13 C 57/2023 - 44

Rubrum

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Tomášem Klusákem ve věci žalobkyně:[Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupená advokátkou [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalované:[Anonymizováno], IČO: [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa] za kterou jedná: [Anonymizováno], IČO: [Anonymizováno] sídlem [adresa] o zaplacení 146 667 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Řízení se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 92 438 Kč, zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 21 812 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 21 812 Kč od 30. 6. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 32 417 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 146 667 Kč od 30. 12. 2022 do 2. 5. 2023, z částky 54 229 Kč od. 3. 5 do 29. 6. 2023 a z částky 32 417 Kč od 30. 6. 2023 do zaplacení, se zamítá.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 234 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne [datum] domáhala, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nemajetkové újmy částku ve výši 146 667 Kč s příslušenstvím jako přiměřené zadostiučinění. Vznik nemajetkové újmy spatřovala žalobkyně v nesprávném úředním postupu v nepřiměřeně dlouho vedeném řízení u Městského soudu v Brně sp. zn. [spisová značka]. Toto řízení bylo zahájeno dne [datum] a bylo pravomocně ukončeno dne [datum]. Řízení tak trvalo 8 let a 4 měsíce. Žalobkyně vypočetla přiměřené zadostiučinění dle ustálené judikatury na částku ve výši 146 667 Kč, což odůvodnila tvrzeními, že byla po nepřiměřeně dlouhou dobu v nejistotě ohledně výsledku řízení v tom, zda bude moci nadále užívat nemovitosti, které jako celek nabyla v roce [rok], jejichž malou část v důsledku digitalizace katastrálního aparátu následně s úmyslem obohatit se, nabyl žalovaný v předmětném řízení, či zda se bude muset podvolit nátlaku žalovaného a nemovitost, o které si vždy myslela, že je majetkem její rodiny, si od něj za přemrštěnou cenu odkoupit za účelem zachování svého domova; dokonce snad vydat bezdůvodné obohacení, za dobu, kdy pozemek pod jejím domem byl ve vlastnictví žalovaného, jak to žalovaný rovněž uplatňoval.

2. Žalovaná k podané žalobě uvedla, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Uvedla, že poskytla žalobkyni zadostiučinění ve výši 92 438 Kč z titulu nesprávného úředního postupu ve shora uvedeném řízení před Městským soudem v Brně. Uvedenou částku považovala za přiměřenou odpovídající všem okolnostem případu. Základní částka byla stanovena na 108 750 Kč, žalovaná následně přistoupila ke snížení základní výše zadostiučinění o 15 % (z důvodu složitosti řízení o 10 %, z důvodu sdílení újmy o 5 %). Žalobkyně uplatnila svůj nárok u žalované dne [datum], s ohledem na šestiměsíční lhůtu pro vyřízení nemohla být žalovaná v prodlení od 30. 12. 2022. Žalovaná navrhla proto ve zbývajícím rozsahu podanou žalobu zamítnout.

3. Žalobkyně na jednání soudu dne [datum] vzala podanou žalobu částečně zpět, a to do částky 92 438 Kč z důvodu její úhrady ze strany žalované po podání žaloby. Podle § 96 odst. 1 o. s. ř. žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle odst. 2 věty prvé téhož zákonného ustanovení je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popř. v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Na základě procesního úkonu žalobkyně, za souhlasu žalované, a v souladu s § 96 odst. 2 o. s. ř., soud řízení částečně zastavil v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku.

4. V dalším průběhu řízení setrvali účastníci řízení na svých stanoviscích.

5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.

6. Žalobkyně dne [datum] uplatnila u žalované žádost poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem v řízení před Městským soudem v Brně pod sp. zn. [spisová značka]. Celkem požadovala zaplatit částku 146 667 Kč, to za celkovou nepřiměřenou délku řízení 8 let a 4 měsíce (uplatnění nároku ze dne [datum], č. l. 4 vč. doručenky, č. l. 5). Ze stanoviska žalované ze dne 28. 4. 2023 (č. l. 16-17) soud zjistil že žalovaná přiznala žalobkyni přiměřené zadostiučinění za nesprávný úřední postup v řízení před Městským soudem v Brně pod sp. zn. [spisová značka] za nepřiměřenou délku řízení ve výši 92 438 Kč. Základní částka byla stanovena na 108 750 Kč, žalovaná následně přistoupila ke snížení základní výše zadostiučinění o 15 % (z důvodu složitosti řízení o 10 %, z důvodu sdílení újmy o 5 %).

7. Částka 92 438 Kč byla žalobkyni ze strany žalované vyplacena na jí sdělený bankovní účet dne [datum] (výpis z bankovního účtu ze dne [datum] + uplatnění nároku ze dne [datum], č. l. 4).

