13 C 94/2017-172

Rubrum

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Cvachovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení částky 27.692 EUR s přísl. takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 20 519,18 EUR s úrokem z prodlení z částky 20 519,18 EUR od 17.12.2016 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení 7 172,82 EUR s úrokem z prodlení z částky 7 172,82 EUR od 17.12.2016 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, se částečně zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 133 023,36 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení 27 692 EUR s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná částka představuje náhradu škody vzniklé při mezinárodní přepravě zboží. Odesílatelem zboží byla [právnická osoba] [anonymizováno], která uzavřela přepravní smlouvu se společností [právnická osoba] [právnická osoba] následně uzavřela smlouvu o přepravě se žalovanou jako dopravcem a to na základě objednávky [anonymizováno] ze dne 22.6.2016. Předmětem smlouvy byla přeprava syntetických vláken a nití na paletách, místem nakládky byl areál společnosti [právnická osoba] ve [obec], místem vykládky sídlo [právnická osoba] [anonymizována tři slova], [země]. Zboží bylo naloženo dne 24.6.2016, jednalo se o 40 palet a 2 krabice, řidičem bylo převzato bez jakékoliv výhrady. K vykládce mělo dojít dne 27.6.2016, žalovaná však doručila zboží až dne 30.6.2016 a to ve velmi poškozeném stavu. Dle mezinárodního nákladního listu [číslo] [PSČ] bylo zboží odmítnuto jako poškozené, přijato bylo pouze 6 palet, zbytek byl odmítnut. Objednateli přepravy [právnická osoba] [anonymizováno] vznikla škoda ve výši odpovídající ceně nezaplacené za nepřevzaté zboží. Nárok na náhradu této škody uplatnila [právnická osoba] [anonymizováno] na smluvním partnerovi, u kterého přepravu objednala, společnosti [právnická osoba] a to původně ve výši 39 257,07 EUR, následně po kontrole rozsahu poškození, byla výše škody snížena na 32 692 EUR [právnická osoba] je pojištěna u žalobkyně a žalobkyně vyplatila z titulu náhrady škody pojistné plnění ve výši 27 692 EUR (32 692 EUR sníženo o spoluúčast ve výši 5 000 EUR).

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Má za to, že je zproštěna odpovědnosti podle čl. 17 odst. 4 písm. b) c) vyhlášky 11/1975 Sb., o Úmluvě o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR), neboť k poškození přepravované zásilky došlo v důsledku nedostatečného či vadného uložení a zajištění zásilky při nakládce a v důsledku nedostatečného balení zásilky. Balení, nakládku a zajištění předmětné zásilky na vozidle žalované zajišťoval odesílatel zboží [anonymizována dvě slova] prostřednictvím 3. osoby [právnická osoba] Žalovaná měla pouze povinnost přezkoumat zjevný stav zásilky a jejího obalu – zjevné vady nebyly žalovanou zjištěny. Během přepravy došlo k vyvalení části zásilky do plachty vozidla, po zjištění žalovaná kontaktovala [právnická osoba], která zajistila překládku předmětné zásilky z jednoho na dvě vozidla. Dle protokolu ze dne 6.7.2016 [anonymizováno] – důvod vzniku škody na předmětné zásilce byl identifikován v nedostatečném balení/zajištění předmětné zásilky s poznámkou, že nejde o první případ, kdy zásilka odesílatele byla dodána v poškozeném stavu. Dále má žalovaná za to, že nebyla prokázána výše škody, když byla poškozena pouze část zásilky s tím, že část zásilky byla příjemcem převzata jako nepoškozená. Přes opakované žádosti žalované i její pojišťovny o umožnění prohlídky poškozeného zboží, nebyla prohlídka zboží umožněna a nebyly přeloženy jakékoliv relevantní důkazy osvědčující charakter a rozsah údajného poškození předmětného zboží.

3. K obraně žalované, že je zproštěna odpovědnosti za škodu, neboť je dán shora uvedený liberační důvod, žalobkyně tvrdí, že liberační důvod se neuplatní, neboť žalovaná přeložila zboží na jiné vozidlo, v této souvislosti poukazovala zejména na změny registračních značek dle jednotlivých CMR.

4. Žalovaná vysvětlovala změnu registračních značek návěsu a tahače tak, že původně nahlásila návěs [registrační značka] a tahač [registrační značka], později [registrační značka] na tahač [registrační značka] a návěs [anonymizováno] [číslo]. Ve skutečnosti však dle žalované přijel návěs [registrační značka], který byl následně v [obec] zkompletován se správným tahačem [registrační značka] a zboží tak do [země] vedl tahač [registrační značka] a návěs [registrační značka].

5. Soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci.

6. Z objednávky přepravy ref. [spisová značka] ze dne 22.6.2016 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] objednala u žalované mezinárodní přepravu zboží, která měla být provedena ve dnech 23. – 24.6.2016, ze [právnická osoba] ve [obec] do sídla [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [země]. Předmětem zásilky byla syntetická vlákna a nitě na paletách.

7. Z dopisu [právnická osoba] [anonymizováno]. ze dne 22.6.2016 vyplývá, že původním objednatelem výše specifikované přepravy byla [právnická osoba] [anonymizováno].

8. Žalovaná emailem ze dne 23.6.2016 sdělila, že přeprava bude provedena tahačem a návěsem [registrační značka] a [anonymizováno] [číslo], a že nakládka proběhne 24.6.2016 ve 12.00 hod.

