13 C 46/2017-184

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl předsedou senátu Mgr. Petrem Novákem jako samosoudcem ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 815 870,70 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 406 261 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky 409 609,70 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 182 564 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.

IV. Žalovaná je povinna nahradit České republice státem vynaložené náklady ve výši 56 791 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Obvodního soudu pro [část Prahy].

Odůvodnění

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 815 870,70 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení za užívání pozemků žalobce bez právního důvodu. Dle tvrzení strany žalující je žalobce vlastníkem pozemku parc. [číslo] druh pozemku: orná půda, o výměře 11 588 m2, zapsaného na [list vlastnictví], pro katastrální území Horní Počernice, obec Praha, vedeného u Katastrálního úřadu pro hl. m. [část Prahy] (dále jen„ pozemek HP“), a pozemku parc. [číslo] druh pozemku: orná půda, o výměře 4 457 m2, zapsaného na [list vlastnictví], pro katastrální území Horní Počernice, obec Praha, vedeného u Katastrálního úřadu pro hl. m. [část Prahy] (dále jen„ pozemek ČM“). Dle žaloby nabyl žalobce pozemek HP v roce 2005 a pozemek ČM v roce 2011, přičemž v obou případech nevěděl o tom, že na pozemcích je umístěno vodní dílo a ani jeho právní předchůdci nebyli o takovéto skutečnosti informování. V roce 2016 žalobce z technické mapy hl. m. [obec] zjistil, že v pozemku HP je umístěn vodovodní řad DN 800, uvedený do trvalého užívání v roce 1994, a v pozemku ČM je umístěn vodovodní řad DN 2 x [číslo], realizovaný v roce 1997 O této skutečnosti žalobce informoval [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ PVS“), která je zcela vlastněná žalovanou a kterou žalovaná určila ke správě vodních děl v jejím vlastnictví, a to dopisem ze dne [datum]. V dopise žalobce uvedl, že se na jeho pozemcích se nacházejí vodní díla, která sice byla zbudována legálně, ale že žalovaná za užívání předmětných pozemků neplatí ničeho a že je tedy používá bez právního důvodu ke své podnikatelské činnosti. Dopisem ze dne [datum] informovala PVS žalobce, že dopis žalobce předala příslušnému odboru Magistrátu hl. m. Prahy (dále jen„ MHMP“), neboť žalobce ve svém dopise předem vyloučil možnost smluvního zřízení věcného břemene. Dopisem ze dne [datum], který byl žalobci doručen dne [datum], odpověděl příslušný odbor MHMP žalobci tak, že je třeba žalobcova tvrzení prověřit a zajistit stanoviska ostatních dotčených odborů MHMP. Jelikož žalobce nebyl v následujících dvou měsících informován o dalším postupu ve věci, podal dne [datum] na podatelnu MHMP výzvu k zaplacení náhrady za užívání předmětných pozemků ve výši 815 870,70 Kč s tím, že žalovanou vyzval, aby tuto částku zaplatila nejpozději do [datum].

2. Žalobce vypočítal požadovanou náhradu na základě odborného stanovení ochranného pásma vodovodních řadů, kdy u pozemku HP činí plocha ochranného pásma vodovodního řadu dle ust. § 23 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (dále jen„ ZoVK“), rozlohu o výměře 1 303 m2 a u pozemku ČM činí plocha ochranného pásma vodovodního řadu 1 029 m2. Dohromady se tedy jedná o plochu ro rozloze 2 332 m2. Při sazbě 120 Kč na 1 m2 činí výše náhrady, stanovená pro období od [datum] do [datum] celkem částku ve výši 815 870,70 Kč. K této částce dospěl žalobce následovně: 2 332 m x 120 Kč x 2, [číslo] (2 roky + [číslo]) = 815 870,70 Kč. Sazbu 120 Kč zvolil žalobce jako sazbu obdobnou sazbě, kterou žalovaná běžně hradí za užívání pozemků pod veřejným prostranstvím vlastníkům těchto pozemků, přičemž sazba je též obdobná sazbě, kterou žalovaná platí panu [jméno] [příjmení] za užívání jeho pozemku v k. ú. [část obce], ve kterém je umístěno vodovodní potrubí DN 200 (viz usnesení Rady hl. m. [obec] [číslo] ze dne [datum]). Svůj nárok na zaplacení náhrady za užívání částí předmětných pozemků žalobce dovozuje z ust. § 59a zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (dále jen„ ZoV“), ve spojení s ust. zákona č. 303/2013 Sb. V tomto řízení se tak žalobce domáhá vydání bezdůvodného obohacení ve výši 815 870,70 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky za dobu od [datum] do zaplacení, tj. za dobu plynoucí ode dne následujícího po dni stanoveném žalobcem v dopise ze dne [datum] jako poslední den lhůty k zaplacení této částky.

3. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že popírá vznik obohacení na své straně. Žalovaná se domnívá, že zákonem daná limitace vlastnického práva není takové intenzity, že si zasluhuje poskytnutí kompenzace. Žalovaná namítla, že projednávaný případ není srovnatelný s případem pana [příjmení], na který ve svém podání odkazoval žalobce, a to proto, že panu [příjmení] užíváním jeho pozemku žalovanou vznikala vzhledem k charakteru jeho pozemku majetková škoda. V projednávané věci přitom vodovodní řady umístěné na pozemcích žalobce nijak neomezují v jejich užívání. Žalovaná také sporovala výši nájemného v případě pana [příjmení], kterou žalobce uvedl v žalobě. Dle žalované se v případě pana [příjmení] jednalo o pozemek o rozloze 1 702 m2, kde bylo sjednáno nájemné 88 200 Kč/rok, tj. 51,82 Kč/m2/rok, nikoliv 120 Kč/m2/rok, jak uváděl žalobce. Žalovaná také tvrdí, že nesouhlasí s právní kvalifikací žalobcem tvrzené újmy jako bezdůvodného obohacení, když dle žalované by bylo možno teoreticky uvažovat pouze o náhradě majetkové újmy dle ust. § 7 odst. 5 ZoVK. V této souvislosti ale žalovaná poukázala na to, že žalobce neprokazuje vznik majetkové újmy a že předmětné pozemky jsou zemědělsky používány, což je jejich jediné možné využití. Z toho žalovaná dovozuje, že žalobce není nijak fakticky omezen ve výkonu svého vlastnického práva. Žalovaná také namítala, že žalobce strategicky skupuje pozemky na území hl. města Prahy, u kterých předpokládá, že bude moci ze žalované„ odsávat“ prostředky za údajné bezdůvodné obohacení ohledně těchto pozemků. Žalovaná označila takovýto postup za rozporný s dobrými mravy. Žalovaná k tomuto uvedla další případy, ve kterých žalobce postupoval podobným způsobem.

4. V návaznosti na vyjádření žalované uvedl žalobce, že v případě pana [příjmení] se nejednalo o náhradu majetkové újmy, ale pan [příjmení] požadoval náhradu ze stejného titulu, z jakého jí požaduje žalobce v tomto řízení, tj. nároku na vydání bezdůvodného obohacení dle § 59a ZoV. Ohledně námitky žalované, že výše náhrady u pana [příjmení] byla nižší, než žalobce tvrdil v žalobě, uvedl žalobce, že výše úplaty pro výpočet nájemného byla v daném řízení stanovena znaleckým posudkem vypracovaným panem [příjmení] [jméno] [příjmení]. Znalec ve svém posudku pracoval s výměrou pozemku pana [příjmení] 787 m2 a pro tuto stanovil výši obvyklého nájemného v období od roku 2002 do 2004 na částku 88 212 Kč/rok, tedy částku 112 Kč/m2. Výsledné nájemné pak bylo sjednáno na celou plochu pozemku o výměře 1 702 m2, protože zbylé plochy pozemku mimo ochranná pásma vodovodních řadů byly nepronajmutelné, tedy se o ně nájemné nenavyšovalo. Tvrzení žalované tak žalobce považuje za účelová. Žalobce poukazuje na to, že jeho případ je ve všech podstatných ohledech totožný s případem pana [příjmení], přičemž žalovaná je ve své jednání omezena zásadou zákazu libovůle, neodůvodněného nerovného zacházení a zásadou předvídatelnosti jejích rozhodnutí. Žalobce se také vyjádřil k tvrzení žalobkyně ohledně spekulativního skupování pozemků. Žalobce uvedl ke třem případům jmenovaným žalovanou, že dané pozemky získal darem, a tedy za jejich nabytí neplatil žádnou kupní cenu. Ohledně posledního z uvedených pozemků pak žalobce uvedl, že jej získal v lednu 2013 ve veřejné dražbě za nejvyšší nabídku a je tedy originárním nabyvatelem těchto pozemků. Žalobce uvedl, že jak pozemek HP, tak i pozemek ČM nabyl darem. V případě pozemku HP se jednalo o dar od pana [jméno] [příjmení] v kontextu narovnání jejich vzájemných vztahů a v případě pozemku ČM to byl dar v rámci vypořádání dědictví po smrti rodičů žalobce. Žalobce odmítl argumentaci žalované ohledně jeho jednání v rozporu s dobrými mravy.

5. Jelikož dne [datum] žalobce prodal pozemek HP panu [příjmení] [jméno] [jméno], namítla žalovaná, že náhrada dle vodního zákona nenáleží žalobci, nýbrž aktuálnímu vlastníku daného pozemku. Z tohoto důvodu žalovaná namítala, že žalobce ztratil aktivní legitimaci ve vztahu k náhradě za vodovodní řad umístěný na pozemku HP.

6. Žalobce k námitce žalované ohledně ztráty aktivní legitimace potvrdil, že pozemek HP skutečně převedl na JUDr. [jméno] [jméno]. Žalobce zjistil, že JUDr. [jméno] má přes [právnická osoba] [anonymizováno], s.r.o., [IČO], a [právnická osoba], [IČO], vazbu na okolní pozemky, a to tak, že nabytím pozemku HP do vlastnictví získá pro tyto obchodní společnosti přístup na pozemek parc. [číslo] v k. ú. [část obce] (ve vlastnictví [právnická osoba]), a na pozemek parc. [číslo] v k. ú. [část obce] (ve vlastnictví [právnická osoba]), vedoucí z pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] (ve vlastnictví Hlavního města Praha), který je jako ostatní komunikace veřejně přístupný. Zájem JUDr. [jméno] nabýt pozemek HP, určený územním plánem jako ZMK – zeleň městská a krajinná, do vlastnictví, tak byl dle závěrů žalobce motivován jednak zjednodušením řízení o umístění stavby na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] a pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], pokud sousední pozemek bude ve vlastnictví osoby jednající ve shodě, a jednak skutečností, že pozemek HP lze využít k budoucímu rozšíření pozemků prodávaných spolu s rodinnými domy. Ohledně sjednané kupní ceny uvedl žalobce, že po sdělení informace o omezení využití pozemku HP v souvislosti s vedením vodovodu DN 800 v pozemku HP JUDr. [jméno] požádal žalobce o slevu z kupní ceny, neboť pozemek HP nelze využít k jím zamýšlenému účelu v celém rozsahu, a že kupní cena za převod pozemku HP se proto nemůže rovnat tržní ceně, pokud ohledně pozemku HP existuje omezení v podobě vedení vodovodu DN 800 v pozemku HP. Žalobce a JUDr. [jméno] se tak nakonec dohodli na kupní ceně za pozemek HP ve výši 225 Kč/m2 a v březnu 2020 proběhl vklad vlastnického práva ve prospěch JUDr. [jméno] do katastru nemovitostí. Z veřejných zdrojů žalobce dále zjistil, že JUDr. [jméno] již pozemek HP nevlastní, když ho převedl na [právnická osoba] [anonymizováno], s.r.o., a to s účinky vkladu k [datum]. Žalobce trvá na tom, že je i nadále aktivně legitimován v tomto řízení ohledně obou pozemků, neboť oba pozemky vlastnil k [datum].

