13 C 498/2020-155

Rubrum

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Romanem Flanderkou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o 42 047 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 42 047 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 42 047 Kč od 1. 7. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci na nákladech řízení částku ve výši 28 471 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 42 047 Kč a příslušenství v podobě zákonných úroků z prodlení. Podanou žalobu odůvodnil zejména tím, že je vlastníkem pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], zapsaném na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce] (dále jen„ pozemek žalobce“). Žalované utekly dne [datum] krávy z výběhu a vběhly na pozemek žalobce, čímž mu celý pozemek o rozloze přes 1 000 m2 poškodily zdupáním. Jednalo se přitom již o třetí incident za poslední 4 roky. Žalobce nechal odborníkem provést rekonstrukci trávníku na svém pozemku za částku 81 498 Kč, kterou dle předloženého rozpočtu uhradil. Ze strany pojišťovny žalovaného mu nicméně bylo poskytnuto toliko částečné plnění ve výši 38 451 Kč, přestože žalobce vynaložil celou částku 81 498 Kč pouze na to, aby uvedl svůj pozemek do stavu před škodní události, a nedošlo tím ke zhodnocení jeho pozemku nad míru, která by odpovídala původnímu stavu. Rozpočet pojišťovny neodpovídá reálným cenám prací v oboru a nezohledňuje některé další náklady, jež bylo potřeba vynaložit např. za odstranění exkrementů, opravu chodníčku nebo za okousané květiny. Žalobce vynaložil náklady na opravu trávníku tak, aby byl trávník funkční jako ve stavu před jeho poškozením.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhla, aby byla v plném rozsahu zamítnuta. Na svoji obranu především uvedla, že na pozemku žalobce nevznikla škoda ve výši, jejíž náhradu žalobce požaduje. Žalovaná se zabývá zemědělskou výrobou a bylo by v jejích možnostech poškozený pozemek upravit, k tomu je ale žalobce nevyzval. Žalované nebyl předložen stav pozemku před poškozením, není tedy doloženo, do jakého původního stavu se měl pozemek uvést. Žalobce rovněž nedoložil, že by sám zhotovil trávník, který by při uvedení do původního stavu vyžadoval tak náročnou rekonstrukci. Pozemek žalobce je veden v katastru nemovitostí jako trvalý travní porost, jeho uvedení do původního stavu nevyžaduje takové náklady, jaké požaduje nahradit. Pokud žalobce provedl úpravy a vylepšení nad původní stav, není žalovaná povinna takové úpravy hradit. Technik pojišťovny vyhodnotil rozsah prací nutných k uvedení pozemku do původního stavu na práci dvou pracovníků po tři dny, to považuje žalovaná za odpovídající, kalkulace předložená žalobcem je nadhodnocená, cena substrátu byla nedůvodně vysoká, doprava a svážení pracovníků odjinud nebyly důvodné. Dále žalovaná uvádí, že pokud se jednalo o několikáté poškození pozemku žalobce, je třeba objasnit, jak bylo poškození pozemku odstraněno předtím. Pokud byla na pozemku před jeho poškozením běžná orná půda, následně se tam v rámci opravy navezl kvalitní substrát a položil se nový trávník, pokud byl substrát modelován, nejedná se o účelně vynaložené náklady na uvedení v předešlý stav, postačilo by válcování. Substrát mohl být dovezen z [obec] a nikoli z větší dálky, aby se ušetřily náklady na dopravu.

3. V reakci na vyjádření žalované žalobce uvedl, že v roce [rok] zakládal kolem tehdy vybudované terasy nový trávník, zemní práce prováděla firma, osivo zakoupil a trávník zakládal žalobce svépomocí. V době vzniku škody byl trávník zapojený, kompaktně narostlý, žalobce poptával na uvedení trávníku do původního stavu i poskytovatele z [obec], který se zakázky odmítl z kapacitních důvodů ujmout, substrát navíc tehdy ve [obec] vůbec dostupný nebyl. Žalobce sám usiloval o minimalizaci nákladů, když ze svých zdrojů zavlažoval nově osetý trávník a dle instrukcí o něj pečoval, čímž nemusely být vynaloženy další náklady za placení těchto úkonů dalšímu subjektu. Brojí-li žalovaná proti uplatněnému nároku tvrzením, že mělo dojít ke zvýšení hodnoty pozemku, komentářová literatura uvádí, že možnost navrácení do předešlého stavu tak, aby stav předcházející vzniku škody a stav porestituční byly naprosto totožné, je iluzorní, komentář poukazuje např. i na to, že pokud je na automobilu vyměněna jedna použitá pneumatika za novou, nevede to k obohacení.

4. Žalovaná v řízení nesporovala, že došlo ke škodní události tak, jak je popsána žalobcem, že poškozený pozemek je ve vlastnictví žalobce a že vznik škody na jeho pozemku je v příčinné souvislosti se škodní událostí. Základními spornými skutečnostmi tak byl mezi stranami stav travního porostu a pozemku žalobce před škodní událostí a dále byla sporná otázka účelnosti vynaložení prostředků na opravu trávníku ve výši, kterou vynaložil žalobce.

5. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Žalobce je vlastníkem pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], zapsaném na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], druh pozemku trvalý travní porost (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí – informací o pozemku). Dopisem ze dne [datum] žalobce oznámil žalované, že dne [datum] její hovězí dobytek utekl mimo pastvinu a pohyboval se na pozemku žalobce, na kterém zdevastoval trávník, zanechal stovky děr, místy až 20 cm hlubokých, a došlo rovněž k poškození kamenného chodníku, zároveň požádal o nahlášení škodní události pojišťovně žalované (prokázáno dopisem ze dne [datum]). [pojišťovna] (dále jen„ pojišťovna) byla událost, ke které došlo dne [datum], oznámena dne [datum] a byla zapsána pod [číslo] (prokázáno potvrzením o registraci škodné události ze dne [datum]). Dne [datum] se uskutečnila prohlídka poškození pozemku žalobce a pro účely šetření pojistné události byl sepsán zápis o poškození – dle zjištění technika je celkový rozměr pozemku 52 m × 25 m, od toho byly odečteny zastavěné plochy o rozloze 10 × 6 m a 13,5 m × 18 m. Poškození bylo po celé ploše pozemku, hloubka stop od kopyt byla v průměru [číslo] cm, průměrná četnost kopyt je [číslo] kopyt na m2. Poškozený pozemek byla klasická zatravněná plocha na ornici (prokázáno zápisem o poškození ze dne [datum]). Dne [datum] uzavřel žalobce s Ing. [jméno] [příjmení], [IČO] (dále jen„ zhotovitelka“) smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla rekonstrukce trávníku zahrady mechanicky poškozeného zdupáním stádem krav na základě cenové nabídky ze dne [datum]. Postup prací byl navržen s ohledem na nejvyšší efektivitu obnovy poničené travní plochy z hlediska bezpečnosti a funkce trávníku, místem plnění byl pozemek žalobce. Plánované práce zahrnovaly doplnění ornice do 10 cm v rovině na ploše 500 m2, doplnění ornice do 25 cm v rovině na ploše 500 m2, plošnou jemnou modelaci terénu do 10 cm v rovině na ploše 1 000 m2, ošetření trávníku válcováním v rovině na ploše 1 000 m2 a založení trávníku výsevem v rovině na ploše 1 000 m2, rozpočet dále zahrnoval nákup substrátu pro renovaci trávníku o objemu 16 m3, nákup travní směsi o hmotnosti 25 kg a náklady na dopravu materiálu a dopravu realizace, celková cena plnění dle rozpočtu byla stanovena na 81 498 Kč. Bylo sjednáno, že cena díla bude hrazena prostřednictvím zálohy ve výši 35 000 Kč a dále doplatek po dokončení a předání díla (prokázáno smlouvou č. 2020 [číslo] a podklady pro kalkulaci a vyhotovení cenové nabídky). Dne [datum] byla zhotovitelkou žalobci vystavena faktura na zálohu ve výši 35 000 Kč (prokázáno fakturou č. 2020 [číslo]), dne [datum] byla zhotovitelkou žalobci vystavena faktura za zhotovení díla se zbývající částkou k úhradě ve výši 46 498 Kč (prokázáno fakturou č. 2020 [číslo]). Obě faktury žalobce uhradil (prokázáno výpisem z účtu žalobce). Dne [datum] si pojišťovna od žalobce vyžádala čestné prohlášení o neuplatnění vzniklé škody u jiného subjektu a sdělení čísla bankovního účtu pro výplatu pojistného plnění (prokázáno žádostí pojišťovny ze dne [datum]). Dne [datum] pojišťovna žalobci oznámila, že u škodní události byla výše škody stanovena na 38 451 Kč vč. DPH, a to na základě výpočtu ze strany pojišťovny, s odůvodněním, že doložený rozpočet ze strany žalobce je na rekultivaci celé zahrady a z toho důvodu nebyla žalobcem doložená cenová nabídka akceptována (prokázáno oznámením o poskytnutí náhrady škody a likvidační zprávou). Dne [datum] podal žalobce proti ukončení šetření pojistné události námitky, ve kterých vyslovil nesouhlas s vypočítanou výší škody. Namítal, že poškozena byla celá plocha pozemku, což potvrdil i technik pojišťovny, jím předložený rozpočet prací maximálně zohledňuje náklady renovace v poměru cena/výkon a nejsou v něm zahrnuty náklady spojené např. s opravou kamenného chodníčku, s obnovou ohryzaných květin apod. (prokázáno námitkami žalobce a potvrzením o přijetí námitek). Dne [datum] žalobce pojišťovně oznámil, že dne [datum] došlo k dalšímu útěku krav žalované a k opětovnému poškození pozemku žalobce, na němž již probíhala náprava poškození z [datum], a některé práce budou muset být provedeny znovu a jejichž úhradu bude požadovat po pojišťovně, dne [datum] žalobce pojišťovně sdělil, že dodavatel zahradnických prací provede vícepráce v rámci původního rozpočtu zakázky, žalobce tedy nebude požadovat další finanční prostředky na odstranění dodatečné škody (prokázáno dopisy žalobce – další doplnění ke škodě ze dne [datum] a [datum]). Dne [datum] se uskutečnila další prohlídka poškození pozemku žalobce a pro účely šetření pojistné události byl sepsán zápis o poškození, bylo zjištěno pouze pár stop a zanedbatelné. Opravy pozemku žalobce v té době již probíhaly (prokázáno zápisem o poškození ze dne [datum]. Dne [datum] žalobce oznámil pojišťovně, že dne [datum] byla dokončena obnova jeho poškozeného pozemku, žalobce uhradil dodavateli zahradnických prací částku v celkové výši 81 498 Kč. Žalobce opětovně pojišťovnu požádal o přehodnocení dřívějšího rozhodnutí o likvidaci škodní události s tím, že oprávněnost svých požadavků doložil (prokázáno oznámením o dokončení obnovy ze dne [datum]). Dne [datum] pojišťovna k námitkám žalobce uvedla, že dle jejich zjištění nebylo v rozpočtu, který předložil žalobce, naceněno uvedení pozemku do původního stavu. Pojišťovna provedla kalkulaci v systému [příjmení] s tím, že dle jejího výpočtu uvedení pozemku do původního stavu vyžadovalo práci dvou lidí na tři dny, způsob opravy měl být přímým zavážením děr a výsevem trávy na zavezené díry, na zavezení děr bylo počítáno s 5 m3 substrátu. Žalobce nezdůvodnil ekonomičnost jím předložené cenové nabídky. Dle zjištěných skutečností je doložená cenová nabídka nadhodnocená a není pro řešení škodní události ekonomická (prokázáno dopisem pojišťovny ze dne [datum] vč. příloh). Dne [datum] zaslal žalobce prostřednictvím svého zástupce pojišťovně oznámení o právním zastoupení a nesouhlas s vyřízením pojistné události, zároveň požádal o uhrazení doplatku pojistného plnění v částce 43 047 Kč, neboť částka 81 498 Kč byla žalobcem vynaložena do uvedení pozemku do původního stavu (prokázáno oznámením zástupce žalobce ze dne [datum]). Dne 19. 6. 2020 vyzval žalobce předžalobní výzvou zaslanou prostřednictvím svého zástupce žalovanou k zaplacení částky 42 047 Kč jako doplatku nákladů vynaložených na odstranění škody, způsobené únikem krav z pozemku žalované, a to do [datum] (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 19. 6. 2020), výzva byla žalované doručena dne [datum] (prokázáno doručenkou datové zprávy). Na to žalovaná dne [datum] odpověděla, že považuje škodu za nahrazenou v plném rozsahu vyplaceným pojistným plněním (prokázáno dopisem žalované ze dne [datum])