8. Z připojeného spisu sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující podstatné skutečnosti.

9. Nynější žalobkyně se svojí [Anonymizováno] ([jméno FO]) podaly [datum] na soud žalobu, kterou se domáhaly nahrazení projevu vůle, že žalovaný ze svého pozemku p. č. [Anonymizováno], prodává podíl o velikosti id. [Anonymizováno] za kupní cenu 22 500 Kč kupující nynější žalobkyni a dále podíl o velikosti id [Anonymizováno] na za kupní cenu ve výši 7 500 Kč [jméno FO]. V žalobě uvedly, že bylo porušeno předkupní právo žalobkyň k pozemku, na kterém mají stavbu, dle § 3056 odst. 1 o. z. Žalovaný zaslal [Anonymizováno] žalobkyně nabídku prodeje pozemku za 120 000 Kč, přičemž právní předchůdce tehdejšího žalovaného dne [datum] prodal sporný pozemek tehdejšímu žalovanému za 30 000 Kč a z této ceny vycházely i žalobkyně v petitu žaloby. Výměra sporného pozemku činila jen [Anonymizováno] m2.

10. Dne [datum] soud nařídil k návrhu žalobkyň předběžné opatření, že žalovaný je povinen zdržet se jakéhokoliv nakládání, které by bylo na újmu žalobkyň s touto nemovitostí a katastrálnímu úřadu uložil zapsat poznámku o předběžném opatření do listu vlastnictví k pozemku.

11. Dne [datum] žalovaný doručil soudu své vyjádření k žalobě, v němž uvedl mj., že je sporné, komu svědčí vlastnické právo ke stavbě č. p. [Anonymizováno], které není z veřejného seznamu známé. Žalovaný uvedl, že i nadále nabízí žalobkyni pozemek k prodeji a žalobkyně má zájem jej koupit, pročež rozpor v kupní ceně lze vyřešit např. dohodou.

12. Dne [datum] (č. l. 46 verte) dala soudkyně pokyn doručit vyjádření žalovaného právní zástupkyni žalobkyň (k doručení došlo [datum]) a dala kalendář na [datum]. Dne [datum] (č. l. 47 verte) soudkyně dala kalendář na [datum].

13. Dne [datum] (č. l. 50 verte) bylo nařízeno jednání na [datum]. Ve spise (č. l. 50 verte) je úřední záznam z [datum] o telefonickém odvolání jednání z důvodu nepřítomnosti soudkyně (kalamita). Dne [datum] (č. l. 53 verte) dala soudkyně pokyn k nařízení jednání na [datum].

14. Dne [datum] se konalo 1. jednání. Žalobkyně se dostavila k tomuto jednání. V rámci pokusu o smír žalovaný požadoval za pozemek 100 000 Kč, žalobkyně byly ochotny zaplatit žalovanému 50 000 Kč, ke smíru nedošlo. Proběhl výslech nynější žalobkyně, v němž mj. uvedla, že žalovaný nemá přístup na svůj pozemek, je uprostřed domu žalobkyně, a proběhl i výslech žalovaného. Žalobkyně navrhla provést výslech svědků [jméno FO], [jméno FO], a žalovaný navrhl výslech [jméno FO]. Jednání bylo odročeno na neurčito.

15. Dne [datum] učinila soudkyně referát „V. K. Kal. [datum]“ (č. l. 56 verte).

16. Posléze žalobkyně doručily písemné důkazy a navrhly výslech 4 svědků (č. l. 61). Dne [datum] bylo jednání nařízeno na [datum] a voláni 4 svědci.

17. Ve spise je dále úřední záznam z [datum] (č. l. 63 verte) o tom, že účastníci byli informování o nekonání jednání, které bylo nařízeno na dne [datum]. Dále je ve spise až pokyn z [datum] o nařízení jednání na [datum] (voláni i 4 stejní svědci). Svědkyni [Anonymizováno] se však nezdařilo předvolat na [datum] (obálka se vrátila – č. l. 66) a z jednání se omluvil i svědek [jméno FO] (č. l. 67).

18. Dne [datum] proběhlo 2. jednání, kterému nynější žalobkyně byla přítomna. Na tomto jednání proběhl výslech svědka [jméno FO]. Nynější žalobkyně opět projevila ochotu zaplatit žalovanému 50 000 Kč, ale žalovaný trval na 100 000 Kč, neboť odhad pozemku dle něj zněl 150 000 až 160 000 Kč. Vzhledem k tomu, že se nedostavila svědkyně [Anonymizováno] a za účelem předložení vyjádření žalobkyň ohledně jejich zjištění z katastru nemovitostí, popř. za účelem ustanovení znalce bylo jednání odročeno na neurčito (č. l. 71). Téhož dne (tj. [datum]) soudkyně dala kalendář na [datum] (č. l. 73 verte).

19. Dne 9. (a 10.) 2. 2017 žalobkyně doručily soudu listy vlastnictví a snímek pozemkové mapy, ze kterého byl zřejmý aktuální stav předmětných nemovitostí (č. l. 76). Dne [datum] (č. l. 79 verte) dala soudkyně pokyn k doručení podání žalobkyň žalovanému a dala kalendář na [datum]. Dále je ve spise poznámka o kalendáři ze dne [datum] na [datum] (č. l. 81 verte) a následuje úřední záznam z [datum] o tom, že spis převzala [datum] jiná soudkyně (č. l. 82.)

