13 C 81/2023 - 150

Rubrum

Městský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Ing. Tomáše Klusáka a přísedících Mgr. Ing. Václava Štanglici a Mgr. Adély Galleové ve věci žalobce:[tituly před jménem]. [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalované:[Jméno zainteresované společnosti]., IČO: [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/1] zastoupená advokátem [tituly před jménem]. [jméno FO] [tituly za jménem] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal určení, že výpověď z pracovního poměru ze dne [datum] daná žalovanou žalobci téhož dne, je neplatná, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 37 268 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne [datum] domáhal určení, že výpověď z pracovního poměru ze dne [datum] daná žalovanou žalobci téhož dne, je neplatná. Dle žalobce výpověď postrádá náležitosti výpovědi z organizačních důvodů zaměstnavatele dle § 52 písm. c) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce ve znění účinném pro projednávanou věc (dále jen „zákoník práce“). Dle žalobce výpověď postrádá skutkové vymezení organizační změny v souladu s § 50 odst. 4 zákoníku práce. Z výpovědí není možné posoudit jaké organizační změny přijala k tomu oprávněná osoba, jaké konkrétní změny byly přijaty, zda dopadají na pracovní pozici žalobce a zda je zde příčinná souvislost s organizační změnou a nadbytečností žalobce. Dále žalobce namítá neplatnost výpovědi kvůli diskriminaci žalobce z důvodu jeho manželského a rodinného stavu a vztahu nebo povinností k rodině dle § 16 odst. 2 zákoníku práce. Uvedené spatřuje žalobce v tom, že po odvolání jednatelky žalované [tituly před jménem]. [jméno FO] ([Anonymizováno] žalobce) na valné hromadě dne [datum] chtěla žalovaná ukončit pracovní poměr se všemi rodinnými příslušníky, kteří mají rodinný vztah k [tituly před jménem]. [jméno FO], tj. kromě žalobce obdržela výpověď i jeho [Anonymizováno] [Jméno zainteresované osoby 0/0] ([Anonymizováno] [tituly před jménem]. [jméno FO]) a měl obdržet výpověď i [Anonymizováno] [tituly před jménem]. [jméno FO]. [jméno FO]. Důvodem výpovědi nebyla v žádném případě organizační změna sledující zvýšení efektivnosti práce, nýbrž rodinná příslušnost žalobce s [tituly před jménem]. [jméno FO]. V této souvislosti žalobce poukazuje na časový sled událostí ze dne [datum]. Valná hromada skončila v [Anonymizováno] hod., žalobci byla doručena výpověď v [Anonymizováno] hod. Během 18 minut nelze přijmout takto důležitou organizační změnu.

2. Žalovaná ve vyjádření nárok uplatněný žalobou neuznala v plném rozsahu. Uvedla, že výpověď obsahuje dostatečné skutkové vymezení výpovědního důvodu dle § 50 odst. 4 zákoníku práce. Je z ní patrné, že výpověď byla žalobci dána z důvodu dle § 52 písm. c) zákoníku práce. Výpověď přímo odkazuje na organizační změnu a byla učiněna v příčinné souvislosti s ní. Žalovaná ve výpovědi popsala, v čem tato organizační změna spočívala a zároveň uvedla, že v návaznosti na tuto organizační změnu byly zrušeny pracovní místa včetně pracovního místa žalobce, a proto se stal nadbytečným. Organizační změna byla přijata jednateli žalované, byla vyhotovena písemně, s účinností ke dni [datum]. Žalovaný byl s organizační změnou seznámen před podáním výpovědi a následně též v samotné výpovědi. Dle žalované nedošlo k diskriminaci žalobce. U žalované došlo zákonným a platným způsobem k odvolání stávajících jednatelů na valné hromadě a následně ke zvolení nových jednatelů [jméno FO] a [jméno FO]. Organizační změna byla přijata s cílem zefektivnit práci, řízení a procesy u žalované, jakož i ušetřit finanční náklady na zcela nadbytečné pracovní pozice. Tyto pracovní pozice nyní zcela s přehledem zvládají současní jednatelé a na tyto pozice žalovaná nikoho nového nepřijala. Organizační změnou byla zrušena tři pracovní místa bez ohledu na jejich obsazení. U žalované došlo v souvislosti s přijatou organizační změnou k úspoře v roce [rok] ve výši 3 740 459 Kč oproti roku [rok] a roce [rok] je předpoklad úspory ve výši 4 447 415 Kč. Proto žalovaná navrhla, aby soud podanou žalobu zamítl.

3. V podrobnostech argumentace účastníků odkazuje soud na jejich písemná podání a přednesy, které jsou součástí spisu a jsou druhé straně sporu známy.

4. Podle § 120 odst. 3 o. s. ř. soud vzal za svá skutková zjištění v podobě shodných skutkových tvrzení účastníků.

5. Žalovaná jako společnost vznikla [datum] s tím, že od počátku ve společnosti působil jako jednatel [jméno FO] a dále [tituly před jménem]. [jméno FO], kteří byli rovněž společníky, kdy následně se stal společníkem pan [jméno FO] s podílem 20 %, kdy [tituly před jménem]. [jméno FO] měla 40 % a [jméno FO] rovněž 40 %. Žalobce byl od [datum] zaměstnancem žalované. Od [datum] působil v pozici [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Dne [datum] byla žalobci předána výpověď s výpovědním důvodem dle § 52 písm. c) zákoníku práce. Pracovní poměr žalobce u žalované skončil dne [datum]. Dne [datum] se konala valná hromada. Na konci pozvánky valné hromady bylo navrženo usnesení, kterým by byli odvoláni oba jednatelé, a to [jméno FO] a [tituly před jménem]. [jméno FO] s tím, že je měl nahradit ve společnosti pan [tituly před jménem]. [jméno FO] a žalobce. V průběhu valné hromady [jméno FO] prostřednictvím svého právního zástupce vznesl návrh usnesení, aby byl jednatelem společnosti jmenován on a [tituly před jménem]. [jméno FO], přičemž toto bylo odhlasováno a schváleno v poměru hlasů 60 proti 40. [tituly před jménem]. [jméno FO] hlasovala proti takovému rozhodnutí (40 %). Po valné hromadě dne [Anonymizováno]. byla přijata organizační změna, která zrušila pracovní místo žalobce, jeho [Anonymizováno] a [jméno FO], přičemž po přijetí této organizační změny byly předány výpovědi dle § 52 písm. c) zákoníku práce žalobci, jeho manželce. Proti usnesení valné hromady z [datum] nebyla podána žaloba na neplatnost určení neplatnosti usnesení valné hromady.

6. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

7. Z pracovní smlouvy žalobce (č. l. 4-5) vyplývá, že žalobce byl od [datum] zaměstnancem žalované na pozici [Anonymizováno] [Anonymizováno]. V této pozici byl podřízen přímo vedení společnosti. Od [datum] žalobce působil jako [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] (dodatek č. [hodnota] k této pracovní smlouvě, č. l. 6-7).

