13 C 401/2020 - 1313

Rubrum

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivou Kučerovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená dne [Datum narození žalobkyně] [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovaným: [Jméno žalované A] zdravotní, a. s., IČO: [IČO žalované A] sídlem [Adresa žalované A] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] za účasti vedlejšího účastníka na straně 1) žalované [Jméno žalované B]., IČO: [IČO žalované B] sídlem [Adresa žalované B] [Jméno žalované C]. Braun avitum, s. r. o., IČO: [IČO žalované C] sídlem [Adresa žalované C] zastoupená obecnou zmocněnkyní [Jméno zmočněnkyně], narozenou dne [Datum narození zmočněnkyně], 148 00 Praha 4 za účasti vedlejšího účastníka na straně 2) žalované [Jméno žalované D], sídlem [Adresa žalované D]-11, 1120 Vídeň, Rakouská republika zastoupená advokátem [Jméno advokáta C] sídlem [Adresa advokáta C] o náhradu újmy takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaných 1), 2) zaplacení částky [částka], se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit 1) žalované k rukám zástupce žalované náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyně a vedlejší účastník na straně 1) žalované nemají vzájemné právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit 2) žalované náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit vedlejšímu účastníkovi na straně 2) žalované k rukám zástupce vedlejšího účastníka náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala po žalovaných společně a nerozdílně zaplacení původně částky celkem [částka], jakožto újmy tzv. sekundární poškozené z důvodu ztráty šance na přežití jejího manžela [jméno FO], který v důsledku neposkytnutí řádné lékařské péče ze strany obou žalovaných zemřel, resp. jeho zdravotní strav se zhoršil natolik, že to přispělo k jeho úmrtí, k němuž došlo dne [datum]. Žalovaná 1) provozuje zdravotnické zařízení [jméno FO] nemocnici v [adresa], kde byl [jméno FO] hospitalizován, žalovaná 2) provozuje dialyzační středisko v [adresa]. Původní nárok žalobkyně sestával z náhrady poklesu příjmů za období od úmrtí manžela [jméno FO] do podání žaloby i do budoucna, nákladů na vypracování znaleckého posudku a nemajetkové újmy v podobě duševních útrap žalobkyně. Existenci pochybení při poskytování lékařské péče manželovi opírala o znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO], znalce z oboru zdravotnictví, odvětví interna, specializace nefrologie.

2. Po precizaci skutkových tvrzení vzala žalobkyně svůj návrh částečně zpět co do částky [částka]. Řízení bylo zastaveno usnesením ze dne [datum], č.j. [spisová značka]. Předmětem řízení zůstal toliko nárok na zaplacení částky [částka] vůči oběma žalovaným společně a nerozdílně představující náhradu nemajetkové újmy spočívající v duševních útrapách tzv. sekundární poškozené, vyvolaných zásahy žalovaných do jejího osobního a rodinného života, neboť jejímu manželovi nebyla poskytována lékařská péče na náležité odborné úrovni. Zdravotní strav se zhoršil natolik, že to vedlo ke zvlášť závažnému ublížení na zdraví. Soud poznamenává, že původní uplatněný nárok byl založen na tvrzení, že protiprávním jednáním žalovaných (neposkytování lékařské péče na náležité odborné úrovni) došlo k úmrtí manžela, resp. byla snížena jeho šance na přežití. V této části vzala návrh zpět, jak shora uvedeno. [adresa] 300 Kč na vypracování znaleckého posudku požadovala jako součást nákladů řízení.

3. Žalovaná 1) se dle tvrzení žalobkyně dopustila pochybení při poskytování lékařské péče jejímu manželu [jméno FO] tím, že při hospitalizaci na oddělení [jméno FO] nemocnice v [adresa] od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum] nebyl pravidelně vážen před a po dialýzách a nebyl mu měřen centrální žilní tlak (byť to bylo od [datum] technicky možné), což je při hemodialyzačních procedurách nutné. To vedlo k pozitivní tekutinové bilanci u pana [jméno FO], tedy k těžkému převodnění, kdy u něj byl přírůstek tekutin více než 29 litrů. Negativní tekutinové bilance nebylo dosaženo až do [datum], resp. až do [datum] nebylo deklarovaným cílem dosažení negativní tekutinové bilance. Toto převodnění extrémně zatěžuje srdce a ohrožuje kardiovaskulární systém, přičemž pan [jméno FO] byl nemocný se srdcem, trpěl dilatační kardiomyopatií s těžkou disfunkcí levé srdeční komory. Převodnění u něj vedlo až k prosáknutí tkání (tzv. anasarka), což zhoršuje i hojení ran. [jméno FO] měl chronický defekt na dolní končetině, ale kvůli převodnění musel vylučovat přebytečnou tekutinu, což v podstatě znemožňovalo hojení této rány, a tudíž se do jeho organismu dostala infekce. Právě kvůli této infekci byl hospitalizován na oddělní [jméno FO]. Žalobkyně žalované 1) dále vytýkala, že u pana [jméno FO] nezjistila a nestanovila příčinu uvedené infekce. Při podezření na infekci dne [datum] mu nasadila antibiotika Ciprofloxasin před tím, než mu byl proveden odběr krve na kultivaci infekčního agens. Z toho důvodu se následně nepodařilo určit příčinu infekce a pan [jméno FO] byl léčen antibiotiky pouze empiricky, tzv. na slepo, aniž by byla léčba zacílena na mikrobiologicky prokázaného původce infekce.

4. Žalovaná 2) se dle tvrzení žalobkyně dopustila pochybení při poskytování lékařské péče panu [jméno FO] rovněž nastavením nesprávného tekutinového managementu, když docházel do dialyzačního střediska [adresa] v období od ledna do února 2017, kdy neprováděla systematické měření hmotnosti před a po hemodialyzačních procedurách, přičemž poprvé byla hmotnost zaznamenána až dne [datum]. Váhové lůžko přitom patří mezi esenciální součásti vybavení každého dialyzačního pracoviště. Došlo tedy u něj rovněž k převodnění, byť v menším rozsahu, než u žalované 1), a tedy k přetěžování kardiovaskulárního systému a také k poruše hojení rány na dolní končetině. Žalovaná 2) rovněž pochybila, když panu [jméno FO] dočasně vysadila lék Mimpara a namísto něj mu dne [datum] předepsala lék Vigantol, který je však kontraindikován při hyperkalcemii, jež byla u pana [jméno FO] přítomna. Tím došlo ke zvýšení hladiny vápníku v krvi.

5. Oběma žalovaným pak vytýkala nedostatky ve vedení zdravotnické dokumentace, což nemůže být k její tíži. Nárok opřela o smluvní vztah ze smlouvy o péči o zdraví podle § 2636 občanského zákoníku mezi oběma žalovanými a [jméno FO]. Uvedenými pochybeními při poskytování lékařské péče žalovaní porušili svou smluvní povinnost postupovat s péčí řádného odborníka (dle § 2643 a § 2645 občanského zákoníku), což zakládá jejich objektivní smluvní odpovědnost dle § 2913 občanského zákoníku. Z důvodu porušení smluvní povinnosti oběma žalovaným vznikla povinnost nahradit nemajetkovou újmu nejen druhé smluvní straně, tj. pacientovi [jméno FO], ale i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit, tj. žalobkyni, jakožto manželce pacienta. V případě zvlášť závažného ublížení na zdraví manžela, jsou žalované povinny nahradit žalobkyni nemajetkovou újmu spočívající v duševních útrapách podle § 2959 občanského zákoníku. Zvlášť závažné ublížení na zdraví manžela spatřuje v tom, že následkem jednání žalovaných byl velmi těžký zdravotní stav jejího manžela, ohrožující jej po delší dobu na životě, resp. zatěžující jej po delší dobu výrazně nepříznivým stavem, vyžadujícím jeho překlad na [jméno FO]. Pokud by soud nepřijal posouzení nároku ze smluvního vztahu, nárok požadovala z titulu zákonného dle občanského zákoníku. Dále tvrdila, že bylo zasaženo do jejího práva na soukromý a rodinný život, které je garantováno Listinou základních práv a svobod a Úmluvou o ochraně základních práv a svobod. Odkázala přitom např. na nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 3416/20, dle kterého v případech, kdy zdravotnické zařízení postupuje non lege artis, avšak není postaveno na jisto, že toto bylo jedinou příčinou poškození zdraví pacienta, neznamená to, že by žádná konkrétní (reálná) újma nemohla vzniknout. I když v takovém případě nebude možné hovořit přímo o poškození zdraví, minimálně dojde k zásahu do duševní sféry dotčeného jedince, jenž bude nadále žít s vědomím, že osoba mu blízká nemusela zemřít, či mohla žít déle, kdyby k danému pochybení nedošlo.

6. Žalovaní nárok neuznali.

7. Žalovaná 1) namítala nedostatek aktivní legitimace žalobkyně, neboť u jejího manžela nedošlo k závažnému ublížení na zdraví. Z její strany nebyla porušena žádná povinnost. Poukázala na to, že manžel žalobkyně byl více jak 13 let v hemodialyzačním programu, byl polymorbidním pacientem, měl problémy se srdcem a chronické defekty na dolní končetině. Byl rovněž trvale nespolupracujícím pacientem. Dne [datum] mu byla nabídnuta hospitalizace na spádovém interním oddělení, kterou odmítl, a až následně jej žalobkyně odvezla na Emergency [jméno FO] nemocnice v [adresa]. Při léčbě postupovala lege artis, tj. zcela správně, důsledně a v souladu s dostupnými poznatky lékařské vědy. Hospitalizace proběhla standardně s ohledem na jeho vážný zdravotní stav. Nebyly tedy naplněny zákonné předpoklady vzniku odpovědnosti.

8. Žalovaná 2) rovněž namítala nedostatek aktivní věcné legitimace žalobkyně, neboť podle § 2894 občanského zákoníku má osoba nárok na odčinění nemajetkové újmy pouze v případě, že taková povinnost byla výslovně ujednána nebo pokud tak stanoví zákon, přičemž ve smlouvě o péči o zdraví uzavřené s panem [jméno FO] nebyla povinnost odčinění nemajetkové újmy jeho rodinným příslušníkům sjednána. Zároveň podle zákona lze tzv. sekundárním obětem přiznat nárok na odškodnění duševních útrap jen podle § 2959 občanského zákoníku, tedy jen při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví. Žalovaná 2) žádnou povinnost ve vztahu k panu [jméno FO] neporušila, a nedošlo u něj ani ke vzniku újmy, která by byla způsobilá založit nárok na odčinění duševních útrap žalobkyně. Odmítla, že by se dopustila pochybení v rámci tzv. tekutinového managementu. U pana [jméno FO] nebylo možné vzhledem k jeho zdravotnímu stavu zjistit jeho hmotnost vážením, neboť měl závažnou poruchu hybnosti, přičemž postelová váha nebyla na dialyzačním středisku k dispozici a není povinnou výbavou tohoto zařízení..Proto byl u něj management tekutin řízen pomocí klinického vystření nefrologem. U pana [jméno FO] nedocházelo k převodnění, k otokům dolních končetin ani dušnosti, jeho váha se v tomto období snížila o 6 kg. K nasazení přípravku Vigantol uvedla, že se tak stalo z důvodu nedostatku vitamínu D, vyšší hladina vápníku byla asymptomatická a neměla žádný klinický korelát. Nejednalo se přitom o život zachraňující medikaci, tudíž ani jeho případné nesprávné nasazení by nemohlo vést k úmrtí či zvlášť závažnému ublížení na zdraví u pana [jméno FO].