20. Ve spise je referát z [datum] na aktualizaci CEO, CEV žalovaného, výpis z insolvenčního rejstříku pro žalovaného, i CEO, CEV, ins. rejstřík pro žalobkyni a kalendář na lustraci (č. l. 86). Lustrace byla provedena [datum] a následuje referát z [datum] (č. l. 96) znějící na výzvu ke sdělení účastníky, zda nedošlo ke změnám, ke smírnému vyřešení sporu (č. l. 96). Dne [datum] soudu doručil žalovaný podání s dotazem, kdy bude nařízeno jednání a že čekat na rozhodnutí více jak čtyři roky žalovanému připadne neúměrně dlouhá doba (č. l. 97). Soud reaguje [datum] přípisem že termín jednání bude stanoven tak, aby jednání proběhlo co nejdříve (č. l. 99). Dne [datum] žalobkyně sdělují, že neproběhla a neprobíhají mimosoudní jednání (č. l. 105).

21. Dne [datum] bylo nařízeno jednání na [datum] (č. l. 112) a [datum] bylo účastníkům nařízeno první setkání se zapsaným mediátorem a řízení bylo přerušeno na 2 měsíce (č. l. 119). Dne 7. 11. 2018 žalovaný sdělil, že během dalšího týdne bude sdělen termín 1. mediace a žalovaný požádal o odročení jednání (č. l. 131). Jednání bylo odročeno na [datum] kvůli realizaci setkání s mediátorem (č. l. 133), ale toto neproběhlo a bylo odročeno na [datum] kvůli tomu, že mediace mezi účastníky pokračovala i [datum] (č. l. 146 až 149). Jednání dne [datum] neproběhlo a bylo odročeno na [datum], a to z důvodu, že proběhlo místní šetření znalce mimo soudní řízení u sporné nemovitosti a měl být hotov znalecký posudek do 31. 5. 2019, přičemž žalobkyně soudu napsaly, že by po vyhotovení znaleckého posudku uvítaly nařízení soudního jednání (č. l. 160 až 164). Mezi účastníky se však nezdařilo dosáhnout smíru ani za pomoci mediátora (a vyhotoveného znaleckého posudku mimo soudní řízení) [viz např. č. l. 191].

22. Dne [datum] proběhlo soudní jednání (č. l. 193), nynější žalobkyně se ho účastnila, a žalovaný uvedl v rámci pokusu o smír, že požaduje po žalobkyních již částku 150 000 Kč, avšak žalobkyně nabízely 50 000 Kč. Žalobkyně navrhly výslech svědka [jméno FO] staršího (což relativizovaly vzápětí tím, že tento svědek je již nemohoucí, takže by přicházely v úvahu jen výslechy účastnic) a dále setrvaly na návrhu na výslech svědků [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO]. Žalovaný setrval na výslechu paní [jméno FO] a [jméno FO]. Soud vyzval účastníky, aby do 15 dnů označili svědky způsobem umožňujícím jejich předvolání, poučil je o koncentraci řízení a odročil jednání na [datum] za účelem provedení dalšího dokazování.

23. Dne [datum] (č. l. 219) proběhlo další jednání (v přítomnosti nynější žalobkyně) a bylo odročeno na [datum] za účelem provedení dalšího dokazování. Zástupkyně žalobkyň však [datum] požádala o odročení jednání kvůli kolizi (č. l. 224), a proto jednání bylo odročeno na [datum] (č. l. 227). Dne [datum] (v přítomnosti nynější žalobkyně) proběhlo jednání, byly provedeny listinné důkazy, mj. podstatným obsahem dědického spisu a jednání bylo odročeno na [datum] za účelem provedení dalšího dokazování v podobě výslechů (č. l. 233). Na jednání se ale omluvil předvolaný svědek [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], a proto bylo jednání odročeno na [datum] kvůli omluvě obou svědků (č. l. 241 až 249). Dne [datum] bylo jednání odročeno na [datum] kvůli nouzovému stavu týkajícího se koronaviru (č. l. 263) a dne [datum] bylo jednání odročeno na [datum] rovněž kvůli nouzovému stavu (č. l. 269). Dne [datum] proběhlo jednání (v přítomnosti nynější žalobkyně) a byl proveden výslech [tituly před jménem] [jméno FO] mladšího ([jméno FO] starší v mezidobí zemřel) a jednání bylo odročeno na [datum] za účelem předvolání dalších navržených svědků (č. l. 279). Dne [datum] (v přítomnosti nynější žalobkyně) byl při jednání vyslechnut svědek pan [jméno FO] (č. l. 294), dne [datum] byl v přítomnosti nynější žalobkyně při jednání vyslechnut znalec [tituly před jménem] [jméno FO] ke svému písemnému posudku (zpracovanému během mediace), dne [datum] při jednání (v nepřítomnosti nynější žalobkyně) byla vyslechnuta svědkyně paní [jméno FO] a jednání bylo odročeno na [datum] za účelem doplnění dokazování (č. l. 325). Dne [datum] bylo odročeno jednání na [datum] kvůli žádosti zástupkyně žalobkyň kvůli kolizi s více soudními jednáními (č. l. 340) a doporučení [Anonymizováno] [Anonymizováno] a epidemiologické situaci (COVID-19) [č. l. 348]. Dne [datum] (v přítomnosti nynější žalobkyně) proběhlo jednání (ř. l. 355) a bylo odročeno na [datum] za účelem přednesu závěrečných návrhů. Dne [datum] byl vyhlášen rozsudek (č. l. 360), který byl odeslán [datum] (č. l. 365). Žalobkyně podaly [datum] návrh na doplnění rozsudku (č. l. 376), který byl usnesením z [datum] zamítnut (č. l. 380). Proti rozsudku podal [datum] odvolání žalovaný (č. l. 378), v němž uvedl, že bližší odůvodnění odvolání zašle soudu do jednoho týdne, což nesplnil. Dne [datum] byl žalovaný vyzván k odstranění vad odvolání (č. l. 385) a vady odvolání odstranil [datum] (č. l. 386). Dne [datum] byl žalovaný vyzván k zaplacení soudního poplatku za odvolání (č. l. 390, 391), tento byl zaplacen [datum], žalobkyním bylo doručeno odvolání k vyjádření dne [datum] (č. l. 394) a spis byl doručen odvolacímu soudu dne [datum] (č. l. 395). Již dne [datum] proběhlo jednání před Krajským soudem v Brně (č. l. 397), bylo odročeno na [datum], avšak dne [datum] došlo ke zpětvzetí odvolání žalovaným kvůli tomu, že účastníci uzavřeli dohodu o narovnání dne [datum] v tom smyslu, že žalobkyně kupují pozemek žalovaného za cenu 100 000 Kč a že nynější žalobkyně nabývá [Anonymizováno] (č. l. 402). Dne [datum] bylo vydáno usnesení o zastavení odvolacího řízení z [datum] a nabylo právní moci [datum] (č. l. 412).

