14 A 103/2017 - 45

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Karly Cháberové a soudců Štěpána Výborného a Jana Kratochvíla ve věci žalobkyně: ASIPO s.r.o., IČO 63218828 sídlem Ohnišov 134 zastoupena advokátem JUDr. Ing. Tomášem Matouškem sídlem Dukelská 15, Hradec Králové proti žalovanému: Ministerstvo průmyslu a obchodu sídlem Na Františku 32, 110 15 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí ministra průmyslu a obchodu ze dne 25. 10. 2017, č. j. MPO 60561/17/61600/01000, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí ministra průmyslu a obchodu ze dne 25. 10. 2017, č. j. MPO 60561/17/61600/01000, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 15 342 Kč do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku, k rukám JUDr. Ing. Tomáše Matouška, zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

I. Vymezení věci a průběh řízení před správním orgánem

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá přezkoumání v záhlaví uvedeného rozhodnutí, kterým ministr průmyslu a obchodu nevyhověl jejím námitkám proti oznámení Ministerstva průmyslu a obchodu (dále jen „žalovaný“ či „poskytovatel dotace“) o úpravě částky dotace ze dne 6. 9. 2017, č. j. MPO 57832/17/61200/1783 (dále jen „Opatření“), kterým bylo žalobkyni sděleno, že poskytovatel dotace svým opatřením dle § 14e zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o rozpočtových pravidlech“), navrhl k proplacení částku dotace ve výši 0 Kč.

2. Ze správního spisu soud zjistil následující, pro věc podstatné skutečnosti.

3. Žalovaný v rámci Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014 – 2020, výzva Potenciál I., rozhodnutím o poskytnutí dotace ze dne 31. 8. 2016, č. j. MPO 45781/16/61600/783 (dále jen „rozhodnutí o poskytnutí dotace“), žalobkyni přiznal dotaci ve výši maximálně 50 % způsobilých výdajů, jejichž absolutní částka může činit nejvýše 3 025 000 Kč na projekt „Vývoj separace a řízené aplikace přírodních látek“, jenž je registrován pod číslem CZ.01.1.02/0.0/0.0/15_002/0000019 (dále jen „Projekt“). Součástí tohoto rozhodnutí bylo též vymezení podmínek podmiňujících vyplacení dotace (dále jen „Podmínky“), přičemž Hlava I., čl. VI Podmínek stanovila, kdy je poskytovatel dotace oprávněn dotaci neproplatit, a Hlava I., čl. VII upravovala, kdy může dojít ke krácení dotace. V Hlavě I., čl. XII bylo k „indikátorům povinných k naplnění“ uvedeno, že „počet nových, rozšířených či modernizovaných výzkumných pracovišť podniků“ se rovná jedné s termínem 31. 12. 2016.

4. V souvislosti s realizací Projektu žalovaný provedl kontrolu na místě, jež se zaměřila na ověření dodržování povinností příjemce dotace vyplývajících ze závazných dokumentů, ověření realizace služeb, dodávek a stavebních prací a ověření toho, zda je výdaj způsobilý dle příslušného programu.

5. V Protokolu o kontrole ze dne 18. 7. 2017, č. j. MPO 35658/2017, č. j. 463 (dále jen „Protokol“), bylo konstatováno porušení podmínek a ostatních povinností příjemce dotace stanovených v Hlavě I., čl. VI., bodu 3 a 7 Podmínek, tedy žalobkyně „nedosáhla k datu plánovaného ukončení projektu cílových hodnot indikátorů povinných k naplnění uvedených v žádosti o podporu, pokud není v Hlavě I., čl. XII. Rozhodnutí stanoveno jinak“, a dále „uvedla nepravdivé nebo neúplné údaje, v žádosti o podporu nebo v průběhu realizace projektu, které mohly mít vliv na poskytnutí dotace“. Kontrolní skupina uvedla, že zařízení nebylo možné vyzkoušet pro nepřipravenost k provozu. Rovněž bylo žalobkyni vytknuto, že během kontroly nepředložila dokumentaci, resp. zprávy o tlakových zkouškách, jakož ani elektrorevize na elektrickou část Projektu. Bez těchto zkoušek není možné zařízení uvést do trvalého provozu. Dále kontrolní skupina uvedla, že „dle zpracovaného znaleckého posudku vyplývá, že části dodaného zařízení, hydraulický agregát, není nový. Na motoru agregátu je zřejmé, že je několik let starý a zřejmě používaný. Na plášti motoru jsou znatelné účinky koroze a jiné odstíny původní barvy. Dále přechodu mezi motorem a skříní agregátu je použit z jiného agregátu. Další část zařízení plynový chromatogram od společnosti Fabio, který je vyrobený v roce 2005, nese znaky povrchového poškození.“ 6. Proti kontrolním zjištěním podala žalobkyně námitky, které byly rozhodnutím ze dne 25. 8. 2017, č. j. MPO 51345/17/61300 (dále jen „rozhodnutí o námitkách proti Protokolu“), shledány nedůvodnými. Žalovaný konstatoval, že vzhledem k tomu, že na dodané extrakční a testovací technologii nebyl proveden zkušební provoz a nebyla zde provedena elektrorevize a revize tlakového systému, nelze technologii uvést do trvalého provozu, čímž nebyl splněn indikátor povinný k naplnění dle rozhodnutí o poskytnutí dotace.