8. Dne [datum] v [Anonymizováno] hodin žalovaná přijala organizační změnu, kterou odůvodnila tím, že je nutné zefektivnit práci, řízení a procesy uvnitř společnosti, čemuž je nutné přizpůsobit strukturu pracovních míst. Uvedeného nelze docílit jinak, než odstraněním některých nelogických či duplicitních prvků firemní struktury, nadbytečný pracovních pozic, jakož i obecně zeštíhlením organizace, aby společnost mohla co nejefektivněji reagovat na plánované změny. Sekundárním důsledkem organizační změny bude rovněž ušetření finančních prostředků. Organizační změna zrušila následující pracovní místa: [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], pracovní pozice, která odpovídá práce související s činností [Anonymizováno] oddělení. Celkem byla zrušena tři pracovní místa. Se třemi zaměstnanci měl být na základě organizační změny ukončen pracovní poměr. Organizační změny měly být provedený ke dni přijetí tohoto rozhodnutí, tj. ke dni [datum] (rozhodnutí o organizační změně ze dne [datum], č. l. 23).

9. Žalobci byla dána dne [datum] v [Anonymizováno] hodin výpověď z pracovního poměru, kterou žalobce odmítl podepsat a převzít, o čemž je učiněn na výpovědi záznam. Výpověď byla odůvodněna tím, že zaměstnavatel přijal dne [datum] organizační změnu za účelem zvýšení efektivnosti práce, kterou byla mimo jiné zeštíhlena firemní struktura a odstraněny některé její nadbytečné prvky, a v jejímž důsledku dojde rovněž úspoře finančních prostředků zaměstnavatele. Organizační změnou dojde ke zrušení některých pracovních pozic a pracovních míst, včetně pracovního místa zaměstnance. Dále je zde uvedeno, že důvodem výpovědi je tedy přijatá organizační změna, v jejímž důsledku se zaměstnanec pro zaměstnavatele stal nadbytečným a je proto dán výpovědní důvod dle § 52 písm. c) zákoníku práce. Dále je zde uvedeno, že zaměstnavatel tímto dává zaměstnanci výpověď dle ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce (výpověď, č. l. 8).

10. Žalobce oznámil dne [datum] žalované, že výpověď považuje za neplatnou, a trvá na další zaměstnávání (přípis žalobce ze dne [datum] o trvání na dalším zaměstnávání vč. doručenky, č. l. 9-10).

11. Dle organizační struktury žalované (č. l. 49) ke dni [datum] má žalovaná dva jednatele. Ekonomický a interní úsek (cca [Anonymizováno] osob) je podřízen jednateli [jméno FO], stejně jako obchodní úsek (cca [Anonymizováno] osob). Personální (cca [Anonymizováno] osob) a výrobní úsek ([Anonymizováno] osob) je podřízen jednateli [jméno FO]. Management kvality má na starosti [jméno FO].

12. Žalovaná byla zapsána do obchodního rejstříku dne [datum]. Do [datum] byli jednateli [jméno FO] a [tituly před jménem]. [jméno FO]. Nahradili je od [datum] [tituly před jménem]. [jméno FO] a [jméno FO]. Společníky žalované jsou [jméno FO] (obchodní podíl [Anonymizováno] %), [tituly před jménem]. [jméno FO] (obchodní podíl [Anonymizováno] %) a [jméno FO] (obchodní podíl [Anonymizováno] %) (úplný výpis z OR žalované, č. l. 33-35).

13. Žalovaná přispěla žalobci v roce [Anonymizováno] na penzijní a životní pojištění částkou [částka] (penzijní a životní pojištění č. l. 65-66).

14. Z nákladů na mzdy a benefity (č. l. 67) soud zjistil, že mzdový náklad na žalobce v roce [Anonymizováno] činil cca [částka], [Jméno zainteresované osoby 0/0] [částka], [tituly před jménem]. [jméno FO] [částka], [tituly před jménem]. [jméno FO] [částka]. Úspora na nákladech proti roku [rok] [částka], v roce [rok] [částka]. Uvedené vyplývá rovněž z mzdových nákladů leden [Anonymizováno] – [Anonymizováno] (č. l. 70) a mzdových nákladů leden [Anonymizováno] – prosinec [Anonymizováno] (č. l. 71). 15. [tituly před jménem]. [jméno FO] dal dne [datum] výpověď z pracovního poměru u žalované (výpověď z pracovního poměru, č. l. 73).

16. Z výroční zprávy žalované za rok [Anonymizováno] a její přílohy (výkaz zisku a ztrát) soud zjistil, že mzdové náklady činily v roce [Anonymizováno] částku [částka], v roce [Anonymizováno] to činilo [částka].

17. Z výpovědi svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] učiněné na jednání soudu dne [datum] soud zjistil, že v době předávání výpovědi působila jako [Anonymizováno] u [Anonymizováno] [Anonymizováno] žalované. Svědkyně uvedla, že k žalované dorazili až po skončení valné hromady, které se účastnil zástupce žalované [tituly před jménem] [jméno FO]. Následně byla v sídle žalované podepsána organizační změna, která byla předána žalobci a paní [jméno FO]. Dokumentace byla připravena dopředu. Předávání dokumentů svědkyně neviděla, jelikož byla ve vedlejší místnosti. Organizační změna už byla připravena dopředu, takže se řešil podpis té organizační změny, což svědkyně viděla. Následné předávání dokumentace bylo celé ve velkých emocích. Svědkyně uvedla, že nevěděla dopředu o organizační změně týkající se rodinných příslušníků.

18. Z výpovědi svědka [jméno FO] učiněné na jednání soudu dne [datum] soud zjistil, že ten spolupracuje s žalovanou asi [Anonymizováno] let, a to [Anonymizováno] na [Anonymizováno]. Věnuje se u žalované [Anonymizováno] [Anonymizováno] jako její [Anonymizováno]. Svědek dále uvedl, že [Anonymizováno] společnosti je pan [jméno FO], kterou tu společnost táhne, stmeluje. V posledních 2-3 letech před valnou hromadou z roku [Anonymizováno] tak bývalí jednatelé [jméno FO] a [tituly před jménem]. [jméno FO] byli upozaděni na vlastní přání. Své činnosti delegovali na další lidi. Obchod měl na starosti [jméno FO], finance správu budov žalobce a výrobu [jméno FO]. Co se týče toho období po té valné hromadě, tak [jméno FO] a [jméno FO] se stali novými jednateli a zhruba 2-3 místa byla zrušena, byly dány výpovědi. Organizační změnou došlo k zúžení řídící úrovně o jednu část. Dle svědka to bylo dobře, jelikož předtím ta organizační struktura byla neefektivní. Ve společnosti bylo moc ředitelů při [Anonymizováno] zaměstnancích. Bylo to zeštíhleno za účelem zvýšení efektivity. Pro žalobce byla vytvořena pozice [Anonymizováno] [Anonymizováno], kde se zabýval zřejmě tedy financemi a správou majetku a měl na starosti i tu personalistiku. Předtím tyto věci mívali na starosti jednatelé, a to především paní jednatelka [jméno FO]. Svědkovi to přišlo jako účelové vytvoření dalšího místa. Svědek nevěděl o žádných sporech mezi bývalými jednateli, o té organizační změně nevěděl nikdo. Na zrušená místa nebyli přijímáni noví zaměstnanci, kdy personalistiku si přebral [jméno FO] a finanční věci a správu budov [jméno FO].

