonomie vůle, resp. nutnost dát při výkladu přednost skutečné vůli účastníků smlouvy. V tomto případě je zjevné, že úmyslem účastníků bylo uzavřít dodatek ke smlouvě, kterým dojde k navýšení ceny díla, a naopak z ničeho nevyplývá, že by úmyslem žalovaného bylo uznat dluh. Ostatně to původně netvrdila ani žalobkyně, s názorem, že by dodatek měl být posouzen jako uznání dluhu, sama přišla více než 10 let po uzavření dodatku.

203. V této souvislosti dále žalobkyně uváděla, že za uznání závazku je třeba považovat také částečné plnění. Podle § 407 odst. 3 obchodního zákoníku platí, že plní-li dlužník částečně svůj závazek, má toto plnění účinky uznání zbytku dluhu, jestliže lze usuzovat, že plněním dlužník uznává i zbytek závazku. Částečné platby na jednotlivé faktury tak lze skutečně považovat za uznání dluhu z těchto faktur, vzhledem k okolnostem však nelze usuzovat, že by žalovaný uznával i dluh vyplývající z uzavřeného dodatku ke smlouvě, když zaplacení faktury č. [hodnota] a její důvodnost odmítal již před zahájením řízení a na tuto fakturu nic nehradil. Dále je třeba zmínit, že uznání zakládá pouze domněnku trvání závazku v době uznání (§ 323 odst. 1, 2 obchodního zákoníku). Jedná se o domněnku vyvratitelnou, takže druhá strana může tvrdit a prokazovat opak (§ 133 o.s.ř.). Existence vyvratitelné domněnky také nebrání soudu, aby posoudil důvodnost uznaného nároku, pokud je k tomu dostatečný skutkový podklad.

204. Vzhledem k tomu, že soud shledal, že nárok žalobkyně na zaplacení žalované částky vyplývá ze smlouvy ve spojení s dodatkem, nebylo nutné zabývat se otázkami, které účastníci vznášeli pro případ, že by věc měla být posuzována podle příslušných zákonných ustanovení o bezdůvodném obohacení (např. jaké konkrétní vícepráce byly provedeny, jak by měla být stanovena výše bezdůvodného obohacení). Zde soud považuje za vhodné uvést jen jednu poznámku. Za vícepráce by rozhodně nebylo možné považovat práce (včetně materiálu) související s tím, že skutečná plocha střechy [název stavby] byla podstatně vyšší, než byla uvedená výměra v projektu (resp. jeho rozpočtové části). V dané věci je nepochybné, že předmětem díla byla dle projektu (a tedy smlouvy) celá střecha, nikoliv jen její část. O tom ostatně svědčí i skutečnost, že na chybu ve výměře se přišlo až ve chvíli, kdy byla celá střecha odstraněna (žalobkyně by ji celou neodstraňovala, kdyby neměla v úmyslu ji celou opravit). Pokud žalobkyně namítá, že dle smlouvy měla provést opravu jen části střechy o rozloze 512 m2, tak ani ona neuvádí, o jakou konkrétní část se tedy mělo jednat. Je jasné, že chyba byla pouze v rozpočtované výměře, mezi účastníky nebyly pochybnosti o tom, že má být opravena celá střecha. Pokud tedy žalobkyně měla dle smlouvy opravit celou střechu, nelze zde uvažovat o žádných vícepracích, protože v tomto směru žalobkyně nic nad rámec smlouvy neučinila. Jestliže v projektu, resp. výkazu výměr předloženém žalovaným byla nesprávně uvedena výměra střechy, mohlo by případně přicházet v úvahu dovolání se neplatnosti smlouvy ze strany žalobkyně pro omyl vyvolaný žalovaným (§ 49a, § 40a obč. zák.). Na druhou stranu pokud se účastníci dohodli vyřešit chybu v rozpočtu tak, že cena bude přiměřeně navýšena, nelze proti tomu nic namítat.

205. Dále se soud zabýval tím, zda a kdy nastala splatnost díla dle jednotlivých faktur. V prvé řadě pokud jde o splatnost faktur, tak ve smlouvě bylo sjednáno, že faktura bude splatná do 30 dnů od doručení žalovanému (bod 6.2.). Není tak podstatné datum splatnosti uvedené na faktuře, ale okamžik skutečného doručení žalovanému. Jak bylo uvedeno výše, žalobkyně neprokázala, kdy faktury doručila žalovanému. Nelze souhlasit s žalobkyní, že faktury byly doručeny žalovanému tím, že byly doručeny [tituly před jménem] [jméno FO], resp. že se tím dostaly do dispoziční sféry žalovaného. [tituly před jménem] [jméno FO] nebyl dle plné moci, resp. mandátní smlouvy, oprávněn faktury přebírat. Doručení faktury [tituly před jménem] [jméno FO] tak nemělo účinky vůči žalovanému (§ 22 odst. 1, § 32 odst. 2 obč. zák.). Pro úplnost soud uvádí, že ani případné uznání závazku částečným plněním nemá vliv na posouzení splatnosti, neboť uznání zakládá domněnku trvání závazku v době uznání (§ 323 odst. 1 obchodního zákoníku) a nelze z něj bez dalšího dovozovat, kdy nastala splatnost závazku. Vzhledem k tomu soud vychází z výše uvedených prokázaných dat doručení (viz odst. 155 rozsudku) s tím, že splatnost faktur nastala 30. dnem po jejich doručení žalovanému (přičemž podle § 122 odst. 3 obč. zák. pokud poslední den lhůty připadne na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty následující pracovní den).

206. Pokud jde o faktury č. 209 a [hodnota], soud dospěl k závěru, že tyto byly vystaveny v souladu se smlouvou, na jejich základě tak nastala splatnost fakturovaných částek. Oprávněnost těchto faktur žalovaný ani nezpochybňoval, na tyto také hradil.

207. Pokud jde o faktury č. [hodnota], [hodnota] a [hodnota], tak v rámci těchto byly vyúčtovány i položky, které ve skutečnosti nebyly provedeny, jak bylo uvedeno výše (viz odst. 157 rozsudku). ([tituly před jménem] [jméno FO] to vysvětloval tím, že sice fakturovaná částka neodpovídala fakticky provedeným pracím, ale byly provedeny jiné práce a bylo dohodnuto, že se cena vyjasní při dalším vyúčtování.) Formálně však byly splněny požadavky smlouvy, když bylo fakturováno na základě vzájemně odsouhlasených soupisů prací. Soud dospěl k závěru, že tyto případy lze podřadit pod bod 6.8. smlouvy o dílo, tj. pod nesprávnost faktur. Jelikož žalovaný ve lhůtě splatnosti tyto faktury nevrátil, dospěl soud k závěru, že uvedený nedostatek nemá vliv.