9. Vedlejší účastníci na straně žalovaných se k jejich vyjádřením připojili.

10. Skutkový stav a provedené dokazování.

11. Žalobkyně v rámci svého účastnického výslechu vypověděla, že úmrtí svého manžela vnímá jako hodně velkou újmu, pociťovala velký smutek, nemohla spát. Žije s pocitem viny, že do [jméno FO] nemocnice v [adresa], kde byl hospitalizován od 11. 8. 20217, jej odvezla ona sama, myslela si, že tam bude v nejlepších rukou, a nechtěla, aby byl hospitalizovaný v nemocnici v [adresa] nebo v [Anonymizováno], protože tam nebyla spokojená s dřívější lékařskou péčí. [jméno FO] oddělení [jméno FO] nemocnice v [adresa] ale došlo u manžela k velkému zavodnění, což bylo pro něj jakožto pro kardiaka velmi škodlivé, a vedlo to ke zhoršení jeho zdravotního stavu. Pochybení spatřuje v tom, že manžela vůbec nevážili před a po dialýze. Když za manželem chodila na návštěvy do nemocnice, viděla, jak je oteklý, stresovala se tím, že mu neposkytují lékařskou péči, ve kterou doufala. Chodila za ním denně a viděla, jak se jeho stav zhoršuje. Poté, co byl dne [datum] převezen na [jméno FO] do nemocnice [adresa], se začal zlepšovat, ale jen dočasně. Měla pocity bezmocnosti. Ke společnému soužití s manželem vypověděla, že spolu byli od jejích 17 let, manželství uzavřeli v roce 1975, kdy jí bylo 21 let. Byl to její osudový muž, byl pro ni vším. Vychovali spolu jednu dceru. Jejich manželství bylo bezproblémové. Pečovala o něj, pomáhala mu v nemoci, kupříkladu se zasadila o to, aby mu implantovali kardiostimulátor. Ke zdravotnímu stavu manžela a lékařské péči vypověděla, že od roku 2003 začal docházet pravidelně na dialýzu 3x týdně do dialyzačního střediska v [adresa]. V roce 2013 byl zapsán na čekací listinu na transplantaci, takže na tom byl ještě dobře, a to právě díky kardiostimulátoru, který mu byl implantován v roce 2011 nebo 2012. Až v roce 2017 se jeho stav významně zhoršil a začala mít obavy, že o něj přijde. V lednu a v únoru 2017 na dialýze u žalované 2) jej nevážili, trvalo to delší dobu a vážení neprobíhalo ani u ostatních pacientů. Došlo u něj k převodnění. To mělo vliv i na léčbu jeho bércového vředu, otevírala se mu rána a veškerá předchozí péče z roku 2016, která jej zachránila před amputací dolní končetiny, byla vniveč. V lednu 2017 mu byl vysazen lék Mimpara. Nechápala, proč mu vysadili tento lék, který užíval několik let. Říkalo se, že je hodně drahý, tak možná z toho důvodu. Upozorňovala na to primáře Hartla, ale bez výsledku. Měla o manžela strach, protože jí předtím primář Hartl říkal, že ten lék je důležitý, že by bez něj mohl zemřít. V roce 2016 mu dokonce zvýšil dávkování z 30 mg na 120 mg. Dne [datum] byl manžel hospitalizován na oddělení [jméno FO] nemocnice v [adresa] z důvodu infekce. Ona v té době pracovala na [právnická osoba], kam poslali jinou zprávu, než kterou poté obdržela v nemocnici, a kterou si vyžádala jako manželka, což ji překvapilo. V průběhu této hospitalizace navštěvovala manžela každý den. Asi [datum] si u něj všimla velkého zavodnění, když viděla, že má na váhově vyvážném lůžku 128 kg, ale při příjmu měl 100 kg. Upozornila na to službukonající sestru a lékaře. Od druhého dne [datum] už sestry neuváděly váhu v záznamech, lékaři uváděli špatnou váhu, resp. uváděli stále stejnou váhu a nikoli váhu uvedenou na váhově vyváženém lůžku. To, že údaje o váze byly špatné, dovodila ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO]. K dalším dotazům na to, zda ona sama vyhledala odbornou pomoc v souvislosti s jejími duševními útrapami, uvedla, že někdy v roce 2017 nebo 2018 začala docházet k psychiatrovi [tituly za jménem] [Anonymizováno] v [Anonymizováno]. Nemohla spát, byla nesoustředěná, neměla chuť k jídlu, byla na tom psychicky dost špatně. Byly jí předepsány léky. Chodí k němu asi jednou do roka. K dotazům na trestní řízení uvedla, že z důvodu zanedbání lékařské péče podala i trestní oznámení na Policii ČR. V trestním řízení vypracoval znalecký posudek zaměstnanec žalované 2) a byl hrozný. [jméno FO] základě něho bylo trestní řízení odloženo. Proti tomu podala stížnost, která byla shledána jako oprávněná, a znalecký posudek byl doplněn [tituly před jménem] [jméno FO]. V trestním řízení už ale nechce pokračovat, chce, aby byla věc vyřešena v občanskoprávním řízení.

12. Žalobkyně navrhla k prokázání svého tvrzení o existenci pochybení při poskytování lékařské péče ze strany žalovaných znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO], znalce z oboru zdravotnictví, odvětví interna, specializace nefrologie, který vypracoval písemný znalecký posudek č. [hodnota]-3/2018 ze dne [datum] k žádosti žalobkyně, v němž se zabýval posouzením zdravotního stavu pana [jméno FO], zhodnocením průběhu onemocnění od přijetí do [jméno FO] nemocnice v [adresa] až do úmrtí, příčinou úmrtí a posouzením průběhu léčby při hospitalizacích a při chronických dialýzách v měsících leden – březen, červenec a srpen roku 2017. Znalecký posudek byl k žádosti soudu opatřen znaleckou doložkou dle § 127a o. s. ř.

13. Znalec popsal, že v předmětném období od ledna do srpna 2017 byl pan [jméno FO] chronicky dialyzovaným pacientem, na dialýze byl již 13 let a měl za sebou přes 2 000 dialyzačních procedur. Podstupoval standardní intermitentní dialýzu v režimu třikrát týdně. Technické předpoklady pro vysokou účinnost dialyzační procedury byly splněny. V průběhu ledna a počátkem února 2017 byl hospitalizován na interním oddělení v Nemocnici [adresa] pro celkové zhoršení stavu a průjmy. [jméno FO] dialýzu byl převážen na lůžku z oddělení, a z toho důvodu nebyl vážen před ani po dialýze, ultrafiltrace (tj. množství tekutiny, které se z těla odstraní v průběhu procedury) bylo ordinováno jenom paušální v rozmezí 2 000 ml až 2 500 ml. Poprvé byl zvážen až [datum]. Tento postup považuje znalec za zcela neadekvátní. Jedním z cílů správné dialyzační léčby je odstraňování přebytečných tekutin z těla. Převodnění vede k větší zátěži na kardiovaskulární systém. [jméno FO] měl onemocnění srdce a u takových pacientů vede převodnění ke zhoršení zdravotního stavu. Při dialyzační proceduře je třeba zjistit tzv. suchou váhu, a to lze jenom vážením pacienta. U imobilních pacientů lze použít váhové lůžko, které je jistě standardem na každé dialýze v ČR. I při technických potížích nelze akceptovat nevážení pacienta několik týdnů po sobě. [jméno FO] užíval dlouhodobě (minimálně už v průběhu roku 2016) lék Mimpara. Při hospitalizaci na interním oddělení v Nemocnici [adresa] byl ale tento lék vynechán a místo něj byl od [datum] podáván lék Vigantol, což bylo konzultováno s primářem [tituly před jménem] [jméno FO]. [jméno FO] měl v té době vyšší hodnoty kalcia i PTH, přičemž po opětovném nasazení léku Mimpara tyto hodnoty zase klesly. Dle názoru znalce nemělo být podávání léku Mimpara přerušeno. Podávání Vigantolu nebylo indikováno, neboť se (na rozdíl od léku Mimpara) neužívá k léčbě sekundární hyperparatyreózy. Naopak hyperkálcémie je přímo kontraindikací k jeho podávání. Tento postup znalec považuje rovněž za chybný. V srpnu 2017 byla u pana [jméno FO] zvažována operace kyčle, proto bylo realizováno rentgenové vyšetření. Dne [datum] si stěžoval na kašel, ale jiné potíže neuváděl. Dne [datum] už si na kašel nestěžoval, pospával, neměl zvýšenou tělesnou teplotu, byla u něj zjištěna lehce zvýšená hladina CRP, avšak stejně jako v předchozích měsících v důsledku chronického nehojícího se kožního defektu na noze. V té době ještě nebyl důvod k léčbě antibiotiky. Dne [datum] byl pan [jméno FO] hospitalizován poté, co si stěžoval na zhoršení stavu, teploty, kašel a průjem. Hladina CRP i bílých krvinek byla vyšší, byl proveden rentgen plic a předepsána antibiotika. Pacient nejprve odmítl hospitalizaci ve spádové nemocnici, načež v odpoledních hodinách byl přivezen na Emergency do [jméno FO] nemocnice v [adresa], kde byla konstatována sepse u polymorbidního pacienta v chronickém dialyzačním programu, hypotenze a dehydratace, a byl přijat na [jméno FO] infekčního oddělení. Jako nejpravděpodobnější zdroj infekce se jevil kožní defekt na noze. Při příjmu byly indikovány a realizovány odběry kultivací a byla empiricky (bez znalosti konkrétního původce infekce) nasazena dvoukombinace antibiotik Ciprofloxacin a Dalacin. Ze zápisu v dokumentaci přitom nelze jednoznačně posoudit, zda byl dodržen doporučený postup, tj. nejdřív odběr kultivací a poté podání antibiotik. V opačném případě mohly být výsledky kultivačního vyšetření krve ovlivněny. Následně byla správně a včas stanovena diagnóza infekční endokarditidy, a proto mu byl v Nemocnici [jméno FO] odstraněn kardiostimulátor. Bez jeho odstranění by nebyla šance na vyléčení infekce. I přesto se však nepodařil identifikovat původce infekce a antibiotická terapie musela být po celou dobu jenom empirická. V průběhu této hospitalizace byly pravidelně prováděny dialyzační procedury. Zpočátku byly prováděny klasické intermitentní dialýzy, po odstranění kardiostimulátoru a zhoršení stavu byl napojen na kontinuální očišťovací metodu. Obě varianty mají své výhody a nevýhody, a u chronicky dialyzovaného pacienta není jednoduché rozhodnout, který způsob bude proveden. U pana [jméno FO] nebylo provádění intermitentních dialýz optimální, naopak při kontinuální metodě se jeho stav zlepšil. Dle názoru znalce však v průběhu hospitalizace na [jméno FO] nemocnice nebyla optimálně monitorována hemodynamická odezva masivního podávání tekutin, pozitivní tekutinová bilance byla jako terapeutický cíl deklarována od příjmu až do [datum], pacient byl od 25. 8. do [datum] v pozitivní tekutinové bilanci, negativní tekutinové bilance bylo dosaženo až [datum]. Centrální žilní tlak nebyl monitorován, a to i přes to, že od [datum] měl zavedený centrální žilní katetr, takže technicky to možné bylo. [jméno FO] nebyl pravidelně vážen, neboť dne [datum] byl zvážen před dialýzou, kdy hmotnost byla 101,1 kg, a další určení váhy bylo až [datum], kdy byla hmotnost 122,5 kg. Následně vážen nebyl, ale narůstal měřený obvod paže a byl evidentně oteklý. Při příjmu na [jméno FO] dne [datum] byla konstatována anasarka, tj. povšechná vodnatost a prosáknutí tkání vodou. Celkově byl za pobytu na infekčním [jméno FO] nemocnice v pozitivní tekutinové bilanci přes 29 litrů. Dle názoru znalce nebyl tekutinový management na infekčním [jméno FO] nemocnice optimální a zcela zjevně došlo k těžkému převodnění pacienta. Příčinou úmrtí pana [jméno FO] byla recidiva sepse a posléze septický šokový stav se selháním oběhu. Znalec uzavřel, že se jednalo o vážně nemocného pacienta s četnými zdravotními komplikacemi, zejména selháním ledvin, dilatační kardiomyopatií s těžkou disfunkcí levé komory srdeční se syndromem chronického srdečního selhávání a permanentní fibrilací síní, měl implantovaný kardiostimulátor. Trpěl chronickými kožními defekty, které jsou rizikovým místem vzniku infekce, která může postihnout celý organismus, způsobit sepsi nebo šokový stav a úmrtí. To bylo nespíš příčinou vzniku sepse. Jeho stav se komplikoval infekční endokarditidou, což vedlo ke zhoršení jeho stavu. Sepsi se nejprve podařilo zaléčit, ale došlo k recidivě, která vedla nakonec k jeho úmrtí. Průběh onemocnění a jeho komplikace byly jistě ovlivněny celkovým zdravotním stavem pacienta. [jméno FO] byl kardiálně kompromitovaný a jistě mu neprospěl ne zcela optimální management suché hmotnosti a s tím související odstraňování tekutin z těla v průběhu chronické dialýzy, zejména v lednu a únoru 2017. Dlouhou dobu nebyl vážen, trpěl převodněním, což vedlo k zatížení srdce. V dialyzačním středisku [adresa] nebyla dodržována ani precizně posuzována suchá hmotnost a rovněž v [jméno FO] nemocnici v [adresa] byla tekutinová bilance výrazně pozitivní. Hemodynamický monitoring (tj. zejména invazivní měření tlaku krve a kontrola centrálního venózního tlaku) nebyl za pobytu na [jméno FO] nemocnice optimální. Tyto nedostatky dle znalce jistě nebyly příčinou úmrtí pana [jméno FO], ale lze se oprávněně domnívat, že snížily jeho šance na přežití.