6. Z předložených fotografií byl zjištěn stav pozemku žalobce a travnatého porostu na něm před škodní událostí (prokázáno fotografiemi na č. l. 55), po škodní události (prokázáno fotografiemi na č. l. 59) a po provedení zahradnických prací zadaných žalobcem (prokázáno fotografiemi na č. l. 73).

7. Z výslechu [jméno] [příjmení], souseda žalobce, bylo zjištěno, že na jaře roku [rok] došlo k poškození pozemku žalobce, na který vnikly krávy. Když svědek viděl následky škodní události, bylo evidentní, že na pozemek vniklo větší množství krav. Na celém pozemku byly díry a byl zdupaný. Běžně se krávy vyskytují v ohradě na pozemku za cestou. Dále bylo zjištěno, že svědek má se žalobcem společný plot. V minulosti krávy vnikly i na pozemek svědka. Svědek potvrdil, že na fotografiích na č. l. 55 je zachycen stav zahrady žalobce před škodní událostí. V té době byl trávník krátce střižený, hotový k užívání. V lokalitě pozemku žalobce je druhem půdy dáno, že trávníky jsou měkčí, nicméně dospělý člověk se při chůzi po trávníku neboří a stopy nezanechává.

8. Výslechem MUDr. [jméno] [příjmení], rovněž souseda žalobce, bylo zjištěno, že svědek byl v době škodní události v zahraničí, i svědkem [příjmení] bylo potvrzeno, že fotografie na č. l. 55 zaznamenávají, jak vypadal pozemek žalobce předtím, než mu jej zdupaly krávy. Byl na něm krátce střižený trávník, celý dokončený.

9. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce], znalce z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace oceňování dřevin a jiné zeleně, ze dne [datum], [číslo] bylo zjištěno, že stav travního porostu na pozemku žalobce před škodní událostí byl vyrovnaný, bez zjevných fyziologických poruch růstu či chorob, které by snižovaly jeho hodnotu. Při zkoumání fotografické dokumentace trávníku po škodní události bylo shledáno výrazné poškození travního drnu v hloubce [číslo] cm, kdy byl porušen prokořenitelný prostor i nadzemní část. Vzhledem k četnosti podupání a následného uhutnění je poškození travního porostu hodnoceno jako poškození likvidační. Nelze tak stanovit prostým odečtem procentuálního poškození ze souvislé plochy travního porostu stanovit podíl poškozené plochy; travní plocha musí být homogenní, a to zejména v oblasti kořenového systému. Proto je nutné srovnat znovu půdní profil do roviny a vysadit travní porost zcela nový. Není přitom pravidlem, že by lokální firmy byly automaticky levnější, než firmy vzdálené. Co se týká cenových nabídek na zahradnické práce k odstranění škod, je těžké odhadovat počet společností, které by mohly takovouto zakázku realizovat, tím spíše v období mimořádného stavu, kdy se zvedla poptávka po zahradnických pracích. Toliko základní hodnota samotného travního porostu před jeho poškozením byla vyčíslena na 40 000 Kč. Pokud jde o vyčíslení hodnoty znovuzaložení (realizace) travního porostu v rozsahu, tedy určení obvyklé hodnoty prací na navrácení trávníku do původního stavu, znalec oslovil několik společností, jejichž cenové nabídky se pohybovaly zpravidla v rozmezí 200 000 Kč – 250 000 Kč za 1 000 m2. Cenové nabídky v době po škodní události se mohly pohybovat v rozmezí částek 220 000 – 240 000 Kč vč. DPH, vysoká cena znovuzaložení trávníku oproti tabulkové hodnotě trávníku dle oceňovací vyhlášky je dána zvýšenou náročností prací na jeho obnovu. Řešení navržené a realizované [právnická osoba] (zhotovitelkou) bylo v daném ročním období a za dané situace nejlepší a výrazně levnější volbou (prokázáno znaleckým posudkem Ing. [celé jméno znalce] ze dne 12. 8. 2021, [číslo]).

10. Na základě provedeného dokazování, kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, a po přihlédnutí ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, vycházel soud z následujícího závěru o skutkovém stavu věci: Dne [datum] utekly krávy z výběhu žalované a vnikly na pozemek žalobce, jehož zatravněnou část o rozloze 947 m2 poškodily zdupáním. Žalobce oznámil škodní událost žalované, ta ji následně nahlásila pojišťovně, která škodnou událost zapsala pod [číslo]. V rámci šetření pojistné události byla provedena prohlídka pozemku a v návaznosti na ní byl popsán rozsah poškození pozemku. Poškozená byla celá zatravněná část pozemku stopami od kopyt o hloubce v průměru [číslo] cm, průměrný počet stop po kopytech je [číslo] stop na m2. Žalobce za účelem opravy pozemku a trávníku uzavřel se zhotovitelkou smlouvu, jejíž součástí byl rozpočet zahradnických prací zahrnující doplnění ornice, jemnou modelaci terénu, ošetření válcováním a založení nového trávníku na rozloze 1 000 m2, součástí smluvních ujednání byl nákup a doprava substrátu pro renovaci trávníku a zajištění dopravy osob, které zhotovovaly dílo. Rozpočtová cena díla činila 81 498 Kč. Po zhotovení díla vystavila zhotovitelka žalobci fakturu na uvedenou částku (se započítáním složené zálohy) kterou žalobce uhradil. Po zhotovení díla odpovídal pozemek žalobce vizuálně tomu, jaký byl jeho vzhled před škodní událostí – tj. rovný pozemek pokrytý souvislým udržovaným travním porostem. V rámci řešení pojistné události pojišťovna shledala náklady vynaložené žalobcem na opravu pozemku a travního porostu za neúčelně vynaložené a vyplatila žalobci pojistné plnění toliko ve výši 38 451 Kč, když mj. hodnotila jako nadbytečné modelace terénu, za zbytečně velké považovala množství substrátu k zasypání děr, rozsah prováděných prací, to, že celá plocha byla znovu zatravněna celá a nebyly zatravněny pouze zasypané stopy po kopytech; na tomto stanovisku setrvala i přes námitky žalobce. Žalobce opětovně požádal pojišťovnu o uhrazení doplatku pojistného plnění a následně zaslal žalované předžalobní výzvu k plnění částky 42 047 Kč jako doplatku nákladů vynaložených na odstranění škody. Dle znaleckého posudku by se cenové nabídky na provedení zahradnických prací vedoucích k uvedení pozemku do původního stavu pohybovaly v rozmezí částek 220 – 240 000 Kč, neboť poškození travního porostu na pozemku žalobce bylo totální, vzhledem k poškození kořenového systému by nepostačovalo pouze zarovnat stopy po kopytech a oset travním semenem pouze je, ale bylo nezbytné provést výsev nového trávníku.

11. V tomto směru soud uvádí, že výše provedené důkazy v podstatných okolnostech vzájemně korespondují, na sebe ve vzájemné souvislosti navazují, rovněž navazují na skutečnosti uváděné v žalobě, které žalovaná nerozporovala, a souhrnně vedou k závěru o skutkovém stavu výše uvedenému. Z žádného z provedených důkazů neplynou skutečnosti, které by byly v rozporu se skutečnostmi zjištěnými z ostatních důkazů jak jednotlivě, tak ve svém kontextu, s výjimkou hodnocení účelnosti vynaložených nákladů ze strany pojišťovny. Provedené listinné důkazy a výpovědi sousedů žalobce se shodují a vzájemně se doplňují. Pokud jde o znalecký posudek, který byl k důkazu proveden, v rámci hodnocení důkazů soud uvádí, že znalecký posudek (§ 125, § 127 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“)) sice hodnotí soud jako každý jiný důkaz podle § 132 o. s. ř., odborné závěry v něm obsažené však hodnocení soudem podle § 132 o. s. ř. nepodléhají. Hodnocení důkazu znaleckým posudkem tedy spočívá v posouzení, zda závěry posudku jsou náležitě odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat, zda závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a zda odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2009, sp. zn. 22 Cdo 1810/2009 či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 7. 2017, sp. zn. 22 Cdo 525/2017). V daném případě zpracovaný znalecký posudek Ing. [celé jméno znalce] veškeré zde uvedené požadavky splňuje. Jako takový vytváří tento posudek pro soud náležitě a logicky odůvodněný, dostatečně podrobný, strukturovaný a pochopitelný skutkový podklad, obsahující odborný závěr ohledně oceňování travních porostů. Závěry znaleckého posudku odpovídají fotodokumentaci a dalším listinným důkazům, z nichž znalec vycházel. Provedené důkazy proto soud považuje za věrohodné, kdy ani žádný z účastníků proti provedeným důkazům neměl žádných námitek či připomínek.

12. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 2894 odst. 1 zákona č. 89/2019 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). Podle § 2900 o. z. vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného. Podle § 2933 o. z. způsobí-li škodu zvíře, nahradí ji jeho vlastník, ať již bylo pod jeho dohledem nebo pod dohledem osoby, které vlastník zvíře svěřil, anebo se zatoulalo nebo uprchlo. Osoba, které zvíře bylo svěřeno nebo která zvíře chová nebo jinak používá, nahradí škodu způsobenou zvířetem společně a nerozdílně s vlastníkem. Podle § 2951 o. z. se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Podle § 2969 odst. 1 o. z. se při určení výše škody na věci vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit.

13. Ke vzniku občanskoprávní povinnosti nahradit jinému újmu na jmění se typicky vyžaduje, aby v důsledku jednání škůdce (ať již konáním nebo opomenutím) došlo ke vzniku újmy ve sféře jiné osoby než škůdce, aby mezi jednáním škůdce a újmou na jmění existovala příčinná souvislost, a aby bylo jednání škůdce protiprávní – jedná se o závazek z deliktu, kdy, mezi poškozeným (osobou oprávněnou k náhradě újmy) a škůdcem (osobou povinnou k náhradě újmy) vzniká občanskoprávní závazek. Poškozený má tudíž postavení věřitele a vzniká mu právo na náhradu újmy jako pohledávka. Škůdce má postavení dlužníka a vzniká mu povinnost újmu poškozenému nahradit jakožto dluh. Plnění, které je předmětem tohoto závazku, může obecně spočívat v uvedení v předešlý stav (§ 2951 odst. 1 věta první), v peněžitém plnění (§ 2951 odst. 1 věta druhá, odst. 2 věta druhá) nebo v nepeněžitém zadostiučinění (§ 2951 odst. 2 in fine) (srov. PETROV, J. a kol. Občanský zákoník, 2. vydání, C. H. Beck, 2019, s. 3002).

14. Žalovaná v řízení v zásadě nesporovala, že došlo ke škodní události, spočívající v útěku krav z jejího pozemku, že za způsobenou škodu odpovídá a že zdupáním krávami došlo k poškození pozemku žalobce. Rovněž žalovaná nesporovala příčinnou souvislost mezi útěkem krav a poškozením pozemku. V případě škody, způsobené zvířetem, jde o případ objektivní odpovědnosti za újmu, při níž vzniká povinnost nahradit újmu bez ohledu na zavinění osoby k náhradě povinné a bez ohledu na to, zda tato osoba při chovu zvířete a dohledu nad ním porušila svou právní povinnost. Kauzální nexus v tomto případě není mezi jednáním škůdce a vzniklou újmou, nýbrž mezi chováním zvířete a vzniklou újmou. Škoda přitom musí vzniknout realizací specifického nebezpečí ze strany zvířete, pro které byla objektivní odpovědnost konstruována.

15. Chovatel nebo ten, kdo chce převzít zvíře, byť dočasně do své péče, se má seznámit se vším, co s tím souvisí, a měl by předpokládat, že vlivem konkrétních okolností může zvíře změnit své chování a může být dokonce pro své okolí nebezpečné. Je proto povinen se vždy postarat o to, aby předcházel možnému vzniku škod, jež je zvíře schopno ve svém okolí způsobit, a pokud není na takovou možnou situaci připraven tak, aby ji zvládl, porušuje svou prevenční povinnost. Obsah prevenční povinnosti souvisí také s místem, kde se chovatel se zvířetem nachází, neboť odlišné povinnosti budou chovatele stíhat na místě, na němž přímo nehrozí vznik škody na zdraví či na majetku třetích osob s ohledem na všechny předvídatelné okolnosti, oproti místu, kde se možnost vzniku škody podstatně zvyšuje, což ve svém důsledku klade vyšší nároky na splnění prevenční povinnosti (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 6. 2008, sp. zn. 25 Cdo 3117/2006, 25 Cdo 2432/2008, popř. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. ledna 2003, sp. zn. 25 Cdo 1094/2001).

16. V daném případě, pokud jde o základ samotného nároku žalobce na náhradu škody, soud uzavírá, že obecné předpoklady pro vznik povinnosti žalované nahradit újmu na jmění (škodu) tak byly splněny, když zdupáním krávami, které utekly žalované, došlo k poškození pozemku žalobce.

