13 Co 361/2018- 319

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Mrázkové a soudců JUDr. Pavla Vlacha a JUDr. Čestmíra Slaného v právní věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] sídlem [adresa] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D. sídlem [adresa] o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku o věci samé mění tak, že se zamítá žaloba o zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně od [datum] do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení před soudy všech stupňů částku [částka], do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit státu – Obvodnímu soudu pro Prahu 1 – na náhradu nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit státu – Obvodnímu soudu pro Prahu 1 – na náhradu nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované zaplatit žalobkyni částku [částka] s úroky z prodlení ve výši 8,05% ročně z částek [částka] od [datum] do [datum], [částka] od [datum] do [datum], [částka] od [datum] do [datum], [částka] za den [datum], [částka] od [datum] do [datum], [částka] od [datum] do [datum], [částka] od [datum] do [datum], [částka] za den [datum], [částka] od [datum] do [datum], [částka] od [datum] do [datum], [částka] od [datum] do [datum], [částka] od [datum] do [datum], [částka] od [datum] do [datum] a [částka] od [datum] do zaplacení (výrok I), dále uložil žalované zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku [částka] k rukám zástupce žalobkyně (výrok II) a konečně uložil žalované zaplatit státu – Obvodnímu soudu pro Prahu 1 – na náhradu nákladů řízení částku [částka] (výrok III), to vše shodně do tří dnů od právní moci rozsudku 2. Soud prvního stupně tak rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení dlužných kupních cen za zboží dodané žalobkyní jako prodávající žalované jako kupující podle účastníky uzavřených kupních smluv, a to spolu s příslušenstvím odpovídajícím úrokům z prodlení v zákonné výši požadovaným vždy od splatnosti faktur, jimiž žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení kupních cen.

3. Soud prvního stupně vyšel z následujících skutkových zjištění. Žalobkyně (pod bývalou [právnická osoba] [anonymizováno]) jako prodávající uzavřela se žalovanou jako kupující několik kupních smluv, jejich předmětem byla dodávka tam specifikovaného množství hnojiva (dále i jen„ zboží“) za sjednanou kupní cenu. Na základě telefonických objednávek ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum] žalobkyně dodala žalované zboží za kupní cenu ve výši [částka] (faktura [číslo]), splatnou dne [datum]. Žalovaná na ni uhradila dne [datum] pouze [částka], k úhradě tak zbývá [částka]. Na základě kupní smlouvy ze dne [datum] dodala žalobkyně žalované zboží za kupní cenu ve výši [částka] (faktura [číslo]), splatnou dne [datum]. Žalovaná neuhradila ničeho. Na základě kupních smluv ze dne [datum] a [datum] dodala žalobkyně žalované zboží oproti souhrnné kupní ceně ve výši [částka] (faktura [číslo]), splatné dne [datum]. Žalovaná uhradila ve dnech [datum], [datum], [datum] a [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka], k úhradě tak zbývá [částka]. Na základě kupních smluv ze dne [datum] a [datum] dodala žalobkyně žalované zboží za kupní cenu ve výši [částka] (faktura [číslo]), splatnou dne [datum]. Žalovaná uhradila dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka], k úhradě tak zbývá [částka]. Na základě kupních smluv ze dne [datum] a [datum] dodala žalobkyně žalované zboží za kupní cenu ve výši [částka] (faktura [číslo]), splatnou dne [datum]. Žalovaná neuhradila ničeho. Na základě kupní smlouvy ze dne [datum] dodala žalobkyně žalované zboží za kupní cenu ve výši [částka] (faktura [číslo]), splatnou dne [datum]. Žalovaná neuhradila ničeho. Na základě kupní smlouvy ze dne [datum] dodala žalobkyně žalované zboží, faktura vystavená pod [číslo] však obsahovala nesprávné údaje (kupní cenu, označení kupujícího), a proto prostřednictvím opravené faktury [číslo] byla vůči žalované uplatněna pohledávka na zaplacení kupní ceny ve výši [částka]. Žalovaná neuhradila ničeho. K zaplacení dlužných částek byla žalovaná vyzvána dne [datum], přičemž téhož dne uhradila částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], to vše na fakturu [číslo]. Dne [datum] uhradila částku [částka] a dne [datum] částku [částka], obě na fakturu [číslo]. Neuhrazena tak zůstala úhrnem částka [částka]. Zboží bylo ve všech případech dodáno řádně a včas.

