13 C 77/2020-110

Rubrum

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Zavadilovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátkou Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o vydání bezdůvodného obohacení ve výši 76 647 Kč takto:

Výrok

I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 76 647 Kč, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce 32 525 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalovaného.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 76 647 Kč představující bezdůvodné obohacení žalovaného s odůvodněním, že se žalovaným žili v družském soužití, během něhož si po vzájemné domluvě vzala žalobkyně úvěr ze stavebního spoření [číslo] u [právnická osoba] na částku 495 182 Kč, dále byla žalobkyni ze stavebního spoření vyplacena částka 200 000 Kč. Úvěr byl účelový na změnu, údržbu stavby a udržovací práce, byl použit na rekonstrukci domu [adresa] v obci [obec] ve výlučném vlastnictví žalovaného. Investice do nemovitosti byly započaty začátkem roku 2007, většina prací byla dokončena uvedeného roku, bazén a zastřešení dokončeny do [datum]. Jednalo se o následující investice: [Anonymizovaný odstavec] [Anonymizovaný odstavec] [Anonymizovaný odstavec] [Anonymizovaný odstavec] [Anonymizovaný odstavec] [Anonymizovaný odstavec] [Anonymizovaný odstavec] [Anonymizovaný odstavec] [Anonymizovaný odstavec] Užití úvěru bylo kontrolováno peněžním ústavem na základě předložených faktur a dalších výdajových dokladů. Účastníci dne [datum] uzavřeli manželství, úvěr byl splácen za trvání manželství až do rozvodu manželství na základě rozsudku Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 20. 2. 2018, č. j. 14 C 158/2017-31, právní moc rozsudku dne [datum]. V rámci vypořádání SJM účastníků navrhla žalobkyně e-mailem ze dne [datum] zástupkyni žalovaného, aby v rámci vypořádání byla žalobkyni zaplacena polovina splátek úvěru zaplacených za manželství a aby žalovaný doplatil dluh z úvěru v té době ve výši 170 000 Kč. Zástupkyně žalovaného dne [datum] sdělila, že žalovaný zaplatí na vypořádacím podílu částku 800 000 Kč, pokud chce žalobkyně další částky, musí se obrátit na soud. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku na částku 76 647,19 Kč představující 18 měsíčních splátek ve výši 3 750 Kč (celkem 67 500 Kč), protože po rozvodu sama dluh splácela, a to za období od [datum] do [datum], a dále úroky za toto období ve výši 8 847,19 Kč a 300 Kč za vedení úvěrového účtu. Žalobkyně nesouhlasila, že by se mělo zjišťovat, o kolik byla nemovitost žalovaného investicemi žalobkyně zhodnocena, neboť žalobkyně přímo rekonstrukci neprováděla, vzala si úvěr a finanční prostředky poskytla přímo žalovanému na nákup materiálu či prací provedených při rekonstrukci. Z úvěru byly hrazeny faktury, které se musely dokládat úvěrové společnosti. Žalovaný se obohatil tím, že se mu jinak zvýšil majetek tím, že si zrekonstruoval nemovitost, ale především tím, že nesplácením předmětného úvěru se mu majetek nesnížil, avšak žalobkyni se majetek hrazením splátek úvěru snižuje, neboť prostředky byly použity právě na majetek žalovaného. Proto byla v rámci SJM rovněž nahrazena splátek z předmětného úvěru, který byl splácen za trvání manželství, nikoli však, že by byl zhotoven znalecký posudek na prokázání hodnoty nemovitosti, neboť z předložených faktur a účelu úvěru bezesporu plyne, jaký částka a na co byla žalovanému poskytnuta. Posléze uvedla, že jí není známa cena nemovitosti před a po úpravě, navrhovala ustanovení znalce pro zjištění hodnoty nemovitosti před a o rekonstrukci. K obsahu vypořádání uvedla, že v části zaměřené na investice byla splátek zaplacené za trvání manželství na její úvěr, proto bylo žalovaným zaplaceno žalobkyni na investicích v rámci vypořádání SJM celkem 229 933,50 Kč (polovina z celkem zaplacených splátek za dobu trvání SJM ve výši 459 867 Kč). K žalovaným vznesené námitce promlčení uvedla při ústním jednání před soudem dne [datum], že promlčecí lhůta začala běžet až rozvodem manželství účastníků. Po tzv. koncentraci řízení uvedla, že pro počátek tříleté lhůty (objektivní) je rozhodný den, kdy k získání bezdůvodného obohacení došlo. V případě účastníků došlo k zhodnocení nemovitosti žalovaného až v průběhu manželství, a proto objektivní promlčecí doba začala běžet dnem právní moci rozsudku o rozvodu manželství účastníků, tj. dne 21 2. 2018 a končí dne [datum]. Pro počátek dvouleté promlčecí lhůty (subjektivní) je rozhodný okamžik, kdy se oprávněný skutečně dozví o tom, že došlo na jeho úkor k získání bezdůvodného obohacení a kdo jej získal (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky, dále jen„ NS ČR“, sp. zn. 33 Cdo 3003/99, sp. zn. 33 Odo 528/2006, nález Ústavního soudu č.j. II ÚS 2460/17-1). Vzhledem k tomu, že účastníci jednali o vypořádání SJM, byť chybně i o vypořádání úvěru, který nebyl předmětem SJM, přesto bylo jejich vůlí vypořádat i tento úvěr, což je mezi účastníky nesporné, a proto by měla začít žalobkyni běžet subjektivní lhůta nejdříve dnem podpisu dohody o vypořádání SJM, tj. dnem [datum], neboť teprve v tento den se žalobkyně dozvěděla, že zbytek nároku musí uplatnit v rámci bezdůvodného obohacení. Žalobkyně z chování žalovaného měla za to, že se vypořádávají pouze splátky předmětného úvěru, až při jednání soudu dne [datum] se dozvěděla z předběžného názoru soudu, že se bude bezdůvodné obohacení posuzovat investicemi do majetku žalovaného, a nikoli vypořádáním splátek předmětného úvěru, kdy u jednotlivých splátek by promlčení ani v jedné z lhůt nenastalo. Žalobkyni neuběhla objektivní lhůta k uplatnění jejího nároku a námitku žalovaného tak považuje za nedůvodnou a zároveň za námitku příčící se dobrým mravům, neboť z jednání žalovaného je zřejmé, že jednal o vypořádání právě uhrazených splátek předmětného úvěru, nikoli zhodnocením jeho nemovitosti, toto tvrzení začal žalovaný tvrdit až ve svém vyjádření k žalobě.

