13 Co 318/2023- 205

Rubrum

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Havlové a soudců Mgr. Jiřího Novotného a JUDr. Hany Zemanové ve věci žalobce: ; [jméno] [příjmení], narozený dne [datum], [IČO] sídlem [adresa] zastoupený advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti; žalovanému: ; [jméno] [příjmení], narozený dne [datum], [IČO] sídlem [adresa] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno]. sídlem [adresa] o 25 247 Kč s příslušenstvím o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 15. 6. 2023, č. j. 10 C 111/2020-161 takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady odvolacího řízení ve výši 8 102 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu na zaplacení částky 25 247 Kč s příslušenstvím a zaplacení částky 1 200 Kč jako nákladů spojených s uplatněním pohledávky (výrok I), žalobci uložil povinnost zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 46 788,61 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II) a o státem zálohovaných nákladech řízení rozhodl tak, že žalobce je povinen k jejich náhradě s tím, že jejich výše a splatnost bude specifikována v samostatném usnesení (výrok III).

2. Žalobce se žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 25 247 Kč s příslušenstvím představující doplatek ceny díla, které žalobce pro žalovaného na základě jeho objednávky ze dne 4. 10. 2019 provedl, a spočívající v dodání a montáži krbové vložky [anonymizováno] 16 BS včetně vložkování komína za předem smluvenou cenu 50 493 Kč s tím, že žalovaným mu dne 4. 10. 2019 bylo uhrazeno pouze 50 % sjednané ceny, tedy 25 247 Kč, a zbývající částka, kterou žalobce žalovanému vyfakturoval fakturou splatnou 6. 12. 2019, ve výši 25 247 Kč nebyla žalovaným i přes upomínky uhrazena.

3. Žalovaný s uplatněným nárokem nesouhlasil. Potvrdil, že mezi účastníky byla uzavřena dohoda, ale jejím obsahem byla kompletní montáž krbové vložky včetně obestavění a prací na komíně podle specifikace v protokolu změn a dodatků ze dne 4. 10. 2019 za celkovou částku 101 774 Kč, tedy dodávka celého díla na klíč, a žalovaný dne 4. 10. 2019 předal žalobci jako zálohu v hotovosti částku 75 000 Kč, zbývající částka měla být uhrazena po dokončení díla. Žalobce však celé dílo neprovedl, pro nedostatek času na straně žalobce dílo nedokončil, když neprovedl sjednanou montáž ocelových prvků ani obložení krbu a kompletní dodělání zakázky, a proto žalovaný nechal dílo v části neprovedené žalobcem provést společností [právnická osoba], za což jí uhradil částku 31 345 Kč.

4. V reakci na tvrzení žalovaného žalobce uvedl, že sjednaná zakázka mezi účastníky byla rozdělena na dva samostatné ústně uzavřené kontrakty. Jeden kontrakt byl – smlouva o dílo, jejíž předmětem byla obestavba komína za sjednanou cenu 44 592 Kč, která není předmětem uvedeného řízení, neboť sjednaná cena byla žalovaným uhrazena. Druhý kontrakt byl - dodávka krbových kamen, jejich montáž a vložkování komína za částku 50 493 Kč Předmětem žaloby je pak pouze nedoplatek v rozsahu jedné poloviny z ceny sjednané v souvislosti s druhým kontraktem. Dále žalobce doplnil tvrzení, že žalovaný dne 4. 10. 2019 zaplatil žalobci v hotovosti částku 69 839 Kč a nikoli žalovaným uváděnou částku 75 000 Kč.