4. Dále soud prvního stupně zjistil, že žalobkyně uzavřela dne [datum] jako dodavatel se slovenskou [právnická osoba] [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [anonymizováno]“) jako objednatelem smlouvu o spolupráci při využívání receptury a know-how, jejímž předmětem byla dohoda o podmínkách spolupráce, metody a přípravy produktů FORSOL. Podle této dohody byla žalobkyně oprávněna využívat recepturu a know-how jen k výrobě hnojiva pro dodavatele, případně podle jeho písemného svolení i pro jiné subjekty. Smlouva obsahovala ujednání o smluvní pokutě pro případ, že by žalobkyně používala recepturu a know-how bez oprávnění. [anonymizováno] oznámila žalobkyni fakturou splatnou dne [datum], že má vůči ní nárok na smluvní pokutu ve výši [částka], a to pro porušení povinnosti utvrzené smluvní pokutou. Uvedená pohledávka byla postoupena žalované, o čemž byla žalobkyně vyrozuměna. V dopise ze dne [datum], odeslaném dne [datum], doručeném žalobkyni dne [datum] a označeném„ Oznámení o zániku části pohledávek započtením“, žalovaná sdělila žalobkyni, že nabyla postoupením výše uvedenou pohledávku, která v přepočtu ke dni [datum] činí [částka]. Dále zde uvedla, že má současně vůči žalobkyni z titulu odebraného zboží závazek jednak ve výši [částka], vyúčtovaný fakturou [číslo] na částku [částka], z níž bylo již poskytnuto částečné plnění ve výši [částka], závazek ve výši [částka] vyúčtovaný fakturou [číslo] závazek ve výši [částka] vyúčtovaný fakturou [číslo]. Žalovaná dále uvedla, že tímto započítává svoji splatnou pohledávku z titulu smluvní pokuty oproti uvedeným pohledávkám žalobkyně.

5. Konečně soud prvního stupně vzal za prokázané, že [anonymizováno] oznámila žalobkyni fakturou splatnou dne [datum], že má vůči ní nárok na další smluvní pokutu, a to ve výši [částka], přičemž dne [datum] provedla částečnou cesi této pohledávky ve výši [částka] na žalovanou a žalobkyni o tom informovala. V dopise ze dne [datum], doručeném žalobkyni dne [datum], označeném„ Oznámení o zániku pohledávek započtením“, žalovaná sdělila žalobkyni, že nabyla postoupením shora uvedenou pohledávku, která v přepočtu ke dni [datum] činí [částka]. Dále uvedla, že má vůči žalobkyni z titulu odebraného zboží jednak závazek ve výši [částka], vyúčtovaný fakturou [číslo] na částku [částka], z níž bylo již poskytnuto částečné plnění ve výši [částka], jednak závazek ve výši [částka], vyúčtovaný fakturou [číslo] konečně závazek ve výši [částka], vyúčtovaný fakturou [číslo]. Žalovaná dále uvedla, že tímto započítává ve smyslu ustanovení § 1982 o. z. svoji splatnou pohledávku z titulu smluvní pokuty oproti uvedeným pohledávkám žalobkyně.

6. Uvedená zjištění soud prvního stupně právně posoudil tak, že mezi účastníky byly uzavřeny kupní smlouvy, a to – s ohledem na dobu jejich uzavření – v režimu (občansko) právní úpravy ovládané zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“). Podle něj je podle názoru soudu prvního stupně nutno posoudit i důvodnost obrany žalované spočívající v namítaném promlčení a započtení.

