13 C 55/2021 - 379

Rubrum

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Pavlíčkovou ve věci žalobkyně: [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozená [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] advokátem [Anonymizováno] [Anonymizováno] proti žalované: [Anonymizováno], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] [Anonymizováno] [Anonymizováno].sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] za účasti vedlejšího účastníka [Jméno zainteresované společnosti 1/0], IČO [IČO zainteresované společnosti 1/0] [Anonymizováno] o odčinění nemajetkové újmy a o náhradu škody pro 1 692 129 Kč s přísl. takto:

Výrok

I. Žaloba o odčinění nemajetkové újmy ve výši 1 692 129 Kč s příslušenstvím a o vyplácení peněžitého důchodu ve výši 22 706 Kč měsíčně s účinností dubna 2021 se v celém rozsahu zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované plnou náhradu nákladů řízení ve výši 132 980,78 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit vedlejšímu účastníkovi na náhradě nákladů řízení částku 300 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna uhradit České republice prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město státem hrazené náklady řízení ve výši 69 904,83 Kč, a to do 3 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu [adresa]-město 14. 4. 2021 se žalobkyně domáhala odčinění nemajetkové újmy a náhrady škody ve výši 1 691 929 Kč. Žaloba byla odůvodněna tím, že 17. 4. 2018 byla žalobkyně přijata na gynekologickoporodnické oddělení žalované, 18. 4. 2018 jí byla provedena [Anonymizováno] s ponecháním [Anonymizováno]. Po operaci měla žalobkyně obtíže takové, že ani po třech dnech nebyla schopna dojít si do sprchy, i s ostatními běžnými věcmi potřebovala dopomoc. Čtvrtý den i gynekolog popisovali její stav jako nikoliv úplně standardní. 20. 4. 2018 byl odstraněn drén, 23. 4. 2018 sdělovala žalobkyně i vizitě bolesti břicha. Při vyšetření bylo zjištěno [Anonymizováno], jejich hodnota i nadále rostla. 26. 4. 2018 bylo žalobkyni provedeno [Anonymizováno] vyšetření břicha, do [Anonymizováno] byl zaveden a žalobkyně bylo přemístěno zpět na gynekologickoporodnické oddělení. Odtud 4. 5. 2018 na základě reverzu odešla. Následně byla léčena na gynekologickém oddělení [právnická osoba], odkud byla přeložena 11. 5. 2018 na chirurgickou kliniku Fakultní nemocnice v Plzni. Žalobkyně má za to, že postup žalované nebyl v pořádku, požádal znalce [tituly před jménem] [tituly před jménem] [jméno FO] o zpracování znaleckého posudku po prostudování zdravotnické dokumentace. Znalec uvedl, že stav žalobkyně je třeba hodnotit jako pooperační zánětlivou komplikací gynekologického výkonu, která vedla k rozvoji sepse. Znalec vyhodnotil, že drenáž byla zavedena pozdě, došlo tak časovému prodlení několika dnů. Podle názoru znalce by se včasným vyšetřením a včasným poskytnutím správné zdravotní služby dalo předejít komplikacím, které souvisely s rozvojem septického stavu. Znalec upozornil i na možné fatální následky (případné [Anonymizováno]), k těm naštěstí nedošlo. Znalec uzavřel, že prodlení není v souladu se správnou klinickou praxí. Navíc měl být zvolen jiný postup, ne zavedení drenáže pod CT kontrolou, spíše měla být provedena operační revize. Postup žalované je tedy třeba hodnotit jako non lege artis. Žalobkyně uplatňuje nárok na bolestné podle metodiky Nejvyššího soudu České republiky, kdy znalecký posudek zpracoval znalec [tituly před jménem] [jméno FO] a určil bolestné částku 205 200 Kč, dále pak také ztížení společenského uplatnění částkou 801 944 Kč. Žalobkyně se dále domáhal náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, a to ve výši 66 729 Kč. [právnická osoba] pak náhrady škody po skončení pracovní neschopnosti, když od února 2019 je v invalidním důchodu. Za období od února 2019 do února 2021 činí celková částka 590 356 Kč. Od 1. 3. 2021 je pak požadován peněžitý důchod ve výši 24 600 Kč měsíčně. Jako další náklady jsou pro účely žaloby uváděny náklady spojené se znaleckými posudky, kdy [tituly před jménem] [jméno FO] by bylo zaplaceno 20 000 Kč, [tituly před jménem] [adresa] Kč. [právnická osoba] výzvě soudu žalobkyně doplnila, že trvalé následky například spočívají v tom, že v důsledku pochybení žalované jí v [Anonymizováno], která se zaplňuje tekutinou a následně [Anonymizováno] průběžně 3 týdny, což je velmi bolestivé. V roce 2020 se jí to stalo třikrát, v roce 2021 jednou. Po operaci v břišní dutině jsou také [Anonymizováno], které brání žalobkyni v dlouhodobém stání či sezení. Nemůže zvedat těžká břemena. Přiznaná invalidita omezuje fyzickou činnost o 50 %. Musela také velmi omezit sportování, činnosti s vnučkou, domácí práce a podobně. K otázce výdělku před operací konstatovala, že průměrný výdělek byl spočítán podle výplatních pásek na 30 693 Kč měsíčně, příjem z nemocenské byl pak 25 560 Kč měsíčně, rozdíl činí 5 133 Kč po dobu 13 měsíců, tedy od května 2018 do května 2019 se jedná o částku 66 729 Kč. V únoru 2019 byl žalobkyni přiznán invalidní důchod v částce 7 987 Kč. Za období od února 2019 do března 2021 je tedy požadována částka celkem 590 356 Kč (měsíční rozdíl mezi dosahovanou mzdou a invalidním důchodem 22 706 Kč). Po poučení soudu při jednání dne 19. 5. 2021 žalobkyně opět doplnila svá skutková tvrzení a uvedla, že pracovní neschopnost trvala od 17. 4. 2018 do 12. 5. 2019. Prvních 6 měsíců nemocenské hradí zaměstnavatel, od 24. 5. 2018 hradila platby zdravotní pojišťovna. Pracovní poměr žalobkyně byla nucena ukončit 31. 5. 2019, neboť s ohledem na svůj zdravotní stav nemohla vykonávat žádné práce svým zaměstnavatelem nabízené. Žalobkyně dále vysvětlila systém zdravotního pojištění ve [Anonymizováno]. Co se týče vzniklých obtíží v důsledku poškození zdraví, žalobkyně odkázala na obsah zdravotnické dokumentace ze [právnická osoba] a Fakultní nemocnice [adresa]. Uvádí také, že je třeba, aby dodržovala diety s vynecháním ovoce, zeleniny luštěnin a podobně tak, aby předešla bolestem břicha a plynatosti. Co se týče subjektivních obtíží, jako jsou poruchy spánku, migrenózní stavy, v sobě neklid, špatné vzpomínky, ty byly sděleny znalci, který je vyhodnotil i v rámci svého znaleckého posudku.

3. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním doručeným soudu 14. 5. 2021 a svoji odpovědnost za vzniklou újmu odmítla. Žalovaná zejména listiny předložené žalobkyní nepovažuje za znalecké posudky, neboť nesplňují formální náležitosti znaleckého posudku ve smyslu zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech a prováděcí vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 503/2020 Sb.. Znalci tím, že nesplnili základní náležitosti, jako je třeba správný způsob sešití posudku či obsah titulní strany prokázali, že se ani nejsou schopni držet se právních předpisů, lze pak mít důvodné pochybnosti o odbornosti jejich vyjádření. U podání profesora [jméno FO] absentují zákonné náležitosti posudku, z pohledu žalované se jedná o zcela nepřezkoumatelnou listinu. Žalovaná se ohradila proti stanovisku znalce ohledně sepse s tím, že i z lékařské literatury opakovaně vyplývá, že se septický stav může vzniknout běžně po operaci, i když jsou veškeré postupy lege artis. Žalovaná se navíc domnívá, že u žalobkyně vůbec sepse přítomna nebyla. Žalovaná po podání žaloby zadala zpracování vlastního znaleckého posudku, za zpracovatele byl vybrán [tituly před jménem] [tituly před jménem] [jméno FO] působící, který je soudním znalcem v oboru zdravotnictví, odvětví porodnictví, specializace gynekologie, jako konzultant byl zvolen [tituly před jménem] [jméno FO] znalec z oboru zdravotnictví, odvětví chirurgie. Žalovaná tedy uvádí, že ze strany žalované nedošlo k žádnému pochybení. Stejně jako na poučení soudu reagovala žalobkyně, také žalovaná doplnila své vyjádření obsáhlým podáním 18. 6. 2021. Doplnila, že operace žalobkyně byla indikována pro rychlý růst myomů v děloze. V té době byla žalobkyně již po několika gynekologických operacích ([Anonymizováno]). V roce 19 97 se podrobila žalobkyně [podezřelý výraz], v roce 2010 pak [Anonymizováno] Všechny tyto operace přirozeně zvyšovaly rizika, ke kterým mohlo v případě dalších zákroků dojít. Z literatury je zřejmé, že infekční komplikace se v uvedených případech [Anonymizováno] objevují s frekvencí 10 %. V pochvě žalované byly již před operací [Anonymizováno], ty se po operaci významně namnožily a došlo k jejich přenosu a tím i vzniku infekce. Žalobkyně byla ostatně před zákrokem poučena o možných důsledcích a rizicích navrhovaných postupů, včetně informace o možných infekčních komplikacích, dne 17. 4. 2018 podepsala informovaný souhlas. O komplikacích tedy byla informována a i přesto se zákrokem za uvedených podmínek souhlasila. Žalovaná dále doplnila, že stav pacientky byl bez obtíží, jak v průběhu operace i po ní až do 23. 4. 2018. Teprve pak byla zjištěna mírně [Anonymizováno]. Ultrazvukové vyšetření však neukázalo žádný absces či zadržování tekutiny. Palpačně byl zjištěn zánětlivý infiltrát a byl ordinován konzervativní postup v podobě aplikace antibiotik. Antibiotika zapůsobila, stav žalobkyně se zlepšil, což bylo zřejmé z poklesu CRP i leukocytů. Osmý den po operaci bylo vaginální cestou provedeno rozvolnění sutury. I tento postup je zcela v pořádku, přístup přes břišní stěnu by byl vysoce rizikový a mnohem více invazivní. Hlavně s ohledem na pokles hodnot zánětlivých markerů bylo zbytečně riskantní takovýto zákrok provádět. Protože i v dalších dnech se hodnoty zlepšovaly, je zcela evidentní, že zvolený postup i léčba vedly k pozitivnímu vlivu na zdraví žalobkyně. K finální úpravě drenáže již dojít nemohlo, protože 4. 5. 2018 podepsala žalobkyně i přes poučení negativní reverz, při odchodu ale byla poučena, jak má v následných dnech postupovat. Žalovaná dále nemohla ovlivnit lékařské postupy, neboť žalobkyně vyhledala jiné zdravotnické zařízení. Jak vyplývá z vyjádření [tituly před jménem] [tituly před jménem] [jméno FO], při odsátí hematomu právě ve [právnická osoba] došlo pravděpodobně k perforaci střeva. Žalovaná dále upozornila, že v některých svých finančních nárocích požaduje žalobkyně nároky souběžně, kdy za měsíce únor, březen, duben, květen 2019 požaduje jednak částku 5 133 Kč měsíčně jako rozdíl mezi vyplácenou mzdou a nároky z nemocenské, zároveň pak za stejné měsíce požaduje 22 706 Kč jako dorovnání mezi výdělkem a výší invalidního důchodu. Žalobkyně v těchto měsících pobírala jak nemocenské tak invalidní důchod, vždy se jednalo o měsíční příjem 33 547 Kč, což je dokonce částka převyšující jí tvrzený průměrný výdělek. K tvrzeným následkům se žalovaná vymezila tak, že vůbec není zřejmé, že by tyto následky byly způsobené lékařským zákrokem u žalované. Žalobkyně sama uvádí, že bolesti v podbřišku se u ní objevily až po resekci střeva v roce 2018, perforace střeva byla způsobena ve [právnická osoba]. Pokud žalobkyně sama uvádí, že běžná strava s obsahem lepku způsobuje plynatost, je pak otázkou, zdali obtíže nezpůsobují prvotně právě lepenkové potraviny a nikoliv zdravotní obtíže způsobené zdravotnickým zákrokem. Upozornila také, že existenci problému v podobě migrén, fobií, neklidu či poruch spánku žalobkyně neprokázala.

4. Na svých stanoviscích účastníci setrvali v průběhu celého řízení, ke stanovisku žalované se shodně připojila i vedlejší účastnice.

5. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že se žalobkyně podrobila na pracovišti žalované lékařskému zákroku v dubnu 2018. K podrobnostem jejího tehdejšího zdravotního stavu a postupu léčby (i v následných zdravotnických zařízeních) byly provedeny lékařské záznamy žalobkyně (které byly zároveň k dispozici i znalcům při zpracování znaleckého posudku). Podle těchto lékařských zpráv, resp. dokumentace žalované se žalobkyně dne 17. 4. 2018 dostavila po předchozí dohodě k provedení hysterektomie se salpingektomií pro myomy v děloze. Byla s ní zpracována anamnéza, ze které vyplynuly předchozí gynekologické operace a porody. Z informovaného souhlasu bylo ověřeno, že pacientka byla informována o tom, že zákrok bude proveden v celkové anestézii, se kterou jsou spojena vymezená rizika. Tento zápis byl podepsán žalobkyní 13. 4. 2018. Před provedením operace byla podle informovaného souhlasu žalobkyně také seznámena s úkonem, který jí bude proveden, s postupem, který byl zvolen a s možnými riziky komplikace, kdy mezi všeobecné komplikace byla mj. zařazen také infekce v operačním poli nebo infekce močových cest. Listina je podepsána 17. 4. 2018, tedy den před operací. Před operací jí byla podle zprávy ze dne 13. 4. 2018 na pracovišti žalované provedena také předoperační vyšetření. Stejně tak byla předoperační vyšetření provedena i na interním oddělení žalované. Dne 17. 4. 2018 bylo u žalobkyně provedeno gynekologické vyšetření při příjmu k hospitalizaci, kde bylo popsáno, kde se nachází v děloze myom s tím, že právě tento nález je indikací k plánované operaci. Soudu byl také předložen operační protokol, podle kterého byla operace provedena operatérem [tituly před jménem] [jméno FO] za asistence primáře [tituly před jménem] [jméno FO], za přítomnosti sestry, anesteziologické sestry a anesteziologa. V rámci zdravotnické dokumentace byla předložena také teplotní tabulka, která obsahuje záznamy za období od 17. 4. 2018 do 4. 5. 2018, kdy podle údajů v této tabulce jak číselných, tak podle grafu se objevila zvýšená teplota nad [Anonymizováno] stupňů v noci z 24. 4. 2018 na 25. 4. 2018. U laboratorních výsledků za dobu od 23. 4. 2018 do 29. 4. 2018 jsou uvedeny zjištěné hodnoty s tím, že zvýšená hodnota leukocytů oproti normálu se objevila v době od 24. 4. 2018 do 26. 4. 2018, kdy pozvolna tato hodnota klesala. Co se týká hodnot CRP, tyto byly zjištěny výrazně zvýšené 24. 4. 2018 v hodnotě [hodnota], dne 25. 4. 2018 v hodnotě [hodnota], následně pak docházelo k jejich poklesu až 29. 4. 2018 na hodnotu [Anonymizováno]. Co se týká dalších zjištění, v záznamech je zachycena stížnost žalobkyně z 23. 4. 2018 večer, kdy si žalobkyně stěžovala na bolesti břicha, o dvě hodiny později už uváděla, že se cítí lépe. Stížnosti na pocit nafouklého břicha se objevily i následující den ráno, následně bylo provedeno jednak palpační vyšetření, byla zjištěna vysoká hladina CRP, bylo indikováno nasazení antibiotik, kontrolní laboratoř a CT břicha a malé pánve. Dne 24. 4. 2018 podle této dokumentace došlo k odtoku sekretu z pochvy s pocitem úlevy. Stejně tak byl zaznamenán výtok 25. 4. 2018 a následně. Dne 26. 4. 2018 bylo provedeno USG vyšetření s doporučením punkce pod CT kontrolou, toto bylo provedeno 27. 4. 2018, byl napojen dren. Dne 4. 5. 2018 byla indikována nová drenáž abscesové dutiny, o čemž byla pacientka informována s tím, že požádala o propuštění z nemocničního ošetření, a uvedla, že se k zákroku dostaví v pondělí ráno. Ze zprávy z radiologie z 26. 4. 2018 je zřejmé, že byl zjištěn [Anonymizováno] v [Anonymizováno] o velikosti [Anonymizováno] mm. Doporučeno bylo provedení drenáže následující den. Kontrolním vyšetřením CT bylo dne 3. 5. 2018 ověřeno, že v části [Anonymizováno], kde dren byl zaveden, došlo ke zmenšení na útvar o velikosti [Anonymizováno] mm, objevila se zmenšená komora abscesu s tím, že bylo navrženo, aby byl dren posunut. Stejné údaje odpovídají i údajům v propouštěcí zprávě.