208. V případě faktury č. [hodnota] ze dne [datum] na částku 2 027 837 Kč je ovšem další problém. Dle smlouvy o dílo byl žalovaný povinen uhradit provedené práce jen do 90 % celkové ceny díla, zbývajících 10 % mělo být vyfakturováno a uhrazeno až po předání díla (bod 6.6. smlouvy). 90 % z ceny díla činí 5 463 408,60 Kč, s ohledem na částky vyúčtované v předchozích fakturách (faktura č. [hodnota] na částku 49 143,50 Kč, faktura č. [hodnota] na částku 1 090 290 Kč, faktura č. [hodnota] na částku 2 582 748,50 Kč) tak do 90 % ceny díla zbývalo již jen 1 741 226,60 Kč. Pouze tuto částku tak byla žalobkyně oprávněna vyúčtovat a pouze do této částky faktura mohla vyvolat splatnost (k dohodě o navýšení ceny díla v té době ještě nedošlo). Ve zbytku žalobkyně nebyla oprávněna cenu fakturovat a žalovaný nebyl povinen ji hradit. Jelikož nebyly splněny smluvní podmínky pro fakturaci nad 90 % sjednané ceny díla, ve zbývajícím rozsahu byla faktura předčasná a splatnost nenastala. Splatnost této zbývající části však nenastala ani dodatečně, neboť předčasná faktura (coby výzva k plnění) je neúčinná a tuto skutečnost nezhojí dodatečně ani následný vznik pohledávky (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 9. 2021, sp. zn. 23 Cdo 286/2021, k předčasné faktuře viz též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Proto splatnost zbývající části nenastala ani následně okamžikem předání díla (kterým žalobkyni vzniklo právo vyfakturovat i zbývající cenu díla). Předčasná faktura nemůže být takto zhojena. Aby nastala splatnost i zbývající částky, žalobkyně by ji musela následně (v době, kdy k tomu již byla oprávněna) znovu vyfakturovat. K tomu však nedošlo. Soud tedy uzavírá, že na základě faktury č. [hodnota] nastala splatnost pouze částky 1 741 226,60 Kč, ve zbytku splatnost nenastala.

209. Pokud jde o konečnou fakturu č. [hodnota], tak ta neměla všechny náležitostí sjednané v bodu 6.7. smlouvy, když tam nebyla uvedena celková sjednaná cena bez DPH a DPH. Jak však bylo uvedeno výše, soud shledal, že nedostatky náležitostí faktur pouze opravňovaly žalovaného k jejich vrácení dle bodu 6.8. smlouvy o dílo. Jelikož žalovaný tuto fakturu nevrátil, nemá uvedený nedostatek vliv na splatnost faktury.

210. Pokud jde o fakturu č. [hodnota] (vystavenou po uzavření dodatku, v podstatě za vícepráce), tak v dodatku nebylo sjednáno nic ohledně splatnosti navýšené ceny. Dohoda o změně části smlouvy nemá vliv na zbylé části smlouvy, ty platí i nadále (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 2. 2007, sp. zn. 32 Odo 1045/2005). Proto platí ohledně fakturace to, co bylo sjednáno v původní smlouvě. Jelikož tato faktura byla vystavena až po předání díla, navíc na celou zbývající částku do navýšené ceny díla, mělo se i v tomto případě jednat o konečnou fakturu. Faktura č. [hodnota] nemá náležitosti konečné faktury dle bodu 6.7. smlouvy (není označena jako konečná, neuvádí celkovou sjednanou cenu, neobsahuje soupis všech uhrazených faktur). Nedostatek náležitostí však i zde vede pouze k tomu, že žalovaný byl oprávněn fakturu z důvodu neúplnosti vrátit ve lhůtě její splatnosti dle bodu 6.8. smlouvy. Faktura byla doručena dne [datum], byla tedy splatná dne [datum]. Žalovaný v této lhůtě fakturu nevrátil, vracel ji až [datum] (jak vyplývá z dopisu žalovaného z tohoto dne), navíc z jiných důvodů, než pro její neúplnost. Proto soud dospěl k závěru, že ani v tomto případě neměl nedostatek náležitostí vliv na splatnost faktury.

211. Pokud žalovaný namítal, že u poslední faktury chybí ověření provedených prací, tak jak u konečné faktury č. [hodnota], tak u faktury č. [hodnota] byly přílohou zjišťovací protokoly s položkovými rozpočty, jak požadovala smlouva v bodu 6.

7. Navíc i kdyby tomu tak nebylo, mohlo by to být jen důvodem pro vrácení faktury dle bodu 6.8. smlouvy.

212. Jelikož žalovaný faktury ve sjednané lhůtě neuhradil, dostal se dnem následujícím po splatnosti příslušné faktury do prodlení a vznikla mu povinnost hradit úrok z prodlení dle § 369 odst. 1 obchodního zákoníku a § 517 odst. 2 obč. zák., a to ve výši stanovené v § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění do [datum] (kdy výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí). Úroky z prodlení jsou příslušenstvím pohledávky (§ 121 odst. 3 obč. zák.) a povinnost platit úroky z prodlení vzniká jednorázově v den, kdy se dlužník ocitl v prodlení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2006, sp. zn. 21 Cdo 3173/2005, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 11. 2007, sp. zn. 21 Cdo 3477/2006). Ke vzniku nároku na úrok z prodlení tak dle zákona není nutná výzva k jeho zaplacení. V této věci si účastníci nic jiného ohledně splatnosti úroku z prodlení nesjednali, jak bylo uvedeno výše (nebyla nutná jeho fakturace, jak tvrdil žalovaný).