24. Z nepravomocného rozsudku Městského soudu v Brně ze dne [datum], č. j. [spisová značka], soud zjistil, že se uvedené řízení rovněž týkalo odškodnění za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce řízení vedeného u Městského soudu v Brně sp. zn. [spisová značka]. Žalobkyní byla [jméno FO], tj. [Anonymizováno] žalobkyně v nynější věci. Ze strany soudu bylo určeno odškodnění ve výši 108 750 Kč, podané žalobě tak bylo částečně vyhověno, jelikož žalovaná přiznala [jméno FO] peněžitou náhradu ve výši 92 438 Kč. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta.

25. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

26. Řízení ve věci sp. zn. [spisová značka] bylo zahájeno podanou žalobou dne [datum]. Dle shora popsaného průběhu bylo pravomocně skončeno dne [datum]. Žalobkyni bylo žalovanou vyplaceno přiměřené zadostiučinění v celkové výši 92 438 Kč.

27. Zjištěný skutkový stav soud podřadil pod následující zákonná ustanovení.

28. Podle § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 82/1998 Sb.“), stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

29. Podle § 31a odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

30. Podle § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

31. Podle § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

32. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je z části důvodná.

33. Na tomto místě soud sděluje, že při rozhodování projednávané věci se řídil zásadou předvídatelnosti svého rozhodnutí, a to ve vztahu ke skutkově a právně obdobné věci rozhodované Městským soud v Brně pod sp. zn. [spisová značka], kde se soud zabýval odškodněním za nepřiměřenou délku řízení rovněž ve věci sp. zn. [spisová značka] druhé žalobkyně z uvedeného řízení ([Anonymizováno] nynější žalobkyně). Soud v projednávané věci zohlednil odlišnosti těchto věcí při hodnocení kritéria významu (předmětu) řízení pro nynější žalobkyni (srov. odst. 49 tohoto rozsudku). Předvídatelnost soudního rozhodování, zákaz svévolného rozhodování a ochrana legitimního očekávání účastníků náleží dle judikatury Ústavního soudu mezi základní zásady spravedlivého procesu [srov. nález sp. zn. IV. ÚS 2738/10 ze dne 23. 11. 2010 (N 235/59 SbNU 391); nález sp. zn. II. ÚS 2570/10 ze dne 28. 5. 2013 (N 95/69 SbNU 457) nebo nález sp. zn. III. ÚS 1561/13 ze dne 3. 4. 2014 (N 52/73 SbNU 59)]. Ke znakům právního státu patří princip právní jistoty a z něj plynoucí princip ochrany oprávněné důvěry v právo, který zahrnuje především efektivní ochranu práv všech právních subjektů ve stejných případech shodným způsobem a předvídatelnost postupu státu a jeho orgánů včetně soudů (srov. nález Ústavního soudu ze dne 17. 8. 2018, sp.zn. II.ÚS 387/18).

34. Řízení trvalo 8 let a 4 měsíce. Je-li určena celková délka řízení, je třeba přistoupit k posouzení, zda je toto řízení možno považovat za přiměřeně dlouhé.