6. Jak bylo ověřeno z lékařských zpráv a z výslechu žalobkyně, následně přešla žalobkyně do péče [právnická osoba]., kde byla hospitalizována od 7. 5. 2018 do 11. 5. 2018. Dne 7. 5. 2018 byla provedena revize operační rány vaginální cestou, došlo k odsátí organizovaného hematomu a byla provedena drenáž. Během hospitalizace ovšem žalobkyně začala udávat odchod stolice pochvou a bylo vysloveno podezření na rektovaginální píštěl. Nebylo možné vyjádřit se k případnému poškození střeva, proto bylo dohodnuto, že žalobkyně bude převezena do Fakultní nemocnice v Plzni. Také z tohoto zařízení je k dispozici a byla k dispozici znalcům podrobná lékařská dokumentace z doby její hospitalizace v době od 11. 5. 2018 do 17. 5. 2018. Z prvotního vyšetření vyplynulo, že lékař vyslovil podezření na defekt stěny a pravděpodobnou rektovaginální píštěl, která není viditelná. Pokud bylo provedeno dne 15. 5. 2018 koloskopické vyšetření, závěr byl takový, že je prokázána vysoká sigmoideovaginální píštěl. Pacientka byla upozorněna, že je třeba provést operační výkon, který byl naplánován na další týden. Operace byla provedena dne 21. 5. 2018. Ze zdravotních zpráv bylo zjištěno i to, že žalobkyně byla ošetřována na chirurgické klinice Fakultní nemocnice v Plzni v roce 2020 s tím, že u ní po hysterektomii, která byla provedena v roce 2018 a dále se podrobila operaci sygmoideovagiální píštěle. Přetrvávají u ní bolesti v pánvi a bolesti břicha. Podle lékařské dokumentace proběhl další lékařský zákrok ve [právnická osoba]., kdy byla provedena koloskopie s odstraněním dvou polypů. Další ošetřování je pak ve [právnická osoba] zaznamenáváno v roce 2020, kdy byla pacientka opakovaně vyšetřována na radiologickém oddělení a na gynekologickém oddělení. Opakovaně byly zjišťovány cystické útvary v malé pánvi.

7. Z těchto důkazů lze jednoznačně uzavřít, že se žalobkyně podrobila u žalované 18. 4. 2018 lékařskému zákroku, v průběhu pooperační léčby se u ní objevila zánětlivá komplikace, která byla řešena ze strany lékařů nejprve nasazením antibiotik, následně byla pod CT kontrolou provedena drenáž a po další kontrole navržena další. Žalobkyně ale léčbu u žalované nedokončila, k dalšímu zákroku nastoupila do nemocnice ve [adresa] a následně po inidikaci sygmoideovagiální píštěle byla léčena ve [podezřelý výraz]. Bylo též prokázáno, že zdravotní obtíže trvají, pokud se žalobkyně podrobuje i v dalších letech lékařským zákrokům a vyšetřením právě pro přetrvávající bolesti.

8. K průběhu ošetřování žalobkyně u žalované se vyjádřili ošetřující lékaři, dále pak také zdravotnický personál. Z výpovědi svědka [tituly před jménem] [jméno FO] nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by měly zásadní význam pro rozhodnutí ve věci. Z výpovědi tohoto svědka bylo jen zjištěno, že si byl vědom obtíží, které u žalobkyně nastaly po operaci, označil je jako obtíže, které se neobjevují často. Nicméně pokud se týká lékařského zákroku, on jej považuje za správně provedený, zákrok byl prováděn gynekologem žalobkyně, který u žalované operuje, jedná se o zkušeného atestovaného lékaře. On sám nezaznamenal žádné odchylky, které by svědčily o tom, že postup nebyl v pořádku. Pokud se týká jeho názoru na konzervativní léčbu tak, jak byla nasazena u žalobkyně, považuje ji za správné řešení, kdy za situace, že není poškozeno střevo, se snaží, aby nemusela být dále prováděna břišní operace (v době, kdy byla žalobkyně v léčbě u žalované, střevo poškozeno nebylo). [právnická osoba] uvedl, že konkrétně si nepamatuje na žalobkyni, nicméně vychází ze zdravotnické dokumentace, se kterou se seznámil. Popsal obecný postup při zjištění obdobných obtíží a uzavřel, že ani aktuálně by nepostupoval jinak, neboť bylo zřejmé, že nasazení antibiotik má účinky, došlo ke snížení hodnot CRP. Také [Anonymizováno] se podle zobrazovacích vyšetření zmenšil, nebylo tedy důvodu, aby byla prováděna břišní operace. Co se týká [tituly před jménem] [jméno FO], ten potvrdil, že jako ošetřující gynekolog doporučil žalobkyni k operaci právě pro myomy v děloze s tím, že navrhl i operaci v [právnická osoba], protože tam pracoval. Na průběh operace si přesně nepamatoval, nicméně neměl za to, že by došlo k nějakým obtížím. Považoval zákrok za normální. Se žalobkyní se pak setkal až při další službě, což už mu přišlo zvláštní, protože v té době už pacientka po této operaci měla být propuštěna do domácího ošetřování. Hospitalizaci skutečně považoval za nepřiměřeně dlouhou. K péči o žalobkyni se také vyjádřily ošetřující zdravotní sestry, které s ohledem na uplynutí doby od roku 2018 si v podstatě nepamatovaly, o jakou pacientku se jednalo. Většina z nich si samozřejmě také nevzpomněla, jestli v době od 17. 4. 2018 do 4. 5. 2018 měly službu. Sestry popsaly průběh péče o jakéhokoliv pacienta s tím, že jejich práce záleží samozřejmě na tom, jaké pokyny vydá lékař. Pravidelně dochází k měření teploty, pokud by měla být teplota měřena v jiných intervalech, opět toto indikuje lékař. Lékař také určuje, které léky mají být podávány, to vyplývá z chorobopisu. Žádná ze svědkyň, které byly slyšeny (svědkyně [Anonymizováno], svědkyně [Anonymizováno], svědkyně Vladařová ani svědkyně [jméno FO]) nevnesly do případu žádné konkrétní zjištění.

9. Ke stavu žalobkyně v době hospitalizace vypovídaly dcery žalobkyně, dále pak [jméno FO]. Pokud vypovídala dcera žalobkyně [jméno FO], její výpověď byla velmi emotivní a soud konstatuje, že neshledal žádné důvody pro to, aby této výpovědi neuvěřil. Svědkyně uvedla, že matka byla v hrozném stavu, skoro to vypadalo, že nemůže reagovat, vypadala velmi nemocně. Popisovala, jakým způsobem se k ní v nemocnici chovají, měla velké bolesti. Nakonec jí rodina, hlavně otec žalobkyně, přesvědčili o tom, aby léčbu dokončila ve [právnická osoba]. Tato svědkyně popsala také stav žalobkyně po návratu z nemocnice a stav aktuální. Ona sama s ní téměř rok po operaci žila, aby jí pomáhala s běžnými životními úkony, musela jí vařit, pomáhat s péčí o domácnost, pomáhat s hygienou a podobně. Ani aktuálně není zdravotní stav žalobkyně takový, aby se mohla vrátit ke svému původnímu způsobu života, nemůže si sednout, lehnout, hledá vhodné polohy, nemůže zvedat nic těžkého, nemůže chodit na dlouhé procházky. Druhá dcera žalobkyně [Jméno zainteresované osoby 0/0] popsala také aktuální problémy, které žalobkyně má, nemůže chodit na dlouhé procházky, opakovaně vyhledává toaletu, má velké bolesti při běžných pracích, např. nemůže dělat věci, které se dělají v předklonu. Nemůže chodit plavat, nemůže nosit těžké nákupy a podobně. Potvrdila také špatný stav žalobkyně v době, kdy jí chodila navštěvovat, nedokáže přesně říci, jaké konkrétní okolnosti to byly, ale vzpomíná si, že matka trpěla velkými bolestmi, o čemž jí informovala také její spolu pacientka.