213. Ve smlouvě také byla sjednána smluvní pokuta pro případ včasného nezaplacení faktury, a to ve výši 500 Kč za každý den prodlení. Jedná se o platně sjednanou smluvní pokutu pro případ porušení povinnosti dle § 544 obč. zák. Pokud tedy žalovaný porušil smlouvu tím, že včas nezaplatil jednotlivé faktury a dostal se do prodlení, vznikla mu povinnost smluvní pokutu zaplatit. Smluvní pokuta byla sjednána pro případ nezaplacení faktury, nikoliv faktur jako celku, z toho vyplývá, že žalovaný je povinen zaplatit sjednanou smluvní pokutu za prodlení s každou fakturou. Pokud jde o splatnost smluvních pokut, ta byla sjednána na 7 dnů ode dne doručení jejich vyúčtování. Za vyúčtování smluvní pokuty lze v této věci považovat i žalobu, příp. rozšíření žaloby, když v těchto bylo jasně uvedeno, z jakého důvodu, za jaké období a v jaké výši žalobkyně smluvní pokuty požaduje (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2012, sp. zn. 33 Cdo 772/2010). Z toho vyplývá, že všechny žalované smluvní pokuty rozhodně byly splatné k datu rozhodnutí soudu (§ 154 odst. 1 o.s.ř.). Povinnost zaplatit smluvní pokutu pak dopadá i na prodlení se zaplacením faktury č. [hodnota], když v tomto směru nedošlo ke změně smlouvy, smluvní pokuta se tak vztahuje i na prodlení s placením navýšené ceny díla (viz opět rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 2. 2007, sp. zn. 32 Odo 1045/2005). K důvodnosti požadovaných smluvních pokut viz dále.

214. Žalovaný vznesl námitku promlčení, tuto však soud neshledal důvodnou. Promlčecí doba činí dle obchodního zákoníku 4 roky (§ 397 obchodního zákoníku), přičemž začíná běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno u soudu (§ 391 odst. 1 obchodního zákoníku). Promlčecí doba přestává běžet podáním žaloby nebo uplatněním práva v již zahájeném řízení (§ 402 obchodního zákoníku). V této věci byla žaloba podána dne [datum] a k poslednímu rozšíření žaloby došlo podáním doručeným soudu dne 23. 8. 2010 (v podrobnostech viz usnesení ze dne 24. 8. 2022, č. j. 13 C 336/2015866). Už jen vzhledem k tomu, že smlouva o dílo byla uzavřena dne [datum], je jasné, že žádné uplatněné nároky z této smlouvy nebyly promlčeny.

215. Jelikož žalovaný vystavené faktury ve lhůtě splatnosti neuhradil, ale hradil opožděně, je třeba se také zabývat tím, jak měly být jednotlivé platby započteny. Podle § 330 odst. 1, 2, 3 obchodního zákoníku platí, že má-li být věřiteli splněno týmž dlužníkem několik závazků a poskytnuté plnění nestačí na splnění všech závazků, je splněn závazek určený při plnění dlužníkem. Neurčí-li dlužník, který závazek plní, je splněn závazek nejdříve splatný, a to nejprve jeho příslušenství. Při plnění peněžitého závazku se započte placení nejprve na úroky a potom na jistinu, neurčí-li dlužník jinak. Má-li dlužník vůči věřiteli několik peněžitých závazků a dlužník neurčí, který závazek plní, placení se týká nejdříve závazku, jehož splnění není zajištěno nebo je nejméně zajištěno, jinak závazku nejdříve splatného.

216. Od započítávání částečných plateb je třeba rozlišovat započtení jako způsob zániku pohledávek (§ 580 a násl. obč. zák., § 358 a násl. obchodního zákoníku). Započtení je úkonem jedné strany směřujícím k zániku vzájemných pohledávek, přičemž v takovém případě je na tom, kdo činí projev vůle směřující k započtení, vůči jaké pohledávce započte svůj nárok (příp. to závisí na dohodě stran, pokud se jedná o dvoustranný úkon). Oproti tomu § 330 obchodního zákoníku řeší, jak má být započteno plnění poskytnuté dlužníkem, pokud nestačí na úhradu všech jeho závazků vůči věřiteli. V takovém případě má dlužník možnost určit, na který závazek plní. Pokud tak neučiní, postupuje se podle pořadí určeného zákonem. To tedy znamená, že věřitel nemůže nijak ovlivnit, na co mají být platby započítány.

217. Už jen proto nejsou důvodné námitky žalovaného, že žalobkyně v konečné faktuře č. [hodnota] provedla zápočet vystavených faktur a na ně připadajících plateb a že již provedené zápočty nelze měnit. Žalobkyně ani nemohla rozhodnout, na co mají být platby započítány, když to vyplývá ze zákona. Nehledě na to, že v okamžiku vystavení konečné faktury č. [hodnota] byla zaplacena jen první faktura, žádné další faktury zaplaceny nebyly. Jednalo se tedy o přehled vystavených, nikoliv zaplacených faktur.

218. Pokud žalovaný namítal, že není splněna hypotéza § 330 obchodního zákoníku, neboť mezi účastníky nebylo několik závazků, ale jen jediný závazkový vztah, a navíc že v tomto případě byly poskytnuty platby vyšší, nikoliv nižší, ani s tím se soud neztotožňuje. V této věci bylo vystaveno v souladu se smlouvou o dílo několik faktur, kdy každá měla jinou splatnost, jednalo se tedy o relativně samostatné závazky. Nehraje roli, že vznikly z jedné smlouvy. I zde je třeba řešit, na které z faktur mají být částečná plnění započtena. § 330 obchodního zákoníku směřuje na případy, kdy poskytnuté plnění nestačí na splnění všech závazků dlužníka vůči věřiteli. To je nepochybně i tento případ, když žalovaným poskytnutá plnění nepostačovala na úhradu všech dlužných faktur (o případných úrocích z prodlení nemluvě).

219. Jelikož ve smlouvě o dílo nebylo o započítávání nic dohodnuto, použije se zákonná úprava. Soud se dále zabýval tím, zda žalovaný určil, který závazek má být platbami splněn. Dlužník musí toto určení provést nejpozději při plnění, jak vyplývá z § 330 odst. [právnická osoba] zákoníku, nelze to určit dodatečně, příp. následně měnit. Dlužník může určit závazek, který plní, např. uvedením variabilního symbolu (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 1. 2016, sp. zn. 23 Cdo 663/2015). Toto určení ani nemusí být výslovné, dlužník je může učinit i tím, že poskytne věřiteli plnění ve výši, jenž odpovídá právě výši jednoho z dluhů (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2004, sp. zn. 20 Cdo 1291/2003). V této věci tak soud vycházel z toho, že žalovaný uvedením variabilního symbolu určil, na který závazek (resp. kterou fakturu) má v úmyslu hradit. Pokud současně hradil částku přesně odpovídající fakturované částce, pak je zjevné, že měl v úmyslu hradit právě onu fakturovanou částku, tj. jistinu. Jinak se plnění započte dle zákona, tj. na závazek nejdříve splatný, a to nejprve na úroky z prodlení.