14. Za stěžejní důkaz soud považoval znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO], znalkyně z oboru zdravotnictví, odvětví intenzivní medicína a nefrologie. Tato znalkyně byla ustanovena v průběhu řízení soudem, vypracovala písemný znalecký posudek č. 04/01/2023, dne [datum], doplněný dne [datum] a dne [datum] a rovněž byla před soudem vyslechnuta.

15. Znalkyně v rámci výslechu stvrdila písemný znalecký posudek včetně jeho doplnění. Vycházela z obsahu spisu a zdravotní dokumentace [jméno FO] od r. 2004, zejména z dialyzačních záznamů za prosinec 2015, leden – březen 2016, září – prosinec 2016, 2. 1. – [datum], červenec a srpen 2017, výběrově za r. 2006, 2007, 2010, 2012 a 2015. Znalkyně úvodem uvedla, že u pana [jméno FO] je třeba zhodnotit dlouhodobý vývoj jeho zdravotního stavu. [jméno FO] podstupoval dialyzační léčbu 14 let, kdy ztráta funkce ledviny jakožto životně důležitého orgánu byla nahrazena přístrojem (umělou ledvinou, dialýzou), což v dlouhodobé léčbě vede k dalším komplikacím a poškození dalších orgánů (kardiovaskulární systém, kostní metabolismus, neurologické poruchy, infekční komplikace atd.). Znalkyně se tedy zabývala vývojem zdravotního stavu a průběhem léčby pana [jméno FO] za posledních 14 let s akcentací na období od března 2016. V roce 2003 (tj. ve 49 letech věku) byl pan [jméno FO] zařazen do pravidelného dialyzačního programu. [jméno FO] r. 2014 docházel na hemodialyzační středisko nemocnice [adresa] od r. 2014 na hemodialyzační středisko BBraun [adresa]. V té době byl aneurický (nemočící), hemodialýza probíhala 3x týdně. Opakovaně byl na čekací listině k transplantaci ledviny, v roce 2006 byl vyřazen pro nádorové onemocnění, v roce 2008 pro defekty dolních končetin, v březnu 2014 bylo z plánované transplantace upuštěno, protože neakceptoval nutnost provedení uteroileostomie dle Brickera. Od roku 2006 byly opakovaně dokumentovány známky převodnění, byly zaznamenány váhové přírůsty mezi dialýzami více než 5 kg, byly prováděny mimořádně hemodialýzy, pacient byl edukován o restrikci (omezení) příjmu tekutin. Z důvodu chronického převodnění u něj došlo k rozvoji nežádoucích důsledků, a to sekundární hyperparathyreozy (poruchy kalcio-fosfátového metabolismu), akcelerované ateroskleróze, cévní kalcifikaci (zvápenatění), kožních defektů, chronické srdeční nedostatečnosti, malnutrici (nedostatečná výživa). [jméno FO] trpěl i dalšími chorobami, zejména chronickým selháním srdce na podkladě dilatační kardiomyopatie s těžce sníženou funkcí levé komory, pročež mu byl implantován kardiostimulátor. Dále trpěl nikotinizmem, arteriální hypertenzí, obezitou, papilokarcinomem močového měchýře, ischemickou chorobou dolních končetin. Jeho zdravotní stav se začal zhoršovat od března 2016 v souvislosti s ischemickým defektem levé dolní končetiny, a od té doby až do jeho úmrtí dne [datum] musel být prakticky nepřetržitě hospitalizován (s výjimkou domácího ošetřování). Od března do července 2016 byl hospitalizován z důvodu defektu na levé dolní končetině, kdy se však tento defekt nepodařilo zcela zahojit a došlo u něj ke zhoršení stavu výživy a hybnosti. Dne [datum] byl hospitalizován na infekčním oddělení [jméno FO] nemocnice v [adresa] z důvodu infekčního (septického) stavu s pravděpodobným zdrojem infekce v defektech na levé dolní končetině. Byl léčen antibiotiky, měl nízký krevní tlak. Byla u něj zjištěna infekční endokarditida, pročež byl dne [datum] přeložen do Nemocnice [jméno FO] za účelem vyjmutí kardiostimulátoru. Pravděpodobným mechanismem rozvoje infekční endokarditidy byl rozsev bakterií krevní cestou z infikovaného defektu na levé dolní končetině, který byl primárním zdrojem septického stavu. Od [datum] do [datum] na [jméno FO] nemocnice v [adresa] probíhala dialyzační léčba, celkem [hodnota] procedur s minimální či nulovou ultrafiltrací (odstraňování tekutiny), kdy u něj byla pozitivní tekutinová bilance + 21 441 ml. Centrální žilní tlak nebyl monitorován. Dne [datum] proběhl v Nemocnici [jméno FO] výkon, během kterého byl komplikovaně vyjmut kardiostimulátor. Po výkonu byl ponechán na umělé plicní ventilaci, bylo nutné navýšit podporu krevního oběhu. Dne [datum] byl přeložen zpět na infekční oddělení [jméno FO] nemocnice, kde byl léčen antibiotiky a byla zahájena kontinuální dialyzační metoda. Proběhly pokusy o odpojení z dýchacího přístroje, pacient byl zmatený, neklidný, nespolupracující. Dne [datum] byl z kapacitních důvodů přeložen na [jméno FO] [právnická osoba]. Kumulativní tekutinová bilance v průběhu této hospitalizace od 25. 8. do [datum] byla pozitivní + 8 725 ml, byly u něj patrny známky zavodnění (tzv. anasarky), byl oběhově nestabilní. [jméno FO] [právnická osoba] byl hospitalizován od [datum] do [datum]. Probíhala kontinuální dialyzační léčba a bylo dosaženo negativní tekutinové bilance, stav pacienta byl částečně stabilizován, ale defekt levé dolní končetiny nebyl zcela vyléčen. Bylo komunikováno s Nemocnicí [jméno FO] ohledně reimplantace kardiostimulátoru, kdy bylo doporučeno nejprve zlepšení celkového zdravotního stavu a zhojení infekčních ložisek. Dne [datum] byl přeložen na interní oddělení [jméno FO] [právnická osoba], kdy došlo k opětovnému zhoršení stavu až k recidivě septického stavu, resp. rozvoji septického šoku. Proto byl dne [datum] přeložen zpět na [jméno FO], kde došlo k progresi, zhoršení septického šoku a oběhové nestability a dne [datum] k úmrtí pana [jméno FO]. Znalkyně uvedla, že u pana [jméno FO] došlo ke kumulaci komplikací. Bezprostřední příčinou smrti byla srdeční zástava v důsledku refrakterního septického šoku v situaci, kdy pan [jméno FO] trpěl pokročilým srdečním selháním na podkladě dilatované kardiomyopatie. [adresa] sepse byla multifaktoriální. Infekční endokarditida byla primární komplikací chronického infikovaného defektu levé dolní končetiny. Dle znalkyně byla iniciální diagnostika a léčba septického stavu vedena adekvátně, správně by proveden odběr mikrobiologického materiálu, antibiotická léčba a medikamentózní podpora krevního oběhu. Po konzultaci s vyšším pracovištěm Nemocnicí [jméno FO] bylo indikováno odstranění kardiostimulátoru. To se mohlo negativně projevit ve snížení výkonnosti srdečního svalu a srdečního výdeje. K tomu však může dojít i v důsledku probíhající sepse. [jméno FO] tuto situaci bylo reagováno adekvátně použitím léku Dobutamin, který podporuje stažlivost srdečních komor. Jako nepodstatné znalkyně hodnotila dosažení výrazné pozitivní kumulativní tekutinové bilance v období od 11. 8. do [datum], neboť ve stavu, v němž se pan [jméno FO] nacházel, nebylo možné vyhnout se zvýšenému příjmu tekutin (infuze do žíly). Dne [datum] došlo ke změně dialyzační techniky na kontinuální, ale i přes to pokračovala až do [datum] pozitivní tekutinová bilance. Pro výběr způsobu náhrady funkce ledvin neexistují jednoznačná doporučení, neboť nejsou přesvědčivá data, která by prokazovala, že kontinuální metoda je lepší než intermitentní. Výběr metody se odvíjí od klinického stavu pacienta, dostupnosti dané metody a zkušeností pracoviště. V daném případě byla u pana [jméno FO] intermitentní metoda oběhově dobře tolerována při požadovaném malém objemu ultrafiltrace. Toleranci této metody při navyšování ultrafiltrace však nelze hodnotit, neboť k tomuto navyšování nedošlo. Podpora krevního oběhu noradrenalinem není kontraindikací intermitentní metody. Dle znalkyně je neopodstatněné dosažení výrazné pozitivní tekutinové bilance. Avšak ani změna dialyzační metody nezabránila pozitivní tekutinové bilanci. Přestože byla pozitivní tekutinová bilance zaznamenávána a převyšovala ordinovaný terapeutický plán, nebyl tento fakt v léčebném postupu dialyzační léčby reflektován. S jistou mírou pravděpodobnosti lze konstatovat, že použitím kontinuální metody by byla zajištěna lepší kontrola tekutinové bilance, nelze však vyvozovat, že volba očišťovací metody ovlivnila konečný výsledek stonání pana [jméno FO] a jeho úmrtí. [jméno FO] otázku, zda mohla být tekutinová bilance moderována lépe, uvedla, že tekutinovou bilanci bylo možné lépe kontrolovat a ovlivnit. U pana [jméno FO] byla minimální či nulová ultrafiltrace tekutin během intermitentních dialyzačních procedur v období od 11. 8. do [datum], avšak v dokumentaci není uvedeno, proč nebyla ultrafiltrace upravována, resp. navyšována. Provádění denních hemodialýz by umožnilo lepší kontrolu tekutinové bilance. Pokud by při navýšení ultrafiltrace došlo ke špatné oběhové toleranci, bylo by dalším krokem nastavení jiné dialyzační metody na kontinuální. U pana [jméno FO] rovněž mohl být více omezen příjem tekutin až na 500 ml za 24 hod. oproti nastaveným 1 000 ml za 24 hod. Dále mohly být podávány tzv. udržovací infuze, antibiotikum Prostaphlin bylo možné aplikovat v menším objemu ředícího roztoku. Denní terapeutický plán pozitivní tekutinové bilance max. 1 500 ml za 24 hod. vede ke kumulaci tekutin, přičemž ani nebyl dodržován. Kontinuální metoda má svá rizika, zejména nutnost zavedení dialyzačního katetru, což je invazivní zákrok spojený se závažnými komplikacemi, avšak obecně lze říci, že benefity této metody převažují nad jejími riziky.