5. Soud prvního stupně po provedeném důkazním řízení vzal za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena dne 4. 10. 2019 ústně pouze jediná smlouva o dílo, jejíž předmětem bylo sjednání komplexní dodávky na klíč, tedy dodávka a kompletní montáž krbové vložky včetně obestavění a prací na komíně podle specifikace uvedené v protokolu změn a dodatků ze dne 4. 10. 2019 a rozpočtu ze dne 3. 10. 2019 za celkovou částku 101 774 Kč, a že žalovaný jako zálohu na cenu díla předal žalobci v hotovosti nikoliv částku 69 839 Kč, ale částku 75 000 Kč, která koresponduje s dalšími důkazy, jakož i běžnou obchodní praxí. Dále vyšel soud prvního stupně z nesporných tvrzení účastníků, že žalobce provedl dílo pouze z části, a to nikoli z důvodu na straně žalovaného, a proto si nechal žalovaný zbývající část díla důvodně dokončit třetí osobou. Závazek žalobce spočívající v provedení sjednaného díla se tak stal nesplnitelným, zanikl pro dodatečnou nemožnost plnění, přičemž došlo k úplnému zániku závazku žalobce k provedení díla, neboť částečné plnění závazku nemělo pro žalovaného význam (odkaz na ust. § 2006 odst. 1 občanského zákoníku - dále jen o.z.), a proto vzájemná plnění účastníků do té doby poskytnutá bylo zapotřebí vypořádat dle zásad pro bezdůvodné obohacení s odkazem na ust. § 2999 o.z. Vzhledem k tomu, že část díla byla žalobcem provedena a žalovaný se tak plněním žalobce obohatil, neboť získal majetkový prospěch plněním z právního důvodu, který odpadl, by byl žalovaný povinen žalobci vydat peněžitou náhradu odpovídající obvyklé ceně prací provedených žalobcem, pokud by její výše přesahovala částku, kterou již žalovaný žalobci uhradil, a limitem výše bezdůvodného obohacení pak byla cena mezi účastníky sjednaná. Obvyklá cena prací, které žalobce skutečně provedl a materiálu, který dodal, byla stanovena znaleckým posudkem znalce [příjmení] [příjmení] ve znění jeho dodatku na částku 71 793 Kč a dle znalce celková cena za dílo v rozsahu, který si účastníci sjednali, ve výši 101 774 Kč, nepřesahovala cenu obvyklou. Vzhledem k tomu, že obvyklá cena provedených prací cenu sjednanou nepřesáhla, pak vycházel soud z obvyklé ceny žalobcem provedených prací zjištěných znaleckým posudkem, tedy z částky 71 793 Kč, na kterou by měl žalobce nárok jako peněžitou náhradu, a vydání bezdůvodného obohacení ze strany žalovaného, avšak vzhledem k tomu, že se žalobci od žalovaného dostalo plnění již ve výši 75 000 Kč, uplatněný nárok žalobce je nedůvodný a soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl. Výrok o nákladech řízení odůvodnil soud prvního stupně ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., plným úspěchem žalovaného ve věci a žalovanému přiznal náhradu nákladů řízení za právní zastoupení advokátem za úkony specifikované v odůvodnění napadeného rozsudku včetně náhrady cestovného a náhrady ztráty času. Výrok o povinnosti žalobce k úhradě státem zálohovaných nákladů ve výši stanovené následně samostatným usnesením odůvodnil soud prvního stupně odkazem na ust. § 148 odst. 1 o.s.ř., a tedy neúspěch žalobce v řízení.

6. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné odvolání. Jako odvolací důvody namítal postižení řízení jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, dále, že soud dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním. Vytýkal soudu prvního stupně především to, že rozhodnutí založil na znaleckém posudku, který dle žalobce je vadný, a že námitky vznášené žalobcem do znaleckého posudku nebyly v řízení odstraněny, a to ani zpracováním doplňku znaleckého posudku znalcem. Žalobce namítal, že s ohledem na zadání znaleckého úkolu znalci, kdy měl stanovit cenu prací provedených žalobcem v souvislosti s dodáním a montáží označené krbové vložky a jejím obestavěním izolační vestavbou s ohledem na skutečnost, že mezi účastníky byla cena za celé dílo sjednána na částku 101 774 Kč, tj. jaká část celkové ceny díla odpovídá částečnému plnění díla, které bylo žalobcem skutečně poskytnuto, kdy v řízení bylo nesporným, že žalobce pro žalovaného neprovedl montáž obkladů a kovových prvků, znalec v prvním znaleckém posudku stanovil cenu prací fakticky provedených žalobcem jako prostý rozdíl známých hodnot, tedy jako rozdíl mezi sjednanou cenou za celé dílo a cenou prací, které provedl žalovaný prostřednictvím třetí osoby – společností [právnická osoba] Znalec cenu prací provedených žalobcem tedy správně neurčil a ani ji nezkoumal. Dle žalobce pochybení znalce nebylo odstraněno ani doplňkem znaleckého posudku ani následným výslechem znalce, kdy dle odvolatele znalec při výpočtu ceny obvyklé skutečně provedených stavebních a montážních prací žalobcem dostatečně nevysvětlil, z jakých pramenů ve svém posudku čerpal, jakou metodiku použil a na základě jakých myšlenkových postupů ke svým závěrům dospěl, když znalec své závěry opřel o prosté tvrzení, že ověřil ceny materiálu a prací na základě cen materiálu na trhu, nabídky kamnářských firem a informací pracovníků kamnářských firem a jejich zkušeností a kdy doplnil výpočet pomocí položkového rozpočtu [anonymizováno] [právnická osoba] Dle žalobce se jedná o nepřezkoumatelný znalecký posudek s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu (rozhodnutí sp. zn. 30 Cdo 352/2008). Pokud znalec v rámci výslechu, kdy konkretizoval, z jakých zdrojů čerpal při určení ceny obvyklé předmětného díla, uvedl, že čerpal z internetových stránek dodavatelů dle vyhledávačů, kdy tyto informace jsou veřejné, dokázal však konkretizovat pouze stránku [webová adresa], kde měl nalézt odkazy na dodavatele zdících materiálů, kteří tam mají ceník s cenovou úrovní z roku 2018, který přepočetl na rok 2019, přičemž žalobce žádné ceníky odkazované znalcem na předmětné internetové stránce nedohledal. Dle žalobce tak není zřejmé, z jakých konkrétních porovnávaných zdrojů a cen znalec určil cenu obvyklou jednotlivých položek uvedenou ve výpočtu a jakým výpočtem k ceně jednotlivých položek dospěl. Dále pak namítal žalobce v odvolání, že znalec nemá ani formální kvalifikaci pro zpracování znaleckého posudku, neboť je znalcem pouze pro obor ekonomika, odvětví ceny a odhady (nemovitosti) a obor stavebnictví, odvětví stavby obytné, průmyslové a zemědělské, nikoliv však se specializací pro individuální topidla, kamna, krby, kachlová kamna, sporáky, pece a domovní komíny, komínové systémy a kominářství. Zopakoval námitky proti i doplněnému znaleckému posudku, že znalec v žádné z metod výpočtu nezohlednil cenu sjednanou, kdy vycházel z chybných podkladů, dále že cenu kamnářských prací určuje kamnářský řád a nikoliv [anonymizováno] [obec], kdy při určení ceny dle rozpisu materiálu a prací a ceny dle [anonymizováno] znalec nezohlednil žalobcem vytýkané a specifikované položky, které zůstaly nevyjasněny. Žalobce namítal, že soud pochybil, pokud ani přes zcela zjevné vady tohoto posudku z něho vycházel, aniž by vyhověl důkaznímu návrhu žalobce na vypracování revizního znaleckého posudku. Dále pak v odvolání žalobce vytýkal soudu prvního stupně i nesprávná skutková zjištění ve vztahu k závěrům o složité spolupráci se žalobcem pro nedostatek času z jeho strany, která jsou v rozporu s písemnými důkazy (email z 3. 10. 2019 adresovaný žalobcem žalovanému), které mají stigmatizovat žalobce jako nespolehlivého zhotovitele, což mělo vést soud prvního stupně k nesprávnému závěru, že k prodlevě v dodání kovových prvků ze strany žalovaného nedošlo. Dále žalobce vytýkal soudu prvního stupně nesprávné skutkové zjištění ve vztahu k závěru, že žalovaný zaplatil žalobci v hotovosti částku 75 000 Kč, namísto žalobcem uváděné částky 69 839 Kč, a potvrzené výpovědí svědka [příjmení], syna žalobce. Namítal, že soud opomenul skutečnost, pokud uvedený závěr založil na účastnické výpovědi žalovaného a svědka [příjmení], že svědek [příjmení] na rozdíl od svědka [příjmení], nebyl účasten jednání, které proběhlo 4. 10. 2019 a při kterém došlo k úhradě žalobcem tvrzené částky 69 839 Kč, a kdy svědek [příjmení] uvedl, že nebyl účasten schůzky, nemá indicie o tom, jak se účastníci dohodli, respektive že by se dohodli jinak, než bylo předjednáno, kdy sám svědek nic o smlouvě mezi účastníky nevěděl. Konečně vytýkal žalobce soudu prvního stupně, pokud uzavřel, že je v rozporu nejen s účastnickou výpovědí žalovaného a výpovědí svědka [příjmení], ale i v rozporu s běžnou praxí, aby se záloha hradila„ na korunu“, tedy přesně částka 69 839 Kč. Zároveň však soud konstatoval, že z označených faktur a dalších listinných důkazů (bod 18 odůvodnění napadeného rozsudku) nezjistil žádné významné skutečnosti, přičemž se ale nijak nevypořádal s žalobcem předloženým důkazem, a to fakturou [číslo] ze dne 4. 10. 2019, a to na částku na korunu 25 247 Kč včetně DPH, která byla stvrzena podpisem žalovaného na schůzce 4. 10. 2019, přestože žalovaný až do předložení tohoto důkazu tvrdil, že na této schůzce obdržel žalobce od něho 75 000 Kč v hotovosti bez jakéhokoliv dokladu. Žalovaný žádný důkaz ke svému tvrzení o zaplacení částky 75 000 Kč v hotovosti nepředložil a dle názoru žalobce tak ve vztahu k tomuto závěru žalovaný neunesl důkazní břemeno. Žalobce navrhl zrušení rozsudku soudu prvního stupně a vrácení věci k dalšímu řízení.