220. Pro úplnost zde soud opakuje, že žalovaný neprokázal, že určení platby 4 000 000 Kč bylo specifikováno jednáním mezi účetními.

221. Výpočet dlužné částky:

222. Soud rekapituluje, že byly vystaveny následující faktury: - faktura č. [hodnota] na částku 49 143,50 Kč (doručená [datum]) splatná dne [datum], - faktura č. [hodnota] na částku 1 090 290 Kč (doručená [datum]) splatná dne [datum], - faktura č. [hodnota] na částku 2 582 748,50 Kč (doručená [datum]) splatná dne [datum], - faktura č. [hodnota] na částku 2 027 837 Kč (doručená [datum]) splatná dne [datum] (přičemž z této faktury bylo do 90 % ceny díla 1 741 226,60 Kč; zbývajících 286 610,40 Kč bylo vyúčtováno předčasně, v tomto rozsahu splatnost nenastala), - faktura č. [hodnota] na částku 320 435 Kč (doručená [datum]) splatná dne [datum], - faktura č. [hodnota] na částku 2 063 648 Kč (doručená [datum]) splatná dne [datum].

223. Žalovaný uhradil následující částky: - 49 143,50 Kč dne [datum] (pod variabilním symbolem [var. symbol]), - 4 000 000 Kč dne [datum] (pod variabilním symbolem [var. symbol]), - 1 700 565 Kč dne [datum] (pod variabilním symbolem [var. symbol]), - 320 435 Kč dne [datum] (pod variabilním symbolem [var. symbol]), - 310,50 Kč dne [datum] (pod variabilním symbolem [var. symbol]), - 179 000 Kč dne [datum] (pod variabilním symbolem [var. symbol]) – poté, co mu bylo zaplacení této částky pravomocně uloženo rozsudkem Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka].

224. Jednotlivé platby soud započítal následovně:

225. Platbu ve výši 49 143,50 Kč ze dne [datum] pod variabilním symbolem [var. symbol], kdy zaplacená částka odpovídá částce uvedené na faktuře č. [hodnota], je třeba započíst na jistinu této faktury (když tím žalovaný projevil vůli hradit jistinu, jak bylo uvedeno). Tím je tedy faktura č. [hodnota] uhrazena a zbývá zaplatit úrok z prodlení z této faktury za období od [datum] do [datum], který činí 76,74 Kč.

226. Platba 4 000 000 Kč dne [datum] pod variabilním symbolem [var. symbol] se započte nejprve na fakturu č. [hodnota] (dle variabilního symbolu), a to nejprve na úrok z prodlení. Úrok z prodlení z částky 1 090 290 Kč od [datum] do [datum] činí 32 350,25 Kč. Platba 4 000 000 Kč se tak započte na úrok z prodlení v uvedené výši a dále na jistinu faktury č. [hodnota] (1 090 290 Kč), tím je faktura č. [hodnota] uhrazena včetně úroku z prodlení a z platby ze dne [datum] zbývá k započtení částka 2 877 359,75 Kč.

227. Tuto platbu je třeba dále započítat na zbývající úrok z prodlení z faktury č. [hodnota] ve výši 76,74 Kč (dluh nejdříve splatný), k zápočtu zbývá 2 877 283,01 Kč.

228. Tato částka se dále započte na fakturu č. [hodnota], a to nejprve na úrok z prodlení. Úrok z prodlení z částky 2 582 748,50 Kč od [datum] do [datum] činí 56 466,67 Kč. Zbytek platby 2 877 283,01 Kč se tak započte na úrok z prodlení v uvedené výši a dále na jistinu faktury č. [hodnota] (2 582 748,50 Kč), tím je faktura č. [hodnota] uhrazena včetně úroku z prodlení a z platby ze dne [datum] zbývá k započtení částka 238 067,84 Kč.

229. Tato částka se dále započte na fakturu č. [hodnota] – její splatnou část, a to nejprve na úrok z prodlení. Úrok z prodlení z částky 1 741 226,60 Kč od [datum] do [datum] činí 29 004,54 Kč. Zbytek platby 238 067,84 Kč se tedy započte na úrok z prodlení v uvedené výši a ve zbytku na jistinu. Tím je platba vyčerpána, je uhrazen úrok z prodlení z této faktury k [datum] a ze splatné části faktury zbývá zaplatit 1 532 163,30 Kč.

230. Platba 1 700 565 Kč ze dne [datum] pod variabilním symbolem [var. symbol] se započte nejprve na fakturu č. [hodnota], a to nejprve na úrok z prodlení. Úrok z prodlení z částky 1 532 163,30 Kč (zbývající splatná část faktury) od [datum] do [datum] činí 38 461,50 Kč. Platba 1 700 565 Kč se tak započte na úrok z prodlení v uvedené výši a dále na splatnou jistinu faktury č. [hodnota] (1 532 163,30 Kč), tím je zaplacena splatná část faktury s úrokem z prodlení, z platby zbývá k zápočtu 129 940,20 Kč.

231. Tato částka se započte na nesplatnou část faktury č. [hodnota] ve výši 286 610,40 Kč (žalovaný určil variabilním symbolem, na co má být započteno, přičemž je oprávněn hradit i nesplatný závazek – § 342 odst. [právnická osoba] zákoníku), tím je platba vyčerpána. Z nesplatné části faktury č. [hodnota] zbývá 156 670,20 Kč.

232. Platba 320 435 Kč ze dne [datum] pod variabilním symbolem [var. symbol] se započte na jistinu faktury č. [hodnota] (když zaplacená částka odpovídá fakturované částce), tím je faktura č. [hodnota] uhrazena a zbývá zaplatit úrok z prodlení z částky 320 435 Kč od [datum] do [datum], který činí 5 392,53 Kč.

233. Platba 310,50 Kč ze dne [datum] pod variabilním symbolem [var. symbol] se započte na fakturu č. [hodnota], a to na zbývající nesplatnou část (žalovaný určil variabilním symbolem, na co má být započteno), tím je platba vyčerpána. Z nesplatné části faktury č. [hodnota] zbývá 156 359,70 Kč.

234. Platba 179 000 Kč ze dne [datum] pod variabilním symbolem [var. symbol] se započte na fakturu č. [hodnota] (když uvedený variabilní symbol neodpovídá žádné z vystavených faktur a faktura č. [hodnota] byla splatná dříve, než faktura č. [hodnota]), a to nejprve na úrok z prodlení. Úrok z prodlení z částky 2 063 648 Kč od [datum] do [datum] činí 655 780,65 Kč. Po započtení je platba vyčerpána, na úroku z prodlení z faktury č. [hodnota] do [datum] zbývá zaplatit 476 780,65 Kč. (Zde soud opětovně připomíná, že zaplacení částky 179 000 Kč bylo žalovanému uloženo pravomocným rozsudkem Krajského soudu.)

