13 C 339/2020 - 699

Rubrum

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Greplovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o 73.968 Kč s přísl. takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky 73.968 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 73.968 Kč od 21.2.2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 111.030 Kč, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Prostějově na náhradě nákladů řízení částku 24.928,80 Kč, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně [tituly před jménem] [Jméno žalobkyně] (resp. její právní předchůdkyně [jméno FO]) se svou žalobou doručenou soudu dne 5.10.2020 (a doplněnou podáním ze dne 26.11.2021) domáhala po žalovaném zaplacení částky 73.968 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 73.968 Kč od 21.2.2020 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že je výlučnou vlastnicí pozemku parcela č. st. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je objekt bydlení č.p. [Anonymizováno], žalovaný je pak výlučným vlastníkem sousedního pozemku parcela č. st. [Anonymizováno] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je objekt k bydlení číslo popisné [Anonymizováno], pozemky jsou zapsány na listu vlastnictví č. [hodnota] pro k. ú. [adresa] nad [Anonymizováno] u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, katastrální pracoviště [adresa]. V listopadu 2019 pak žalovaný prováděl na svém pozemku stavební a výkopové práce, konkrétně vybudování vodovodní přípojky a vjezdu, když konkrétně malým pásovým bagrem v bezprostřední blízkosti štítové zdi její nemovitosti prováděl výkopové práce do hloubky cca 80 cm při délce cca 200 cm. Bagrem zasáhl do základů štítové zdi, došlo k odstranění betonového pásu o šířce cca 20-25 cm a k odstranění některých základových kamenů. Tím došlo k obnažení základové spáry včetně odstranění nopové folie a při deštích tak do podloží zatéká. Výkop pak žalovaný zasypal makadamem a zhutnil jej vibrační deskou. Těmito pracemi žalovaný dle žalobkyně způsobil poškození základů nemovitosti žalobkyně a viditelné zvětšení prasklin na štítové zdi a tím i narušení statiky domu žalobkyně. Žalobkyně si nechala vypracovat statický posudek [jméno FO] č. [hodnota]-[Anonymizováno], tento dospěl k závěru, že ke zvětšení trhlin na nemovitosti žalované a k odklonění vnitřní přibetonovávky došlo v důsledku prací prováděných žalovaným a doporučil zpevnění stavby žalobkyně. Toto zpevnění pak provedla firma [právnická osoba]., přičemž náklady na statické zajištění činily 73.968 Kč. Žalovaný tím, že práce na sousedním pozemku v bezprostřední blízkosti stavby žalobkyně prováděl práce tak, že způsobil škodu žalobkyni na její nemovitosti, odpovídá dle žalobkyně za způsobenou škodu dle § 2926 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) spočívající v nákladech žalobkyně na zpevnění stavby provedené f. [právnická osoba]. K úhradě této škody žalobkyně vyzvala žalovaného předžalobní výzvou, která byla žalovanému doručena 6.2.2020, žalovaný však částku neuhradil.

2. U ústního jednání konaného dne 30.11.2021 a dále ve svém podání z 3.1.2022 a ze dne 29.4.2022 pak žalobkyně doplnila svá tvrzení ohledně stavu své nemovitosti tak, že uvedla, že dům byl postaven cca v roce 1890, nemá k němu žádnou dokumentaci. [adresa] zeď je postavena z pálených cihel, pro stavbu obvodových zdí domu byly použity cihly pálené a cihly nepálené. Základy nemovitosti tvoří volně ložené kameny. Stodola, která přiléhala ke štítové zdi její nemovitosti, byla zbourána v prosinci roku 1974. S dřívějšími majiteli stodoly bylo domluveno, že štítová zeď stodoly přiléhající ke štítové zdi nemovitosti žalobkyně zůstane i po zbourání (zbytku) stodoly zachována a v katastru nemovitostí bude zapsána jako součást nemovitosti žalobkyně. Stodola tedy nebyla zbourána kompletně, ale byla ponechána její štítová zeď přiléhající ke štítové zdi domu. [adresa] zeď stodoly nakonec byla zbourána částečně (cca do poloviny výšky; základy tedy zůstaly) a do aktuální výšky byla v roce 1974 dostavěna. Stodolu boural i další práce prováděl pan [právnická osoba], soused, jenž krátce poté zemřel. Zeď z bývalé stodoly přiléhající ke štítové zdi domu je postavena z pálených cihel. Střecha je hliníková s tím, že vlastně jsou tam vazníky, jsou tam krovy, které se zpevňovaly. K nopové fólii a hydroizolaci uvedla, že funkci hydroizolace plnila nopová fólie, která byla dělána v roce 1974 po dostavbě vnější přizdívky štítové zdi. Žalovaný část nopové fólie při provádění prací v listopadu 2019 odstranil a místo zasypal makadamem a zhutnil jej vibrační deskou. Obvodové zdi mají tloušťku cca 90 cm. K betonovému pásu oddělujícímu štítovou zeď a vjezd žalovaného uvedla, že tento byl vybudován v roce 1974 v souvislosti s dostavbou vnější přizdívky štítové zdi po zbourání stodoly. I tento betonový pás, nacházející se z pohledu z pozemku žalovaného před nopovou fólií, žalovaný v listopadu 2019 odstranil. K rekonstrukci nemovitosti uvedla, že v roce 2000 probíhala rekonstrukce prvního patra, kdy byla vyměněna okna, byla prováděna rekonstrukce fasády, měnila se střecha, původní žalobkyně si pravidelně každé 2 roky zvala klempíře a pokrývače, aby jí provedli údržbu na střeše, o nemovitost se starala a nemovitost udržovala. Od roku 2004 do roku 2006 probíhala kompletní rekonstrukce přízemí a prvního patra domu, byly vyměněny všechny vnitřní rozvody, dělaly se tam nové podlahy v přízemí, a to tak, aby tam byla zajištěna cirkulace vzduchu. Byla tam dřevěná prkna a teď jsou tam opět dřevěné palubky. Ty leží na trámech, pod nimi je písek. Dále se dělala rekonstrukce zdí, které se úplně nově osekávaly, nově se dělaly rozvody elektřiny, rozvody vody, rozvody plynu, nové dveře a to stejné se dělalo v prvním patře toho domu. Fasáda na domě se dělala jen vepředu směrem do ulice, a to v roce 2000 tak, že se oklepala a zedníci udělali úplně nově fasádu a nahodili ji barvou. Na štítové zdi se nová fasáda nedělala. V roce 2011 byla provedena betonová přizdívka štítové stěny zevnitř. Ta byla dělaná proto, aby se zpevnila ta štítová zeď, neboť kolem domu jezdila nákladní auta z firmy [jméno FO] a dělalo to otřesy. [jméno FO], soused přes jeden dům a zedník, matce žalobkyně nabídl, že jí tu štítovou zeď zpevní. A tak se udělalo ztracené bednění a po celé té délce se vylilo betonem. K rekonstrukci štítové zdi, resp. její obezdívky pak uvedla, že ta se dělala v roce 2017, protože žalovaný složil u štítové zdi hromadu písku a od něj zeď navlhla a omítka ze štítové zdi opadala. Jako nejefektivnější a nejrychlejší oprava bylo vyhodnoceno, že se ta zbylá omítka oklepe, dala se tam zpevňovací fólie, na to se udělala nová omítka a dalo se tam zateplení polystyrenem s tím, že to větrá, jsou tam větrací průduchy. K opravě trhlin nemovitosti v roce 2017 žalobkyně tvrdila, že zedníci provádějící opravu štítové zdi rovněž opravu trhlin na stěně směřující do ulice tak, že do trhlin, včetně největší trhliny mezi garážovými vraty a štítovou zdí, byla aplikována hmota a následně došlo k zatření barvou. I ta největší trhlina byla „pouze“ prasklinou omítky, nikoli hloubkovou trhlinou. K prapůvodní příčině trhlin na své nemovitosti pak žalobkyně uvedla, že jí mohla být těžká nákladní doprava jezdící kolem nemovitosti po komunikaci p. č. [Anonymizováno] ve vlastnictví Městyse [adresa] do masokombinátu provozovaného společností [právnická osoba] v areálu naproti nemovitosti žalobkyně, konkrétně zejména na pozemku p. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je budova s č. p. [Anonymizováno] (průmyslový objekt), vše k. ú. [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Vozidel mohlo být odhadem až 6-7 denně. Trhlina nacházející se mezi štítovou zdí a garážovými vraty byla přítomna dříve, než byla v roce 2011 provedena přizdívka z vnitřní strany štítové zdi. Nákladní doprava se postupně omezovala a nejpozději od roku 2016 již nákladní vozidla najíždějí do masokombinátu z druhé strany, kde mají nově vybudovanou nakládací rampu. Takže tento faktor, jenž mohl způsobit trhliny na nemovitosti žalobkyně, dlouhou dobu před započetím prací žalovaného odpadl. Až do listopadu 2019 se u trhlin jednalo o rovnovážný klidový stav nevyžadující neodkladnou sanaci. Dále žalobkyně tvrdila, že hloubka výkopu provedeného žalovaným v bezprostřední blízkosti štítové zdi, která činila cca 80 cm, a to i v bezprostřední blízkosti štítové zdi), tedy hlouběji než kam sahají základy štítové zdi (ty jsou hluboké cca 40-50 cm).

3. Žalovaný se k žalobě vyjádřil písemně dne 30.12.2020 tak, že s ní nesouhlasí, když mezi pracemi, které na své nemovitosti v listopadu 2019 prováděl a vznikem (resp. zvětšením) trhlin na nemovitosti žalobkyně není dána příčinná souvislost. Trhliny na nemovitosti žalobkyně se nacházely totiž již v roce 2011, což je patrno z veřejně dostupných fotografií street view pořízených společností Google v rámci její mapovací činnosti. Z těchto fotografií je patrná i zřetelná progrese trhliny mezi lety 2011-2018. Žalovaný poukazoval na havarijní stav nemovitosti žalobkyně, která je postavena na původním kamenném základu, který není hydroizolován, nemovitost tak navlhá vzlínáním a dochází k drolení zdiva a praskání omítky, dále pak nemovitost žalobkyně praská i od střechy a v místech okenních otvorů, což ukazuje i na nešetrné provedení prací na vaznících střechy a při osazování nových oken. Popřel, že by ze základů štítové zdi nemovitosti žalobkyně vybagroval jakékoli základové kameny. Žalovaný také namítal, že statický posudek vypracovaný [jméno FO]. [jméno FO] není znaleckým posudkem, neobsahuje zákonem požadované náležitosti, jakákoli měření, statické výpočty, výkresovou dokumentaci či alespoň přesvědčivou fotodokumentace popisovaného stavu a jevů, z části je pak reklamou na doporučovanou heliakální výztuž. Dále žalovaný poukazoval na šetření Odboru stavebního úřadu a životního prostředí [právnická osoba] [adresa], který vydával územní souhlas k pracím prováděným žalovaným a z podnětu žalobkyně provedl také dne 17.7.2020 místní šetření. Z projektové dokumentace pak je zjevné, že vodovodní přípojka vůbec nesousedí s nemovitostí žalobkyně a nevede ani v její blízkosti. Navrhl zamítnutí žaloby.