7. Obranu žalované spočívající v namítaných započteních soud prvního stupně neshledal ani zčásti opodstatněnou. Zdůraznil, že žalovaná započítala pohledávky získané postoupením, které měly vzniknout třetí osobě, a usoudil, že jde ve smyslu § 1987 odst. 2 o. z. o pohledávky nejisté a neurčité, a proto k započtení nezpůsobilé. Nejistou povahu pohledávek spatřoval soud prvního stupně v tom, že za účelem zjištění vzniku nároků na smluvní pokuty by nepochybně muselo být vedeno rozsáhlejší dokazování, když žalobkyně tyto nároky popírá, ohledně jejich existence tedy panuje nejasnost.

8. Dopisy ze dne [datum] a [datum], jimiž žalovaná hodlala provést kompenzaci, nicméně soud prvního posoudil jako uznání závazku ve smyslu § 2053 o. z., přičemž jeho aplikaci odůvodnil datem započtení a datem vzniku pohledávek, na něž mělo dojít k započtení. Podle jeho názoru z obsahu těchto dopisů, podrobeného výkladu podle § 555 odst. 1 a 556 odst. 1 o. z., jednoznačně vyplývá prohlášení žalované o tom, že za ní má žalobkyně pohledávky z faktur, vůči nimž mělo být provedeno započtení, a faktury jsou označeny čísly, daty vystavení a výší částek, na něž byly vystaveny. Tomu, že žalovaná tyto závazky uznávala, když je ani co do důvodu a výše nesporovala, podle soudu prvního stupně odpovídá též skutečnost, že ve zbývající části, do níž pohledávky žalobkyně z uvedených šesti faktur neměly zaniknout započtením, provedla žalovaná částečné úhrady.

9. S ohledem na úsudek o„ uznání závazku započtením“ soud prvního stupně neshledal důvodnou ani žalovanou vznesenou námitku promlčení části zažalovaných nároků, neboť uzavřel, že okamžikem uznání závazků začala běžet nová desetiletá promlčecí doba (přesněji lhůta – poznámka odvolacího soudu) ve smyslu § 639 věty první o. z., která ke dni podání žaloby ([datum]) jistě neuplynula.

10. Z vyložených důvodů soud prvního stupně žalobě plně vyhověl, a to včetně úroků z prodlení požadovaných důvodně (od uplynutí lhůty k plnění podle jednotlivých faktur) a v zákonné výši.

11. O nákladech řízení vzniklých účastníkům soud prvního stupně rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a jím citovaných ustanovení vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“), podle nichž přiznal v řízení úspěšné žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení, sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku za žalobu a nákladů jejího zastoupení advokátem.

12. O nákladech řízení vzniklých státu, odpovídajících státem zaplacenému svědečnému ve výši [částka], soud prvního stupně rozhodl podle § 148 odst. 1 o. s. ř., podle nějž tyto náklady uložil zaplatit neúspěšné žalované.

