Soudní rozhodnutí (různé) · Rozsudek

13 C 42/2020-65

Rozhodnuto 2021-04-29

Citované zákony (13)

Rubrum

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní Mgr Kateřinou Kupkovou ve věci žalobkyně: ; innogy [právnická osoba], [IČO] sídlem [adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [titul]. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa žalobkyně] proti žalovanému: ; [celé jméno žalovaného], narozený dne [datum] bytem [adresa žalovaného] zastoupený opatrovnicí [titul]. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 23 191,34 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 23 091,34 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 7 003,94 Kč ode dne 21. 2. 2019 do zaplacení, a ve výši 8,25 % ročně z částky 7 287,40 Kč ode dne 1. 12. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení 23 191,34 Kč s příslušenstvím se co do jistiny ve výši 100 Kč a úroku z prodlení v zákonné výši z částky 7 003,94 Kč za dobu od 6. 2. 2019 do 20. 2. 2019 a z částky 7 287,40 Kč za dobu od 16. 5. 2019 do 30. 11. 2020, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů soudního řízení ve výši 5 388 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám advokáta [titul]. [jméno] [příjmení].

IV. Žalobkyni se povinnost zaplatit státu náhradu hotových výdajů a odměnu za zastupování žalovaného ustanovenou opatrovnicí – advokátkou [titul]. [jméno] [příjmení], neukládá.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou k soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí pohledávku v celkové výši 23 191,34 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 7 003,94 Kč ode dne 6. 2. 2019 do zaplacení, z částky 7 287,40 Kč ode dne 16. 5. 2019 do zaplacení. Žalobu odůvodnila žalobkyně tím, že s žalovaným uzavřela dne 3. 7. 2018 Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného]. Žalobkyně dále tvrdila, že v souladu se smlouvou vystavila žalovanému dne [datum] fakturu [číslo] na částku 7 003,94 Kč se splatností dne 5. 2. 2019, kterou vyúčtovala dodávku elektrické energie v období od [datum] do [datum] v množství [anonymizováno], [číslo] MWh a smluvní pokutu v celkové výši 300 Kč za prodlení se zaplacením záloh na dodávku elektřiny; dne [datum] opravnou fakturu [číslo] na částku 7 287,40 Kč se splatností dne 15. 5. 2019, kterou žalovanému vyúčtovala dodávku elektrické energie v období od [datum] do [datum] v množství [anonymizováno] MWh a smluvní pokutu v celkové výši 300 Kč za prodlení se zaplacením záloh na dodávku elektřiny a předchozí faktury; dne [datum] fakturu [číslo] kterou žalovanému vyúčtovala úhradu smluvní pokuty ve výši 100 Kč za neuhrazení faktury [číslo]. Žalobkyně dále tvrdila, že smlouva byla uzavřena na dobu určitou 30-ti měsíců s účinností ode dne 19. 1. 2018. V souladu s energetickým zákonem žalobkyně ukončila z důvodu porušení platebních povinností dodávku do odběrného místa dne 12. 3. 2019, přičemž na možnost ukončení žalovaného upozornila upomínkou ze dne 14. 2. 2019 a dne 26. 2. 2019. Žalobkyně následně přípisem ze dne 24. 3. 2019 pro opakované porušení smlouvy od této odstoupila. Fakturou [číslo] současně dne [datum] vyúčtovala v souladu se smlouvou žalovanému smluvní pokutu ve výši 8 800 Kč se stanovenou splatností dne 22. 3. 2019 za období od [datum] do [datum], tj. za 22 měsíců po 400 Kč, za dobu od ukončení dodávky do konce trvání smlouvy zahrnující též případnou náhradu škody vzniklé neodebráním pro zákazníka nasmlouvané elektřiny.

2. Žalovaný je cizí státní příslušník (státní příslušník Polské republiky), bylo proto třeba zabývat se nejprve otázkou, zda mají české soudy pravomoc v daném sporu rozhodovat.