19. Z výpovědi bývalé jednatelky žalované [tituly před jménem]. [jméno FO] učiněné na jednání dne [datum] soud zjistil, že působila [Anonymizováno] let jako jednatelka žalované společně s [jméno FO]. Ve společnosti působila i [Anonymizováno] [jméno FO], a to jako [Anonymizováno]. Působil tam i [Anonymizováno] [tituly před jménem]. [jméno FO]. Byla to malá [Anonymizováno] firma až na [jméno FO], který byl přijat za podivných okolností v roce [Anonymizováno]. Takové vztahy byly u žalované až do valné hromady [datum]. Ve společnosti od roku [Anonymizováno] působil i [Anonymizováno] [jméno FO]. [jméno FO] a rovněž ve společnosti působila [Anonymizováno] [jméno FO]. [jméno FO]. [jméno FO] dostal rovněž výpověď, nicméně pro špatný zdravotní stav si tu obsílku nevyzvedl. Z důvodu svého nepříznivého zdravotního stavu podal poté sám výpověď. Bývalá jednatelká žalované [tituly před jménem]. [jméno FO] dále uvedla, že s [jméno FO] byli vždy v souladu a ve shodě ohledně obchodního vedení společnosti. Samozřejmě určité rozpory se objevovaly, které se týkaly jejího vztahu s [jméno FO]. V určitých věcech se neshodli. V roce [Anonymizováno] byla k žalované přijata [Anonymizováno] [tituly před jménem]. [jméno FO] na pozici [Anonymizováno]. [jméno FO] s tím neměl problém. Žádné výběrové řízení na tuto pozici neprobíhalo, nebylo to v naší společnosti obvyklé. Od roku [Anonymizováno] působil ve společnosti i žalobce, který následně byl povýšen na pozici [Anonymizováno] [Anonymizováno]. S [jméno FO] byli domluveni, že našimi nástupci v pozici jednatelů budou členové rodiny. O tom, že bude pan žalobce přijat na tu pozici toho [Anonymizováno] [Anonymizováno] rozhodla ona společně s [jméno FO]. Bylo to určité rozšíření širšího vedení společnosti. Předtím ta pozice ve společnosti nebyla. Tu náplň práce vykonávala ona jako bývalá jednatelka, pomáhala jí účetní. Náplň práce [Anonymizováno] [Anonymizováno] spočívala ve finančních záležitostech, mzdách, správě budov, investicích, kontrole stavu financí, finančním reportingu na porady. Na této úrovni byl tedy finanční ředitel, obchodní ředitel, výrobní ředitel, a ještě manager kvality, to byl pan [jméno FO]. Ohledně valné hromady dne [datum] uvedla, že s [jméno FO] byli domluveni, že jednatelství se ujmou [jméno FO] a žalobce. Samozřejmě ve hře byl i [jméno FO]. Co se týče těch valných hromad, tak ty vždy probíhaly za účasti nás tří společníků a v nějakém normálním duchu. Toho [datum] valná hromada začala v [Anonymizováno] hodin. Naběhlo tam [Anonymizováno] právníků od pana [jméno FO], byl tam notář. [tituly před jménem]. [jméno FO] byla ze všeho rozrušená. Následně bylo tedy odhlasováno, že byli s [jméno FO] odvolání. Jednateli byli zvoleni [jméno FO] a [jméno FO]. Výsledek valné hromady u soudu nenapadla.

20. Z výpovědi bývalého jednatele žalované [jméno FO] učiněné na jednání dne [datum] soud zjistil, že byl jednatelem žalované od založení do roku [Anonymizováno]. V současnosti je stále společníkem. Žalobce byl u žalované od roku [Anonymizováno]. Prošel si pozicemi ve [Anonymizováno], ale tam neměl autoritu, nehodil se do [Anonymizováno], proto byl jmenován [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Žalobce se stal [Anonymizováno] [Anonymizováno] na návrh [tituly před jménem]. [jméno FO] (chtěla ubrat trochu práce), pozice se vytvořila nově. Výběrové řízení na tuto pozici neproběhlo, on s tím souhlasil, protože firma to utáhla. Žalobci se zvedl plat. Činnosti, které vykonával, dělala předtím druhá jednatelka [tituly před jménem]. [jméno FO]. Dále ve společnosti dělala působila [Anonymizováno] žalobce a [Anonymizováno] [tituly před jménem]. [jméno FO]. Opět to bylo z rozhodnutí [tituly před jménem]. [jméno FO]. Na obchodním oddělení působil jeho [Anonymizováno] [jméno FO], který se poté stal šéfem obchodního oddělení. O jeho odměně rozhodl on spolu s [tituly před jménem]. [jméno FO]. Jeho [Anonymizováno] s [Anonymizováno] u žalované vykonávali účetnictví. Dle [tituly před jménem]. [jméno FO] brzdila inovace a rozvoj společnosti (oddalovala to). Spolu se dohodli, že novými jednateli se stane žalobce a jeho [Anonymizováno]. To však neoznámili dalšímu společníkovi panu [jméno FO], který se to dozvěděl z pozvánky na valnou hromadu. Následně ho [jméno FO] oslovil a navrhl mu ozdravení a zefektivnění společnosti. Uvedenému byl přítomen i jeho [Anonymizováno]. Mělo se rozpustit personální oddělení, které by si pod sebe vzal pan [jméno FO]. [jméno FO] se měl stát jednatelem s jeho [Anonymizováno]. Jelikož se mu návrh líbil, oslovil advokátní kancelář [Anonymizováno], aby mu poradili, jak to udělat. Předtím ho nenapadlo, aby byl pan [jméno FO] jednatelem, jelikož byl spíše v pozadí, nicméně měl nejvíc zkušeností, ve společnosti působil [Anonymizováno] let. Navrhoval i digitalizaci toho personálního oddělení, aby se zmenšil tok papírů. S nápadem na úspory přišel pan [jméno FO] [jméno FO] se dále nezajímal, co bude s rodinnými příslušníky paní [jméno FO]. S rodinou [jméno FO] žádné jiné spory neměli. [Anonymizováno] [tituly před jménem]. [jméno FO] působil u žalované také od začátku. Co dělal, [jméno FO] nevěděl, snad měl rozdělovat prémie na základě nějaké tabulky, pokud se prémie rozdělovaly.

21. Z účastnické výpovědi současného jednatele žalované [jméno FO] učiněné na jednání dne [datum] soud zjistil, že u žalované působil od roku [Anonymizováno], a to v [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Následně se zabýval i různými peněžními toky, IT, zapojoval informační systém, působil jako [Anonymizováno] [Anonymizováno], kde zpracovával různé finanční analýzy ziskovosti, jednotlivé statistiky, míru nákladových cen, efektivitu těch výrobních procesů, byl i na oddělení plánování, vedoucí nákupu, kde řešil zásoby i cenové nabídky. Dále měl na starosti jednoho zahraničního zákazníka s tím, že to následně převzal žalobce. Poté se stal obchodním ředitelem. V té době pan [jméno FO] měl na starosti výrobu, [jméno FO] měl na starosti obchod a IT a žalobce měl finance a správu budov. Později přišel [jméno FO] s nápadem, že by odešel z pozice jednatele. Jednatelem se měl stát on a žalobce, avšak pak přišel [jméno FO], že by měl být jednatelem. Přišel s tím nejdříve za [jméno FO] a on byl k tomu jednání přizván. [jméno FO] jim nastínil, že je u žalované déle než žalobce, má více zkušeností. [jméno FO] učinil návrh zeštíhlení žalované, jelikož zde byla neefektivita na oddělení [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Po valné hromadě pan [jméno FO] převzal [Anonymizováno] část a on převzal [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno]. On měl s financemi zkušenosti, jelikož dělal výkazy cash flow, které programoval pro žalovanou. Uvedené výkazy naprogramoval on, jelikož měl know-how. Dále ještě zpracovával odhad průběžného výsledku hospodaření, a to také na základě analýzy dat. [Anonymizováno] (žalobce) to nezpracovával kvůli know-how. Bylo přistoupeno ke zrušení personálního oddělení, jelikož tam bylo vidět, že to je neefektivní. Nebylo tam tolik práce, což je i vidět nyní po digitalizaci, kterou zavedli. Co se týče např. faktur, vše je automatizované, nemusí se ručně zadávat, prakticky se tedy netiskne. [jméno FO] spory s rodinou [jméno FO] neměl. Spíše šlo o to, že [tituly před jménem]. [jméno FO] nesouhlasila např. s tou digitalizací. Jako obchodní ředitel pobíral [částka]/měsíc, s odměnami mohl mít [částka] měsíčně. Následně valná hromada rozhodla o zvýšení odměny jednatelů na [částka], nicméně z důvodu ekonomické situace si v současné době vyplácí asi [částka], nicméně ty úspory byly i se započítaným platem [částka] měsíčně. Náklady na mzdy v roce [rok] měly být nižší, nicméně se musí zohlednit, že se zaměstnancům dával 14. plat v roce [rok].