35. Hledisko postupu soudu v posuzovaném řízení nabývalo v nynější věci na významu, jelikož na straně soudu prvního stupně bylo možné shledat více následujících delších průtahů v řízení. O existenci průtahů ostatně byli účastníci ve shodě. Samotný žalovaný uznal že v řízení došlo k průtahu v délce 11 měsíců a nekoncentrovanému postupu soudu I. stupně. Podle názoru soudu však došlo na straně soudu I. stupně k výrazně delší době nečinnosti než uznal žalovaný. Kupříkladu, dne [datum] soudkyně dala pokyn k doručení vyjádření žalovaného žalobkyním a další úkon ze strany soudu (směrem k projednání ve věci samé) je až z [datum] (k nařízení jednání na [datum]). Tudíž zde lze usuzovat na nečinnost soudu v délce čtyři a půl měsíce. Dne [datum] se konalo 1. jednání, ale bylo odročeno na neurčito a po něm byl učiněn úkon směřující k projednání věci samé až [datum] (kdy bylo nařízeno jednání na [datum]), což lze hodnotit jako nečinnost (ve smyslu absence úkonů směřujících k projednání věci samé) v délce tři a půl měsíce. Jednání nařízené na [datum] se nekonalo, přičemž ze spisu neplyne důvod jeho nekonání, šlo tedy o skutečnosti výlučně na straně soudu a dále již následuje až pokyn z [datum] (kdy bylo nařízeno jednání na [datum]). Tudíž v tomto smyslu jde o nečinnost (ve smyslu absence úkonů směřujících k projednání věci samé) v délce od 22. 9. 2015 do 18. 10. 2016, tj. v délce 13 měsíců. Dne [datum] se konalo 2. jednání a bylo odročeno na neurčito a následně byl učiněn úkon soudu 1. stupně směřující k projednání věci samé až [datum], kdy byl dán pokyn k předvolání účastníků k jednání na [datum]. V tomto smyslu tak šlo o nečinnost (ve smyslu absence úkonů směřujícímu k projednání věci samé) od 11. 1. 2017 do 20. 8. 2018, tedy v délce 19 měsíců.

36. Celkem tak lze shledat období nečinnosti na straně soudu (ve smyslu absence úkonů směřujícímu k projednání věci samé) v délce 40 měsíců, což tvoří 40 % celkové délky řízení.

37. Soud dospěl k závěru, že došlo k porušení práva žalobkyně na přiměřenou délku řízení, tedy k porušení čl. 38 Listiny základních práv a svobod, jak ostatně „doznal“ i žalovaný, a proto poskytl žalobkyni mimosoudně peněžité zadostiučinění v nemalé výši.

38. Soud vyšel ze základní částky ve výši 15 000 Kč ročně, a to při krácení prvních dvou let posuzovaného řízení o jednu polovinu. Výchozí částka pro určení výše přiměřeného zadostiučinění by se totiž měla pohybovat v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva roky a dále za každý další rok nepřiměřeně dlouhého řízení. Částka 15 000 Kč je přitom částkou základní (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2010, sp. zn. 30 Cdo 3026/2009) a úvaha o jejím případném zvýšení se odvíjí od posouzení všech okolností daného případu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 7. 2012, sp. zn. 30 Cdo 806/2012). Vyjít z vyšší základní částky je možné jen tehdy, je-li délka posuzovaného řízení extrémní a vyšší odškodnění si žádá požadavek na jeho přiměřenost. Posuzované řízení sice bylo nepřiměřeně dlouhé, avšak nikoliv extrémně. Nadto dokonce ani v případě extrémní délky řízení, která by (podle stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2011, Cpjn 206/2010, uveřejněného pod číslem 58/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) vedla k použití výchozí částky až 20 000 Kč za první dva a dále za každý následující rok vedení posuzovaného řízení, nemusí být takto postupováno a lze vyjít ze základní částky 15 000 Kč. Stane se tak zejména tehdy, pokud se na celkové délce řízení podílely i okolnosti [uvedené v § 31a odst. 3 písm. b) a c) zákona], které nelze přičítat k tíži státu, jak tomu bylo i v posuzovaném řízení (srov. i text níže). Soud neshledal důvody pro užití jiné výchozí částky než 15 000 Kč. Ostatně vyšší délka posuzovaného řízení se projevila v samotné výši přiznaného odškodnění a právě z důvodu výraznější délky posuzovaného řízení soud navýšil základní částku o 40 %. V tomto smyslu soud odkazuje i na ustálenou judikaturu, např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1606/2019, 30 Cdo 3799/2016, 30 Cdo 5522/2017, 30 Cdo 3643/2022 či 30 Cdo 2398/2022.

39. V souladu s judikaturou soud první dva roky řízení ohodnotil částkou o polovinu nižší, tedy za první rok řízení částku 7 500 Kč a za druhý rok řízení rovněž částku 7 500 Kč.

40. Základní částka odškodnění tak činí celkem 110 000 Kč (2 x 7 500 + 6 x 15 000 + 4 x 1 250 Kč).

41. Při stanovení výše a formy zadostiučinění soud přihlédl ke konkrétním okolnostem případu a dbal na kritéria uvedená v ustanovení § 31a odst. 3 zákona, jimiž jsou zejména: a/ celková délka řízení, b/ složitost řízení, c/ jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d/ postup orgánů veřejné moci během řízení, e/ význam předmětu řízení pro poškozeného.