3. Ve věci určení mezinárodní pravomoci je třeba postupovat podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I Bis), které na území členského státu EU platí přednostně nejen pro občany zemí EU, ale i příslušníky třetích států, kteří mají v některém členském státu, v němž mají bydliště. Podle čl. 4 odst. 1 uvedeného Nařízení mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě žalovány, bez ohledu na svou státní příslušnost, u soudů tohoto členského státu. Podle čl. 5 odst. 1 ve spojení s čl. 7 odst. 1 písm. a) Nařízení může být osoba, která má na území některého členského státu bydliště, žalována v jiném členském státě, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, a to u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, měl být splněn. Podle čl. 7 odst. 1 písm. b) Nařízení, nebylo-li dohodnuto něco jiného, je místem plnění závazku místo, kde služby měly být podle smlouvy poskytovány. V daném případě není dáno na jisto, zda žalovaný žije na území [obec] či na území Polské republiky. Dle smlouvy však byla elektrická energie dodávána a tato dodávka měla být hrazena na území České republiky. K projednání věci jsou tedy příslušné české soudy.

4. Dále se soud zabýval tím, jakého hmotného práva má v řízení užít. Kolizní normy pro určení rozhodného práva v dané věci obsahuje Nařízení Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), jehož ustanovení dopadají rovněž i na příslušníky třetích států, je-li možno projednávanou věc z věcného hlediska pod nařízení podřadit. Dle čl. 3 se na prvém místě uplatní volba práva, tj. smlouva se řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo vyplývat s dostatečnou jistotou z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Svou volbou mohou strany zvolit právo rozhodné pro celou smlouvu, nebo pouze pro její část. V daném případě je ze smlouvy jednoznačně zřejmé, že byla uzavřena dle českého právního řádu. Právní vztah mezi účastníky se proto řídí českým hmotným právem.

5. Žalovaný zůstal po celou dobu soudního řízení zcela nečinný. Z důvodu neznámého pobytu, mu byla ustanovena opatrovnicí dle § 29 odst. 3 o.s.ř. advokátka [titul]. [jméno] [příjmení].

6. Na základě provedených listinných důkazů předložených žalobkyní, soud zjistil následující skutkový stav věci:

7. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, že byla podepsána účastníky řízení dne 3. 7. 2018 s účinností od 19. 7. 2018 na dobu 30-ti měsíců. Žalobkyně se jí zavázala dodávat žalovanému do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného] (EAN [číslo], č. OM [číslo]), elektrickou energii v produktové řadě [anonymizováno] a distribuční sazbě [anonymizována tři slova]. Jednalo se rovněž o doručovací adresu. Ve smlouvě účastníci ujednali, že poruší-li žalovaný opakovaně (tzn. dva a vícekrát) kteroukoli platební povinnost vyplývající ze smlouvy (bez ohledu na to, zda jde o tutéž či různé povinnosti a zda následně z důvodu neoprávněného odběru podle § 51 odst. 1 písm. b) energetického zákona dojde k přerušení dodávky a odstoupení od smlouvy ze strany žalobkyně a žalovaný tak způsobí svým jednáním nemožnost dodávky, je žalobkyně oprávněna vyúčtovat smluvní pokutu zahrnující též případnou náhradu škody vzniklé žalobkyni neodebráním pro zákazníka nasmlouvané elektřiny ve výši 400 Kč pro kat. domácnost, a to za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky do konce doby trvání smlouvy. Účastníci dále smluvili povinnost žalovaného zaplatit smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoli platbou dle smlouvy přesahující 10 dní. Žalovaný dále stvrdil podpisem, že dodávka elektřiny se dle smlouvy uskutečňuje v souladu s obchodními podmínkami [číslo] Ceníky, které jsou nedílnou součástí smlouvy.