22. Z účastnické výpovědi dalšího současného jednatele žalované [jméno FO] učiněné na jednání dne [datum] soud zjistil, že k žalované přišel na jaře [Anonymizováno]. Působil jako vedoucí [Anonymizováno]-[Anonymizováno] úseku. Před valnou hromadou v roce [Anonymizováno] působil jako [Anonymizováno] [Anonymizováno] s tím, že byl současně společníkem, který se stal v létě [Anonymizováno]. Následně se dozvěděl, že byl záměr bývalých jednatelů ze společnosti odejít. Z pozvánky na valnou hromadu se dozvědel, že se má stát druhým jednatelem žalobce, což mu přišlo nelogické, protože ve společnosti působil mnohem delší dobu a měl mnohem víc zkušeností s celým procesem řízení i technologickým procesem ve společnosti. Proto navrhl [jméno FO] schůzku, kde mu představil svůj návrh, který spočíval dále k zeštíhlení organizační struktury řídícího vedení v personální oblasti a ve finanční oblasti, jelikož současná struktura nebyla efektivní. Do roku [Anonymizováno] měl zkušenost, že se to dalo zvládat v rámci náplně práce dvou jednatelů. Osobní spory s rodinou [tituly před jménem]. [jméno FO] neměl, nicméně s [tituly před jménem]. [jméno FO] měli někdy rozdílné pohledy ohledně pracovních věcí. Vážné spory neměli, ani co se týče žalobce. Jeho návrh vycházel ze zkušeností s procesy u žalované. Přišlo mu, že oddělení personální je nadbytečné. Neuvažoval z hlediska nějakých rodinných vazeb nebo o konkrétních pracovnících. Po valné hromadě padlo rozhodnutí, že budou takto postupovat. Po přijetí organizační změny se stále zabýval výrobou a k tomu přibyla ta personalistika, kde zavedli digitalizaci, což mu umožnilo tu práci zefektivnit. Neuvažoval, že by byl jednatelem místo [jméno FO]. Byla zvažována jiná pozice pro osoby, kterých se dotkla organizační změna, ale nenašli možnost uplatnění.

23. Z účastnické výpovědi žalobce učiněné na jednání soudu dne [datum] soud zjistil, že u žalované působil od léta [Anonymizováno]. Asi [Anonymizováno] měsíců ve [Anonymizováno] ([Anonymizováno] [Anonymizováno]) a pak se asi [Anonymizováno] roky zabýval různými cenovými nabídkami ([Anonymizováno] oddělení). Dále se staral o [Anonymizováno] klienta ([Anonymizováno] [Anonymizováno] pro tohoto klienta i pro další [Anonymizováno] klienty). Zde působil [Anonymizováno] let. Asi v roce [Anonymizováno] po domluvě s paní [jméno FO] se přesunul k ní do kanceláře, kdy měl začít vykonávat [Anonymizováno] a [Anonymizováno] část, což po ní převzal. [jméno FO] byl dříve obchodní vedoucí, pak přešel do výroby. [jméno FO] si převzal pod sebe obchodní úsek. Společně řídili tu společnost. Jednatelé byli sice upozaděni, nicméně zůstala jim podpisová práva a k významným věcem se vyjadřovali a schvalovali je. Žalobce se tedy zabýval [Anonymizováno] částí, [Anonymizováno] částí a [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Žalobce uvedl, že se zabýval [Anonymizováno] [Anonymizováno]. To se týkalo např. [Anonymizováno] (komunikace s [Anonymizováno] o [Anonymizováno]), komunikace ohledně [Anonymizováno] programů, komunikace s [Anonymizováno], dále [Anonymizováno] [Anonymizováno] (sděloval, že někdo nezaplatil určitou fakturu a už [jméno FO] z hlediska obchodního úseku to začal řešit s tím dotčeným odběratelem). Dále řešil i finanční výkazy typu cash flow (na to byl vytvořen excel). Dále vytvářel finanční reporty (výkaz cash flow a jeho vývoje a neuhrazených pohledávek) Dělal i roční plán investic společně s ostatními [Anonymizováno]. Optimalizaci nákladové části žalované neřešil. V oblasti personální se účastnil výběrových řízení, dále dotčeného zaměstnance uvedl do zaměstnání. Když dostal zprávu od výrobního ředitele, že potřebuje např. dělníka, tak jeho úkolem bylo tedy předat tuto informaci personální. Ta měla zajistit inzerci a poptat pracovníka. Poptávali se cca 1-2/měsíc. Co se týče té administrativy nebo správy budov, tak jsem měl na starosti nárazové situace (např. s elektrikářem). Dále řešil investice v rámci té správy budov do nového osvětlení (uvedené činil 1x – jednorázová akce). Komunikoval s ostrahou. Měl pod sebou [Anonymizováno] zaměstnance (dvě [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno]). Výrobní úsek měl asi [Anonymizováno] zaměstnanců a obchodní úsek [Anonymizováno] zaměstnanců. Dle žalobce mu byla předána výpověď. Organizační změna mu předána nebyla.

24. Z notářského zápisu [Anonymizováno] (č. l. 21-22) a z pozvánky na valnou hromadu ze dne [datum] (č. l. 58) soud nezjistil nic nad rámec nesporných skutkových zjištění mezi účastníky. Z dokladů o výplatě mzdy z účtu žalované žalobci (č. l. 68-69) + organizační struktury žalované (platnost ke dni [datum]) + z výpisu z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba]. a [právnická osoba]. (č. l. 86-88) + výpisů z živnostenského rejstříku (č.l. 89-90) soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro projednávanou věc. Z protokolu o jednání z řízení u Městského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka] (č. l. 96-107) soud neučinil žádná skutková zjištění nad rámec skutkových zjištění z tohoto řízení.

25. Návrhy na doplnění dokazování soud zamítl. Soud dospěl k závěru, že by další dokazování bylo v rozporu se zásadou procesní ekonomie v řízení, jelikož skutkový stav byl zjištěn dostatečným způsobem pro jeho právní posouzení. Jednalo se o výslech svědkyně [Jméno zainteresované osoby 0/0] ([Anonymizováno] žalobce). Dle soudu byl skutkový stav ve vztahu k namítaným důvodům neplatnosti výpovědi (nedostatečné skutkové vymezení + diskriminace) zjištěn přesvědčivě z ostatních provedených důkazů. To se týkalo především průběhu osudného dne [datum] a skutečným důvodům pro udělení výpovědi žalobci.