9. Dle mezinárodního nákladního listu [číslo] [PSČ] označeného [číslo] byla přeprava provedena tahačem [anonymizováno] [číslo] a návěsem [anonymizováno] [číslo].

10. Dle mezinárodního nákladního listu [číslo] [PSČ] označeného [číslo] byla přeprava provedena tahačem [anonymizováno] [číslo] a návěsem [anonymizováno] [číslo]. Dle tohoto mezinárodního listu bylo doručené zboží poškozeno a odmítnuto.

11. Dle čestného prohlášení společnosti [právnická osoba] mělo auto, které si přijelo pro nakládku [registrační značka] a [anonymizováno] [číslo]. Dále [právnická osoba] uvedla, že dle přiložených fotografií škodné události zcela vylučuje možnost, že k poškození došlo vinou špatné nakládky ve [právnická osoba]. Není pochyb, že náklad byl přeložen na jiné vozidlo. Tento závěr odůvodnila společnost [právnická osoba] tím, že od jejich zákazníka spol. [anonymizováno] má striktně dané instrukce pro způsob nakládky zboží, konkrétně používají tzv. pyramidový způsob nakládky, tzn. na každý ložný metr 2 palety po zemi a 1 paletu nahoru doprostřed obou dvou spodních, každé ložení se musí kurtovat.

12. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědkyně pracuje ve [právnická osoba], na oddělení logistiky, náplní její práce je kontakt se zákazníkem, zajišťování přeprav, vystavování faktur, dodacích listů a podobně. Společnost [anonymizováno] je dlouhodobým zákazníkem [právnická osoba]. V roce 2016 probíhala ve [právnická osoba] nakládka syntetických vláken nití, které byly převáženy do [země] [právnická osoba] [anonymizováno]. Jednalo se o velký projekt, celkem asi o 500 tun zboží, zakázka probíhala od listopadu 2015 do června 2016. Jednalo se asi o 20 až 25 kamionů. Nakládka byla specifická, pro tohoto zákazníka bylo zboží nakládáno jinak, zákazník ([anonymizováno]) požadoval tzv. pyramidový způsob nakládání, kdy byly tři palety na jeden ložní metr, dvě palety byly položeny na plochu vozidla a na tyto palety doprostřed umístěna jedna paleta. V kamionu bylo vždy 39 až 40 palet. Plomba na návěs se v těchto případech nedávala, kamiony nebyly žádným způsobem uzamčené. U nakládky býval přítomen řidič, ale nakládku zajišťovali zaměstnanci [anonymizováno]. V rámci projektu, který začal již v listopadu 2015 a probíhal dlouhou dobu, se první kamion nakládal klasicky, tzn. na jeden ložní metr byly uloženy čtyři palety, ale vzhledem k tomu, že v tomto případě došlo k drobným škodám, zákazník ([anonymizováno]) rozhodl o jiném způsobu nakládky, o tzv. pyramidovém způsobu shora popsaném. Následně již od prosince 2015 byly všechny kamiony naloženy tímto pyramidovým způsobem. Způsob uložení palet byl tedy takový, že hned za kabinou řidiče se dávaly dvě velké 1,10 m vysoké palety a na ně dvě nižší 80 cm vysoké, to znamená, na prvním metru byly 4 palety, pak následoval klasický pyramidový způsob, to znamená vždy 3 palety a na konci bylo zboží zajištěno hliníkovými nebo dřevěnými příčkami. V tomto případě odcházelo 40 palet, kdy 38 palet bylo 1,10 m vysokých, dvě byly nižší. Na první ložní metr byly uloženy 4 palety a na následujících 12 metrech byly uloženy palety pyramidovým způsobem.

13. Svědkyně dále uvedla, že s přepravou nebyl žádný problém kromě zmiňovaného prvního případu (kdy se ale jednalo pouze o drobné škody, které následně již ani nebyly řešeny) a poté v projednávaném případě. Vyloučila, že by k poškození zásilky mohlo dojít vadným balením, způsob balení jaký užívají, používají všechny společnosti, které se zabývají prodejem vlákna, a tento vylučuje, že by došlo k poškození zásilky. Pokud by však zásilka byla naložena klasicky, mohlo by dojít k poškození. Jedna paleta měla cca 600 kg, byly velmi těžké.

14. Po předložení fotografií ze škodní události svědkyně uvedla, že tyto neodpovídají pyramidovému způsobu položení palet. Palety na fotografiích ze škodní události jsou uloženy klasickým způsobem, tzn. 4 palety na jeden ložní metr. Svědkyně se dále vyjádřila k otázce CMR listů, ve [právnická osoba] se vystavuje vždy 5 CMR listů, v předmětných případech se používaly nepropisovací tiskopisy. Pouze CMR [číslo] zůstává u [právnická osoba], ostatní odcházejí se zakázkou nebo s nákladem. Vyplňuje se odesílatel, příjemce, místo nakládky a vykládky, váha nákladu, počet palet a datum a místo vyplnění. Registrační značka se nevyplňuje, vyplňuje ji řidič podle skutečného stavu. Zda je [registrační značka] správně, se nekontroluje. Ale v případě zásilek do [země] bylo kontrolováno, zda skutečně přijelo auto, které bylo hlášené, protože se to posílalo na celnici. Registrační značka vozidla, které si přijelo pro náklad v tomto případě, byla to ze strany [anonymizováno] zkontrolována a odpovídá rovněž CMR [číslo]. V daném případě přijelo jiné vozidlo, než bylo hlášeno a tohoto důvodu byla kontaktována celnice, protože celní papíry byly vystavené dříve (tedy se špatnou registrační značkou), nicméně celnice řekla, že se to již nebude řešit.

15. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědek v roce 2016 pracoval u firmy [anonymizováno], pracuje zde stále jako řidič mezinárodní kamionové dopravy. Svědek si pamatoval, že v roce 2016 jednou jel do [obec], do [právnická osoba]. Detaily nakládky si svědek nevybavil, pouze skutečnost, že zboží mu nakládali zaměstnanci [právnická osoba] a že byl přítomen nakládce. Zboží však nevezl až k zákazníkovi, vrátil se pouze do firmy žalované, kde návěs odpojil a jel s tahačem na servis. Dále s touto přepravou neměl nic společného. Svědek dále popsal praxi u žalované a uvedl, že pokud to podmínky umožňují, stává se, že se zboží naloží na jeden návěs a potom je ve firmě žalované přeloženo na jiný návěs. Zboží se přiveze, složí se do skladu a následně se znovu naloží na jiný kamion. To je možné i v případě, že zboží hned potom odchází, např. další den. Může to být například z důvodu, že řidič čerpá víkendové volno nebo v případě, že zboží je méně a vejde se na jiný kamion, který jede do stejného místa. V tomto případě pak nemusí jet dva kamiony, zboží se složí na jeden.

16. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědek v roce 2016 pracoval u firmy [anonymizováno] jako řidič kamionu mezinárodní přepravy. Svědek [jméno] [příjmení] jel se zbožím do [země] do firmy [anonymizována dvě slova], jednalo se o přepravu speciálních nití, ze kterých se vyráběla vodní lana. Do firmy [anonymizována dvě slova] jel pouze jednou. Byl v té době ve [země] (kvůli jiné přepravě), pan [příjmení] ml. (jednatel žalované) mu volal, ať se vrátí na základnu žalované do [země], kde podle pokynu čekal, až přijede zboží z [obec]. Na základně žalované ve [země] se zboží přeložilo a vezlo se dále. Svědek sám se účastnil překládání zboží. Zboží již bylo přivezeno poškozené, jednalo se dle svědka o takové špulky a na nich byly naloženy bedny se železem. Vozidlo, které přijelo, byl„ sběrák“, bylo tam různé zboží. Svědek zboží ve [země] naložil, zakurtoval a jel na švédskonorské hranice. Již po cestě si všiml, že náklad je vyboulený, na hranicích byl proto kontrolován. Svědek se pamatoval na přesné datum, neboť to byl den jeho narozenin, [číslo] [ulice] na pokyn celních úřadů a norské policie se muselo zboží vyložit, nechaly se jen palety na spodní řadě. Následně bylo zboží odváženo do firmy [anonymizována dvě slova]. Když se svědek vrátil do [obec], dozvěděl se, že zboží do [obec] přivezl na centrální sklad řidič [příjmení], jednalo se o bílou [anonymizováno]. Vozidlo se odplombovalo, zboží se vyložilo a následně na pokyn pana [příjmení] ml. znovu naložilo, kdy se dělaly tzv.„ sběráky“, aby se ušetřila nafta a podobně.

17. Ze závěrečné zprávy [příjmení] [jméno] [jméno] & [anonymizována dvě slova] soud zjistil, že náklad se sestával z dvou typů polyesterových vysokopevnostních vláken s námořní povrchovou úpravou, které jsou navinuté na cívkách, uspořádaných z polyesterových nití a složených v ČR [právnická osoba]. Náklad je nadále využíván [právnická osoba] [anonymizováno] k výrobě kotevních lan a tažných lan pro offshore průmysl. Každý balík na paletě je testován a certifikován výrobcem a dodavatelem vláken, dále namátkově testován oddělením kvality příjemce za přítomnosti klasifikační společnosti. Cívky byly zabaleny na paletách, 39 cívek na každé paletě, s výjimkou dvou palet, jednou každého typu, kde bylo 19 a 18 cívek na paletě. Každá cívka byla na své vnitřní straně označena, dále byla každá paleta označena názvem odesílatele, číslem objednávky a konkrétním identifikačním číslem palety v souladu s balicím listem v příloze B, na nichž se zakládaly záznamy testů. Dle zástupce [anonymizována dvě slova] je toto zásadní pro kvalitu výroby a poskytuje to informace o sledování a/nebo sledovatelnosti každého vlákna v jejich konečném výrobku pro účely certifikace. Dále je ve zprávě popsána prohlídka, která byla zahájena identifikací nákladu, který se skládá z 34 palet a zkušebních vzorků v kartonových krabicích. Dle fotografické dokumentace měly některé palety poškozené balení, nerovné uložení, některé palety obsahovaly přebalený náklad obsahující části původního balení bez označení na balení a některá balení byla kontaminována. Část nákladu byla bez balení a sledovatelnosti na balení. Bod 6. závěrečné zprávy obsahuje výpočet výše škody na poškozeném nákladu. Je zde konstatováno, že celkem se jednalo o 40 palet o celkové hodnotě ve výši 46 398,51 EUR, z čehož 6 palet o hodnotě 7 147,45 EUR bylo přijato před prohlídkou. 12 palet bylo uznáno jako nedotčených během prohlídky, 12 palet s poškozenými cívkami a vláky a 10 nebylo možné vysledovat. Pravděpodobné množství poškozených cívek na dotčených paletách je 15 %. Hodnota nákladu, tj. 40 palet činila 46 398,51 EUR, hodnota přijatého nákladu ze strany [anonymizováno] (6 palet) 7 147,45 EUR. Hodnota poškozeného nákladu činila tedy 39 251,06 EUR, přičemž byla z této částky odečtena částka přepravních nákladů 2 000 EUR a částka 4 564,07 Kč jako zbytková hodnota. Celková výše vypočtené škody činí 32 686,99 EUR. Ze závěru zprávy vyplývá, že všechny palety, které nebyly identifikovatelné, nemohly být použity k jejich zamýšlenému účelu, který vyžaduje přetestování a identifikaci pro účely certifikace. Palety, které byly identifikovatelné, vyžadovaly přetřídění, protože cívky, které byly na povrchu kontaminované, měly poškozená vlákna a/nebo deformované špulky, nebyly použitelné ve výrobě konečného produktu, a náklad na paletách, který byl identifikován jako nedotčený, byl prý použitelný k zamýšlenému účelu. Avšak vlákna na poškozených cívkách a kontaminovaná vlákna byla použitelná jako balicí materiál jejich konečného produktu. Na základě pozorování při prohlídce se to dle zprávy zdá spravedlivé a odůvodněné. Ze závěru dále vyplývá, že bylo použito pouze 6 palet a jen díky tomu se společnost vyhnula zastavení výroby a bylo možné dokončit projekt v termínu.