8. Z předložených faktur soud zjistil, že fakturou [číslo] [variabilní symbol], ze dne [datum] žalobkyně vyúčtovala žalovanému dodávku elektrické energie za období od [datum] do [datum] a množství 2, [číslo] MWh do shora uvedeného odběrného místa, se stanovenou splatností ke dni 5. 2. 2019, znějící na částku 7 003,94 Kč. Kromě vyúčtované spotřeby zahrnovala faktura rovněž vyúčtování blíže nespecifikované smluvní pokuty 300 Kč. Opravnou fakturou [číslo] [variabilní symbol], ze dne [datum] žalobkyně vyúčtovala žalovanému dodávku elektrické energie za období od [datum] do [datum], vyúčtovanou původně fakturou [číslo] dne [datum], v množství [anonymizováno], [číslo] VT v MWh a [anonymizováno], [číslo] NT v MWh do shora uvedeného odběrného místa, se stanovenou splatností ke dni 15. 5. 2019, znějící na částku 7 287,40 Kč. Výše ceny dodané elektřiny byla stanovena v souladu s předloženými ceníky.

9. V oznámení o přerušení dodávky ze dne 21. 9. 2018 žalobkyně žalovanému vyúčtovala smluvní pokutu za ve výši 100 Kč za neuhrazenou zálohu splatnou v měsíci srpnu 2018. Upomínkou ze dne [datum] žalobkyně upomenula žalovaného o úhradu smluvní pokuty 100 Kč za neuhrazení zálohy splatné v měsíci listopadu 2018 a oznámením o přerušení dodávky ze dne 3. 1. 2019 vyúčtovala žalovanému smluvní pokutu 100 Kč za neuhrazení zálohy splatné v měsíci prosinci 2018. Upomínkou ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě smluvní pokuty 100 Kč za neuhrazení zálohy splatné v měsíci lednu 2019.

10. Výše a splatnost záloh byla dána plány záloh.

11. Z oznámení o zahájení realizace přerušení dodávky ze dne 14. 2. 2019 a dne 26. 2. 2019 soud zjistil, že z důvodu nezaplacení několika záloh a faktury [variabilní symbol] ze dne [datum] požádala žalobkyně Provozovatele distribuční soustavy o přerušení dodávky elektřiny do odběrného místa s tím, že následně nedojde-li k zaplacení, bude od smlouvy odstoupeno. Poštovním podacím archem žalobkyně doložila odeslání oznámení ze dne [datum] na adresu žalovaného.

12. Z vyúčtování smluvní pokuty ze dne [datum] vyplývá, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy v celkové výši 8 800 Kč odpovídající měsíční výši 400 Kč x 22 měsíců do ukončení sjednaného trvání smlouvy.

13. Jak vyplývá z vyúčtování smluvních pokut ze dne [datum], odeslané žalovanému dle poštovního podacího archu shodného dne, vyúčtovala žalobkyně žalovanému rovněž smluvní pokutu ve výši 100 Kč za nezaplacení faktury [variabilní symbol] ze dne [datum].

14. Z odstoupení od smlouvy soud zjistil, že je žalobkyně vyhotovila dne [datum] a dne [datum] odeslala žalovanému na doručovací adresu.

15. Z printscreenu interního IT systému žalobkyně soud zjistil jen tolik, že je zde zaznamenána časová osa jednotlivých procesů žalobkyně ve vztahu k blíže nespecifikované faktuře, označené jen číslem„ spoolu“ [číslo] a [číslo].

16. Z obchodních podmínek soud mimo jiné zjistil, že dle [číslo listu] [anonymizováno] je odstoupení od Smlouvy účinné dnem doručení písemného oznámení o odstoupení zákazníkovi nebo dnem stanoveným v tomto oznámení, nepředchází-li dni doručení. Dle [číslo listu] [anonymizováno] se písemnosti adresované druhé smluvní straně považují za doručené, není-li pro konkrétní případy doručení zákazníkem stanoveno jinak, v případě doručování poskytovatelem poštovních služeb, pátý pracovní den ode dne jejich prokazatelného odeslání. Za dostatečný důkaz o odeslání písemnosti je považován zápis o podání zásilky u poskytovatele poštovních služeb.

17. Z předložených ceníků vyplývají ceny silové elektřiny, které se u produktové řady [anonymizována dvě slova] pro jistič 3 x 16A shodují s cenami vyúčtovanými žalovanému fakturami.