7. Žalovaný ve vyjádření k odvolání navrhl potvrzení napadeného rozsudku a přiznání mu náhrady nákladů odvolacího řízení. K osobě znalce a údajným vadám znaleckého posudku žalovaný uvedl, že žalobci v průběhu řízení bylo známo soudem formulované zadání úkolu soudnímu znalci, takto jej také akceptoval, nijak proti němu nebrojil a rovněž ani proti osobě znalce nebyly ze strany žalobce vznášeny jakékoliv námitky. Závěr soudního znalce o obvyklé ceně díla skutečně provedeného žalobcem na částku 71 793 Kč je zcela jasně a srozumitelně vyjádřen, podrobně je jak ve znaleckém posudku, tak jeho doplňku popsáno, jak k uvedeným závěrům znalec došel a jeho vyjádření spočívá na logických odůvodněních i dílčích odborných závěrech majících oporu ve spise i v soudem zjištěném skutkovém stavu, který se promítl do formulování úkolu pro znalce. Dle názoru žalovaného již původní znalecký posudek o stanovení obvyklé ceny díla způsobem provedeným znalcem je odpovídající, a pokud měl soud určité pochybnosti o metodice použité soudním znalcem v jeho původním znaleckém posudku, byl znalci zadán doplněk znaleckého posudku k zodpovězení dalších zcela jasně formulovaných dotazů, na které soudní znalec doplňkem znaleckého posudku v plném rozsahu řádně reagoval. Znalcem zjištěná cena prací provedených žalobcem v částce 71 793 Kč koresponduje i s odpověďmi znalce na doplňující dotazy soudu v rámci podání doplňku znaleckého posudku. Žalovaný zdůraznil, že již před soudem prvního stupně poukazoval na to, že odborné závěry soudního znalce nepodléhají soudnímu přezkumu ve smyslu ust. § 132 o.s.ř., kdy soud při hodnocení znaleckého posudku musí zkoumat, zda provedený úkon byl učiněn řádně, zda znalec dodržel soudem uložené zadání, tedy zda odpověděl na otázky, zda jde o srozumitelně vyložený závěr, který má oporu v podkladových materiálech a netrpí rozpory, přičemž znalecký posudek soudního znalce včetně jeho doplňku zpracovaný v řízení tyto parametry splňuje. Podle žalovaného znalec řádně splnil znalecký úkol a srozumitelně a přehledně vysvětlil, na základě jakých skutečností a výpočtu ke znaleckému závěru dospěl. Je také znalcem s ohledem na to, jak je zapsán v seznamu soudních znalců a pro který obor, znalcem kvalifikovaným a erudovaným a navíc i s ohledem na dlouholetou spolupráci se soudy také respektovaným. K dalším námitkám žalobce uplatněným v odvolání a týkajících se nesprávných skutkových zjištění ve vztahu k závěru o úhradě částky žalovaným žalobci v hotovosti 75 000 Kč, žalovaný uvedl, že žalobce v odvolání bagatelizuje výpověď svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], vytrhává z kontextu výpovědi jen její část, když svědek [příjmení] potvrdil, že zjištění, že žalovaný žalobci zaplatil částku 75 000 Kč coby zálohu, bylo to pro svědka překvapivé, neboť podle jeho zkušeností měla být záloha poskytována maximálně na krbovou vložku a nikoliv na práce a že žalovaným bylo svědkovi vysvětleno, že z jeho strany jde o motivační postup, kdy měl zájem na brzkém provedení díla. Proti tomu stojí tvrzení žalobce, že na přijetí částky 69 839 Kč nemá žádný doklad (vystavený příjmový doklad se žalobci údajně ztratil). Správně tak soud shledal takové tvrzení žalobce o výši zálohy složené přesně„ na korunu“ za nevěrohodné, přičemž nevěrohodnost žalobce dle žalovaného spočívá i v dalších popsaných skutečnostech, jako byla původní argumentace žalobce o existenci dvou samostatných smluv o dílo, která byla vyvrácena provedenými důkazy, a nehledě na výše uvedené se pak žalovaný coby spotřebitel dovolával i ust. § 1812 odst. 1 o.z., kdy v případě pochybností ve smluvních ujednáních se volí vždy výklad příznivější pro spotřebitele. Rozsudek považuje žalovaný za správný a dle jeho přesvědčení odůvodnění napadeného rozsudku projde testem přezkoumatelnosti podle zásad vymezených v ust. § 157 odst. 2 o.s.ř., jak byly Nejvyšším soudem ČR interpretovány v jeho rozhodnutích, na které ve vyjádření žalovaný odkázal.