7. Shora označeným Opatřením bylo žalobkyni oznámeno, že z důvodu porušení Hlavy I., čl. VI., bodu 3 a 7 Podmínek se částka dotace navržená k proplacení rovná 0 Kč. Za konkrétní důvody pro celkové zkrácení způsobilých výdajů žalovaný uvedl, že zařízení nebylo možné vyzkoušet pro nepřipravenost k provozu. Při kontrole ani během prohlídky znalcem navíc nebyla předložena dokumentace, resp. zprávy o tlakových zkouškách, ani elektrorevize na elektrickou část. Bez těchto zkoušek není možné zařízení uvést do trvalého provozu a tím splnit povinný indikátor. Nadto ze zpracovaného znaleckého posudku vyplývá, že části dodaného zařízení, hydraulický agregát, není nový. Na motoru agregátu je zřejmé, že je několik let starý a zřejmě používaný. Na plášti motoru jsou znatelné účinky koroze a jiné odstíny původní barvy. Díl přechodu mezi motorem a skříní agregátu je použit z jiného agregátu. Další část zařízení, plynový chromatogram od společnosti Fabio, který je vyrobený v roce 2005, nese znaky povrchového poškození.

8. Proti Opatření podala žalobkyně námitky dle § 14e odst. 2 zákona o rozpočtových pravidlech, kterým ministr v nyní napadeném rozhodnutí nevyhověl. V odůvodnění krom již uvedeného konstatoval, že kontrolní skupina i soudní znalec požadovali předvedení funkčnosti technologie v rozsahu, k jakému byla pořízena, avšak bylo předvedeno pouze tlakové zařízení, ve kterém je umístěn hydraulický píst, a byl rozpohybován pouze píst s vertikálním pohybem, který zajížděl do tlakové nádoby. Navíc žalobkyně nepředložila ani kompletní dokumentaci k pořízené technologii tak, jak bylo požadováno. Ministr uzavřel, že na dodané extrakční a testovací technologii nebyl proveden zkušební provoz, nebyla zde provedena elektrorevize a revize tlakového systému a technologii nebylo možné v době kontroly na místě, tj. po fyzickém ukončení projektu, uvést do trvalého provozu. Proto shledal, že žalobkyně porušila Podmínky a potvrdil krácení způsobilých výdajů ve výši 3 025 000 Kč dotace.

II. Obsah žaloby

9. Žalobkyně nejprve namítá nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí ministra, neboť to vůbec neuvádí, v čem mělo spočívat porušení Hlavy I., čl. VI., bodu 7 Podmínek, tj. uvedení nepravdivých nebo neúplných údajů.

10. Dále žalobkyně namítá nesprávnost skutkového závěru ohledně nedosažení cílových hodnot povinných indikátorů. Žalovaný se dle žalobkyně dopustil nesprávného hodnocení znaleckého posudku, ze kterého dle žalobkyně naopak vyplývá, že povinný indikátor spočívající ve vytvoření nového výzkumného pracoviště, jeho rozšíření či modernizace, byl splněn. Znalec totiž v závěru posudku konstatoval, že zařízení konstrukčně a technologicky odpovídá zadávací dokumentaci a zjistil, že zařízení je ve zkušebním provozu a ve spolupráci s VŠCHT se vypracovává metodika separace, což dle žalobkyně znamená, že byly zahájeny výzkumné práce a že zařízení již začíná plnit svůj účel. Žalovaný nesprávně ztotožňuje splnění indikátoru, tj. vytvoření výzkumného pracoviště, jeho rozšíření či modernizace, s dosažením výsledků výzkumu na tomto pracovišti (případně dílčích výsledků z provedených separací). Žalovaný také nesprávně poukazuje na to, že dosud nebyl proveden žádný proces separace, ačkoli ve skutečnosti bylo při prohlídce pouze sděleno, že nebyl proveden žádný proces separace, který by byl zadokumentovaný a doložitelný, což odpovídá tomu, že zařízení bylo ve fázi zkušebního provozu.