18. Smluvní jednání účastníků se po právní stránce řídí jednak ustanoveními občanského zákoníku zákon č. 89/2012, občanský zákoník (účinný ode dne 1. 1. 2014, dále jen o.z.) a jednak zákonem č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, kdy podle § 28 odst. 1 písm. b) má zákazník právo nakupovat elektřinu od držitelů licence na výrobu elektřiny a od držitelů licence na obchod s elektřinou, nakupovat elektřinu z jiných států nebo na krátkodobém trhu s elektřinou organizovaném operátorem trhu. Podle ustanovení § 28 odst. 2 odst. g) je zákazník ovšem také povinen podílet se podle výše odebíraného příkonu na úhradě oprávněných nákladů provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením svého zařízení a se zajištěním požadovaného příkonu a podle odst. 2 písm. j)) uhradit dodavateli poslední instance dodávku elektřiny podle § 12a, a to od okamžiku zahájení této dodávky. Smlouvy mezi účastníky trhu s elektřinou jsou upraveny v § 50 zákona. Ohledně smlouvy o dodávce elektřiny stanoví v odst. 1, že touto se zavazuje dodavatel elektřiny dodávat elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. Ohledně smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny pak v odst. 2, že touto smlouvou se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Zvlášť řeší dále zákon v odst. 3 smlouvu o připojení, kterou se zavazuje provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy připojit k přenosové nebo distribuční soustavě zařízení žadatele pro výrobu, distribuci nebo odběr elektřiny a zajistit dohodnutý rezervovaný příkon nebo výkon a žadatel se zavazuje uhradit podíl na oprávněných nákladech na připojení. Současně jsou u každého typu smlouvy stanoveny zákonem požadované podstatné náležitosti smlouvy. Cena je stanovována od 1. 1. 2002 v souladu s ustanovením § 17 odst. 6 písm. d) citovaného zákona Energetickým regulačním úřadem. Prováděcí vyhláškou ERÚ č. 408/2015 Sb., pravidla trhu s elektřinou, je upraven postup při vyúčtování elektřiny a souvisejících služeb.

19. Podle § 2001 o.z. lze od smlouvy odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.

20. Podle § 2004 odst. 1 o.z. odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku.

21. Podle § 2005 odst. 1 o.z. odstoupením od smlouvy zanikají v rozsahu jeho účinků práva a povinnosti stran. Tím nejsou dotčena práva třetích osob nabytá v dobré víře. Podle odst. 2 se odstoupení od smlouvy nedotýká práva na zaplacení smluvní pokuty nebo úroku z prodlení, pokud již dospěl, práva na náhradu škody vzniklé z porušení smluvní povinnosti ani ujednání, které má vzhledem ke své povaze zavazovat strany i po odstoupení od smlouvy, zejména ujednání o způsobu řešení sporů. Byl-li dluh zajištěn, nedotýká se odstoupení od smlouvy ani zajištění.

22. Po zhodnocení každého důkazu jednotlivě a všech provedených důkazů v jejich vzájemné souvislosti ve smyslu ustanovení § 132 o.s.ř. má tedy soud za prokázané, že strany uzavřely platně smlouvu o odběru elektrické energie. Elektrická energie byla žalovanému za období od [datum] do [datum] a období od [datum] do [datum] dodávána a vyúčtována shora uvedenými fakturami částkami 7 003,94 Kč (včetně smluvní pokuty 3 x 100 Kč) a 7 287,40 Kč. Žalobkyně při fakturaci nepřekročila maximální regulovanou cenu spojenou s dodávkou elektřiny pro dané období stanovenou Energetickým regulačním úřadem. Žalovaný kupní cenu za odběr elektřiny nezaplatil ani vyúčtování nikterak nereklamoval, je proto povinen žalobkyni kupní cenu uhradit.

23. Soud rovněž žalobkyni přiznal uplatněný nárok na úhradu smluvní pokuty ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč), vyúčtované fakturou č. [variabilní symbol] ze dne [datum], za neuhrazení zálohy na dodávku elektřiny v měsících listopadu a prosinci 2018 a lednu 2019 stanovené plánem záloh, když tato povinnost vyplývá přímo z ujednání smlouvy, podepsané žalovaným.