4. Soud ve věci provedl rozsáhlé dokazování, a to jednak listinnými důkazy, tak výslechy svědků, ale i znaleckým posudkem. Z listinných důkazů soud zjistil tyto skutečnosti: - z výpisů z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobkyně je výlučnou vlastnicí pozemku parcela č. st. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je objekt bydlení č.p. [Anonymizováno], žalovaný je pak výlučným vlastníkem sousedního pozemku parcela č. st. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je objekt k bydlení číslo popisné [Anonymizováno], pozemky jsou zapsány na listu vlastnictví č. [hodnota] pro k. ú. [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno] u [právnická osoba] pro Olomoucký kraj, katastrální pracoviště [adresa]. - z výzvy k náhradě škody z 3. 2. 2020, dokladu o doručení a z poslední výzvy k zaplacení z 1. 7. 2020 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k upuštění od dalšího jednání vedoucího ke vzniku škody a k náhradě škody ve výši 73.968 Kč do 14 dnů od doručení výzvy na účet uvedený ve výzvě, výzvu pak žalovaný převzal osobně dne 6.2.2020. - z emailové cenové nabídky na úpravu domu z 29. 1. 2020 soud zjistil, že jednatel spol. [právnická osoba]. zaslal žalobkyni detail provedení statického zajištění rodinného domu [adresa] na Hané, a cenovou nabídku na provedení heliakální nerezové výztuže HB včetně práce dle doporučení statického posudku [jméno FO]. [jméno FO] a to za cenu 64.320 Kč bez DPH. - z korespondence mezi právními zástupci účastníků ze dne 17. 2. 2020, 27. 2. 2020, 12. 3. 2020 a 4. 9. 2020 soud zjistil, že si před podáním žaloby snažili účastníci vyjasnit své postoje k věci a snažili se o dohodu. - ze stavebně statického posudku č. [hodnota]-2019 a jeho dodatku soud zjistil, že na základě zadání původní žalobkyně [jméno FO] (matky žalobkyně) vypracoval [jméno FO]. [jméno FO] ze společnosti Statika – projekce [právnická osoba]., IČO: [IČO], posouzení poruch rodinného domu žalobkyně na adrese [adresa] na [právnická osoba] posouzení uvedl, že štítová stěna nemovitosti je narušena trhlinami, které byly v omezeném rozsahu viditelné u před započetím prací na sousedním pozemku, budování sjezdu. Po započetí prací došlo k obnažení základové konstrukce štítové stěny a ke zvětšení šířky trhliny a zvětšení rozsahu na celou výšku stěny. Kombinace obnažené základové spáry + nešetrné provádění prací těžkou mechanizací v bezprostřední blízkosti stěny došlo k odstranění části kamenů z kamenné rovnaniny tvořící základ stěny. Vlivem vibrací při provádění prací (zejména při hutnění podloží sjezdu) došlo ke vzniku trhlin a odklonění vnitřní přibetonovávky. Po dobu dešťových srážek byla základová spára obnažena a došlo k zatékání podloží. Zvětšení trhlin ohrozilo stabilitu štítové stěny, kterou bude nutno sanovat a zajistit, aby nedošlo k rozšíření poruch a deformací. V konstrukci nemovitosti se před zahájením prací žalovaným nacházely trhliny, ale konstrukce jako celek byla v rovnovážném klidovém stavu a trhliny nebyly aktivní – nezvětšovala se jejich šířka a délka a pokud by nedošlo k provádění prací žalovaným, dá se s velkou pravděpodobností předpokládat, že by se nemuselo provádět zjištění objektu, resp. k tomuto by se přistupovalo až v časovém horizontu 10-15 let. Doporučil stažení objektu pomocí heliakální výztuže. - z faktury č. [hodnota] soud zjistil, že firma [právnická osoba]. vyúčtovala původní žalobkyni [jméno FO] za statické zajištění rodinného domu žalobkyně dle statického návrhu [jméno FO]. [jméno FO] částku 73.968 Kč (včetně DPH) splatnou dne 12.4.2020. - z fotografií založených ve spise na č.l. 19-21 soud zjistil, že při pracích žalovaného byla poškozena fasáda štítové zdi žalobkyní a že u štítové zdi byly odloženy kameny. - z fotografií založených na č.l. 60-63 a 73-76 soud zjistil, že praskliny na nemovitosti žalobkyně, konkrétně na zdi vedoucí od štítové zdi podél ulice, jsou patrné praskliny směřující od střechy, a to již na fotografiích na Google Maps z června 2011. Z map je také patrné, že kolem nemovitosti žalobkyně se stáčí silnice, která objíždí firemní areál. - z fotografií založených na č.l. 64–72 soud zjistil, že štítová zeď nemovitosti žalobkyně byla rekonstruována poté, co došlo od základových kamenů k vypadnutí omítky. Tato pak byla dozděna tvárnicemi. Na štítové zdi je patrna vzlínající vlhkost až do výšky horní části brány vedoucí na zahradu žalovaného. [adresa] zeď pak byla obložena dvěma vrstvami polystyrenu. - z fotografií založených na č.l. 77–79 soud zjistil konkrétní provedení heliakální výztuže na nemovitosti žalobkyně. - z projektové dokumentace k vodovodní přípojce [adresa] soud zjistil, že žalovaný jako stavebník měl provádět dle projektové dokumentace zpracované [jméno FO]. [jméno FO], IČO: [Anonymizováno], na své nemovitosti parcela č. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, a na nemovitosti městyse [adresa] parcela č. [Anonymizováno], ostatní plocha, novou vodovodní přípojku pro rodinný dům [adresa] o jedné bytové jednotce. Celková délka výstavby je stanovena na 5 pracovních dní. Dle dokumentace má být přípojka vedena od silnice přes chodník podél hlavního vchodu do domu žalovaného a následně vede do domu žalovaného ze strany od zahrady. Přípojka není vedena v bezprostřední blízkosti štítové zdi nemovitosti žalobkyně. - z územního souhlasu s umístěním stavby ze dne 11.6.2019, sdělení MěÚ [adresa] z 11.1.2022 a spisu MěÚ [adresa] sp. zn. [Anonymizováno] soud zjistil, že Stavební úřad [právnická osoba] [adresa] vydal dne 11.6.2019 žalovanému územní souhlas s umístěním vodovodní přípojky k RD č.p. 319 [adresa] (stavba na pozemku parcela č. st. [Anonymizováno] a parcela č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] nad Hanou. Stavba bude napojena z veřejného vodovodního řadu vedoucího z pozemku parcela č. [Anonymizováno] na pozemek žalovaného, přičemž umístění a realizace stavby bude provedena podle projektové dokumentace vypracované [jméno FO]. [jméno FO], IČO [IČO] a k ní připojeného situačního výkresu. Stavební deník ani jednoduchý záznam o stavbě nejsou součástí spisu. - ze sdělení [právnická osoba] [adresa] z 19. 8. 2020, podnětu k prošetření z 24.1.2020 a spisu MěÚ [adresa] sp. z. [SPZ]/[Anonymizováno] soud zjistil, že [právnická osoba] [adresa], odbor stavebního úřadu a životního prostředí, obdržel dne 27.1.2020 podnět od [Jméno žalobkyně] k prošetření prováděných stavebních prací a postupů při budování vodovodní přípojky a sjezdu žalovaným na adrese [adresa]. V podnětu je uvedeno, že při provádění prací žalovaným v bezprostřední blízkosti štítové stěny rodinného domu [adresa], došlo v důsledku nešetrného provádění prací těžkou mechanizací k odstranění kamenů ze základů štítové stěny a tím k přímému zásahu do základu rodinného domu, k obnažení tohoto základu a jeho poškození. Stavební úřad pak vyzval zúčastněné ke kontrolní prohlídce dne 17.7.2020, u kterého žalovaný doložil prohlášení stavebního dozoru z 1.11.2019 [jméno FO]. [jméno FO], autorizovaného inženýra pro dopravní stavby. Pro stavbu vodovodní přípojky pak byl vydán zemní souhlas de 11.6.2019, pro sjezdy a nájezdy na pozemní komunikace sloužící k připojení sousední nemovitosti není vyžadováno územní rozhodnutí ani územní souhlas. [Jméno žalovaného] prováděl stavbu vodovodní přípojky a sjezdu svépomocí a doložil stavebnímu úřadu oprávnění k obsluze rypadel lopatových kolových a automobilních a rypadel lopatových pásmových. V době kontroly byly obě stavby dokončeny, výkop byl na pozemku parcela č [Anonymizováno] již zasypán, byla již položena dlažba, kromě úseku v těsné blízkosti štítové zdi rodinného domu číslo popisné [Anonymizováno]. Stavební úřad neshledal rozpor s ověřenou dokumentací stavby vodovodní přípojky. Na místě stavební úřad neshledal žádné důkazy protiprávní činnosti žalovaného na úseku stavebního zákona a prováděcích právních předpisů, nebylo prokázáno poškození základů rodinného domu žalobkyně, ze situace na místě během kontrolní prohlídky nebylo možno posoudit poškození základu vlivem stavebních prací. K provádění stavby nebyla pořízena žádná fotodokumentace, nebylo dále nijak prokázáno, že během stavebních prací v blízkosti domu byla použita mechanizace. - z fotografií na č. l. 147–152 soud zjistil stav štítové zdi po zateplení její části a po dokončení prací na vodovodní přípojce a nájezdu žalovaným, dále původní stav dlažby podél štítové zdi nemovitosti žalobkyně, dále že v trávníku je hromádka kamenů a z vnitřní strany štítové zdi nemovitosti žalobkyně se nachází betonová přibetonovávka. Z ostatních fotografií nebylo zjištěno nic pro věc podstatného. - z náčrtku nemovitosti č.l. 187 soud zjistil půdorys nemovitosti žalobkyně. - z fotografií č.l. 189–210 soud zjistil provedení zámkové dlažby na nemovitosti žalovaného, a to z předního pohledu na nemovitost žalovaného. Současně je vidět i štítová zeď žalobkyně a vybagrovaná zemina. Dále je vidět betonový pás u štítové zdi, který byl zbudován v roce 1974, dále odbagrovaná část základů štítové zdi. Dále podření štítové zdi žalobkyně lopatou bagru (č.l. 190), prasknutí základů u nemovitosti žalobkyně (č. l. 191 nahoře), nová zámková dlažba na pozemku žalovaného a zasypání výkopu podél štítové zdi žalobkyně (č.l. 191 dole). Na č. l. 192 jsou vidět pozůstatky hydroizolační folie u štítové zdi žalobkyně. Na č. l. 194–210 jsou fotografie výkopu, který byl proveden v souvislosti se zpracováním znaleckého posudku, který zadala znalci žalobkyně. - z žádosti pana [jméno FO] ze dne [datum] a snímku katastrální mapy č.l. 223 soud zjistil, že [právnická osoba] žádá tehdejší [právnická osoba] v [Anonymizováno], komisi pro výstavbu, o schválení přestavby bývalé staré stodoly č. [hodnota] (nynější nemovitost žalovaného). Žádost byla dne 5.8.1965 doporučena ke kladnému a brzkému vyřízení, nebo stávající majitel [právnická osoba] hodlá ještě téhož roku započít s úpravou a stavbou rodinného domku ze staré stodoly. o schválení přestavby bývalé staré stodoly a souhlas s tímto ONV z 5.8.1965 - z rozhodnutí ONV, odboru výstavby z 27.8.1965 soud zjistil, že [právnická osoba] [adresa], odbor výstavby ONV v [adresa], určil po předchozím projednání a místním šetření stavební obvod pro přestavbu stodoly na rodinný domek na pozemku parcela č. 149/1 v k.ú. [adresa]. Pozemek se nachází v zastavěné části obce a je zastavěn stodolou jako řadovým objektem, terén má rovinný charakter, půda je do hloubky asi 40 cm černá ornice, pak jíl. Spodní voda se na pozemku nenachází. Únosnost půdy je dobrá. Voda užitková a pitná – zbudováním vlastní studny. - z ohlášení udržovacích prací z 31.3.1998 a ze sdělení k ohlášení stavebních úprav z 14.4.1998 soud zjistil, že [jméno FO] ohlásila za spoluvlastníky stavební úpravy – rekonstrukci a výměnu krovů střechy, výměnu střešní krytiny rodinného domku [adresa], na pozemku parcela č. [hodnota], k.ú. [adresa], a to z důvodu, aby nedošlo k boření střechy, neboť trámy jsou stářím narušeny a na nemovitosti je špatná krytina. [právnická osoba] v Nezamyslicích, stavební komise, k provedení stavebních úprav nemá námitek. Upozorňuje, že svépomocí, popř. za výpomoci dalších občanů lze stavební úpravy uvedené v ohlášení provádět jen tehdy, pokud je zabezpečeno přiměřené technické vybavení a odborný dozor nad prováděním stavby osobou, která má odbornou kvalifikaci. - z ohlášení drobné stavby a stavebních úprav z 7.7.2003 a ze sdělení k ohlášení udržovacích prací z 21.7.2003 soud zjistil, že [jméno FO] ohlásila Obecnímu úřadu v Nezamyslicích drobnou stavbu – stavební úpravy na nemovitosti [adresa], a to konkrétně výměnu oken a nové podlahy ve 2 místnostech, práce měl provádět pan [adresa]. Proti provedení těchto prací úřad vyslovil dne 21.7.2003, že nemá námitek. Úřad upozornil, že svépomocí, popř. za výpomoci dalších občanů lze stavební úpravy uvedené v ohlášení provádět jen tehdy, pokud je zabezpečeno přiměřené technické vybavení a odborný dozor nad prováděním stavby osobou, která má odbornou kvalifikaci. - z fotografií č.l. 232-236, 239–244 a 259 soud zjistil, že na fotografii č. l. 232 je fotografie původního stavu štítové zdi nemovitosti žalobkyně, je patrná vzlínající vlhkost zdiva a omítky po celé délce zdi a je vidět část vysypané zdi před brankou žalovaného (vstup na zahradu). Je zjevné, že se jedná o původní konstrukci stodoly, resp. původní zástavby. Na fotografii č. l. 233 je nemovitost žalobkyně z pohledu z ulice, po celé délce nemovitosti žalobkyně je vidět vlhký pás, který se táhne od základu směrem nahoru. Na fotografii č. l. 234 je patrná konstrukce štítu nemovitosti žalobkyně, je vidět, že odpadla střešní taška z horního místa hřebene, který se drolí a rozpadá se od střechy. Na fotce č. l. 235 je opět detail na konstrukci opěrné zdi (bývalé stodoly), a to v průběhu sanace této opěrné zdi. Na fotce je patrno, že zeď je postavena z nepálených cihel a že je vlhká. Na fotce č. l. 236 je vidět výkop, kudy vede vodovodní přípojka, a to těsně kolem nemovitosti žalovaného (foceno ze dvora od brány žalovaného, po pravé straně je nemovitost žalovaného). Na fotkách č. l. 239-240 a č.l. 242 je patrno odlupování omítky u spodní části nemovitosti žalobkyně (od chodníku), je vidět vzlínající vlhkost v omítce od chodníku. Na fotografiích č. l. 243-244 je vidět štítová zeď nemovitosti žalobkyně a k ní přiléhající opěrná zeď bývalé stodoly. Celá konstrukce štítové zdi je vyhřeznutá směrem do vjezdu k žalovanému včetně trámu až po strop prvního nadzemního podlaží, je zjevné, že nemovitost se od špice otáčí do výkrutu. Dále je vidět, že až do poloviny výše prvního nadzemního podlaží je štítová zeď postavena z nepálených cihel, z pálených cihel je pak dozděna zbývající horní část štítové zdi. Na fotografii č.l. 259 je vidět vlhkost zdi u štítové stěny nemovitosti žalobkyně a její dozdění poté, co se zdivo vysypalo. - z fotografií č.l. 251-258 soud zjistil, že kolem nemovitostí účastníků jezdily v prosinci 2021 – lednu 2022 nákladní automobily a kamiony. - z fotografií č.l. 315-316 soud zjistil, že v roce 2018 na mapy.cz byla vyfotografována nemovitost žalobkyně, kde je odpadaná velká část omítky mezi štítovou zdí a vraty, a to od chodníku. Dále je zde vidět svod dešťové vody ze střechy do betonového kanálku přes chodník volně do trávníku. Dále na 20 let staré fotografii předložené svědkyní [jméno FO] je vidět navlhlá celá původní zeď směrem do ulice po celé délce. - z dalších listinných důkazů soud nezjistil nic podstatného pro věc (např. ze situačního plánku hospodářské stavby na pozemku u rodinného domu č.p. [Anonymizováno] (nyní nemovitost žalovaného), výpisu z živnostenského rejstříku ohledně společnosti [právnická osoba], ostatních fotografií předložených ve spise a výše nepopsaných atd.).