11. Žalobkyně dále namítá, že pro vyplacení dotace nebyla vůbec relevantní otázka novosti zařízení, jak ostatně konstatoval sám žalovaný v rozhodnutí o námitkách proti Protokolu, neboť žalobkyně splňovala kritéria pro zařazení do kategorie malých a středních podniků. Žalobou napadené rozhodnutí je tak v otázce novosti pořízeného zařízení dokonce v rozporu s předchozím rozhodnutím o námitkách proti Protokolu.

12. Pokud jde o výtku, že nebyly předloženy doklady o provedené elektrorevizi a o revizi tlakového systému, dle žalobkyně se nejedná o požadavek, na němž by záviselo splnění povinného indikátoru. Žalovaný ani netvrdí a ani neargumentuje, s jakou zákonnou nebo rozhodnutím o poskytnutí dotace stanovenou povinností by tato výtka souvisela. Navíc žalobkyní následně předložené revize nijak nepotvrzují tvrzení žalovaného, že žalobkyně nevytvořila v rozhodném čase nové výzkumné pracoviště (příp. jej nemodernizovala či nerozšířila). Soudní znalec při prohlídce dne 30. 5. 2017 upozornil, že pro trvalé provozování dle jeho názoru by byla nutná revize tlakového systému a elektrorevize. Na základě jeho požadavku byly tyto revize následně dodány (elektrorevize byla již z doby před prohlídkou, tlaková revize z doby po prohlídce). Není přitom zřejmé, zda jde v případě tohoto požadavku na revize pouze o domněnku znalce, či o požadavek plynoucí z právních předpisů nebo z rozhodnutí o poskytnutí dotace (ve znaleckém posudku znalec neuvádí odkaz na žádný předpis nebo rozhodnutí, ze kterého by požadavek na revize vyplynul); vůbec z ničeho pak neplyne, že by byly tyto revize podmínkou zkušebního provozu, ve kterém se zařízení v dané době nacházelo. Revize tedy byly dodatečně doloženy a potvrzují provozuschopnost žalobkyní pořízeného zařízení.

13. Dále žalobkyně namítá vady právního posouzení. Žalobkyně v prvé řadě poukazuje na to, že povinnosti obsažené v Podmínkách, na jejichž porušení žalovaný zakládá své rozhodnutí, jsou definovány velmi vágně. Žalobkyně se domnívá, že žalovaný nedostál své povinnosti řádně vyložit, co znamená v konkrétním případě povinnost dodržení povinného indikátoru zřízení 1 výzkumného pracoviště (příp. jeho rozšíření či modernizace), což vedlo k nesprávné aplikaci pravidla v neprospěch žalobkyně. Žalobkyně je též přesvědčena, že byl zcela naplněn účel, pro který jí byla přislíbena dotace, neboť získala unikátní zařízení umožňující násobně zvýšit produktivitu při vývoji a testování v oblasti superkritických technologií za cenu několikanásobně nižší než je dle průzkumu trhu provedeného před zahájením projektu běžné, přičemž se jedná o zařízení kvalitnější. To, že se v době kontroly zařízení nacházelo ve zkušebním provozu, nemůže vyústit v závěr, že žalobkyně nenaplnila účel čerpání dotace. Žalobkyně rovněž uvádí, že rozhodnutím ministra došlo k neproporcionálnímu zásahu do jejích legitimních očekávání (právní jistoty), přičemž za tohoto výsledku nebude moci realizovat program provozu nového výzkumného pracoviště, který se stát rozhodl dotací podpořit, ale bude muset zastavit i další rozvojové programy.

14. Žalobkyně žádá, aby soud žalobou napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.

III. Vyjádření žalovaného

15. Žalovaný ve vyjádření k žalobě upozorňuje, že v rozhodnutí o poskytnutí dotace byla stanovena lhůta, ve které má být účelu dotace dosaženo, a to do 31. 12. 2016 (viz Hlava I., čl. XI Podmínek). V Hlavě I, čl. XII Podmínek jsou také stanoveny Indikátory povinné k naplnění, a to počet nových, rozšířených či modernizovaných výzkumných pracovišť podniků jako povinnost žalobkyně ke splnění účelu dotace. Hlava II., čl. II., odst. 13 Podmínek pak uvádí, že příjemce dotace se zavazuje k naplnění cílové hodnoty indikátoru k naplnění, 24102 Počet nových, rozšířených či modernizovaných výzkumných pracovišť podniků. Pokud příjemce dotace přesně nesplní stanovenou cílovou hodnotu indikátoru povinného k naplnění a nepožádal v minulosti o její úpravu, řídicí orgán uplatní postup dle §14e rozpočtových pravidel.