235. Rekapitulace: - faktura č. [hodnota] na částku 49 143,50 Kč byla zaplacena dne [datum], - faktura č. [hodnota] na částku 1 090 290 Kč byla zaplacena dne [datum], - faktura č. [hodnota] na částku 2 582 748,50 Kč byla zaplacena dne [datum], - faktura č. [hodnota] na částku 2 027 837 Kč byla ve své splatné části zaplacena dne [datum] (na nesplatnou část zbývá 156 359,70 Kč, ale tato část není splatná dodnes), - faktura č. [hodnota] na částku 320 435 Kč byla zaplacena dne [datum] (zbývá zaplatit úrok z prodlení 5 392,53 Kč, který ale není předmětem žaloby), - faktura č. [hodnota] na částku 2 063 648 Kč zaplacena nebyla (zbývá zaplatit celou jistinu, na úrok z prodlení od [datum] do [datum] zbývá zaplatit částku 476 780,65 Kč, dále má být zaplacen úrok z prodlení z částky 2 063 648 Kč od [datum] do zaplacení).

236. K výpočtu smluvní pokuty:

237. Smluvní pokuta z faktury č. [hodnota] nebyla předmětem žaloby.

238. V případě faktury č. [hodnota] byl žalovaný v prodlení od [datum] do [datum], tj. 114 dní, za toto období činí smluvní pokuta 57 000 Kč.

239. V případě faktury č. [hodnota] byl žalovaný v prodlení od [datum] do [datum], tj. 84 dní, za toto období činí smluvní pokuta 42 000 Kč.

240. V případě faktury č. [hodnota] (její splatné části) byl žalovaný v prodlení od [datum] do [datum], tj. 158 dní, za toto období činí smluvní pokuta 79 000 Kč, žalobkyně však za toto období požaduje jen 72 110 Kč (konkrétně 50 Kč denně od [datum] do [datum]/64 dnů, tj. 3 200 Kč, 380 Kč denně od [datum] do [datum]/127 dnů, tj. 48 260 Kč, 70 Kč denně od [datum] do [datum]/95 dnů, tj. 6 650 Kč, 380 Kč denně od [datum] do [datum]/30 dnů, tj. 11 400 Kč, 70 Kč denně od [datum] do [datum]/30 dnů, tj. 2 100 Kč, 500 Kč denně za [datum]/1 den, tj. 500 Kč).

241. V případě faktury č. [hodnota] byl žalovaný v prodlení od [datum], žalobkyně požadovala smluvní pokutu do [datum], tj. za 62 dní, za toto období činí smluvní pokuta 31 000 Kč.

242. V případě faktury č. [hodnota] byl žalovaný v prodlení od [datum], žalobkyně požadovala smluvní pokutu do [datum], tj. za 1 054 dní, za toto období činí smluvní pokuta 527 000 Kč.

243. Závěr:

244. Soud tedy shledal, že z žalovaných nároků žalovaný dluží žalobkyni z faktury č. [hodnota] částku 2 063 648 Kč, na úroku z prodlení z této faktury za období od [datum] do [datum] zbývá zaplatit částku 476 780,65 Kč a dále je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni úrok z prodlení z této faktury od [datum] do zaplacení. Na uplatněné smluvní pokutě je žalovaný povinen zaplatit celkem částku 729 110 Kč.

245. Žaloba není důvodná co do požadované částky 169 497 Kč s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení (jako dluh z faktury č. [hodnota]), když splatná část této faktury již byla zaplacena dne [datum] a ve zbytku není faktura (resp. zbývající část ceny díla) splatná dodnes.

246. Žaloba dále není důvodná co do úroku z prodlení z částky 2 063 648 Kč od [datum] do [datum] (za prodlení s fakturou č. [hodnota]), když až [datum] nastala splatnost faktury č. [hodnota], resp. žalobkyně neprokázala, že splatnost nastala dříve.

247. Dále žaloba není důvodná ani co do zbytku uplatněné smluvní pokuty 217 380 Kč.

248. Vzhledem k výše uvedenému tak soud žalobě vyhověl co do zaplacení částky celkem 2 792 758 Kč, vyčísleného úroku z prodlení ve výši 476 780,65 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 2 063 648 Kč od [datum] do zaplacení.

249. Ve zbytku (do částky celkem 386 877 Kč, úroku z prodlení z částky 169 497 Kč od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení z částky 2 063 648 Kč od [datum] do [datum]) soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

250. Soud žalobu nezamítal do částky 179 000 Kč, kterou započetl na část úroku z prodlení z faktury č. [hodnota], když tato částka již byla pravomocně přiznána rozsudkem Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka]. V tomto rozsahu se jedná o věc rozsouzenou.

251. Náklady řízení:

252. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo, a dále podle § 146 odst. 2 o.s.ř., podle kterého jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení).

253. V této věci byla žalobkyně převážně úspěšná. Současně vzala důvodně podanou žalobu částečně zpět pro chování žalovaného, který po zahájení řízení na dluh hradil (platby dne [datum] ve výši 1 700 565 Kč a 320 435 Kč, platba dne [datum] ve výši 310,50 Kč), to je tedy třeba přičíst k jejímu úspěchu (když v tomto rozsahu zavinil zastavení řízení žalovaný). Částečně však žalobkyně vzala žalobu zpět i z důvodů na své straně, v tomto rozsahu zavinila zastavení řízení, to je třeba přičíst k úspěchu žalovaného.

254. V této věci ale došlo k tomu, že žalovaný zaplatil podstatnou část žalované částky, celkem 2 021 310,50 Kč, měsíc po podání žaloby (uvedené platby ze dne [datum] a [datum]). Avšak poté řízení pokračovalo dalších více než 15 let. Vzhledem k tomu by soud považoval za zcela nepřiměřené, aby tato platba byla zohledňována i v další části řízení, neboť to by neodpovídalo tomu, co bylo po převážnou dobu (prakticky celou) předmětem řízení. (Lze si např. představit situaci, kdy by žalovaný takto krátce po zahájení řízení zaplatil 90 % žalované částky, následně řízení mnoho let pokračovalo jen o zbývajících 10 %, přičemž ohledně těchto 10 % by byl žalovaný úspěšný. Pak by bylo zcela nepřiměřené, aby byl žalovaný považován v celém řízení za převážně neúspěšného a měl hradit náklady celého řízení, když naopak většinu nákladů vynaložil ke své důvodné a úspěšné obraně.) Proto soud považuje za spravedlivé, aby zaplacení této částky bylo zohledněno jen do doby prvního úkonu žalobkyně po jejím zaplacení, tj. do podání ze dne [datum], ve kterém žalobkyně v důsledku uvedených plateb vzala žalobu částečně zpět.