24. Pokud jde o uplatněný nárok na úhradu smluvní pokuty ve výši 8 800 Kč za neodebrání nasmlouvané elektřiny, soud i tento přiznal, neboť účastníci uzavřeli smlouvou na dobu určitou v trvání 30-ti měsíců, tj. do měsíce ledna 2021. Z důvodu prodlení s úhradou plateb žalobkyně v souladu se smlouvou a obchodními podmínkami, které se staly nedílnou součástí smlouvy, od této odstoupila, s účinností ke dni 12. 3. 2019. Ujednáním obsaženým přímo ve smlouvě se žalovaný zavázal uhradit za každý měsíc za dobu od předčasného ukončení smlouvy do ujednaného ukončení smlouvy smluvní pokutu 400 Kč. Doba od března 2019 do ledna 2021 představuje 22 měsíců, tj. 400 x 22 = 8 800 Kč. Tuto smluvní pokutu je nutno chápat jako finanční vypořádání, jakési odstupné za to, že oproti očekávání podnikatele kalkulujícího budoucí zisk z poskytovaných služeb zanikl smluvní vztah předčasně.

25. Soud však zamítl uplatněný nárok na úhradu smluvní pokuty ve výši 100 Kč, vyúčtované žalobkyní dne [datum] za neuhrazení faktury [variabilní symbol] vystavené dne [datum] a splatné dne 15. 5. 2019. Nárok totiž vznikl až poté, co žalobkyně od smlouvy odstoupila. Jak konstatoval Nejvyšší soud ČR ve věci sp. zn. 28 Cdo 234/2010, odstoupením od smlouvy smluvní strana realizuje svou vůli nebýt nadále účastna vztahu, v němž druhá strana podstatně porušuje své povinnosti, zatímco uplatněním práva na smluvní pokutu právě takové jednání druhé smluvní strany sankcionuje a hradí tím svou případnou újmu. Z toho vyplývá, že odstoupení od smlouvy se již vzniklého a existujícího nároku na smluvní pokutu nijak nedotýká. Tentýž princip je zakotven v § 2005 odst. 2 o.z., podle kterého nárok na smluvní pokutu, který v době odstoupení od smlouvy existoval, nezaniká, neboť již byl aktivován určitým porušením. Po okamžiku účinků odstoupení ovšem ujednání o smluvní pokutě dále žádné účinky nevyvolává a nové částky smluvní pokuty nevznikají. Jestliže v projednávané věci nastaly účinky odstoupení dne 12. 3. 2019, a do prodlení s úhradou faktury se žalovaný dostal až v květnu 2019, nemohl již být nárok na úhradu smluvní pokuty jakkoliv aktivován.

26. Právo na úroky z prodlení vyplývá z ust. § 1970 o.z. Výši úroků z prodlení stanoví ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný splatný závazek spočívající v úhradě dodávky elektrické energii řádně a včas neuhradil, a je tedy s úhradou v prodlení. Úrok z prodlení byl žalobkyní požadován vždy ode dne následujícího po dnu splatnosti faktury. Splatnost žalované pohledávky však dle názoru soudu nemohla nastat dříve, než měl žalovaný možnost seznámit se s výší účtované ceny. Po poučení právního zástupce žalobkyně soudem podle § 118a odst. 3 o.s.ř. tento k důkazu předložil dle jeho tvrzení výstup z interního systému žalobkyně tzv. spool, s tím, že je z něj zřejmé, že faktura [číslo] je evidována v systému pod č. spoolu [číslo] a byla předána k odeslání [obec] poště dne [datum] a faktura [číslo] je evidována v systému pod č. spoolu [číslo] a byla předána k odeslání dne [datum]. Ze dvou printscreenů obrazovky předložených k důkazu však ztotožnění předmětných faktur s uvedenými čísly spoolu nevyplývá. Tato skutečnost zůstala toliko v rovině tvrzení v podobě popisu obrázků a žalobkyní vytvořené tabulky. Protože odeslání vyúčtování tak dle soudu nebylo dostatečně prokázáno, přiznal soud v daném případě žalobkyni právo na úroky z prodlení z žalované částky za dodávku komodity u faktury [variabilní symbol] až v návaznosti na prokázané odeslání oznámení o přerušení dodávky elektřiny, které obsahovalo rovněž výzvu k úhradě faktury, dne [datum]. Ve smyslu § 573 o.z. ve spojení s § 570 odst. 1 o.z. má soud za to, že žalovaný měl minimálně možnost seznámit se s obsahem doručované zásilky nejpozději třetího pracovního dne od odeslání, tj. 19. 2. 2019. Následujícího dne mohl žalovaný plnit, a pokud tak neučinil, dostala se dnem dalším, tj. 21. 2. 2019, s úhradou do prodlení. U faktury [variabilní symbol] je tak na místě vycházet z okolnosti, že se žalovaný o výši účtované ceny mohl dozvědět nejdříve až ze žaloby, která byla doručována ustanovené opatrovnici v tomto řízení, když podání žaloby lze dle konstantní judikatury (srovnej např. rozsudek NS ČR sp.zn. 23 Cdo 2842/2007 ze dne 28. 5. 2009) považovat za kvalifikovanou výzvu ke splnění závazku, která je vůči žalovanému účinná od okamžiku, kdy se o ní v řízení dozvěděl, není-li samotným žalovaným tvrzeno seznámení dřívější. To se stalo doručením do datové schránky opatrovnice dne 29. 11. 2020. Následujícího dne mohl žalovaný hradit a ode dne 1. 12. 2021 se ocitl v prodlení. Za předcházející období soud nárok jako neoprávněný zamítl.