5. Z výslechu svědkyně [jméno FO] soud zjistil, že žalobkyně je její dcera, nemovitost č.p. 121 v [Anonymizováno] zdědila po rodičích. S žalovaným se zná od té doby, co se přistěhoval do vedlejší nemovitosti. K nemovitosti uvedla, že její základy jsou z kamene, zdivo je částečně z vepřovic a částečně z pálených cihel. [adresa] zeď je postavena z vepřovic a od poloviny nahoru je z cihel. Vevnitř u štítové zdi pak byla postavena zídka z betonu, aby se zeď více zpevnila. Dělal to zedník pan [jméno FO], a to asi před 10 lety. Na tom domě je potřeba pořád něco opravovat. Vedle štítové zdi je ještě původní zeď ze stodoly sousedů, kterou tehdy zbourali, to jí bylo asi 18, 19 let. Její rodiče se tenkrát s tehdejšími majiteli domlouvali, že zbourat stodolu mohou, ale musí se posílit ta zeď z té venkovní strany, protože ta statika štítové zdi byla ohrožena. Po roce 2000 se v domě dělala nová okna, vnitřní omítky, nové dřevěné podlahy, trámy, dále ve stodole trámy, střecha, rýny, venkovní omítka domu. Tyto práce dělali zedníci, stavební dozor dělal pan [jméno FO] z [Anonymizováno]. Pokud jde o rekonstrukci střechy, jsou tam dána železná vazba a je to svázané kolem toho věnce vevnitř a ještě potom 2 taková silná lana a je to stažené. Rekonstrukce střechy se dělala kvůli nové krytině, dávaly se tam nové trámy. Obvodové zdi nemovitosti jsou odizolované od okolí folií IPA, a to i základy šítové zdi, to tam dával pan [jméno FO]. K rekonstrukci zdi těsně sousedící se štítovou zdí uvedla, že byla vyspravena panem [jméno FO]. Voda ze střechy je svedena rýnou na chodník do kanálku, takto jsou svody dva. K prasklinám na nemovitosti uvedla, že se objevily na straně z ulice směrem od vrat domu ke štítové zdi, která sousedí s panem Vlčem, jsou tam tak asi od roku 2019, svědkyně si neuvědomovala, že by tam byly dříve. Když pak pan [jméno FO] dělal práce bagrem, tak se obrátila na statika a ten doporučil ty praskliny zpevnit takovými ocelovými pásy, aby nedocházelo k dalšímu rozevírání těch prasklin. Takže si na to najala firmu a ta ty praskliny takto vyspravila. Tam, kde praskliny takto spravené nejsou, se praskliny na domě stále zvětšují. K pracím prováděným žalovaným v roce 2019 svědkyně uvedla, že pracoval bagrem, do hloubky asi 50–60 cm a šířky asi 3,5–4 m. Výkopové práce končily těsně u štítové zdi? Vybagrováno to zůstalo celý prosinec, pršelo do toho, sněžilo. Vodovodní přípojka byla vedena blíž domu žalovaného. Výkop pak byl zasypáván velkou hromadou nějakého kamení nebo štěrku, pak to ještě zabouchával strojem, žabou, to trvalo 30–45 minut. To byly velké otřesy, v kuchyni se třepala zeď a všechno vybavení. Před započetím prací se jí žalovaný na stav její nemovitosti nevyptával.

6. Z výslechu svědka [jméno FO]. [jméno FO] soud zjistil, že má vystudované VÚT v [Anonymizováno], fakultu stavební, autorizaci v oboru pozemní stavby a statika a dynamika staveb a v rámci své odbornosti poskytuje odbornou technickou konzultaci hasičskému záchrannému sboru. V roce 2019 jej žalobkyně oslovila, protože vznikly trhliny na její nemovitosti a chtěla vědět, jak moc jsou nebo nejsou závažné. Domluvili se na prohlídce, prohlédl za účasti žalobkyně a její matky [jméno FO] celou nemovitost v rozsahu k dotčenému sousednímu pozemku a provedl si vlastní fotodokumentaci. Na základě toho vyhodnotil, že trhliny, které tam jsou, tak nevznikly v průběhu času nebo samovolně, ale došlo k nim na základě nějakého vnějšího impulsu. Na základě toho navrhl v podstatě sanaci a úpravu objektu. Nemovitost je postavena ze smíšeného zdiva, jde o kombinaci cihel, a vespod je kamenná rovnanina, která byla viditelná i na základě žalobkyní poskytnuté fotodokumentace. Na vnitřní straně štítové zdi byla provedena přizdívka, která měla stabilizovat stěnu na základě dřívějších poruch a zásahů, které tam byly. V dnešní době už se to nepoužívá, protože jsou novější metody, které jsou daleko účinnější. Používalo se to dříve k tomu, aby nedocházelo k vytlačování zeminy z podzákladí, aby se stabilizovala dotčená stěna. Trhliny se na nemovitosti žalobkyně vyskytovaly již dříve, ale ty trhliny nebyly aktivní a zaktivovaly se až v poslední době před jeho prohlídkou, nedokázal ale říct, jak dlouho před ní se trhliny zaktivovaly. Nebylo tam ale jednoznačně vidět, že by byly nějakým způsobem zašpiněny, což by dávalo domněnku, že byly už delší dobu otevřené. Dle svědkova závěru trhliny mohly vzniknout na základě vnějšího impulsu. Vzhledem k tomu, že v sousedství probíhaly stavební práce, tak na základě toho se to jevilo jako nejzjevnější příčina, která tam mohla nastat. Vzhledem k tomu, že objekt nebyl ani podmáčený, nedocházelo tam k zatékání ani k ničemu, tak v podstatě nějaký další jiný druhotný důvod ani nepřicházel do úvahy. Pokud by totiž docházelo k podmáčení základů, mohlo by docházet k sedání a pak by tam mohly vznikat trhliny. Ale nic takového tam viditelné nebylo a svody byly čisté. K dotazům soudu pak svědek uvedl, že k opadání omítky ze spodní části nemovitosti žalobkyně může docházet např. povětrnostními vlivy, příp. dalším pohybem, to se nedá jednoznačně identifikovat, protože ta omítka je pouze povrchovou úpravou, která v podstatě přenáší veškeré pohyby a cokoliv se stane s tím objektem, tak se do ní promítne. Teoreticky by to mohlo být i třeba vzlínáním vlhkosti zespodu, nebo také odstřikující vodou z chodníku. Pokud jde o praskliny na nemovitosti, svědek uvedl, že vnějším vlivem způsobujícím vznik prasklin myslel nějaký kinetický ráz, to znamená náraz vozidla nebo něco takového. Pokud jde o kamionovou dopravu v ulici, praskliny by musely pak vznikat v celé ulici a vypadaly by trošičku jinak. Ale nemovitost žalobkyně nesousedí přímo s komunikací, je tam dost velká odstupová vzdálenost na to, aby se to vyloženě promítlo. A hlavně by byl popraskaný kompletně celý ten objekt. Ta nemovitost nejspíš nemá věnec, to znamená, že ty praskliny se mohou objevovat kdykoliv, ale ve většině případů vždycky dochází k tomu, že k jejich rozšíření dochází na základě nějakého vnějšího impulsu. Takže častá kamionová doprava s naloženými náklaďáky by na to mohla mít vliv, ale v podstatě dojde k tomu, že ty trhliny nejsou tak aktivní, protože ta doprava probíhá kontinuálně a dojde k tomu, že ty trhliny se nějakým způsobem zamknou samy do sebe a tím pádem už nepracují, když vzniknou. To znamená, že se musí předat nějaký razantnější impuls, aby došlo k jejich pohybu. Ty starší trhliny svědek předpokládal, že vznikly vlivem nějakých činností nebo prací mechanického rázu. Ty trhliny nesignalizovaly žádné sedání základové spáry, takže to ukazuje třeba na to, že se o nemovitost třeba něco opře. Trhliny na celé nemovitosti žalobkyně jsou v omítkách, běžně se vyskytují ve všech objektech. Výrazně větší jsou ale na straně k panu žalovanému, ty už zasáhly i nosnou část těch stěn. Svědek doporučil žalobkyně nápravu tohoto stavu heliakální výztuží. Druhou možností je spínání lany, ale tu nedoporučil, protože neměl informace o pevnosti zdiva a tam by mohlo při spínání dojít k daleko větším škodám, než které byly v tu chvíli vzniklé. Heliakální výztuž zafixuje konstrukci nemovitosti v danou chvíli ve stavu, v jakém je. Ona je zatažená natolik daleko, aby držela tu štítovou stěnu na místě tam, kde v současnosti je. V daném případě vyhodnotil, že je vhodnější to zatáhnout až za ten otvor pro vrata tak, aby to drželo ve zdivu. Horní pruty slouží k zajištění stability stěny, pruty přes tu trhlinu slouží k sešití té trhliny. Aby nedocházelo k odklánění té štítové zdi, zakončí se to šikmým vrtem, který se vlepí do konstrukce štítové stěny, zajistí se tak spojení těch stěn mezi sebou. Po provedení heliakální výztuže by k pohybu prasklin již nemělo docházet, pokud se nebudou v těsné blízkosti nemovitosti dělat nějaké větší stavební úpravy nějakou těžší mechanizací apod. K dotazům právních zástupců účastníků svědek dále uvedl, že vycházel při zkoumání trhlin ze street view z google map, kde tyto trhliny byly zachyceny. Trhlina, pokud je čerstvá, má ostré hrany. Zaoblení hran vzniká vlivem povětrnostním, příp. v rámci nějakých prací. Člověk to vidí, jen když se na to podívá zblízka. Za primární příčinu zvětšení trhlin na nemovitosti žalobkyně svědek pokládá provedené stavební práce v blízkosti dotčené stěny. Pokud se prováděly výkopové práce do větší hloubky, mohl to být jeden z dalších vlivů, který toto ovlivnilo. Pokud je obnažena základová spára sousedního objektu v celé délce dotčené stěny, tak je tam velké riziko, že může dojít k sesunutí stěny. Pak záleží na povětrnostních vlivech, za jak dlouho k tomu sesunutí dojde. Svědek při svém hodnocení situace na místě primárně vycházel z informací poskytnutých žalobkyní, tedy že při pracích vykonávaných žalovaným docházelo k vibracím. S ohledem na další stěnu, která je těsně vedle té štítové, nebyl vliv prací žalovaného na tu štítovou stěnu tak razantní. Práce v blízkosti sousední nemovitosti se provádí postupně po dílčích úsecích, nikdy se neprovádí po celé délce. V případě, že to není možné, se zajišťuje sousední objekt tak, aby nedošlo k žádnému jeho pohybu. Provede se tedy zapření objektu a stabilizace štítové stěny tak, aby to ty práce neovlivňovaly. K odklonění vnitřní přibetonovávky uvedl, že k němu došlo v důsledku pohybu štítové stěny, a to nejspíš kvůli vlivu zvenčí. Pokud by nebyla provedena heliakální výztuž, trhliny by se dále zvětšovaly a mohlo by dojít k následnému odklonění té štítové stěny a případně až k jejímu zřízení. Pokud jde o okap ze střechy nemovitosti žalobkyně svedený na chodník, svědek uvedl, že toto není optimální řešení, ale s ohledem na to, že ten okap je takto vyústěn poměrně dlouhou dobu a je vyústěn na chodník, tak se dá předpokládat, že voda stéká jakoby mimo prostor dotčené stěny, chodníky jsou už takto poskládané, aby nedocházelo k zásadnímu zasakování. Tam je zasakování pouze přes ty spáry. Podloží pod nemovitostí žalobkyně je jílovité. k vypouklé štítové stěně svědek uvedl, že se jedná o kombinaci několika stěn, které nejsou vzájemně provázány. Každá se chová potom samostatně. Dochází postupně k deformaci toho horního štítu a může docházet k odchýlení. Ale jsou tam závlače, které jsou kotvené k prvkům kroku a ty to ztuží, brání štítu, aby se odklopil. V dnešní době se to řeší věncem, který ztuží ten štít. Na nemovitosti žalobkyně tedy věnec není. K prapůvodním příčinám vniku prasklin na domě žalobkyně svědek řadí i vliv podloží. Společnost, která nakonec prováděla heliakální výztuž nemovitosti žalobkyně, doporučil žalobkyni svědek, protože tato firma dělá i zajišťování památek a má poměrně rozsáhlé zkušenosti. Ve svém posudku uvádí kombinaci více možných příčin, které vedly ke vzniku aktivace trhliny na nemovitosti žalobkyně - obnažení základové spáry, zatékání do podloží, práce těžkou mechanizací, odstranění části kamenů z kamenné rovnaniny tvořící základ stěny. Vliv vibrací je ale větší než případné odstranění kamenů ze základů štítové stěny. Malá vibrační deska o hmotnosti 50 kg by ale zásadní vliv mít neměla, 100 kg už ano.