16. K námitce nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí žalovaný uvádí, že Protokol obsahuje kontrolní závěr, že jedno nové, modernizované či rozšířené výzkumné pracoviště podniků, uvedené v závazném cílovém indikátoru, nebylo k datu 18. 7. 2017, tedy více jak 6 měsíců po datu ukončení Projektu, stále ještě v provozu. K tomuto závěru kontrolní skupina dospěla po faktické ukázce funkčnosti výzkumného pracoviště, kdy bylo předvedeno, že jediná funkční část je vertikální hydraulický píst. Rovněž bylo kontrolní skupině sděleno, že zařízení dosud nebylo využito k činnosti, pro kterou bylo pořízeno (proces separace), a na kterou dosud nebyla dopracována metodika. Pokud více nežli půl roku po ukončení Projektu není pracoviště využíváno způsobem popsaným v projektovém záměru, který byl žalobkyní stanoven jako cílový indikátor, nelze situaci vyhodnotit jinak, nežli jako nesplněný cílový indikátor.

17. K uvedení nepravdivých nebo neúplných údajů žalovaný konstatuje, že žalobkyně jako maximální hodnotu zakázky uvedla částku 6 000 000 Kč, a to na základě předběžné cenové nabídky společnosti Jiří Šritr, Gestra s.r.o., která v té době již více než rok neprovozovala podnikatelskou činnost. Dále žalobkyně v Oznámení o zakázce na Věstníku veřejných zakázek ze dne 13. 7. 2016 uvedla jako požadovaný předmět plnění předmět nový a nepoužitý a následně přijala od dodavatele předmět plnění starý a použitý. Pokud by přitom v Oznámení o zakázce uvedla, že za maximální hodnotu poptává zařízení, které není nové, mohl jí poptávané plnění nabídnout širší okruh dodavatelů a současně vysoutěžená cena mohla být podstatně nižší. Uvedení těchto nepravdivých údajů mělo tedy zásadní dopad na celý průběh výběrového řízení.

18. Ohledně nesprávnosti skutkového závěru a nedosažení cílových hodnot povinných indikátorů žalovaný uvádí, že v rámci výzvy Potenciál I. skutečně mohou malé a střední podniky pořizovat dlouhodobý investiční majetek starší dvou let, pokud však žadatel nepravdivě uvede informace o pořízení nového přístroje a při ohledání na místě je zjištěno, že přístroj je vytvořený z několika opotřebovaných součástek a při předvedení je provozu schopná pouze jedna jeho dílčí část, není možno výdaj uznat za způsobilý. Pokud není při kontrole cílového indikátoru doložena dokumentace ani o jediném procesu, jenž měl být výstupem celého Projektu, a to ani 6 měsíců po ukončení Projektu, nelze konstatovat, že cílový indikátor byl splněn. Tato skutková zjištění přitom vycházela především z komplexního ohledání kontrolní skupinou a znalecký posudek byl jedním, nikoli jediným zdrojem poznání. Navíc není zřejmé, proč zařízení nebylo spuštěno do plného provozu a nacházelo se ve zkušebním stadiu, když z kupní smlouvy s dodavatelem vyplývá závazek dodavatele předmět dodávky přepravit, nainstalovat a uvést do provozu na uvedené místo plnění, a to ke dni 2. 12. 2016. Žalovaný rovněž poukazuje na § 7 odst. 11 a § 55 odst. 1) vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví (dále jen „vyhláška č. 500/2002 Sb.“), z nichž jasně vyplývá, že dokud není majetek uveden do užívání, nelze jej odepisovat. Z bodu 5. 2. odstavce b) Výzvy i programu podpory Potenciál dále vyplývá, že dokud je zařízení ve zkušebním provozu, a tudíž jej nelze odpisovat, nelze jej považovat za způsobilý výdaj, neboť „výdaje na pořízení budov, strojů a jiného zařízení jsou způsobilé za podmínek, že se jedná o odepisovatelná aktiva.“ 19. Žalovaný žádá, aby soud žalobu zamítl.

IV. Replika žalobkyně

20. V replice na vyjádření žalovaného žalobkyně doplnila, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné rovněž pro absenci jakýchkoliv úvah, které by tvořily vazbu mezi skutkovými zjištěními a výrokem „Námitkám se nevyhovuje a Opatření se jako plně oprávněné potvrzuje“, kterým bylo potvrzeno krácení dotace na 0 Kč, kdy nejsou ani uvedeny důvody, proč by mělo dojít ke krácení dotace na 0 Kč; zde odkazuje též na Hlavu II., čl. II., bod 13 Podmínek, který obsahuje tabulku krácení dotace v závislosti na procentuální výši splnění cílové hodnoty indikátoru. Žalobkyně uvádí, že tvrzené nedostatky v žádném případě nejsou tak závažné, aby proporcionálním dopadem do právní sféry žalobkyně bylo zkrácení dotace na 0 Kč.