8. Odvolací soud podle ust. § 212 a § 212a o.s.ř. přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně včetně řízení, které mu předcházelo, přihlédl k obsahu odvolání žalobce i vyjádření žalovaného k podanému odvolání a po projednání věci dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné.

9. Soud prvního stupně správně a v dostatečném rozsahu zjistil skutkový stav a správně jej také právně posoudil. S jeho závěry jak skutkovými, tak právními, se odvolací soud zcela ztotožňuje. Mezi stranami nebylo sporu o tom, že žalobce dodal žalovanému předmětnou krbovou vložku, a to včetně montáže, vyvložkování komína a obestavění izolační obestavbou. Rovněž zcela nesporným bylo, že montáž obkladů a kovových prvků žalobce pro žalovaného neprovedl. Všechny uvedené práce byly obsahem mezi účastníky uzavřené jediné smlouvy o dílo na dodávku a montáž krbové vložky za cenu vyplývající z písemných listin (rozpočtu ze dne 3. 10. 2019 a protokolu změn a dodatků ze dne 4. 10. 2019), a to za cenu 101 774 Kč. Ostatně tento závěr soudu prvního stupně o ústně uzavřené jediné smlouvě o dílo mezi účastníky dne 4. 10. 2019 již nebyl žalobcem v odvolání ani zpochybňován. V řízení pak bylo nesporným, že žalobce předmět díla, tj. kompletní dodávka tzv. na klíč, tedy včetně obložení obestavby obkladem a osazení ocelovými prvky, nedokončil a tyto práce žalobcem provedeny nebyly. Nesporným pak bylo i to, že tyto práce provedl pro žalovaného jiný subjekt ([právnická osoba]), jemuž provedení prací žalovaný uhradil.

10. Pokud soud prvního stupně uzavřel, že za situace, kdy žalovaný si v důsledku prodlení žalobce nechal dílo dokončit třetí osobou, pak závazek žalobce spočívající v provedení sjednaného díla se stal nesplnitelným, přičemž šlo o celkovou nemožnost plnění s odkazem na ust. § 2006 o.z., a tudíž pro zánik závazku a existenci do té doby ze strany žalobce provedenému a žalovaným přijatému plnění, je namístě způsob vypořádání mezi účastníky podle zásad ust. § 2999 o.z., pak i s těmito závěry, které, jak podotýká odvolací soud, rovněž nebyly ze strany žalobce v odvolání jakkoli co do základu zpochybňovány, odvolací soud zcela souhlasí.