7. Z výpovědi svědkyně [jméno FO] soud zjistil, že je dlouholetou sousedkou účastníků, v ulici žije od roku 1960, konkrétně má dům vedle žalobkyně. Domy v ulici, tedy i dům žalobkyně, jsou postaveny bez pořádných základů, tak se dříve stavělo, domy tedy stojí na troše kamení a jsou z vepřovic, bez sklepů. Nemovitost žalobkyně je částečně z pálených cihel, částečně z vepřovic. Není jí nic známo o tom, jaká je na nemovitosti žalobkyně střecha, zda je na ní věnec, zda a kdy se na ní dělala rekonstrukce. Vím jen, že si opravovali vevnitř a taky dělali novou fasádu. O prasklinách na nemovitosti žalobkyně uvedla, že si je nechala žalobkyně spravit. V ulici mají baráky popraskané všichni – paní [jméno FO], Kotkovi, pan [jméno FO], hasičárna. Domy všem praskaly, když dělali novou silnici v ulici, ten beton nešel rozbít, tak jak dělali díru do cesty, tak do toho shora prali, aby se ten beton rozbil. Svědkyně si u sebe nahoře držela i kredenc, aby nespadl. A pak taky v době, kdy se dělal asi v roce 2018,2019 v ulici internet, kopala se díra takovým malým bagříkem v tom trávníku, za chodníkem. Ty praskliny se tehdy objevily a zůstávají pořád stejné. Zevnitř je vždycky trochu spraví a zalíčí. K pracím žalovaného v roce 2019 svědkyně uvedla, že žalovaný malým bagříkem vybagroval původní vjezd z betonových pražců a potom si tam dal přípojku na vodu. Práce dělal asi dva měsíce. Šírka výkopu byla asi tak na stání pro dvě auta, po celé šířce nájezdu, hloubka asi 1 metr, ale to jen odhaduje podle toho, že takto má být uložená vodovodní přípojka. Na nájezd ten výkon už nebyl tak hluboký. Výkop pak zasypával hrubšími kamínky, pak jemnějšími a pak nato dával dlažbu. Neviděla, že by ten štěrk něčím zhutňoval. Ke štítové zdi svědkyně uvedla, že byla spravovaná panem [jméno FO] a jeho partou, protože tam byly praskliny a zatékalo tam. A ještě to obkládal tlustým polystyrenem.

8. Z výpovědi svědka [jméno FO] soud zjistil, že je soused žalobkyně, bydlí přes dva domy na stejné straně ulice od ní. V ulici bydlí celý svůj život. O nemovitosti žalobkyně, z jakého je postavena materiálu, jaké jsou základy, střecha, nic neví. Maminka žalobkyně na baráku pořád něco spravovala, aby ho měla v pořádku. Dělala běžnou údržbu, měnila okna, dělali novou plechovou střechu. Stodola původně stojící těsně vedle štítové zdi nemovitosti žalobkyně na pozemku žalovaného se bourala asi před 40 lety. O prasklinách na domě paní [jméno FO] ví jen to, že tam byly, chodíval kolem domu žalobkyně k sousedům. Ty praskliny se musely ocelovými lany zpevnit, aby se ta stěna nevyvracela a ten barák se nerozestupoval. To se dělalo asi v roce 2019. On na své nemovitosti praskliny nemá. O pracích žalovaného v roce 2019 vypověděl, že malým bagrem oddělával původní betonové pražce na vjezdu. Pak vybagroval výkop, který vedl z hlavní cesty k vjezdu do baráku a kolem nemovitosti žalobkyně asi do poloviny štítové zdi. Byl široký asi 5 metrů a hluboký asi 1 metr až 1,5 metru, dle svědka po celé šířce nájezdu. V té době se zrovna dělal internet, který je vykopán podél cesty pod trávníkem, taky to kopali bagrem. V místě je do hloubky asi 40, 50 cm černozem a pod ní žlutice a jíl. Svědek neviděl v místě vibrační desku, ale chodil kolem asi 1x týdně.

9. Z výpovědi svědka [jméno FO] soud zjistil, že je jednatelem a ředitelem společnosti [právnická osoba], která se zabývá řeznictvím a sídlí v [Anonymizováno] asi 20 let. Používá 5–6 nákladních automobilů, 3 kamiony. V ulici účastníků jezdilo asi 3-5 kamionů denně. Koupil v ulici dům, ten je z hliněných cihel. Chtěl ho zbourat, ale bál se, že by sousedům spadly jejich boční stěny, protože ty domy jsou tam nalepené na sobě. K rekonstrukčním pracím na domě žalobkyně svědek uvedl, že na domě dělali jeho lidi z toho důvodu, že maminka žalobkyně paní [jméno FO] mu plakala, že má dům v havarijním stavu, že jí tam padá štítová zeď a jestli by jí nepomohl tu zeď opravit. Neví, kdy to bylo a co se tam přesně dělalo, žalobkyni tam jen poslal lidi, dělali to lidi z [Anonymizováno], 2 zedníci a jeden stolař a jeden tesař, všichni na IČO, nejde o zaměstnance jeho firmy. Ta zeď byla celá špatná, bylo to omleto větrem, byla taková celá neudržovaná, potřebovala pospravovat. O trhlinách na nemovitosti žalobkyně neví nic, jen ví, že i ostatní baráky v tom místě praskají. Ví jen o tom, že když se v ulici dělala cesta, asi v roce 2017, tak si lidi stěžovali, že jim úplně skákaly skleničky, jak to tam drnčelo. O pracích žalovaného v roce 2019 ví jen to, že si dělal vjezd do dvora, ale viděl to jen zběžně, když jel zrovna kolem.

10. Z výpovědi svědka [jméno FO] soud zjistil, že se zná s oběma účastníky, je zedník. Asi v roce 2010 ještě s kolegou [jméno FO] byli podívat na štítovou zeď nemovitosti žalobkyně, která sousedí s nemovitostí žalovaného, byl tem zevnitř odpadaný vepřák tak do výšky 1,2 metru. Tak tam přibetonovávali to, co bylo odpadané, aby to dočasně pomohlo, aby zeď nespadla. Oslovila je tehdy matka žalobkyně paní [jméno FO]., domlouval to pan [jméno FO], svědek mu jen pomáhal a pan [jméno FO] si to pak fakturoval sám. [jméno FO] ale doporučili, že by se měl ten štít zbourat a postavit nový, že ta přibetonovávka je jen dočasné řešení.. Ke stavu štítové zdi před opravou svědek vypověděl, že byla v nedobrém stavu, divil se tehdy, že to ještě nespadlo. Zeď byla z vepřovic a půlka zdi tam nebyla, tak do metru výšky a do hloubky asi 30 cm. Celková šířka zdi byla asi 60 cm. Takže to opravili tak, že objednali kamenivo, písek, cement a bednění, to se zabednilo k té zdi tak, aby se to dalo dolít betonem i kolem té vypadnuté vepřovice a dolili to betonem o šířce cca 45-50 cm do výšky asi 1,2 metru a nabouchaly se tam roxory, ty jsou jak v betonu, tak i nabité do zdi. Výkop k těm základům nedělali, měli strach ta do něčeho kopnout. Takže beton leží na hliněné zemi. To bylo ale dočasné, protože jak je to mokré, jak to vše bubří a odpadává, i ta podrovnávka. Příčinou vypadání zdiva dle svědka byla vlhkost, vepřák, pokud je mokrý, tak je špatný. Svědek nikdy nebyl vevnitř v domě, byl jen ve stodole a na dvoře. Praskliny viděl všude, dům byl popraskaný už od doby, co byl kluk, tj. asi před 20 lety. Praskliny byly vidět zvenku z ulice, a to i v místech, kde je teď polystyren na štítové zdi a taky na zdi z ulice. Ty z ulice byly vidět zejména vlevo pod střechou, jak jsou vrata, vedle nad vraty, skoro všude. Na domě totiž není věnec. Svědek dále uvedl, že je z [Anonymizováno], nemovitosti v ulici, kde bydlí účastníci, jsou všechny postaveny na kameni, nemají žádné základy, dokonce se v ulici jeden dům boural, protože nemělo smysl ho rekonstruovat.

11. Z výpovědi svědka [jméno FO] soud zjistil, že bydlí ob jeden barák vedle žalovaného, na stejné straně ulice a dělal u žalobkyně přibetonovávku zevnitř štítové zdi její nemovitosti, o výšce 120–130 cm. Zpevňoval to betonem z toho důvodu, že ta vepřovice v té štítové zdi už byla vybraná, tam už byly díry, to tenkrát divili, že to ještě stojí, že to ještě nespadlo, už před tolika roky. A po tom zabetonování říkali, že to je dočasné, že by se to mělo celé stáhnout nějakým betonovým věncem, aby to celé neujíždělo. Ty práce objednával pan [jméno FO]. Svědek vypověděl, že je instalatér, praxi má v oboru zedník. Ty práce pro [jméno FO] dělal bez jakékoli smlouvy, jen na dobré slovo. Tehdy v tom spotřebovali 500 kg cementu. Míchali to 3:1, tj. 3 lopatky písku a 1 lopata cementu. Beton je široký asi 30–40 cm a výška je asi 1,20 – 1,30 m. Ty vepřovice očistili a udělali bednění a postupně zalévali betonem a pan [jméno FO] tam snad dával ještě roxory. Výkop tam žádný nebyl, kdyby do toho rýpli, tak to ujede hned a zasype je to. K nemovitosti žalobkyně uvedl, že je postavena ze smíšeného zdiva - kameny, vepřák, neví ale, na čem je postavena štítová zeď. Ví jen, že ten vepřák byl zespodu vysypaný, tak omítka tam už nedržela, nějaká prasklina tam stoprocentně byla, protože jak to s panem [jméno FO] dělali, tak se divili, že ten štít ještě fakt drží. Nějaká prasklina byla u vrat od cesty a nějaké prasklinky byly od střechy, a to na straně do ulice. Zepředu, ještě než byla nová fasáda, tak to bylo celé podmáčené, v části stěny od vrat po vstupní dveře, a to do výšky asi 1 metr od chodníku. Podle svědka byla mokrá nejen omítka, ale i ta zeď, protože to už jsou staré baráky, to má tak 150–200 let. Tenkrát se stavělo na vepřák a nějaká cihla. Tam co jsou ty 4 baráky až po pana [jméno FO], tak to je vše popraskané. [jméno FO] bydlí třetí nebo čtvrtý barák od žalobkyně. Na štítové zdi také byly zvenku vidět praskliny. K pracím žalovaného v roce 2019 svědek vypověděl, že žalovaný spravoval vjezd a vodovodní přípojku, ale to nebylo u té štítové strany, ale na té druhé straně. Výkop ve vjezdu nebylo nic hlubokého, jen asi 30 cm. Měl tam mechanizaci, nějaký malý bagřík. Neví ale, zda kamenivo pod dlažbou pak udusával žehličkou nebo použil válec.

12. Z výpovědi svědka [jméno FO] soud zjistil, že je manželem žalobkyně. K nemovitosti žalobkyně uvedl, že je postavena z pálených cihel a z vepřovice, základy jsou z volně loženého kamene. Střecha je z hliníkové krytiny, pod ní je konstrukce z dřevěných trámů a krovů, neví ale, jestli jsou nové nebo původní. V nemovitosti byl poprvé v roce 2001, prasklin si tehdy nevšímal. Poprvé si prasklin všiml asi v roce 2011, mluvila o tom maminka jeho manželky, že se tam něco malinko vytvořilo. Neví ale, kde ty praskliny měly být, jen se bavili o tom, že se tam měla provádět rekonstrukce silnice. Neví, kdy se trhliny začaly zvětšovat, ale v listopadu 2019 si všiml, že tam přibyla trhlina a odklonila se zeď. Tehdy za nimi přiběhla manželčina maminka, že se jí třepe celá kuchyně, že cinká nádobí. Tehdy se šel dopředu přímo na to místo podívat, co se děje a mluvil s panem Vlčem. Viděl, že tam pan [jméno FO] provádí nějaké práce, už přesně neví, jaké práce konkrétně, ale měl tam navezený makadam na zhutnění, částečně už to bylo zhutněno, ale při tomto žalovaného neviděl. Viděl tam jen tu vibrační desku. Ptal se ho, proč to má vykopané tak hluboko, zda mu tam budou jezdit tanky nebo nějaká těžkotonážní vozidla po tom vjezdu, bylo to do hloubky asi 80 cm, a zasahoval asi do třetiny štítové zdi a byl přímo těsně u té zdi. Základy jsou přitom loženy do hloubky 50 cm, ví to, protože tam dělal v zimě 2021-2022 sondu. Svědek se pak šel podívat jak zvenku, tak zevnitř a zjistil nějaké nové trhliny. Jedna trhlina byla zevnitř, jak je betonová přizdívka, tam vznikla mezera (v místě, kde z druhé strany došlo k odkopání zeminy od základů žalovaným) a pak dále na zdi kolmé na štítovou směrem do ulice, a to za vodovodním svodem. Vedla z vrchu, dlouhá byla tak 1–1,5 metru a vypadala nově. K opravě fasády štítové zdi svědek uvedl, že se dělala z toho důvodu, že u té zdi byla nasypaná hromada nějakého materiálu, zřejmě písku, ta zeď bere vlhkost a než se to odstranilo, tak ta zeď navlhla. A jak se ta hromada odstranila, tak ta omítka odpadla. A maminka od manželky říkala, že to musí nechat spravit.