7. Soud ve věci provedl výslech svědka [příjmení] [jméno] [jméno], [datum narození], bytem [adresa]. Svědek uvedl, že od žalobce koupil pozemek HP za tím účelem, aby ho dále prodal obchodní společnosti, která vlastní sousední pozemky a kterou vlastní osoba, se kterou je svědek v dlouhodobém obchodním styku. Svědek uvedl, že přítomnost vodovodního řadu na pozemku z jeho pohledu neměla vliv na výši kupní ceny, neboť podle územního plánu se jedná o krajinu a změna územního plánu tak, aby pozemek HP byl stavebním pozemkem, je dle svědka nereálná. Dle názoru svědka při využití pozemku jako zemědělské půdy či zahrádky vlastníka pozemku takovýto vodovodní řad nikterak neomezí.

8. V projednávané věci soud dále provedl důkazy, ze kterých učinil následující závěry o skutkovém stavu ve věci samé: Z výpisu z katastru nemovitostí pro katastrální území Horní Počernice, [list vlastnictví], soud zjistil, že žalobce byl ke dni zahájení řízení vlastníkem pozemku parc. [číslo] o výměře 11 588 m2, orná půda (pozemek HP). Soud také zjistil, že účinky vkladu vlastnického práva žalobce tomuto pozemku nastaly k [datum]. Z výpisu z katastru nemovitostí pro katastrální území Černý Most, [list vlastnictví], soud zjistil, že žalobce byl ke dni zahájení řízení vlastníkem pozemku parc. [číslo] o výměře 4 457 m2, orná půda (pozemek ČM). K tomuto pozemku pak nabyl žalobce vlastnické právo s účinky vkladu vlastnického práva k [datum]. Z kolaudačního rozhodnutí vydaného MHMP, odborem výstavby, dne [datum] vyplývá, že vodovodní řad na pozemku ČM byl zkolaudován v roce 1997, tj. před datem [datum]. Z kolaudačního rozhodnutí vydaného MHMP, odborem výstavby, dne [datum] vyplývá, že vodovodní řad na pozemku HP byl také zkolaudován v roce 1994, tj. před datem [datum]. Rozhodnutím Magistrátu hl. m. Prahy, odbor výstavby, z [datum], pak bylo rozhodnuto o povolení rekonstrukce vodohospodářského díla, zásobního vodního řádu Kozinec [část obce]. Mezi účastníky je ostatně nesporné, že žalobce byl ke dni podání žaloby vlastníkem pozemku HP a pozemku ČM a že v pozemku HP je umístěn vodovodní řad DN 800, uvedený do trvalého užívání v roce 1994, a v pozemku ČM je umístěn vodovodní řad DN 2 x [číslo], realizovaný v roce 1997. Mezi účastníky je také nesporné, že tyto vodovodní řady jsou vlastněné žalovanou.

9. Soudu byly také předloženy nabývací tituly žalobce k předmětným pozemkům. Z darovací smlouvy uzavřené mezi žalobcem a [jméno] [příjmení] dne [datum] vyplývá, že žalobce obdržel pozemek HP a další dva pozemky od pana [příjmení] darem. Právní účinky vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí k pozemku HP jsou ke dni [datum]. Z darovací smlouvy mezi bratrem žalobce, panem [jméno] [celé jméno žalobce], a žalobcem ze dne [datum] vyplývá, že žalobce obdržel pozemek ČM také darem s právními účinky vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí k [datum]. Z těchto litin a z výše uvedených výpisů z katastru nemovitostí tedy jednoznačně vyplývá, že žalobce nabyl vlastnické právo k předmětným pozemkům před [datum].

10. Z kupní smlouvy uzavřené dne [datum] mezi žalobcem a Dr. [jméno] [jméno] soud zjistil, že žalobce, jako prodávající, prodal Dr. [jméno] [jméno], jako kupujícímu, pozemek HP za celkovou kupní cenu ve výši 2 600 000 Kč. V bodě 3.7 smlouvy kupující prohlašuje, že si je vědom soudního sporu, který žalobce vede proti žalované u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 13 C 46/2017 a bere na vědomí existenci technických sítí na pozemku, což kupující prohlašuje, že nebere jako závadu nemovitosti. Z textu smlouvy nevyplývá, že by žalobce na JUDr. [jméno] převedl i nárok na kompenzaci dle ust. § 59a ZoV. Z e-mailové korespondence mezi žalobcem a panem [příjmení] [jméno] [jméno] z listopadu 2019 soud zjistil, že žalobce informoval JUDr. [jméno] o vedeném soudním řízení ohledně kompenzace za vedení vodovodního řadu pozemkem. Ve své odpovědi pak JUDr. [jméno] uvádí, že sítě nejsou žádný problém. Z vyrozumění o provedení vkladu ze dne [datum] soud zjistil, že vklad vlastnického práva JUDr. [jméno] by proveden s právními účinky vkladu k [datum]. Z kupní smlouvy uzavřené mezi JUDr. [jméno] [jméno] a [právnická osoba] [anonymizováno], s.r.o., [IČO], ze dne [datum] vyplývá, že pan [jméno] převedl pozemek HP na tuto obchodní společnost za celkovou kupní cenu ve výši 2 650 000 Kč.