13. Žalovaná napadla rozsudek soudu prvního stupně včasným a přípustným odvoláním. Jeho úvodem pro přehlednost sporné nároky roztřídila na: nárok 1) na zaplacení částky [částka] podle faktury [číslo] splatné dne [datum], nárok 2) na zaplacení částky [částka] podle faktury [číslo] splatné dne [datum], nárok 3) na zaplacení částky [částka] podle faktury [číslo] splatné dne [datum], nárok 4) na zaplacení částky [částka] podle faktury [číslo] splatné dne [datum], nárok 5) na zaplacení částky [částka] podle faktury [číslo] splatné dne [datum], nárok 6) na zaplacení částky [částka] podle faktury [číslo] splatné dne [datum] a nárok 7) na zaplacení částky [částka] podle faktury [číslo] splatné dne [datum]. Nesouhlasila se soudem prvního stupně provedeným posouzením námitky promlčení, kterou brojila proti nárokům 1) a 2). K tomu uvedla, že její úkony neměly za následek uznání kteréhokoli nároku uplatněného žalobou, a proto nemohlo dojít k prodloužení obecné tříleté promlčecí lhůty. Částečné plnění na některé pohledávky nemohlo přivodit vyvratitelnou domněnku uznání nároku ohledně jejich zbytku, neboť k plnění vždy došlo až poté, co žalovaná svým jednáním směřujícím k započtení dala jasně najevo, že případné částečné plnění nemůže mít takový následek. Soud prvního stupně podle žalované pochybil i posouzením námitek započtení, jimiž se bránila vůči nárokům 1) až 6), neboť výkladem § 1987 odst. 2 o. z. chybně kvalifikuje jako nejistou každou spornou pohledávku. Takto však uvedené zákonné ustanovení podle žalované vykládat nelze. Za nesprávný, neboť založený na nesprávném hodnocení provedeného dokazování, má žalovaná konečně i závěr soudu prvního stupně, že žalobkyně prokázala doručení zboží, jehož cena má odpovídat nároku 7).

14. Proto žalovaná navrhla, aby odvolací soud co do částky [částka] s příslušenstvím, odpovídající nárokům 1) a 2), napadený rozsudek změnil a žalobu zamítl, a ve zbývajícím rozsahu včetně závislých nákladových výroků jej zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

15. Žalobkyně s odvoláním nesouhlasila, považujíc napadený rozsudek za věcně správný, a navrhujíc proto jeho potvrzení.

16. Odvolací soud již ve věci rozhodoval, a to rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve znění opravných usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Uvedeným rozsudkem odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně ohledně částek [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně od [datum] do zaplacení a [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně od [datum] do zaplacení tak, že žalobu zamítl, ve zbytku, tj. ohledně částky [částka] s příslušenstvím, napadený rozsudek ve (vyhovujícím) výroku o věci samé potvrdil (první výrok), uložil žalované zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů částku [částka] k rukám jejího zástupce do patnácti dnů od právní moci rozsudku (druhý výrok) a rozdělil mezi účastníky povinnost k náhradě nákladů státu (třetí výrok).

17. Odvolací soud v uvedeném rozsudku plně vyšel ze skutkových zjištění učiněných soudem prvního stupně.

18. Jím provedené právní posouzení věci shledal správným potud, že je namístě aplikovat příslušná ustanovení občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a že žalované pohledávky nezanikly započtením pro nejistotu aktivně započítávaných pohledávek ve smyslu § 1987 odst. 2 o. z., což činí započtení neplatným. V této souvislosti odvolací soud vyslovil názor, že v kontextu civilního procesu by měl být smysl tohoto zákonného ustanovení spatřován zejména v ochraně věřitele před tím, aby řízení o jím uplatněné pohledávce bylo zdržováno složitým prokazováním pohledávek dlužníkových. Možnost konstatovat nekompenzabilitu aktivně započítávané pohledávky pro nejistotu a neurčitost spatřoval v případě, kdy lze očekávat, že by námitka započtení vznesená dle § 98 věty druhé o. s. ř. s ohledem na obtížnost zjišťování existence a výše takové pohledávky nepřiměřeně prodlužovala řízení o pohledávce uplatněné žalobou. Za nejistou a neurčitou proto není namístě označit jen takovou pohledávku, jestliže pochybnosti o její existenci vyvolává toliko spornost právní kvalifikace, nikoliv problematičnost zjišťování skutkových předpokladů jejího vzniku. K tomu odvolací soud zdůraznil, že aktivně započtené pohledávky jsou pohledávkami z titulu smluvní pokuty, nárok na jejíž zaplacení měl vůči žalobkyni vzniknout třetí osobě porušením smluvní povinnosti týkající se využívání receptury a know-how, a že žalovaná pohledávky získala postoupením.