16. Znalkyně se dále vyjádřila k poskytování lékařské péče žalovanou 2) v období od ledna do února 2017, kdy byl pan [jméno FO] hospitalizován na interním oddělení Nemocnice v [adresa], čemuž předcházela hospitalizace již od [datum] na oddělení následné ošetřovatelské péče Nemocnice [adresa] z důvodu zhoršení výše uvedeného defektu na levé dolní končetině. Nejprve se dařilo tento defekt zhojit, ale dne [datum] pan [jméno FO] upadl a došlo k poranění levé dolní končetiny (bérce). Proto byl od [datum] přeložen na interní oddělní Nemocnice [adresa]. V té době byl nechodící a jeho neurologický nález byl nepříznivý. Během jeho hospitalizace, která trvala do [datum], se podařilo jeho stav mírně zlepšit. Byly prováděny rehabilitace, chirurgické ošetřování defektu levé dolní končetiny, neurologická vyšetření. Defekt levé dolní končetiny však nebyl zhojen zcela. Dialyzační léčba probíhala v té době na hemodialyzačním středisku BBraun [adresa] ve standardním režimu 3x týdně po 4-5 hod. K procedurám byl transportován na nemocničním lůžku z důvodu závažné poruchy hybnosti. [jméno FO] nemohl být vážen právě z důvodu imobility, přičemž váhové lůžko není nezbytným vybavením střediska, proto byl ordinován předpis procedury ultrafiltrace na základě subjektivně udávaných údajů o vnímání dechu, objektivní (ne)přítomnosti otoků a dle měřených hodnot krevního tlaku. Dále bylo vycházeno ze záznamů v dialyzačních protokolech v předchorobí, jelikož pan [jméno FO] byl na stejném pracovišti již dříve dialyzován. Znalkyně uvedla, že nebyl uváděn denní příjem tekutin a nebyl znám ani vývoj tělesné hmotnosti, nebyla využita bioimedometrie ani metoda BCM ani jiná pomocná metoda k posouzení zavodnění, proto se nelze objektivně vyjádřit a hodnotit stav zavodnění pana [jméno FO] v průběhu ledna a února 2017 a adekvátnost ultrafiltrace. Základním postupem při monitorování přírůstku váhy u pacientů v intenzivní péči přitom je sledování rozdílu příjmu a výdeje tekutin, pomocnou metodou je měření centrálního žilního tlaku či echokardiografické vyšetření. Dle znalkyně tedy lze konstatovat, že nebyly využity všechny metody ke stanovení velikosti ultrafiltrace, avšak ke stanovení velikosti ultrafiltrace není vypracován obecně platný doporučený postup, který by uváděl jasné povinné kroky, které je třeba splnit. S velkou mírou pravděpodobnosti by se při využití všech dostupných metod (např. vážení, měření objemu přijatých tekutin), velikost ultrafiltrace při jednotlivých dialýzách měnila, avšak na druhou stranu pacient si nestěžoval na problémy s dechem, nebyly popsány známky převodnění, zvolený objem ultrafiltrace byl dobře tolerován, z těchto důvodu tedy zřejmě nebyly použity další metody. Znalkyně uvedla, že v tomto postupu nespatřuje porušení náležitého odborného postupu. Z dostupné zdravotnické dokumentace nevyplývá, že by v tomto období bylo u pana [jméno FO] přítomno klinicky významné převodnění. Znalkyně v této souvislosti podotkla, že izolované hodnocení dvou měsíců dialyzační léčby u pacienta, u kterého léčba trvala více než 13 let, navíc v situaci dlouhodobých komplikací, nepovažuje za relevantní. V této době byla u pana [jméno FO] zjištěna nižší hladina fosforu s tendencí k vyšší hladině vápníku a kolísavé hodnoty parathormonu. Došlo tedy k úpravě medikace ovlivňující hladiny těchto parametrů, byla přerušena léčba lékem Mimpara a zavedena léčba Vigantolem a cholekalciferolem. Dle znalkyně lze s jistou mírou pravděpodobnosti konstatovat, že přerušení léčby lékem Mimpara ovlivnilo naměřené hodnoty, nelze však dovozovat, že vedlo kauzálně k imobilizaci pacienta. Jeho stav hybnosti a mobility byl ovlivněn nehojícím se defektem levé dolní končetiny, dlouhodobým trváním zánětu, sníženým příjmem potravy, obezitou s úbytkem svalové hmoty, chabou paraparézou dolních končetin při těžké polyneuropatii, byl po náhradě pravého kyčelního kloubu endoprotézou. Nejedná se o život zachraňující medikaci, léčba je zahajována a vedena se snahou ovlivnit dlouhodobé komplikace chronické dialyzační léčby. Součástí tohoto léčebného postupu jsou např. i dietní opatření, o kterých nejsou záznamy. Úprava kalciofosfátového metabolizmu patří mezi nejsložitější součást péče o dialyzovaného pacienta. Diskutabilní bylo toliko zahájení léčby Vigantolem a skokové navýšení dávky léku Mimpara z 30 mg na 120 mg. Závěrem znalkyně doplnila, že mortalita starších dlouhodobě dialyzovaných pacientů je vysoká. Průměrné přežití pacientů na dialýze je 5 let. Existuje mnoho faktorů, které ovlivňují přežití těchto pacientů, nejčastější příčinou úmrtí je přitom kardiovaskulární onemocnění a následné infekční komplikace. Rizikovými faktory jsou srdeční onemocnění, zvýšený krevní tlak, cukrovka, věk, chronicky zánětlivý stav, chronické převodnění, podvýživa, či tzv. syndrom křehkosti (váhový úbytek, svalová slabost, únava, snížení fyzická aktivita). U pana [jméno FO] bylo přítomno mnoho těchto rizikových faktorů, které s velkou mírou pravděpodobnosti negativně ovlivnily klinický výsledek jeho stonání.

17. Znalkyně dále vypovídala před soudem. K dotazu, zda byla panu [jméno FO] způsobena velmi těžká zranění, např. poškození, která ho po delší dobu ohrožovala na životě nebo po delší dobu zatěžovala výrazně nepříznivým zdravotním stavem, odpověděla, že nikoli. Vypověděla, že u žalované 1) shledala jediné pochybení v poskytování lékařské péče panu [jméno FO], a to, že v období, kdy byl hospitalizován na [jméno FO] infekčního oddělení [jméno FO] nemocnice v [adresa] nebyla správně dodržena tekutinová bilance, která byla pozitivní + 20 litrů. To jistě nebylo správné a lze to označit jako pochybení. Mohlo to přispět prodloužení nebo k ovlivnění jeho stonání, ale vzhledem k tomu, že byl velmi komplikovaně nemocný, nelze jednoznačně určit, jakým způsobem. Zcela jistě to nevedlo k jeho úmrtí. K dotazu uvedla, že převodnění má obecně negativní vliv na kardiovaskulární systém a může zkomplikovat stonání ve smyslu potřeby dechové podpory (dýchací přístroj, umělá plicní ventilace) a větší zátěže na srdce. Tekutinová bilance byla následně od [datum] snížena při kontinuální vyčišťovací metodě, avšak stále byla pozitivní necelých + 9 litrů. Tato metoda byla tedy nepochybně efektivnější, co se týče kontroly tekutinové bilance, ale nebyla úplně optimálně efektivní v tom, když byl stejně v pozitivní tekutinové bilanci. Potřeboval ztratit tekutiny, tj. ultrafiltrovat právě během dialýz, když byl nemočící, ale to se nestalo. Kalkulace ultrafiltrace nebyla taková, aby se tekutiny přijaté dialýzou zase odstranily. Kalkulace ultrafiltrace se nastavuje na přístroji zjednodušeně tak, že se nastaví 1 litr, když během dne pacient přijme 1 litr. To nastavení není neměnné, ale upravuje se v závislosti na stavu pacienta. Může se mu měnit příjem tekutin např. v závislosti na podávání antibiotik či nitrožilní výživy. Ultrafiltrace by měla být nastavena tak, že zezačátku sice nemusí být negativní, ale posléze se negativní stát musí, protože tekutinu nelze jenom přijímat a neodstraňovat ji. Nastavení přístroje určuje lékař na základě klinického stavu pacienta, kdy zkoumá několik faktorů, zda je pacient zavodněn, tj. jestli má otoky, jestli má nějaké výpotky, měří se centrální žilní tlak, případně se používá ultrazvukový přístroj či rentgenový snímek, a zkoumá se oběhový stav, zda je krevní tlak normální, nebo zda potřebuje podporu krevního oběhu léky. [jméno FO] druhé straně se zkoumá objem tekutin, který během dne přijme, což lékař ví, protože mu ten objem ordinuje (např. antibiotika v nějakém objemu tekutin, infuse, výživa). Mohou do toho vstupovat i další faktory, např. špatný oběhový stav, ale tekutinová bilance se sleduje kumulativně a na základě toho se to průběžně zjišťuje a nastavuje. V případě pana [jméno FO] to však bylo nastaveno nesprávně, neoptimálně. Kalkulace tekutin nebyla taková, aby se dostal do negativní bilance nebo alespoň do nějaké rovnováhy. V tom znalkyně spatřuje pochybení. Pokud jde o dialyzační metody, nejprve byla aplikována intermitentní metoda očišťování, následně kontinuální a poté se vrátila zpět intermitentní. Kontinuální očišťovací metoda se používá u nestabilních pacientů, kteří mají problémy s udržením krevního tlaku. Při kontinuální metodě je na odstranění určitého objemu tekutiny více času, což organismus lépe snáší. V okamžiku, kdy se pacient stabilizuje, přechází se na dialýzu intermitentní. [jméno FO] měl cévní přístup pro intermitentní dialýzu, takže je výhodné využít již stávající cévní přístup než zavádět katetr do žíly za účelem kontinuální dialýzy, který s sebou nese komplikace. Přechod z kontinuální zpět na intermitentní metodu je pak třeba v určitém okamžiku zkusit, zda to pacient toleruje. U pana [jméno FO] bylo přistoupeno zpět na intermitentní metodu z důvodu jeho stabilizace. V tomto postupu žalované 1) při výběru metody dialýzy znalkyně pochybení neshledala. Znalkyně dále uvedla, že pokud jde o pátrání po zdroji infekce a její léčbu ze strany žalované 1), jednalo se o správný a adekvátní postup. Vždy se začíná empirickou léčbou antibiotiky, která se následně upravuje, když se zjistí původce, tak, aby byla zacílena. Může se ale stát, že se původce neodhalí, takže léčba je vedena v zásadě empiricky, případně se dá upravit dle klinického chování pacienta. V tomto postupu znalkyně nespatřuje pochybení. K dotazu, že nejprve po příjmu v 19 hod. mělo být indikováno podání antibiotika Cyproflaxin a až v 19:21 hod. měl být proveden odběr na hemokulturu, uvedla, že obecně je správný postup odebrat mikrobiologický materiál před podáním antibiotika. Avšak v daném případě byla panu [jméno FO] předepsána antibiotika již dříve, jelikož nejprve odmítl hospitalizaci v Nemocnici v Teplicích nebo v [adresa]. Byl tam tedy určitý časový moment, který oddálil hospitalizační péči. Ačkoli tedy správný postup je odebrat mikrobiologický materiál a pak podat antibiotika, v klinické praxi to tak nemusí být ve 100 % případů. Dále uvedla, že pan [jméno FO] byl těžce nemocný pacient, 13 let dialyzovaný, který se dožil chronických velmi závažných komplikací dialyzační léčby, které se objevují u dlouhodobě dialyzovaných pacientů. Jeho stav byl komplikován těžkým srdečním postižením, kterým trpěl už od doby, kdy začal s dialýzou, a mnoho měsíců trvajícím defektem levé dolní končetiny. Byl více než 400 dnů kontinuálně hospitalizován ve zdravotnických zařízeních, a takoví pacienti chátrají, hubnou, ztrácí svalovou sílu, a to všechno vede k dalším a dalším komplikacím. U takových pacientů je to běžné. [jméno FO] byl opakovaně převodněný, byl v chronickém stavu převodnění. Ten může být způsoben tím, že pacient mezi dialýzami více pije, není dostatečně prováděna ultrafiltrace, a rovněž srdeční selhání ze samotné podstaty toho onemocnění způsobuje převodnění. [jméno FO] nemocnice byl přijat v akutním stavu otravy krve. K dotazu uvedla, že v té době z objektivního nálezu nevyplývá, že by byl převodněn.