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a navrhoval její zamítnutí. Nerozporoval tvrzení, že v době, kdy se žalobkyní žil jako druh a družka, vzala si žalobkyně úvěr u [právnická osoba] ze stavebního spoření, nebyl schopen říci, zda se celý úvěr použil na rekonstrukci nemovitosti [adresa] v [obec] v jeho výlučném vlastnictví. Souhlasil s tvrzením žalobkyně, že dne [datum] uzavřeli manželství, předmětný úvěr se splácel ze společných prostředků. Manželství účastníků bylo rozvedeno dne [datum] (nabytí právní moci [datum]). Po zániku SJM došlo k jeho vypořádání dohodou, na vypořádací podíl vyplatil žalovaný žalobkyni částku 800 000 Kč. Při výpočtu vypořádacího podílu byla ze strany žalovaného vzata v úvahu investice žalobkyně do nemovitosti ve výlučném vlastnictví žalovaného, a to konkrétně částka 200 000 Kč ze stavebního spoření žalované u [právnická osoba], kterou měla žalobkyně naspořenou před uzavřením manželství se žalovaným, a dále jí byl poskytnut úvěr ve výši 495 182 Kč. Z takto poskytnutého úvěru byla za trvání manželství uhrazena částka 450 000 Kč, žalovaný tak do vypořádacího podílu ze SJM z tohoto titulu zahrnul částku 245 000 Kč (200 000 Kč naspořené žalobkyní plus 45 000 Kč nedoplatek úvěru). Dále do vypořádacího podílu zahrnul částku 400 000 Kč představující částku zapůjčenou žalobkyní žalovanému na doplacení bytu bývalé manželce žalovaného. Zbývající částka zahrnutá do vypořádacího podílu byla žalovaným uhrazena v zájmu smírného vyřešení celé záležitosti spojené s majetkovým vypořádáním mezi účastníky. Dohodou tak byly vypořádány nejen majetkové závazky za trvání manželství, ale celkové majetkové vztahy účastníků řízení. Pokud žalobkyně investovala své vlastní prostředky do rekonstrukce nemovitosti ve výlučné vlastnictví žalovaného, náleží jí právo na vydání bezdůvodného obohacení v rozsahu, v němž byla nemovitost zhodnocena (NS ČR sp. zn. 28 Cdo 1532/2010). Pro výši bezdůvodného obohacení je rozhodující rozdíl mezi cenou nemovitosti před provedením investic a po něm, vyčíslený ke dni vzniku bezdůvodného obohacení (NS ČR sp. zn. 33 Cdo 1184/2005). Žalovaný je názoru, že bezdůvodné obohacení bylo již žalobkyni vyplaceno v rámci vypořádání SJM, když byly vypořádávány splátky úvěru, který byl žalobkyni poskytnut a který byl splácen ze společných prostředků účastníků za dobu jejich manželství. Vypořádací podíl ze SJM, který žalovaný žalobkyni vyplatil, převyšuje její podíl na zhodnocení nemovitosti žalovaného. Žalobkyně užívala se svými nezletilými dětmi z předchozího vztahu a žalovaným a následně se společnou dcerou účastníků nemovitost ve vlastnictví žalovaného, a to po celou dobu družského vztahu, posléze i manželství, když všichni žili ve společné domácnosti. Žalovaný vznesl námitku promlčení k uplatněnému nároku žalobkyně. Manželství účastníků bylo rozvedeno dne [datum] s právní mocí dne [datum], žaloba byla doručena sudu dne [datum]. V případě zhodnocení nemovitosti investicemi prováděnými na základě právního důvodu, který dopadl, dochází ke vzniku bezdůvodného obohacení až v okamžiku, kdy tento právní důvod odpadl. Za dostatečný právní důvod vynaložení investic na nemovitost z pohledu naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení vzniklého z právního důvodu, který odpadl, soudní praxe považuje i vzájemnou dohodu účastníků o společném bydlení a využívání nemovitosti k tomuto účelu. Ke vzniku bezdůvodného obohacení dochází v okamžiku, kdy účastníci zrušili společné soužití a společné užívání bytu. Z hlediska posouzení počátku běhu subjektivní dvouleté promlčecí lhůty u práv mezi manžely se běh promlčecí lhůty odsouvá do toho dne, kdy mezi účastníky občanskoprávního vztahu, z něhož vyplývá příslušné právo, přestane existovat manželský vztah. Lhůta pro uplatnění práva z bezdůvodného obohacení začala běžet nejpozději dnem právní moci rozvodu manželství účastníků, tj. dnem [datum]. Žaloba na vydání bezdůvodného obohacení byla k soudu podána až dne [datum], tedy po uplynutí dvouleté subjektivní lhůty.