19. Oproti soudu prvního stupně však odvolací soud ve svém předchozím rozsudku shledal důvodnou námitku promlčení ve vztahu k fakturám [číslo] [číslo] tedy nárokům 1) a 2) ve výši [částka] s příslušenstvím, resp. [částka s příslušenstvím], vůči nimž žalovaná touto námitkou brojila. Uvedený závěr odůvodnil úsudkem, že započtení a uznání závazku jsou dvě odlišná právní jednání a právní jednání žalované směřovalo k zániku vzájemných pohledávek, nikoliv k uznání závazků vůči žalobkyni. Uvedené nároky byly splatné dne [datum], resp. [datum], proto v jejich případě ke dni zahájení řízení ([datum]) již uplynula tříletá promlčecí lhůta podle 629 odst. 1 o. z. Konečně se odvolací soud plně ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že žalobkyně prokázala nárok na zaplacení částky [částka] vyplývající z faktury [číslo] (sedmý nárok).

20. Žalobkyně i žalovaná podaly proti shora uvedenému rozsudku odvolacího soudu dovolání. Nejvyšší soud České republiky rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], odmítl dovolání žalované a k dovolání žalobkyně zrušil napadený rozsudek jen v té části jeho měnícího výroku, v níž byla zamítnuta žaloba ohledně částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně od [datum] do zaplacení, a v tomto rozsahu věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

21. Pro ně Nejvyšší soud vyslovil závazný právní názor, podle kterého žalovanou učiněná kompenzační prohlášení neměla za následek vznik právních účinků předvídaných v ustanovení § 2053 o. z., tj. uznání dluhu, a tedy ani nezačala běžet nová desetiletá promlčecí lhůta ve smyslu § 639 o. z., jak nesprávně uzavřel soud prvního stupně. Potud odvolací soud podle dovolacího soudu ve svých úvahách nijak nepochybil, a proto je správný jeho závěr o promlčení nároku ad 2) na zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím.

22. V případě nároku ad 1) však dovolací soud vytkl odvolacímu soudu, že se při posouzení důvodnosti námitky promlčení nevypořádal s částečným plněním žalované z pohledu možných účinů předvídaných v ustanovení § 2054 o. z., tj. zda tímto částečným plněním nenastaly účinky uznání zbytku dluhu, s nímž by pak byly spojeny důsledky předvídané v § 639 o. z. V tomto směru dovolací soud odkázal na nadále aplikovatelnou judikaturu k výkladu § 407 odst. 3 obch. zák. a uložil odvolacímu soudu zaměřit se v dalším řízení při řešení této otázky na okolnosti, které by byly způsobilé ospravedlnit, že v daném případě o konkludentní uznání dluhu nejde. Zdůraznil, že„ (n) elze ponechat mimo zřetel, že plyne z principu poctivosti, zejména z jeho složky zákazu venire contra factum proprium (tj. jednání v rozporu s vlastním dřívějším chováním), že ten, kdo vědomě částečně plní dluh bez dalšího, tak jeho zbylou část uznává. Za takových okolností může věřitel, objektivně posuzováno, důvodně očekávat, že dlužník počítá s tím, že má plnit i na zbylou část v budoucnu. Optikou tohoto přístupu je tak třeba se zaměřovat zejména na zjišťování těch skutečností, které vyvracejí závěr, že částečné plnění ze strany dlužníka má charakter uznání dluhu (např. dlužník poskytne část plnění s tím, že pokládá dluh za uhrazený).“ 23. Odvolací soud tak po kasačním zásahu Nejvyššího soudu přezkoumal znovu, avšak již jen v rozsahu vymezeném výsledkem dovolacího přezkumu, a tedy jen ohledně uložení povinnosti k zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně od [datum] do zaplacení, rozsudek soudu prvního stupně včetně předcházejícího řízení (§ 212, § 212a o. s. ř.), a po zvážení otázky, k jejímuž řešení byl dovolacím soudem instruován, dospěl znovu k závěru, že odvolání žalované nelze upřít opodstatnění.