18. Z dohody o narovnání závazků soud zjistil, že [právnická osoba] [anonymizováno] potvrdila, že od společnosti [právnická osoba] přijala částku ve výši 32 692 EUR v plné výši a to v souvislosti se škodou vzniklou na nákladu polyesterových vysokopevnostních vláken, která byla dodávána podle CMR listu 10 [PSČ]. Platba ve výši 20 603,13 EUR byla uhrazena bankovním převodem (jak vyplývá rovněž z výpisu z bankovního účtu), zbylá část závazku zanikla započtením.

19. Z emailové korespondence soud zjistil, že zástupce [příjmení] [jméno] [jméno] & [anonymizována čtyři slova] (znalec/ likvidátor pojistných událostí) opakovaně kontaktoval [jméno] [příjmení], zastupujícího žalovanou, vyzýval jej, nechť uvede konkrétní informace, které chce vědět, jakož jej i upozorňoval, že mají možnost jmenovat znalce, kteří budou za ně jednat. Zval zástupce žalované, aby se zúčastnili společné prohlídky. Dále se jej dotazoval, zda je cokoliv, s čím by mu mohl být nápomocen ohledně provedené prohlídky a závěrů z této prohlídky.

20. Z potvrzení o uzavřeném pojištění ze dne 23.5.2016 soud zjistil, že žalobkyně je pojistitelem společnosti [právnická osoba]

21. Z potvrzení žalobkyně ze dne 6.12.2016 o uhrazení částky 27 692 EUR a výpisu z bankovního účtu společnosti [právnická osoba] soud zjistil, že částka 27 692 EUR byla žalobkyní vyplacena.

22. Problematika mezinárodní silniční nákladní dopravy je upravena v Úmluvě o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR), uveřejněné pod [číslo] Sb. (dále jen Úmluva CMR). Uvedená úmluva se uplatní i v projednávané věci a to vzhledem k tomu, že místo převzetí zásilky a místo jejího dodání, leží ve dvou různých státech, z nichž alespoň jeden je smluvním státem Úmluvy o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR).

23. Podle čl. 17 bodu 1 Úmluvy CMR, dopravce odpovídá za úplnou nebo částečnou ztrátu zásilky anebo za její poškození, které vznikne od okamžiku převzetí zásilky k přepravě až do okamžiku jejího vydání, jakož i za překročení dodací lhůty.

24. Podle čl. 17 bodu 2 Úmluvy CMR, dopravce je zproštěn této odpovědnosti, jestliže ztráta zásilky, její poškození nebo překročení dodací lhůty bylo zaviněno oprávněným, příkazem oprávněného, který nebyl vyvolán nedbalostí dopravce, vlastní vadou zásilky nebo okolnostmi, které dopravce nemůže odvrátit a jejichž následky odstranit není v jeho moci.

25. Podle čl. 17 bodu 4 Úmluvy CMR, dopravce je s přihlédnutím k ustanovení článku 18 odst. 2 až 5 zproštěn odpovědnosti, vznikne-li ztráta nebo poškození ze zvláštního nebezpečí souvisejícího s jednou nebo více z těchto skutečností: a) použití otevřených vozidel bez plachet, bylo-li takové použití vozidel výslovně dohodnuto a poznamenáno v nákladním listě; b) chybějící obal nebo vadný obal zásilky, která je pro svoji povahu, není-li řádně balena nebo není-li balena vůbec, vystavena ztrátám nebo poškozením; c) manipulace, naložení, uložení nebo vyložení zásilky odesílatelem, příjemcem nebo osobami jednajícími za odesílatele nebo příjemce; d) přirozená povaha určitého zboží, pro kterou podléhá úplné nebo částečné ztrátě anebo poškození, zejména lomem, rzí, vnitřním kažením, vysýcháním, unikáním, normálním úbytkem nebo působením hmyzu nebo hlodavců; e) nedostatečné nebo vadné značky nebo čísla jednotlivých kusů zásilky; f) přeprava živých zvířat.