17. Po závěru o existenci nároku na náhradu škody, pokud jde o jeho základ, se soud zabýval otázkou, zda náklady, které žalobce požaduje po žalované proplatit, byly účelně vynaloženy, zda nedošlo ke zhodnocení jmění žalobce, a zda s ohledem na námitku žalované, které uváděla, že je dáno spoluzavinění žalobce, když si pozemek neoplotil, jsou ve věci takové okolnosti na straně poškozeného (žalobce), jež by mohly odůvodňovat snížení náhrady dle § 2953 o. z. nebo ve smyslu § 2918 o. z. Podle chování poškozeného občanskoprávní teorie rozeznává dvě základní varianty, na které pravidla pro posouzení spoluzavinění poškozeného dopadají – buď okolnosti spočívají v aktivním jednání, anebo naopak v pasivitě – poškozený nepřijal taková opatření, která by zabránila vzniku nebo zvětšení újmy. Takovouto pasivitu žalobce spočívající v neoplocení pozemku dovozovala žalovaná, soud nicméně po vyhodnocení všech skutkových okolností, neshledal, že neoplocením pozemku by byl dán důvod pro redukci náhrady škody – pakliže žalovaná poukazovala na předchozí incidenty spojené s útěkem krav a zdupáním pozemku žalobce dovozujíc, že žalobce mohl zabránit vzniku škodu oplocením pozemku, nutno uzavřít, že po žalobci toto není možné požadovat, případně ponížit nárok na náhradu škody z tohoto důvodu. Jak je výše uvedeno, žalovaná, jako chovatel krav, je tou osobou, která by měla předpokládat, že krávy mohou být nebezpečné a způsobit škodu na cizím majetku. Zvláště pak po předchozích útěcích krav měla právě žalovaná dbát na jejich lepší zabezpečení a počínat si tak, aby k dalšímu útěku krav nedošlo. Je tedy povinností žalované, nikoliv žalobce, se vždy postarat o to, aby předcházela možnému vzniku škod, jež je zvíře schopno ve svém okolí způsobit, a pokud není na takovou možnou situaci připravena tak, aby ji zvládla, porušuje svou prevenční povinnost. Nadto, neoplocení či jen částečné oplocení pozemků ve venkovské zástavbě není jevem mimořádně neobvyklým, na základě něhož by bylo možné shledat důvody pro snížení poměru náhrady škody.

18. Žalovaná rovněž žalobci vytýkala, že ač se zabývá zemědělskou výrobou a bylo by v jejích možnostech poškozený pozemek opravit, žalobce ji k tomu nevyzval a svěřil úpravy pozemku jinému subjektu a po žalované požaduje rovnou odčinění škody v penězích. K tomu je třeba uvést, že § 2951 o. z. je sice formulován tak, že primárně se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu, nicméně přednost naturální restituce přiznaná textem zákona se uplatní tehdy, požaduje-li škůdce náhradu bez toho, aby uvedl způsob. Jinak záleží na poškozeném, jaký způsob zvolí. Důvodová zpráva k o. z. ostatně potvrzuje, že pokud se jedná o způsob náhrady škody, je formulována zásada, že se škoda nahrazuje především uvedením do předešlého stavu, a že relutární restituce přichází v úvahu jen, žádá-li o to poškozený, anebo není-li uvedení do původního stavu dobře možné. Je-li tedy naturální restituce možná, má nadále záležet jen na vůli poškozeného, jaký způsob nahrazení škody bude požadovat a soud nebude moci zkoumat, zda je zvolený způsob náhrady podle jeho názoru„ účelný“ nebo„ obvyklý“. Nelze tedy postup žalobce spočívající v tom, že po žalované požaduje škodu nahradit v penězích, když uvedení pozemku v předešlý stav si zajistil prostřednictvím jiného subjektu, považovat za nesprávný. Je totiž zcela na vůli žalobce, zda po žalované bude požadovat náhradu škody v penězích či uvedení pozemku do původního stavu.