3. Soud přijal za skutková zjištění následující shodná tvrzení účastníků: žalobkyně uzavřela před uzavřením manželství se žalovaným smlouvu o úvěru ze stavebního spoření u [právnická osoba] (správně [právnická osoba]), účastníci uzavřeli manželství dne [datum]. Manželství bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Mladé Boleslavi dne [datum], právní moci nabyl rozsudek dne [datum]. Úvěr uzavřený žalobkyní byl splácen ze společných prostředků za dobu uzavřeného manželství, na vypořádací podíl ze SJM zaplatil žalovaný žalobkyni částku 800 000 Kč. Po rozvodu manželství účastníků splácela a nadále splácí úvěr výlučně žalobkyně.

4. Ze smlouvy o úvěru ze stavebního spoření [číslo] ze dne [datum] vč. všeobecných obchodních podmínek soud zjistil, že jím věřitelka, [právnická osoba], poskytla úvěr ze stavebního spoření žalobkyni jakožto dlužnici, a to ve výši 495 182 Kč. Úvěr měl být splácen částkou 3 750 Kč měsíčně vždy k 25. dni každého kalendářního měsíce dnem následujícím po měsíci, v němž byla provedena 1. výplata úvěru. Úvěr byl poskytnut jako účelový na změnu/údržbu stavby/udržovací práce jakožto nezajištěný.

5. Z dohody o vypořádání SJM po rozvodu manželství bylo zjištěno, že byla mezi účastníky uzavřena dne [datum]. Zásadní pro věc bylo ujednání v čl. III., v němž se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni částku 800 000 Kč (ve čtyřech splátkách). Dále se v čl. V. účastníci dohodli, že nad rámec této dohody nebudou vůči sobě uplatňovat žádné majetkové nároky z titulu vypořádání SJM, a to ani do budoucna. Platnosti a účinnosti nabyla dnem jejího podpisu (čl. VI.).

6. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] vč. podací stvrzenky ze dne [datum] soud zjistil, že jí žalobkyně prostřednictvím své zástupkyně vyzvala žalovaného k zaplacení žalované částky do [datum] z důvodu jeho bezdůvodného obohacení odůvodněného shodně jako v podané žalobě.