255. Při posouzení úspěchu ve věci je třeba přihlížet i k uplatněnému příslušenství pohledávky, tj. úroku z prodlení (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2017, sp. zn.[Anonymizováno]32 Cdo 1492/2017). Pro účely posouzení úspěchu soud vyčíslil úrok z prodlení k datu rozhodnutí soudu (§ 154 odst. 1 o.s.ř.).

256. Úspěch žalobkyně tak představuje částka 2 792 758 Kč, vyčíslený úrok z prodlení ve výši 476 780,65 Kč a vyčíslený úrok z prodlení ve výši 2 068 934,64 Kč (zákonný úrok z prodlení z částky 2 063 648 Kč od [datum] do [datum]), dále pak částka 179 000 Kč (pravomocně přiznaná rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 27. 10. 2010, č. j. 20 Cm 4/2008327), tj. celkem představuje úspěch žalobkyně částka 5 517 473,29 Kč.

257. Neúspěch žalobkyně představuje částka 386 877 Kč, vyčíslený úrok z prodlení ve výši 220 760 Kč (zákonný úrok z prodlení z částky 169 497 Kč od [datum] do [datum]) a vyčíslený úrok z prodlení ve výši 32 608,47 Kč (zákonný úrok z prodlení z částky 2 063 648 Kč od [datum] do [datum]), tj. celkem 640 245,47 Kč.

258. Žalovaná zavinila zastavení řízení do částky do částky celkem 2 021 310,50 Kč (platby po zahájení řízení 1 700 565 Kč a 320 435 Kč dne [datum], platba 310,50 Kč dne [datum]).

259. Žalobkyně zavinila zastavení řízení do částky 4 737,90 Kč s úrokem z prodlení ve výši 2 263,51 Kč (zákonný úrok z prodlení z částky 1 737,90 Kč od [datum] do [datum]) – zpětvzetí v podání ze dne [datum]; do částky 163 911 Kč s úrokem z prodlení ve výši 13 956,18 Kč (zákonný úrok z prodlení z částky 10 711 Kč od [datum] do [datum]) – zpětvzetí v podání ze dne [datum]; do částky 25 410,60 Kč s úrokem z prodlení ve výši 33 095,83 Kč (zákonný úrok z prodlení z částky 25 410,60 Kč od [datum] do [datum]) – zpětvzetí v podání ze dne [datum]; a do úroku z prodlení ve výši 10 711 Kč – zpětvzetí na jednání dne [datum]. Tj. celkem žalobkyně zavinila zastavení řízení do částky 254 086,02 Kč.

260. Úspěch žalobkyně při zohlednění plnění žalované (do [datum]) tak představuje částku celkem 7 538 783,79 Kč (5 517 473,29 Kč + 2 021 310,50 Kč), neúspěch 894 331,49 Kč (640 245,47 Kč + 254 086,02 Kč). Úspěch žalobkyně tak představuje 89 %, neúspěch 11 %, rozdíl činí 78 %, úspěšnější žalobkyně tak má v této fázi řízení právo na náhradu 78 % nákladů řízení.

261. Úspěch žalobkyně bez zohlednění plnění žalované (od [datum]) představuje částku celkem 5 517 473,29 Kč, neúspěch 894 331,49 Kč (640 245,47 Kč + 254 086,02 Kč). Úspěch žalobkyně tak představuje 86 %, neúspěch 14 %, rozdíl činí 72 %, úspěšnější žalobkyně tak má ve zbývající fázi řízení právo na náhradu 72 % nákladů řízení.

262. Soud se neztotožnil s návrhem žalovaného, aby přistoupil k separaci nákladů dle § 147 odst. 1 o.s.ř. (podle kterého soud může uložit účastníku, aby hradil náklady řízení, jestliže je způsobil svým zaviněním). Žalovaný tento návrh odůvodnil tím, že podstatné části některých jednání byly věnovány opakovaným poučením žalobkyně a vyčerpány nutností vyjasňovat nepřehledná tvrzení a úkony žalobkyně, a že tyto náklady tak vznikly zaviněním žalobkyně. Byť lze připustit, že procesní úkony žalobkyně učinily věc složitější, byly přesto dostatečně určité a bylo o nich možné rozhodnout (a pokud by tomu tak nebylo, byla by namístě výzva k odstranění vad dle § 43 odst. 1 o.s.ř.). Pokud žalobkyně žalobu rozšiřovala či brala částečně zpět, činila jen to, co jí zákon dovoluje. Za této situace jí nelze dávat k tíži procesní postup soudu. Soud tedy shledal, že žalobkyně svým jednáním nezpůsobila vznik nákladů řízení, které by měla hradit dle § 147 odst. 1 o.s.ř.

263. Náklady žalobkyně tvoří zejména odměna za zastupování advokátem stanovená dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Dle § 8 advokátního tarifu, ve znění do [datum], se považovala za tarifní hodnotu výše peněžitého plnění a jeho příslušenství v době započetí úkonu právní služby. Součástí tarifní hodnoty tedy byly i úroky z prodlení, proto bylo nutné vyčíslit žalovanou částku včetně úroku z prodlení k datu jednotlivých úkonů právní služby. Od [datum] se dle § 8 advokátního tarifu již k příslušenství nepřihlíží. Od tohoto data tedy soud vychází jen z žalované částky bez úroku z prodlení. Při stanovení tarifní hodnoty soud vycházel z okamžiku, kdy žalobkyně rozšířila žalobu, příp. vzala žalobu částečně zpět, když již tímto okamžikem uplatnila další nároky, příp. dřívější nároky uplatňovat přestala. Soud tedy nevycházel až z okamžiku, kdy o těchto změnách bylo soudem rozhodnuto (nehledě na to, že soudy rozhodovaly o provedených změnách žaloby se značným odstupem a ne vždy zcela jasně). V podrobnostech ohledně změn předmětu řízení soud opětovně odkazuje na usnesení ze dne 24. 8. 2022, č. j. 13 C 336/2015866.