11. V dopise adresovaném [právnická osoba] ze dne [datum], žalobce uvedl, že je vlastníkem obou pozemků a že dodatečně zjistil, že se na nich nachází vodovodní stavby, přičemž u obou pozemků se jedná o jejich bezesmluvní užívání. Žalobce dále uvedl, že předem vylučuje zřízení věcného břemene na základě smlouvy, neboť dle názoru žalobce nelze rozhodnutím soudu takové břemeno zřídit. Žalobce dále uvedl, že jednou z možností je prodej, druhou možností je směna obou pozemků a třetí z možností je smlouva o nájmu. Žalobce v dopise také odkazuje na usnesení hlavního města Prahy [číslo] ze dne [datum]. Závěrem žalobce žádá o stanovisko PVS v součinnosti s MHMP. Dopis MHMP žalobci ze dne [datum] je pak odpovědí na dopis žalobce ze dne [datum] MHMP zde uvádí, že jelikož je PVS oprávněna pouze k vyřizování břemen, byla jí záležitost postoupena a MHMP bude žalobce informovat o postupu šetření. Dopisem adresovaným MHMP ze dne [datum] žalobce shrnul dosavadní korespondenci mezi účastníky a zároveň sdělil, že v mezidobí nechal vypracovat nový výpočet ochranného pásma vodovodů panem [příjmení] [jméno] [jméno], který zaslal spolu s tímto dopisem. Závěrem dopisu žalobce vyzval žalovanou o zaplacení částky ve výši 815 870,70 Kč, která představuje úhradu za užívání pozemku HP o výměře 1 303 m2 a pozemku ČM o výměře 1 029 m2 za období od [datum] do [datum]. Z výpočtů ochranného pásma Ing. [jméno] [jméno] ze dne [datum] vyplývá rozsah ochranného pásma pro pozemek ČM 1 029 m2 a pro pozemek HP 1 303 m2. Účastníci se shodli na výpočtu a souhlasí s tím, jak Ing. [jméno] [jméno] spočítal výměru ochranných pásem vodovodních řadů.

12. Soudu bylo také předloženo několik usnesení Rady hlavního města Prahy k návrhu na úplatné nabytí určitých pozemků. Jedná se o usnesení Rady hl. m. [obec] [číslo] ze dne [datum] ohledně pozemku parc. [číslo] o rozloze 1 702 m2, v k. ú. [část obce], kterým [jméno] schválila roční nájemné ve výši 88 200 Kč pro vlastníka pozemku pana [jméno] [příjmení]. Tímto usnesením bylo také rozhodnuto o vyplacení jednorázové náhrady za faktické užívání pozemku v období od [datum] do [datum] ve výši 17 250 Kč. Žalobce z toho považuje za významné, že tam došlo k dohodě ohledně náhrady ve výši 120 Kč/m2. Soud také provedl usnesení Rady hl. m. [obec] [číslo] ze dne [datum], kde [jméno] hlavního města Prahy schvalovala úplatné nabytí pozemku parc. [číslo] orná půda, o výměře 1 234 m2 za celkovou kupní cenu 1 000 000 Kč, tj. 810 Kč/m2 a spolu s tím tam zřídila služebnost inženýrské sítě. Přílohou tohoto usnesení byl znalecký posudek ze dne [datum]. Dále soud provedl usnesení Rady hl. m. [obec] [číslo] ze dne [datum], kde byl vysloven souhlas s koupí pozemků orná půda v [část obce], opět za cenu 810 Kč/m2. Nakonec pak soud provedl usnesení Rady hl. m. [obec] č. 1930 ze dne [datum] kde [jméno] schvaluje uzavření smlouvy o zřízení služebnosti vedení vodovodu na pozemku, za kterou byla sjednána jednorázová náhrada ve výši 796 000 Kč.

13. Soudu byl také předložen znalecký posudek Ing. [jméno] [příjmení] [číslo] ze dne [datum], jehož předmětem je pozemková služebnost - služebnost inženýrské sítě spočívající v právu uložení vedení, umístění a užívání vedení vodovodního řadu na části pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] (pozemek ČM). Služebnost znalec ocenil výnosovým způsobem na základě ročního užitku odhadnutého ve výši obvyklé ceny. Zvolené porovnávací pozemky jsou z k. ú. [část obce], [část obce], [část obce], [část obce] a [část obce]. Znalec dospěl k závěru, že jednotková cena je 200 Kč/m2 a stupeň omezení vlastnického práva 50 %. Výsledné ocenění služebnosti je znalcem vypočítáno na částku ve výši 5 145 Kč, a to ke dni [datum]. Dále byl soudu předložen znalecký posudek Ing. [jméno] [příjmení] [číslo] ze dne [datum], jehož předmětem je pozemková služebnost - služebnost inženýrské sítě spočívající v právu uložení vedení, umístění a užívání vedení vodovodního řadu na části pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] (pozemek HP). Zvolená znalecká metoda je stejná, srovnávací pozemky také. Znalec dospěl k jednotkové ceně 222 Kč/m2 Celkem tedy znalec zřízení služebnosti ocenil částkou 7 232,50 Kč ke dni [datum]. Znalec popisuje, že dle územního plánu se o stavebním využití pozemku neuvažuje. Navíc klasické, plnohodnotné zemědělské využití je umístěním v přírodním parku mezi rušnými silničními komunikacemi významně omezeno. Z formálního hlediska posudky Ing. [jméno] [příjmení] nemají náležitosti ve smyslu § 127a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť v nich absentuje prohlášení znalce, že si je vědom následků nepravdivého znaleckého posudku. Proto soud posudky posoudil pouze jako listiny.