26. Zjištěný skutkový stav podřadil soud pod následující zákonná ustanovení.

27. Podle § 16 odst. 2 zákoníku práce v pracovněprávních vztazích je zakázána jakákoliv diskriminace, zejména diskriminace z důvodu pohlaví, sexuální orientace, rasového nebo etnického původu, národnosti, státního občanství, sociálního původu, rodu, jazyka, zdravotního stavu, věku, náboženství či víry, majetku, manželského a rodinného stavu a vztahu nebo povinností k rodině, politického nebo jiného smýšlení, členství a činnosti v politických stranách nebo politických hnutích, v odborových organizacích nebo organizacích zaměstnavatelů; diskriminace z důvodu těhotenství, mateřství, otcovství nebo pohlavní identifikace se považuje za diskriminaci z důvodu pohlaví.

28. Podle § 50 odst. 1, 2 a 4 zákoníku práce výpověď z pracovního poměru musí být písemná, zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodu výslovně stanoveného v § 52 a dá-li zaměstnavatel zaměstnanci výpověď, musí důvod ve výpovědi skutkově vymezit tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem. Důvod výpovědi nesmí být dodatečně měněn.

29. Podle § 52 písm. c) zákoníku práce zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď, stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách.

30. Podle § 72 zákoníku práce neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

31. Právním posouzením shora zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že včas podaná žaloba žalobce na určení neplatnosti výpovědi ze dne [datum] není důvodná, jelikož soud výpověď žalované udělenou žalobci dle § 52 písm. c) zákoníku práce vyhodnotil jako platnou, jelikož byla dostatečně určitá, byl naplněn důvod dle shora uvedené ustanovení zákoníku práce a nebyla diskriminační.

32. Zákon nepředepisuje formu ani obsah organizačního opatření, na základě kterého je možno dát výpověď dle § 52 písm. c) zákoníku práce. Organizační opatření nemusí splňovat ani písemnou formu a nejedná se o právní úkon, ale pouze o skutečnost (tzv. faktický úkon), která je hmotněprávním předpokladem pro právní jednání tam, kde to právní předpisy stanoví, a která není sama o sobě způsobilá přivodit následky v právních vztazích účastníků pracovněprávního vztahu. Takové rozhodnutí sice musí být přijato před podáním výpovědi (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2013, sp. zn. 21 Cdo 863/2012, který byl uveřejněn pod č. 9/2015 v časopise Právní rádce) a zaměstnanec s ním musí být seznámen, avšak postačí, jestliže se tak stane až ve výpovědi z pracovního poměru (srov. odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2004, sp.zn. 21 Cdo 2580/2003, uveřejněného pod č. 45/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 14. 7. 2015, sp. zn. 21 Cdo 3777/2014).

33. Ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce obsahuje jediný zákonný důvod výpovědi, jímž je nadbytečnost zaměstnance v důsledku (jakékoliv) organizační změny. Ke skutkovému vymezení tohoto důvodu výpovědi v souladu s ustanovením § 50 odst. 4 zákoníku práce (tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem) proto postačuje, aby bylo z výpovědi (po jejím případném výkladu) zřejmé, že byla zaměstnanci dána pro jeho nadbytečnost v důsledku organizační změny, a o jakou organizační změnu šlo. Organizační změna nemusí být ve výpovědi vyjádřena číselným či jiným podobným označením. Podstatné je, aby zaměstnanci, kterému je výpověď dávána, bylo zřejmé, v čem spočívala organizační změna, v důsledku níž se stal pro zaměstnavatele nadbytečným (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2022, sp. zn. 21 Cdo 3156/2021).

34. V projednávané věci bylo provedeným dokazováním prokázáno, že organizační změna byla přijata žalovanou prostřednictvím jejich jednatelů, a to dne [datum] v [Anonymizováno] hodin, tj. před podáním výpovědi žalobci, přičemž žalobce byl s uvedenou organizační změnou seznámen v samotné výpovědi (doručena v [Anonymizováno] odepřením jejího přijetí ze strany žalobce v souladu s § 334 odst. 3 zákoníku práce), kde je mj. uvedeno, že zaměstnavatel přijal dne [datum] organizační změnu za účelem zvýšení efektivnosti práce, kterou byla mimo jiné zeštíhlena firemní struktura a odstraněny některé její nadbytečné prvky, a v jejímž důsledku dojde rovněž úspoře finančních prostředků zaměstnavatele. Organizační změnou dojde ke zrušení některých pracovních pozic a pracovních míst, včetně pracovního místa zaměstnance. Výpověď obsahuje sdělení, že důvodem výpovědi je tedy přijatá organizační změna, v jejímž důsledku se zaměstnanec pro zaměstnavatele stal nadbytečným a je proto dán výpovědní důvod dle § 52 písm. c) zákoníku práce. Dále je zde uvedeno, že zaměstnavatel tímto dává zaměstnanci výpověď dle ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce 35. V projednávané věci je dle soudu z výpovědi udělené žalobci zcela zřejmé, že byla žalobci dána pro jeho nadbytečnost v důsledku organizační změny, což obsahuje sdělení, co je důvodem výpovědi. Výpověď dostatečně konkrétně označuje, o jakou organizační změnu šlo (organizační změna z [datum]). Dle soudu z výpovědi lze pro žalobce seznat, v čem spočívala organizační změna ze dne [datum], kvůli které se stal žalobce pro žalovanou nadbytečným. Ta spočívala v zeštíhlení firemní struktury u žalované za účelem odstranění nadbytečných prvků (kvůli zvýšení efektivnosti práce) a úspory finančních prostředků. Proto došlo ke zrušení pracovního místa žalobce. Soud shledal takto vymezené důvody jako dostatečně konkrétní a nezaměnitelné s jiným důvodem a v souladu s výše uvedeným rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3156/2021. Dle soudu výpověď obsahuje všechny zákonem předepsané náležitosti a je tak dostatečně určitá a platná. Námitky žalobce, že výpověď není dostatečně určitá a konkrétní v rámci vymezení výpovědního důvodu, a proto je neplatná, tedy nejsou důvodné.

36. Podle ustálené judikatury soudů (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 1968, sp. zn. 6 Cz 215/67, uveřejněný pod č. 57 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1968, rozsudek Nejvyššího soudu ČSR ze dne 23. 7. 1968, sp. zn. 6 Cz 49/68, uveřejněný pod č. 94 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1968, popř. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 6. 2002 sp. zn. 21 Cdo 1369/2001, a další) patří k předpokladům pro podání výpovědi z pracovního poměru podle ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce to, že o změně úkolů zaměstnavatele, jeho technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách přijal zaměstnavatel nebo příslušný orgán rozhodnutí, podle kterého se konkrétní zaměstnanec stal nadbytečným, a že tu je příčinná souvislost mezi nadbytečností zaměstnance a přijatými organizačními změnami, tj. že se zaměstnanec stal právě v důsledku takového rozhodnutí (jeho realizací u zaměstnavatele) nadbytečným.