18. Ze strany žalované 2) znalkyně neshledala žádné zásadní pochybení. V tomto případě se řešila ultrafiltrace a vážení či nevážení pana [jméno FO]. On ze své podstaty nebyl schopen se vážit, protože to byl ležící pacient, nespolupracující. Proto se vycházelo zejména z klinického vyšetření, které je zásadní. Ačkoli dnešní medicína nabízí i jiné možnosti, jak posoudit stav hydratace pacienta, pan [jméno FO] si v rámci klinického vyšetření nestěžoval, tudíž nebyly důvody k rozšíření vyšetřovacích metod. V rámci možností se tedy jednalo o standardní postup, a ačkoli bylo možné zvolit i jiné cesty (např. rentgenový snímek, echokardigrafii, měřit bilanci příjmu tekutin), nejednalo se o pochybení. Tyto metody nejsou běžné u dlouhodobě nemocných ležících pacientů a tito pacienti se obvykle ani neváží. K dotazům na záznamy o vážení v dialyzačních protokolech uvedla, že mělo být vysvětleno, proč nebylo dosaženo požadované ultrafiltrace, např. 2 nebo 2,5 kg. Ale na druhou stranu, plán dialýzy, který se vypracovává vždy na začátku dialýzy, se může během procedury změnit, kdy to například nedovolí klinický stav pacienta a musí se upravit. Nakonec může pacient skončit na stejné váze, se kterou na dialýzu přišel, plán ultrafiltrace tak nemusí být splněn, není to nic neobvyklého. Mělo by to ale být zdůvodněno a následně na to reagováno, třeba tím, že se bude dialyzovat následující den nebo příští dialýzu se zultrafiltruje víc. U ležících pacientů se může stát, že nejsou váženi. Bez váhového lůžka vážení není možné a dialyzační středisko nemá povinnost mít váhové lůžko. K dotazu na suchou, resp. optimální váhu pana [jméno FO], která byla uvedena v protokolech žalované 2) na hodnotě [hodnota] kg a v Nemocnici [Anonymizováno] na hodnotě [hodnota] kg, znalkyně uvedla, že suchou váhu ovlivňuje mnoho faktorů, nelze toto období 6 týdnů hodnotit izolovaně. [jméno FO] hubnul, nehýbal se, ztrácel svalovou hmotnost, ulehl s defektem na levé dolní končetině. Byl chronicky převodněný, měl chronický zánětlivý stav, těžkou polyneuropatii. Optimální hmotnost se mění, u dialyzovaného pacienta je taková, aby bylo dosaženo rovnováhy mezi tím, aby pacient nebyl převodněn, tzn. bez otoků, výpotků, dušnosti, zatížení srdce, a na druhé straně, aby neměl křeče, poklesy tlaku či extrémní žízeň. Stanovit to je při dialyzační léčbě jedno z těch nejtěžších. V závislosti na aktuálním stavu pacienta je třeba ji upravovat. [jméno FO] měl komplikace 13 let trvající dialyzační léčby. Klinické projevy kardiálního selhávání však neměl, nestěžoval si na dušnost atp. U takto těžce nemocných pacientů bývá dialýza vedena šetrněji. Není nutným cílem dosažení optimální tekutinové bilance, ale jde o celkovou kvalitu života pacienta, která nezahrnuje pouze optimální suchou váhu. Je důležité, aby se pacient subjektivně cítil dobře, netrpěl dušností způsobenou vysokou váhou, nebo naopak únavou z váhy nízké. Vedle toho je třeba sledovat objektivní kritéria, zejména krevní tlak, zátěž na srdce. [adresa] váha je jedním z parametrů. Dialýzou se odstraňují zplodiny z látkové přeměny. Cílem dialýzy je prodloužit život pacienta za optimální kvality života. Je to metoda život zachraňující, ale v čase má své komplikace, které mohou být velmi závažné a postupně i fatální a mohou vést k úmrtí pacienta. Dialyzovaní pacienti jsou těžce nemocní a už vstupují do této léčby s velmi závažnými diagnózami. U chronicky dialyzovaného pacienta se úspěšnost dialýzy vyhodnocuje dlouhodobě. Není možné hodnotit izolovaně jednotlivé výkony. Parametry se upravují během procesu. Úspěšná dialýza se vyznačuje tím, že pacient se cítí subjektivně dobře, má dobré hodnoty draslíku, fosforu, kalcia, prospívá nutričně, má dobré metabolické parametry, optimální krevní tlak.

19. K dotazu na nasazení léku Vigantol a názoru znalce [tituly před jménem] [jméno FO], že se jednalo o chybný postup, znalkyně uvedla, že za situace, kdy měl pan [jméno FO] vyšší hladinu vápníku v krvi, byl do medikace přidán vitamín D (Vigantol), který může v určité konstelaci přispět ke zvýšení hladiny vápníku v krvi, a to také kritizoval [tituly před jménem] [jméno FO]. Znalkyně k tomu však nezaujala tak jednoznačný postoj, nemohla vyhodnotit, zda se jednalo o správný či nesprávný postup, jelikož taková léčba by musela trvat delší dobu (týdny, měsíce), aby se to dalo zhodnotit. Je mnoho faktorů, které je třeba vzít v úvahu, např. že pacient byl ležící, takže se mu spontánně vyplavuje vápník z kostí. Pouze na základě informací z příbalového letáku nelze učinit závěr o kontraindikaci tohoto léku. Tato léčba není život zachraňující.

20. Soud si dále opatřil listiny z trestního řízení.

21. Podle zprávy Policie ČR, Krajského ředitelství policie Ústeckého kraje ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], bylo od [datum] vedeno trestní řízení ve věci podezření ze spáchání přečinu usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 1 tr. zákoníku vůči poškozenému [jméno FO]. Ve věci bylo zajištěno množství zdravotní dokumentace a vypracován ústavní znalecký posudek znaleckým ústavem v oboru zdravotnictví a kriminalistika Nemocnice [jméno FO] [adresa], na jehož základě byla věc dne [Datum narození advokáta C] odložena, neboť se nejednalo o trestný čin. Žalobkyně podala proti ústavnímu znaleckému posudku námitky a předložila znalecký posudek znalce [tituly před jménem] [jméno FO]. Trestní řízení bylo následně obnoveno a byla přibrána znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO]. Podle závěrů jejího znaleckého posudku bylo u pana [jméno FO] přítomno mnoho velmi závažných a prognosticky nepříznivých faktorů, které s velkou mírou pravděpodobnosti ovlivnily klinický výsledek jeho stonání. Policejní orgán dospěl k závěru, že nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by byly důvodem pro zahájení trestního stíhání, a prověřování této věci bylo ukončeno bez dalších opatření.

22. V trestním řízení byl vypracován ústavní znalecký posudek Nemocnicí [jméno FO] [adresa]. Žalobkyně předložila policejnímu orgánu znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO], který předložila i v tomto občanskoprávním řízení, a následně byla policejním orgánem přibrána znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO], která se vyjádřila i k těmto dvěma znaleckým posudkům. Dle jejího názoru se ani jeden z těchto posudků nezabýval zhodnocením dlouhodobého vývoje zdravotního stavu pana [jméno FO] včetně průběhu 13 let trvající dialyzační léčby. Znalkyně dospěla k totožným závěrům jako ve znaleckému posudku vypracovaném v tomto řízení, přičemž odpovídala na otázky žalobkyně, mj. uvedla, že její předpoklad, že hlavní příčinou zhoršení zdravotního stavu pana [jméno FO] bylo neměření váhy na dialýze, nelze potvrdit.

23. Žalobkyně dále předložila soudu obsáhlou zdravotní dokumentaci (lékařské zprávy, dialyzační protokoly), ze které vyplývá, že [jméno FO] byl dlouhodobě léčen, od roku 2003 byl dialyzován pro chronické selhání ledvin, opakovaně byl hospitalizován a trpěl i dalšími onemocněními. Znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] měla tuto zdravotní dokumentaci k dispozici a při vypracování znaleckého posudku z ní vycházela. Soud proto nečinil dílčí skutková zjištění z jednotlivých lékařských zpráv, přičemž soud ani není oprávněn činit odborné závěry a přezkoumávat závěry znaleckého posudku z odborného hlediska.

24. Závěr o skutkovém stavu a hodnocení důkazů.

25. V řízení byly podány dva znalecké posudky. Znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO], jehož vypracování zadala žalobkyně a předložila jej k žalobě, a znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO], kterou ustanovil soud. Znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] obsahuje doložku dle § 127a o. s. ř., má všechny zákonem stanovené formální a obsahové náležitosti a znalec má potřebnou odbornost. Soud nemohl vycházet pouze z tohoto znaleckého posudku, jelikož znalec se zaměřil spíše na hodnocení zdravotního stavu pana [jméno FO] a poskytnuté zdravotní péče v izolovaném období v měsících leden–březen, červenec a srpen roku 2017. Znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO], která byla ostatně jako znalkyně přibrána i v trestním řízení, obsahuje všechny formální a zákonné náležitosti, jeho závěry jsou náležitě odůvodněny a podloženy obsahem nálezu. Jeho odůvodnění odpovídá pravidlům logického myšlení i dalším provedeným důkazům, k nimž se znalkyně rovněž vyjádřila a své závěry s nimi konfrontovala, především ke znaleckému posudku [tituly před jménem] [jméno FO] (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2016, sp. zn. 25 Cdo 878/2014). Znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] se zabývá komplexním hodnocením vývoje zdravotního stavu pana [jméno FO] od roku 2003, kdy byl zařazen do dialyzačního programu. Popisuje důkladně všechna onemocnění, kterými trpěl, a která souvisela s jeho primární diagnózou. Oba znalecké posudky se v mnohém shodují, zejména v popisu průběhu hospitalizace a léčby pana [jméno FO] v předmětném období. Částečně se liší v odborných závěrech ohledně hodnocení lékařských postupů a jejich adekvátnosti v daném případě. Znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] své závěry přesvědčivě zařadila do kontextu celkového vývoje zdravotního stavu pana [jméno FO] a objasnila, zda konkrétní pochybení měla pro tuto věc relevantní důsledky či nikoli. Proto soud přikládal tomuto znaleckému posudku větší důkazní hodnotu, byť znalecké posudky nejsou vzájemně v přímém rozporu. Proto ani nevznikla potřeba revizního znaleckého posudku, případně výslechu znalce [tituly před jménem] [jméno FO], jak žalobkyně navrhovala.

26. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že manžel žalobkyně [jméno FO] byl od roku 2003 pravidelně dialyzován pro chronické selhání ledvin. Z provedeného dokazování, zejména znaleckých posudků a lékařských zpráv vyplývá, že byl léčen dlouhodobě. Kromě onemocnění ledvin trpěl i dalšími onemocněními, zejména kardiovaskulárními (chronickým selháním srdce). Opakovaně byl hospitalizován, od března 2016 až do úmrtí [datum] byl hospitalizován téměř nepřetržitě. Ohledně jeho zdravotního stavu a průběhu jeho léčby lze odkázat na výše rozepsané znalecké posudky, které jsou v tomto popisu v podstatě ve shodě, resp. podrobněji a komplexněji je popisován zdravotní stav a průběh léčby znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO]. S ohledem na v žalobě uplatněná tvrzení a vymezení období poskytování zdravotní péče panu [jméno FO] ve zdravotnických zařízeních žalovaných, kdy mělo dojít k pochybení při poskytování lékařské péče, dospěl soud ke skutkovým zjištěním, že (ve zkratce) od [datum] do [datum] byl pan [jméno FO] hospitalizován v Nemocnici [adresa] z důvodu zhoršení defektu levé dolní končetiny, s nímž však měl problémy již od března 2016. V průběhu této hospitalizace mu byla prováděna intermitentní dialýza v dialyzačním středisku [adresa] provozovaném žalovanou 2). V této době došlo rovněž ke změně v medikaci, kdy mu byl krátkodobě vysazen lék Mimpara a předepsán lék Vigantol. Dne [datum] byl hospitalizován na [jméno FO] infekčního oddělení [jméno FO] nemocnice v [adresa] z důvodu sepse levé dolní končetiny. Byla zahájena léčba antibiotiky. V průběhu hospitalizace u něj byla zjištěna infekční endokarditida a dne [datum] byl přeložen do Nemocnice [jméno FO] za účelem vyjmutí kardiostimulátoru. Za dobu hospitalizace od [datum] do [datum] ve zdravotnickém zařízení provozovaném žalovanou 1) podstupoval intermitentní dialýzu. Od [datum], kdy byl z Nemocnice [jméno FO] převezen zpět do [jméno FO] nemocnice, byl napojen na kontinuální dialýzu. Dne [datum] byl přeložen na [jméno FO] [právnická osoba]. Jeho stav se krátkodobě zlepšil, ale od [datum] se zhoršoval, až došlo postupně k recidivě septického stavu a k septickému šoku. Dne [datum] pan [jméno FO] zemřel. Znalci se shodli na tom, že příčinou jeho úmrtí byla srdeční zástava v důsledku recidivy sepse a septického šokového stavu.

27. Žalobkyně tvrdila, že v průběhu hospitalizace ve zdravotnických zařízeních žalovaných v lednu a únoru 2017 a od [datum] do [datum], došlo k porušení povinnosti postupovat při poskytování zdravotní péče jejímu manželovi lege artis, tj. na náležité odborné úrovni. Před tím, než soud přistoupil k dalšímu hodnocení důkazů a zjišťovaní, zda došlo k tvrzeným pochybením, za jakých okolností a jaké byly jejich důsledky, bylo třeba vyjasnit, z hlediska, které právní normy je třeba uplatněný nárok žalobkyně posoudit, neboť to determinuje, která skutková zjištění jsou pro právní posouzení věci rozhodná, a která nikoli.