14. Soudu byla také předložena e-mailová korespondence žalobce svědčící o mimosoudní komunikaci ohledně projednávané věci. Z další e-mailové komunikace ze dne z [datum] pak soud zjistil názor žalobce, že oba znalecké posudky jsou ve věci nepoužitelné, protože byly zadány jako ocenění dle zákona č. 151/1997 Sb. a zavazující oceňovací vyhlášky a na jejich konci se nachází vyjádření znalce, že uvedená cena není cenou úhrady za zřízení služebnosti. Text e-mailu také odkazuje na pozemky, kde byla zřízena služebnost v [část obce] a uvádí jasný nesouhlas s tím, že by se postupovalo podle posudků, předložených žalovanou. Dále je zde uvedeno, že znalecký posudek obsahuje obvyklou cenu pozemků, žalobce proto obratem nabídl hlavnímu městu [obec] za tuto cenu pozemky odkoupit. To vyplývá z předloženého dopisu žalobce žalované ze dne [datum] nadepsaného jako nabídka pozemků ke koupi. Z razítka na dopise vyplývá, že žalované byl dopis doručen dne [datum]. Je zřejmé, že žalobce žalované nabídl předmětné pozemky ke koupi za 200 Kč/m2.

15. Pro určení výše obvyklé hodnoty jednorázové úplaty za zřízení pozemkové služebnosti inženýrské sítě (náhrady za zřízení práva odpovídající služebnosti) spočívající v právu vedení, umístění, provozování a užívání vodovodního řadu pro oba pozemky s příslušenstvím nechal soud vypracovat znalecký posudek [číslo] ze dne [datum] vypracovaný znalcem [celé jméno znalce]. V tomto posudku znalec určil, že výše obvyklé hodnoty takovéto jednorázové úplaty pro pozemek ČM činí částku ve výši 156 360 Kč a pro pozemek HP částku ve výši 102 900 Kč. K těmto částkám došel znalec tak, že stanovil obvyklou cenu pozemku zasaženou ochranným pásmem vodovodu.

16. V návaznosti na tento posudek pak nechal žalobce vypracovat posudek znaleckým ústavem [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]. Úkolem znaleckého ústavu v tomto posudku bylo posouzení posudku [číslo] znalce [celé jméno znalce] ze dne [datum]. Znalecký ústav v posudku poukázal na několik nedostatků posuzovaného znaleckého posudku. Znalecký ústav nesouhlasil se zatřídění pozemku ČM jako zemědělského pozemku – louky, když se domnívá, že se jedná o veřejné prostranství – veřejnou zeleň. Obdobně pak pozemek HP je také dle názoru znaleckého ústavu veřejným prostranstvím – veřejnou zelení, nikoli pozemkem zemědělským a pozemkem bez využití. Znalecký ústav se také domnívá, že samotný postup ocenění je chybný, neboť obvyklá cena služebnosti je pojem odlišný od obvyklé ceny pozemku, neboť cena služebnosti odpovídá výši užitku oprávněného, který odpovídá využití určité části užité hodnoty cizí nemovitosti. Tato cena by se pak měla stanovit výnosovým způsobem, nikoliv porovnáním s cenami obdobných pozemků. Znalecký ústav také uvedl, že použitá porovnávací metoda je navíc požita nesprávně, když znalec vychází pouze z nabídkové ceny obsažené v realitních nabídkách a nikoliv u ceny realizované s tím, že nabídkové ceny nejsou zdaleka tak přesné a nemusí odpovídat nakonec skutečně dosaženým cenám. Navíc znalec použil pouze devět vzorků, což znalecký ústav považuje za nedostatečný počet a i se jedná o vzorky z jiných lokalit, než jsou právě předmětné pozemky. Nakonec pak znalecký ústav znalci vytkl, že zaměnil výměry předmětných pozemků.

17. Žalobce také předložil soudu znalecký posudek č. ZÚ- 2002 2019 ze dne [datum] vypracovaný znaleckým ústavem [právnická osoba], ve kterém znalecký ústav určil výši obvyklé hodnoty jednorázové úplaty za zřízení pozemkové služebnosti inženýrské sítě (náhrady za zřízení práva odpovídající služebnosti) spočívající v právu vedení, umístění, provozování a užívání vodovodního řadu pro oba pozemky s příslušenstvím. [jméno] pak určil pro pozemek ČM na částku ve výši 231 300 Kč a pro pozemek HP na částku ve výši 278 900 Kč. K těmto částkám dospěl znalecký ústav za použití výnosové metody věčné renty – stabilizovaný výnos na základě ročního užitku.

18. Během ústního jednání dne [datum] uvedl znalec [celé jméno znalce], že zvolenou metodu považuje za správnou, neboť nevychází jen ze současné hodnoty pozemku zemědělského či lesního, ale z ekonomicky nejvýhodnější situace v budoucnu, kdy by se pozemky staly zastavitelnými. Znalec přiznal, že mohlo dojít k záměně rozloh předmětných pozemků, ale jelikož znalecký posudek obsahuje také ocenění na 1 m2, lze si výslednou částku dopočítat. Znalec také uvedl, že nabídkové ceny jsou pro něj objektivnější než realizované prodeje, protože k realizovaným prodejům nelze sehnat všechny relevantní údaje. Znalec uvedl, že pozemky použité ve znaleckém posudku znaleckého ústavu [jméno] nejsou srovnatelné, protože jsou vykupovány pro stavební účely. Znalec uvedl, že použitou metodu používá standardně, neboť ji považuje za objektivnější než tu, kterou stanoví oceňovací předpisy. Zástupce znaleckého ústavu [jméno] poté uvedl, že v daném případě použil výnosovou metodu věčné renty, neboť se jedná o pozemek, který má nekonečnou životnost. Znalec také vysvětlil, že bral v úvahu druh daného věcného břemena ohledně míry, jakou předmětný pozemek zatěžuje. Znalec vysvětlil, že to, že je daný pozemek v katastru nemovitostí veden jako orná půda je bezpředmětné, neboť je důležité, jak je pozemek skutečně využit a jak územní plán umožňuje, aby byl využit.