42. Pokud jde o kritérium procesní složitosti řízení, z důvodu nezbytnosti projednávat věc ve více stupních soustavy se řízení prodlužuje a navyšuje tím jeho složitost; proto soud ponížil základní částku o 10 % kvůli existenci odvolacího řízení (odvolací řízení trvalo 15 měsíců), tj. o 11 000 Kč (metodologicky obdobně srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn, 30 Cdo 669/2013).

43. Soud rovněž snížil základní částku odškodnění o dalších 5 % - tj. o částku 5 500 Kč - kvůli procesní složitosti ve smyslu zejména nutnosti opakovaně odročovat jednání v následujícím smyslu. 1) Odročování z důvodu nedostavení se svědků (jednání uskutečněné dne [datum] odročeno mj. kvůli úspěšnému nedoručení předvolání svědkyni [Anonymizováno] na adresu sdělenou účastníkem a na stejné jednání se omluvil předvolaný svědek [jméno FO]; jednání odročené na [datum] bylo odročeno na [datum] kvůli omluvě dvou předvolaných svědků); 2) odročení kvůli pandemii koronaviru (jednání odročené na [datum] bylo odročeno na [datum] kvůli nouzovému stavu; jednání odročené na [datum] bylo odročeno na [datum] kvůli nouzovému stavu; jednání odročené na [datum] bylo odročeno na [datum] kvůli epidemiologické situaci Covid – 19 a ostatně i z důvodů žádosti žalobkyň o odročení jednání.

44. Soud snížil základní částku odškodnění o dalších 10 % - tj. o 11 000 Kč - kvůli procesní složitosti v tom smyslu, že v průběhu řízení od 6. 9. 2018 do 7. 6. 2019, tedy v průběhu 9 měsíců, bylo řízení fakticky přerušeno v tom smyslu, že účastníci se pokoušeli dosáhnout smíru mj. před mediátorem, sami si zajistili v průběhu této doby obhlídku nemovitosti znalcem a vyhotovení znaleckého posudku a z objektivních důvodů (nepřičitatelných státu) tak neprobíhala jednání.

45. Soud taktéž snížil základní částku o 10 % - tj. o 11 000 Kč - z důvodu i jisté nadstandardní složitosti posuzovaného řízení rovněž v dalších aspektech, a to zejména co do jisté nadstandardnosti skutkové. Zde soud poukazuje - mimo jiné - na zejména v počáteční fázi řízení jistou skutkovou nepřehlednost ohledně nesprávných zápisů v katastru nemovitostí stran otázky, zda skutečně to byl právě dům žalobkyň, který se nacházel v malém rozsahu ([Anonymizováno] m2) na pozemku žalovaného, když žalovaný namítal, že jde o jinou nemovitost a předkládal výpis z katastru nemovitostí, v němž bylo uvedeno neurčitě, že na pozemku žalovaného leží stavba bez čísla popisného a evidenčního, ačkoli stavba žalobkyň měla konkrétní číslo popisné. V posuzovaném řízení bylo provedeno nemalé množství í listinných důkazů (včetně dokazování dědickým spisem či komplikovanějšími nákresy staveb z dob minulých), ale byly provedeny i důkazy výslechy (účastnické výslechy, výslechy svědků), včetně výslechu znalce (a provedení a hodnocení důkazu znaleckým posudkem s doložkou dle § 127a o. s. ř.). V řízení vznikla otázka zjišťování majetkoprávních vztahů týkajících se nemovitých věcí jdoucích i do dávnější minulosti.

46. Soud dále ponížil základní odškodnění o 5 % - tj. o 5 500 Kč - kvůli sdílené újmě, jelikož žalobkyně stála na stejné procesní straně jako její [Anonymizováno] [žalobkyně b)], obě uplatňovaly v řízení stejná stanoviska, postupovaly jakožto rodinní příslušníci v zájmovém souladu. Tím soud reaguje na skutečnost, že vzniklá morální újma byla v určité intenzitě mírnější, pokud ji žalobkyně sdílela se svojí [Anonymizováno], než pokud by ji nesla pouze sama. Rovněž ustálená judikatura uvádí, že snížení přiměřeného zadostiučinění z důvodu sdílení újmy je důvodné zejména v těch případech, kde účastníci v posuzovaném řízení vystupují jako rodinní příslušníci v zájmovém souladu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2017 sp. zn. 30 Cdo 1649/2016, ze dne 21. 11. 2018, sp. zn. 30 Cdo 1782/2018, ze dne 23. 2. 2023 sp. zn. 30 Cdo 2547/2022, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2020 sp. zn. 30 Cdo 3680/2019, bod 32. a 33. odůvodnění). Pokud jde o snížení základního odškodnění právě o 5 %, tak ze soudní praxe soud odkazuje např. obdobně na usnesení Ústavního soudu ze dne 7. 3. 2023 sp. zn. III. ÚS 397/23 (bod 5., 9., 12. a 14. odůvodnění), které aprobovalo z ústavněprávních hledisek usnesení Nejvyššího soudu z 22. 11. 2022 sp. zn. 30 Cdo 2190/2022 vydané v řízení, kde bylo základní odškodnění sníženo právě o 5 % ve vztahům k obdobně blízkým rodinným vztahům jako v souzené věci (ve srovnávané věci šlo o manžele, nyní jde o [Anonymizováno] a [Anonymizováno]). Koncept sdílené újmy, která je důvodem ke snížení peněžité náhrady, je založen na úvaze, že nemajetková újma spočívající v duševním strádání skupiny blízkých osob je snášena lépe díky jejich vzájemné psychické podpoře (srov. analogicky např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 4. 2021 sp. zn. 25 Cdo 2422/2019).