10. Svědkyně [jméno FO] byla tzv. spolu pacientka žalobkyně, která jak uvedla, přišla do [právnická osoba] v době, kdy již byla žalobkyně po operaci. Zaznamenala, že má velké bolesti, to jí zneklidnilo, protože žalobkyně absolvovala tutéž operaci, ke které byla indikována svědkyně. Za žalobkyní chodily sestry, pokoušely se jí nějakým způsobem ulevit od pocitu nafouklého břicha. Pak zaznamenala i lékaře, kteří se v pokoji u žalobkyně střídali. Ví, že hovořili o vysokém CRP. Pak jí vezli na nějaké vyšetření. Navštívila žalobkyni ještě poté, kdy ona sama již byla propuštěna. Žalobkyně nevypadala dobře. Tato svědkyně však nedokázala říci, zda v chování lékařů či zdravotnického personálu zaznamenala nějaký nezájem, nebo že by dokázala sama zhodnotit, jakým způsobem lékařská péče probíhala.

11. Pokud byla ve věci vyslechnuta žalobkyně, tak uvedla v podstatě totéž, co je uvedeno ve skutkových tvrzeních v žalobě. Popsala, jakým způsobem došla k plánované operaci. Velmi podrobně popsala své aktuální zdravotní problémy (viz. výslech žalobkyně ze dne 23. 7. 2021), kde podrobně popsala, jaká jsou zásadní omezení, kterým je vystavena. V podstatě shodně jako její dcery popsala, že se nemůže věnovat běžným domácím pracím tak, jako před tím zákrokem, nemůže ani vykonávat běžné volnočasové aktivity jako jsou dlouhé procházky a podobně. Musí velmi výrazně dbát na stravu, zjistila, že jí vyhovuje bezlepková strava, která jí nenadýmá, musí se všemu nadýmavému vyhnout. Má také problémy při vyprazdňování. Měla také, resp. má stále ještě psychická trauma, má-li dojít na toaletu či do koupelny, pociťuje úzkosti, když je zhasnuto, nebo je prosto nějakým způsobem uzavřen. Stále se ambulantně léčí na chirurgii ve [podezřelý výraz]. Od roku 2020 se jí v břišní dutině opakovaně tvoří [Anonymizováno] a dlouho se vstřebává. Má velké bolesti. Při svém dalším výslechu žalobkyně doplnila, že aktuálně je zaměstnána, musela však hledat takové zaměstnání, které by jí umožňovalo v průběhu dne odpočívat, pracuje v zařízení [právnická osoba] vyžadující okamžitou péči v [Anonymizováno]. Má úvazek pouze 120 hodin měsíčně. Potvrdila to, co již uváděla v předchozí době, a to, co bylo potvrzeno i výpověďmi jejích dcer, tedy zdravotní obtíže spočívající v poruchách spánku, velmi zásadnímu výběru potravy, nemožnosti věnovat se volnočasovým aktivitám a podobně. Soud v této části odůvodnění rozsudku konstatuje, že neměl žádný důvod žalobkyni ani slyšeným svědkyním nevěřit, nicméně pro výsledné rozhodnutí ve věci obsah této výpovědi nemohl nic změnit na tom, že nebyla nalezena protiprávní jednání žalované ani příčinná souvislost mezi jednáním a následnými obtížemi žalobkyně.

12. Ke zjištění, zda postup lékařů žalované byl lege artis bylo zpracováno několik znaleckých posudků, ať už před zahájením z iniciativy žalobkyně, tak v průběhu řízení, a to včetně revizního znaleckého posudku.