7. Z mimořádných výpisů z účtu úvěru ve fázi přiděleného úvěru za období od [datum] do [datum], od [datum] do [datum], od [datum] do [datum], dále z výpisu z účtu od [datum] do [datum] soud zjistil, že na úvěrový účet byla pravidelně měsíčně placena splátka ve výši 3 750 Kč. Počáteční zůstatek činil minus 495 166,24 Kč.

8. Z mimořádného výpisu z účtu úvěru ve fázi přiděleného úvěru za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že dne [datum] byl čerpán úvěr ve výši 399 928,59 Kč, dne [datum] ve výši 100 000 Kč. Konečný zůstatek ke dni [datum] činil částku minus 495 166,24 Kč.

9. Z potvrzení o zaplacených úrocích za rok 2018 soud zjistil, že [právnická osoba] potvrdila žalobkyni zaplacení úroků za období od [datum] do [datum] v celkové částce 6 539,22 Kč.

10. Z výpisu z účtu stavebního spoření za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že dne [datum] byla stržena částka 10 025 Kč představující úhradu za vedení a správu účtu ze stavebního spoření.

11. Z oznámení o výplatě z přidělené cílové částky datované dnem [datum] soud zjistil, že jím bylo potvrzeno žalobkyni čerpání částky 200 000 Kč ze stavebního spoření (smlouva [číslo]) u [právnická osoba], a to dne [datum].

12. Z oznámení o výplatě z přidělené cílové částky datované dnem [datum] bylo zjištěno, že jím bylo potvrzeno žalobkyni čerpání částky 400 000 Kč ze stavebního spoření (smlouva [číslo]) u [právnická osoba], a to dne [datum].

13. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] pro [list vlastnictví], k. ú. a obec Ledce, soud zjistil, že pozemek st. [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [parcelní číslo], je ve výlučném vlastnictví žalovaného.

14. Z e-mailové komunikace zástupců účastníků předložené za období od [datum] do [datum] soud zejména zjistil, že žalobkyně po žalovaném požadovala mj. zaplacení poloviny splátek zaplacených ze SJM na její úvěr, finančních prostředků žalované půjčené žalovanému v částce 400 000 Kč na doplacení bytu pro bývalou manželku žalovaného, finančních prostředků žalobkyně ve výši 200 000 Kč použité na rekonstrukci domu žalovaného, dalších 200 000 Kč ze stavebního spoření žalobkyně před uzavřením manželství, taktéž použité na rekonstrukci domu žalovaného a částku 500 000 Kč z úvěru žalobkyně použité na rekonstrukci interiéru domu žalovaného. Žalobkyně požadovala vyplatit 800 000 Kč na vypořádání SJM (později dne [datum] uvedla, že se jedná o částku bezdůvodného obohacení žalovaného, která nespadá do SJM, když v rámci vypořádání SJM požadovala žalobkyně zaplatit po žalovaném polovinu zaplacených splátek na její úvěr a doplatit žalovaným zbytek úvěru), doplatit úvěr u [obec] [anonymizováno] (nedoplatek cca 170 000 Kč). Žalobkyně prostřednictvím své zástupkyně e-mailem ze dne [datum] zástupkyni žalovaného sdělila, že majetkové záležitosti týkající se SJM jsou vypořádané, úvěr byl splácen za trvání manželství, což považuje žalobkyně za vypořádané, avšak úvěr splácí i po rozvodu, kdy úvěr uzavřený před sňatkem a splácený po rozvodu manželství nepodléhá režimu vypořádání SJM. Žalovaný souhlasil pouze s vypořádacím podílem ve výši 800 000 Kč.

15. Soud v řízení zamítl návrh žalobkyně na provedení důkazů smlouvou o dílo č. [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] č.: [anonymizováno] [rok], [číslo] [rok], [číslo] [rok], [číslo] [rok], [číslo] [rok], [číslo] [rok], č. [spisová značka] [číslo], č. [rok], č. [rok], doklady o použití prostředků na bytové účely [obec] [anonymizováno], smlouvou o dílo č. [anonymizováno] [číslo], příkazy k úhradě na celkovou částku 181 588 Kč, daňovým dokladem [číslo] daňovými doklady [právnická osoba], splátkovým kalendářem [obec] [anonymizováno] a ustanovením znalce za účelem stanovení hodnoty před a po rekonstrukci nemovitosti, a to pro nadbytečnost, neboť soud považoval skutkový stav za prokázaný a dostatečně objasněný pro konečné rozhodnutí o nárocích žaloby.