21. S odkazem na vyjádření žalovaného žalobkyně rovněž uvádí, že žalovaný by měl jednoznačně uvést, zda se má aplikovat Hlava I, čl. VI Podmínek (nedosažení indikátoru nebo uvedení nepravdivých informací) nebo Hlava I, čl. VII Podmínek (porušení pravidel pro výběr dodavatele) s tím, že pokud žalovaný v souladu se svým tvrzením skutečně zjistil na straně žalobkyně porušení povinnosti zadavatele zakázek, měl aplikovat zmíněnou Kategorizaci sankcí za porušení postupu zadavatele zakázek, což však neučinil.

22. Žalobkyně opakuje, že není pravda, že by kontrolní skupině bylo sděleno, že zařízení nebylo dosud použito pro činnost, pro kterou bylo pořízeno. Nadto žalobkyně už ve svých námitkách proti kontrolnímu protokolu uvedla, že funkčnost byla předvedena v požadovaném rozsahu. Ze správního spisu nevyplývá, co bylo po žalobkyni požadováno k předvedení. Nelze proto zjistit, co by žalobkyně bývala byla nepředvedla v rozporu s požadavkem žalovaného. Pokud jde o otázku použití k činnosti, toto nebylo součástí Podmínek. Z rozhodnutí o poskytnutí dotací se nedá dovodit, že by provedení separací bylo součástí povinného identifikátoru, takže neměla-li žalobkyně stanovenu povinnost separace provést do určitého termínu, žalovaný nemůže konstatovat ve vztahu k provedení separací porušení povinností.

23. Žalobkyně odmítá, že by předmět plnění, který pořídila, byl starý a použitý. Žalobkyně během kontroly pracovníkům žalovaného ukázala nový hydraulický agregát, který byl předmětem plnění. V době kontroly byl zapojen starší agregát z důvodu lepších možností testování, přičemž agregáty lze zaměňovat. Žalobkyně tyto okolnosti uvedla ve svém vyjádření k Protokolu. Chromatograf nebyl součástí plnění a dotace se jej netýkala, proto pro posouzení věci není podstatné, zda byl nový nebo starý. Nadto již v rozhodnutí o námitkách proti Protokolu žalovaný konstatoval, že nelze žadateli vyčítat, že část pořízené technologie není nová. Proto tuto argumentaci žalovaného žalobkyně nepovažuje za relevantní.

24. Dle žalobkyně není rovněž pravda, že společnost Jiří Šritr, Gestra s.r.o., v době, kdy tato společnost dávala předběžnou nabídku, již rok neprovozovala podnikatelskou činnost (pro toto tvrzení žalovaný nepředložil jediný důkaz). Také tvrzení, že „vysoutěžená cena mohla být podstatně nižší“, není ničím podloženo.

25. Žalobkyně zdůrazňuje, že ze správního spisu nevyplývá, že by žalovaný požadoval doložení dokumentace o provedení separace. Dále není jasné, jak došel k tomu, že ani po 6 měsících po datu ukončení Projektu stále ještě nebylo pracoviště v provozu, když z protokolu o kontrole plyne, že kontrola na místě proběhla 28. 2. 2017 (tj. 2 měsíce po ukončení projektu) a k návštěvě znalce došlo 30. 5. 2017 (tj. 5 měsíců po ukončení projektu). Předmětem znaleckého posudku bylo posouzení pořizovaného zařízení, nikoli posouzení výsledků separace.

26. Pokud žalovaný uvádí, že žalobkyně neuvedla předmět plnění do užívání ve smyslu účetních předpisů, tak ani tento údaj není pravdivý, protože jak vyplývá z výpisu z hlavní knihy účetnictví žalobkyně, pořizovaná technologie byla dne 19. 12. 2016 zaúčtována na účet majetku č. 022011 a ve smyslu účetních předpisů uvedena do užívání, což odpovídá požadavku dle Hlavy II, čl. II, bodu 10 Podmínek.

V. Posouzení žaloby Městským soudem v Praze

27. Soud dle § 75 s. ř. s. přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání, v rozsahu žalobou tvrzených bodů nezákonnosti, kterými je vázán, podle skutkového a právního stavu ke dni vydání žalobou napadeného rozhodnutí, a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

28. Podle § 14e odst. 1 zákona o rozpočtových pravidlech „poskytovatel nemusí vyplatit dotaci nebo její část, domnívá-li se důvodně, že její příjemce v přímé souvislosti s ní porušil povinnosti stanovené právním předpisem nebo nedodržel účel dotace nebo podmínky, za kterých byla dotace poskytnuta (…)“.