19. Z důvodu zásadně rozdílných stanovisek znalce [příjmení] [celé jméno znalce] a znaleckého ústavu [jméno] zadal soud vypracování revizního znaleckého posudku. Revizní znalecký posudek byl vypracován dne [datum] Národohospodářskou fakultou [obec] školy ekonomické v [obec], [IČO], sídlem [adresa], jehož předmětem bylo přezkoumat znalecký posudek [číslo] ze dne [datum] vypracovaný znalcem [celé jméno znalce] a znalecký posudek č. ZÚ- 2002 2019 ze dne [datum] vypracovaný znaleckým ústavem [právnická osoba] a sdělit soudu, zda se se závěry některého z těchto posudků ztotožňuje a pokud ne, aby stanovil obvyklou výši jednorázové úplaty za zřízení předmětné pozemkové služebnosti na předmětných pozemcích. Znalecký ústav uzavřel, že oba revidované znalecké posudky mají společný nedostatek, který spočívá v tom, že oba posudky prováděly ocenění k jinému datu (Ing. [celé jméno znalce] k [datum] a [jméno] k [datum]). Znalecký ústav je toho názoru, že správně by se mělo provést ocenění k datu, ke kterému žalobce vyzval žalovanou k úhradě náhrady za užívání části předmětných pozemků, tj. ke [datum]. Znalecký ústav se neztotožnil se znaleckým posudkem Ing. [celé jméno znalce] a považoval ho za chybný jak z metodického a faktického, tak i logického hlediska, neboť znalec předpokládal naději na zhodnocení pozemku v budoucnu jeho převedením na pozemek stavební s tím, že ta část pozemku, na které se nachází řad, zastavitelná nebude. Dle názoru znaleckého ústavu, ale znalec v takovém případě měl zbylou část pozemku ocenit jako by se jednalo o pozemek stavební. Chybná byla také zvolená oceňovací metoda. Co se týče znaleckého posudku zpracovaného znaleckým ústavem [jméno], tak se ztotožnil se znaleckou metodou tam použitou a postupem ocenění. Jako nesprávné ale znalecký ústav označil úplné vynechání parametru času při vypracování posudku znaleckým ústavem [jméno]. Srovnávací transakce měly totiž být přepočteny k datu ocenění vhodným indexem. [jméno] v posudku navíc nevysvětluje významné rozdíly mezi jednotlivými srovnávanými transakcemi. Znalecký ústav pak také shledal, že pří výpočtu ročního užitku z věcného břemene zvolila [jméno] chybný postup. Znalecký ústav se tak neztotožnil ani se závěry znaleckého posudku vypracovaného znaleckým ústavem [jméno]. Ve svém ocenění chápal znalecký ústav hodnotu služebnosti jako užitek oprávněného či ztrátu povinného. V tomto případě, jelikož povinnému žádná ztráta ani omezení při využití pozemků nevzniká, neboť pozemek nevyužívá, se jedná o užitek oprávněného, tj. žalované. Znalecký ústav stanovil obvyklou výši jednorázové úplaty za zřízení předmětné služebnosti ke [datum] u pozemku ČM na částku ve výši 184 224 Kč a u pozemku HP na částku ve výši 222 037 Kč Celkem tedy se dle znaleckého ústavu za oba pozemky jedná o částku ve výši 406 261 Kč.

20. Z výše uvedeného vyplývá, že přes předmětné pozemky je veden vodovodní řad vlastněný žalovanou, který byl v obou případech zřízen před [datum]. Rozsah ochranného pásma vodovodního řadu na pozemku ČM je 1 029 m2 a na pozemku HP se jedná rozlohu 1 303 m2. Žalobce tyto pozemky nabyl před [datum] a k tomuto dni je stále vlastnil. Ve věci byla vypracována celá řada znaleckých posudků k určení obvyklé hodnoty jednorázové úplaty za zřízení pozemkové služebnosti inženýrské sítě na předmětných pozemcích, jejichž závěry se značně lišily. S přihlédnutím k jejich zpracování a následnému výslechu znalců při ústním jednání se soudu jeví jako nejlépe zpracovaný revizní znalecký posudek vypracovaný Národohospodářskou fakultou [obec] školy ekonomické v [obec] dne [datum]. Tento posudek ocenil zřízení předmětných služebností ke [datum], což je den, ke kterému žalobce vyzval žalovanou zaplacení náhrady za užívání pozemků. Znalecký ústav dospěl za použití výnosové metody věčné renty k závěru, že obvyklá hodnota jednorázové úplaty za zřízení pozemkové služebnosti inženýrské sítě na obou pozemcích činí částku ve výši 406 261 Kč, tj. částku ve výši 222 037 Kč za pozemek HP a částku ve výši 184 224 Kč za pozemek ČM. Soud se se závěry revizního znaleckého posudku ztotožnil. Posudek byl zpracován renomovaným znaleckým ústavem, který postupoval standardní metodou a vysvětlil pochybení v metodě posudků přezkoumávaných. Zástupce znaleckého ústavu, Národohospodářské fakulty VŠE, též při své výpovědi závěry revizního posudku logicky a vyčerpávajícím způsobem obhájil. Soud proto se závěrů revizního posudku vycházel.