26. Podle čl. 18 bodu 1 Úmluvy CMR, důkaz o tom, že ztráta zásilky, její poškození nebo překročení dodací lhůty vznikly některou z příčin uvedených v článku 17 odst. 2, náleží dopravci.

27. Podle čl. 25 bodu 1 Úmluvy CMR, při poškození zásilky hradí dopravce částku, o kterou se její hodnota snížila; částka se vypočítává z hodnoty zásilky stanovené podle článku 23 odst. 1, 2 a 4.

28. Od okamžiku převzetí zásilky k přepravě až do okamžiku jejího vydání odpovídá dopravce za škody vzniklé v důsledku toho, že zásilka byla poškozena nebo byla ztracena. Dopravce odpovídá rovněž za překročení dodací lhůty. Úmluva CMR stojí na principu objektivní odpovědnosti. Odpovědnost dopravce však není absolutně objektivní, ale dopravci jsou dány dvě kategorie liberačních důvodů, při jejichž prokázání se dopravce odpovědnosti zprostí. Tyto liberační důvody jsou dány v odst. 2 a 4.

29. Z uvedeného vyplývá, že osoba uplatňující nárok musí prokázat, že byla uzavřena přepravní smlouva, musí prokázat aktivní legitimaci, dále že dopravce je legitimován pasivně, že dopravce zboží převzal a že ke škodě došlo v okamžiku, kdy měl dopravce zboží ve své péči.

30. Z provedeného dokazování vyplývá, že společnost [právnická osoba] zajišťovala mezinárodní přepravu zboží pro [právnická osoba] [anonymizováno] a z tohoto důvodu uzavřela se žalovanou přepravní smlouvu, jejímž předmětem byla přeprava zásilky syntetických vláken a nití na paletách, která měla být provedena ve dnech 23. – 24.6.2016, ze sídla [právnická osoba] ve [obec] do sídla [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [země]. Žalovaná zboží převzala (jak vyplývá z provedených listinných důkazů – CMR listy a svědeckých výpovědí) a od tohoto okamžiku odpovídá za škodu vzniklou v důsledku poškození nebo ztráty zásilky. V průběhu přepravy došlo ke škodě na zásilce. Tato skutečnost rovněž vyplývá z provedeného dokazování, zejména ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], který vypověděl, že zásilka z [obec] přišla do [země] již poškozená. Zboží bylo doručeno opožděně až dne 30.6.2016 (ještě dne 29.6.2016 se nacházelo na švédskonorských hranicích). Žalovaná jako dopravce je odpovědná za škodu vzniklou v důsledku poškození zásilky. Uvedená odpovědnost je objektivní.

31. Žalovaná se snažila zprostit odpovědnosti prokázáním liberačního důvodu podle čl. 17 odst. 4 písm. b) c) Úmluvy CMR, tedy že poškození zásilky vzniklo v důsledku chybějícího obalu nebo vadného obalu zásilky, která je pro svoji povahu, není-li řádně balena nebo není-li balena vůbec, vystavena ztrátám nebo poškozením; a v důsledku manipulace, naložení, uložení nebo vyložení zásilky odesílatelem, příjemcem nebo osobami jednajícími za odesílatele nebo příjemce.

32. Prostý poukaz dopravce na některá z nebezpečí uvedená v čl. 17 odst. 4 Úmluvy CMR však ke zproštění dopravce z odpovědnosti nepostačuje. Dopravce musí alespoň osvědčit kauzalitu mezi existencí tvrzeného nebezpečí a možným vznikem škody a tuto kauzalitu alespoň minimálně prokázat. Dopravce musí osvědčit, že škoda mohla vzniknout z tvrzeného zvláštního nebezpečí, nicméně se musí jednat o zdůvodnitelnou a doložitelnou možnost, nikoli pouze pravděpodobnost.

33. Taktomu však v projednávané věci nebylo. Naopak. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná jako dopravce překládala (a to opakovaně) zboží na jiný návěs. Tato skutečnost byla prokázána zejména výpovědí svědka [příjmení], svědkyně [příjmení] a provedenými listinnými důkazy (listy CMR - zde uvedené rozdílné registrační značky a čestné prohlášení společnosti [právnická osoba]). Vysvětlení žalované ohledně rozdílných registračních značek je nepravděpodobné a neodpovídá shora konstatovaným důkazům.

34. V řízení tedy bylo jednoznačně prokázáno, že zboží bylo naloženo ve [obec] specifickým tzv. pyramidovým způsobem, který měl zabránit poškození zásilky během dopravy. Žalovaná však následně zboží v [obec] vyložila a znovu naložila na jiný návěs i spolu s dalším zbožím (bedny se železem dle svědka [příjmení]). Zboží bylo následně dopraveno na základnu žalované do [země], kam již bylo přivezeno poškozené. Znovu zde bylo vyloženo a přeloženo na jiný návěs. Takto bylo vezeno již koncovému zákazníku do [země] ([anonymizována dvě slova]), po cestě však došlo k sesunutí zásilky a dopravce byl zastaven na švédskonorských hranicích. Po dalším vyložení a naložení zboží již byla doprava dokončena.