24. Odvolací soud vyšel v dalším řízení z toho, že je primárně na žalované, aby tvrdila skutečnosti vyvracející závěr, že částečné plnění z její strany (částkou [částka] připsanou na účet žalobkyně dne [datum]) mělo charakter uznání zbytku dluhu, k čemuž jí dal prostor při odvolacím jednání konaném dne [datum].

25. Žalovaná k výzvě odvolacího soudu odkázala na znění svého dopisu ze dne [datum], v němž je částečná úhrada výslovně zmíněna a ohledně zbytku pohledávky ve výši [částka] je namítnuto započtení. Již z uvedeného důvodu v žalobkyni nemohlo částečné plnění vzbudit důvodné očekávání úhrady zbytku dluhu. K tomu žalovaná zdůraznila, že pokyn k bankovnímu převodu částky [částka] na účet žalobkyně musel být dán nejpozději den před jejím připsáním na účet žalobkyně, tj. v den sepisu dopisu, a tedy že částečně plněno bylo zcela jednoznačně s tím, že ve zbytku plněno nebude. O tom svědčí i časově navazující plnění žalované na další (později splatné) pohledávky žalobkyně, které by postrádalo logiku, pokud by žalovaná snad měla v úmyslu dále plnit na pohledávku ve výši [částka]. I tato další částečná plnění nemohla než utvrdit žalobkyni v tom, že na předmětnou pohledávku již od žalované ničeho dalšího neobdrží.

26. Žalobkyně replikovala, že obsah dopis žalované ze dne [datum] nemá jemu žalovanou přisuzované právní účinky, k čemuž zdůraznila, že byl žalobkyni doručen až dne [datum] (Zjevně) tato okolnost vede žalobkyni k úvaze, že dopis byl žalovanou antidatován.

27. Podle § 2054 odst. 2 o. z. plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.

28. Odvolací soud shledává plně opodstatněnou argumentaci žalované, že jí provedenému částečnému plnění nelze již v kontextu obsahu dopisu ze dne [datum], v němž se vůči zbytku pohledávky vymezila kompenzačním prohlášením, přiznat účinky uznání zbytku dluhu. Žalovaná v uvedeném dopise, provedeném k důkazu již soudem prvního stupně, jasně uvedla, že na zbytek pohledávky plnit nebude a z jakých důvodů. Jen ta okolnost, že byl dopis, nesoucí datum [anonymizována dvě slova] [rok], žalobkyni odeslán až dne [anonymizována dvě slova] [rok] a doručen v den následující, podle odvolacího soudu nejen že nesvědčí (sama o sobě) o jeho antidatování, ale zejména nemá jemu žalobkyní přikládaný právní význam.

29. Z ustanovení § 2054 odst. 2 o. z. ani jeho judikatorního výkladu totiž podle odvolacího soudu neplyne, že by jednání dlužníka nesvědčící úhradě zbytku pohledávky muselo být nezbytně učiněno současně (tj. v jeden okamžik) s částečným plněním, tj. že by k později učiněnému jednání nebylo možné přihlížet. V usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], Nejvyšší soud uzavřel, že„ (p) lnil-li žalovaný žalobkyni další splátky poté, co byl vyzván k úhradě celého zbytku dluhu, aniž existenci svého dluhu jakkoliv zpochybnil…, lze mít za to, že svůj závazek podle § 407 odst. 3 obch. zák. uznal“. V usnesení ze dne 29. 5 2013, sp. zn. [spisová značka], Nejvyšší soud shledal, že„ (v ) yšly-li oba soudy ze skutkových zjištění…, že žalovaný částečně plnil svůj závazek vůči žalobci a že žalovaný před tím, než započal s plněním či později, nezpochybnil fakturovanou cenu díla či provedené práce uvedené v přiloženém soupisu, ani případně nevytkl vady provedených prací, pak závěr odvolacího soudu, že žalovaný ve smyslu § 407 odst. 3 obch. zák. uznal zbytek předmětného závazku, je v souladu s dosavadní judikaturou Nejvyššího soudu“.