13. Žalobkyně předložila znalecký posudek [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] ze dne 28. 2. 2021. Tento posudek byl následně doplněn dodatkem a samozřejmě též výslechem znalce při jednání soudu dne 23. 6. 2021. Znalec uvedl, že žalobkyně byla přijata k ošetření pro indikaci nezhoubných myomů v děloze k odstranění dělohy a vejcovodů s ponecháním vaječníků. Znalec vycházel i z anamnézy, za které bylo zjištěno, že před uvedeným zákrokem v roce 1992 a 1994 prodělala žalobkyně dva spontánní porody, v roce 1999 pak porod císařským řezem. Dále pak byla provedena [Anonymizováno] na žádost žalobkyně a v roce 2010 [Anonymizováno]. K zákroku byla žalobkyně přijata na [Anonymizováno] oddělení žalované dne 17. 4. 2018. Předoperační vyšetření potvrdila možnost plánovaného operačního zákroku, ten proběhl dne 18. 4. 2018. Dutina břišní byla otevřena v místě původně provedeného [Anonymizováno], podle operačního protokolu operační výkon proběhl bez komplikací s [Anonymizováno]. V době od 18. 4. 2018 do 23. 4. 2018 podle zdravotnické dokumentace nebyly zaznamenány neobvyklé pooperační obtíže, 20. 4. 2018 byl odstraněn dren. Podle zdravotnické dokumentace dále 23. 4. 2018 ve večerních hodinách žalobkyně udávala bolesti břicha a zástavu plynů, následný den ráno byla vyšetřena na sonu, byl zjištěn ohraničený prostor nad uzávěrem pochvy o velikosti [Anonymizováno]. Indikována byla [Anonymizováno], a to proto, že byly zjištěny vysoké hodnoty leukocytů ([adresa]) a CRP [Anonymizováno]l. Byla doporučena kontrola chirurga při zhoršení stavu. Dne 26. 4. 2018 bylo provedeno CT vyšetření břicha, kde byl nalezen [Anonymizováno] v prostoru malé pánve o velikosti [Anonymizováno] cm, opět byla doporučena kontrola chirurga pro další postup. Dne 26. 4. 2018 bylo rozhodnuto o [Anonymizováno]. Dne 27. 4. 2018 byl pod CT kontrolou zaveden do abscesu dren, bylo provedeno bakteriologické vyšetření. Ze zdravotnické dokumentace pak bylo zjištěno, že v následujících dnech poklesl počet leukocytů na ([Anonymizováno]), i hodnoty CRP na [Anonymizováno] mg/l. Antibiotika byla podávána i následně, 1. 5. 2018 došlo k výměně drenáže. Dne 3. 5. 2018 bylo provedeno kontrolní CT a domluven další postup, nicméně žalobkyně podepsala negativní reverz a z nemocnice odešla. Dne 7. 5. 2018 byla žalobkyně přijata na Gynekologické oddělení nemocnice ve [adresa], bylo provedeno sono, které zjistilo přítomnost abscesu o velikosti cca [Anonymizováno] mm v průměru a bylo rozhodnuto o revizi vaginální cestou. To bylo provedeno dne 7. 5. 2018. Po následných obtížích žalobkyně však lékaři vyslovili podezření na přítomnost rektovaginální [Anonymizováno], dne 10. 5. 2018 bylo provedeno [Anonymizováno]. Protože se problém nepodařilo vyřešit ve [právnická osoba], byla žalobkyně přijata dne 11. 5. 2018 na chirurgickou kliniku [podezřelý výraz], kde bylo provedeno nové CT vyšetření. Konečný nález se podařilo zjistit až po rentgenovém vyšetření s kontrastní látkou dne 16. 5. 2018, kdy byla nalezena [Anonymizováno]. Proto byla žalobkyně indikována k operaci. Nicméně žalobkyně opět opustila nemocnici a k operaci se dostavila dne 20. 5. 2018, operace byla provedena až následný den. Byl vyjmut [Anonymizováno], byla provedena [Anonymizováno] Do domácího ošetření byla žalobkyně propuštěna dne 28. 5. 2018. Kontrolní endoskopie byla provedena v lednu 2019 spolu s odstraněním [Anonymizováno]. Co se týká stanoviska znalce na prověření zdravotnické dokumentace a také komunikace, která byla vedena mezi právními zástupci účastníků, konstatoval, že nemůže hodnotit ani indikaci ke gynekologické operaci ani samotnou gynekologickou operaci, neboť je znalcem z oboru chirurgie. Co se týká období, je tedy schopen se vyjadřovat k lékařské péči od 23. 4. 2018, kdy byl povolán chirurg. Ze zdravotnické dokumentace lze dovodit, že obtíže svědčící pro rozvoj [Anonymizováno] se objevily [Anonymizováno] pooperační den, následný den byly zjištěny i vysoké laboratorní hodnoty zánětlivých markerů. Znalec uvedl, že hodnota CRP 209 mg/l jednoznačně svědčí o přítomnosti septického stavu, který se vyvíjel nepochybně již předchozího dne. Na to bylo reagováno podáváním [Anonymizováno]. V terapii bylo pokračováno i tehdy, pokud koncentrace CRP vystoupila nad [Anonymizováno]/l. Ošetření septického ložiska bylo provedeno až 27. 4. 2018. Znalec uzavírá, že poškozená byla v septickém stavu od 23. 4. 2018 do 27. 4. 2018 (pro přehlednost již zde soud uvádí, že toto bylo vyvráceno revizním znaleckým posudkem). Podávání antibiotik bylo na místě, nicméně podle názoru znalce bylo na místě ošetřit [Anonymizováno], tedy [Anonymizováno], hned a ne až se čtyřdenní prodlevou. Tento postup podle jeho názoru není možné posuzovat jako takový, který je v souladu se správnou klinickou praxí. Po zavedení první drenáže došlo k výraznému snížení hodnot zánětlivých markrů, ovšem bylo zjištěno, že je třeba ještě dreny upravit. Následně bylo provedeno další ošetření, které však již žalobkyně nepodstoupila a až 7. 5. 2018 nastoupila do [právnická osoba], kde byla provedena trans vaginální drenáž [Anonymizováno]. Při tomto zákroku došlo k poškození tlustého střeva. Došlo k jeho perforaci a střevní obsah následně vytékal do pochvy a ven. Není zřejmé, zda byl tento postup konzultován s chirurgem, zda bylo zvažováno i jiné ošetření s ohledem na vzniklé nebezpečí. Věc byla vyřešena až ve [podezřelý výraz]. Co se týká závěrů znalce, ten uvedl, že nitrobřišní zánětlivá komplikace je komplikací po provedeném výkonu gynekologickém (vznik abscesu po operaci ovšem žalovaná nepopírá). To, že na obtíže žalobkyně bylo reagováno podáváním antibiotik, považuje za přiléhavé, nicméně nesouhlasí s prodlevou, která nastala při zavedení drenáže. Podle jeho názoru lékaři včas nereagovali na klinický stav ani na laboratorní údaje. Následně hovořil o možných následcích septického stavu. Prodlení s adekvátním ošetřením považuje za takové, které není v souladu se správnou klinickou praxí, uvádí, že při neefektivitě drenáže se od dalších re drenáží ustupuje a indikuje se operační revize. Nemá za to, že by drenáž byla zavedena nesprávně, ovšem došlo k tomu pozdě, ani finálně nebyla problematika vyřešena. Podle jeho názoru postup do 27. 4. 2018 mohl vést k ohrožení života. V rámci dodatku ke svému znaleckému posudku ze dne 13. 7. 2021 znalec připustil, že u žalobkyně nedošlo k multiorgánovému poškození, on to ve svém posudku zmiňoval pouze v obecné podobě jako hrozící nebezpečí. Dále také připustil, že provedení první drenáže pod dozorem CT, bylo ve shodě se správnou klinickou praxí. Lékaři však měli, podle jeho názoru, reagovat dříve než 27. 4. 2018. On sám jako chirurg s dlouholetou praxí by se přiklonil k rychlejší terapeutické reakci a přivolání chirurga. K otázce konečných následků, tedy perforaci tlustého střeva, uvedl, že samotná pooperační zánětlivá komplikace je vlastně příčinou následné kaskády komplikací, které finálně vedli k resekci části tlustého střeva a současným zdravotním obtížím poškozené. Časová prodleva, která nastala v [právnická osoba], mohla vést k rozšiřujícímu se poškození v malé pánvi, a to mohlo být v příčinné souvislosti s perforací. Konstatoval, že správný byl postup i lékařů ve [právnická osoba], pokud provedli operační revizi vaginální cestou, nicméně je třeba konstatovat, že právě tam došlo k poškození tlustého střeva. Setrval na svém stanovisku, že prodlení v adekvátní léčbě v [právnická osoba] bylo významným faktorem, který se podílí i na současných zdravotních obtížích poškozené. V podstatě uzavřel, že veškerým primárním spouštěčem všech aktuálních zdravotních problémů žalobkyně je právě to, že lékaři v [právnická osoba] nepřistoupili včas k radikální léčbě zánětu, který se po gynekologické operaci vytvořil. Na závěrech svého znaleckého posudku i doplňku setrval [tituly před jménem] [jméno FO] i při svém výslechu při jednání dne 23. 6. 2021, kdy opět velmi podrobně popsal to, co zjistil z lékařské dokumentace, i to, co bylo prováděno v jednotlivých dnech po operaci v jednotlivých zdravotnických zařízeních. Setrval na svém stanovisku, že žalobkyně byla s ohledem na vysoké hodnoty CRP v rozvíjející se sepsi. 14. [tituly před jménem] [jméno FO] byl žalobkyní osloven k tomu, aby stanovil hodnoty bolestného a ztížení společenského uplatnění, co se týká bolestného, stanovil jej hodnotou [hodnota] bodů při výchozí hodnotě bodu v roce 2018 295,04 Kč, tedy celkovou částkou 205 200 Kč. Stanovil, jaké tělesné funkce byly zdravotními obtížemi zasaženy, jaké konkrétní lékařské zákroky byly prováděny a jaké je jejich bodové ohodnocení. Co se týká ztížení společenského uplatnění, dospěl k částce 801 944 Kč, když z jeho znaleckého posudku dospěl k závěru, že s ohledem na vzniklé poškození, je žalobkyně omezena ve všeobecných úkonech a požadavcích s ohledem na své fyzické limity, je také omezena v pohyblivosti, v podstatě ve všech jednotlivých položkách, ať už se jedná o udržení pozice těla, zvedání a nošení předmětů, využívání končetin, chůze, pohyb a podobně. Co se týká položky péče o sebe, stanovil obtíže v péči o části těla s ohledem na špatné ohýbání a také obtíže v používání toalety poměrně výrazným způsobem. Co se týká života v domácnosti, dospěl k závěru, že je žalobkyně v důsledku poškození zdraví silně limitována, jak v samotné péči o domácnost a vykonávání domácích prací, tak i v získávání nezbytných potřeb. Problémy se objevily také v oblasti intimního života, placeného zaměstnání, rekreace a volného času. Zde soud konstatuje, že s ohledem na závěry, které z dokazování učinil, tedy že na straně žalované nebylo prokázáno protiprávní jednání, které by bylo v příčinné souvislosti s aktuálním poškozením žalobkyně, nezabývá se v odůvodnění rozsudku ani námitkami ve vztahu ke kvalitě tohoto posudku, ke správnosti zařazení některých položek (bolestí), neboť tento důkaz pro konečné rozhodnutí neměl žádného významu.