11. Sporným pak mezi účastníky bylo, jaká výše částky odpovídající bezdůvodnému obohacení žalovaného v důsledku provedených prací žalobcem žalobci náleží. Zásadním pro uvedené posouzení bylo tedy zjištění obvyklé ceny prací provedených žalobcem pro žalovaného s tím, že limitem této výše je podle odst. 2 ust. 2999 o. z. cena mezi účastníky sjednaná. Správně pak soud prvního stupně ke zjištění obvyklé ceny prací provedených žalobcem zadal znalecký posudek. Znalec [příjmení] [příjmení], který je znalcem z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, a obor stavebnictví, odvětví stavby obytné, průmyslové a zemědělské, splnil znalecký úkol formou podání znaleckého posudku ve znění jeho doplňku a obvyklou cenu prací, které žalobce skutečně provedl a materiálu, který dodal, stanovil částkou 71 793 Kč Odvolací soud zcela souhlasí se soudem prvního stupně, pokud z uvedeného znaleckého posudku vycházel. Z jeho obsahu ve znění jeho doplňku jasně vyplývá, na základě jakých metod a jakým způsobem znalec obvyklou cenu prací provedených žalobcem stanovil. A pokud soud prvního stupně ze závěrů znalce [příjmení] [příjmení] potvrzených i jeho výslechem při jednání, kdy se znalec vypořádal s námitkami vznášenými žalobcem do znaleckého posudku, vycházel, pak i s tímto postupem soudu prvního stupně, se odvolací soud se ztotožňuje.

12. V této souvislosti odvolací soud odkazuje na ust. § 127 odst. 1 o.s.ř., podle něhož závisí-li rozhodnutí na posouzení skutečnosti, k nimž je třeba odborných znalosti, vyžádá soud u orgánu veřejné moci odborné vyjádření, jestliže pro složitost posuzované otázky takový postup není postačující nebo je-li pochybnost o správnosti podaného odborného vyjádření, ustanoví soud znalce. Soud znalce vyslechne; znalci může také uložit, aby posudek vypracoval písemně. Podle ust. § 127 odst. 2 o.s.ř. je-li pochybnost o správnosti posudku nebo je-li posudek nejasný nebo neúplný, je nutno požádat znalce o vysvětlení. Kdyby to nevedlo k výsledku, soud nechá znalecký posudek přezkoumat jiným znalcem.

13. Podle § 132 o.s.ř. pak důkazy hodnotí soud podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo v řízení najevo včetně toho, co uvedli účastníci.

14. Znalecký posudek je tedy jedním z více důkazních prostředků v občanském soudním řízení, byť je svou povahou nezastupitelný. Soud pak hodnotí znalecký posudek i jako každý jiný důkaz, odborné závěry v něm obsažené však hodnocení soudem podle § 132 o.s.ř. nepodléhají. Hodnocení důkazu znaleckým posudkem tedy spočívá v posouzení, zda závěry posudku jsou náležitě odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat, zda závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a zda odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2009, sp. zn. 22 Cdo 1810/2009, uveřejněný pod C7776 v souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C.H.Beck, dále viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 8. 2023, sp. zn. 25 Cdo 2946/2022).

15. Jak již shora uvedeno, soud prvního stupně nepochybil, pokud za podklad svého rozhodnutí vzal závěry znaleckého posudku znalce [příjmení] [příjmení] ve znění jeho doplňku. Odvolací soud je ve shodě se soudem prvního stupně, že znalec beze zbytku splnil zadaný znalecký úkol, znalec také srozumitelně a přehledně vysvětlil, na základě jakých skutečností a jakých výpočtů dospěl ke znaleckému závěru, který je podložen obsahem nálezu, závěry znalce jsou logické a nejsou v rozporu ani s dalšími provedenými důkazy. Pokud tedy soud prvního stupně ze závěrů znalce o stanovení obvyklé ceny prací provedených žalobcem na částku 71 793 Kč vycházel a výhrady žalobce ke znaleckému posudku uplatňované již v řízení před soudem prvního stupně, opakované v odvolání, důvodnými neshledal, a to s argumentací uvedenou v bodě 16 odůvodnění napadeného rozsudku, pak odvolací soud souhlasí se soudem prvního stupně a na jeho odůvodnění pro stručnost odkazuje. Odvolací soud opětovně zdůrazňuje, že odborné závěry znalce, za které nese odpovědnost znalec, nepodléhají hodnocení soudem dle § 132 o.s.ř., a znalec dostatečným a srozumitelným způsobem vysvětlil a popsal, jak a na základě jakých skutečností k závěru o obvyklé ceně prací provedených žalobcem v částce 71 793 Kč dospěl. Znalecký posudek splňuje náležitosti zákonem a judikaturou po něm požadované, netrpí nepřezkoumatelností, jak namítal žalobce, odůvodnění posudku také odpovídá pravidlům logického myšlení a znalec závěry znaleckého posudku obhájil i v rámci výslechu při jednání před soudem prvního stupně, kdy byl konfrontován s námitkami žalobce, který správnost závěrů znalce zpochybňoval a nadále zpochybňuje, aniž by tyto námitky měl odborně podložené 16. Odvolací soud pak neshledal důvodnou ani další žalobcem uplatněnou námitku v odvolání, a to že znalec nemá formální kvalifikaci pro zpracování znaleckého posudku z důvodu, že není znalcem se specializací pro individuální topidla, kamna, krby, kachlová kamna, sporáky, pece a domovní komíny a komínové systémy a kominářství. Znaleckým úkolem znalce v tomto řízení nebylo činit závěr ke kvalitě či funkčnosti topidla, ale znaleckým úkolem znalce, který je znalcem z oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí, a obor stavebnictví, bylo stanovit hodnotu stavebních prací, tedy nepochybně znalec [příjmení] [příjmení] k podání uvedeného znaleckého posudku s ohledem na jeho specializaci byl plně kvalifikován.