28. Žalobkyně uplatnila nárok na náhradu nemajetkové újmy v podobě duševních útrap, jakožto manželka pacienta pana [jméno FO], který byl v určitém období v péči zdravotnických zařízení obou žalovaných. Žalobkyně tedy není osobou, které byla poskytována lékařská péče žalovanými. Nemohla by tedy být primární poškozenou ani v případě, když by byla shledána pochybení na straně žalovaných v poskytování lékařské péče, která by vedla k poškození zdraví pana [jméno FO]. Žalobkyně je tzv. sekundární poškozenou, jejíž újma (reflexní újma) je vyvolaná zásahem do zdraví či života primárního poškozeného, tj. jejího manžela [jméno FO].

29. Žalobkyně svůj nárok uplatnila na základě odpovědnosti žalovaných za porušení smluvní povinnosti podle § 2913 o. z. ve spojení s § 2636 o. z., kdy žalovaní měli porušit svou smluvní povinnost postupovat při poskytování lékařské péče panu [jméno FO] s péčí řádného odborníka.

30. Právní posouzení věci.

31. Podle § 4 odst. 5 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách, dále jen „z. z. s.“), náležitou odbornou úrovní se rozumí poskytování zdravotních služeb podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality pacienta, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti.

32. Podle § 28 odst. 2 z. z. s. pacient má právo na poskytování zdravotních služeb na náležité odborné úrovni.

33. Podle § 45 odst. 1 z. z. s. poskytovatel je povinen poskytovat zdravotní služby na náležité odborné úrovni, vytvořit podmínky a opatření k zajištění uplatňování práv a povinností pacientů a dalších oprávněných osob, zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků při poskytování zdravotních služeb.

34. Podle § 49 odst. 1 písm. a) z. z. s. zdravotnický pracovník je povinen poskytovat zdravotní služby, ke kterým získal odbornou nebo specializovanou způsobilost podle jiných právních předpisů, v rozsahu odpovídajícím jeho způsobilosti, zdravotnímu stavu pacienta, na náležité odborné úrovni a řídit se etickými principy.

35. Podle § 2636 odst. 1 obč. zák., zák. č. 89/2012 Sb., dále jen o.z., smlouvou o péči o zdraví se poskytovatel vůči příkazci zavazuje pečovat v rámci svého povolání nebo předmětu činnosti o zdraví ošetřovaného, ať již je jím příkazce nebo třetí osoba.

36. Podle § 2894 odst. 2 o. z. nebyla-li povinnost odčinit jinému nemajetkovou újmu výslovně ujednána, postihuje škůdce, jen stanoví-li to zvlášť zákon. V takových případech se povinnost nahradit nemajetkovou újmu poskytnutím zadostiučinění posoudí obdobně podle ustanovení o povinnosti nahradit škodu.

37. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

38. Podle § 2913 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

39. Podle § 2959 o. z. při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví odčiní škůdce duševní útrapy manželu, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpení. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

40. V oblasti odpovědnosti za újmu způsobenou porušením povinnosti při poskytování zdravotní péče upravuje občanský zákoník tuto odpovědnost obecně jednak jako smluvní, která vzniká porušením povinnosti ze smlouvy o péči o zdraví (§ 2636 o. z.), a jednak jako odpovědnost zákonnou (deliktní), která vzniká porušením povinnosti stanovené přímo zákonem. V daném případě však žalobkyně jakožto manželka [jméno FO] nebyla stranou smluvního vztahu, ani neměla mít z uzavřené smlouvy prospěch. Smlouva o péči o zdraví podle § 2636 o. z. byla uzavřena mezi pacientem [jméno FO] a zdravotnickými zařízeními (žalovanými). Žalobkyně ji neuzavřela za [jméno FO] v jeho prospěch jakožto příkazce, ani to nebyla ona, komu mělo splnění ujednané povinnosti ze smlouvy o péči o zdraví zjevně sloužit (§ 2913 o. z.). Byl to výhradně pan [jméno FO], kterému byla poskytována zdravotní péče. Žalovaní se ve smlouvě nezavázali k tomu, že by měli v případě porušení smluvní povinnosti poskytnout náhradu škody jinému (žalobkyni). Smluvní nárok žalobkyně tedy není dán.

41. Soud se proto ve smyslu § 2894 odst. 2 o. z. zabýval tím, zda může být nárok žalobkyně na náhradu nemajetkové újmy založen zákonem. Dospěl k závěru, podloženému judikaturou Nejvyššího soudu, že k náhradě nemajetkové újmy sekundárních obětí (osob blízkých primárním obětem) slouží speciální úprava § 2959 o. z. Tuto náhradu nelze přiznat jen podle obecných ustanovení § 2910 a § 2956 o. z. [jméno FO] rozdíl od původní úpravy občanského zákoníku z roku 1964, zák. č. 40/64 Sb., obsahuje současný občanský zákoník nově i úpravu odčinění nemateriální újmy sekundárních obětí, umožňující ve specifikovaných případech uložení povinnosti nahradit újmu i osobám odlišným od primárního poškozeného. Jedná se především o ustanovení § 2959 o. z., ale ve zvláštních případech lze postupovat také podle § 2971 o. z. Uvedená ustanovení vymezují celou řadu omezujících podmínek pro poskytnutí náhrady. Jde o promítnutí zásady, že na rozdíl od majetkové újmy se nemajetková újma odčiňuje, jen bylo-li to výslovně ujednáno, nebo jen stanoví-li to zvlášť zákon (§ 2894 odst. 2 věta první o. z.). Z toho pak vyplývá, že nikoli každá nemajetková újma musí být odčiněna (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. R 35/2022 civ.). Ačkoli tedy žalobkyně uplatňuje nárok na odčinění zásahu do svých absolutních práv (práva na soukromí a rodinný život), zůstává stále jen sekundární poškozenou, neboť přímo poškozen na zdraví měl být její manžel.

42. Aktivní legitimace žalobkyně podle § 2959 o. z. vyplývá z toho, že byla manželkou pana [jméno FO], kterému byla poskytována lékařské péče, dle tvrzení žalobkyně non lege artis. Předpokladem vzniku odpovědnosti podle § 2959 o. z. je, že duševní útrapy vznikly v důsledku smrti nebo zvlášť závažného ublížení na zdraví blízké osoby (srov. Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014). Komentář. 1. vydání. [adresa]: [právnická osoba]. Beck, 2014, str. 1717 – 1723). Soud se tedy zabýval tím, zda byly naplněny všechny nezbytné předpoklady vzniku odpovědnosti podle § 2959 o. z., tedy zda se žalované dopustily protiprávního jednání, tj. porušení právní povinnosti při poskytování zdravotní péče manželu žalobkyně a v čem toto případné porušení spočívalo, zda manželu žalobkyně vznikla kvalifikovaná újma, tj. úmrtí nebo zvlášť závažné ublížení na zdraví, zda je mezi porušením povinnosti žalovaných a vzniklou újmou manželu žalobkyně příčinná souvislost a zda žalobkyni vznikla v důsledku újmy manžela újma v podobě duševních útrap. [jméno FO] předpoklady přitom musí být splněny kumulativně. Není-li splněn jeden z nich, nemusí se soud zabývat otázkou splnění předpokladů ostatních (srov. obecně k odpovědnosti za újmu usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

43. Žalobkyně je sekundární poškozenou. Nemá nárok na odčinění újmy v případě jakéhokoli pochybení při poskytování zdravotní péče jejímu manželovi, nýbrž toliko v případě pochybení, v jehož důsledku vznikla jejímu manželovi tzv. kvalifikovaná újma, tj. úmrtí či zvlášť závažné ublížení na zdraví. Podmínky pro splnění vzniku odpovědnosti za nemajetkovou újmu způsobenou osobám blízkým primárního poškozeného jsou tedy podle § 2959 o. z. podstatně přísnější. Žalobkyně v průběhu řízení upravila svá tvrzení tak, že pochybením při poskytování lékařské péče nedošlo k úmrtí jejího manžela. Proto se soud zabýval tím, zda mohlo v důsledku případných pochybení vzniknout manželu žalobkyně zvlášť závažné ublížení na zdraví. Zvlášť závažným ublížením na zdraví ve smyslu § 2959 o. z. se rozumí ta nejtěžší zdravotní poškození mající následky srovnatelné svou závažností s usmrcením blízké osoby, popřípadě velmi těžká zranění, která budou primární oběť po delší dobu ohrožovat na životě nebo po delší dobu zatěžovat výrazně nepříznivým zdravotním stavem, což bude mít citelný dopad do osobnostní sféry blízkých osob, a jejich duševní útrapy tak budou do té míry intenzivní, že musí být odškodněny i přesto, že následky zranění nebudou nejtěžší. Za zvlášť závažné ublížení na zdraví (§ 2959 o. z.) nelze bez dalšího považovat každou vážnou poruchu zdraví trvající nejméně šest týdnů ve smyslu § 122 odst. 2 písm. i) tr. zákoníku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

44. V oblasti poskytování zdravotní péče mají podle § 45 odst. 1 z. z. s. poskytovatelé povinnost poskytovat zdravotní služby na náležité odborné úrovni. Náležitou odbornou úrovní se rozumí podle § 4 odst. 5 z. z. s. poskytování zdravotních služeb podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality pacienta, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti. V této souvislosti je v soudní praxi dlouhodobě a často používán zažitý pojem „lege artis“, který judikatura Nejvyššího soudu vymezila jako takový preventivní, diagnostický nebo terapeutický postup, který odpovídá nejvyššímu dosaženému stupni vědeckého poznání, tj. je v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Odpovědnost za poskytování zdravotních služeb na náležité odborné úrovni není odpovědností za výsledek, nýbrž za správnost provedení lékařského zákroku, lékařské péče. Z uvedeného tudíž plyne, že při posuzování naplnění předpokladů vzniku zákonné odpovědnosti poskytovatele zdravotních služeb, je třeba zodpovědět otázku, zda poskytovatel, v daném případě žalované, při poskytování zdravotní péče panu [jméno FO] postupoval tzv. lege artis. Otázku, zda poskytovatel zdravotní péče postupoval v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy (lege artis), je nutno posuzovat za pomoci znalců – lékařů – a podkladem pro právní závěr o porušení uvedené povinnosti je zpravidla znalecký posudek z oboru zdravotnictví (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

45. Vycházeje z uvedených premis přistoupil soud k hodnocení důkazů, a to zejména znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], ve spojení s jejím výslechem, a podpůrně i ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], když v určitých směrech jsou oba znalci ve shodě. Dále i ze zdravotnické dokumentace (lékařských zpráv a dialyzačních protokolů).

46. Předně je nutno na věc hledět v komplexu celkového zdravotního stavu manžela žalobkyně, více než 13 let trvající dialyzační léčby včetně dalších přidružených zdravotních komplikací a s tím spojených dalších zdravotních potíží. Jak uvedla znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO], dialýza je metodou, která má za cíl prodloužit život pacientům s nefunkčními ledvinami, má však i své stinné stránky negativně ovlivňující život pacienta. Obzvláště u starších dlouhodobě dialyzovaných pacientů se objevuje více závažných přidružených onemocnění, která vedou k jejich úmrtí, zejména srdeční onemocnění, zvýšený krevní tlak, cukrovka, chronické zánětlivé stavy. Průměrné přižití pacientů na dialýze je 5 let a nejčastější příčinou úmrtí jsou kardiovaskulární onemocnění a infekční komplikace vyvolané běžnými patogeny. Žalobkyně pouze vytrhla část léčebného procesu, v rámci, které žalovaným vytýká dílčí pochybení. Znalkyně však opakovaně zdůrazňovala, že toto vytržení části léčebného procesu je zcela nepřiléhavé.