27. Soud dále konstatuje, že žalobkyně předložila listiny osvědčující zaslání výzvy k plnění na poslední známou adresu pro doručování, jak vyžaduje ust. § 142a odst. 1 o.s.ř. jen ohledně částky 7 003,94 Kč. V tomto směru však dospěl Nejvyšší soud v usnesení pod sp. zn. 29 Cdo 4388/2013 ze dne 19. 2. 2015, následně opakovaně citovaném (viz např. usnesení Nejvyššího soudu sp.zn. 29 Cdo 2620/2014), k závěru, že„ má-li být naplněn účel občanského soudního řízení, je nezbytné – při respektování zásady rovnosti účastníků před soudem (viz čl. 96 odst. 1 Ústavy České republiky) – posuzovat otázku případného (ne) přiznání práva na náhradu nákladů řízení s akcentem na hledisko vyvážené ochrany základních práv dotčených osob (žalobce a žalovaného). V tomto směru nelze izolovaně posuzovat (jen) to, zda žalobce způsobem určeným ustanovením § 142a o. s. ř. vyzval žalovaného k plnění, nýbrž je nezbytné přihlédnout i k dalším okolnostem konkrétní věci, zejména pak k povaze (a výši) uplatněné pohledávky (za účelem uvážení, zda vskutku při naplnění obecné míry obezřetnosti lze uvažovat o„ opomenutí“ dlužníka), k postoji dlužníka k (následně) uplatněné pohledávce, jakož i k reakci dlužníka na zahájení soudního řízení a doručení žaloby. Jinými slovy, jelikož (i) pro rozhodování o náhradě nákladů řízení je rozhodující stav v době vyhlášení (vydání) rozhodnutí soudu, nebude absence výzvy podle ustanovení § 142a o. s. ř. zásadně důvodem pro nepřiznání náhrady nákladů řízení v případech, kdy žalovaný (dlužník) ani po doručení žaloby dluh nezaplatí, popřípadě jinak nepřivodí jeho zánik (viz např. započtením). Není-li totiž dlužník ochoten (nebo schopen) existující dluh ve lhůtě odpovídající ustanovení § 142a o. s. ř. zaplatit, není dán sebemenší důvod sankcionovat„ pochybení“ věřitele, jde-li o absenci předžalobní výzvy k plnění.“ 28. V daném případě žalovaný, ač čerpal služby na území České republiky a evidentně zde žil, nikdy se zde nepřihlásil k pobytu a vlastní vůlí tak zůstal mimo dosah orgánů státu. Žalovaného se soudu nezdařilo obeslat ani na území Polské republiky prostřednictví tamějšího soudu. Na poslední známé adrese nemá vedenu žádnou poštovní schránku. Žalovanému bylo nutno z důvodu neznámého pobytu ustanovit pro soudní řízení opatrovnici. Není zde proto důvod promítnout absenci předžalobní výzvy k plnění zbývající částky do úvahy o náhradě nákladů, které žalobkyně v řízení vynaložila.