30. Upření možnosti zpochybnit zbytek závazku v určité časové návaznosti na částečné plnění by podle odvolacího soudu ostatně znamenalo, že nebude možné přihlížet k obchodní korespondenci dlužníka doručené věřiteli až po připsání částečného plnění na jeho účet, což bude v případě bezhotovostních bankovních převodů pravidlem. Takový výklad lze podle odvolacího soudu stěží připustit.

31. Byla-li tedy, uzavírá odvolací soud, žalobkyně vyrozuměna necelý jeden měsíc po připsání částečného plnění na její bankovní účet o kompenzačním prohlášení žalované, pro které žalovaná ve zbytku plnit nebude, pak podle odvolacího soudu nelze s částečným plněním spojovat účinky uznání zbytku dluhu. O vzbuzení legitimního očekávání dalších úhrad lze ostatně na straně žalobkyně pochybovat již proto, že jí byla na pohledávku ve výši [částka] uhrazena právě částka [částka]. V případě takové (výrazně„ nekulaté“) úhrady by podle odvolacího soudu bylo ze strany věřitele na místě spíše očekávat dotaz na dlužníka, proč je na dluh činící [částka] plněno právě částkou [částka], tj. jak dlužník dospěl právě k takové částce a co má tedy takové plnění představovat.

32. Odvolací soud tudíž ani po právním posouzení významu částečného plnění žalované nemá důvodu k revizi závěru, že nárok na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, splatný dne [datum] a zažalovaný dne [datum], je promlčen, neboť ke dni zahájení řízení uplynula tříletá promlčecí lhůta (§ 609, § 619 odst. 1 a § 629 odst. 1 o. z.). Žádné okolnosti, pro něž by bylo namístě kvalifikovat vznesení námitky promlčení žalovanou jako rozporné s dobrými mravy, žalobkyně netvrdila a z obsahu spisu se nepodávají.

33. Proto odvolací soud napadený rozsudek v rozsahu částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně od [datum] do zaplacení změnil a žalobu v tomto rozsahu zamítl (§ 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř.).