17. Stejně tak odvolací soud souhlasí se závěrem soudu prvního stupně o předání zálohy žalovaným žalobci ve výši 75 000 Kč dne [datum] a nikoliv částky uváděné žalobcem přesně na korunu, tedy částky 69 839 Kč. Soud prvního stupně zcela přehledným a logickým způsobem vyložil, na základě jakých skutečností a důkazů k uvedenému závěru dospěl (výslech žalovaného potvrzený svědeckou výpovědí svědka [příjmení], který věděl o předání této částky žalovaným žalobci a vypověděl o tom, že vyslovil podivení nad takto vysokou výší zálohy poskytnuté žalovaným žalobci při uzavření smlouvy o dílo, tedy v době, kdy mezi účastníky se neodvíjel žádný spor, a ze strany žalovaného se svědkovi dostalo vysvětlení, že jde o motivující jednání, kdy měl zájem na brzkém dokončení a provedení díla). Správně soud prvního stupně odkázal, že poskytnutí zálohy přesně na korunu, jak tvrdil žalobce, a byl v tomto tvrzení sice podporován svědeckou výpovědí svého syna, který se však s žalobcem se na dodání díla pro žalovaného podílel a nepochybně měl zájem na výsledku řízení a tím je tak oslabována věrohodnost tohoto svědka, je naprosto neobvyklé a v rozporu s běžnou obchodní praxí, zejména pak ale nelze přehlédnout, že žalobce jako podnikatel při sjednání spotřebitelské smlouvy o dílo s žalovaným coby spotřebitelem nebyl schopen písemným příjmovým dokladem převzetí jím tvrzené částky v hotovosti jako zálohy přesně na korunu, tj. ve výši 69 839 Kč, jakkoliv prokázat., např. předložením příjmového dokladu na tuto částku a vyvrátit tak tvrzení žalovaného o poskytnutí zálohy žalobci ve výši 75 000 Kč, potvrzené svědeckou výpovědí svědka [příjmení], jehož věrohodnost nebyla ničím a nijak zpochybněna.

18. Odvolací soud tak považuje rozsudek soudu prvního stupně za věcně správný a zákonný, proto jej v plném rozsahu podle § 219 o.s.ř. potvrdil, a to včetně správných nákladových výroků.

19. Pokud jde o náklady odvolacího řízení, pak dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 224 odst. 1 o.s.ř. náleží jejich náhrada žalovanému, který byl v odvolacím řízení zcela úspěšný, a ty představují náklady za právní zastoupení žalobce advokátem za 2 úkony právní služby (vyjádření k odvolání a účast při jednání) v částce 2 140 Kč za 1 úkon (§ 7 bod 5 a.t.), 2 režijní paušály dle § 13 odst. 3 a.t. po 300 Kč, dále cestovné 1 470 Kč za cestu [obec] – [obec] a zpět za 166 km, při užití automobilu se spotřebou 8,10 l [číslo] km, ceně paliva (benzin 98 oktanů) 45,20 Kč dle vyhl. č 467/2022 Sb. ve znění vyhl. 85/2023 Sb., dále náhrada za promeškaný čas za 6 půlhodin po 100 Kč, to vše spolu s DPH celkem 8 101,76 Kč, zaokrouhleně 8 102 Kč, které byly uloženy žalobci zaplatit žalovanému v zákonné lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) a k rukám zástupce žalovaného (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).