16. Soud hodnotil shora uvedené důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k následujícímu skutkovému závěru.

17. Účastníci spolu žili v nesezdaném soužití, následně uzavřeli manželství dne [datum]. Žalobkyně již před uzavřením manželství měla naspořenou částku na stavebním spoření u [právnická osoba] ve výši 200 000 Kč, u téže společnosti posléze uzavřela dne [datum] úvěr ze stavebního spoření, z něhož se zavázala výlučně žalobkyně, a to v částce 495 182 Kč (čerpán byl ve dvou částech, [datum] a [datum]). Úvěr byl pravidelně splácen částkou 3 750 Kč měsíčně vždy k 25. dni každého kalendářního měsíce dnem následujícím po měsíci, v němž byla provedena první výplata úvěru (tato byla provedena poprvé dne [datum]). Úvěr byl poskytnut jako účelový na změnu/údržbu stavby/udržovací práce a nezajištěný. Tyto finanční prostředky ve výlučném vlastnictví žalobkyně v celkové částce 695 182 Kč (200 000 Kč ze stavebního spoření a 495 182 Kč z úvěru ze stavebního spoření) poskytla žalovanému na rekonstrukci nemovitosti ve výlučném vlastnictví žalovaného, kde žili (nejprve jako druh a družka, po uzavření sňatku dne [datum] jako manželé) účastníci, jejich společná dcera a děti žalobkyně z předchozího vztahu. Manželství bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Mladé Boleslavi dne [datum], který nabyl právní moci dne [datum]. Manželé uzavřeli dohodu o vypořádání SJM po rozvodu manželství dne [datum]. V předmětné dohodě se dohodli, že nad rámec této dohody nebudou vůči sobě uplatňovat žádné majetkové nároky z titulu vypořádání SJM, a to ani do budoucna. Výlučný úvěr žalobkyně byl splácen ze společných prostředků za dobu uzavřeného manželství, na vypořádací podíl ze SJM zaplatil žalovaný žalobkyni částku 800 000 Kč, když obě strany učinily vypořádání splátek výlučného úvěru žalobkyně odlišně od zákonných ustanovení, a to tak, že žalovaný vyplatí polovinu zaplacených splátek na výlučný úvěr žalobkyně právě z důvodu investic do nemovitosti ve výlučném vlastnictví žalovaného. Uvedené splátky byly obsaženy v částce 800 000 Kč. Po rozvodu manželství účastníků splácela a nadále splácí úvěr výlučně žalobkyně. Žalovaný vznesl námitku promlčení nároku požadovaného žalobkyní, k této žalobkyně při ústním jednání před soudem dne [datum] uvedla, že promlčení začalo běžet až rozvodem manželství účastníků. Posléze její procesní obrana spočívala v tvrzení, že získala skutečnou vědomost o bezdůvodném obohacení žalovaného až po uzavření dohody o vypořádání SJM, případně, že vědomost získala až po sdělení právního názoru účastníkům soudem při jednání dne [datum]. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně a žalovaný společně řešili problematiku vypořádání SJM i vypořádání případných investic z výlučného majetku žalobkyně do výlučného majetku žalovaného prostřednictví svých zástupců (byť byla doložena e-mailová komunikace až z období května 2018), když do dohody nebylo zahrnováno placení úvěru po ukončení manželství, nýbrž pouze za dobu trvání manželství, tedy vědomost žalobkyně o tom, že se na její úkor žalovaný obohatil, jí byla známa již dříve. Proto k procesní obraně žalobkyně soud nepřihlížel a považoval ji za účelovou, když soud současně přihlédl i ke skutečnosti, že tato procesní obrana byla žalobkyní vznesena až po tzv. koncentraci řízení a současně nebyla způsobilá tuto koncentraci prolomit.

18. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

19. Podle § 451 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 1. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odst. 2 téhož ustanovení bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

20. Podle § 100 odst. 1 obč. zák. právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat.

21. Podle § 107 odst. 1 obč. zák. právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení se promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil.

22. Podle § 114 obč. zák. jde-li o právo mezi zákonnými zástupci na jedné straně a nezletilými dětmi a jinými zastoupenými osobami na druhé straně, promlčení ani nepočíná ani neběží, nejde-li o úroky a opětující se plnění. To platí i o právech mezi manžely.