47. Kvůli opakovaným a delším průtahům na straně soudu I. stupně však soud navýšil základní částku odškodnění o 40 % - tj. o 44 000 Kč - dle § 31a odst. 3 písm. d) zákona č. 82/1998 Sb. (metodologicky obdobně srov. např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 44 Co 141/2019-118, bod 16. odůvodnění). V souladu s judikaturou by zásadně mělo platit, že se na závěru o výši zadostiučinění projeví kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až d) zákona ve stejném poměru, v jakém se na celkové délce řízení podílela (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu z 29. 11. 2012 sp. zn. 30 Cdo 35/2012). Shora soud vysvětlil, že celkem lze shledat období nečinnosti na straně soudu (ve smyslu absence úkonů směřujícímu k projednání věci samé) v délce 40 měsíců, a to z celkové délky řízení 100 měsíců (8 let a 4 měsíce), což činí právě 40 % z celkové délky řízení jdoucí spravedlivě k tíži státu.

48. Na straně žalobkyně v posuzovaném řízení soud neshledal jednání, které by přispělo k průtahům v posuzovaném řízení (viz hledisko dle § 31a odst. 3 písm. c) zákona).

49. Pokud jde o hledisko předmětu (významu) řízení, soud shledal zvýšený význam předmětu řízení pro žalobkyni, a proto zvýšil základní odškodnění o 5 % - tj. o 5 500 Kč. Dle soudu žalobkyně v domě, kterého se týkal spor v řízení sp. zn. [spisová značka] (dotčený pozemek o velikosti [Anonymizováno] m2), žila od roku [Anonymizováno] a byla většinou spoluvlastnicí ([Anonymizováno] ) dotčeného domu. Z obsahu spisu sp. zn. [spisová značka] vyplývá, že se žalobkyně účastnila téměř všech jednání, které byly ve věci nařízeny, byla slyšena jako účastník řízení, tj. svůj zájem na řízení dávala v celém jeho průběhu najevo. Byla tak patrná jeho důležitost pro žalobkyni. Přestože v uvedeném řízení bylo vydáno předběžné opatření v podobě nenakládání s dotčeným pozemkem (nehrozilo např. vystěhování), tak dle soudu se diskomfort uvedeného řízení projevoval např. tím, že by pro žalobkyni v případě neúspěchu ve sporu hrozilo možné hrazení bezdůvodného obohacení žalovanému za užívání uvedeného pozemku. Žalovaný se dokonce obrátil s výzvou na úhradu bezdůvodného obohacení měsíčně po 1 255 Kč výlučně na žalobkyni (viz předžalobní upomínka adresovaná žalobkyni ze dne 1. 4. 2014 na č. l. 26 spisu [spisová značka]).

50. Pokud jde o poslední měsíc posuzovaného řízení, význam předmětu řízení byl pro žalobkyni objektivně nulový, jelikož uzavřela již [datum] dohodu o narovnání, a proto již od 8. 7. 2022 do 2. 8. 2022 (kdy nabylo usnesení Krajského soudu v Brně právní moci) již nemohla být v nejistotě ohledně výsledku sporu. Za poslední měsíc posuzovaného řízení tak soud žalobkyni nic nepřiznal, tj. od základní částky odškodnění odečetl 1 250 Kč (metodologicky obdobně srov. např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 44 Co 141/2019-118, bod 18. odůvodnění).

51. Žalobkyni tak náleží peněžitá náhrada v celkové výši 114 250 Kč a pokud žalovaný zaplatil žalobkyni částku 92 438 Kč, je povinen žalobkyni zaplatit ještě částku ve výši 21 812 Kč, a to s úrokem z prodlení (v souladu s § 1970 o. z.) od 30. 6. 2023, když teprve 29. 6. 2023 uplynula šestiměsíční speciální lhůta splatnosti ve smyslu § 15 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. (výrok II.).