37. Zaměstnanec je pro zaměstnavatele nadbytečný ve smyslu ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce tehdy, jestliže jeho práce, kterou je povinen konat podle pracovní smlouvy v rámci sjednaného druhu práce, pro zaměstnavatele není na základě rozhodnutí o organizačních změnách zcela nebo v dosavadním rozsahu (náplni) v dalším období potřebná. Závěr o nadbytečnosti konkrétního zaměstnance musí vycházet z druhu práce, který má zaměstnanec vykonávat pro zaměstnavatele podle pracovní smlouvy, a z posouzení, zda přijatá organizační změna činí výkon této práce zcela nebo v dosavadním rozsahu (náplni) pro zaměstnavatele nepotřebným. Rozvázání pracovního poměru výpovědí pro nadbytečnost zaměstnance není podmíněno absolutním snížením počtu zaměstnanců, naopak může k němu dojít i při zvyšování počtu zaměstnanců, aniž by tím došlo ke zmaření účelu reorganizace. Zaměstnavatelům zákon umožňuje, aby regulovali nejen počet svých zaměstnanců, ale i jejich kvalifikační složení tak, aby zaměstnávali jen takový počet zaměstnanců a v takovém kvalifikačním složení, jaké odpovídá jejich potřebám (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 6. 2002, sp. zn. 21 Cdo 1369/2001, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2009, sp. zn. 21 Cdo 2452/2008, anebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 3. 2017, sp. zn. 21 Cdo 4485/2016). O výběru zaměstnance, který je nadbytečným, rozhoduje výlučně zaměstnavatel; soud není oprávněn v tomto směru rozhodnutí zaměstnavatele přezkoumávat.

38. Je podstatné, zda rozhodnutí zaměstnavatele (příslušného orgánu) sledovalo změnu úkolů zaměstnavatele, technického vybavení, snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo jinou organizační změnu, pomocí níž měl být regulován počet zaměstnanců a jejich kvalifikační složení tak, aby zaměstnavatel nadále zaměstnával jen takový počet zaměstnanců a v takovém kvalifikačním složení, jaké odpovídá jeho potřebám, nebo zda podle svého obsahu nebo účelu směřovalo k jinému cíli. Jestliže rozhodnutí zaměstnavatele (příslušného orgánu) bylo opravdu přijato (posuzováno podle jeho skutečného smyslu) k dosažení změny úkolů zaměstnavatele, technického vybavení, snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo jiné organizační změny, byl splněn hmotněprávní předpoklad pro podání platné výpovědi z pracovního poměru podle ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce; to platí i tehdy, nebyl-li organizační změnou sledovaný efekt později dosažen nebo ukázala-li se přijatá organizační změna posléze jako neúčinná (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2004, sp. zn. 21 Cdo 2204/2003, který byl uveřejněn pod č. 54/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2012, sp. zn. 21 Cdo 1520/2011, uveřejněného pod č. 24/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 21. 5. 2015, sp. zn. 21 Cdo 2425/2014).

39. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná přijala dne [datum] organizační změnu za účelem zvýšení efektivnosti práce, jejímž důsledkem byl snížení stavu zaměstnanců. Touto organizační změnou došlo mj. ke zrušení pracovního místa žalobce ([Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno]). Žalobce se tak stal pro žalovanou nadbytečným. Dle soudu je mezi nadbytečností žalobce a přijatou organizační změnou příčinná souvislost, protože žalobce pozbyl možnost své realizace v důsledku zrušení jeho pracovního místa. V řízení bylo prokázáno, že na místo žalobce (stejný druh práce) nebyl přijat jiný zaměstnanec. Pracovní místo žalobce u žalované bylo definitivně zrušeno. Pracovní náplň jeho pracovního místa si rozdělili noví jednatelé žalované [jméno FO] a [jméno FO]. V řízení bylo prokázáno, že [jméno FO] po žalobci převzal oblast [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [jméno FO] po žalobci převzal agendu [Anonymizováno]. Uvedené dle soudu bylo prokázáno z výpovědi svědka [jméno FO], účastnických výpovědí obou jednatelů i nové organizační struktury žalované. Dle soudu zcela jistě tímto opatřením došlo ke zeštíhlení organizační struktury vedení žalované, kdy změnou staré organizační struktury v podobě dva jednatelé tři [Anonymizováno], došlo u žalované k rozdělení činností [Anonymizováno] pouze do náplně práce dvou jednatelů. Je tak nepochybné, že organizační změna u žalované sledovala zvýšení efektivnosti práce a zároveň toto změnou byl regulován počet zaměstnanců a jejich kvalifikační složení tak, aby žalovaná nadále zaměstnávala jen takový počet zaměstnanců a v takovém kvalifikačním složení, jaké odpovídá jeho potřebám. Organizační změna v podobě zvýšení efektivnosti práce dosáhla sledovaného cíle a nebyla přijata jen tzv. „naoko“, jak se snažil argumentovat žalobce. Pokud změna nedosáhla cíle v podobě úspory mzdových prostředků, což vyplývá z výkazu zisku a ztrát za rok [Anonymizováno], tak na její platnost uvedené vliv mít nemůže, jak plyne ze shora uvedené judikatury Nejvyššího soudu.

40. V této souvislosti soud jen dodává, že o výběru žalobce, který je nadbytečným, rozhoduje výlučně zaměstnavatel; soud není oprávněn v tomto směru rozhodnutí zaměstnavatele přezkoumávat. Takový výběr však nemůže být diskriminační. Proto se soud dále zabýval námitkou žalobce, že důvodem výpovědi nebyla v žádném případě organizační změna sledující zvýšení efektivnosti práce, nýbrž rodinná příslušnost žalobce s [tituly před jménem]. [jméno FO], jelikož po valné hromadě dne [datum] žalovaná chtěla ukončit pracovní poměr se všemi rodinnými příslušníky, kteří mají rodinný vztah k [tituly před jménem]. [jméno FO], tj. kromě žalobce obdržela výpověď i jeho [Anonymizováno] [Jméno zainteresované osoby 0/0] ([Anonymizováno] [tituly před jménem]. [jméno FO]) a měl obdržet výpověď i [Anonymizováno] [tituly před jménem]. [jméno FO]. [jméno FO].

41. K otázce, zda se žalovaná dopustila vůči žalobci při skončení pracovního poměru výpovědí podle ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce přímé diskriminace, a s tím související otázky přesunu důkazního břemene ve smyslu ustanovení § 133a o. s. ř. na zaměstnavatele srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2009, sp. zn. 21 Cdo 246/2008, který byl uveřejněn pod č. 108/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 7. 2012, sp. zn. 21 Cdo 572/2011, a v nich vyjádřený právní názor, že ustanovení § 133a odst. 1 o. s. ř. nelze vykládat tak, že by se přesunutí důkazní povinnosti na druhého účastníka (zaměstnavatele) týkalo celého tvrzení účastníka o jeho diskriminaci; zaměstnanec v soudním řízení musí nejen tvrdit, ale i prokázat, že s ním skutečně bylo zacházeno znevýhodňujícím způsobem, neprokáže-li toto tvrzení, nemůže v řízení uspět; usnadnění důkazní situace ve prospěch zaměstnance se v ustanovení § 133a odst. 1 o. s. ř. projevuje pouze v tom, že stačí, aby zaměstnanec tvrdil, že toto znevýhodňující jednání (bude-li z jeho strany prokázáno) bylo motivováno některým ze zákonem stanovených diskriminačních důvodů, aniž by byl dále povinen tuto motivaci prokázat, neboť ta se předpokládá, ovšem je vyvratitelná, prokáže-li se v řízení opak; k otázce přímé diskriminace při uvedené výpovědi z pracovního poměru, avšak z důvodu věku srov. například nález Ústavního soudu ze dne 30. 4. 2009, sp. zn. II. ÚS 1609/08, nebo nález Ústavního soudu ze dne 8. 10. 2015, sp. zn. III. ÚS 880/15.