15. Žalovaná předložila znalecký posudek zpracování [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] ze dne 30. 5. 2021. Znalec v tomto znaleckém posudku uvedl, že také on vycházel ze zdravotnické dokumentace, která byla součástí spisu a byla získána včetně popisu, k jakým jednotlivým obtížím žalobkyně či úkonům lékařů a personálnu v jednotlivých dnech po operaci došlo. Znalec popsal jednotlivé části zdravotnické dokumentace včetně vyjádření jednotlivých lékařů, shrnul fakta zjištěná ze zdravotnické dokumentace. Uvedl, že lékařský zákrok tak, jak byl indikován, byl proveden standardně. Znalec neshledal žádná pochybení při provedení dané operace. Uvedl, že ve třech až deseti procentech těchto gynekologických operací se objeví komplikace infekční, případně poranění střev, močovodů, objevují se i anesteziologické komplikace, s těmito je pacientka seznamována i v rámci informovaného souhlasu. Nejčastější komplikací je právě zánětlivý infiltrát v místě poševního pahýlu. Vytvoření abscesu po hysterektomii nepovažuje za běžnou komplikaci, ale jedná se o určité přípustné riziko při řádném postupu. Jako příčinu shledává přítomnost bakterií, které pravděpodobně byly v pochvě již před operací. Znalec uvedl, že řešení komplikace bylo zvoleno správně, případný postup formou laparoskopie hodnotil jako příliš riskantní, který se používá až poté, co vaginální přístup nevede ke zlepšení stavu a u pacientky se rozvíjí sepse. Toto však u žalobkyně nenastalo, naopak zánětlivé markery se snižovaly. Její klinický stav neodpovídal zjištěným hodnotám, u pacientky se o sepsi hovořit nedá. Jako správné řešení pooperačních komplikací, které nastaly u žalobkyně, označil co nejdřívější nasazení účinných antibiotik, teprve za situace, kdy dojde k opouzdření zánětlivého ložiška a antibiotika nejsou účinná, je třeba přistoupit k operačnímu řešení, z jeho pohledu nejlépe formou vaginálního přístupu a uvolnění sutury poševního pahýlu. Znalec připustil (odpověď na otázku č. [hodnota]), že zdravotní stav pacientky byl ovlivněn komplikací po operaci u žalované, k té však došlo nikoliv nesprávným postupem lékařů, ať už při provádění operace či v rámci pooperačního období. Jednalo se o komplikaci, která v určitém procentu nastává. Znalec spekuloval, že pokud by pacientka nepodepsala negativní reverz a neodešla z nemocnice, mohlo dojít během krátké doby k výraznému zlepšení. Toto však nelze prokázat ani vyloučit. Znalec uvedl, že postup žalované shledává lege artis bez zásadního pochybení, které by bylo v rozporu se současnými medicinskými přístupy. Je navíc prokazatelné, že zvolený postup vedl ke snížení infekčních markerů. Součástí uvedeného znaleckého posudku je také stanovisko chirurga, znalce [tituly před jménem] [jméno FO], který obecně popsal mj. principy léčby nitrobřišní infekce, vyjádřil se také k hodnotám CRP a množství leukocytů. Konkrétně uvedl, že žalovaná reagovala na vzniklou infekci 23. 4. 2018 a 24. 4. 2018, kdy byly indikovány jednak první klinické obtíže a také zvýšené hodnoty zánětlivých markerů. Následný rychlý pokles lze přičítat podle názoru konzultanta spontánní evakuaci infikované tekutiny (výtok zaznamenaný ve zdravotnické dokumentaci) a působení nasazených antibiotik. Nezaznamenal žádné další indicie, které by svědčili o komplikované nitrobřišní infekci (snížení krevního tlaku, zvýšení srdeční frekvence, porušení kvality vědomí a podobně). Oproti znalci [jméno FO] uvedl, že lékaři reagovali okamžitě dne 23. 4. 2018 jak klinickým vyšetřením, tak podáním léků na tlumení bolesti a následně nasazením antibiotik. Poté, kdy došlo k poklesu zvýšených hodnot zánětlivých markerů, byla naplánována drenáž, ani zde nelze hovořit o časové prodlevě. Znalec upozornit také na to, že z pohledu drenáže fakticky tělo reagoval i tak, že došlo ke spontánní drenáži vadné tekutiny přes poševní pahýl, což je zaznamenáno v dokumentaci. Vyloučil, že by u žalobkyně docházelo k rozvoji septického stavu.

16. S ohledem na rozpory v jednotlivých znaleckých posudcích zadal soud ústavní revizní znalecký posudek znaleckému ústavu Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví. Tento posudek byl zpracován 27. 10. 2022 a odpovídal na otázky soudu, žalobkyně i žalované. Zpracovatelem znaleckého posudku v rámci znaleckého ústavu byl [tituly před jménem] [jméno FO] a [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [adresa] [Anonymizováno] [tituly za jménem] s přibráním konzultantů z oboru chirurgie [tituly před jménem] [jméno FO]. Znalecký ústav přesně popsal, z jakých podkladů vycházel, ať už se jednalo o podklady doporučujícího gynekologa, žalované či následných zdravotnicích [Anonymizováno], kdy bylo zachyceno období od 5. 4. 2018 do 31. 8. 2022 (ustanovení znalce). Pokud se znalecký ústav vyjadřoval ke znaleckým posudkům zpracovaným v dosavadním průběhu řízení, uvedl, že se ztotožňuje se závěry znaleckého posudku [Anonymizováno]. [jméno FO] za účasti konzultanta [tituly před jménem] [jméno FO], pokud ten konstatoval, že nedošlo k pochybení ani v zanedbání při poskytování zdravotní péče, a že nastalá komplikace je přípustnou a možnou zánětlivou komplikací, ke které může docházet s frekvencí 3 až 10 procent. Znalecký ústav se naopak vymezil proti některým závěrům znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] [tituly za jménem] Prvotně nesouhlasil s tím, že diagnózu sepse či septického šoku lze stanovit pouze na základě jediné laboratorní hodnoty. Ani vysoké laboratorní hodnoty nejsou samy o sobě indikací k operačnímu řešení či jiné intervenci. Nesouhlasil také s tím, že by k založení drenáže došlo se čtyřdenní prodlevou, kdy konstatoval, že v průběhu dne po sono vyšetření vlastně došlo ke zmenšení problematické dutiny, kdy v průběhu dne došlo k odtoku části hnisavého obsahu. Nebylo tedy třeba indikovat v drenáži, pokud tekutina odtékala spontánně. Znalec upozornil také na to, že kolekce tekutiny bývá po hysterektomii poměrně častá, nemusí se vždy jednat o absces, ale např. o tzv. indikovaný hematom. S ohledem na poklesy zánětlivých markerů lze předpokládat, že ani dřívější zadrenování by nemělo na klinický vývoj podstatný vliv. Konzultant z oboru chirurgie navíc doplnil, že pokud se jedná o malé kolekce tekutiny do pěti centimetrů, je drenáž jako invazivní procedura považována za rizikovou a neefektivní. Pokud pak [tituly před jménem] [jméno FO] konstatoval, že podávání antibiotik bez efektivního lokálního ošetření se ukázalo jako neúčinné, i tuto odpověď znalci negovali s upozorněním, že hladina CRP reaguje na klinický stav s určitým zpožděním, ale v tomto případě již 27. 4. 2018 došlo ke snížení CRP (z [Anonymizováno]), z čehož je zřejmé, že i samotná léčba antibiotiky byla účinná. Spekulace o tom, že účinnou a včasnou léčbou první komplikace se dalo předejít komplikaci ve [právnická osoba], označili znalci za diskutabilní a odvážné tvrzení. Samotná indikace vaginální revize ve [právnická osoba] je považována za velmi spornou už za té situace, kdy v malé pánvi byl jen minimální nález a pacientka podle dokumentace nevykazovala žádné potíže, hodnoty CRP byly [Anonymizováno]. Znalci neměli výhrady ani proti konzervativnímu postup, který ze strany žalované byl přijat, když dosavadní způsobem léčby vykazoval velmi dobrý efekt. Podle názoru chirurga, naopak reoperace není nejvhodnějším způsobem řešení za situace, kdy pacientka je v dobrém stavu. K těmto operačním revizím se přistupuje většinou při klinickém zhoršení stavu pacientky a selhání všech neoperačních postupů. Závěr znaleckého posudku znaleckého ústavu je takový, že postup lékařů při gynekologické operaci dne 18. 4. 2018 byl lege artis. Příčinou následných komplikací byla zánětlivá pooperační komplikace v malé pánvi, která patří mezi nejčastější pooperační komplikace. Chirurg k tomu doplnil, že podle jeho názoru se jednalo o infikovaný hematom v oblasti poševního pahýlu, jak dovodil z popisu nativního snímku břicha i z ostatních vyšetření. Na počátku byl tedy v malé pánvi infikovaný hematom, následně se z toho vytvořil absces. K tomu odpovídá dle názoru konzultujícího chirurga i charakter sekretu, který následující dny vytékal. Podle vyjádření znalců byl i navazující postup při léčení žalobkyně od 23. 4. 2018 lege artis. Za správné označili znalci i nasazení antibiotik a nikoliv ihned přistoupení k drenáži. K okruhu otázek, které se týkaly srůstů v oblasti břicha žalobkyně, znalci pouze konstatovali, že srůsty se po jakémkoliv zásahu do dutiny břišní objevují, mohou vzniknout po jakékoliv operaci, mohou vzniknout bezprostředně při ní a následně i po ní i za situace, že se jedná o operaci nekomplikovanou. To, že má žalobkyně v dutině břišní srůsty, lze konstatovat s pravděpodobnostní hraničící s jistotou. Nicméně přesně na tuto otázku by bylo možné odpovědět pouze provedením operace. Není možné určit, který lékařský zákrok či následná komplikace srůsty způsobila, případně v jakém poměru. Znalci neoznačili ani postup [právnická osoba] za takový, který by byl v rozporu s poznatky lékařské vědy, opakovaně upozornili, že řešení jednotlivých situací se v lékařském prostředí nabízí vždy několik. Znalecký posudek ústavu byl z pohledu soudu velmi přesvědčivě obhájen při jednání dne 20. 7. 2023 [tituly před jménem] [jméno FO].