21. Na základě shora uvedených skutkových zjištění posoudil pak soud věc po právní stránce následovně. Žalobou uplatňovaný nárok je koncipován jako nárok žalobce na vydání bezdůvodného obohacení žalovanou. Vzhledem k tomu, že dle ust. § 55 odst. 1 písm. c) zák. č. 254/2001 Sb., o vodách (dále též jen„ ZoV“) platí, že vodovodní řad je vodním dílem, dopadá na projednávaný případ zákon o vodách, který ve svém § 59 řeší situaci vodních děl postavených před [datum] nacházejících se na cizích pozemcích. Dle ust. § 59a ZoV platí, že„ (v ) lastník pozemku je povinen strpět za náhradu na svém pozemku vodní dílo vybudované před 1. lednem 2002 a jeho užívání.“ Vzhledem k tomu že předmětné vodovodní řady byly v obou případech postaveny před [datum] a nacházejí se na cizích pozemcích, je ust. § 59a ZoV aplikovatelné na projednávaný případ. Ustanovení § 59a ZoV bylo do tohoto předpisu vtěleno s účinností k [datum] zákonem č. 303/2013 Sb., který v čl. LIV stanovil, že v případě, že nedojde mezi vlastníkem pozemku a vlastníkem vodního díla k dohodě o náhradě za užívání pozemku podle § 59a ZoV do 24 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, rozhodne na návrh vlastníka pozemku nebo vodního díla o výši náhrady soud. Zákon o vodách tak obsahuje zvláštní ustanovení ohledně jednorázové náhrady, která náleží vlastníku pozemku pro jeho zákonnou povinnost strpět na svém pozemku vodní dílo vybudované před [datum]. Z tohoto důvodu tak soud ve věci nepostupoval dle obecných ustanovení o bezdůvodném obohacení, ale podle ust. § 59a ZoV ve spojení s přechodnými ustanoveními zákona č. 303/2013 Sb. O tom, že věc posoudí po právní stránce jinak, než-li byl žalobní nárok koncipován, soud účastníky též při prvním jednání poučil (§ 118a odst. 2 o. s. ř.). Soud v té souvislosti odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 4. 2017, sp. zn. 28 Cdo 2880/2016, kde NS uzavřel, že kompenzační nárok stanovený v zákoně č. 303/2013 Sb., potlačuje aplikovatelnost obecné úpravy bezdůvodného obohacení (srov. také usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 1911/2016). Vzhledem k tomu, že soud na základě skutkových tvrzení obsažených v žalobě dospěl pouze k jiné právní kvalifikaci žalobou vzneseného nároku, nebylo třeba za tímto účelem žalobu měnit a soud bez dalšího posuzoval nárok žalobce jako nárok na jednorázovou náhradu dle ust. § 59a ZoV.

22. Ohledně žalovanou namítané ztráty aktivní legitimace žalobce ve vztahu k náhradě za strpění vodního díla na pozemku HP převodem vlastnického práva k tomuto pozemku na JUDr. [jméno] [jméno] soud přisvědčil žalované, že je skutečně možné žalobou uplatňovaný nárok na náhradu dle ust. § 59a ZoV smluvně převést na jinou osobu. Soud je toho názoru, že nárok na jednorázovou náhradu za zákonnou povinnost strpět na svém pozemku vodní dílo postavené před [datum] vzniká vlastníkovi pozemku ke dni účinnosti zákona č. 303/2013 Sb., který tuto povinnost zavedl, tj. k [datum]. Tento nárok má pak povahu peněžité pohledávky, která je vztahem závazkovým a může tak dojít k jejímu přechodu či převodu. Nebude-li ale prokázán převod či přechod daného nároku na náhradu dle § 59a ZoV, je rozhodné, kdo byl vlastníkem předmětného pozemku v době vzniku daného nároku, tj. k [datum] (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 2. 2021, sp. zn. 22 Cdo 95/2021). Soud neshledal, že by z předložené kupní smlouvy či z výslechu JUDr. [jméno] v tomto řízení vyplývala vůle stran nárok na jednorázovou náhradu dle ust. § 59a ZoV převést spolu s pozemkem a jelikož žalobce byl vlastníkem pozemku HP k [datum], je také aktivně legitimován požadovat tuto náhradu v tomto řízení.

23. Ohledně samotného nároku na jednorázovou náhradu soud shledal, že ust. § 59a ZoV spolu s přechodnými ustanoveními zákona č. 303/2013 Sb. stanoví, že vlastník pozemku je povinen za náhradu strpět na svém pozemku vodní dílo postavené před [datum] a nedohodne-li se vlastník pozemku s vlastníkem vodního díla o příslušné náhradě, rozhodne na návrh vlastníka pozemku nebo vodního díla o výši náhrady soud. Podmínkou pro přiznání této náhrady tedy je vlastnictví pozemku žalobcem, na kterém je k [datum] postaveno vodní dílo postavené před [datum]. Zákon nepožaduje, aby vlastník pozemku prokázal, že mu umístěním tohoto vodního díla vznikla újma.