52. Podle žalobkyně této vzniklo právo na peněžité zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení ve výši 146 667 Kč. S ohledem na to, co bylo v posuzovaném řízení v sázce pro žalobkyni, jde o nepřiměřenou výši zadostiučinění. Žalobkyně konzistentně navrhovaly, že spor v posuzovaném řízení uzavřou smírem, v němž by se zavázaly zaplatit žalovanému částku 50 000 Kč a žalovaný (drtivou většinu doby řízení) navrhoval částku 100 000 Kč (pak 150 000 Kč). Tyto částky jsou nižší než žalobkyní chtěné zadostiučinění. Nejvyšší soud např. v usnesení ze dne 27. 11. 2019 sp. zn. 30 Cdo 3171/2018 zopakoval, že při stanovení finančního zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení je třeba přiznat zadostiučinění přiměřené konkrétním okolnostem případu a závažnosti vzniklé újmy. Soud odkazuje přiměřeně i na ustálenou judikaturu, dle níž výše zadostiučinění musí především odpovídat významu předmětu řízení pro poškozeného a není obecně důvodné, aby zadostiučinění přiznané v penězích přesahovalo částku, o kterou se vedl spor v původním řízení (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu z 9. 10. 2012 sp. zn. 30 Cdo 3412/2011 či usnesení Ústavního soudu z 7. 3. 2017 sp. zn. II. ÚS 1953/15, bod 22.).

53. Ve výroku III. proto soud rozhodl, že se zamítá se žaloba co do částky ve výši 32 417 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 146 667 Kč od 30. 12. 2022 do 2. 5. 2023, z částky 54 229 Kč od. 3. 5 do 29. 6. 2023 a z částky 32 417 Kč od 30. 6. 2023 do zaplacení.

54. Pokud jde o zamítnuté úroky z prodlení, tak soud uvádí, že žalovaný se dostal do prodlení až po uplynutí speciální šestiměsíční lhůty k plnění. Dle § 15 zákona č. 82/1998 Sb. je stanovena žalovanému zákonem stanovená lhůta k zapacení v délce 6 měsíců. (1) Přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. (2) Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.“. Závěr, že jde o speciální lhůtu splatnosti (tj. neaplikuje se obecný § 1958 odst. 2 o. z.) plyne i z ustálené judikatury (srov. i k obdobnému ustanovení § 10 zákona č. 58/1969 Sb. např. již rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 21. 4. 1994 sp. zn. 24 C 531/92, publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, pod č. 33/1996, a nebo rozsudek Nejvyššího soudu z 15. 12. 2005 sp. zn. 25 Cdo 2328/2004.

55. Pokud jde o náhradu nákladů řízení, řízení bylo zastaveno výrokem I. tohoto rozsudku co do částky 92 438 Kč pro zaplacení této částky žalovaným po podání žaloby. Nicméně žalovaný tuto částku zaplatil v zákonné šestiměsíční lhůtě splatnosti (žalobkyně výzvu k úhradě doručila [Anonymizováno] 29. 12. 2022 a žalovaný žalobkyni uhradil 92 438 Kč dne 2. 5. 2023) a žaloba byla v tomto smyslu podána předčasně (viz § 15). Proto žalobkyně zavinila v této části zastavení řízení ve smyslu § 146 odst. 2 věta první o. s. ř. Vyčkala-li by žalobkyně marného uplynutí lhůty splatnosti, žalobu by v této části vůbec podávat nemusela a řízení by tak nebylo zastaveno. V této části tak šlo o obdobu úspěchu žalovaného. K obdobnému závěru ostatně dospěla i tzv. komentářová literatura (srov. např. Odpovědnost za škodu při výkonu veřejní moci, 4. vydání, 2017, s. 404 – 406: „…nelze vyloučit, že dřívější podání žaloby může mít vliv na rozhodnutí soudu o nákladech řízení, poskytne-li úřad plnění v souladu s § 15, a z tohoto důvodu dojde ke zpětvzetí žaloby.“; obdobně srov. např. Mates, P., Severa, J.: Odpovědnost státu za výkon veřejné moci. Praha: Leges, 2014, s. 147 : „…pokud příslušný ústřední správní úřad po mimosoudním projednání v zákonné lhůtě nárok zcela uspokojí, přitom bude třeba vycházet z toho, že zastavení řízení procesně zavinila, způsobila svým předčasným žalobním návrhem strana žalující a v návaznosti na tento závěr rozhodnout o nákladech řízení.“).

56. Co do zbytku původní žalobní částky, tj. co do částky 54 229 Kč soud aplikoval § 142 odst. 3 o. s. ř., jelikož sice žalobkyně nebyla v této části předmětu řízení zcela úspěšná, ale výše plnění závisela na úvaze soudu, a proto soud vyšel z toho, že ohledně této části předmětu řízení má žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení.

57. Celý předmět řízení činil 146 667 Kč, od úspěchu žalovaného ve výši 92 438 Kč (obdoba úspěchu – viz procesní zavinění žalobkyně na částečném zastavení řízení) soud odečetl úspěch žalobkyně ve smyslu částky 54 229 Kč (§ 142 odst. 3 o. s. ř.). Žalobkyně tak měla úspěch v 37 % (54 229 Kč) a žalovaný měl úspěch v řízení v 63 % (92 438 Kč). Od úspěchu žalovaného soud odečetl úspěch žalobkyně a výsledek je, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované 26 % jeho nákladů řízení z celkových nákladů ve výši 900 Kč (viz vyhláška č. 254/2015 Sb. – vyjádření k žalobě, příprava účasti na jednání a účast na jednání), tj. 234 Kč. Lhůta plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

Poučení