13. Z výpovědi svědkyně [jméno FO] soud zjistil, že dříve vlastnila nemovitost žalovaného, bydlela tam od roku 1967, pak dům od ní žalovaný asi v roce 2015 koupil. Ke stavu nemovitosti žalobkyně vypověděla, že ta nemá základy a celý ten dům je z vepřovic, je starý asi 150 let. Vedle nemovitosti žalobkyně stávala stodola, tu ale asi v roce 1966 odbourávali a zjistilo se, že ta zeď je tam prasklá i se štítem. Tak zeď se spravila, ale štít se musel postavit celý nový. Tam se utopilo 2000 cihel. Zeď od stodoly se zdí nemovitosti žalobkyně nejspíš nijak svázaná nebyla, stály vedle sebe. Ani stodola neměla nějaké základy. Celé je to z vepřovic, a protože to bylo prasklé, tak to svazovali asi ve třech místech železnými pruty. A nahodilo se to a asi před 13 lety k té štítové zdi dávali izolaci. To bylo děláno přes stavební komisi, ta tehdy poručila, aby se ta stěna stáhla a nad ní se postavil ten nový štít. O rekonstrukcích na domě žalobkyně svědkyně nic neví. Ale ví, že nemovitost žalobkyně byla vždy vlhká, to doložila fotografiemi nemovitosti žalobkyně, na kterých je vidět mokrá podrovnávka od země směrem nahoru. Pokud jde o svody dešťové vody, tak žalobkyně, resp. její předchůdci žádný svod na nemovitosti neměli, tam žádný svod nebyl. Tam byly jen nahoře na té zdi dvě tašky, tak to teklo na zem a pak to teklo přes chodník takovým kanálkem, neměli to svedeno rýnami do kanalizace.Z výpovědi svědka [jméno FO] soud zjistil, že je synem paní [jméno FO]. V nemovitosti, kterou nyní vlastní žalovaný, bydlel prakticky celý život, tj. od roku 1967, 1968, mimo doby, kdy byl ženatý a bydlel asi 12 let v Dřevnovicích. Odstěhoval se asi v roce 2015, když matka dům prodávala panu [jméno FO]. Pamatuje si ještě prarodiče žalobkyně, když bydleli v sousední nemovitosti, a pak taky maminku žalobkyně. O nemovitosti žalobkyně toho moc neví, jen si pamatuje výměnu oken a barvení fasády. V minulosti si všiml prasklin na její nemovitosti, a to mezi štítem a vraty od strany pana Vlče. Tam byla prasklina od střechy do dvou třetin domu, bylo to ještě na staré fasádě. Pak se ta trhlina schovala pod novou fasádou, a zda se tam potom znovu objevila, už neví. Neví ani, jestli se tehdy s tou prasklinou snažili něco dělat, jestli ji nějak vyspravovali. V době, kdy tam bydlel, byla voda ze střechy nemovitosti žalobkyně svedena klasickým svodem, kolínkem, do betonového žlábku přes chodník a tím žlábkem tekla voda na mřížku, která je na druhé straně chodníku, do kanálu. Jinak všichni mají svody přímo do kanálu. Pokud jde o štítovou zeď, ví z vyprávění, že nebožtík táta s nebožtíkem dědou museli prakticky celý štít postavit skoro nový, protože by býval spadnul, tehdy mu bylo asi 5 let. [adresa] zeď od nájezdu izolovaná nebyla, protože on sám spravil ten vjezd, dlažbu podsypával pískem, padla tam traktorová vlečka, asi 5 tun, vydláždil ho a dával tam tu černou fólii ke štítové zdi a mezi dlažbou a tou folií to dobetonovával, beton měl hloubku asi 10 cm. A ještě to vyspároval od zdi směrem doprostřed tak, aby voda tekla, do jeho odpadového kanálku. Žádná izolace nebyla ani na té stříšce, takže všechna voda z té stříšky tekla tam. To bylo v době, kdy se v Nezamyslicích stavěla dálnice, takže tak před asi 20 lety. O pracích vykonávaných žalovaným svědek vypověděl, že kopal vodu, protože tam nebyla přípojka, a to do hloubky asi tak těch 20, 30 čísel vybrané hlíny, více ne. Kopal ji kolem své zdi, takže to bylo vzdáleno od nemovitosti žalobkyně přes celý vjezd. Hlínu do hloubky asi 20, 30 čísel vybral žalovaný pod tím dlážděním toho vjezdu, jezdí kolem do práce a z práce, tak si toho všimnul.

14. Z výpovědi svědka [jméno FO] soud zjistil, že na nemovitosti žalobkyně v minulosti na objednávku její matky paní [jméno FO] prováděl práce statického zajištění konkrétní štítové stěny. Tehdy ho kontaktovala žalobkyně paní [jméno FO], že má stavební posudek ohledně statického zajištění od pana [jméno FO]. [jméno FO], kde bylo doporučeno statické zajištění systémem, který svědek dělá. Udělal prohlídku stavby, ta trhlina měla průběh odshora dolů směrem rozvíjející se, tzn. ze shora, kde je širší, směrem dolů, tak to značí o poklesu základové spáry. Když se objekt rozhýbá tímto způsobem, tak dochází k tomu, že ta štítová stěna nebo ta související stěna se prostě odklání, nějakým způsobem propadá dolů. Pak vypracoval návrh ceny a na základě objednávky provedl ty práce. K nemovitosti a jejímu stavu před započetím prací svědek uvedl, že jde o nemovitost odhadem stáří minimálně 80 let. Po příjezdu a prohlídce té stavby a na základě toho posudku [jméno FO]. [jméno FO] vypracoval technologický postup opravy systémem dodatečně vlepené heliakální výztuže. Dělá se to tak, že přes tu trhlinu, která vede kolmo dolů, se vyfrézuje drážka, která se zařízne kotoučem do zdiva, vytvoří se aplikační prostor, kam se potom pomocí tmelu vlepí dodatečně vlepená heliakální výztuž. To je taková šroubovice, kterou se zafixuje ta trhlina v tom stavu, v jakém je. Popřípadě samozřejmě ta výztuž se může dát ještě do vrtu. Dávalo se to do vrtu do té štítové zdi. Smysl té výztuže spočívá v tom, že se stabilizuje, zafixuje ten stávající stav trhliny v tom stavu, v jakém to je, aby nedocházelo k dalšímu rozvíjení trhliny. Staticky se zajistí ten objekt v té části, kde se odtrhává od té nosné stěny. Je možno použít i jiné metody, jak trhliny sanovat – třeba použít ocelová táhla, pokud je k tomu prostředí. Je tam několik variant, které se mohou kombinovat, ale pokud statik nebo i sanační firma vyhodnotí, že se to udělá touto metodou, tak se to udělá touto metodou. Pro tu konkrétní trhlinu na nemovitosti žalobkyně byla heliakální výztuž nejobvyklejší a nejefektivnější metodou. Cenově jsou ty technologie pak srovnatelné. Pokud jde o vznik trhliny, konzultoval to s projektantem a měl tu informaci od něho, že v bezprostředním sousedství došlo k budování sjezdu. Když se na tu trhlinu díval, bylo patrné, že byla poměrně nová, třeba půl roku, rok, tzn. že to muselo nějakým způsobem vzniknout budováním té stavby vedle. Posuzuje to třeba podle znečištění trhliny, velikosti zasypání, stupně zaprášení. Mohly to být ale i jiné příčiny, na to není odborník. Jinou příčinou může být třeba podmáčení stavby, nadměrné sucho, nadměrné vlhko…. Příčinu vzniku trhliny ale heliakální výztuž neřeší. Svědek si nemovitost žalobkyně prohlížel i zevnitř ze stodoly, prasklina se projevovala i tam. Zasáhnout a sanovat trhlinu bylo nutné, protože kdyby k tomu nedošlo, mohlo by dle svědka během třeba 2 let dojít k rozvoji té trhliny a možná i ke kolapsu té vazby toho rohu, té stěny. Mohlo by dojít k razantnímu rozvoji. Ale je tam mnoho faktorů – když je trhlina otevřená, tak tam do ní prochází vlhkost a v zimě dochází k rozpínání té vlhkosti, destrukci vlivem mrazu, smršťování, teplotní změny, i dynamickým zatížením jako vytváří autobusová a automobilová doprava obecně, to na to má vliv také.