34. O nákladech řízení před soudy všech stupňů (§ 224 odst. 2, § 243g odst. 1 o. s. ř.) rozhodl odvolací soud podle zásady úspěchu ve věci (§ 224 odst. 1, § 142 odst. 2 o. s. ř.), podle níž má v řízení převážně (z 58%) úspěšná žalobkyně právo na poměrnou náhradu jeho nákladů. 35. [příjmení] náklady řízení žalobkyně sestávají z: a) nákladů řízení před soudem prvního stupně vyčíslených v napadeném rozsudku zcela správně na [částka] (na tam provedený výpočet výše nákladů, s nímž se odvolací soud ztotožňuje, lze pro stručnost plně odkázat); b) nákladů předchozího odvolacího řízení ve výši [částka] (odměna advokáta za zastupování podle § 137 odst. 2 o. s. ř., § 6 odst. 1, § 7, § 8, § 11 odst. 1 AT za 3 vykonané úkony právní služby (vyjádření k odvolání, účast na jednání odvolacího soudu ve dnech [datum] a [datum]) po [anonymizována dvě slova] [spisová značka], tj. celkem odměna [částka]; náhrada hotových výdajů advokáta podle § 13 odst. 4 AT za totéž ve výši [částka] (3 x [částka]); náhrada za promeškaný čas strávený cestou z místa sídla advokáta k oběma jednáním odvolacího soudu a zpět podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 AT ve výši [částka] za 30 půlhodin; náhrada cestovních výdajů advokáta podle § 13 odst. 1 a 4 AT, §§ 157 - 160 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, a vyhlášky č. 333/2018 Sb. za 698 km (2 x 349 km, nejkratší rychlá trasa podle [webová adresa]) jízdy advokáta jeho motorovým vozidlem [registrační značka] k jednání odvolacího soudu dne [datum] z místa jeho sídla a zpět, tvořená základní náhradou ve výši 4,10 [spisová značka], tj. za [anonymizováno] km celkem [částka], a cenou paliva ve výši [částka] (průměrná cena 1 l motorového benzínu 95 pro rok [rok] ve výši [částka], průměrná spotřeba [anonymizováno] l [číslo] km podle technického průkazu); náhrada jízdného za cestu vlakem k jednání odvolacího soudu a zpět dne [datum] z místa sídla advokáta a zpět ve výši [částka]; náhrada za daň z přidané hodnoty, jíž je zástupce žalobkyně plátcem, v zákonné sazbě 21%, počítaná podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. z odměny a náhrad shora vyjma ceny paliva a přepravného veřejnou dopravou, v nichž je DPH již obsaženo, ve výši [částka]); c) nákladů dovolacího řízení ve výši [částka] (soudní poplatek za dovolací řízení ve výši [částka] a dále podle jichž shora citovaných ustanovení advokátního tarifu odměna advokáta za zastupování za podání dovolání – tarifní hodnota věci [částka] – ve výši [částka] a za vyjádření k dovolání žalované – tarifní hodnota věci [částka] – ve výši [částka]; náhrada hotových výdajů advokáta za totéž ve výši [částka] (2 x [částka]); náhrada za daň z přidané hodnoty z odměny a náhrady ve výši [částka]); d) nákladů odvolacího řízení ve výši [částka] (odměna advokáta za účast na jednání odvolacího soudu dne [datum] ve výši [částka] – tarifní hodnota věci [částka]; náhrada hotových výdajů advokáta za tento úkon právní služby ve výši [částka]; náhrada za promeškaný čas strávený cestou z místa sídla advokáta k jednání odvolacího soudu a zpět za 14 půlhodin ve výši [částka]; náhrada cestovních výdajů advokáta podle již shora citovaných ustanovení advokátního tarifu a zákoníku práce, jakož i vyhlášky č. 511/2021 Sb., za 698 km (2 x 349 km) jízdy advokáta jeho motorovým vozidlem [registrační značka] k jednání odvolacího soudu z místa jeho sídla a zpět, tvořená základní náhradou ve výši 4,70 [spisová značka], tj. za [anonymizováno] km celkem [částka], a cenou paliva ve výši [částka] (průměrná cena 1 l motorové nafty pro rok 2022 ve výši [částka], průměrná spotřeba 5,6 l [číslo] km podle technického průkazu); náhrada za daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad shora vyjma ceny paliva, v níž je DPH již obsaženo, ve výši [částka]).

36. Celkem tedy náklady řízení žalobkyně před soudy všech stupňů činí [částka]. Odečet neúspěchu žalobkyně od jejího úspěchu činí 16%. Žalobkyni proto na nákladech řízení přísluší 16% z uvedené částky plných nákladů, tj. částka [částka], kterou odvolací soud uložil žalované zaplatit ve lhůtě k plnění podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., k rukám advokáta žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

37. Z důvodu byť jen částečné změny napadeného rozsudku byl odvolací soud povinen rozhodnout o nákladech řízení před soudy všech stupňů nejen ve vztahu k nákladům vzniklým účastníkům, ale i o nákladech vynaložených státem. Soud prvního stupně správně určil jejich výši částkou [částka], kterou odvolací soud uložil podle § 148 odst. 1 o. s. ř. zaplatit účastníkům v poměru jejich úspěchu a neúspěchu určenému výsledkem odvolacího přezkumu, rovněž ve lhůtě k plnění podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.

Poučení