35. Nelze se dovolávat liberačního důvodu, že poškození zásilku vzniklo v důsledku chybějícího nebo vadného obalu zásilky nebo v důsledku manipulace, naložení, uložení nebo vyložení zásilky odesílatelem nebo příjemcem, když to byla sama žalovaná, která se zásilkou bez oprávnění manipulovala, opakovaně ji překládala na jiné návěsy a z důvodu šetření vlastních prostředků přepravovala zásilku spolu s dalším zbožím. Je zřejmé, že předmětná zásilka - syntetická vlákna a nitě – byla křehkým zbožím, které vyžadovalo specifický způsob naložení. Žalovaná však bez ohledu na uvedené zásilku přeložila a dopravovala ji spolu s bednami železa.

36. Z uvedeného vyplývá, že liberační důvod prokázán nebyl a žalovaná je odpovědná za škodu vzniklou v důsledku poškození zásilky.

37. K prokázání výše škody provedl soud důkaz mimo jiné závěrečnou zprávou [příjmení] [jméno] [jméno] & [anonymizována dvě slova].

38. Žalovaná namítala, že zpráva nemá charakter znaleckého posudku dle § 127a o.s.ř. a zpochybnila kompetenci [anonymizováno] relevantně posoudit stav, rozsah poškození předmětné zásilky a vyčíslit výši škody. K uvedenému soud uvádí, že výše škody nemusí být prokázána pouze znaleckým posudkem ve smyslu občanského soudního řádu, v tomto případě se jedná o závěrečnou zprávu, kde jsou popsány okolnosti relevantní pro prohlídku, popis nákladu, balení, přepravy a uložení.

39. Argument žalované, že přes opakované žádosti žalované i její pojišťovny o umožnění prohlídky poškozeného zboží, nebyla prohlídka zboží umožněna a nebyly přeloženy jakékoliv relevantní důkazy osvědčující charakter a rozsah údajného poškození předmětného zboží, byl vyvrácen provedenými listinnými důkazy – emailovou korespondencí. Z emailové korespondence jednoznačně vyplývá, že žalovaná, resp. její zástupce byli v této věci opakovaně kontaktováni, upozorněni na možnost jmenování znalce a zváni ke společné prohlídce. Nemůže jít k tíži žalobkyně, že žalovaná nespolupracovala při zjišťování výše škody.

40. Dle závěrečné zprávy náklad se sestával z dvou typů polyesterových vysokopevnostních vláken s námořní povrchovou úpravou, které jsou navinuté na cívkách, uspořádaných z polyesterových nití a složených v ČR [právnická osoba]. Je zde konstatováno, že celkem se jednalo o 40 palet o celkové hodnotě ve výši 46 398,51 EUR, z čehož 6 palet o hodnotě 7 147,45 EUR bylo přijato před prohlídkou. 12 palet bylo uznáno jako nedotčených během prohlídky, 12 palet s poškozenými cívkami a vláky a 10 nebylo možné vysledovat. Pravděpodobné množství poškozených cívek na dotčených paletách je 15 %. Hodnota nákladu, tj. 40 palet činila 46 398,51 EUR, hodnota přijatého nákladu ze strany [anonymizováno] (6 palet) 7 147,45 EUR. Hodnota poškozeného nákladu činila tedy 39 251,06 EUR, přičemž byla z této částky odečtena částka přepravních nákladů 2 000 EUR a částka 4 564,07 Kč jako zbytková hodnota. Celková výše vypočtené škody činí 32 686,99 EUR. Ze závěru zprávy vyplývá, že všechny palety, které nebyly identifikovatelné, nemohly být použity k jejich zamýšlenému účelu, který vyžaduje přetestování a identifikaci pro účely certifikace. Palety, které byly identifikovatelné, vyžadovaly přetřídění, protože cívky, které byly na povrchu kontaminované, měly poškozená vlákna a/nebo deformované špulky, nebyly použitelné ve výrobě konečného produktu, a náklad na paletách, který byl identifikován jako nedotčený, byl prý použitelný k zamýšlenému účelu. Avšak vlákna na poškozených cívkách a kontaminovaná vlákna byla použitelná jako balicí materiál jejich konečného produktu.

41. Po posouzení zprávy soud dospěl k závěru, že zpráva je vnitřně natolik rozporná, že z ní nelze beze zbytku vycházet. Není jasné, proč ve výpočtu celkové výše škody není započítáno 12 palet uznaných jako nedotčených během prohlídky (přičemž i ze závěru zprávy vyplývá, že náklad na paletách, který byl identifikován jako nedotčený, byl použitelný k zamýšlenému účelu). Pokud byly palety nedotčené, nelze za ně požadovat náhradu škody. Dále není zřejmé, jak zpracovatel dospěl k částce 4 564,07 EUR za zbytkovou hodnotu nákladu ani k částce 2 000 EUR za přepravní náklady.

42. Z tohoto důvodu má soud za to, že závěrečná zpráva neprokazuje výši vzniklé škody.

43. Podle § 2955 občanského zákoníku, nelze-li výši náhrady škody přesně určit, určí ji podle spravedlivého uvážení jednotlivých okolností případu soud.

44. Podle § 136 o. s. ř. lze-li výši nároku zjistit jen s nepoměrnými obtížemi, nebo nelze-li ji zjistit vůbec, určí ji soud podle své úvahy.

45. Soud může podle shora citovaných ustanovení postupovat tehdy, je-li jistý právní základ uplatněného nároku. Při určení výše nároku jsou podkladem pro úvahu soudu takové skutečnosti, které vycházejí ze souvislostí posuzovaného případu a umožňují učinit určité kvantitativní závěry o výši uplatněného nároku; nejde tedy o určení výše nároku volnou úvahou soudu.