15. Ve věci byl vypracován znalecký posudek č. 80/2023, a to znalcem z oboru stavebnictví, odvětví stavby obytné, průmyslové, zemědělské, stavební odvětví různá se specializací statika nosných konstrukcí (včetně základových), geotechnika, [jméno FO]. [jméno FO]. Z tohoto znaleckého posudku soud zjistil, že znalec prohlédl nemovitost žalobkyně dne 5. listopadu 2023, kdy provedl za účasti obou účastníků sporu i čtyři kopané sondy a zaměření dotčených konstrukcí. Byl odebrán vzorek zeminy a laboratorně vyhodnocen. Nemovitost žalobkyně je postavena na základové půdě tvořené se střední plasticitou tuhé konzistence, v okolí svodu měkké konzistence. Zeminy tohoto charakteru jsou na povrchu překryty vrstvou navážek, na straně k sousední parcele je konstrukce vozovky s dlažbou do hloubky asi 40 cm dle archivního vrtu GDO 456558. V okolí objektu je pod jílovitou vrstvou štěrková terasa do hloubky 4,4 metru, pod ní jsou opět jílovité vrstvy. Hladina podzemní vody je napjatá a v archivním vrtu se ustálila 0,63 m pod povrchem. Podle provedené sondy je základ štítové a čelní stěny nemovitosti žalobkyně z kamenného zdiva na vyvětralou maltu. Základy jsou do hloubky 50 cm od dlažby, což bylo prověřeno sondami K1 až K4. Úlomky kamene z metamorfované horniny jsou spojeny vyvětralou maltou o velmi nízké pevnosti. Zcela rozpadlé zdivo bylo zjištěno u sondy K1. Založení objektu je špatné, norma požaduje založení do nezámrzné hloubky. Ta hloubka promrzání 50 cm je velmi nízká. V dané oblasti teda by se dalo uvažovat, že hloubka promrzání podle indexu je tak 80 až 100 cm. To je jedna vada toho objektu. Dále po odkrytí i to zdivo je značně nezpevněné a zvětralé, je založeno na kamenném zdivu, nikoliv na třeba betonových pasech, jak to také bývalo obvyklé. Ten materiál toho kamene je poměrně únosný, problém je spíše ve spojovacím materiálu. Vodorovná izolace nebyla v sondách zjištěna, možná poloha mezi kamenným zdivem základu a soklu a zdivem z hliněných cihel nebyla zjištěna. Byla zjištěna nopová svislá izolace mezi základovým zdivem a konstrukcí dlažby u štítové stěny. Obvodové stěny jsou z hliněných cihel, na štítové straně je z vnější strany přizdívka z plynosilikátového zdiva tloušťky 80 mm s polystyrenovým obkladem a větrací mezerou, na vnitřní straně je nad podlahou betonový pas šíře 20 cm a výšky 90 cm. Ve výšce 4,87 m je ve štítové stěně hliněné zdivo nahrazeno zdivem z plných cihel na vyvětralou maltu. [adresa] zdivo šíře 15 cm je vyztuženo pilíři tloušťky 30 cm, vyklání se ve vrchní části o 5–10 cm směrem na nemovitost žalovaného. Obvodové stěny nemovitosti žalobkyně jsou z vnitřní strany hliněné, v uliční části byla zjištěna z vnější strany cihelná obezdívka. Ve zdivu je řada trhlin, převážně svislého směru. Trhlina na čelní stěně byla opravena stehováním z vnější strany. Zdivo z hliněných cihel má v nadzemní části nad podlahou zvýšenou vlhkost asi 10 %. Do 5 % je to relativně normální stav zdiva, 5–10 % je to nějaké nebezpečí a přes 10 % už je to nevyhovující. Zvýšená vlhkost byla zjištěna i nad betonovým pasem, zcela rozpadlé zdivo bylo zjištěno na štítové stěně za přizdívkou nad zemí. Nemovitost žalobkyně nemá žádný betonový věnec nebo prvek vodorovného ztužení, kromě betonového bloku na vnitřní straně štítové zdi. Tato přibetonovávka nemá žádnou významnou funkci pro celkovou tuhost budovy. Ztužení bylo provedeno částečně dřevěnou vazbou krovů, krov je tvořen vaznicovou soustavou se střední vaznicí, sloupy střední vaznice jsou uloženy na vazných trámech, u štítové stěny je uložen jeden sloupek na vazném trámu a jeden sloupek na štítové stěně. To je z hlediska statického působení zcela nevhodné řešení. V krajní části jsou na hliněném zdivu dřevěné pozednice, žádné kotvení nebylo zjištěno. Plechová krytina je na dřevěném bednění, které místy chybí. Nelze zpětně stanovit, jaké práce byly prováděny na střeše nemovitosti žalobkyně v souvislosti s narušenou statikou v roce 1998. Je však patrná oprava vaznic, náhrada sloupků u štítu a zesílení kleštin. Pravděpodobně byla poškozená vazba krovu. Opravou došlo ke stabilizaci krovu, ale zcela chybně je provedena vazba u štítu - jeden sloupek na vazném trámu, jeden na štítovém. Původní objekt nemovitosti žalobkyně je z hliněných cihel, stáří odpovídá stáří domu. [adresa] je pozdějšího data. Nové jsou obezdívky štítu a betonový pas štítu, základy jsou původní. Hliněné zdivo je silně poškozeno trhlinami, v části nad základem je degradováno vlhkostí, zdivo se rozpadá. Bylo zesilováno obrubním pasem a obezdívkou z plynosilikátu, toto řešení nemovitost částečně ztužilo příčnou tuhost zdiva, způsobilo však další vlhkostní degradaci. Zateplení opěrné zdi štítové stěny zcela postrádá smysl. Prostor za štítovou zdí není uzavřený ani větraný. Naopak vnitřní přizdívkou bylo uzavřeno vlhké hliněné zdivo, vzlínající vlhkost nemůže být odvětrávána na povrchu a stoupá až k volnému prostoru. To dokladuje i vlhkost na vnitřní straně zdi nad betonovým věncem. Ty opravy, které byly provedeny na té štítové stěně v předchozích letech, tzn. že tam byla udělaná ta plynosilikátová přizdívka a zevnitř ta betonová stěna, považuje znalec za zcela nevhodné pro stabilizaci toho domu Byť třeba ztuží tu betonovou zeď v podélném směru, tak v příčném směru došlo k jejímu odklonění, přibetonovávka navíc není založena do nezámrzné hloubky, čili vzhledem k tomu, že to je prostor, který je nevytápěný, tak tam může být i pohyb v důsledku mrazu nebo i pohybu té země v důsledku mrazu. Ten plynosilikát zvenčí to je přizdívka, která měla ještě někde udělanou jakoby i větrací mezeru nebo tam byly nějaké větráky, ty jsou zcela nedostatečné a spíše došlo k uzavření toho hliněného zdiva a ke zvýšení vlhkosti toho zdiva a jeho zvýšené degradaci. Pokud jde o hydrogeologické podmínky pro vsakování dešťových srážek ze střech a zpevněných ploch, byly v místě nemovitosti žalobkyně zastiženy zeminy jílovitého charakteru, které jsou hodnoceny jako nepropustné - součinitel filtrace menší než k=10-8 m/s. Dochází tak k provlhčení zemin a ke změně jejich konzistence. Se změnou konzistence z tuhé na měkkou klesá i únosnost základové půdy. Vody prosáklé konstrukcí vozovky jsou zadrženy na jílovitém podloží, kde se mění jejich konzistence. Nelze zpětně stanovit, kdy v minulosti se na nemovitosti žalobkyně objevila trhlina, která je předmětem žaloby. Na objektu jsou z vnitřní strany trhliny, zejména ve styku štítového a obvodového zdiva, trhliny z vnitřní strany jsou staršího data, objekt má velmi nízkou vodorovnou tuhost. V minulosti byl v prostoru dlažby žalovaného objekt stodoly, ten mohl zajišťovat podélnou tuhost objektu, zejména u stěny do ulice. Trhlina na čelní stěně nemovitosti žalobkyně byla sanována stehováním, na vnitřní straně je trhlina v hliněném zdivu, ta nebyla sanována. Lze usuzovat, že trhlina ve zdivu byla před zahájením prací žalovaným. Tato oslabená konstrukce byla vystavena technické seizmicitě od vibrací, při hutnění mohlo proto dojít ke zvětšení trhliny. Trhliny na hliněných stěnách jsou převážně svislého směru, dále dochází k rozpadu hliněného zdiva nad základy, příčinou vzniku těchto vad a trhlin je malá tuhost objektu, rozpad zdiva, sedání mělkých základů na málo únosné půdě, hliněné zdivo je silně poškozeno trhlinami v části nad základem je degradováno vlhkostí, rozpadá se. Vyústění svodu dešťové vody okapem ze střechy nemovitosti žalobkyně přímo do místa, kde se nachází prasklina, je zcela nevhodné, dochází k zasakování vody přes spáry dlažby. Zemina pod dlažbou v místě sondy měla měkkou konzistenci. Vlivem provlhčení ztrácí zemina svou únosnost, nebezpečně namrzá. Zemina jílovitého charakteru se může účinky mrazu zvedat a přetvářet, dále může dojít k degradaci málo pevného kamenného zdiva. K vlivu kamionové dopravy v místě znalec uvedl, že technická seizmicita od dopravy může způsobovat zvětšení poruch na stávajícím porušeném objektu. Účinkem vibrací může dojít k rozšíření poruch, prvotní vznik poruch je však způsobem výše uvedenými příčinami. Znalec uvedl, že bezprostředně hrozí zřícení vykloněného cihelného štítu a rozpad hliněného zdiva účinky vlhkosti. Podle provedených sond byl výkop na pozemku žalovaného v blízkosti štítové zdi nemovitosti žalobkyně proveden do hloubky asi 50 cm. Výkop nezasáhl pod úroveň základové spáry. Odtěžením zeminy na nájezdu žalovaného byl sice částečně snížen pasivní zemní tlak na stěnu základu, který měl stabilizační účinek, ale jeho velikost nemohla být rozhodujícím faktorem na vznik poruch. Ke zvětšení trhliny mohla přispět i vibrace při hutnění, ale obě tyto skutečnosti při provádění prací mohly ovlivnit stabilitu nemovitosti žalobkyně jen v řádu do 5 %. Znalec vychází z toho, že ta nemovitost žalobkyně měla nějaké poruchy, byla v nějakém stavu a pokud nepříznivě na ni působí to, že okolo je nějaká vibrace, to znamená pokud tam došlo k nějakému zhutňování, tak je technická seismicita, která otřesy působí na to zdivo, a to zdivo už tak s malou tuhostí i potom může povolit. To samé je u základů. Také pokud se provede ten odkop toho základu v celé ploše, tak se může lokálně nebo v omezeném časovém intervalu snížit únosnost základové spáry, ale jako vypočítat to, to je teoretické, proto odhadl tu hodnotu na asi těch 5 % vzhledem k celkové tuhosti a stavu toho objektu. Rozhodující příčinou je ale zcela nevhodná konstrukce štítu ve zdi a nulová vodorovná tuhost nemovitosti. Odkopání zeminy žalovaným u základů štítové zdi po dobu asi tří týdnů do hloubky 40 cm, tedy jen asi do třetiny délky štítu, mohlo mít jen teoreticky nějaký dílčí vliv, ale ne ten zásadní. Protože zásadním problémem té zdi je slabá únosnost základů a slabá únosnost základové spáry a taky její vodorovné zatížení de facto od krovu, případně od větru, na což vůbec není dimenzovaná. K trhlině, která byla sanována žalobkyní, znalec uvedl, že trhlina byla ve zdivu před zahájení prací žalovaným, což lze usuzovat z toho, že trhlina je v hliněném zdivu na vnitřní straně nemovitosti a nebyla sanována. Tato oslabená konstrukce byla vystavena technické seizmicitě od vibrací, při hutnění mohlo dojít ke zvětšení trhliny. Provedení sanace trhliny jednostranným stehováním je dle znalce zcela nedostačující. Předpokládá se, že z vnější strany je provedena cihelná obezdívka, ta byla sanací stabilizována, nebyla však stabilizována trhlina z vnitřní strany, stehováním byl ztužen jen vnější plášť. Heliakální výztuž zpevní ten povrch, ale pokud se neprovede vnitřní injektáž toho zdiva, tak to napětí jenom někam přesuneme a koncentrujeme. V daném případě heliakální výztuž na zpevnění trhliny se ukázala jako účinná v tom cihelném zdivu, ale nebyla udělána žádná heliakální výztuž ani injektáž ani hloubkové spárování na vnitřní straně toho hliněného zdiva. Ale heliakální výztuž provedená do hliněného zdiva prakticky nemá smysl, protože to ukotvení toho jednoho prutu do hliněného zdiva by se po čase vytrhlo. Hlavní příčinou vzniku trhliny jsou výše uvedené důvody – špatná vodorovná tuhost zdiva, založení objektu, průsaky vody od svodu do podloží a rozpad hliněného zdiva. Tato degradace zdiva trvá dle znalce minimálně desítky let. Pokud jde o vliv provádění výkopových a hutnících prací žalovaným v listopadu 2019 na statický stav nemovitosti žalobkyně, znalec uvedl, že za nepříznivý vliv považuje chybějící odvodnění zemní pláně pod štěrkovým ložem pomocí drenáže. Průsakové vody se zachycují na jílovitém podloží, kde dochází ke změně jejich konzistence a ke snížení únosnosti. Vhodné by bylo provedení drenáže zaústěné do vsakovací studně. Při provádění prací mělo být omezeno hutnění pomocí vibrací. Stav konstrukce stodoly byl již před zahájením prací žalovaným nevyhovující. Při provádění prací mělo být zpevněno rozpadlé kamenné zdivo základů. Měl být zajištěn odvod průsakových vod z podloží komunikace, zcela nevyhovující je osazení nopové izolace. Ta sice zabraňuje pronikání zemní vlhkosti do zdiva, na druhé straně však umožňuje zátok povrchových vod do základové spáry. Vzduchové odvětrání je zcela nefunkční bez vytvoření podtlaku. K provedení heliakální výztuže žalobkyní znalec uvedl, že tato sanace trhliny jednostranným stehováním je zcela nedostačující. Z vnější strany je provedena cihelná obezdívka, která byla sanací stabilizována, nebyla však stabilizována trhlina z vnitřní strany. Stahováním byl ztužen vnější plášť. Hlavními příčinami vzniku trhlin na nemovitosti žalobkyně jsou malá vodorovná tuhost zdiva, založení objektu, průsaky vody do podloží a rozpad hliněného zdiva. Ke stabilizaci objektu by bylo nutno provést podchycení základů do nezámrzné hloubky, náhradu rozpadlého hliněného zdiva přezdění zdiva v místě trhlin, stabilizaci zdiva věnci a táhly v úrovni koruny zdiva, stabilizaci krovu a jeho zesílení, funkční odvodnění s vyústěním do kanalizace nebo vsakovacích studní. Vzhledem k rozsahu poruchy stavu objektu pokládá znalec rekonstrukci za nerentabilní a doporučuje celkovou náhradu objektu. Současný stav nemovitosti žalobkyně neodpovídá požadavkům norem a vyhlášky o obecných technických požadavcích na výstavbu a na stabilitu.