42. Dle soudu v projednávané věci bylo prokázáno, že po konání valné hromady, po které skončila v pozici jednatelky žalované [tituly před jménem]. [jméno FO], přijala žalovaná organizační změnu, kterou byla zrušena tři pracovní místa, přičemž všechny pozice zastávaly osoby s rodinným vztahem k [tituly před jménem]. [jméno FO], tj. žalobce ([Anonymizováno]), [tituly před jménem]. [jméno FO] ([Anonymizováno]), [jméno FO] ([Anonymizováno]). Žalobce ([Anonymizováno] [Anonymizováno]) k výzvě soudu označil osoby ve srovnatelném postavení, vůči kterým s ním bylo zacházeno znevýhodňujícím způsobem ([tituly před jménem]. [jméno FO] – [Anonymizováno] [Anonymizováno], [jméno FO] ([Anonymizováno] [Anonymizováno]), [jméno FO] ([Anonymizováno] [Anonymizováno]). Tyto osoby žádný vztah k [tituly před jménem]. [jméno FO] neměly a organizační změna se jich nedotkla. Tyto tvrzení žalobce prokázal.

43. Proto bylo na žalované, aby prokázala, že důvody postupu vůči žalobci nebyly motivovány pouze a výlučně jeho vztahem k [tituly před jménem]. [jméno FO], tj. že nepostupovala v rozporu s § 16 zákoníku práce 44. Pro spravedlivé posouzení projednávané věci bylo důležité ze strany soudu poznat historický vývoj u žalované.

45. V provedeného dokazování vyplynulo, že žalovanou jako obchodní korporaci založili [jméno FO] a [tituly před jménem]. [jméno FO]. Oba byli zároveň společníci a jednatelé. Krátce po založení (cca [Anonymizováno] roky) se stal společníkem žalovaní i [jméno FO] ([Anonymizováno] %), přičemž oba původní zakladatelé poté disponovali podílem [Anonymizováno] %. Ve společnosti bylo zcela normální, že jak [jméno FO], tak [tituly před jménem]. [jméno FO] zaměstnali ve společnosti své [Anonymizováno] a postupem času i své [Anonymizováno]. Dle soudu toto jednání zřejmě mělo směřovat k tomu, aby ve vedení celé společnosti pokračovali tito rodinní příslušníci. Nicméně ve společnosti rovněž působil i [jméno FO], u kterého z provedeného dokazování vyplynulo, že byl osobou, kvůli které společnost zažila významný rozvoj. Byl lídrem společnosti, kterou tzv. táhl a stmeloval. Řídil výrobu a v této souvislosti vedl i největší počet zaměstnanců. Postupem času (kolem pandemie Covidu) se začalo navyšovat vedení společnosti zřízením míst ředitelů, které zastával [jméno FO], [jméno FO] a [Anonymizováno]. Tyto osoby v určitých částech převzali činnosti, které dříve ve společnosti za celou jejich existenci vykonávali pouze dva jednatelé společnosti.

46. V řízení bylo prokázáno, že s blížícím se termínem valné hromady žalované ([datum]) u žalované začal tzv. „boj o moc“, tj. o jejím dalším směřování v budoucnu. Nejdříve byla vůle zakládajících společníků a bývalých jednatelů, že by v řízení společnosti měl pokračovat žalobce a [jméno FO] jako jednatelé, nicméně to nelíbilo dalšímu společníkovi [jméno FO], který měl za to, že ve společnosti působí déle, než žalobce, má víc zkušenosti, a proto měl být druhým jednatelem on. Za tím účelem si sjednal před konáním valné hromady schůzku s [jméno FO], které byl následně přítomen i [jméno FO], na které jim přednesl možný vývoj společnosti, který by zahrnoval zeštíhlení obchodní vedení společnosti a návrat ke staršímu modelu obchodního vedení společnosti ze strany dvou jednatelů (výpověď [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO]).

47. Následně proběhla dne [datum] valná hromada, kde byli odvoláni bývalí jednatelé a na jejich místo nastoupili [jméno FO] a [jméno FO]. Proti usnesení valné hromady z [datum] nebyla podána žaloba na neplatnost určení neplatnosti usnesení valné hromady. Změna na pozici jednatelů u žalované proběhla zákonným způsobem. Po konání valné hromady noví jednatelé přijali domluvenou organizační změnu, jejímž důsledkem bylo mj. zrušení pracovní pozice žalobce.

48. Z provedeného dokazování vyplynulo, že ať již [jméno FO], tak [jméno FO] či [jméno FO], neměli s rodinou [tituly před jménem]. [jméno FO] zásadní spory. O žádných sporem mezi bývalými jednateli nevěděl ani svědek [jméno FO], který působil v rozhodné době jako [Anonymizováno] [Anonymizováno] na stejné úrovni jako ředitelé a účastnil se porad vedení u žalované. Zúčastněné osoby se rozcházely v názorech na další směřování společnosti týkající se jejího budoucího vývoje, což je v rámci takového druhu podnikání za účasti více zúčastněných subjektů zcela běžné.

49. V řízení bylo prokázáno, že důvod k přijetí organizační změny, která se týkala rodiny [tituly před jménem]. [jméno FO], tedy i žalobce, nebyl motivován vztahem těchto osob k [tituly před jménem]. [jméno FO], nýbrž tím, že tyto osoby pracovaly ve větvi společnosti, kde dle nového vedení docházelo k neefektivitě a nadbytečnosti zmíněných pracovních pozic. Neefektivitu daného uspořádání soudu potvrdil i svědek [jméno FO], který v této souvislosti uvedl, že původní organizační struktura byla neefektivní. Ve společnosti bylo moc ředitelů při [Anonymizováno] zaměstnancích. Potenciální důvody nadbytečnosti lze demonstrovat zjištěnými skutečnostmi u žalobce jako [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Ten v zásadě vykonával shodné činnosti jako [tituly před jménem]. [jméno FO], která tyto činnost dříve vykonávala jako jednatelka, tj. zejména oblast financí. Z účastnické výpovědi žalobce bylo prokázáno, že se zabýval řízením financí např. [Anonymizováno] (komunikace s [Anonymizováno] o [Anonymizováno]), komunikace ohledně [Anonymizováno] programů, komunikace s [Anonymizováno], dále [Anonymizováno] [Anonymizováno] (sděloval, že někdo nezaplatil určitou fakturu a už [jméno FO] z hlediska obchodního úseku to začal řešit s tím dotčeným odběratelem). Dále řešil i finanční výkazy typu cash flow dle vytvořené excelu. Dále vytvářel určité finanční reporty (výkaz cash flow a jeho vývoje a neuhrazených pohledávek). Nicméně tyto výkazy vytvořil pro žalobce [jméno FO], přestože ten [Anonymizováno] [Anonymizováno] nebyl. [jméno FO] uvedené soudu vysvětlil svým know-how. Roční plán investic žalobce řešil společně s ostatními řediteli. Optimalizaci nákladové části žalované neřešil. V oblasti personální se účastnil výběrových řízení, např. dostal zprávu od výrobního ředitele, že potřebuje např. dělníka, tak jeho úkolem bylo tedy předat tuto informaci personální. Ta měla zajistit inzerci a poptat pracovníka (poptávali 1-2 zaměstnance za měsíc). Dotčeného zaměstnance poté uvedl do zaměstnání. V oblasti správy areálu žalobce řešil nárazové události. Měl pod se sebou [Anonymizováno] zaměstnance. Pokud takto naznačené činnosti dříve vykonávali pouze dva jednatelé, není dle soudu v rozporu s elementární logikou úvaha nového vedení žalované navrátit tyty činnosti pouze dvěma jednatelům. Žalovaná prokázala, že na zrušené pozice nikoho dalšího nepřijala. Žalovaná dále prokázala, jaká přijala opatření za účelem zefektivnění bývalých pracovních činností žalobce v personální oblasti, a to v podobě přijaté digitalizace a elektronizace souvisejících procesů.