19. Konečně se soud musel zabývat účelností vynaložených nákladů na uvedení pozemku žalobce do původního stavu a s ohledem na námitku žalované tím, zda v rámci objednaných činností nedošlo ke zhodnocení předmětu poškození. Dojde-li opravou věci ke zvýšení její hodnoty oproti stavu před poškozením, může se škůdce domáhat vydání bezdůvodného obohacení, kterého se takto poškozenému dostalo. Jak ale komentářová literatura uvádí, je však třeba mít na zřeteli, že ne vždy, když jsou při opravě staré díly nahrazeny novými, dochází ke zhodnocení opravené věci (srov. PETROV, J. a kol. Občanský zákoník, 2. vydání, C. H. Beck, 2019, s. 3101). Formulací § 2969 odst. 1 o. z.„ co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit“ jsou míněny náklady potřebné na opravu věci do takového stavu, aby mohla zcela plnit funkce, které plnila před jejím poškozením, tj. na obnovu jejích původních vlastností užitných i estetických. Je třeba pečlivě srovnat majetkový stav poškozeného před vznikem škody a po provedení opravy věci, přičemž rozsah náhrady v penězích musí zohledňovat výši veškerých jím vynaložených prostředků nutných k obnovení provozuschopnosti věci, tedy původního majetkového stavu. Je nutné zvažovat i účelnost a nezbytnost nákladů vynaložených na uvedení poškozené věci do původního stavu (viz nález Ústavního soudu ze dne 19. 3. 2008, sp. zn. II. ÚS 2221/07). Jestliže celkové náklady vynaložené poškozeným na opravu věci nesloužily v plném rozsahu k uvedení věci do předešlého stavu, nýbrž šly zčásti na úpravu součástí věci nepoškozených škodní událostí a zčásti došlo provedením opravy ke zlepšení dosavadního stavu věci, není škůdce povinen hradit náklady přesahující prostředky nezbytné k obnovení stavu do původní hodnoty (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2012, sp. zn. 25 Cdo 3729/2011, publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. R 123/2012 civ.). Důvodová zpráva k o. z. pak poukazovala rovněž na to, že je třeba zároveň zohlednit, že poškozený měl až do škodní události funkční věc a že k obnovení její funkčnosti musí vynaložit náklady, které by jinak vynaložit nemusel. Náhrada tak může převýšit samu obvyklou cenu poškozené věci. Jelikož otázka účelnosti vynaložených nákladů byla mezi stranami hlavním předmětem sporu, byl za účelem jejího zodpovězení ustanoven znalec [příjmení] [celé jméno znalce], který na otázku obvyklé ceny opravy poničeného trávníku a výdajů na navrácení okrasně užitného zapojeného trávníku do původního stavu stanovil obvyklou cenu takové zakázky na částku 220 – 240 000 Kč. Žalobcem požadovanou náhradu nákladů na uvedení poškozeného pozemku do původního stavu v částce 42 047 Kč (resp. doplatek do celkové výše ceny opravy v částce 81 498 Kč) tak soud nemůže považovat za nepřiměřenou, resp. náklady vynaložené na uvedení pozemku do původního stavu za náklady, jež by nebyly vynaloženy účelně. S ohledem na poměr obvyklé ceny, stanovené znaleckým posudkem, vůči skutečně vynaloženým nákladům pak soud nemohl dospět ani k závěru, že by opravou pozemku žalobce a novým vysetím travního semene mohlo dojít ke zhodnocení pozemku žalobce v takovém rozsahu (resp. tak výrazně), aby to představovalo důvod pro snížení náhrady vynaložených nákladů. V tomto směru soud vycházel ze skutkového zjištění, že pozemek žalobce a travní porost na něm je vzhledově srovnatelný se stavem před škodní událostí, plní v zásadě shodnou estetickou funkci, není patrné, že by došlo k významnému zvýšení kvality pozemku oproti stavu před škodní událostí. Nad rámec toho lze doplnit, že i když došlo na pozemku žalobce k výsevu nového travního porostu, neznamená to bez dalšího, že by se hodnota pozemku zvýšila tím, že je na ní travní porost nový, a nikoli porost vysetý již v minulosti – uvedenou otázkou se zabývá rovněž komentářová literatura, která podává, že oprava starší věci (např. havarovaného motorového vozidla) se zpravidla neobejde bez použití nových náhradních dílů, to však vždy nemusí vést k vyšší obvyklé ceně takto opravené věci v porovnání s její obvyklou cenou před poškozením, a tedy ani k obohacení poškozeného. V takových případech tudíž nelze bez dalšího zohledňovat tzv. amortizaci náhradních dílů, ale je nezbytné posoudit, zda tzv. technické zhodnocení je s to převážit snížení tržní hodnoty (srov. PETROV, J. a kol. Občanský zákoník, 2. vydání, C. H. Beck, 2019, s. 3134). Pokud vedle možného nepatrného zhodnocení pozemku žalobce vezme soud v úvahu, že poškozený měl až do škodní události funkční věc, na jejíž opravu musel vynaložit finanční i časové náklady, a do zapojení travního porostu nemohl věc (pozemek) užívat způsobem, jakým by jej užíval, pokud by ke škodní události nedošlo, neshledává soud důvod pro snížení přiznané náhrady nákladů na uvedení věci do původního stavu.

20. Pokud pojišťovna žalované uhradila žalobci na náhradu způsobené škody částku 38 451 Kč a při výpočtu této částky vycházela z práce dvou lidí na tři dny, kdy kalkulovala s přímým zavážením děr a výsevem trávy toliko na zavezené díry s tolerancí okolí, je z provedených důkazů zřejmé, že tyto náklady nejsou postačující do uvedení pozemku žalobce do jeho původního stavu. Jak plyne z vypracovaného znaleckého posudku, poškození travního porostu kravami bylo likvidační. A protože je nutné, aby travní plocha byla homogenní, zejména v oblasti kořenového systému, bylo třeba srovnat znovu půdní profil do roviny a založit travní porost zcela nový.

21. S ohledem na shora uvedené soud uzavírá, že v důsledku škodní události, způsobené útěkem skotu žalované na pozemek žalobce, došlo ke vzniku škody na majetku žalobce, žalobci vzniklo právo požadovat po žalované jako původci škody náhradu nákladů, vynaložených na uvedení poškozené věci v předešlý stav, a požadavek na náhradu těchto nákladů v žalobou uplatňované výši 42 047 Kč (společně s již poskytnutým pojistným plněním ve výši 38 451 Kč, které nebylo předmětem tohoto řízení) shledal soud za odpovídající, neboť obvyklé náklady na uvedení pozemku žalobce do původního stavu by značně převyšovaly žalobcem vynaloženou částku 81 498 Kč. Zároveň soud neshledal důvod pro využití moderačního oprávnění nebo pro snížení náhrady o případné zhodnocení věci, k němuž nedošlo. Z těchto důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.