16. Další důkazy soud neprováděl pro nadbytečnost, když po výše provedeném dokazování měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí ve věci. Žalobkyní navržený zvukový záznam z 26.11.2019 soud zamítl jako nepřípustný s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka] a ÚS II. ÚS 1774/14. Žalobkyní navržený výslech svědka [jméno FO] po vypracování znaleckého posudku již ztratilo smysl, navíc ve věci bylo vyslechnuto dalších 10 svědků a výslech tohoto by k věci již nic nového nemohl přinést. Návrh žalobkyně na vypracování revizního znaleckého posudku soud taktéž zamítl pro nadbytečnost, když znalec [jméno FO]. [jméno FO] své závěry uvedené ve znaleckém posudku u ústního jednání dne 14.1.2025 zcela přesvědčivě odůvodnil a není tak pochyb o správnosti jeho znaleckého posudku. Provedení zkoušky odtoku povrchových vod bylo navrženo žalobkyní u ústního jednání dne 19.4.2025 až po uplynutí lhůty po poučení dle § 118a odst. 3 o.s.ř., které jí bylo poskytnuto u ústního jednání dne 14.1.2025, když protokol o jednání byl žalobkyni doručen k rukám jejího právního zástupce dne 19.2.2024 a lhůta pro návrhy na doplnění dokazování žalobkyni tak uplynula dne 13.3.2025 17. Po výše provedeném dokazování má soud za prokázán tento skutkový stav věci: - Žalobkyně je výlučnou vlastnicí pozemku parcela č. st. 148, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je objekt bydlení č.p. 121, žalovaný je pak výlučným vlastníkem sousedního pozemku parcela č. st. 149/1, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je objekt k bydlení číslo popisné 319, pozemky jsou zapsány na listu vlastnictví č. [hodnota] pro k. ú. [adresa] nad Hanou u [právnická osoba] pro Olomoucký kraj, katastrální pracoviště [adresa]. (Prokázáno výpisy z katastru nemovitostí a shodným tvrzením účastníků) - V listopadu 2019 žalovaný prováděl na svém pozemku stavební a výkopové práce, konkrétně vybudování vodovodní přípojky a vjezdu. (prokázáno shodným prohlášením účastníků) Vodovodní přípojka je v souladu s projektovou dokumentací vypracovanou [jméno FO]. [jméno FO] vedena od silnice přes chodník podél hlavního vchodu do domu žalovaného a následně vede do domu žalovaného ze strany od zahrady. Přípojka není vedena v bezprostřední blízkosti štítové zdi nemovitosti žalobkyně. Stavební úřad [právnická osoba] [adresa] neshledal rozpor s dokumentací stavby vodovodní přípojky ani žádné důkazy protiprávního jednání žalovaného na úseku stavebního zákona a prováděcích předpisů, nebylo prokázáno poškození základů rodinného domu žalobkyně vlivem těchto stavebních prací. Nový vjezd nemovitosti žalovaného pak žalovaný budoval pomocí malého bagříku, výkop byl proveden v hloubce cca v hloubce 40-50 cm, nezasáhl pod úroveň základové spáry. Výkop byl zasypán makadamem, zhutněn a následně byla položena nová dlažba o rozměrech 60x60 cm. (prokázáno projektovou dokumentací k vodovodní přípojce [adresa], územním souhlasem s umístěním stavby ze dne 11.6.2019, sdělením MěÚ [adresa], spisem MěÚ [adresa] sp.zn. OS/2013/2019, sdělením MěÚ [adresa] z 19.8.2020, podnětem k prošetřen z 24.1.2020, spisem MěÚ [adresa] sp. zn. OS 0357/2020, fotografiemi na č.l. 189-210, výpověďmi svědků [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO] a znaleckým posudkem č. 80/2023) - Nemovitost žalobkyně je stará asi 100 let, je postavena na jílovitých půdách, hladina podzemní vody je napjatá a v archivním vrtu se ustálila 0,63 m pod povrchem. Základ štítové a čelní stěny nemovitosti žalobkyně je z kamenného zdiva na vyvětralou maltu, základy jsou do hloubky 50 cm od dlažby. Úlomky kamene z metamorfované horniny jsou spojeny vyvětralou maltou o velmi nízké pevnosti. Velkou vadou nemovitosti je tak založení objektu - norma požaduje založení do nezámrzné hloubky, tj. asi do 80 až 100 cm. Další vadou nemovitosti je značně nezpevněné a zvětralé zdivo založené na volně loženém kamenném základu, nikoliv na třeba betonových pasech. V nemovitosti chybí vodorovná izolace, nalezena byla pouze nopová svislá izolace mezi základovým zdivem a konstrukcí dlažby u štítové stěny. Obvodové stěny nemovitosti jsou z hliněných cihel. [adresa] zeď je postavena z vepřovic (hliněné cihly), samotný štít je ve výšce 4,87 m dozděn plnými cihlami, malta je vyvětralá. Na štítové straně je z vnější strany přizdívka z plynosilikátového zdiva tloušťky 80 mm s polystyrenovým obkladem a větrací mezerou, na vnitřní straně je nad podlahou betonový pas šíře 20 cm a výšky 90 cm. [adresa] zdivo šíře 15 cm je vyztuženo pilíři tloušťky 30 cm, štítové zdivo se vyklání ve vrchní části o 5–10 cm ven směrem na pozemek žalovaného. Obvodové stěny nemovitosti žalobkyně jsou z vnitřní strany hliněné, v uliční části je z vnější strany cihelná obezdívka. Ve zdivu je řada trhlin, převážně svislého směru. Trhlina na čelní stěně u štítové zdi byla opravena stehováním z vnější strany. Zdivo z hliněných cihel má v nadzemní části nad podlahou zvýšenou vlhkost asi 10 %, zvýšená vlhkost byla zjištěna i nad betonovým pasem, zcela rozpadlé zdivo bylo zjištěno na štítové stěně za přizdívkou nad zemí. Nemovitost žalobkyně nemá žádný betonový věnec nebo prvek vodorovného ztužení, kromě betonového bloku na vnitřní straně štítové zdi. Tato betonovávka nemá žádnou významnou funkci pro celkovou tuhost budovy. Ztužení bylo provedeno částečně dřevěnou vazbou krovů, krov je tvořen vaznicovou soustavou se střední vaznicí, sloupy střední vaznice jsou uloženy na vazných trámech, u štítové stěny je uložen jeden sloupek na vazném trámu a jeden sloupek na štítové stěně, což je z hlediska statického působení zcela nevhodné řešení. V krajní části jsou na hliněném zdivu dřevěné pozednice, žádné kotvení nebylo zjištěno. Plechová krytina je na dřevěném bednění, které místy chybí. Nelze zpětně stanovit, jaké práce byly prováděny na střeše nemovitosti žalobkyně v souvislosti s narušenou statikou v roce 1998. Je však patrná oprava vaznic, náhrada sloupků u štítu a zesílení kleštin. Dle znalce byla pravděpodobně poškozena vazba krovu. Hliněné zdivo je silně poškozeno trhlinami, v části nad základem je degradováno vlhkostí, zdivo se rozpadá. Nelze zpětně stanovit, kdy se na nemovitosti žalobkyně objevila trhlina, která je předmětem žaloby. Na objektu jsou z vnitřní strany trhliny, zejména ve styku štítového a obvodového zdiva, trhliny z vnitřní strany jsou staršího data, objekt má velmi nízkou vodorovnou tuhost. V minulosti byl v prostoru dlažby žalovaného objekt stodoly, ten mohl zajišťovat podélnou tuhost objektu, zejména u stěny do ulice. Trhlina na čelní stěně nemovitosti žalobkyně byla sanována stehováním, na vnitřní straně je trhlina v hliněném zdivu, ta nebyla sanována. Trhlina ve zdivu vznikla před zahájením prací žalovaným. Zdivo bylo zesilováno obrubním pasem a obezdívkou z plynosilikátu. Toto řešení částečně ztužilo příčnou tuhost toho zdiva, způsobilo však další vlhkostní degradaci, základy jsou mělce založeny, zdivo má malou pevnost, dochází k jeho rozpadu, zvláště u rohu do ulice. Vyústění svodu dešťové vody okapem ze střechy nemovitosti žalobkyně přímo do místa, kde se nachází prasklina, je zcela nevhodné, dochází k zasakování vody přes spáry dlažby. Také technická seizmicita od dopravy může způsobovat zvětšení poruch na stávajícím porušeném objektu. Příčinou odklonění vnitřní přizdívky štítové zdi je, že základová spára bloku je těsně pod úrovní mlatové podlahy, rozpad hliněného zdiva štítové stěny a odklonění stěny jako celku. Odtěžením byl částečně snížen pasivní zemní tlak na stěnu základu, který měl stabilizační účinek. Jeho velikost však nemohla být rozhodujícím faktorem na vznik poruch. Ke zvětšení trhliny mohla přispět i vibrace při hutnění, ale obě tyto skutečnosti při provádění prací mohly ovlivnit stabilitu nemovitosti žalobkyně jen v řádu do 5 %. Rozhodující příčinou je ale zcela nevhodná konstrukce štítu ve zdi a nulová vodorovná tuhost nemovitosti. Odkopání zeminy žalovaným u základů štítové zdi po dobu asi tří týdnů do hloubky cca 40 cm, tedy jen asi do třetiny délky štítu, mohlo mít jen teoreticky nějaký dílčí vliv, ale ne ten zásadní. Protože zásadním problémem té zdi je slabá únosnost základů a slabá únosnost základové spáry a taky její vodorovné zatížení de facto od krovu, případně od větru, na což vůbec není dimenzovaná. Hlavní příčinou vzniku trhlin na nemovitosti žalobkyně jsou výše uvedené důvody – špatná vodorovná tuhost zdiva, založení objektu, průsaky vody od svodu do podloží a rozpad hliněného zdiva. Tato degradace zdiva trvá desítky let. Současný stav nemovitosti žalobkyně neodpovídá požadavkům norem a vyhlášky o obecných technických požadavcích na výstavbu a na stabilitu. (prokázáno znaleckým posudkem č. 80/2023 vypracovaný [jméno FO], stavebnětechnickým posudkem vypracovaným [jméno FO]. [jméno FO] č. [hodnota]-2019 včetně jeho dodatku, fotografiemi z googlemaps.cz a mapy.cz, fotografiemi založenými ve spise na č.l. 60-76, 147-152, 189-210, 232-236, 239-244, 259, dále náčrtkem půdorysu nemovitosti žalobkyně, výpověďmi svědků [jméno FO], [jméno FO]. [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO]) - V minulosti se v těsné blízkosti štítové zdi nemovitosti žalobkyně nacházela stodola, tato byla k žádosti předchozího majitele nemovitosti [jméno FO] odstraněna v 70 letech minulého století s tím, že byla ponechána pouze stěna bezprostředně sousedící se štítovou zdí nemovitosti žalobkyně. (prokázáno žádostí [jméno FO] z 31.7.1965, snímkem katastrální mapy na č.l. 223 a rozhodnutím ONV v [adresa], odboru výstavby z 27.8.1965 a výpovědí svědků [jméno FO], [jméno FO]) - Nemovitost žalobkyně byla v minulosti opravována. V roce 1998 byla provedena rekonstrukce a výměna krovů střechy, a to z důvodu narušení trámů stářím, špatné krytiny a možnosti boření střechy. V roce 2003 pak byla měněna okna a podlahy ve dvou místnostech. V roce 2011 se dělala rekonstrukce štítové zdi sousedící s nemovitostí žalovaného betonovou přizdívkou zevnitř ve stodole. V roce 2017 bylo vybráno navlhlé a rozpadlé zdivo nad dlažbou vjezdu žalovaného, dozděno tvárnicemi a zeď byla ohozena novou omítkou a zateplena polystyrenem s větracími průduchy. (prokázáno ohlášením udržovacích prací z 31.3.1998, sdělením k ohlášení stavebních úprav z 14.4.1998, ohlášením drobné stavby a stavebních úprav z 7.7.2003, sdělením k ohlášení prací z 21.7.2003, výpovědí svědkyně [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO]) - V okolí nemovitosti žalobkyně jsou popraskané i jiné nemovitosti – např. nemovitost svědkyně [jméno FO], manželů Kotkových, hasičárna. (prokázáno výpověďmi svědků [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO]) - Sanaci trhlin na nemovitosti žalobkyně nechala provést firmou [právnická osoba], na základě detailu provedení statického zajištění domu a cenové nabídky této firmy z 29.1.2020 a na základě doporučení svědka [jméno FO]. [jméno FO] v jeho stavebnětechnickém posudku č. [hodnota]-2019. Cena za provedení sanace byla 64.320 Kč bez DPH. Provedení sanace trhliny jednostranným stehováním je dle znalce zcela nedostačující. Trhlina zasahovala do vnitřní části zdi (jak vypověděl i svědek [jméno FO]), sanací stabilizována však byla pouze z vnější strany, ne z vnitřní strany. Vzhledem k rozsahu poruchy stavu objektu pokládá znalec rekonstrukci za nerentabilní a doporučuje celkovou náhradu objektu. (prokázáno cenovou nabídkou na úpravu domu z 29.1.2020, stavebnětechnickým posudkem vypracovaným [jméno FO]. [jméno FO] č. [hodnota]-2019 včetně jeho dodatku, znaleckým posudkem č. 80/2023 vypracovaný [jméno FO], fotografiemi z googlemaps.cz a mapy.cz, fotografiemi založenými ve spise na č.l. 77-79, výpověďmi svědků [jméno FO]. [jméno FO], [jméno FO]) - Žalobkyně vyzvala žalovaného k náhradě škody a zaplacení nákladů na sanaci trhlin heliakální výztuží ve výši 73.968 Kč, žalovaný ničeho nezaplatil. (prokázáno výzvou k náhradě škody z 3.2.2020 a 1.7.2020 včetně dokladu o doručení, e-mailovou korespondencí mezi právními zástupci účastníků)

18. Dle § 2926 zákona č. 89/2014 Sb., občanský zákoník, dále jen “o.z.“, kdo, byť oprávněně, provádí nebo zajišťuje práce, jimiž se jinému působí škoda na nemovité věci, nahradí škodu z toho vzniklou.

19. Dle § 2951 odst. 1 o.z. škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, nebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

20. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba žalobkyně není důvodná. Provedeným dokazováním nebyla prokázána tvrzení žalobkyně, že žalovaný při pracích prováděných v listopadu 2019 při stavbě vodovodní přípojky ke své nemovitosti a při výstavbě nového vjezdu ke své nemovitosti malým pásovým bagrem v bezprostřední blízkosti štítové zdi její nemovitosti prováděl výkopové práce do hloubky až cca 80 cm při délce cca 200 cm a že by tak bagrem zasáhl do základů štítové zdi a odstranil některé základové kameny a tím způsobil poškození základů nemovitosti žalobkyně a dále že by hutnícími pracemi při stavbě nového nájezdu žalovaný způsobil viditelné zvětšení prasklin na štítové zdi a tím i narušení statiky domu žalobkyně. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný v listopadu 2019 prováděl stavební práce na svém pozemku, vodovodní přípojka však nevede v bezprostřední blízkosti nemovitosti žalobkyně a výkop materiálu pro vjezd byl proveden do hloubky jen asi 50 cm a nebylo zasaženo do základů štítové zdi nemovitosti žalobkyně. Provedeným dokazováním však nebylo prokázáno, že by žalovaný při pracích na svém nájezdu použil těžkou mechanizaci při zhutňování materiálu pod dlažbou, žádný ze slyšených svědků použití mechanizace neviděl (pouze svědek [jméno FO] uvedl, že nějakou vibrační desku na nemovitosti žalovaného viděl, ale neví, o jakou desku se jednalo, navíc jde o osobu blízkou žalobkyni, může tak být jeho výpověď zkreslená). I kdyby však více svědků vidělo na pozemku žalovaného vibrační desku, i tak nebylo v tomto řízení prokázáno, o jakou desku se jednalo. Přitom svědek [jméno FO]. [jméno FO] ve své výpovědi uvedl, že kdyby byla použita vibrační deska menší, např. o váze cca 50 kg, neměly by její vibrace mít podstatný vliv na trhliny na nemovitosti žalobkyně. Naopak provedeným dokazováním bylo zcela nepochybně prokázáno, že nemovitost žalobkyně byla ve špatném technickém stavu již dávno předtím, než vůbec žalovaný s prováděním stavebních prací v sousedství její štítové zdi započal. Praskliny na nemovitosti jsou patrné již na fotografiích pořízených z internetu (googlemaps.cz a mapy.cz) z roku 2008, také z roku 2011, z těchto fotografií je patrná i zřetelná progrese trhliny mezi lety 2011-2018. Také slyšení svědci (např. [jméno FO]. [jméno FO], [jméno FO] [právnická osoba] [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], manžel žalobkyně [jméno FO] a [právnická osoba]) vypověděli, že trhliny na nemovitosti žalobkyně se nacházely již dávno předtím, než žalovaný prováděl práce na nájezdu. Dle znalce [jméno FO]. [jméno FO] bylo v minulosti do nemovitosti žalobkyně nevhodně stavebně zasahováno, a to jak betonovou přizdívkou, tak uzavřením stěny štítové zdi polystyrenem. Tím se stěna uzavřela, zdivo není dostatečně odvětráváno a dochází tím k destrukci hliněného zdiva štítové zdi. Žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, také nijak v minulosti neřešila nevhodné vsakování dešťové vody ze svodů své střechy k základům své nemovitosti, což dle znalce mělo také podstatný vliv na stav zdiva předmětné nemovitosti, vzlínání vlhkosti od země do zdiva a jeho degradaci. I svědek [jméno FO] vypověděl, že při stavbě betonové přizdívky zevnitř u štítové zdi v roce 2010 se divil, že štítová zeď ještě nespadla, protože se vykláněla a byla celá podmáčená, u vrat asi až do metru výšky od chodníku. Dle znalce ustanoveného soudem je nemovitost žalobkyně již za hranicí své životnosti. Dle něj jsou hlavními příčinami vzniku trhlin a jejich progrese tyto důvody: a) špatná vodorovná tuhost zdiva, b) založení objektu, c) průsaky vody od svodu do podloží a d) rozpad hliněného zdiva. Odtěžením zeminy na nájezdu žalovaného do hloubky cca 40-50 cm byl sice částečně snížen pasivní zemní tlak na stěnu základu, který měl stabilizační účinek, ale jeho velikost nemohla být rozhodujícím faktorem na vznik poruch, ke zvětšení trhliny mohla přispět i vibrace při hutnění (způsob hutnění ale prokázán nebyl), ale obě tyto skutečnosti při provádění prací mohly dle znalce ovlivnit stabilitu nemovitosti žalobkyně jen teoreticky v řádu maximálně do 5 %. I svědek [jméno FO]. [jméno FO] při své výpovědi u ústního jednání připustil, že vycházel pouze a jen z informací poskytnutých mu žalobkyní a že příčinou vzniku trhlin na nemovitosti žalobkyně a jejich progrese mohou být i jiné skutečnosti než práce prováděné žalovaným – např. kamionová doprava v místě, chybějící věnec na nemovitosti, svod dešťové vody z okapu k základům nemovitosti a podmáčení jílovitého podloží, na kterém je nemovitost žalobkyně postavena. [jméno FO]. [jméno FO] i svědek [jméno FO] sice za hlavní příčinu progrese trhliny na nemovitosti žalobkyně, která byla následně sanována heliakální výztuží, označili hutnící práce žalovaného, tento jejich závěr je však v rozporu se znaleckým posudkem [jméno FO]. [jméno FO]. [jméno FO]. [jméno FO] i [jméno FO] vycházeli pouze z informací od žalobkyně, resp. od její matky [jméno FO], neměli k posouzení příčin tolik podkladů jako soudem ustanovený znalec, proto nemohli příčinu vzniku trhlin na nemovitosti žalobkyně, resp. jejich případné progrese, objektivně posoudit. Soud tak ohledně příčin vzniku trhlin na nemovitosti žalobkyně a jejich progrese vychází ze závěrů znaleckého posudku [jméno FO]. [jméno FO], když tento znalec své závěry zcela jednoznačně a nepochybně odůvodnil a tyto korespondují i s dalšími důkazy v tomto řízení provedenými (zejména fotografiemi trhlin na nemovitosti žalobkyně, fotografiemi technického stavu nemovitosti žalobkyně, výpověďmi svědků ohledně stavu nemovitosti žalobkyně). Pokud pak znalec [jméno FO]. [jméno FO] ve svých závěrech ohledně možné marginální příčiny progrese trhliny, jež byla sanována heliakální výztuží, uvádí vliv vibrací, i když dle znalce jen maximálně do cca 5 %, nelze dle soudu jednoznačně říct, že těmito vibracemi bylo právě zhutňování materiálu pod dlažbou na nájezdu žalovaného v listopadu 2019. Někteří svědci (např. [jméno FO] a také [jméno FO]) před soudem vypověděli, že když se v daném místě cca v roce 2017 stavěla nová silnice, byly to takové otřesy, že se lidem v domech v ulici třepaly skleničky. K těmto vibracím nezanedbatelné síly pak došlo ještě předtím, než prováděl stavební práce na svém pozemku žalovaný a dle názoru soudu pak by mohly být i ty příčinou aktivace předmětné trhliny na nemovitosti žalobkyně, která již v tehdejší době byla ve velmi špatném technickém stavu. Při řešení otázky odpovědnosti za vady dle § 2926 o.z. se soud musí zabývat tím, zda jsou splněny předpoklady vzniku povinnosti nahradit škodu. Těmito předpoklady jsou: 1. provádění (příp. zajišťování) prací, 2. vznik škody na nemovité věci jiného a 3. příčinná souvislost mezi nimi. Splnění všech těchto předpokladů prokazuje poškozený (tedy žalobkyně). Nemusí prokazovat porušení konkrétní právní povinnosti na straně toho, kdo práce prováděl nebo zajišťoval (žalovaného), ale jen to, že škoda byla vyvolána prováděnými nebo zajišťovanými pracemi. Příčinná souvislost musí být prokázána mezi prováděnými pracemi a na nemovité věci vzniklou škodou. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka] musí být v soudním sporu vždy spolehlivě prokázány konkrétní příčiny vzniku škody, za kterou žalobce požaduje náhradu, a je nutno zkoumat stav nemovitosti před škodou a po ní, mechanismus prací a účinky vykonávané činnosti. Soud tak v této věci provedl rozsáhlé dokazování, přičemž jak z výše citovaných listinných důkazů, tak ani z výpovědí slyšených svědků, a konečně ani z vypracovaného znaleckého posudku nevyplynulo, že by za stav nemovitosti žalobkyně zodpovídal žalovaný. Nebyla tak prokázána tvrzení žalobkyně uvedená v žalobě, tedy že by v důsledku stavební činností žalovaného prováděnou v listopadu roku 2019 v těsné blízkosti nemovitosti žalobkyně došlo ke škodě na nemovitosti žalobkyně, kterou bylo nutno zpevnit heliakální výztuží a že tedy v důsledku činnosti žalovaného žalobkyni vznikla škoda ve výši nákladů vynaložených na provedení této výztuže. Žalobkyně ve sporu ani přes poučení soudu dle § 118a odst. 3 o.s.ř. neprokázala příčinnou souvislost mezi pracemi žalovaného a vznikem škody, a proto soud žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítl.

21. O náhradě nákladů mezi účastníky navzájem rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že uložil zcela v řízení neúspěšné žalobkyni nahradit žalovanému náhradu nákladů řízení v celkové výši 111.030 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 73.968 Kč sestávající z částky 4.060 Kč za každý ze 22 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (1x úkon za převzetí a příprava zastoupení dne 13.7.2020, 1x úkon za odpor proti platebnímu rozkazu dne 10.12.2020, 1x úkon za účast u nařízeného ústního jednání před soudem dne 16.6.2021, 1x úkon za jednání s protistranou dne 28.7.2021, 1x úkon za účast u nařízeného ústního jednání před soudem dne 18.8.2021, 1x úkon za písemné podání ve věci samé – repliku k vyjádření žalobkyně dne 29.11.2021, 1x úkon za účast u nařízeného ústního jednání před soudem dne 30.11.2021, 1x úkon za písemné podání ve věci samé – repliku k vyjádření žalobkyně dne 20.1.2022, 3x úkon za účast u nařízeného ústního jednání před soudem dne 29.3.2022 při délce jednání od 8:30 hodin do 12:55 hodin, 1x úkon za vyjádření k výzvě soudu dne 4.4.2022, 2x úkon za účast u nařízeného ústního jednání před soudem dne 3.5.2022 v trvání od 13:05 hodin do 15:35 hodin, 1x úkon za písemné vyjádření ke znaleckému posudku [jméno FO]. [jméno FO] dne 22.7.2022, 1x úkon za vyjádření k replice [jméno FO]. [jméno FO] dne 12.9.2022, 1x úkon za účast u nařízeného ústního jednání před soudem dne 4.10.2022, 1x úkon za účast u nařízeného ústního jednání před soudem dne 25.10.2022, 1x úkon za písemné podání ve věci samé – otázky na znalce dne 27.2.2023, 1x úkon za vyjádření ke znaleckému posudku [jméno FO]. [jméno FO] dne 12.6.2024, 1x úkon za účast u nařízeného ústního jednání před soudem dne 14.1.2025, 1x úkon za účast u nařízeného ústního jednání před soudem dne 9.4.2025) a dále z částky 2.030 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 2 a. t. (1x úkon za písemné podání k výzvě soudu - vzdání se odvolání dne 10.8.2021 a 1x úkon za účast u nařízeného jednání – vyhlášení rozsudku dne 16.4.2025) včetně jednadvaceti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. účinného do 31.12.2024 a tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. účinného od 1.1.2025 a dále zálohy na náklady spojené s provedením důkazu dle § 141 odst. 1 o.s.ř. – vypracování znaleckého posudku [jméno FO]. [jméno FO], kterou žalovaný zaplatil dne 13. 4. 2023 na účet soudu v částce 10.000 Kč (dle usnesení OS v [adresa] ze dne 5.4.2023 č.j. [spisová značka]). Právní zástupce žalovaného sice uplatnil také náhradu nákladů řízení po 4.060 Kč za úkony – 1x za vyjádření k žalobě dne 30.12.2020, 1x za důkazní návrh dne 10.12.2021, 1x za vyjádření k výzvě znalce [jméno FO]. [jméno FO] dne 11.1.2023 a 1x za navržení osoby znalce dne 9.5.2023. Za tyto úkony soud žalovanému (resp. jeho právnímu zástupci) odměnu nepřiznal (včetně paušálních náhrad nákladů dle § 13 odst. 4 a.t.), neboť vyjádření k žalobě ze dne 30.12.2020 mělo být již součástí odporu k platebnímu rozkazu (nelze tak za blanketní odpor a vyjádření k žalobě účtovat 2 úkony právní služby), další vyúčtované úkony soud neposoudil jako úkony podřaditelné pod kterékoli úkony uvedené v § 11 odst. 1 až 3 a.t., ani jako úkony, jimž jsou svou povahou a účelem nejbližší. Podání z 10.12.2021 totiž obsahuje pouze sdělení žalovaného, že manžel žalobkyně [jméno FO] provedl u předmětných nemovitostí dne 03.12.2021 výkopové práce, a to u rohu budovy žalobkyně v místech, kudy se původně táhla trhlina a doložil to fotografií; ve vyjádření k výzvě znalce [jméno FO]. [jméno FO] dne 11.1.2023 žalovaný pouze sděluje, že mezi účastníky nedošlo k dohodě o tom, že by měly být z jejich strany kopány jakékoli sondy; v podání z 9.5.2023 žalovaný sděluje soudu jména a kontakty na možné znalce vhodné k ustanovení pro vypracování znaleckého posudku. Dle soudu za tyto úkony odměna právnímu zástupci žalovaného nenáleží. Právní zástupce žalovaného není plátcem DPH. Náhradu nákladů v celkové výši 111.030 Kč je žalobkyně žalovanému povinna zaplatit ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř., tj. ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku, když soud neshledal důvod pro určení lhůty delší, a to k rukám právního zástupce žalovaného. (výrok II.)

22. O náhradě nákladů vzniklých České republice – Okresnímu soudu v [adresa] soud rozhodl dle § 148 odst. 1 o.s.ř. tak, že tyto je povinna státu uhradit ve věci neúspěšná žalobkyně. Jedná se o náklady řízení vzniklé státu vypracováním znaleckého posudku přesahující zálohu zaplacenou účastníky (každý z účastníků řízení platil zálohu ve výši 10.000 Kč – žalovaný dne 13.4.2023, žalobkyně dne 9.5.2023). Náklady vzniklé státu se skládají jednak z částky 16.158 Kč vyplacené dne 14.11.2024 z rozpočtu státu na znalečné znalci [jméno FO]. [jméno FO] (znalečné znalci bylo přiznáno usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 13.8.2024 č.j. [spisová značka], v právní moci dne 26.9.2024) a jednak z částky 8.770,80 Kč vyplacené dne 25.3.2025 z rozpočtu státu na znalečné znalci [jméno FO]. [jméno FO] (znalečné bylo znalci přiznáno usnesením Okresního soudu v [adresa] ze dne 13.2.2025 č.j. [spisová značka], v právní moci dne 6.3.2025). Celkem je tak neúspěšná žalobkyně povinna státu zaplatit částku 24.928,80 Kč (16.158 Kč + 8.770,80 Kč), Tuto částku je třeba zaplatit na účet Okresního soudu v [adresa] vedený u České národní banky a.s. pod číslem [č. účtu], variabilní symbol [var. symbol]. (výrok III.)

Poučení