29. Podle § 14e odst. 2 zákona o rozpočtových pravidlech „poskytovatel o opatření podle odstavce 1 bez zbytečného odkladu vhodným způsobem informuje příjemce. Příjemce může do 15 dnů ode dne, kdy tuto informaci obdržel, podat poskytovateli proti tomuto opatření námitky. O námitkách rozhoduje ten, kdo stojí v čele poskytovatele“.

30. Ustanovení § 14 odst. 1 zákona o rozpočtových pravidlech stanoví, že na dotaci není právní nárok, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Proto nelze akceptovat obecné tvrzení žalobkyně, že neproplacení dotace by představovalo neproporcionální zásah do jejího legitimního očekávání (právní jistoty), neboť se podává, že žadatel o dotaci musí splnit podmínky stanovené rozhodnutím o poskytnutí dotace a v případě jejich nesplnění poskytovatel dotace nemusí předmětnou částku poskytnout. Zároveň platí, že dotace by rozhodně neměly sloužit ke generování neopodstatněných tržních výhod a příležitostí (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 1. 2019, č. j. 10 Afs 354/2017 – 40).

31. Nicméně skutečnost, že poskytovatel dotace má v případě nenárokových dotací široký prostor pro uvážení, komu, za jakých podmínek a zda vůbec dotaci poskytne, neznamená, že takovému žadateli bude právní ochrana zcela odmítnuta, protože aplikační praxe poskytovatelů dotace nesmí být diskriminační, excesivní či svévolná a při rozhodování je nutné zohlednit konkrétní okolnosti daného případu a dbát na to, aby ve skutkově shodných nebo podobných případech nevznikaly nedůvodné rozdíly. A rozhodnutí navíc musí být řádně odůvodněno (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 5. 2012, č. j. 1 As 35/2012 – 40, publ. pod č. 2736/2013 Sb. NSS).

32. K nutnosti řádného odůvodnění rozhodnutí o neposkytnutí dotace soud připomíná, že Nejvyšší správní soud se v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 4. 2017, č. j. 6 Afs 270/2015-48, zabýval povahou opatření dle § 14e zákona o rozpočtových pravidlech a dospěl k závěru, že tento úkon splňuje materiální i formální znaky rozhodnutí dle § 9 správního řádu. Je nepochybné, že opatření o nevyplacení dotace či její části je úkonem, který závazně zasahuje do práv a povinností příjemce dotace a naplňuje tak materiální stránku rozhodnutí; rovněž platí, že opatření musí naplňovat formální požadavky rozhodnutí. Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu uvedl, že „rozpočtová pravidla výslovně stanoví, že je třeba příjemci dotace nevyplacení dotace nejen oznámit, ale oznámení musí obsahovat i určité formální náležitosti. V oznámení musí poskytovatel uvést rozsah krácení dotace a důvody, pro které ke krácení došlo. Musí přihlédnout i k závažnosti porušení a jeho vlivu na dodržení cíle dotace (srov. § 14e odst. 2 rozpočtových pravidel)“.

33. Zdejší soud si je vědom skutečnosti, že rozšířený senát interpretoval § 14e zákona o rozpočtových pravidlech ve znění účinném do 19. 2. 2015, který obsahoval výslovný požadavek na odůvodnění opatření o krácení dotace, tato skutečnost však nic nemění na povinnosti správních orgánů Opatření a napadené rozhodnutí řádně odůvodnit. Vzhledem k závěru rozšířeného senátu, že opatření představuje rozhodnutí plně přezkoumatelné ve správním soudnictví, je třeba trvat na tom, aby poskytovatel dotace přezkoumatelně a formálně správně sdělil, proč dotace nebude vyplacena v přislíbené výši a jak zohlednil závažnost, rozsah a vliv zjištěného pochybení na účel poskytnuté dotace. Uvedené platí zejména v případě definitivního snížení dotace, kdy je třeba klást na rozhodnutí o snížení dotace stejné nároky jako na rozhodnutí o odvodu za porušení rozpočtové kázně, neboť svou povahou, způsobenými důsledky i důvody vydání, jde o rozhodnutí obdobné (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 10. 2018, č. j. 6 Afs 358/2017-39).

34. Pokud soud v nyní posuzované věci zhodnotil, zdali je Opatření a napadené rozhodnutí řádně odůvodněné, a tedy soudem přezkoumatelné, shledal, že tomu tak není.