24. Soud se domnívá, že náhrada v takovém případě musí odpovídat hodnotě věcného břemene spočívající v povinnosti vlastníka strpět na svém pozemku dané vodní dílo. Soudem ustanovený znalecký ústav Národohospodářská fakulta [obec] školy ekonomické v [obec] při stanovování hodnoty jednorázové úplaty za zřízení předmětné pozemkové služebnosti na pozemcích spočívající v právu vedení, umístění, provozování a užívání vodovodního řadu, určil jeho výši u pozemku ČM na částku ve výši 184 224 Kč a u pozemku HP na částku ve výši 222 037 Kč (celkem tedy částku ve výši 406 261 Kč). Ocenění obvyklé hodnoty zřízení předmětné služebnosti bylo provedeno ke [datum], tj. ke dni ke kterému žalobce vyzval žalovanou k úhradě náhrady za užívání části předmětných pozemků. Soud se zcela ztotožnil se závěry znaleckého ústavu ohledně obvyklé hodnoty zřízené služebnosti a uzavřel, že náhrada za zákonnou povinnost strpět na svém pozemku vodovodní řad by měla dosahovat stejné výše, jakou je hodnota dané služebnosti.

25. Soud nepřisvědčil námitce žalované, že si žalobce počíná v rozporu s dobrými mravy, když spekulativně skupuje pozemky za účelem nárokování si kompenzace za umístěné vodní dílo po žalované. Jak vyplývá z předložených nabývacích titulů, žalobce pozemky nabyl ještě před [datum], tedy před účinností zákona č. 303/2013 Sb., který zákon o vodách novelizoval tak, že právě stanovil povinnost vlastníků strpět na svém pozemku vodní díla postavená před [datum] za náhradu. Navíc z nabývacích titulů vyplývá, že pozemek HP dostal žalobce darem, stejně tak jako pozemek ČM, který dostal v rámci vypořádání pozůstalosti po svých zemřelých rodičích. Soud tedy neshledal, že by chování žalobce vykazovalo prvky spekulativního skupování pozemků a bylo rozporné s dobrými mravy.

26. S ohledem na výše uvedené rozhodl soud ve výroku I. tohoto rozsudku tak, že žalovaná má povinnost žalobci zaplatit náhradu za povinnost strpět na svých pozemcích vodní díla (vodovodní řady) postavená před 1. 1 2002 podle ust. § 59a ZoV ve výši 406 261 Kč. Ohledně úroku z prodlení pak soud postupoval dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdy přiznal žalobci nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši 8,05 %, za dobu od [datum] do zaplacení, tj. ode dne následujícího po dni ke kterému žalobce vyzval žalovaného, aby nejpozději zaplatit náhradu za užívání předmětných pozemků.

27. V návaznosti na závěr soudu ohledně výše náhrady za povinnost strpět předmětná vodní díla na pozemcích žalobce obsažený ve výroku I. tohoto rozsudku, soud žalobu ve výroku II. co do částky 409 609,70 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení zamítl.

28. Při rozhodování o náhradě nákladů účastníků, soud přihlédl k okolnosti, že rozhodnutí o výši plnění záviselo na znaleckém posudku. Soud proto výrokem III. rozsudku s odkazem na ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. přiznal žalobci plnou náhradu nákladů řízení, počítanou ovšem z tarifní hodnoty přisouzené částky, tedy z částky 406 261 Kč (k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 9. 2016, sp. zn. 25 Cdo 3974/2015).

29. Soud tak přiznal žalobci nárok na náhradu nákladů řízení v částce 182 564 Kč, která se skládá ze zaplaceného soudního poplatku v částce 40 794 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 406 261 Kč sestávající z částky 9 940 Kč za každý z jedenácti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (tj. převzetí a příprava právního zastoupení, příprava žaloby ze dne [datum], příprava repliky ze dne [datum], příprava doplnění repliky ze dne [datum], příprava vyjádření žalobce ze dne [datum] a ze dne [datum] a účast na ústním ze jednání soudu dne [datum], dne [datum] v délce přesahující dvě hodiny, dne [datum] a dne [datum]) a z částky 4 970 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 2 a. t. (účast na přípravném jednání soudu dne [datum] a příprava vyjádření žalobce k vypracování znaleckého posudku ze dne [datum]) včetně dvanácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a dále zálohy na náklady spojené se zpracováním znaleckého posudku dle § 141 odst. 1 o. s. ř. v částce 8 000 Kč a nákladů spojených se zpracováním znaleckého posudku znaleckým ústavem [právnická osoba] ve výši 10 890 Kč.

30. Výrokem IV. pak soud dle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. rozhodl o náhradě nákladů státu. Soud uložil povinnost nahradit náklady státu žalované, neboť rozhodnutí o nákladech státu odráží výsledek řízení, přičemž„ výsledek řízení“ ve smyslu § 148 odst. 1 o. s. ř. není pouhé porovnání úspěchu či neúspěchu účastníků bez dalšího, ale zohledňuje celou právní úpravu týkající se nákladů řízení včetně § 142 odst. 3 o. s. ř. a odkazuje tak na osobu toho účastníka, který je povinen k náhradě nákladů řízení druhé procesní straně (k tomu srov. např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 92/08).

31. Státu pak vznikly náklady sestávající ze znalečného vyplaceného za znalecký posudek [celé jméno znalce] v částce 2 583 Kč (tj. částky po odečtení zálohy ve výši 8 000 Kč, kterou hradil žalobce a jejíž uhrazení je žalované uloženo v rámci náhrady nákladů řízení žalobce) a znalečného za zpracování revizního znaleckého posudku znaleckým ústavem Národohospodářské fakulty [obec] školy ekonomické v [obec] ve výši 54 208 Kč. Soud tedy výrokem IV. uložil žalované nahradit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 1 částku v celkové výši 56 791 Kč.

32. O lhůtě k plnění ve výroku I., III. a IV. soud rozhodl v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když není důvod odchýlit se od obecné třídenní pariční lhůty. O místu k plnění ve výroku III. soud rozhodl podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.

Poučení