264. Za období do [datum] zástupce žalobkyně učinil následující úkony: - převzetí a příprava zastoupení dne [datum] (tar. hodnota 4 587 123,98 Kč) 26 660 Kč - sepis žaloby dne [datum] (tar. hodnota 4 587 123,98 Kč) 26 660 Kč - změna žaloby ze dne [datum] (tar. hodnota 2 653 341,91 Kč) 18 940 Kč 265. Celkem tedy činí odměna za úkony 72 260 Kč. K tomu náleží náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, tj. 900 Kč, a náhrada za daň z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) ve výši 15 363,60 Kč, tj. celkem činí náklady žalobkyně v této fázi řízení 88 523,60 Kč. Z toho má žalobkyně právo na náhradu 78 %, tj. 69 048,41 Kč. (V této fázi soud nezohledňoval soudní poplatek, když ten žalobkyně hradila již s přihlédnutím k částečnému zpětvzetí.)

266. Za období od [datum] do [datum] zástupce žalobkyně učinil následující úkony: - rozšíření žaloby ze dne [datum] (tar. hodnota 3 296 260,95 Kč) 21 500 Kč - účast na jednání soudu dne [datum] (přes 2 hodiny, tj. jedná se o dva 2 úkony, tar. hodnota 3 354 292,56 Kč) 2x21 740 Kč - písemné podání ze dne [datum] (tar. hodnota 3 378 972,67 Kč) 21 820 Kč - účast na jednání soudu dne [datum] (tar. hodnota 3 653 386,39 Kč) 22 940 Kč - písemné podání ze dne [datum] (tar. hodnota 3 673 592,39 Kč) 23 020 Kč - účast na jednání soudu dne [datum] (tar. hodnota 3 676 079,26 Kč) 23 020 Kč - písemné podání ze dne [datum] (tar. hodnota 3 893 538,52 Kč) 23 900 Kč - účast na jednání soudu dne [datum] (přes 2 hodiny, tj. jedná se o dva 2 úkony, tar. hodnota 3 898 813,64 Kč) 2x23 900 Kč - účast na jednání soudu dne [datum] (přes 2 hodiny, tj. jedná se o dva 2 úkony, tar. hodnota 3 923 271,02 Kč) 2x24 020 Kč - odvolání ze dne [datum] (tar. hodnota 3 770 646,61 Kč) 23 420 Kč - účast na jednání odvolacího soudu dne [datum] (tar. hodnota 3 908 279,27 Kč) 23 940 Kč - písemné podání ze dne [datum] (tar. hodnota 4 005 965,94 Kč) 24 340 Kč - účast na jednání soudu dne [datum] (přes 2 hodiny, tj. jedná se o dva 2 úkony, tar. hodnota 4 029 400 Kč) 2x24 420 Kč - písemné podání ze dne [datum] (tar. hodnota 4 080 680,32 Kč) 24 660 Kč - účast na jednání soudu dne [datum] (přes 2 hodiny, tj. jedná se o dva 2 úkony, tar. hodnota 4 083 920,05 Kč) 2x24 660 Kč 267. Za období od [datum] do [datum] (tar. hodnota 3 205 045,60 Kč) zástupce žalobkyně učinil následující úkony: - účast na jednání soudu dne [datum] (přes 2 hodiny, tj. 2 úkony) 2x21 140 Kč - písemné podání ze dne [datum] 21 140 Kč - písemné podání ze dne [datum] 21 140 Kč - účast na jednání soudu dne [datum] 21 140 Kč - písemné podání ze dne [datum] 21 140 Kč - účast na jednání soudu dne [datum] 21 140 Kč - písemné podání ze dne [datum] 21 140 Kč - písemné podání ze dne [datum] 21 140 Kč - účast na jednání soudu dne [datum] 21 140 Kč - písemné podání ze dne [datum] 21 140 Kč - účast na jednání soudu dne [datum] 21 140 Kč - odvolání ze dne [datum] 21 140 Kč - písemné podání ze dne [datum] 21 140 Kč - účast na jednání soudu dne [datum] 21 140 Kč 268. Za období od [datum] (částečné zpětvzetí, dále tar. hodnota 3 179 635 Kč) zástupce žalobkyně učinil následující úkony: - písemné podání ze dne [datum] 21 020 Kč - účast na jednání soudu dne [datum] 21 020 Kč - odvolání proti rozsudku ze dne [datum] 21 020 Kč - odvolání proti usnesení o nákladech řízení ze dne [datum] (poloviční odměna dle § 11 odst. 2 písm. c) advokátního tarifu) 10 510 Kč - námitky proti znění protokolu a návrh na opravu usnesení o částečném zastavení řízení ze dne [datum] (poloviční odměna dle § 11 odst. 2 písm. b) advokátního tarifu) 10 510 Kč - písemné podání ze dne [datum] 21 020 Kč - účast na jednání soudu dne [datum] (přes 2 hodiny, tj. 2 úkony) 2x21 020 Kč - účast na jednání soudu dne [datum] 21 020 Kč - odvolání proti rozsudku ze dne [datum] 21 020 Kč - odvolání proti usnesení o nákladech řízení ze dne [datum] (poloviční odměna dle § 11 odst. 2 písm. c) advokátního tarifu) 10 510 Kč - písemné podání ze dne [datum] 21 020 Kč - účast na jednání odvolacího soudu dne [datum] (přes 2 hodiny, tj. 2 úkony) 2x21 020 Kč - účast na jednání odvolacího soudu dne [datum] (přes 2 hodiny, tj. 2 úkony) 2x21 020 Kč - písemné podání ze dne [datum] 21 020 Kč - účast na jednání soudu dne [datum] (přes 2 hodiny, tj. 2 úkony) 2x21 020 Kč - písemné podání ze dne [datum] 21 020 Kč - účast na jednání soudu dne [datum] (přes 2 hodiny, tj. 2 úkony) 2x21 020 Kč 269. Odměna za úkony od [datum] tedy činí celkem 1 218 050 Kč. K tomu náleží náhrada hotových výdajů za 57 úkonů právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, tj. 17 100 Kč.

270. Soud žalobkyni nepřiznal požadovanou náhradu za úkony učiněné v souvislosti s mimosoudním jednáním o smírném vyřízení věci (porada s klientem dne [datum], porada s klientem dne [datum], jednání s protistranou dne [datum]), když náklady spojené s příp. mimosoudním jednáním nelze považovat za náklady řízení (resp. za náklady potřebné k účelnému uplatňování práva v řízení ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř.). Nehraje roli, že k mimosoudnímu jednání došlo v době, kdy již probíhalo soudní řízení. Podstatné je, že tyto náklady nebyly vynaloženy přímo v soudním řízení.