35. Soud předně musí dát za pravdu žalobkyni, že žalovaný v Opatření i napadeném rozhodnutí sice za důvod neproplacení dotace považoval též porušení Hlavy I., čl. VI, bod 7 Podmínek, tedy že žalobkyně „uvedla nepravdivé nebo neúplné údaje, v žádosti o podporu nebo v průběhu realizace projektu, které mohly mít vliv na poskytnutí dotace“, avšak v odůvodnění ministerstvo ani ministr neuvedli žádný důvod, pro který shledali porušení uvedeného ustanovení Podmínek. Vymezení konkrétního jednání, jež je v rozporu s Podmínkami, přitom představuje stěžejní aspekt rozhodnutí o neposkytnutí dotace, neboť jednoznačně vymezuje, jakým způsobem žadatel porušil dříve sjednané podmínky. A pouze při precizním vymezení takovéhoto jednání (či nekonání) má žadatel o dotaci také možnost se řádně v rámci podaných námitek bránit proti vydanému opatření. Jestliže tedy správní orgány v Opatření a napadeném rozhodnutí sice odkazovaly na porušení Hlavy I., čl. VI, bodu 7 Podmínek ze strany žalobkyně, avšak nikterak nespecifikovaly, v čem toto porušení mělo spočívat, zatížily své rozhodnutí vadou nepřezkoumatelnosti.

36. Na uvedeném závěru nemůže nic změnit ani to, že žalovaný svůj postup rozsáhleji odůvodnil ve vyjádření k žalobě, kde blíže vymezil, čím žalobkyně porušila Hlavu I., čl. VI, bod 7 Podmínek. Předmětem přezkumu ve správním soudnictví je totiž v souladu s § 75 s. ř. s. napadené rozhodnutí správního orgánu, přičemž podle odstavce 1 citovaného ustanovení „při přezkoumání rozhodnutí vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu“. Soudu tedy nepřísluší vzít při přezkumu napadeného rozhodnutí v potaz důvody, které žalovaný uvedl až v řízení před soudem, tedy po podání žaloby, protože žalovaný nemůže svá pochybení „dohnat“ až ve vyjádření k žalobě. Z těchto důvodů pak soud také nemůže reagovat na věcné námitky žalobkyně týkající se porušení Hlavy I., čl. VI, bodu 7 Podmínek, neboť to bude předmětem dalšího řízení před žalovaným a soud nemůže konečné rozhodnutí žalovaného předjímat.

37. Soud pak shledal nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí též ve vztahu k tvrzenému porušení Hlavy I., čl. VI, bodu 3 Podmínek. Soud uznává, že z Opatření i napadeného rozhodnutí sice lze seznat konkrétní důvody, pro které žalovaný shledal porušení uvedeného bodu Podmínek (zařízení nebylo možné vyzkoušet pro nepřipravenost k provozu, resp. nebylo možné uvést do trvalého provozu a tím splnit povinný indikátor, a části dodaného zařízení nebyly nové), zároveň však dle soudu ministr nikterak nereagoval na žalobčinu argumentaci obsaženou v námitkách proti Opatření (případně též v námitkách proti Protokolu), pročež i v této části je napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.

38. Soud v prvé řadě uvádí, že ministr se v napadeném rozhodnutí nikterak nezabýval tím, zdali je možné za důvod porušení Podmínek považovat skutečnost, že žalobkyně nepořídila zařízení nové, avšak použité. A to i přesto, že žalobkyně v podaných námitkách tvrdila, že nebylo její povinností pořídit výhradně nové zařízení s ohledem na znění čl. 5.2 Výzvy programu podpory Potenciál (zároveň tvrdila, že v rámci poskytnuté dotace pořídila též nový hydraulický agregát, který však nebyl v době kontroly zapojen). Pokud tedy ministr do svého rozhodnutí převzal závěry Opatření, že výrobní štítek na hydraulickém zařízení byl znatelně přepsán, aniž by se vypořádal s argumentací žalobkyně, že nebylo nezbytné pořizovat pouze nové technologie a že by pořízen též nový hydraulický agregát, zatížil své rozhodnutí vadou nepřezkoumatelnosti pro nedostatek důvodů. Tato skutečnost totiž představovala jeden z důvodů pro snížení dotace k proplacení, a proto bylo povinností žalovaného na námitky žalobkyně reagovat. Zároveň soud zdůrazňuje, že jestliže žalovaný ve svých závěrech vyšel především z kontrolních zjištění obsažených v Protokolu, bylo jeho povinností náležitě zdůvodnit, proč nepovažuje za relevantní závěr kontrolního orgánu, že nelze žalobkyni vyčítat, že část pořízené technologie není nová, obzvláště pokud žalobkyně na tuto skutečnost upozorňovala. Tato úvaha v napadených rozhodnutích naprosto absentuje.