23. Podle rozsudku NS ČR č. j. 28 Cdo 1374/2018-222:„ Za dostatečný právní důvod vynaložení investic na nemovitost (dům či bytovou jednotku) v tomto směru, tj. z pohledu naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení vzniklého z právního důvodu, jenž odpadl, soudní praxe považuje i vzájemnou dohodu účastníků o společném bydlení a využívání nemovitosti (bytu) k tomuto účelu, na jejímž základě se investující osoba podílela na pořízení nemovitosti či na jejích stavebních úpravách za účelem získání či zkvalitnění prostor pro společné bydlení; ke vzniku bezdůvodného obohacení v takovém případě dochází zpravidla teprve v okamžiku, kdy účastníci takové dohody zrušili společné soužití a společné užívání bytu… K tomu sluší se pak znovu připomenout, že u práv mezi manžely (nejde-li úroky a opětující se plnění) se pak počátek promlčecí doby odsouvá do toho dne, kdy mezi účastníky občanskoprávního vztahu, z něhož vyplývá příslušné právo, přestane existovat vztah manželský, resp. již dříve započatá promlčecí doba se za trvání tohoto vztahu staví (srov. § 114 obč. zák.)“ 24. Po právní stránce dospěl soud k následujícímu závěru.

25. Právní poměr mezi účastníky řízení – bývalými manžely – vznikl přede dnem nabytí účinnosti občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., účinného ode dne [datum], tedy věc se posuzuje podle občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., účinného do 31. 12. 2013. Investice z výlučného majetku žalobkyně do nemovitosti ve výlučném vlastnictví žalovaného byly učiněny během manželství účastníků v roce 2007 až [číslo]. Nemovitost ve výlučném vlastnictví žalovaného užívali oba manželé s jejich dětmi (společná dcera, děti žalobkyně z předchozího vztahu), tj. mezi účastníky v době manželství existovala dohoda o užívání předmětné nemovitosti, do níž žalobkyně investovala finanční prostředky ze svého stavebního spoření a z výlučného úvěru ze stavebního spoření žalobkyně. Finanční prostředky ve výlučném vlastnictví žalované investované do nemovitosti ve výlučném vlastnictví žalovaného žalobkyně mohla požadovat z titulu bezdůvodného obohacení podle § 451 odst. 1 obč. zák., neboť se jedná o případ bezdůvodného obohacení žalovaného vzniklého z právního důvodu, který odpadl (§ 451 odst. 2 obč. zák.), a to k okamžiku, kdy bylo manželství účastníků rozvedeno. Mezi účastníky po dobu manželství promlčení ani nepočalo, ani neběželo, a to v souladu s § 114 obč. zák. Manželství účastníků bylo rozvedeno dne [datum] rozhodnutím Okresního soudu v Mladé Boleslavi, právní moci nabylo rozhodnutí dne [datum]. Tedy ode dne [datum] počalo mezi manželi běžet promlčení podle § 114 obč. zák. Žalovaný namítl podle § 100 odst. 1 věty druhé obč. zák. promlčení nároku požadovaného žalobkyní, kdy k tomuto právnímu jednání žalovaného je soud povinen přihlédnout. Subjektivní promlčecí lhůta uplynula dne [datum], a to v souladu s § 107 odst. 1 obč. zák. Žaloba žalobkyně byla doručena soudu dne [datum]. Soud proto po vznesení námitky promlčení ze strany žalovaného, když tato způsobuje zánik nároku žalobkyně a nemožnost přiznání nároku soudem, žalobu žalobkyně výrokem I. v celém rozsahu zamítl.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení po zaokrouhlení na celé koruny v částce 32 525 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 76 647 Kč sestávající z částky 4 180 Kč za jednotlivý úkon právní služby, přičemž bylo vykonáno šest (6) úkonů, a to: -) převzetí a příprava zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., -) 3 x písemné podání ve věci samé, a to ze dne [datum], [datum] a ze dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., -) 2 x účast na jednání před soudem dne [datum] od 13:13 hod do 14:17 hod a dne [datum] od 9:00 hod do 9:30 hod podle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. K tomuto náleží náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč podle § 13 a. t. za každý z šesti (6) shora uvedených úkonů právní služby (tj. celkem 1 800 Kč). Dále jsou náklady žalovaného tvořeny náhradou za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 26 880 Kč ve výši 5 644,80 Kč, neboť zástupkyně žalovaného řádně prokázala, že je plátcem předmětné daně v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř. O splatnosti k rukám zástupkyně žalovaného soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř., žádný důvod k odepření nebo snížení náhrady nákladů řízení soud neshledal. Lhůtu k plnění stanovil soud třídenní s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

Poučení