271. Soud dále žalobkyni nepřiznal požadovanou náhradu za písemné podání ze dne [datum], když v tomto pouze odkázala na jeden nález Ústavního soudu, nejednalo se o obsáhlé podání s novou argumentací. Na tento nález žalobkyně jistě mohla odkázat při předchozím soudním jednání, příp. při jednání následném. Náklady spojené s tímto podáním tak soud nepovažuje za náklady potřebné k účelnému uplatňování práva dle § 142 odst. 1 o.s.ř. Soud žalobkyni nepřiznal ani odměnu za písemné doplnění odvolacích důvodů ze dne [datum], když všechny argumenty tam uvedené jistě mohla žalobkyně uvést již v odvolání. Ani zde se tak nejedná o náklady potřebné k účelnému uplatnění práva dle § 142 odst. 1 o.s.ř. (Soud však žalobkyni přiznal odměnu za druhé doplnění odvolacích důvodů ze dne [datum], když tam žalobkyně reagovala na nový judikát Nejvyššího soudu, který byl vydán až po podání odvolání.)

272. Mezi náklady žalobkyně také patří náklady spojené s cestou na jednání soudu. Jedná se náhradu za promeškaný čas strávený cestou k jednání a zpět ve výši 100 Kč za každou půlhodinu dle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 advokátního tarifu, dále o základní náhradu za používání silničního motorového vozidla a za spotřebované pohonné hmoty dle příslušných vyhlášek. U cest ze sídla zástupce žalobkyně k jednání do [adresa] a zpět bylo pokaždé ujeto celkem [hodnota] km, za každou cestu tam a zpět náleží náhrada promeškaného času za celkem [hodnota] půlhodiny, tj. 400 Kč. Náklady na cesty tak činí včetně náhrady promeškaného času: - jednání dne [datum] (automobil [značka automobilu] [SPZ], pr. spotřeba 6,1 l nafty/100 km, vyhláška č. 357/2007 Sb.) 1 151 Kč - jednání dne [datum] (automobil [značka automobilu] [SPZ], pr. spotřeba 6,3 l nafty/100 km, vyhláška č. 462/2009 Sb.) 1 102 Kč - jednání dne [datum] (automobil RZ [SPZ], vyhláška č. 462/2009 Sb.) 1 102 Kč - jednání dne [datum] (automobil RZ [SPZ], vyhláška č. 462/2009 Sb.) 1 102 Kč - jednání dne [datum] (automobil RZ [SPZ], vyhláška č. 462/2009 Sb.) 1 102 Kč - jednání Vrchního soudu v Praze dne [datum] (automobil RZ [SPZ], vyhláška č. 377/2010 Sb., ujeto 150 km, ztráta času 600 Kč) 1 447 Kč - jednání dne [datum] (automobil RZ [SPZ], vyhláška č. 429/2011 Sb.) 1 136 Kč - jednání dne [datum] (automobil RZ [SPZ], vyhláška č. 429/2011 Sb.) 1 136 Kč - jednání dne [datum] (automobil RZ [SPZ], vyhláška č. 385/2015 Sb.) 1 108 Kč - jednání dne [datum] (automobil RZ [SPZ], vyhláška č. 385/2015 Sb.) 1 108 Kč - jednání dne [datum] (automobil RZ [SPZ], vyhláška č. 385/2015 Sb.) 1 108 Kč - jednání dne [datum] (automobil RZ [SPZ], vyhláška č. 440/2016 Sb.) 1 113 Kč - jednání dne [datum] (automobil RZ [SPZ], vyhláška č. 440/2016 Sb.) 1 113 Kč - jednání dne [datum] (automobil [značka automobilu] [SPZ], pr. spotřeba 6,7 l benzinu/100 km, vyhláška č. 333/2018 Sb.) 1 190 Kč - jednání dne [datum] (automobil RZ [SPZ], vyhláška č. 333/2018 Sb.) 1 190 Kč - jednání dne [datum] (automobil RZ [SPZ], vyhláška č. 358/2019 Sb.) 1 193 Kč - jednání dne [datum] (automobil RZ [SPZ], vyhláška č. 358/2019 Sb.) 1 193 Kč - jednání dne [datum] (automobil RZ [SPZ], vyhláška č. 589/2020 Sb.) 1 183 Kč - jednání dne [datum] (automobil RZ [SPZ], vyhláška č. 511/2021 Sb.) 1 299 Kč - jednání dne [datum] (automobil RZ [SPZ], vyhláška č. 511/2021 Sb. ve znění od [datum]) 1 361 Kč - jednání dne [datum] (automobil RZ [SPZ], vyhláška č. 467/2022 Sb.) 1 396 Kč 273. Cestovné včetně náhrady promeškaného času tedy činí celkem 24 833 Kč.

274. Dále má žalobkyně právo na náhradu za daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad (§ 137 odst. 3 o.s.ř.), tato činí 264 596,43 Kč.

275. Mezi náklady žalobkyně dále patří zaplacené soudní poplatky ve výši celkem 282 217 Kč a záloha na znalecký posudek ve výši 10 000 Kč.

276. Náklady žalobkyně za období od [datum] tedy činí celkem 1 816 796,43 Kč. Z toho má žalobkyně právo na náhradu 72 %, tj. 1 308 093,43 Kč.

277. Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce celkem 1 377 141,84 Kč (69 048,41 Kč za období do [datum], 1 308 093,43 Kč za období od [datum]), a to k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

278. Náklady státu:

279. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil. V této věci bylo hrazeno z rozpočtu státu celkem 45 633 Kč za znalecký posudek, dále bylo vyplaceno svědečné [jméno FO] v částce 1 840 Kč. Celkem tedy činily náklady státu 47 473 Kč. Soud proto účastníkům uložil zaplatit tyto náklady podle jejich úspěchu ve věci (v době od [datum], když v této době uvedené náklady vznikly, přičemž žalobkyně byla úspěšná z 86 %, žalovaný úspěšný z 14 % – viz odst. 261 rozsudku).

280. Úspěšnější žalobkyni tak soud uložil zaplatit 14 % těchto nákladů, tj. 6 646,22 Kč, méně úspěšnému žalovanému 86 % těchto nákladů, tj. 40 826,78 Kč. 281. [adresa] k plnění: 282. [adresa] ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní dle § 160 odst. 1 o.s.ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.