39. Stejně tak se ministr v napadeném rozhodnutí dle soudu řádně nevěnoval posouzení otázky, zda skutečně byla prokázána (ne)provozuschopnost předmětné technologie, resp. zda došlo k naplnění povinných indikátorů. Žalobkyně se v podaných námitkách výslovně dovolávala závěrů znaleckého posudku Ing. S. (jmenovaného ze strany žalovaného) a Ing. T. (provádějícího revizi tlakových zařízení) a zároveň předložila doklady týkající se revize elektroinstalace a tlakové části, což poskytovatel dotace v Opatření považoval za jeden z důvodů nesplnění povinného indikátoru (neuvedení do trvalého provozu). Ministr však setrval na předchozích závěrech, že nebyla předvedena funkčnost zařízení a nebyla předložena veškerá nezbytná dokumentace, aniž by jakkoli reagoval na argumentaci žalobkyně svědčící opačnému závěru. V tomto směru ministr také nikterak neposoudil námitku žalobkyně, že předložení těchto dokumentů nebylo součástí Podmínek a nebylo požadováno ani kontrolním orgánem, nýbrž pouze předvolaným znalcem. K tomu soud zdůrazňuje, že vstříc této argumentaci žalobkyně měl žalovaný primárně vymezit obsah indikátoru povinného k naplnění (tj. že počet nových, rozšířených či modernizovaných výzkumných pracovišť podniků bude jedna), resp. uvést, jak žalobkyně měla tento indikátor, který byl formulován poměrně obecně, naplnit. Následně pak bylo jeho povinností posoudit, zdali žalobkyně skutečně tento indikátor naplnila, a v rámci toho také vypořádat argumentaci žalobkyně, jíž vyvracela závěry prvostupňového rozhodnutí. Pokud takto nepostupoval, zatížil také v této části své rozhodnutí vadou nepřezkoumatelnosti.

40. Konečně pak soud musí rovněž žalovanému vytknout, že nikterak v napadeném rozhodnutí ani Opatření nezdůvodnil, z jakého důvodu byla částka dotace, která měla být žalobkyni vyplacena, snížena až na výši 0 Kč. A to přesto, že Hlava II., čl. II, bod 13 Podmínek výslovně upravuje snížení způsobilých výdajů s ohledem na míru, v jaké nebyla splněna cílová hodnota indikátoru povinného k naplnění. Povinností žalovaného tedy bylo určit tuto míru nenaplnění kritéria (i vstříc argumentaci žalobkyně, že i přes případná pochybení získala koncepčně unikátní zařízení umožňující násobně zvýšit produktivitu při vývoji a testování v dané oblasti superkritických technologií) a na základě toho určit, v jaké procentuální výši bude dotace snížena. Uvedené dle soudu nelze pominout obzvláště tehdy, pokud je výše dotace snížena o 100 %, tedy je shledána maximální míra nesplnění cílové hodnoty indikátoru povinného k naplnění.

41. Pro úplnost pak soud také uvádí, že by si žalovaný měl ujasnit, zdali v rámci daného rozhodování postupoval dle Hlavy I., čl. VI či čl. VII Podmínek. V napadených rozhodnutích je odkazováno výhradně na porušení Hlavy I., čl. VI Podmínek (byť v Opatření i napadeném rozhodnutí se hovoří o krácení dotace), ve vyjádření k žalobě (při rekapitulaci předchozího průběhu řízení) však žalovaný odkazoval na porušení Hlavy I., čl. VII Podmínek. Jakkoli i v této části je pro soud stěžejní obsah napadených rozhodnutí a nikoli vyjádření žalovaného k žalobě, považuje soud za nezbytné, aby žalovaný v novém řízení jednoznačně vymezil, porušení jaké části Podmínek shledal.

42. Vzhledem k výše uvedenému soudu nezbylo než napadené rozhodnutí označit za nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů ve smyslu § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Jelikož soud shledal nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí pro nedostatek důvodů, a to ve všech jeho částech, nemohl se námitkami žalobkyně věcně zabývat, neboť by tím nahrazoval činnost správního orgánu a zároveň předjímal jeho rozhodnutí. Soud pak rozhodl bez nařízení jednání v souladu s § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s.

VI. Závěr

43. Žalobkyně se svými námitkami tedy uspěla; městský soud proto zrušil napadené rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost spočívající v nedostatku důvodů dle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. a vrátil věc žalovanému k dalšímu řízení, v němž bude žalovaný vázán právním názorem soudu (§ 78 odst. 5 s. ř. s.).

44. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 000 Kč a z odměny advokáta za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby, replika žalobkyně) po 3100 Kč podle § 11 odst. 1 písm. a), d), § 7 bodu 5, § 9 odst. 4 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), včetně náhrady hotových výdajů (3 x 300 Kč) podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Advokát žalobkyně je plátcem daně z přidané hodnoty, a odměna se tak zvyšuje o částku 2 142 Kč odpovídající dani, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a z náhrad hotových výdajů. Celkem tedy žalobkyni náleží (3 000 + 9 300 + 900 + 2 142 =) 15 342 Kč.

Poučení