22. Protože se žalovaná svým jednáním dostala do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobce v souladu s § 1970 zákona č. 89/2019 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) nárok i na úrok z prodlení. Žalobce požadoval úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 42 047 Kč od 1. 7. 2020 do zaplacení. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Žalobce vyvolal splatnost závazku předžalobní výzvou ze dne 19. 6. 2020, adresovanou žalované, dnem následujícím po uplynutí lhůty stanovené žalobcem ve výzvě se žalovaná dostala do prodlení. Protože žalobce požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je jeho nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 28 471 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 682 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 42 047 Kč sestávající -) z částky 2 820 Kč za převzetí a přípravu zastoupení (podle plné moci ze dne 29. 4. 2020) dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., -) z částky 1 410 Kč za jednoduchou výzvu k plnění (podle výzvy ze dne 19. 6. 2020) dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., -) z částky 2 820 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (sepis žaloby ze dne 18. 9. 2020) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., -) z částky 2 × 2 820 Kč za účast na jednání soudu dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., když jeho délka přesáhla dvě hodiny -) z částky 2 820 Kč za účast na jednání soudu dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., -) z částky 2 820 Kč za účast na jednání soudu dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. a -) z částky 1 410 Kč za účast na jednání dne [datum], při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí dle § 11 odst. 2 písm. f) a. t., včetně osmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 22 140 Kč ve výši 4 649 Kč. Náhrada nákladů je splatná podle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta. Pro úplnost soud dodává, že dále již neshledal, že by zde byl další úkon právní služby, za který by zástupci žalovaného náležela odměna a paušální náhrada hotových výdajů. Úspěšný účastník totiž nemá právo na náhradu jakýchkoliv nákladů, které mu v řízení vznikly, nýbrž jen těch, které byly potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva. Přitom platí, že za účelně vynaložené náklady ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. lze považovat toliko takové náklady, které musela procesní strana nezbytně vynaložit, aby mohla řádně hájit své porušené nebo ohrožené subjektivní právo u soudu. Soud nemůže rezignovat na zkoumání účelnosti jednotlivých úkonů provedených advokátem, odvíjí-li se výše odměny a hotových výdajů takového zástupce právě od počtu provedených úkonů. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení nelze omezit na prosté konstatování, že takové náklady jsou vždy účelné jen proto, že účastníka zastupuje advokát. Pouhé uvedení některého úkonu právní služby v § 11 advokátního tarifu tedy nutně neznamená povinnost soudu vždy přiznat odměnu za takový úkon vykonaný advokátem procesně úspěšného účastníka řízení (srov. nález Ústavního soudu ze dne 25. 7. 2012, sp. zn. I. ÚS 988/12, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 8. 2016, sp. zn. 33 Cdo 273/2016 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. 32 Cdo 3521/2017). [příjmení], která ve sporu podlehla, tedy nehradí úspěšné procesní straně veškeré její náklady, ale jedině takové, jež lze považovat za potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva (srov. rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 25. 7. 2012, sp. zn. I. ÚS 988/12). Dále platí, že odměna za vyjádření, které účastník podává v průběhu řízení, a vyjadřuje se jím k rozhodným skutečnostem, náleží tam, kde písemné vyjádření obsahovalo nové argumenty, nová skutková tvrzení nebo důkazní návrhy a nebylo možné stejného výsledku dosáhnout přednesem při jednání. Obecným kritériem, jímž soud hodnotí všechny náklady řízení, a tedy i odměnu za úkony právní služby advokáta, je účelnost jejich vynaložení posuzovaná jak ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř., tak s ohledem na obecně platnou zásadu přiměřenosti a zákazu zneužití práv - § 2 o. s. ř. (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1748/2015). Odměna zpravidla nenáleží za doplnění skutkových tvrzení a důkazů, pokud mohly být součástí již dříve učiněného písemného podání účastníka. Co se týče vyjádření žalobce ze dne 4. 1. 2021, jedná se o doplnění zaslané žalobcem po podání žaloby a po obdržení vyjádření k žalobě, kdy však povinnost tvrzení a důkazní měl žalobce splnit především v samotné žalobě, resp. následně u prvního jednání ve věci, přitom shodného výsledku by bylo možné dosáhnout přednesem při jednání.

24. Protože žalovaná složila zálohu na náklady důkazu znaleckým posudkem ve výši 8 000 Kč, jak jí bylo uloženo usnesením ze dne 13. 4. 2021, č. j. [číslo jednací] a o přiznání odměny znalci nebylo dosud rozhodnuto a tyto nebyly proplaceny, bude o vrácení části zálohy složené dle § 141 odst. 1 o. s. ř. na náklady důkazu znaleckým posudkem rozhodnuto samostatným usnesením po právní moci rozhodnutí o odměně znalce a jejím proplacení.

Poučení