46. Dle soudu je v projednávané věci namístě použití shora citovaných ustanovení. Právní základ uplatněného nároku je dle soudu nepochybný. V řízení bylo prokázáno, že škoda vznikla a že odpovědnost za vzniklou škodu nese žalovaná. Závěrečná zpráva sice obsahuje určité rozpory, které znemožňují z ní bez dalšího vycházet, zároveň však poskytuje takové informace, které umožňují soudu učinit závěr o výši uplatněného nároku.

47. Ze závěrečné zprávy vyplývá, že náklad byl tvořen celkem 40 paletami o hodnotě 46 398,51 EUR 6 palet bylo ze strany [anonymizováno] přijato již před prohlídkou, 12 palet bylo uznaných jako nedotčených během prohlídky, 12 palet bylo s poškozenými cívkami a vlákny a 10 nebylo možné vysledovat.

48. Zpráva používá termín sledovatelnost na balení (viz např. čl. 9 zprávy) a z kontextu celkového znění zprávy tak vyplývá, že palety, které nebylo možné vysledovat, nejsou palety, které by se ztratily, ale palety, kterým chybělo řádně označení tak, aby mohla být sledována vlákna pro účely certifikace.

49. Lze tedy uzavřít, že 18 palet bylo nepoškozených (6 přijatých ze strany [anonymizováno] a 12 uznaných jako nedotčených během prohlídky) a 22 bylo poškozených. Poměr nepoškozených a poškozených palet byl tedy 45 %: 55 %.

50. K námitce žalované, že poškozeno bylo dle zprávy cca 15 % cívek na dotčených paletách, soud nepřihlížel. Po posouzení celkového znění zprávy je zřejmé, že se jednalo o velmi citlivé zboží a aby mohlo být použito pro svůj zcela specifický účel, musela být dodržena řada opatření a to včetně řádného balení a označení nejen cívky, ale i konkrétní palety. Rozhodující tedy není jen to, aby zboží nebylo poškozeno, ale rovněž to, aby bylo řádně baleno a označeno, neboť toto bylo zcela zásadní pro certifikaci konečného výrobku. Je pravdou, že poškozeno bylo cca 15 % cívek na dotčených paletách, nicméně pokud byla požadována speciální přeprava (speciální uložení zboží při přepravě a to vzhledem k citlivosti zboží), je zcela akceptovatelný i požadavek, aby vlákna byla doručena v nepoškozeném balení a byla řádně označena. V opačném případě by nebyla použitelná pro účel, ke kterému se užívají. Řádné označení palet bylo nutné, aby zboží mohlo být použito k zamýšlenému účelu, který vyžaduje přetestování a identifikaci pro účely certifikace. Nelze proto požadovat, aby z poškozených palet byly vybírány a následně použity pouze nepoškozené cívky.

51. Hodnota nákladu činila 46 398,51 EUR. Bylo-li poškozeno 55 % nákladu, činila hodnota poškozeného nákladu 25 519,18 EUR. Po odečtení částky 5 000 EUR představující spoluúčast poškozeného, činí výsledná částka 20 519,18 EUR. Tuto částku soud žalobkyni přiznal (výrok I.).

52. Ve zbylé části žalobu částečně zamítl (výrok II.).

53. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. V řízení byla převážně úspěšná žalobkyně. Z žalované částky 27 692 EUR byla žalobkyni přiznána částka 20 519,18 EUR, žalobkyně byla tedy úspěšná co do 74 % a neúspěšná co do 26 %. Bylo jí tedy přiznáno 48 % jejích celkových nákladů, které jí v řízení vznikly.

54. Náhrada za zaplacený soudní poplatek činí 36 125 Kč.

55. Mimosmluvní odměna činí 179 080 Kč a to za 16 úkonů právní služby dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. S ohledem na to, že žalovaná částka je v cizí měně bylo nutné pro výpočet tarifní hodnoty přepočítat žalovanou částku vždy k tomu dni, v němž byl konkrétní úkon právní služby započat (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 2539/2016). -) 29.7.2017 - příprava a převzetí zastoupení – kurz ČNB 1 EUR/26 – tarifní hodnota 721 276,60 Kč – odměna za úkon 11 220 Kč -) 29.7.2017 - žaloba – kurz ČNB 1 EUR/26 – tarifní hodnota 721 276,60 Kč – odměna za úkon 11 220 Kč -) jednání dne 23.1.2018 – kurz ČNB 1 EUR/25 – tarifní hodnota 703 515,26 Kč – odměna za úkon 11 140 Kč -) vyjádření ze dne 22.1.2018 – kurz ČNB 1 EUR/25 – tarifní hodnota 703 376,80 Kč – odměna za úkon 11 140 Kč -) vyjádření ze dne 8.8.2018 – kurz ČNB 1 EUR/25 – tarifní hodnota 708 361,36 Kč – odměna za úkon 11 140 Kč -) jednání dne 1.11.2018 – kurz ČNB 1 EUR/25 – tarifní hodnota 716 530,50 Kč – odměna za úkon 11 180 Kč -) jednání dne 22.1.2019 – kurz ČNB 1 EUR/25 – tarifní hodnota 709 192,12 Kč – odměna za úkon 11 140 Kč -) vyjádření z 3.7.2019 – kurz ČNB 1 EUR/25 – tarifní hodnota 704 899,86 Kč – odměna za úkon 11 140 Kč -) jednání dne 29.1.2020 – kurz ČNB 1 EUR/25 – tarifní hodnota 697 976,86 Kč – odměna za úkon 11 100 Kč -) vyjádření z 6.7.2020 – kurz ČNB 1 EUR/26 – tarifní hodnota 738 407,18 Kč – odměna za úkon 11 260 Kč -) jednání dne 3.7.2020 – kurz ČNB 1 EUR/26 – tarifní hodnota 738 407,18 Kč – odměna za úkon 11 260 Kč -) jednání dne 16.10.2020 – kurz ČNB 1 EUR/27 – tarifní hodnota 755 299,30 Kč – odměna za úkon 11 340 Kč -) vyjádření z 7.12.2020 – kurz ČNB 1 EUR/26 – tarifní hodnota 733 284,16 Kč – odměna za úkon 11 260 Kč -) jednání dne 12.4.2021 – kurz ČNB 1 EUR/26 – tarifní hodnota 720 684,30 Kč – odměna za úkon 11 220 Kč -) vyjádření z 8.4.2021 – kurz ČNB 1 EUR/25 – tarifní hodnota 716 668,96 Kč – odměna za úkon 11 180 Kč -) jednání dne 21.6.2021 – kurz ČNB 1 EUR/25 – tarifní hodnota 708 084,44 Kč – odměna za úkon 11 140 Kč.