17. Pokud byly prováděny důkazy k osvědčení příjmu žalobkyně před provedeným lékařským zákrokem a dále pak zprávy o vyplácení částek po dobu pracovní neschopnosti (výplatní pásky, sdělení nemocenské pojišťovny SRN, daňové osvědčení o dani z příjmu, rozhodnutí o invalidním důchodu, doklad o platbách zaměstnavatele po dobu trvání pracovní neschopnosti), tyto důkazy neměly pro výsledné rozhodnutí ve věci žádný vliv, neboť soud dospěl k závěru, že žalovaná se nedopustila pochybení, které by odůvodňovalo, aby jí byla uložena povinnost nahradit újmu. Další důkazy prováděny nebyly.

18. Podle § 2894 občanského zákoníku povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). Nebyla-li povinnost odčinit jinému nemajetkovou újmu výslovně ujednána, postihuje škůdce, jenž stanoví-li to zvláštní zákon.

19. Podle § 2636 odst. 1 občanského zákoníku smlouvou o péči o zdraví se poskytovatel vůči příkazci zavazuje pečovat v rámci svého povolání nebo předmětu činnosti o zdraví ošetřovaného, ať již je jím příkazce nebo třetí osoba. Podle § 2913 odst. 1 občanského zákoníku poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

20. Podle § 2951 odst. 2 občanského zákoníku nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy. Podle § 2958 občanského zákoníku při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradu, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výše náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

21. Soud tedy z důkazů zkoumal, zda jsou dány všechny aspekty pro přiznání práva na náhradu nemajetkové újmy, ať už v podobě újmy zásahem do osobnostních práv či nároku na bolestné, zabýval se prvotně tím, zda na straně žalované došlo k protiprávnímu jednání (tvrzeno v podobě vadné pooperační péče a nedostatečně rychlé reakce k zahájení adekvátní léčby) a zda byly splněny i další aspekty pro přiznání práva na náhradu újmy (vznik škody a existence příčinné souvislosti mezi porušením právní povinnosti a vznikem škody), zda jsou splněny podmínky pro závěr, že žalovaná je tou, která odpovídá za škodu, kterou žalobkyně uplatnila.

22. Soud konstatuje, že z předložených důkazů dospěl k jednoznačnému závěru, že zdravotní stav žalobkyně se po zákroku, kterému se podrobila v roce 2018 nejprve u žalované, následně pak ve [právnická osoba]. a následně ve Fakultní nemocnici v Plzni výrazně zhoršil, od té doby je žalobkyně zásadním způsobem omezena v běžném fungování, její zdravotní stav je takový, že jí byl přiznán invalidní důchod. Je zcela nepochybně omezena v běžném způsobu života, je nucena vyvarovat se určitých konkrétních aktivit i konkrétních pohybů, její způsob života je zcela odlišný od toho, který byl před rokem 2018. Je tedy zřejmé, že žalobkyni škoda vznikla.

23. Soud však neshledal za splněné další aspekty, které jsou nezbytné k tomu, aby žalované mohlo být uloženo uhradit žalobkyni újmu, když nebylo zjištěno protiprávní jednání žalované, samozřejmě pak nemohla být dovozena ani příčinná souvislost mezi jednáním žalované a aktuální situací. V řízení bylo beze zbytku prokázáno a strany o tomto neměly sporu, že se žalobkyně podrobila dne 18. 4. 2018 hysterektomii na gynekologicko-porodnickém oddělení [právnická osoba], kdy k této operaci byla indikována pro myomy v děloze. Průběh celého zákroku byl velmi podrobně dokumentován ve zdravotnických zprávách a kompletní zdravotnické dokumentaci, která byla soudu předložena. Soud z této pouze zjistil postup léčení, jednotlivá vyšetření (a to jak do doby operace, tak i následné pooperační léčby, a to zejména k námitkám žalobkyně o tom, že ani tato pooperační léčba nebyla v pořádku, resp. zejména pooperační léčba podle jejího názoru neprobíhala ve lhůtách, které by následnému výraznému zdravotnímu poškození zabránily). Jako neodborník však samozřejmě nedokázal vyhodnotit, zda tento postup byl či nebyl správný. Soud však měl k dispozici celou řadu znaleckých posudků, ze kterých mohl vycházet. Je pravdou, že žalobkyně společně se žalobou předložila lékařský posudek [tituly před jménem] [jméno FO], kde tento jednoznačně uzavřel, že postup lékařů [právnická osoba] nebyl v pořádku, neboť její aktuální zdravotní stav měl být řešen radikální cestou břišní operací. Tento znalec z dokumentace uzavíral také to, že již v době, kdy k léčbě docházelo, tedy od 24. 4. 2018 (první subjektivně udávané obtíže žalobkyně) byla žalobkyně de facto v septickém stavu. Z toho dovodil, že postup měl být takový, aby se případnému ohrožení života žalobkyně zabránilo. Tento závěr byl však vyvrácen nejen znaleckým posudkem [tituly před jménem] [tituly před jménem] [jméno FO], který předložila žalovaná strana, ale zejména revizním znaleckým posudkem Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, který byl zadán soudem právě proto, že ve znaleckých posudcích předložených účastníky, byly zřejmé rozpory. Na tomto místě soud konstatuje, že všechny předložené posudky hodnotil jak znalecké posudky, nikoliv pouze jako listinné důkazy, jak se domáhala žalovaná s argumentací, že posudky předložené žalobkyní obsahují formální nedostatky. Soud v tomto směru konstatuje, že i když by tyto nedostatky eventuálně byly zjištěny, a tomu se nestalo, znalci byli následně vyslechnuti soudem, byli náležitě poučeni a v tomto ohledu tedy je třeba na jimi provedené výstupy nahlížet jako na znalecké posudky (i s odkazem na ustanovení § 127 odst. 1, věta 3-5, podle kterého prvotně soud znalce vyslechne, může zadat zpracování písemného znaleckého posudku, ale jen v odůvodněných případech může od výslechu znalce upustit). Nicméně z posudku Institutu postgraduálního vzdělávání bylo velmi přehledně zjištěno (a soud o těchto zjištěních nemá žádné pochybnosti), že péče lékařů i dalšího personálu v nemocnici žalované byla v pořádku a zejména odpovídala aktuálnímu zdravotnímu stavu žalobkyně, ve kterém se tato nacházela. Zásadní je, že znalci znaleckého ústavu uzavřeli, že v době, kdy byla zjištěna zvýšená hladina CRP a byl zjištěn i absces, nemohla být provedena břišní operace, resp. radikální lékařský zákrok právě pro to, že žalobkyně se krátce před tím podrobila velké břišní operaci a mohlo by to pro ni mít nepříznivé zdravotní důsledky. Tito znalci také konstatovali, že léčení každého aktuálního onemocnění je možné několika způsoby a je na lékařích, aby se podle aktuálního zdravotního stavu rozhodli o konkrétním postupu. Ten, o kterém rozhodli lékaři v [právnická osoba], považovali za správný, a tento závěr je odůvodnitelný i následnými klinickými vyšetřeními. Pokud byla nasazena antibiotika (která byla nasazena v podstatě okamžitě po zjištění subjektivních problémů žalobkyně), bylo zjištěno, že v následných dnech docházelo k poklesu hodnot CRP, což je zcela zřejmý doklad o tom, že zánětlivé indikátory se snižovaly. Také další postup, tedy punkce uvedeného abscesu pod CT kontrolou, se projevil jako zákrok, který měl výsledek, kdy z abscesu zcela zjevně vytékala tekutina, což se objevovalo i na nádobce u drenu, i po provedeném kontrolním zobrazovacím vyšetření bylo zjištěno, že abscesová dutina se výrazně zmenšila. To, že byla navržena ještě další punkce, svědčilo pouze o tom, že lékaři chtěli tento problém odstranit absolutně, tedy odstranit i menší abscesovou dutinu, která se tam ještě objevila. Z žádného provedeného důkazu tedy nebylo zjištěno, že postup lékařů žalované při léčbě žalobkyně by byl takový, který by bylo možné označit jako postup non lege artis. Lékaři se shodli na tom, že komplikace, která se objevila u žalobkyně v podobě zánětlivého abscesu, není komplikací zcela běžnou, ale objevuje se, byť v jednotkách procent případů, což nastalo i v tomto případě u žalobkyně.