29. O výši náhrady nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně byla ve věci úspěšný pouze částečně. Předmětem řízení byla částka 23 191,34 Kč s příslušenstvím. Za předmět řízení je třeba považovat pro výpočet poměru úspěchu ve věci nejen žalovanou jistinu, ale i její příslušenství. Za situace, kdy žalobkyně požadovala úroky z prodlení z některých částek do zaplacení, soud tyto vyčíslil ke dni svého rozhodnutí, tj. ke dni 29. 4. 2021 (srovnej nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010 ve věci I. ÚS 2717/08). Předmětem řízení tak byla celkem částka 26 102,29 Kč (23 191,34 Kč jistina + 2 910,95 Kč zákonné úroky z prodlení). Žalobkyni bylo přiznáno celkem 24 831,26 Kč (23 091,34 Kč jistina a 1 739,92 Kč zákonné úroky z prodlení). Žalobkyně měla úspěch z 95 % a žalovaný z 5 %, žalobkyni soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení v poměrné výši 90 % (95 % – 5 %).

30. Protože se v daném případě jedná o bagatelní spor, tzv. formulářovou žalobu, kdy právní zástupce žalobkyně, jak je soudu známo z jeho činnosti, podává u soudu takových žalob větší množství, tyto mají podobu vžitého vzoru, kdy se jedna žaloba od druhé odlišuje jen v minimální míře potud, aby mohla být co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizována, základní právní argumentace včetně její stylizace je totožná či jen s drobnými odchylkami a na straně žalovaného je spotřebitel, stanovil soud výši účelně vynaložených nákladů řízení tak, že spočívají v odměně za právní zastupování v celkové výši 2 660 Kč za dva úkony právní služby, tj. příprava a převzetí věci, sepis žaloby á úkon 300 Kč dle § 14b odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen advokátní tarif), a za jeden úkon právní služby spočívající v účasti při jednání dne [datum] ve výši 2 060 Kč (advokátní tarif dle § 14b odst. 3 advokátního tarifu, dále v paušální náhradě hotových výdajů po 100 Kč za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby) podle § 14b odst. 5 písm. 1) advokátního tarifu, v paušální náhradě hotových výdajů 300 Kč za jeden úkon právní služby (účast u soudního jednání dne [datum]) podle § 14b odst. 5 písm. b) advokátního tarifu, náhradě za ztrátu času ve výši jedné poloviny (právní zástupce žalobce se téhož dne účastnil u zdejšího soudu dalšího jednoho jednání) z šesti započatých půlhodin po 100 Kč cestou k jednání z [obec] do [obec] a zpět podle § 14 odst. 1 písm. a) odst. 3 ad. tarifu ve výši 300 Kč, cestovném rovněž ve výši jedné poloviny za cestu k jednání a zpět osobním vozidlem [anonymizováno], [registrační značka] při průměrné spotřebě motorové nafty dle technického průkazu 3,8 l /100 km, ceně 1 l paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. v částce 27,20 Kč a sazbě základní náhrady za 1 km jízdy dle téže vyhlášky 4,40 Kč a při vzdálenosti celkem 230 km (230 x 5,4 Kč), tj. cestovné 621 Kč (1 242 Kč: 2), a dále DPH ve výši 878 Kč (21% z částky 2 660 + 600 + 300 + 621 Kč = 4 181 Kč) a 928 Kč za zaplacený soudní poplatek, tj. celkem 5 987 Kč. Přiznaným 90 % pak odpovídá částka 5 388 Kč.

31. Podle § 149 odst. 2 o.s.ř. soud nepřiznal státu vůči žalobkyni právo na náhradu hotových výdajů a odměny za zastupování žalovanému ustanovené advokátky [titul]. [jméno] [příjmení], jelikož žalovaný nebyl ve věci úspěšný a náhrada nákladů řízení by mu proto nebyla přiznávána.

32. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

Poučení

Citovaná rozhodnutí (1)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.