50. Soud po takto naznačeném vývoji u žalované dospěl k závěru, že organizační změna rušící místo mj. žalobce nebyla v rozporu se zákazem diskriminace dle § 16 odst. 2 zákoníku práce, tj. z důvodu rodinné stavu žalobce k [tituly před jménem]. [jméno FO]. Důvodem přijetí organizační změny bylo zeštíhlení organizační struktury žalované za účelem zvýšení efektivnosti a úspory mzdových prostředků. Pro posouzení platnosti výpovědi pro žalobce není podstatné, zda organizační změna vedla k dosažení zmíněných cílů, např. v podobě právě uspořených mzdových prostředků, jak v této souvislosti namítal žalobce. Z hlediska tvrzené diskriminace by výpověď byla neplatná, pokud by jejím motivem byl právě zákonem zakázaný důvod dle § 16 odst. 2 zákoníku práce. Tak tomu v projednávané věci dle výsledků provedené dokazování nebylo.

51. Soud dospěl k závěru, že přijatá organizační změna byla důsledkem kroků nových jednatelů žalované. Tito noví jednatelé byli ustaveni do své funkce zákonným způsobem a náleželo jím obchodní vedení společnosti, tj. právo rozhodovat, jakým způsobem se vývoj ve společnosti bude dále ubírat. Je přirozené, že nové vedení společnosti může mít odlišný pohled na dosavadní (zaběhlou) organizační strukturu nejvyššího vedení společnosti a vizi o dalším systému jejího řízení v budoucnu. Příčinou možnosti dovolávat se diskriminace z titulu rodinné příslušnosti u žalobce v rámci jeho pracovní pozice bylo postup minulých jednatelů, kteří přijímali a vytvářeli pracovní pozice u žalované bez ohledu na efektivitu těchto pracovních pozic (bez výběrových řízení). Tyto pozice, jakožto i pozice žalobce, byly vytvářeny právě s ohledem na rodinnou příslušnost těchto osob. U [tituly před jménem]. [jméno FO] to tedy bylo v rámci její větve zahrnující oblast [Anonymizováno] pozice [Anonymizováno] [Anonymizováno] (žalobce) a dále souvisejících pozic v této větvi [Anonymizováno] a [Anonymizováno], kde se rovněž nacházela [Anonymizováno] žalobce ([Anonymizováno]) a [Anonymizováno] [tituly před jménem]. [jméno FO], jehož činnost v rámci projednávané věci ani zjištěna nebyla.

52. Pokud noví jednatelé, mezi kterými byl i [jméno FO], který žádnou rodinnou příslušnost v rámci žalované neměl, dospěli k závěru, že je možné organizační strukturu uspořádat jiným způsobem za účelem zvýšení efektivnosti u žalované, tak dle soudu motivem přijetí této změny není rodinná příslušnost, která byla vedlejším jevem osob nacházejících v neefektivní větvi organizační struktury u žalované. Pokud by soud shledal tento postup žalované v rámci přijetí organizační změny a následném udělení výpovědi žalobci za diskriminační s ohledem na rodinnou příslušnost, tak dle soudu v důsledku celkového uspořádání u žalované by zapověděl možnost udělit výpověď jakékoli osobě v této tzv. „rodinné firmě“. Vždy by byla namítána buď rodinná příslušnost k rodině [jméno FO] či [jméno FO], či naopak právě její nedostatek, tj. že tato výpověď byla udělena osobě, která takovou rodinnou příslušnost nemá. Takový důsledek by dle soudu zcela paralyzoval možnost žalované zvolit efektivní řízení společnosti v podobě regulování počtu zaměstnanců u žalované. Takový výklad by dle soudu odporoval smyslu a účelu existence ustanovení § 16 zákoníku práce vztahující k zákazu diskriminace. Tento postup by dle soudu byl i rozporu se se základním právem žalované na svobodu podnikání dle článku 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Toto právo, jako jedno z mála ve čtvrté hlavě Listiny, náleží z povahy věci i právnickým osobám. Mezi ochranu svobodného podnikání dle soudu náleží i oprávnění žalované zvolit svoji organizační strukturu, počet zaměstnanců, aby to odpovídalo její vůli a potřebám za účelem efektivity přijímaných podnikatelských rozhodnutí v rámci jejího působení trhu.

53. Shora podaným odůvodněním se soud snažil z hlediska namítané diskriminace dát žalobci věcnou odpověď, proč se dle soudu o diskriminaci nejednalo.

54. Z hlediska postupu více formálního lze jen dodat, že ohledně osob vymezených ve srovnatelném postavení (srov. odst. 42), vůči kterým se žalobcem mělo být zacházeno odlišným způsobem (diskriminačně), tak při udělení výpovědi [jméno FO] a [tituly před jménem]. [jméno FO] nebyli ve srovnatelném postavení, jelikož se nacházeli v pozici jednatelů, nikoliv příslušných ředitelů, proto je nelze považovat za osoby, vůči kterým se žalobcem bylo zacházeno odlišným způsobem. Co se týče manažera kvality [jméno FO], tak dle soudu rovněž tato osoba nebyla ve srovnatelném postavení se žalobcem, jelikož náplň jeho pracovní činnosti byla zcela specifická, a hlavně odlišná vůči žalobci. Rovněž je podstatné, že [jméno FO] nebyl ani zaměstnancem žalované (externí poskytovatel služeb v oblasti managementu). Proto dle soudu u žalobce absentovali osoby ve srovnatelném postavení, vůči kterým s ním mělo být zacházeno odlišným způsobem.

55. Soud proto neshledal výpověď udělenou žalovanou žalobci neshledal jako neplatnou z namítaných diskriminačních důvodu, a proto podanou žalobu v plném rozsahu zamítl.

56. Výrok II. je odůvodněn skutečností, že žalované náleží náhrada nákladů řízení proti žalobci jako účastníkovi řízení, který ve věci úspěch neměl, a to dle § 142 odst. 1 o. s. ř.

57. Náklady žalované tvoří odměna za zastoupení ve výši 2 500 Kč/úkon – 11 úkonů, tj. 27 500 Kč podle § 7 bod 5 ve spojení s § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“), dále paušální náhrada výdajů ve výši 300 Kč za každý úkon právní služby podle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu, jimiž jsou příprava a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě, duplika ze dne 12. 12. 2023, účast na jednání před soudem dne [datum], podání ve věci samé ze dne 4. 4. 2024, podání ve věci samé ze dne 20. 4. 2024, účast na jednání před soudem dne [datum] (3 úkony, jednání nepřesáhlo 6 hodin), účast na jednání před soudem dne [datum] (2 úkony, jednání nepřesáhlo 4 hodiny) podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) advokátního tarifu v celkové výši 3 300 Kč. Dále má zástupce žalované nárok na náhradu DPH ve výši 21 %, jíž je zástupce žalované plátcem, ve výši 6 468 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Náhradu nákladů řízení v celkové výši 37 268 Kč uložil soud zaplatit žalobci, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) k rukám zástupce žalované (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

Poučení