24. Pokud se pak u žalobkyně objevily další zdravotní problémy (o čemž též není sporu), bohužel nebylo možné je dát do přímé souvislosti se zákrokem u žalované, protože v době, kdy žalobkyně opouštěla zařízení žalovaného, nevykazovala žádné známky poškození střev či vzniku píštěle, tyto se objevily až poté, co byla hospitalizována a ošetřena ve [právnická osoba], kdy byla provedena revize vaginální cestou. Teprve z tohoto zařízení byla žalobkyně odeslána k dalšímu léčení ve Fakultní nemocnici v Plzni, kde bylo poškození střeva zjištěno a řešeno. Je tedy otázkou, co bylo příčinou vzniku obtíží žalobkyně, kdy z předložených důkazů nebylo prokázáno, že by tím byl lékařský postup lékařů či ošetřujícího personálu žalované.

25. S ohledem na to, že nebylo prokázáno protiprávní jednání žalované, tím méně pak příčinná souvislost mezi jednáním a aktuálním zdravotním stavem a škodami, které žalobkyni vznikají, soudu nezbylo, než žalobu zamítnout.

26. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy neúspěšné žalobkyni uložil uhradit náhradu nákladů řízení žalované i vedlejší účastnici.

27. Žalované náleží náhrada nákladů řízení ve výši 132 980,78 Kč včetně DPH. Tato je tvořena 22 úkony právní služby, z nichž 21 náleží v sazbě 3 100 Kč (převzetí a příprava věci, vyjádření ze dne 26. 4. 2021, vyjádření ze dne 13. 5. 2021, vyjádření ze dne 18. 6. 2021, vyjádření ze dne 24. 11. 2022 a 16. 5. 2023, vyjádření ze dne 31. 5. 2023, účast na jednání soudu 19. 5. 2021 – 2 úkony, účast na jednání soudu 23. 6. 2021 – 4 úkony, účast na jednání 23. 7. 2021 – 3 úkony, účast na jednání 29. 7. 2023 – 2 úkony, účast na jednání 29. 8. 2023), jeden pak v polovině této sazby 1 550 Kč za jednání soudu dne 31. 8. 2023, kdy byl pouze vyhlášen rozsudek. Dále 22 paušálními náhradami po 300 Kč (6 600 Kč), náhradou za ztrátu času 4 200 Kč (celkem [hodnota] započatých půlhodin po 100 Kč). Žalované je třeba také přiznat jízdné k jednání soudu na trase [adresa] a zpět vždy v délce 200 km. K jednání dne 19. 5. 2021 i 23. 6. 2021 byl použit osobní automobil Kia SPORTAGE, reg. zn. [SPZ], s průměrnou spotřebou benzínu 6,4l na 100 km. Při aplikaci vyhlášky č. 589/2020 Sb. je třeba účtovat amortizaci vozidla 4,40 Kč na 1 km, cena benzínu byla stanovena 31,50 Kč za litr. Za každé z těchto jednání náleží náhrada 1 283,20 Kč (tedy 2 x 1 283,20 Kč). K jednání dne 27. 7. 2021 byl použit osobní automobil Ssangyong reg. zn. [SPZ] s průměrnou spotřebou motorové nafty 8,2 l na 100 km. Při aplikaci vyhlášky č. 589/2020 Sb. je třeba účtovat amortizaci vozidla 4,40 Kč na 1 km, cena nafty byla stanovena 27,20 Kč za litr. Za toto jednání tedy náleží 1 326,08 Kč. Stejný vůz byl použit i pro další jednání. Pro jednání dne 23. 5. 2023 je třeba aplikovat vyhlášku č. 467/2022 Sb., kdy byla amortizace stanovena na 5,2 Kč za 1 km, cena nafty byla stanovena částkou 44,10 Kč za litr. Za jednání soudu dne 23. 5. 2023 tedy náleží náhrada 1 763,24 Kč. Pro ostatní jednání (20. 7. 2023, 29. 8. 2023, 31. 8. 2023) již platila vyhláška č. 467/2022 ve znění vyhlášky č. 191/2023 Sb., která snížila cenu nafty na 34,40 Kč za 1 litr. Za každé z těchto ří jednání tedy náleží náhrada 1 604,16 Kč (tedy 3 x 1 604,16 Kč). Všechny tyto položky (87 918,20 Kč) jsou navyšovány v souladu s vyhláškou č. 177/1996 Sb. o DPH 21%, celkem tedy 132 980,78 Kč. K této částce je třeba připočíst i náklady spojené se zadáním znaleckých posudků, kdy dle faktury č. [hodnota] ze dne 1. 6. 2021 byla cena posudku [tituly před jménem] [jméno FO] 9 500 Kč, cena posudku zpracovaného Prof. [tituly před jménem] [jméno FO] byla vyúčtováním ze dne 13. 5. 2021 stanovena na 17 100 Kč. Celková náhrada nákladů řízení vzniklých žalované tedy představuje 132 980,78 Kč.

28. Vedlejší účastnice uplatnila náklady řízení ve výši 300 Kč za vyjádření ze dne 20. 12. 2023, tato částka tedy byla s odkazem na vyhlášku 254/2015 Sb.

29. O povinnosti žalobkyně zaplatit státem hrazené náklady řízení bylo rozhodnuto dle § 148 odst. 1 o.s.ř. V řízení byly vyplaceny svědkům a znalcům tyto platby. Usnesením ze dne 23. 6. 2021 bylo přiznáno znalci [tituly před jménem] [tituly před jménem] [jméno FO] celkem 3 909 Kč, tato částka byla vyplacena 19. 7. 2021. Usnesením ze dne 23. 7. 2021 bylo přiznáno znalci [tituly před jménem] [tituly před jménem] [jméno FO] celkem 2 254 Kč, tato částka byla vyplacena 23. 7. 2021. Usnesením ze dne 23. 7. 2021 bylo přiznáno znalci [tituly před jménem] [jméno FO] celkem 4 276 Kč, tato částka byla vyplacena 23. 7. 2021. Usnesením ze dne 24. 11. 2022 č.j. [spisová značka] ve spojení s usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 23. 3. 2023 č.j. [spisová značka] bylo přiznáno znaleckému ústavu Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví celkem 45 160,83 Kč, tato částka byla vyplacena 13. 4. 2023. Usnesením ze dne 19. 6. 2023 č.j. [spisová značka] bylo přiznáno znalci [tituly před jménem] [jméno FO] ze znaleckého ústavu Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví jako náhrada za ztrátu na výdělku 5 648 Kč, tato částka byla vyplacena 1. 8. 2023. Dále bylo vyplaceno svědečné svědkyni Věře Kuželíkové ve výši 2 008 Kč (přiznáno usnesením ze dne 26. 7. 2023 č.j. [spisová značka]), svědečné svědkyni Barboře Pospíšilové ve výši 1 906 Kč (přiznáno usnesením ze dne 26. 7. 2023 č.j. [spisová značka]), svědečné svědkyni [jméno FO] ve výši 1 988 Kč (přiznáno usnesením ze dne 26. 7. 2023 č.j. [spisová značka]), svědečné svědku [právnická osoba] ve výši 2 755 Kč (přiznáno usnesením ze dne 26. 7. 2023 č.j. [spisová značka]). Celkem bylo vyplaceno ze státních prostředků 69 904,83 Kč. Tato částka byla tedy žalobkyni uložena k úhradě.

30. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. ve vztahu k náhradě nákladů řízení žalované a vedlejší účastnice. [adresa] pro zaplacení nákladů řízení státu však byla stanovena jako tříměsíční s ohledem na popsanou finanční situaci žalobkyně (příjem z invalidního důchodu a zkráceného pracovního úvazku), kdy soud má za to, že České republice nevznikne žádná újma, ohrožení nedostatkem finančních prostředků či kolapsem, pokud již vynaložená částka cca 70 000 Kč nebude uhrazena do tří dnů.

Poučení