47. Soud na základě znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] dospěl k závěru, že žalovaná 1) se při poskytování zdravotní péče panu [jméno FO] dopustila dílčích pochybení, avšak tato pochybení neměla v celkovém kontextu zdravotního stavu pana [jméno FO] za následek zvlášť závažné ublížení na zdraví. Tímto pochybením je nesprávné nastavení tzv. tekutinového managementu v rámci prováděné dialýzy v průběhu hospitalizace od [datum] do [datum], když byla nastavena pozitivní tekutinová bilance + 20 litrů, a dále i v období od [datum] do [datum], kdy byla tekutinová bilance + 9 litrů. Kalkulace ultrafiltrace nebyla nastavena tak, aby se tekutiny přijaté dialýzou odstranily, nebyla nastavena optimálně, nebyly snahy o snižování ultrafiltrace. To vedlo k převodnění pana [jméno FO], tedy k nadměrnému nahromadění tekutiny v organismu, když pan [jméno FO] byl nemočící, a vylučování tekutin z těla u něj bylo zajištováno právě dialýzou. Určitá pozitivní tekutinová bilance v tomto období by byla opodstatněná, když pan [jméno FO] přijímal infúzemi do žíly větší množství tekutin (např. kvůli podávání antibiotik). Převodnění v tomto rozsahu bylo dle znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] pochybením. Toto převodnění konstatovali oba znalci, přičemž oba uvedli, že převodnění organismu v takovém rozsahu má obecně negativní vliv zejména na kardiovaskulární systém a dále i na potřebu dýchací podpory. [jméno FO] přitom byl pacientem, který měl chronické onemocnění srdce. Ani jeden ze znalců, však nebyl schopen určit, jaký vliv to mělo v tomto konkrétním případě na zdravotní stav pana [jméno FO], když ke zhoršení jako stavu přispěly i další faktory. [tituly před jménem] [jméno FO] přesvědčivě vysvětlila, že převodnění nebylo u pana [jméno FO] ojedinělým problémem. Byl v chronickém stavu převodnění, který může být způsoben nejen nedostatečně prováděnou ultrafiltrací, nýbrž i příjmem většího než doporučeného množství tekutin mezi dialýzami, či samotným onemocněním srdce, které z podstaty toho onemocnění způsobuje převodnění organismu. [tituly před jménem] [jméno FO] tedy uvedla, že toto konkrétní období převodnění mohlo ovlivnit či prodloužit stonání pana [jméno FO]. Vzhledem k tomu, že byl velmi komplikovaně nemocný, nelze jednoznačně určit, jakým způsobem. Zcela jistě to nevedlo k jeho úmrtí a znalkyně neshledala ani to, že by se jednalo o zvlášť závažné porušení zdraví.

48. Další dílčí, avšak nikoli zásadní pochybení při poskytování zdravotnické péče žalovanou 1), lze spatřovat v nasazení antibiotické léčby před odběrem krve na vyšetření hemokultury, infekčního agens, dne [datum] po příjmu pana [jméno FO] do [jméno FO] nemocnice se sepsí, jejímž původcem byla infekce z defektu v dolní končetině. V tomto případě bylo nejprve po příjmu v 19 hod. indikováno podání antibiotika Cyprofloxasin a až v 19:21 hod. byl proveden odběr na hemokulturu. Podle znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] byla léčba antibiotiky správná. Je běžné, že léčba je po celou dobu empirická. Nicméně připustila, že obecně je správný postup odebrat mikrobiologický materiál před podáním antibiotika. V klinické praxi to tak nemusí být vždy. Současně uvedla situaci do kontextu, že panu [jméno FO] byla předepsána antibiotika již dříve, jelikož nejprve odmítl hospitalizaci v Nemocnici v Teplicích nebo v [adresa]. Byl tam tedy určitý časový odstup. [jméno FO] toto pochybení tedy nemělo za důsledek zvlášť závažnou poruchu zdraví. [jméno FO] byla nasazena antibiotika a byla mu správně diagnostikována infekční endokarditida, která byla správně řešena vyjmutím kardiostimulátoru. Toto vyjmutí pak mohlo následně přispět k dalšímu zhoršení zdravotního stavu pana [jméno FO].

49. U žalované 2) soud neshledal pochybení pří poskytování zdravotní péče panu [jméno FO]. Žalobkyně vytýkala žalované 2), že v průběhu dialyzačních procedur v rámci jeho hospitalizace v lednu a únoru 2017, nebyl vážen, což vedlo k jeho převodnění. [tituly před jménem] [jméno FO] však přesvědčivě vysvětlila, že vážení pana Dvížeho, který byl v té době imobilní a musel být převážen na lůžku, nebylo možné. Váhové lůžko přitom není povinným vybavením dialyzačního střediska a pacienti v takovém stavu nejsou váženi běžně. Hmotnost pacienta není jediným indikátorem pro nastavení ultrafiltrace. Reakce na dialýzu je v takovém případě zjišťována jinými metodami tak, jak to bylo učiněno v případě pana [jméno FO]. U pana [jméno FO] byl monitorován jeho klinický stav, tedy podle subjektivně udávaných údajů o vnímání dechu, objektivní (ne)přítomnosti otoků a dle měřených hodnot krevního tlaku. Vycházelo se i ze záznamů v dialyzačních protokolech v předchorobí, jelikož pan [jméno FO] byl u žalované 2) dialyzován dlouhodobě. Jsou i jiné metody, jak u pacienta zjistit jeho hydrataci, např. měření centrálního žilního tlaku, rentgenový snímek, echokardigrafie, měření bilance příjmu tekutin. [jméno FO] si však v rámci klinického vyšetření na nic nestěžoval (např. na problémy s dechem), nebyly u něj popsány známky převodnění, zvolený objem ultrafiltrace dobře toleroval, proto nebyly důvody k použití těchto dalších vyšetřovacích metod. Tyto metody nejsou běžné u dlouhodobě nemocných ležících pacientů a ke stanovení velikosti ultrafiltrace ani není vypracován obecně platný doporučený postup, který by uváděl jasné povinné kroky, které je třeba splnit. V rámci možností se tedy jednalo o standardní postup. [jméno FO] dialýzy není jen dosažení optimální tekutinové bilance, ale jde o celkovou kvalitu života pacienta. Stanovení suché váhy, tj. optimální hmotnosti, ovlivňuje mnoho faktorů. V průběhu léčby se mění a jedná se o jeden z nejtěžších úkolů v dialyzační léčbě. [jméno FO] hubnul, nehýbal se, ztrácel svalovou hmotnost, ulehl s defektem na levé dolní končetině, byl chronicky převodněný, měl chronický zánětlivý stav, těžkou polyneuropatii. Toto období 6 týdnů, kdy mu byla prováděna dialýza v dialyzačním středisku v [adresa], tedy nelze hodnotit izolovaně. U chronicky dialyzovaného pacienta, jakým byl pan [jméno FO], se úspěšnost dialýzy vyhodnocuje dlouhodobě na základě toho, zda se pacient cítí subjektivně dobře, má dobré hodnoty draslíku, fosforu, kalcia, prospívá nutričně, má dobré metabolické parametry, optimální krevní tlak. Pokud jde o náležitosti dialyzačních protokolů, znalkyně uvedla, že není žádný doporučení postup a každé dialyzační středisko si jejich náležitosti upravuje samo. Žádná zásadní pochybení znalkyně neshledala.

50. Ani v nasazení léku Vigantol a vysazení léku Mimpara neshledala pochybení, resp. nemohla učinit jednoznačný závěr, zda se jednalo o pochybení. V prvé řadě uvedla, že tato léčba spočívající v úpravě kalciofosfátového metabolizmu není život zachraňující, nýbrž má vést ke zmírnění dlouhodobých komplikací spojených s dialyzační léčbou. Vyjádřila se k závěru znalce [tituly před jménem] [jméno FO], který v tomto postupu pochybení shledal. Uvedla, že pan [jméno FO] měl vyšší hladinu vápníku v krvi a lék Vigantol může v určité konstelaci přispět ke zvýšení hladiny vápníku v krvi, proto lze tento postup označit za diskutabilní. Je však třeba vzít v úvahu i další faktory, jako např. to, že pan [jméno FO] byl ležící a vápník z kostí se mu spontánně vyplavoval. Tato léčba by musela trvat delší dobu, aby mohla vyhodnotit, zda se jednalo o správný či nesprávný postup. Pouze na základě informací z příbalového letáku nelze učinit závěr o kontraindikaci tohoto léku. Přerušení léčby lékem Mimpara mohlo ovlivnit naměřené hodnoty. Dle jejího názoru však nelze dovodit, že by právě to vedlo k imobilizaci pana [jméno FO], když jeho stav byl ovlivněn nehojícím se defektem levé dolní končetiny, dlouhodobým trváním zánětu, sníženým příjmem potravy, obezitou s úbytkem svalové hmoty, chabou paraparézou dolních končetin při těžké polyneuropatii, byl po náhradě pravého kyčelního kloubu endoprotézou. 51. [jméno FO] základě uvedených skutečností soud posoudil věc po právní stránce takto, Žalovaná 1) ve dvou dílčích případech porušila svou zákonnou povinnost postupovat při poskytování lékařské péče panu [jméno FO] na náležité odborné úrovni, tzv. lege artis, V kontextu jeho mnoho let trvající léčby a přidružených zdravotních onemocnění, neměla tato pochybení za následek zvlášť závažné ublížení na zdraví Žalobkyně, jakožto sekundární poškozená, nemá vůči žalované 1) nárok na náhradu nemajetkové újmy podle § 2959 o. z. Žalovaná 2) se žádných pochybení při poskytování lékařské péče panu [jméno FO] nedopustila. Svou povinnost postupovat na náležité odborné úrovni neporušila, a tudíž ani ona nemá odpovědnost podle § 2959 o. z. za žalobkyni vzniklou nemajetkovou újmu. Tyto důvody soud vedly k zmítnutí žaloby.

52. Nad rámec uvedeného soud dodává následující. Žalobkyně velmi citlivě, intenzivně a osobně vnímala stav svého manžela s ohledem na jejich blízkost a délku společného soužití, a jeho zhoršující se zdravotní stav a následné úmrtí pociťovala jako duševní útrapy, zásah do osobního a rodinného života. Soud však nemůže v občanském soudním řízení přiznat nárok na náhradu nemajetkové újmy v penězích jen na základě subjektivních vnitřních pocitů, nejsou-li objektivizovány a podpořeny hmotným právem. Ústavní soudu v nálezu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 3449/19, publikovaném ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 31/2021 USn., uvedl, že vyjádření útrap sekundární oběti je jen těžko uchopitelné a pomyslným odrazovým můstkem může být právě zdravotní stav primární oběti. Nelze zpochybnit, že sekundární oběti si během úrazů osob blízkých procházejí značným emocionálním vypětím, nicméně, toto lze jen stěží objektivizovat (navíc si lze relativně snadno představit situaci, kdy i u méně závažného poranění budou osoby blízké subjektivně vnímat poranění velmi intenzivně). Z toho důvodu je nesnadné nalezení hranice, při které budou obecné soudy osobám blízkým přiznávat nároky plynoucí z ustanovení § 2959 občanského zákoníku, a kdy nikoliv. Hledání této hranice je pak ponecháno především na judikatuře obecných soudů.

53. S ohledem na uvedené skutkové a právní posouzení věci soud nemohl žalobě vyhovět. Proto nezbylo než žalobu v celém rozsahu zamítnout, aniž by se mohl dotknout úvahy o výši nároku či o společné nebo dílčí odpovědnosti žalovaných, neboť jak bylo uvedeno, podmínky pro vznik odpovědnosti za nemajetkovou újmu musí být splněny kumulativně.

54. Posouzení náhrady nákladů řízení.

55. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Obě žalované byly v řízení zcela úspěšné a stejně tak byly úspěšné i obě vedlejší účastnice, které na jejich stranu přistoupily a sdílí s nimi výsledek řízení. Soud zvažoval, zda jsou dány důvody hodné zvláštního zřetele pro postup dle § 150 o. s. ř., avšak takové důvody v dané věci neshledal.

56. Podle § 150 o.s.ř., zák. č. 99/63 Sb. v účinném znění, jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat.

57. Žalobkyně svůj žalobní nárok opřela o znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO], který v postupu žalovaných shledal jistá pochybení. Žalobkyně však od počátku měla problém precizovat svá skutková tvrzení i samotný žalobní nárok, což vedlo k odročování jednání a tím k navýšení nákladů řízení. Následně i po vypracování znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], který mj. vedl i k odložení trestního řízení, na svém žalobním nároku setrvávala. Soud neshledal mimořádné okolnosti, které by odůvodňovaly snížení náhrady nákladů řízení žalovaným a vedlejším účastnicím, jimž prokazatelně vznikly, zcela, případně zčásti.

58. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

59. Součástí nákladů řízení žalovaných a vedlejších účastnic na jejich straně jsou uhrazené zálohy na znalečné. Nejprve uhradily obě žalované a obě vedlejší účastnice zálohy po [částka] (tj. celkem [částka]). Znalkyni [tituly před jménem] [jméno FO] bylo uhrazeno znalečné ve výši [částka] na základě usnesení ze dne [datum], č. j. [spisová značka], přičemž z každé zálohy bylo vyčerpáno [částka], tudíž z každé zálohy zbylo [částka]. Následně uhradily obě žalované a vedlejší účastnice na straně žalované 2) další zálohy po [částka] (tj. celkem [částka]). Znalkyni [tituly před jménem] [jméno FO] pak bylo uhrazeno znalečné [částka] na základě usnesení ze dne [datum], č. j. [spisová značka], kdy byly spotřebovány tyto zálohy ve výši [částka] a byla doplacena částka [částka]. [jméno FO] tuto částku [částka] byly spotřebovány zbývající 4 zálohy po [částka], tj. z každé zálohy bylo spotřebováno dalších [částka]. Ze zaplacených záloh žalované 1), žalované 2) a vedlejší účastnice na straně zažalované 2) tedy bylo na znalečné spotřebováno [částka] ([částka] + [částka] + [částka]). Zbývající nespotřebované zálohy ve výši 4 × [částka] budou žalovaným a vedlejším účastnicím vráceny soudem a nejsou tedy součástí náhrady nákladů řízení.

60. Soud přiznal žalované 1) plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, které sestávají ze zaplaceného znalečného ve výši [částka] a nákladů právního zastoupení ve výši [částka] vypočtených dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném do [datum] a od [datum] (dále jen „a. t.“). Ty tvoří mimosmluvní odměna za 12 úkonů právní služby učiněných do [datum] [převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, písemné podání ve věci ze [datum], účast na 7 jednáních soudu, z nichž 2 přesáhly dobu 2 hodin; § 11 odst. 1 písm. a), d), g) a. t.] po [částka] vypočtená z tarifní hodnoty [částka] podle § 7 bodu 5. za použití § 9 odst. 4 písm. a) a. t., ve znění účinném do [datum], odměna za 1 úkon právní služby učiněný do [datum] ve výši [písemné podání ze dne [datum]; § 11 odst. 2, 3 a. t.], tj. ve výši [částka], 13 paušálních náhrad hotových výdajů po [částka] (§ 13 odst. 1, 4 a. t. ve znění účinném do [datum]), dále mimosmluvní odměna za 3 úkony právní služby učiněné v roce 2025 [účast na 3 jednáních soudu; § 11 odst. 1 písm. g) a. t.] po [částka] vypočtená z tarifní hodnoty [částka] podle § 7 bodu 6. za použití § 9a odst. 1 písm. a) a. t., ve znění účinném od [datum], 3 paušální náhrady hotových výdajů po [částka] (§ 13 odst. 4 a. t., ve znění účinném od [datum]), cestovní náhrady za 10 cest advokáta osobním automobilem z jeho sídla v Litvínově na jednání soudu do [adresa] a zpět při vzdálenosti 10 × 88 km, a to za cestu vykonanou dne [datum] ve výši [částka] (s průměrnou spotřebou vozidla 5,1 litrů/100 km nafty, při ceně nafty [částka]/litr a základní náhradě [částka]/km dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.), za cestu [datum] ve výši [částka] (s průměrnou spotřebou vozidla 5,6 litrů/100 km nafty, při ceně nafty [částka]/litr a základní náhradě [částka]/km dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.), za cestu [datum] ve výši [částka] (s průměrnou spotřebou vozidla 10 litrů/100 km benzinu, při ceně benzinu [částka]/litr a základní náhradě [částka]/km dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.), za cestu dne [datum] ve výši [částka] (s průměrnou spotřebou vozidla 5,6 litrů/100 km nafty, při ceně nafty [částka]/litr a základní náhradě [částka]/km dle vyhlášky č. 191/2023 Sb.), za cestu dne [datum] ve výši [částka] (s průměrnou spotřebou vozidla 5,1 litrů/100 km nafty, při ceně nafty [částka]/litr a základní náhradě [částka]/km dle vyhlášky č. 191/2023 Sb.), za cestu dne [datum] ve výši [částka] (s průměrnou spotřebou vozidla 5,6 litrů/100 km nafty, při ceně nafty [částka]/litr a základní náhradě [částka]/km dle vyhlášky č. 191/2023 Sb.), za cestu dne [datum] ve výši [částka] (s průměrnou spotřebou vozidla 5,6 litrů/100 km nafty, při ceně nafty [částka]/litr a základní náhradě [částka]/km dle vyhlášky č. 398/2023 Sb.), za cestu dne [datum] ve výši [částka] (s průměrnou spotřebou vozidla 5,6 litrů/100 km nafty, při ceně nafty [částka]/litr a základní náhradě [částka]/km dle vyhlášky č. 457/2024 Sb.), za cestu dne [datum] ve výši [částka] (s průměrnou spotřebou vozidla 5,1 litrů/100 km nafty, při ceně nafty [částka]/litr a základní náhradě [částka]/km dle vyhlášky č. 457/2024 Sb.), za cestu dne [datum] ve výši [částka] (s průměrnou spotřebou vozidla 6,5 litrů/100 km nafty, při ceně nafty [částka]/litr a základní náhradě [částka]/km dle vyhlášky č. 457/2024 Sb.), tj. celkem ve výši [částka], dále náhrada za čas promeškaný při cestách dle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 a. t., ve znění účinném do [datum] za 28 půlhodin (4 × 7 cest) po [částka] a ve znění účinném od [datum] za 12 půlhodin (4 × 3 cesty) po [částka] za půlhodinu, tj. celkem [částka]. Podle § 137 odst. 3 o. s. ř. náleží náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši [částka]. Celková výše nákladů řízení žalované 1) včetně nákladů na znalečné činí [částka].

61. Soud nepřiznal žalované 1) náhradu za 4 vyúčtované úkony právní služby spočívající v písemných vyjádřeních a za jeden úkon právní služby přiznal odměnu pouze ve výši . Soud nepřiznal odměnu za reakci na předžalobní výzvu, neboť toto vyjádření bylo velmi stručné, žalovaná 1) pouze neuznala nárok žalobkyně. Není zde uveden skutkový ani právní rozbor věci tak, aby toto vyjádření dosahovalo kvality úkonu právní služby. Písemné vyjádření ze dne [datum] soud shledal neúčelným, jelikož žalovaná 1) toliko sdělila soudu aktuální procesní stanovisko, které však, jak sama uvedla, zůstalo beze změn. Žalovaná 1) v něm v podstatě opakovala argumentaci z vyjádření k žalobě a nic nového neuvedla. Toto vyjádření tedy mohla žalovaná 1) přednést při jednání soudu, kterého se účastnila. Dále soud shledal neúčelným písemné vyjádření ke znaleckému posudku [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], neboť žalovaná 1) pouze krátce poukázala na formální nedostatky znaleckého posudku a nevyjádřila se k němu věcně. Písemné vyjádření žalované 1) ze dne [datum] soud účelným shledal, jelikož reagovalo na zpětvzetí žaloby a precizaci skutkových tvrzení a právní argumentaci žalobkyně. Avšak další písemné vyjádření ze dne [datum] soud shledal neúčelným, neboť žalovaná 1) v něm sama uvedla, že její názor zůstává nezměněn a v podstatě v něm opakovala stejnou argumentaci doplněnou toliko o stručné vyjádření ke znaleckému posudku [tituly před jménem] [jméno FO], které však přednesla při jednání soudu. Za písemné podání ze dne [datum] soud přiznal odměnu pouze ve výši , jelikož žalovaná 1) v něm pouze navrhla 5 otázek k dodatku ke znaleckému posudku [tituly před jménem] [jméno FO], tudíž se jednalo o jednoduché podání.

62. Vedlejší účastnice na straně žalované 1) náhradu nákladů řízení nepožadovala, proto soud rozhodl, že nemají vzájemné právo na náhradu nákladů řízení.

63. Žalované 2) soud přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, které sestávají ze zaplaceného znalečného ve výši [částka] a paušálních nákladů nezastoupeného účastníka podle § 151 odst. 3 o. s. ř. za 24 úkonů [vyjádření k žalobě, účast na 10 jednáních soudu, z nichž 2 přesáhly dobu 2 hodin, 6× příprava na jednání a 5 písemných vyjádření; § 1 odst. 3 písm. a), b), c) vyhlášky č. 254/2015 Sb.] po [částka] dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., tj. ve výši [částka]. Soud zohlednil to, že žalovaná 2) nebyla v řízení právně zastoupena, ačkoli se jednalo o skutkově i právně složitou věc, která nespadá do její běžné agendy. Žalované 2) tedy přiznal náhradu za všech 5 písemných vyjádření ve věci, která obsahovala relevantní skutkovou i právní argumentaci, a dále přiznal i náhradu za téměř všechny přípravy na jednání, neboť je v této věci shledal u právně nezastoupené účastnice účelnými. Jako neúčelné shledal toliko 4 přípravy na jednání ([datum], [datum], [datum] a [datum]), jimž předcházelo právě podání písemných vyjádření ([datum], [datum], [datum] a [datum]), neboť není zřejmé, co mělo být obsahem přípravy na tato jednání, když v rámci přípravy žalovaná 2) sepsala písemná vyjádření. Celková výše nákladů řízení žalované 2) včetně nákladů na znalečné tedy činí [částka].

64. Vedlejší účastnici na straně žalované 2) soud přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, které sestávají ze zaplaceného znalečného ve výši [částka] a nákladů právního zastoupení ve výši [částka] vypočtených dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném do [datum] a od [datum] (dále jen „a. t.“). Ty tvoří mimosmluvní odměna za 11 úkonů právní služby učiněných do [datum] [převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, účast na 7 jednáních soudu, z nichž 2 přesáhly dobu 2 hodin; § 11 odst. 1 písm. a), d), g) a. t.] po [částka] vypočtená z tarifní hodnoty [částka] podle § 7 bodu 5. za použití § 9 odst. 4 písm. a) a. t., ve znění účinném do [datum], odměna za 1 úkon právní služby učiněný do [datum] ve výši [návrh na vstup do řízení; § 11 odst. 2, 3 a. t.], tj. ve výši [částka], 12 paušálních náhrad hotových výdajů po [částka] (§ 13 odst. 1, 4 a. t. ve znění účinném do [datum]), dále mimosmluvní odměna za 3 úkony právní služby učiněné v roce 2025 [účast na 3 jednáních soudu; § 11 odst. 1 písm. g) a. t.] po [částka] vypočtená z tarifní hodnoty [částka] podle § 7 bodu 6. za použití § 9a odst. 1 písm. a) a. t., ve znění účinném od [datum], odměna za 1 úkon právní služby učiněný v roce 2025 ve výši [účast na vyhlášení rozsudku; § 11 odst. 2 písm. f) a. t.], tj. ve výši [částka], 4 paušální náhrady hotových výdajů po [částka] (§ 13 odst. 4 a. t., ve znění účinném od [datum]), cestovní náhrady za 3 cesty advokáta osobním automobilem z jeho sídla v Praze na jednání soudu do [adresa] a zpět ve dnech [datum], [datum] a [datum] při vzdálenosti 3 × 179,8 km, s průměrnou spotřebou vozidla 7,1 litrů/100 km benzinu, při ceně benzinu [částka]/litr a základní náhradě [částka]/km dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., tj. celkem ve výši [částka], náhrada jízdného za 8 cest advokáta vlakem podle doložených jízdenek ve výši [částka], dále náhrada za čas promeškaný při cestách dle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 a. t., ve znění účinném do [datum] za 42 půlhodin po [částka] a ve znění účinném od [datum] za 24 půlhodin po [částka], tj. celkem [částka]. Podle § 137 odst. 3 o. s. ř. náleží náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad (kromě jízdného vlakem) ve výši [částka]. Celková výše nákladů řízení žalované 1) včetně nákladů na znalečné činí [částka].

65. Soud nepřiznal vedlejší účastnici na straně žalované 2) náhradu za 2 vyúčtované úkony právní služby spočívající v písemných vyjádřeních ze dne [datum] a [datum], neboť je shledal neúčelnými. Tato vyjádření nebyla podána k výzvě soudu a vedlejší účastnice v podstatě opakovala vyjádření žalované 2) a její vyjádření nic nového ve věci nepřinesla. Vedlejší účastnice měla prostor vyjádřit se při jednáních soudu, kterých se účastnila.

66. Lhůtu k plnění náhrad nákladů řízení soud stanovil jako základní třídenní počítanou od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., jelikož neshledal důvody pro stanovení lhůty delší či povolení splátek. Povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení právně zastoupených účastníků k rukám jejich zástupců vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.

Poučení