56. Náklady řízení jsou dále tvořeny paušálními částkami náhrad hotových výdajů ve výši 16 x 300 Kč, tj. 4 800 Kč.

57. Náhrada za promeškaný čas činí 4 800 Kč dle § 14 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (6 půlhodin strávených cestou [obec] [obec] a zpět, přičemž ve věci se konalo 8 jednání).

58. Cestovní výdaje činí celkem 10 499,50 Kč.

59. Za jednání dne 23.1.2018 činí cestovní výdaje 1 262,70 Kč (při 230 km za cestu [obec] [obec] a zpět, sazbě náhrady za 1 km jízdy 4 Kč podle vyhlášky 463/2017 Sb., průměrné spotřebě 5 l na 100 km a ceně pohonných hmot 29,80 Kč dle § 4 vyhlášky č. 463/2017 Sb.).

60. Za jednání dne 1.11.2018 činí cestovní výdaje 1 262,70 Kč (při 230 km za cestu [obec] [obec] a zpět, sazbě náhrady za 1 km jízdy 4 Kč podle vyhlášky 463/2017 Sb., průměrné spotřebě 5 l na 100 km a ceně pohonných hmot 29,80 Kč dle § 4 vyhlášky č. 463/2017 Sb.).

61. Za jednání dne 22.1.2019 činí cestovní výdaje 1 329,40 Kč (při 230 km za cestu [obec] [obec] a zpět, sazbě náhrady za 1 km jízdy 4,10 Kč podle vyhlášky 333/2018 Sb., průměrné spotřebě 5 l na 100 km a ceně pohonných hmot 33,60 Kč dle § 4 vyhlášky č. 463/2017 Sb.).

62. Za jednání dne 29.1.2020 činí cestovní výdaje 1 331,70 Kč (při 230 km za cestu [obec] [obec] a zpět, sazbě náhrady za 1 km jízdy 4,2 Kč podle vyhlášky 463/2017 Sb., průměrné spotřebě 5 l na 100 km a ceně pohonných hmot 31,80 Kč dle § 4 vyhlášky č. 463/2017 Sb.).

63. Za jednání dne 3.7.2020 činí cestovní výdaje 1 331,70 Kč (při 230 km za cestu [obec] [obec] a zpět, sazbě náhrady za 1 km jízdy 4,2 Kč podle vyhlášky 463/2017 Sb., průměrné spotřebě 5 l na 100 km a ceně pohonných hmot 31,80 Kč dle § 4 vyhlášky č. 463/2017 Sb.).

64. Za jednání dne 16.10.2020 činí cestovní výdaje 1 331,70 Kč (při 230 km za cestu [obec] [obec] a zpět, sazbě náhrady za 1 km jízdy 4,2 Kč podle vyhlášky 463/2017 Sb., průměrné spotřebě 5 l na 100 km a ceně pohonných hmot 31,80 Kč dle § 4 vyhlášky č. 463/2017 Sb.).

65. Za jednání dne 12.4.2021 činí cestovní výdaje 1 324,80 Kč (při 230 km za cestu [obec] [obec] a zpět, sazbě náhrady za 1 km jízdy 4,4 Kč podle vyhlášky 589/2020 Sb., průměrné spotřebě 5 l na 100 km a ceně pohonných hmot 27,20 Kč dle § 4 vyhlášky č. 463/2017 Sb.).

66. Za jednání dne 21.6.2021 činí cestovní výdaje 1 324,80 Kč (při 230 km za cestu [obec] [obec] a zpět, sazbě náhrady za 1 km jízdy 4,4 Kč podle vyhlášky 589/2020 Sb., průměrné spotřebě 5 l na 100 km a ceně pohonných hmot 27,20 Kč dle § 4 vyhlášky č. 463/2017 Sb.).

67. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu i náhrada této daně ve výši 21% ze součtu odměny a hotových výdajů.

68. Celková výše nákladů žalobkyně činí vzhledem k výše uvedenému 277 132 Kč, žalobkyni je přiznáváno 48 % (viz výše), soud tedy žalobkyni přiznal na náhradu nákladů řízení částku 133 023,36 Kč.

69. Povinnost žalované zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně vyplývá z § 149 odst. 1 o.s.ř.

Poučení